1
masthead
29. března 1903
3
masthead
Národnich Listu
6
article
Osnova
zpravodaje poslance dra. Fořta
v příčně pejišíování soukroného (řadnictra.
Zákon ze dne . . ..
o pensijním pojíšťevání zřízenců ve službách soukro-
mých a některých vo službách veřejných.
S přivolením obou sněmoven rady říšské vidí s
mi naříditi lakto
Rozsah povinnosti pojišťovacl.
7
article
Všichni zřízenci ve službách soukromých, usta-
novení k vykonávání prací převahou duševních, po-
kud je nesluší pokládati za pomecné pracovníky živ-
nostenské, hornické, zemědělské a lesnické, zaměst-
nané přímo při výrobě zboží a v jinakých, zvlášte
fysických výkonech pracovních a pokud se k nim ne-
vztahuje řád čelední, po případě pokud vůbec neb
převahou práce čelednické nevykonávají, jsou v
smyslu tohoto zákona povinni pojištěním, počínaje
dokonaným 20. rokem věku, jestliže jejich trvalé po-
žitky u jednoho a téhož zaměstnavatele dosahují
alespoň 900 K ročně: rovněž jsou pojištěním povinni
takovilo zřízenci ve službách veřejných, kteří nemají
žádných normativných nároků na zaopatření invalidní
a starobní, jakož i na pense ve prospěch svých po-
zůstalých, avšak s vyloučením zřízenců ve službách
dvora, státu nebo nebo některého státního ústavu.
Osoby, které s ohledem na jejich služební vý-
kony sluší stavěti na roveň pojišťování podléhajícím
zřízencům, označeným v odstavci předchozím, podlé-
hají povinnosti pojišťovací také tehdy, mají-li jen
mzdu týdenní anebo jsouli zaměstnány za plat denní
(diurnistě).
Vyjmuti jsou z povinnosti pojišťovací osoby,
které teprve po dokonání 50. roku života obdrží po-
stavení zakládající povinnost pojišťovací. Rovněž zří-
zenci, kteří v době, kdy zákon platnosti nabude, tut
hranici věku překročili, nebuďtež pokládáni za poji-
štěním povinny
Ministr vnitra jest zmocněn, aby v dohodě se
zúčastněnými ministry blíže označil ony kategorie
zaměstnanců, kteří mají býti ve smyslu předchozích
ustanovení pokládání za zřízence pojištěním povinné.
8
article
Zákon neplatí pro osoby označené v § 1.
1. které na základě nějaké dřívější služby poží-
vají už renty invalidní nebo starobní (pense, provise
a pod.), anebo které na základě zvláštních předpisů
o hornických bratrských pokladnách jsou pojištěním
povinny v rozsahu označeném v § 10., odst. 1. zá-
kona ze dne 28. července 1889, ř. z. č. 127, poku
v připadě prvém jejich dotyčné požitky, v případě
druhém jejich nároky ze zmíněného pojištění dosa-
hují nebo převyšují nároky na renty invalidní nebo
starobní, ustanovené tímto zákonem;
2. které jsou zaměstnány trvale v cizině.
II
Základy pojišťovací povinnosti.
Základem pro vyměřování nároků pojištěnců
jakož i dávek pro pensijní ústav jest roční požitek
pojištěnců s tím opatřením, že se k části služného
přesahující obnos 3600 korun ročně zřetele nebéře
Při vyměřování nároků nezapočítávají se event. zvý-
šení služného, jež se stala během posledních tří le
před okamžikem, kdy nastala splatnost nároku ze
zákona tohoto plynoucího.
Při určování započítatelného služného buďtež
počítány také příbytečně, přídavky aktivitní a funkční
jakož i všechny druhy naturálních požitků.
9
article
Neprokáže-li se vyšší cena, budiž při tom počí-
tun nalurální byt 20 procenty služného v hotovosti
naturální byt s topením a osvětlením 30 procenty
služného v hotovosti. Jinak budiž účtována cena na-
turálních požitků dle místních průměrných cen. V pří-
padě sporu rozhoduje o ní v první instanci politicky
úřad okresní, v jehož obvodu jest služební místo po-
jištěnce.
Tantiemy a jiné příjmy, jež závisí na výnosu
provozovacím, dále odměny buďtež do služného za-
počílány jen tehdy, činí-li dle zkušenosti alespoň tře-
tinu pevných příjmů, anebo jsou-li zaručeny nějakou
minimálnou částkou, a to v případě prvním třetinou
pevných přijmů, v případě druhém zaručenou částkou
minimálnou,
Je-li některá osoba ve službách různých zaměst
navalelů, podlehá pojišťovací povinnosti jen poku
jde o zaměstnání hlavní. Za zaměstnání hlavní budiž
pokládána služba nejvíce placená.
III.
Přodmět pojišťovací pov innosti
Předmětem pojišťování jsou nároky
pro pojištěnce
1. na odpočivné v případě neschopnosti k vý
dělku nebo po uplynutí určité doby příspěvkové;
pro pozůstalé:
2. na rentu pro vdovu,
3. na příspěvky vychovávací pro děti,
4. na odbytné jednou pro vždy.
