2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. března 190
5
article
řídil ruce pokrokových poslanců, když hlasovali
pro rozmnožení armády ve prospěch trojspolku.
V Praze, 28. března. (Polské starosti
o českou politiku.) Jako vídeňské vládní,
tak i polské listy, pokud slouží polskému kolu
jsou spokojeny se změnou taktiky české dele-
gace ve Vídni. Jen jedné věci by si ještě přály.
Když prý dr. Kramář měl už tolik odvahy, že se
veřejně zřekl politiky, vypočítané na katastrofu.
měl prý se taktěž veřejně zříci všeliké obstrukce
a nedávat voličům na srozuměnou, že český
klub se mírní jen do času. Totéž přání mají i
vládní listy vídeňské. Krakovský „Czas“ obrae
se však ve své úvaze o české taktice také k dru.
Körbrovi, aby mu ukázal, jaké povinnosti ze
změny české taktiky vyplývají pro vládu.
„Jestliže — prý — dr. Körber neocení náležite
situace českého klubu, anebo si dokonce usmysl
kořistiti z ní na pokoření Čechů, pak lehko-
myslně otevře do kořán vrata nejkrajnějšímu ra-
dikalismu. Vláda, pomýšlející o budoucnosti, jest
povinna budovati nyní Mladočechům zlaté mosty
a dáti jim možnost, aby své voliče přesvědčili
positivných výhodách umírněné politiky:
Z Pešti, 27. března. (Kečkemets ká
deputace.) Prvá liberálni hromadná de-
putace proti branné předloze byla přijata před-
sedou sněmovny hr. Apponyem včera. Stopade-
sátičlennou deputaci z Kečkemeta předvedli
předsedovi oba liberální kečkemetští poslanei
Kramář
doktor
Körber
Čecho
Praha
Vídeň
Pešť
seda sněmovna
zlatý most
6
article
Nagy a Szeless. Oslovení hr. Apponye a jeho
odpověď byly podobné, jako při deputacích mi-
nulých. Rozdíl je pouze v tom, že se v petici
kečkemetské žádá přisně ústavní vyřízení zá-
kona. Ve své petici žádají Kečkemečti 1. aby
branný zákon byl revidován a přepracován ve
smyslu zákonů z r. 1867; 2. aby se zavedla
dvouletá činná služba ve vojsku; 3. aby se po-
řídil nový vojenský trestní zákonník; 4 aby
uherské pluky a uherští důstojníci byli přeloženi
do Uher; 5. aby se při vojenském vychování
při důstojnických zkouškách zjednala úplná plat-
nost jazyku maďarskému; 6. aby chovanci vojen-
ských ústavů nabyli důkladné znalosti státo-
právních poměrů v Uhrách a konečně 7. aby se
rozřešila otázka znaků a praporů. Jinak se pe-
tice vyslovuje proti zdržování zákonodárné čin-
nosti parlamentu a projevuje důvěru v moudrost
krále i zákonodárství.
Z vévodství slezského.
Frýdek je jediné »české« město v Těšínsku
a jediné české město Slezska vůbec, které má svůj
magistrát, ovšem příkře německý a celý nátěi
jako Liberec nebo Trutnov v království. Jen žev
těchto průmyslových středištích mají české men-
šiny své kvetoucí české spolky a pro ně své ve-
řejné místnosti i spolkové domy, označené če-
skými orientačními tabulemi; kdežto ve Frýdku
česká většina pro své nečetné spolky, dosud
smutně živořící, nemůže najíti místností
veřejných vůbec, a najde-li je, nesmí se
opovážit, označit je svou českou fir-
mou, »proto že tam chodí také Němei«.
Statistika vykazovala ve Frýdku roku 1880 ještě
78.9 proc. Čechů mezi 5912 obyv., roku 1890 již
597 proc. a při posledním sčítání již jen 56 proc.
mezi 9035 obyv. Venkovský okres frýdecký měl r.
1890 ještě 90 proc., r. 1900 již jen 871 proc. Čechů,
napočtených sčítacími komisaři slezskými.
Čecho
Naga
Uhry
Frýdek
Těšínsko
Slezsko
Liberec
Trutnov
7
article
Klesl tedy počet obyvatelstva če-
ského ve Frýdku za čtvrtstoletí skoro
o 33 proc., ač přirozený přírostek jeho
zokresu byl český.
Vlastní příčinou toho jsou: bezohledn
protičeský tlak úřadnictva »arcivévodsk
komory« a ty sprotizákonné školské ne-
stvdry«, které udržuje byrokratický školní apparát
německý všude ve slovanských zemích, kde nevy-
spělý lid nedovedl ještě rozhodně postaviti se na
vlastní nohy.
Vliv arcivévodského úřadnictva, samých to ko-
vaných Němců prušáckého nátěru, je nám až nepo-
chopitelný. Dovedeme se v něj vmysliti, uvážíme-li
následující: Správa arcivévodské komory v Těšíně
vládne allodiálním panstvím frýdeckým, lesními
statky těšínským, strumienským a skočovským a 25
statky fideikomisními, jež jsou rozloženy ve 84 ob-
cích, má 75 dvorů, 16 železáren, 13 pil, 5 továren,
7 kamenouhelných dolů, 12 lihovarů, 8 továren na
sýr a ohromné lesy, rozdělené ve 20 okrsků.
K tomu má armádu: na půldruhého sta úřad-
níků, na šest set pomocných sil a velké tisíce dělni
ctva továrního, polního a lesního s tisíci dozorců
mistrů, šafářů atd. To vše je majetkem arcivévody
Bedřicha. Lid je vesměs slovanský: buď český nebo
polský, ale nad ním samý hrubý a drzý Němeca
tupý renegát jako za dnů roboty a nevolnictví.
Němec
Bedřich
Frýdek
Těšín
Lido
8
article
Známe případy, kde »arcivěvodský« správce se ne-
styděl, dojíti osobně k mistru chudému, hmolně
duševně, s hrozbou, nevezme li dítě ze školy české
do německé, aby si přičetl následky sám. A místr
kovář, boje se o práci ve dvoře a znaje pána, po-
volil.
Z dělníků ve dvoře arcivévodském nesmí dáti
nikdo dítě své do české školy. Magistrát je zcel
pod tlakem arcivévodského správce Helma a proto
nesmí slovo české vyjíti z jeho kanceláří. Lid ně-
mecky neumí, ale každé vyřízení dostane německé
Nebohé matky-vdovy, které dostanou 2 K mě sí čně
na dítě, musí pak shánět vykládače německých
hieroglyfů a platit posledním grošem za vysvětlení
Na obecním úřadě strkají poplatníkům knížky ně-
mecko-polské, »protože českých není«.
Tento tlak němčiny je ve všech úřadech soukro-
mých i veřejných a přenáší se na celou veřejnost.
Vyhlášky úřadní (c. k. o. hejtmanství) na hlavních
místech, pokud jsou psány, jsou jen německé, i když
se týkají takové věci, jako je »stěhování dělnictva
do Anglie«. (Ovšem c. k. okr. hejtmanem pro ven-
kovský okres je Polák Jellen; to vysvětluje vše.)
Lid prostý němčiny vůbec nezná a panstvo německé
jistě té práce v Anglii moc nepoláme. Nač tedy ta-
kové vyhlášky? Na všech obchodech i veřejných
místnostech jsou nápisy německé a vejdete-li někam,
nutí vás do němčiny dle možnosti a do únavy. Se-
trváte-li rozhodně při své češtině, hledí se na vás
nevrle.
Rozumíme této taktice. Chtějí tím vnutit lidu pře
svědčení, že němčiny potřebuje všude, bez ní že ne-
přijde nikam. A prázdné hlavy, kterým jedná se jen
o osobní prospěch, o pohodlí a dobrou vůli na všech
stranách, poddávají se ochotně. Schází jim sebevě-
domí, mužná odhodlanost, hájiti čest a právo i dobré
jméno své vůči každému. To platí zejmena o naší
intelligenci bez rozdílu.