11
article
Nárok na odpočivné záleží z práva na rentu
invalidní, po případě na rentu starobní. K dosažení
nároku na rentu invalidní jest mimo dokonání jisté
lhůty čekací potřebí také průkazu podmínek jinak
pro to stanovených (8 8.). Pro splatnost renty sta-
robní jest rozhodující pouze uplynutí zákonné doby
příspěvkové.
13
article
Čekací lhůta pro dosažení nároku na rentu inva
lidní činí deset příspěvkých let.
Tento požadavek odpadá, dostaví-li se neschop
nost k výdělku následkem úrazu utrpeného ve vy-
konávání služby.
Ohledně renty starobní činí čekací lhůta 35 pří-
spěvkových let.
V obou případech pokládá se za rok příspěvkový
dvanáct příspěvkových měsíců.
Při vypočítávání doby příspěvkové započítají se
zlomky roku, pokud převyšují šest měsíců, za plný
rok příspěvkový, naproti tomu ke zlomkům roku pod
šest měsíců nebere se zřetele.
14
article
Výměr požifku rent
15
article
Odpočivné činí v případě neschopnosti k výdělku
(renta invalidní) po uplynutí 10 let doby příspěvkové
40 procent služného a za každý další rok příspěv-
kový až k dokonanému 35. roku příspěvkovému
o 1 procento více. V případě neschopnosti k výdělku
následkem nemoci nebo tělesného poškození nepři-
voděného zúmyslně před desítiletou, ale po více než
pětilelé době příspěvkové, vyměří se nárok pensijní
rovněž 40 procenty služného.
Po dokončeném 35. roce příspěvkovém má každý
pojištěnec právo, bez průkazu o nastalé neschopnosti
k výdělku požadovati odpočivné ve výměře 65 procení
služného jako rentu starobní.
16
article
Renta invalidní
17
article
Nastane-li neschopnost k výdělku, má pojištěne
po uplynutí čekací lhůty ustanovené v § 6. nároky
na požívání renty invalidní, která se vyměří dle 87.
Za neschopna k výdělku budiž pokládán ten, kdo
následkem tělesné nebo duševní vady nemůže dále
vykonávati svých dosavádních povinností z povolání.
Na invalidní rentu nemá však žádného nároku ten,
a) kdo si vydělá zaměstnáním, odpovídajícím jeho
pracovním silám, příjem převyšující invalidní rentu,
na niž by měl nárok ;
b) kdo si přivodil neschopnost k výdělku zúmyslně
nebo při páchání zločinu zjištěného soudem trestním,
V tomto případě může však býti renta invalidní při-
znána zcela nebo z části členům rodiny, žijí-li v do-
sahovém okrsku tohoto zákona a mají-li zákonné ná
roky alimentační vůči pojištěnci.
s 9.
Požívání renty invalidní počíná prvním dnem
kalendářního měsíce, následujícího po ztrátě způso
bilosti k výdělku. Neurčí-li se tento okamžik při řízení
za účelem prohlášení invalidity (8 79.) konaném, plati
den ohlášení za den ztráty způsobilosti k výdělku.
Nároky, jež mají pojištěnci dle tohoto zákona vůč
nemocenským pokladnám, zapsaným pokladnám vý
pomocným nebo pokladnám bratrským z titulu poji-
šťování nemocenského, zůstávají tímto zákonem ne-
tknuty.
Požívání renty invalidní přestává:
1. smrtí oprávněnce;
2. opětným nabytím schopnosti k výdělku.
Opětnému nabytí schopnosti k výdělku se rovná
jest-li že si příjemce renty vydělá zaměstnáním od-
povídajícím jeho pracovním silám, příjem převyšujíc
rentu invalidní (8 8., lit. a).
18
article
Renta starobní.
19
article
Požádá-li pojištěnec po uplynutí lhůty čekaei
stanovené v § 6. za rentu starobní, počne požívání
její prvním dnem kalendářního měsíce následujícího
dokončení lhůty čekací.
Jestliže pojištěnec po uplynutí 35leté lhůty čekae
na požívání renty starobní nároku nečiní, stoupí
renta starobní ročně o 7 procent, tak že se za pět
let po uplynutí 35leté lhůty čekací rovná plnému
služnému pojištěnce.
Dožije-li pojištěná osoba 65. roku, aniž by v tétc
době minula lhůta čekací, podmiňující požívání renty
starobní (86), jest ji volno, žádati příznání zkrácené
renty starobní. Tato zkrácená renta starobní budiž
vyměřena ve výši oné renty invalidní, na niž by
měla pojištěná osoba nárok, kdyby se v tomto oka-
mžiku byla stala invalidní. V tomto případě upusti
se od řízení za účelem problášení invalidity (§ 79
a požívání zkrácené renty starobní nastane i pak.
zůstane-li pojištěnec na dále v zaměstnání.
Požívání renty starobní, jak plné, tak zkrácené
přestává smrtí oprávněnce.