Polák
Anglie
9
article
Český Frýdek hnul ssebou občas: ukázal svou
početní sílu, ale pak — spal. Scházela vždy vytrva-
lost, důsledná práce, která počítá s budoucnosti. Ná-
sledkem toho kleslo vše na mysli a každý oddával
se osudu. Nejstarší spolek český »Občanská beseda-
byl již nazýván mrtvolou, odbor M. O. L. vůbec za
nikl, »Sokol« živořil. Jediná »Občanská záložna-
dobře situovaná stála pevně, ale nejevila pro českou
věc žádného zájmu. Družstvo »Národního domu«
mělo podnítit všechny české síly ke vzpružení, ale
vlivem divných poměrů dorazilo téměř vše. Nikde ve
veřejné místnosti nechtěli české spolky ani přijati. —
»Národní slavnoste, pořádaná všemi českými spolky
31 srpna m. r. měla velkolepý pro zdejší poměry
průběh a vydařila se v každém ohledu skvěle. Do
českého lidu vnesla novou chuť k životu. Nemálo
k lomu přispělo rozšíření školy U. M. Š. na 5třídní
a založení mateřské školy, přednášky pí. Hnmpal Ze-
manové a dra. Jar. Pluhaře z Bohumína a j. v. »Ob-
čanská beseda« o valné hromadě 15. t. m. po živém
rozhovoru rozhodla se najati dva domy na hlavní
třídě frýdecké (Františka Josefa) a upraviti je na spol-
kový dům český. Duchovenstvo místní i okolní, uči-
telstvo, řemeslníci i obchodníci a dělníci místní, lé-
kaři i advokáti z Frýdku i z Místku upsali garanění
fond k zajištění nájemného. Jsme přesvě dčeni, ze
v celém okresu najde Občanská beseda hojnou pod-
poru svých snah a místnosti její stanou se středištěm
všeho českého života celého okresu. Doufáme, že tato
valná hromada, zahájená přednáškou p. uč. Zhýbala
z Místku »O Vrchlickém« a vřelou vzpomínkou na
zemřelé dra: Ant. Grudu a dra. Fr. L Riegra, zna
mená novou dobu českého života ve Frýdku
T. Frýdecký.
M O
M Š
Pluhař
František Josef
Vrchlický
Gruda
František
L Riegr
Frýdek
Bohumín
Ob
Místek
Frýdek T
spolek český » občanský beseda
Sokol
národní dom
10
article
Valná hromada spolku českých
úřadníků železničních.
Valná hromada spolku českých
úřadníků železničních.
Naděje, při založení „Spolku českých úřadníků
železničních“, do svazu tohoto kladené, počínají se
utěšené plniti. Spolek stal se střediskem velké vět-
šiny českého železničního úřadnictva a nejsou-li v něm
zastoupení všichní — jest to snad jen otázkou dobya
poměrů, jež bohdá i v tomto směru obrátí se v bu-
doucnosti k lepšímu. Spolek vytkl si za úkol ozdra-
viti poměry v železníčním úřadnictvu, řešiti jeho
vlastní zájmy cestou důstojnou a representativní, pe-
čovati o povznesení stavu úřadnictva železničního ve
veřejnosti a posléze ufužiti u svých členů ideu ná-
rodnostní a styky kollegiální. Správně vystiženo
že jedině mohutnou organisaci možno s úspěchem
výsledkem hájiti zájmy národní a existenční.
Spolek českých úřadníků železnič-
ních při včerejší své třetí valné hromadě,
konané ve dvoraně Měšťanské besedy, podal v lomto
směru revui své činnosti v minulém správním roce
1902. Jednatelská zpráva, obsažená v časopisu „Č
Ú. Ž.“ ve příčině té praví:
V prvé řadě snažil se výbor spolku, aby časopi
Č. Ú. Ž., hlavní tepna spolku, jeho života a činnosti.
byl stále zdokonalován, aby se stal skutečně tlumoč-
níkem všech přání českého úřadnictva železničního.