Zakupování let přispěvkových.
Každý pojištěnec, pokud jest ve stáří mezi 30
a 40. rokem, může za účelem zajištění vyšší renty
invalidní, jakož i k cíli dosažení dřívější splatnosti
renty starobní navrhnouti u pensijního ústavu za-
koupení určitého počtu let příspěvkových.
Pensijnímu ústavu jest volno, aby o takovém
návrhu na základě předsevzaté lékařské prohlídky
žadatele dle svého uvážení rozhodl. Vyhoví-li se
návrhu, ústanoví pensijní ústav na základě asseku-
račně technických výpočtů zákupní prémii, kterou
pak pojištěnec najednou složí. Jestliže během dvou
let po uzavření zakoupení povinnost pojistná ve
smyslu tohoto zákona přestane nebo zemře-li po
jištěnec, vrátí se jemu, po připadě dědicům jeho za-
placená prémie zákupní bez úroků.
Renta vdovská.
20
article
Renta vdovská činí polovici odpočivného, jež
manžel v době úmrtí skutečně požíval, resp. polovici
nároku na ně, nabylého až do této doby.
Nároky na rentu vdovskou má vdova po po
jištěnci dle tohoto zákona, jestliže:
1. minul ode dne uzavření sňatku alespoů
jeden rok;
2. byl sňatek uzavřen pojištěncem před doko-
naným 50. rokem věku
3. nepožíval zemřelý v okamžiku uzavření
sňatku již invalidní rentu, ustanovenou tímto zá-
konem:
4. vdova v době úmrtí manžela nebyla od něho
pro vlastní vinu soudně rozvedena anebo nebylo
manželství soudně rozvázáno;
5. vdově není rozsudkem trestního soudu doká-
záno, že zavinila nebo spoluzavinila smrt manžela
zůmyslným jednáním.
Poživání renty vdovské počíná prvním dnem
kalendářního měsíce, následujícího po úmrtí manžela
a končí opětným provdáním se, resp. smrtí vdovy.
V případě opětného sňatku obdrží vdova odbylné
trojnásobnou roční částkou své renty vdovské.
Příspěvky na vychování.
21
article
Příspěvek na vychování (§ 4., čís. 3) činí pro
každé dítě po pojištěnci 10 procent, pro každé dvoj-
násob osiřelé 20 procent oné renty invalidní, kterou
měl zemřelý pojištěnec, resp. na níž by byl měl
nároky, byl-li by se stal v okamžiku smrti, resp.
dosažení renty starobní invalidním. Suma příspěvků
na vychování pro děti po zemřelém pojištěném otci
— požívá-li matka jejich ještě rentu vdovskou —
nesmí však převyšovati 25 procent, není-li matky, 75
procent invalidní renty svrchu zmíněné.
Suma příspěvků na vychování pro děti po
zemřelé pojištěné matce nesmí přesahovati, žije-li
otec ještě, 20 procent, jinak 75 procent invalidní
renty svrchu zmíněně.
Převyšovala-li by suma příspěvků na vychování
dle sazeb předem uvedených ustanovené maximum,
buďtež jednotlivé příspěvky po čas trvání tohoto po-
měry sníženy,
Osiří-li zcela děti, jejichž oba rodičové byli po-
jištěni, poskytují se příspěvky na vychování jen
jednoduše; výměr jich řídí se dle invalidní renty
onoho ze zemřelých rodičů, který měl nároky
vyšší.
Nároky na příspěvky na vychování mají man-
želské nebo legitimované děti osoby pojištěné dle
tohoto zákona, není li žádného důvodu vylučujícího
rentu vdovskou dle § 15., čís. 1 až 3.
Požívání přispěvku na vychování počíná prvním
dnem kalendářního měsíce, následujícího po dni
úmrtí pojištěného rodiče a končí dokonaným 18. ro-
kem věku nebo dřívějším úmrtím dítěte.
23
article
Odbytné jednou pro vždy činí 25% započítatel-
ného služného, jež pojištěnec při své smrti měl.
Nároky na odbytné mají: pozůstalý manžel
(manželka) resp. pozůstalé děti pojištěnce, tyto až do
svého 18. roku života, jestliže pojištěnec před uply-
nutím lhůty čekací (§ 6.) zemřel, pokud není důvodů
k vyloučení, naznačených v § 15. resp. § 18. ohledně
renty vdovské, resp. příspěvků na vychování.
IV.
Vyplácení, zastavent a promlčení požilků; následky
požívání nenáležitého.
Renty a příspěvky na vychování, ustanovené
tímto zákonem, vyplácejí se v měsíčních lhůtách pře
dem. Končí-li právo na požitek během měsíce, ne
vracejí se přijaté peníze.
Oprávnění požitníci mají se před každou vý-
platou vykázati potvrzením o životě, resp. vdovství
Odbytné budiž vypláceno ihned po předložení
důkazu o oprávněnosti nároku.