Ú Ž
Č Ú . Ž
11
article
V časopisu uveřejňují se všecky otázky, týkající se
železmčního úřadnictva, řešení jich provádí ústředni
výbor a člensivo, určitá pak usnesení o otázkách těcl
podává pak výbor na místa příslušná. Ústřední vý-
bor by však nebyl mohl dostáti plně svým povinno-
stem, aby totiž vyhověno bylo na všech stranách
kdyby nebyl zřídil své mocné bašty: odbory spolku
V tom směru vykonal vše, co vůbec bylo možno. Za
minulý správní rok zřídil odbory v Louce, v Plzni,
v Lounech, v Nymburce, v Terezíně, na Kladně a ve
Veselí n L. Odbory ty zdárně působí, pracují všechny
poctivě a zejmena za tím cílem, aby konečně se do-
stalo úřadnictvu železničnímu všestranného uznání
a ocenění také u těch, kteří je stále považovali vůči
stavům jiným za nevyspělé. Odbory naše, soustřeďu-
jíce v sobě velkou část úřadnictva, byly k tomu před-
určeny, aby byly vždy na svém místě, aby hájiiy
každou píď směřující k záchraně českého úřadnictv
železničního. Ústřední výbor jest pevně přesvědčen,
že odbor naše vykonají zcela své poslání a že budou
míti jedenkráte na ,uplatnění všech tužeb českého
Kdyby naše tužby a přání nedošly tak brzkého
splnění, jak si nutně vřele přejeme, jeden úkol, který
si spolek náš vytknul ve svém programu, musí býti
co nejdříve vyplněn. Jest to vydání české ho
názvosloví železničního. Toto velké dílo,
vyžadující největší píle a práce, jest řízeno rukou
pevnou a odhodlanou. Vyskytnuvších se stavovských
otázek ujal se ústřední výbor vřele a staral se vše-
možně, aby byly zdárně rozřešeny ke prospěchu úřad-
nictva železničního na místech příslušných. Byly lo
zvláště otázky, týkající se sestátnění výs. rak, uher
spol. státní dráhy a domáhání se úpravy platů úřad-
nictva této dráhy, započítání 1/s služného do výslužby
a úprava příbytečného.
Plzeň
Louny
Nymburk
Terezín
Kladno
Veselí můj L
12
article
Stav členstva jeví se dle jednatelské zprávy takto-
členů zakládajících jest 22, přispívajících 39, činných
1616, celkem tedy 1677 členů. Během minulého správ-
ního roku vystoupilo celkem 19, zemřelo 11 a nových
členů přijato 353, tak že vzrosti počet členstva o 323
Činnost spolková rozšířena byla letos pořádáním před-
nášek.
Valnou hromadu, navštívenou velmi četně míst-
ními členy spolku, hosty z venkova a delegáty odborů
zahájil předseda spolku inspektor spol. st. drah p. Jir
Kresl. Uvftav přítoniné, podotkl, že účastenství jest
dokladem zájmu členstva o otázky stavu, poukáza
na vzrůstající stav členstva, na založení časopisua
snah po ulvoření českého názvosloví. Vybidnuvk
další neúnavné práci, vzpomenul zesnulých členů spol-
ku, kterým vzdána čest povstáním. Přistoupeno potom
k pořadu valné hromady
Jir Kresl
spolek inspektor společenský
13
article
Prvním bodem bylo čtení zápisníku minulé valné
hromady. Zprávu tu přečell zapisovatel adjunkt st
drah p. Zeman. Zpráva jeho jednomyslně schvá-
lena. Dalším bodem jednání bylo čtení zprávy
jednatelské, účetní a revisorů, od nichž
vzhledem k tomu, že vytištěny, upuštěno, právě tak
jako od čtení rozpočtu na r. 1903, jenž naléza
se v rukách účastníků. Všechny zprávy i rozpočei
schváleny
V dalším jednáno o návrhu na z měnu sta-
nov a to § 3. odst. 10., týkajícího se rozšíření sta-
nov na Moravu a Slezsko. Návrh tento, jenž
vyšel z ústředního výboru, jednomyslně a s pochvalou
přijat. Druhý návrh týkal se změny § 12., jenž
má pro příště zníti: „Rládná valná hromada konejž
se v měsíci březnu každého roku. Mimořádné valné
hromady konají se, jak toho prospěch spolku vyža-
duje.“ Návrh tento rovněž jednomyslně přijat. Dál
podán byl ústřednímu výboru návrh místní ho
odboru nymhurského, týkající se § 27., aby
„každý člen, jehož bydliště se nalézá v obvodu ně-
kterého odboru, mohl býti současně členem tohoto
odboru, aniž by tím ztrácel práva jako člen spolku
českých úřadníků železničních, vyznačená v § g
těchto stanov. Obvod odboru vymezuje ústřední vý-
bor s dorozuměním místních odborů.“ Návrh ten způ-
sobem velmi vřelým odůvodnil vrch. insp. Tolman
z Nymburka, po jehož řeči a dodatku přednosty sta-
nice terezínské p. Kučery návrh jednomyslně při-
jat. Schválen návrh výboru, aby založeno bylo př
spolku záložní a úsporné družstvo. Referál
k tomuto bodu podal jednatel spolku J. Výšek, jen
po přijetí přečetl i návrh na sestavení komise pří-
pravné, sestávající z pp. Morávka, Kejzlara, Vakrz-
hausra, Trbíška, Košky a Šturmy, mající právo rozší-
řiti se dle potřeby o odborníky civilní a členů odborů
Zeman
Tolman
Kučera
Morávek
Kejzlar
Vakrz
Trbíška
Košek
Šturm
Morava
Slezsko
Nymburk
spolek J
14
article
Návrh na ustavení komise přijat. Předposledním boden
jednacího pořadu byl návrh ústředního výboru, by po-
věřen byl výbor k akci, týkající se změny stejnokroje
s poštmistry a pomocných poštovních úřadníků a
změn stejnokroje vůbec.