Právo na požívání renty invalidní, resp. vdovské
a příspěvku na vychování zastavuje se pro takovou
osobu,
a) která na základě zákonů o pojišťování úrazovém
má rentu pro úplnou nebo částečnou invaliditu.
po dobu a až do výše renty té-
b) která žije mimo obvod, pro nějž tento zákon
platí, na dobu tohote pobytu
c) která si odbývá trest vězením více než jedno-
měsíčním, po dobu téhož. V tomto případě budiž
však renta invalidní nebo vdovská přikázána
členům rodiny, žijí-li v obvodu platnosti tohoto
zákona a mají-li alimentačních nároků vůči po-
jištěnci.
Ustanovení sub. lit. b) platí také pro požívání
rent starobních; nemá-li však oprávněný požitník
zdejšího státního občanství, má nároky na odbytné
za požitek renty sumou, která budiž vyměřena dle
poměrů případu.
Ustanovení sub lit. c) platí plně pro požívání
rent starobních.
8 23.
24
article
Nárok, resp. požívání dávek zavedených timto
zákonem pomine, nehledě k případům v předchozích
ustanoveních zvlášť vytknutým, promičením. Pro
mlčení řídí se dle ustanovení všeobecného občan-
ského zákonriku. Promičovací lhůta jest však pro
uplatnění práva na požitek renty deset let od oka-
mžiku, kdy nárok povstal, pro nárok na jednotlivou
lhůtu renty rok od okamžiku, kdy byla splatnou.
s 24.
Dostalo li se někomu proti právu některého z po
žitků tímto zákonem zavedených, budiž mu odňat
částky neprávem přijaté buďtež vráceny s 31/2 proe
úroky z úroků bez újmy trestního stíhání. U pří
spěvků na vychování neprávem přijatých odpadá
zúročení.
Zánik pojišťovací povinnosti, vrácení prémií, opětne
vsloupeni do povinnosti pojišťovací.
Povinnost pojišťovací pomíjí
1. vystoupením ze služby, jíž se dle § 1, poji
šťovací povinnost zakládá
2. je-li zřízenec zaměstnán mimo obvod plat
nosti tohoto zákona, pokud může býti zaměstnání
toto pokládáno za trvalé a ne snad za dočasné
(8 2., čís. 2.)
3. počátkem některého z požitků uvedených
v S 4
8 28.
Osoba, jejíž povinnost k pojištění pomine dle
§ 26., čís. 1. nebo 2., ma nároky na vrácení prémií
zaplacených jí samou bez úroků.
Tento nárok musí býti uplatněn — jinak bude
ztracen — během 12 měsíců, počitaje ode dne pro-
minutí povinnosti k pojištění.
Vrácení prémií plaií za úplné vyrovnání.
Osobě, jejíž povinnost k pojištění dle § 26. čís
1. nebo 2. pominula, zůstávají znehovany nároky
již nabylé až do ztráty nebo uplatnění práva dle
§ 27., odst. 2.
Stane-li se opět pojištěním povinnou osoba, jejíž
povinnost k pojištění dle § 29. č. 1. nebo 2. —
vyjma případ vrácení prémií dle 8. 27. — či konečně
dle čís. 3. požíváním invalidní renty pominula, na-
vazuje další plynutí lhůty čekací na konec té, která
již minula.
25
article
Dobrovolně pojištöní
26
article
Osoba, jejíž pojišťovací povinnost dle § 25. odst.1
zanikla, může si dobrovolným pokračovaním v poji
štění nároky do té doby nabyté zachovati.
Dobrovolně pojištěný platí plnou v § 33. nazna
čenou prémii s přirážkou 10 procent.
8 31.
Dobrovolné pojištění zaniků, když pojištěnec pla-
cení prémií po tři měsíce opomine.
Pojištěnci však zůstávají zachována všechna
práva v §8 26.—28. naznačená.
28
article
Zabezpečení zákonných nároků.
Zabezpečení zákonných nároků.
Zajištění nároků (8 4.) děje se
a) běžným příspěvkem zřízenců a jejich zaměst
navatelů (pevné prémie) a
b) přikazováním jistého zlomku z každého zvý
šení služného (taxa služební).
Prémie obnáší 131/2 procenta ročního požitku
pojištěnce, zjištěného dle § 3., služební taxa 331 » pro-
centa zvýšení služného, jestliže a pokud zvýšením
tímto není překročeno započítatelné služné (8 3.).
8 34.
Z prémie platí dvě třetiny zaměstnavatel a jednu
třetinu zřízenec; taxa služební jde o tíží posled-
nějšího sama.
Prémie se zapravují prvního dne každého kalen-
dářního měsíce předem.
Počne-li povinnost příspěvková během měsíce
budiž zapravena prěmie za celý měslc.
Taxa služební budiž splacena během lhůty jed-
nobo roku po zvýšení služného ve lhůtách měsíčních
Po tento rok zůstává pojištěnec osvobozen od po-
vinnosti placení prémie potud, pokud měsíční kvoty
taxy služební část prémie naň připadající dosahuj
neb převyšují.
Taxa služební se nevrací ani při event. snížen
služného, ani při nezapočítávání zvýšení služného
v případě § 3., odst. 1.