Přistoupeno potom k volbě předsedy, dvou ná-
městků, 18 členů výboru, 6 náhradníků a 3 zkouma-
telů účtů. Zvolení byli pp.: za předsedu p. Kres
Jiří, spol. státní dráhy, I. náměstkem p. Pohnert Ka-
rel, státní dráhy. II. náměstkem p. Vaněk Jos., spol.
státní dráhy. Do výboru pp.: Beran Alois, státní
dráhy, Cimerhakl Štěpán, severozáp. dráha. Haninger
Robert, státní dráhy, Hof Karel, spol. stální dráhy
Chroust Antonín, státní dráhy. Keyzlar Josef, státní
dráhy, Košek Josef, buštěhradská dráha. Krčmář O-
dřich, buštěhradská dráha, Kröhn Hugo, spol. státní
dráhy, Macháček Alois, státní dráhy, Mencl Josef, se-
verozápadní dráha, Muzikář Ervín, státní dráhy, Še-
bek Karel, státní dráhy, Škvor Josef, spol. státní
dráhy, Valentin Leopold, státní dráhy, Velišek Hynek.
státní dráhy, Výšek Josef, spol. státní dráhy, Walla
Th., sev.-západní drába. Jako náhradníci pp.: Bořický
Josef, spol. státní dráhy, Branšovský Václav, spol.
státní dráhy, Čermák Josef, státní dráhy. Froněk Ru
dolf, státní dráhy, Halada František, státní dráhy.
Skácel Leodegar, spol. státní dráhy. Zkoumateli účio
pp. Fiby Karel, státní dráhy, Sturma Emil, buště-
hradská dráha, Wittoch Josef, státní dráhy.
Jelikož volných návrhů podáno nebylo, schůze
doslovem předsedy p. Kres l a zakončena.
Jiří
Vaněk
Štěpán
Karel
Antonín
Josef
Košek
Krčmář O dřich
Kröhn Hugo
Macháček
Alois
Mencl
Muzikář
Škvor
Valentin Leopold
Velišek
Hynek
Branšovský
Čermák
Froněk
Halada
František
Skácel Leodegar
Sturm
Emil
Pohnert Ka
Haninger Robert
Walla Th
Beran Alois
15
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Rozjetý kolus sanační je pevně zabrzděn. Jak
povědomo, sanování záložny sv.-václavské nejvýdat-
něji přispívalo zakupování vkladních knížek po50
proc. Na další zakupování byla naděje a prozatím
nic jiného, než naděje. Na včerejší odpoledne byla
do obchodní a živnostenské komory v Praze svolána
porada členů kuratoria, výboru záložny. »Důvěry«.
obchodní komory a peněžních ústavů. Na schůzi ro-
kováno o prostředeích k získání lombardu na dalš
vykupování knížek vkladních sv.-václavské záložny.
Nejen že účastenství peněžních ústavů nebylo značné
ale rokování dělo se takovým způsobem, že pře
seda výboru záložny sv.václavské farář p. dr. Von
druška rozmrzele ze schůze odešel. A tázán byv po
příčině abstinence, pravil přímo a otevřeně: »Na mn
činí celá tato akce dojem neupřímnosti. Právě ten
pán, který nejvíce mluví o sanaci, nejraději by as
víděl konkurs, poněvadž se domnívá, že bude zvolen
správcem konkursní podstaty !«
Co v najbližších dnech nastane, v záložně an
zasvěcenci nevědí. Vše točí se okolo jediné otázky
aby bylo dosti peněz k zakupování vkladních knížek
Předzvěstí neblahých událostí budoucích je okol
nost, že dva členové výboru sv. václavské záložny
sice pp. Aug Jirout, soukromník a pokladník sanač
ního sdružení členů a Leop. Kubánek, vrchní po
kladník, zvolení v minulé valné hromadě záložny
na místa ve výboru resignovali a sice z toho do
vodu, že nechtějí na sebe převzíti zodpovědnost
která na celý výbor dolehne po prohlášení konkursu.
svatý
Aug Jirout
Kubánek
živnostenský komora v Praga
vkladní svatý
záložna svatý
16
article
Výbor záložny »Důvěry« usnesl se včeza, že pře
vezme za 3 milliony korun hypotekárních pohledável
svato václavské záložny za podmínek Zemskou ban-
kou kladených.
Usanačního sdružení členů bylo včera odevzdán
k výkupu 50 knížek.
Vkladatelé včera neslevili ani haléřel
K žádosti výboru sv.-václavské záložny konal
se včera dopoledne u zemského soudu na Ovocném
trhu exekuční dražba v zemských deskách zapsaného
velkostatku »Oberneubergu«, bývalé, šestiny lenníh
korunního německého panství Aše. Odhadní cena
byla 164.110 K 90 h (po vyhoření velkostatku), nej
menší podání 109.407 K 26 h. Záložna sv. václavská
měla na velkostatku, náležejícím do konkursní pod-
staty hr. Jana Zedtwitze, zápůjčku 50.000 korun. K
dražbě, již řídil rada p. dr. Pradl, dostavili setř
koupěchtiví. Velkostatek byl přiklepnut p. Dominiku
Kavallovi, soukromníku v Praze, za 147.100 korun.
Pohledávka záložny sv.václavské je úplně kryta.
Vyšetřující soudce rada p. Kursch. žádá nás z
uveřejnění této zprávy
V záležitosti sv.-václavské záložny v Praze vy
zývají se vkladatelövé, kleří mají v rukou vkladní
knížky fol. 22945, 19004/25676, 19227, 20086, 16301
14877, 23407, 16640/18388, 15926, 18733, 17830
20959, 19515/25678, 16387, 18240, 17768/21639, aby
sem v zájmu svém co nejrychleji oznámili své jméno
a bydliště. C. k. zemský trestní soud v Praze, od
dělení VI., dne 27. března 1903. Vyšetřující soudce
svatý
Zedtwitz
doktor
Pradnout
Kavall
Aš
Praha
17
article
Kursch.
Kursch.
O schůzi v obchodní komoře pražské sdělujes
nám následující: Dr. Scheiner ličil zevrubným způ-
sobem kritický stav sanační akce, stěžoval si na ne-
překonatelné obtíže, jaké se ve směru tom sa
načnímu výboru v cestu staví, ukázal však zároven
k tomu, že vkladatelé jsou odhodláni sleviti 50
ze svých vkladů a vyslovil naději, že snad při ta-
kovéto uznání hodné ochotě se strany věřitelů zá-
ložny bude možno sanaci provésti. V rozpravě, která
se na to rozpředla, učiněny různé návrhy, kter
sice nevedly ke konkretnímu rozřešení svízelnýc
poměrů záložny i kuratoria, avšak přece přispěly
k vyjasnění situace do té míry, že usneseno pokra-
čovati v jednání na další schůzi, kterou svolá prae-
sidium obchodní komory ke dni 1. dubna.
Scheiner
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Otázka úřadnická. Dávno již odvážil se
kdosi tvrditi, že otázka hárodní v Čechách je
vlastně otázkou chleba. Zdálo se to býti tvrzením
na pohled obsurdním a hnutí národní na obou
stranách snižujícím, však čím dále a pozorněj
sledujeme počínání Němeů v této otázce, tím
oprávněnějším jeví se býti svrchu uvedený ná-
zor. Německo-nacionální list liberecký lobral s
za úkol v řadě článků dokázati, jak Němci, po-
kud se týče úřadnických míst, jsou zkráceni.