Povinnost placení příspěvků pojištěnce a jeho
zaměstnavatele, ustanovených v S. 32 počíná vzni
kem povinnosti pojišťovací (§ 1.); končí s ní (§ 25.)
Končí-li povinnost pojišťovací během měsíce, nevra-
cejí se splacené příspěvky.
Pohledávky z příspěvků musí býti uplatněny
nejdéle během tří let.
8 37.
Celou prémii, jakož i měsíční lhůty taxy slu
žební odvádí zaměstnavatel, sráží si však kvotu vy-
padající na pojištěnce, po případě splatnou lhůtu
taxy služební, z požitku tohoto.
Toto právo srážky prémií už odvedených mus
býti vykonáno během tří měsíců, jinak zanikne.
Dlužné prémie a lhůty taxy služební se 4proc
úroky z prodlení mohou býti vymahány politickou
soudní exekucí a mají za konkursu právo přednosti
nedoplatků daňových.
(Pokračování.)
29
title
Národní hospodář.
30
article
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Praze, 28. března.
Otevřený list obecnímu zastupitelstvu
města Žižkova. — Hospodářská charak
teristika obce žižkovské. — Spoři-
telna. — Pražská bursa. — Papíry k ulo-
žení kapitálu. — Akcie.
Litujeme toho, že peněžní organisace naše
není dosavad vyvinuta, když v nejtučnější půdě
královského města vidíme lada nepěstovaná.
Kromě jednoho mnohého, kterého nám jest za-
potřebí, těžce pohřešujeme finančního ústředí
právě tam, kde by budilo podnikavost, nabádalo
ku pracovitosti a bez odporu bylo požehnáním.
Rázem zcela osobitým vyniká mezi praž-
skými předměstími Žižkov. Do stínu jeho
ulic se neuchýlili »lidé byvší« s energil vyčer-
panou nebo zapomenutou, aby v klidu trávili
dny svého odpočinku na hebké pohovce velko-
městského pohodlí, tam nežijí kapitalisté, kteři
dříve pracovali do zásoby, starobylý Vítkov jest
příliš ohlušován supěním lokomotiv, hlučením
vlaků a rázným bušením dílen, aby k sobě
zval učence a snílky. V údolích četných a ži-
vých ulic plyne proud jeho života přirozeně ku
průmyslovému a obchodnímu toku Prahy, k ulici
Hybernské, k nádražím a továrnám.
Žižkov jest Karlín v dětských letech.
Kdežto v městském znaku tohoto města se
nám samovolně vytvořuje představa strojírenské
továrny a lomozicího parostroje, onde vidíme
kladivo, povznášené pravicí řemeslníkovou. Žižkov
sbírá teprve prvky Karlína a Smíchova, ale za-
chová si i po období svého hospodářského vý-
voje individualitu silné a pokročilé třídy živ-
nostnické. Žižkov je snad charakterisován histo-
rickým místem Žižkova boje, kdo ale stojí n
Žižkův
Praha
Žižkov
Vítkov
Karlín
Smíchov
obecní zastupitelstvo
31
article
temeni dějinného bojiště o krále a kalich, nemá
přiležitosti, aby v klidu svých myšlenek se od-
dával myšlenkám minulosti.
Moře domů se tisní k úpatí vrchu a vlna
jeho života počínajíc tovární bouří Karlína se
v adagiu přenáší k vysoké hrázi budov nad
viaduktem. Na úder Karlína ozvěnou odpovidá
úder -Žižkova. Poesie průmyslu se odráží ve
spádném rytmu o kopec Vitkova. Ten patří
práci a přítomnosti — minulosti a vzpominkám
Vyšehrad.
Krví podnikání průmyslového i obchodního
jest oběh peněžní. V této příčině není ale po-
třebě Žižkova nijak vyhověno.
Větší kapitály města jsou ukládány v Praze
a také ten, komu poslední události ponechaly
jen víru ve spořítelny, dělník, řemeslník a zři-
zenec svůj uspořený groš odnáší za hranice
svého bydliště. Tím městu odléká životní míza,
kterou menší peněžní ústavy v Žižkově i chvály-
hodně působící nemohou zachytiti. A proto, aby
rozvíjejíci se město netrpělo nedostatkem peněz,
který jeho pokrok nepopiratelně tísní, mělo by
býti péčí právě těchto kruhů peněžně i průmy-
slově odborných, aby okrsek šedesáti tisíc pil-
ných a snaživých obyvatelů dostal finanční střed,
městskou spořitelnu, která by z ma-
lých cev po cestách zaručené důvěry sbírala
kapitály domácí, která poskytujíc přiležitost ku
pohodlnému ukládání úspor, by spořivost pod-
něcovala a která do své oblasti, pro zdar při-
činlivosti peněz potřebující, by kapitály přivá-
děla z okrsků jiných, majících peněz nadbytek.