Předsevzal totiž veliké sčítání zeměpanského
úřadnictva v království českém, podrobil každěho
jednotlivce z télo armády přisné zkoušce národ-
nostní a konstatoval následující: V politické slu-
žbě zaměstnáno je celkem 1814 úřadníků. Z těch
neurčité je národnosti 111, 1329 Čechů a 372
Němců, kdežto by těchto dle počtu obyvatelstva
mělo býti neméně než 750. Jsou tedy Němci
jedině v této kategorii zkráceni o 378 úřad-
níků. Českých professorů na středních školách
německých je 49, kdežto by tam neměl byt
ani jediný. V obvodu vrchního ze m-
ského soudu pražského zaměstnáno je
úřadníkův celkem 3106, z nichž Čechů 2196.
Němcův 686, národnosti nezjištěné asi 211.
Němec
Čecho
Čechy
Němcův
Němec
19
article
Němcův mělo by býti ale 1296, jsou tedy
zkráceni o 610 míst. — V kategorii úřadůvf-
nančních zaměstnáno 5886 úřadníků. U 372
není národnost zjištěna, Čechů je 4001, Němců
1513, ačkoli by jich mělo býti 2496, mají tedy
o 983 méně míst, než jim přísluší. — Na po-
štách zaměstnáno 5452 úřadníků, národnost ne-
zjištěna u 309, Čechů je 3989, Němců 1154,
Němci mají ale nárok na 2155 míst, mají jieh
tedy o 1001 méně, než by jím příslušelo. —
Na dráhách zaměstnáno 8384 úřadníků. bez
určité národnosti jest jich 341, Čechů 6468,
Němců 1575, mělo by jich býti ale 3418, při-
padá na ně tedy o 1843 míst méně, než
by jich mělo býti po právu. — Při úřadech
báňských zaměstnáno 30 úřadníků, u 3 nedala
se národnost zjistíti, 22 jsou Čechové a pouze
5 Němců, jichž by mělo býti 13, jsou tedy i zde
o 8 míst českým hltounstvím po úřadech při-
praveni. Celkem je v Čechách 24.721 země-
panských úřadnických míst. Z nich 1347 obsa-
zeno osobami, u nichž národnost nedala s
zjistiti, 18.054 jest jich v rukou českých a pouze
5305 v rukou německých, ačkoli by jich měli
míti Němci 10.127. »Tak to vypadá v Čechách«
— volá »D. Volks.-Ztg « — 4812 míst, j ež
Němcům po právu náležejí, naléz
se v rukou českých. A co to zna-
mená? Že tolikéž bylo Němcům
v Čechách vyrváno rodin a že při-
praveni jsou o více než o 15 mil.
korun ročně. A to děje se za domněle ně-
mecké vlády Körbrovy.« — Pomalu, pomalu!
Němcův
Čecho
Němec
D Volks
Körbrův
Čechy
Ztg
20
article
Především nechť nám jmenovaný list poví, jakým
počítáním a jakými prostředky dospěla » Volks-
zeitung« k těmto číslicím? Není tak snadné,
zjistiti u úřadníka jazyk a národnost. Však
kdybychom třeba věřili zmíněnému listu a uznali
správnost jeho údajů, co tím, pro bůh, chce
říci? Že Němcům v Čechách nedo-
stalo se kandidátů na tolik a tolik
míst, tak že Čechové byli nuceni
tolika a tolika tisíci úřadníky j im
vy pomoci. Aneb by se opovážili tvrditi, že
německé ústřední úřady, a ne pouze
Němec
Čecho
Čechy
21
article
Körbrovy, nýbrž i ústřední instance ostatní
z pouhé lásky k nám tolik Němcův odmítly
dosadily na jejich místa Čechy? Je to možná
věc a nalezl by se mezi Němci pošelilec, jenž
by tomu uvěřil? Proč nemají Němci více kan-
didátův? Proč? Poněvadž jejich mladí lidé
hrnou se k praktickým odvětvím a do oněch
oborů, kde jim kyne lepší zaopatření a bezpeč-
nější samostatná budoucnost. Což jest to sku-
tečně nějaký med, vyšplhati se nejvýše do de-
váté třídy a tam v pravém slova toho smyslu
usehnouti? Což těch 4800 mladých mužů ně-
meckých, kteří v jiném oboru jsou činní, v orga-
nisaci ho podářské pranic neznamená? Jsme
přesvědčení, že by se ošívali, kdyby byli nuceni
výdělek svůj, svou zkušenost a dovednost po-
stoupiti za patnáct millionů korun nám a Némei
za to byli povinni, ujati se úřadů, jež by nám
Čechům byly odňaty. Němei měli by býti nám
spíše vděčni za to, že se za ně dřeme a na-
maháme, kdežto oni za snadnější a méně
namahavou a mnohem méně zodpovědnou práci
mnohem více berou a také mnohem lépe se maji
Němei by rádi ale hráli první housle v koneertě
hospodářském a těch 15 millionů korun úřad-
nických by také rádi měli. V tom to vězí.