Vitkův
Karlín
Žižkov
Vyšehrad
Praha
32
article
Nyní peníze odplývají potřebě a spořivost
obyvatelstva, nemajíc před sebou a u ruky heslo
spořitelny: pracuj a spoř — rozvažuje, zda
s uspořeným grošem má běžeti do městaa
tratiti čas, vždyť snad toho penízu bude z
krátko opět třeba. Úspora zůstane doma — a se
rozplyne. Polřebuje-li pak pro své řemeslo nebo
obchod tamější živnostník peněz, kam se má
obrátiti, nežli na žižkovský peněžní ústav, který
jeho závod ještě nejspíše může znát nebo ještě
nejlépe svým osobním spojením může ocenít,
zda ta neb ona poloha stavební má budoucnost
a hodí se pro zápůjčku hypoteční. Ale malý
domácí ústav nemá peněz i musí vypomáhatsi
reeskontem. Tu skromně tluče na dvéře ústavů
velkých se svojí potřebou peněžní: Odpusťte, že
jsme ze Žižkova! A velkému ústavu při správ-
ném obchodním jednání nezbývá, než aby se
informoval o směnečných dlužnících a zprávy
takové při obyčejně malé výši směnek úvěr ná-
ramně zdraží. Při nynější nedostatečné organi-
saci žižkovské obyvatelstvo peníze odnáší na
jedné straně — a na druhé straně si je draho
vypůjčuje zpět.
V těchto poměrech straně té i oné má
ruku podati spořitelna. Peněžní přebytky z do-
mácí půdy vyplývající přijme k bezpečnému
zúročenému uložení — a bude s to, o domácích
poměrech dokonale jsouc informována, bez
zvláštních výloh zjednati levný úvěr dobrým
prvkům, které by ho potřebovaly. Menší ústavy
mohou spořitelně předávati své papíry a tato,
jestliže by nestačily její prostředky, svým žírem
jim zjedná oběh dále. Rukou tohoto ústavu
může teprve býti Žižkov do finančního světa
uveden.
Žižkov
33
article
Karlín ani Smíchov spořitelny již nepotře-
bují, majíce silné, léty konsolidované středisko
kapitálu záloženské. V něm se stýkají přeby-
tečně kapitály k okamžité potřebě. Žižkov si
musí toto středisko teprve spořitelnou vytvořit
a posice ta bude také silnou oporou tamějším
dosavadním ústavům peněžním. To nebude sil
rozptýlování, nýbrž soustřeďování. S pomocí
spořitelny se záložny teprve zvětší — — —
V radnici pod Vítkovem slyšeli bychom
rádi ohlas svého listu. S Gambettovou moderní
formulí: práce a zase práce — obyvatelstvo
města se přičiňuje, tvoři a namáhá — a vy-
mozolený zisk je mu podnětem další prácea
podnikavosti. Každý téměř dům, který tu vroubí
ulice, je novým majetkem a představuje strá-
dání a úsporu, každý krámek v něm skrývá
úporný zápas o život, chléb a o lepší dětl.
Pánové, urovnejte tu drsnou cestu svým
spoluobčanům a svému potomstvu! Proti ve-
lebné budově chrámu, jejíž klenba slyší mo-
dlitby o požehnání, postavte imposantní budovu
spořitelny, kde výsledky toho požehnání budou
domovem. Votivní desku v onom chrámu práce
uchovají století s Vašimi jmény a heslem domu
Práce tvoří a spořivost chráne
štěstí domácího krbu.
Gambettův
Karlín
Smíchov
Žižkov
Vítkov
34
article
Splatnost kuponová také u nás uvolní
značnou sumu kapitálu — tím větší, že ku po-
čátku dubna se pojí také nové čtvrtletí — ale
okolnost tato není příčinou poptávky po cenných
papírech, klesá se nyní stále na pražském trhu.
Na větší onu potřebu jest poptávka ona příliš
malá. Vlatní investice, které souvisí s kuponovou
lhůtou a koncem čtvrtletí se provádějí mimo trh
pražská bursa jest právě proto, aby se n
ní pražské obchody nesoustředily. Ostatně pro
poměry peněžní jest příznačným již pouhá sku-
tečnost, že obchod v cenných papírech na
pražské burse s prvním paprskem jarním se
hned nevymluvil na sesonu »vysokého léta«a
nevrhl pod bursovní lavice.
K závěrům došlo v rentách nekonvertova-
ných a rakouské investiční nad vídeňskou paritu
— a dále v 49 proc. bankovních dlužních úpi-
sech České průmyslové banky. Intensivní se
stává poptávka po papírech zemské banky,
nichž není již zboží ani za 100.—, rovněž po
hodnotách banky hypoteční, jejíž 4 proc. zá-
stavní listy stouply na 100.25—101.25. 3 proc.
byly jednány za 95.15. V obchodu soukromém
až 95.25. Dále byly jednány 4 proc. zástavní
listy moravské hypoteční banky po 100.40.
Trh s akciemi prozatím propadá zapome-
nutí. Povšimnutí zasluhují pouze obraty v akcilch
rakousko-uherské banky, které byly kupovány po
1605 a 1606. Příznačnou událostí jest uvedení
nové akcie na pražský trh, totiž akcie továrny
na orientálské cukrovinky (dříve Maršnerovy),
která při své lehkosti a nynějších poměrech
rentability snadno může dojíti obliby. Kursový
lístek pražské bursy znenáhla roste.
Maršnerův
Český průmyslový banka
35
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 28. března.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Bursa v tomto týdnu živořila. Horečka sestálňo-
vací přešla úplně a nových podnětů k všeobecnému
vzestupu nebo sestupu kursů nebylo. Bursu nevy-
rušilv z klidu ani slabé záznamy novovorské neho na
Hížské, ale také neprospěly ji ani pevně záznamy
berlinské, ba ani velice četné a uspokojivé zprávy
z krajů průmyslových sousední říše německé. Pokud
pak došlo k obratům, vztahoval se obchod skoro vým
hradně na hodnoty, jež nahodile těžily různých
objednávek jako na příklad rakouská zbrejovka. U této
objednala rumunská vláda 61.000, dle pozdějších zpráv
toliko 45.000 manlicherovek. Zpráva o této dodávce
měla v zápětí rychlé stoupnutí kursu, jež pak v po-
zdější době nemohl se úplně udržeti, protože zmíněná
dodávka byla podceňována a sice jak se později uká-
zalo, neprávem. Jelikož zbrojovka jest na výrobu man-
licherovek úplně zařízena a celé strejní zařízení
z větší části odepsáno, bude zisk z této dodávky ne-
poměrně velký, jelikož i ceny pro Rumunsko jsou
větší než pro Rakousko. A kdyby se jen vydělalo
tolik, oč jest cena na jednollivém kuse vyšší (o 16 K).
znamenalo by to čistý výtěžek 720.000 K čili 17 K
na akcii, kdyby jinak nevydělalo se ani krejcaru. To
spekulace, jak se zdá, také poněkud ocenila a při
poměrně nepatrném oslabení zase kupovala a protože
nebylo zboží, kurs se zase zolavil.
Bursa
Horečka
Vídeň
Rumunsko
Rakousko
36
article
Otázka nových děl stala se zase předmětem
diskusí a protože nová děla nebudou z ocele, začaly
klesati akcie kreditního ústavu, jako majitele Ško-
kových závodů, jimž se očekávané dodávky ocelo-
vých děl nedostane. To uškodilo také hodnotám žele-
zářským, jenom akcie Poldiny huli začaly se, ač zatím
jen nepartně, hledati, protože aspoň čáslečná dodávka
nábojů tento závod ať dříve neb později nemine. Kar-
tel cementáren začíná býti dobře zaměstnán, ale
právě to, že se cementárnám začíná lépe dařiti, svádí
jej na bezcesti a k zvyšování cen. Poplávka po ce-
mentárnách byla zatím ještě dosti skrovná.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Poldin
Kara
37
article
Rak. korunová renta . . . 101.15 101.20
Rak. zlatá renta . . . . . 121.55 121.90
Uherská zlatá renta . . . .
121.25 121.55
Uherská korunová renta . .
99.50
99 45
Turecké losy . . . . . .
119.75
119.—
Rak. kreditky . .
689.—
688.—
Banka pro země rakouské .
410 90
410.60
748.—
Uherské kreditky . . . .
748. 50
Bankovní jednola
496-
496.—
Pozemkový úvěrní ústav.
961. —
Živnostenská banka
254 50
252 —
Společnost státní dráhy
692.—
694. 25
Jižní dráha
48. 50
Polabská dráha
452.50
451.—
Buštěhradská dráha lit. B.
1010.—
1010.—
868.—
869.—
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
347 —
350.—
Alpinky
392. 25
391.—
485.—
Rým.-muráňská společnost
485.50
1655.—
Pražská železářská společnost
1654.—
1160.—
Česká báňská společnost
1160.—
713.—
705.—
Mostecká uhlářská společnost
742.—
745.—
živnostenský banka
železářský společnost
Český báňský společnost 1160
38
article
Wienerberger . . . . ..
645.—
660.-
Schodnica
239 90
239 90
Londýnská devisa . . ..
117.07
Ríšské marky . . . . . .
117 05
Berlinská bursa.
Z Berlína, 28. března.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Zatím co v hlavních spekulačních papírech z dů-
vodů, jež již v minulé zprávě byly uvedeny, obchod
váznul a kursy jejich se spíše drobily, nabyl obchod
na trhu kasovním neobyčejné živosti a nebývalých
rozměrů. Na základě stoupání cen mědi a zinku, které
ať již jest u konce nebo ne, hledány byly a jsou
Bliesenbach, Rhein-Nasau, Schlesische Zink, Westl.
Kupfer a Stadíberger, protože se má za to, že si-
tuace těchto podniků se následkem vyšších cen trvale
zlepšuje. Vedle kategorie uvedených papírů nezůstaly
pozadu ani hodnoty železářské, zvláště pak ty, jež
v posledních letech neplatily žádné dividendy so
nichž se nyní soudí, že následkem pozvolného lepšení
se poměrů budou s to poskytovati akcionářům divi-
dendu. Z té příčiny stouply zejmena geisweidské (za
jediný den o 17%), Hasper, Huldschinsky, Hoesch a
podobně. Také akcie jiných podníků jako Mannstädler
Fagon-Eisen, Orenstein a Koppel, akcie strojíren
cementáren těšily se větší oblibě a byla zejmena po-
těchto veliká poptávka, protože se vyskytly zprávy, že
známá velká kanálová předloha má se doslati na
pořad jednání v nejbližším zasedání sněmovním. Cely
značně živější ruch na trhu kasovním má také tu při-
činu, že publikum po případě spekulace není vázáno
na určité množství co se jedné uzávěrky týče, nýbrz
že může kupovati i za obnosy menší, neboli jinak ře-
čeno, že si kupuje jen tolik, co může úplně za-
platiti.
Schlesisch Zink
Westl
Hasper
Huldschinsky
Hoesch
Orenstein
Koppel
Berlín
Rhein
Nasau
Wienerberger
Ríšský marka
Mannstädler FagonEisen
39
article
Zprávy, které o lepší průmyslové situaci byly pu-
blikovány, prospěly také — ale jen v míře menší —
některým hodnotám bankovním, protože se dá my-
sliti, že reflexe toho bude ať v jakémkoli způsobu také
patrna v kancelářích bankovních. V tom ohledu zí-
skaly na příklad diskontokomanditní ze stoupání dort-
mundských železáren.
Obchod v hodnotách dopravních neměl sice jed-
notné tendence, ale předce nutno jej označiti za dosti
čilý. K větším obratům došlo v akciích varšavsko-
vídeňské dráhy, lucemburské dráhy prince Jindřicha,
jež vypláceti bude dividendu 18 franků proti 17 fr.
roku minulého. Dobré kupce bylo lze pozorovativ
akciích italských drah; také Kanada, gotthardská, stát-
ní dráha a lombary dobře se držely.
Obchod na trhu ukládacím zaražen byl úpadkem
španělské renty, což vysvětlováno bylo velkými pre-
miovými prodeji a sice spekulace francouzské a bel-
gické. Také přiostřování se situace na trhu peněžním
zavdalo padnět k slabší tendenci hodnot ukládacích.
Kursy hlávních spekulačních papírů montanních
přechodně klesly a sice na zprávu spolku pro báňské
zájmy v horním okresu dortmundském, v níž vyslo-
vena byla jinak již dávno známá obava, že Amerika
přestane za nějaký čas býti odběratelem železa a
že snad stane se i konkurentem. To pohnulo spekulaci
k prodejům, ale kursy valně neklesly, naopak brzy se
zase upevnily a dokonce i mírně zlepšily.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
21. března 28. března
Rakouské kreditky . . . . 218.—
217.50
195.50
. . . . 196.62
Německá banka
218.62
217.37
Jindřich
Kanada
německý banka
41
article
161.12
158 50
Obchodní společnost . . .
149 87
151.75
Drážďanská banka . . . .
87.75
Španělské exterieury . ..
91.62
Bochumské ocelárny . ..
194.12
193.50
Lauřina hut
224 12
224.12
83.25
86.75
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské doly
181.37
183.50
Gelsenkirchenské doly . . .
181.37
184.—
182.-
183 25
Hibernia . . . . . . .
Consolidace
373.—
373. 25
Severoněmecký Lloyd . . .
97.12
107.—
Hamb.-amer. dopravní spol..
108 25
132.—
128.62
Kanada . . . . . . . .
170.50
173.25
Transvaal . . . . . . .
133.—
Turecké losy . . ..
133.00
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . ..
Eschweiler . . . . . ..
Geisweider . . . . ..
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . . .
Schalker Gruben . . . .
Westfalia
Concordia
Wilhelm
Dortmund
drážďanský banka
128.62 Kanada
Schalker Gruben
Lauřin hut
42
article
Hochdahl
Phönix
Phönix
43
article
Orenstein Koppel . . . .
Hasper . . . . . . ..
Donnersmark . . . . ..
Huldschinský . . . . . .
Vulcan . . . . . . . .
Bismark . . . . . . . .
Hoesch . . . . . . . .
Königsborn. . . . . .
Nordstern . . . . . . .
Orenstein Koppel
44
article
Sestátňování. Co musilo přijíti, dostavilo se: po-
litické motivy jen a jediné stávají se rozhodnými
pro posuzování postátňovacích přání a snah. Jest to
důsledkem »hospodářské« politiky nejen pana dra.
Körbra, který bleděl krýti koncesemi« hospodářský-
Körbr
45
article
21. března 28. března
46
article
278.—
229.10
153.60
167.90
220 25
200.—
141. 90
396.—
131.50
148.—
169.—
218. 80
107.75
208.—
233.50
166.—
145.50
247. 25
47
article
287.10
231.10
169.10
219. 30
202 50
142 50
404.50
132.75
14770
178.25
219.—
110.—
207.70
232.80
166.10
155.25
251.—