Němcův
Němec
Čecho
Čechy
22
article
A proto nyní hartusi na dra. Körbra, aby jim
do tak zvaného uzavřeného území žádného Če-
cha neposílal. Kde ale má je vzit? Poněvadž
ale jest jim zavázán se vším, co jeho jest, proto
namáhá se, jim vyhovět i za okolností ne-
výhodných. Proto čekati mají nyní češti starí
úřadníci na německé mladiky, až dostane se
na ně řada. Dle nynějších poměrů došplhá se
Němec za tři léta tam, nač úřadník Čech
má zapotřebí osmi let Takové jsou nyní
poměry a proto chtějí míli Němci své zvláštní
území, aby jim tam český úřadník páchnout
nesměl, proto chtějí mít pro hrstku svých ná-
padníků i těch čtyři tisíce osm sel úřadnických mis
a 15,000.000 K. Mnoho-li připadá tu na jedn
místo? Ne celých 1500 zlatých na místo
ročně. A taková místa nám závidi.? C
patrno z číslice této, která representuje služně
úřadníka desáté dietní třídy s funkčním přídav-
kem ve velkém městě? Že obsazena
máme svými lidmi úřadnická mi
sta nejnižší kategorie. Kdybychom
postupovali výše, užasli bychom, v jakém po-
měru přibývá tu míst německých a ubývá č
ských. Za nedlouho ocitli bychom se ve třídě,
kde Čech je bílou vránou, potom pak v ka-
tegorii míst, kde vůbec Čechů není. Jinak by
to vypadalo, kdybychom na příklad spočitali
mnoho-li služného berou dohromady 372 Něme
v politických úřadech a mnoho li bere v těchže
úřadech 1329 Čechů! Pak by se teprve uká
zalo, kdo větší činí nároky na chléb, zda my
či Němci. Však dobře, že otázka národnostn
ocitla se na tomto poli, dá se snad lépe rozře
šiti, opírati-li se bude o číslice a o konstantn
veličíny a přestane-li to býti účtování s impon
derabiliemi.
Němec
Čecho
Čechy
23
article
— Umět se to musí. V hostinci v ulie
H. konána před léty schůze. Shromáždili se tam
živnostníci a kázal jim tam jistý muž s dobrou
vyřidilkou o netečnosti, s jakou se mnozí řeme
slníci chovají oproti veřejným věcem, dokazoval
jak politika a politické události úzce souviseji
s hospodářskými a pobádal přitomné, aby ne
kladli ruce v klín jako dosud, aby nepohližel
na politiku tak, jako by se jich netýkala, nýbrž
aby s plným interesem všechno sledovali, poli
tických zápasů. čile se účastnili a vůbec se
snažili, domoci se prospěchu z boje veřejného.
24
article
Nedaleko v hostinci byla také schůze živnost
nictva. I tam měl přednášku »věci znalý muž«
Mlavil o příčinách úpadku ve stavu živnostni-
ckém a dokazoval pravý opak toho
co řečník v ulici sousední. Dle jeho přesvěd-
čení věnovali živnostníci příliš mnoho času
záležitostem veřejným a tím ubíjeli čas a za-
nedbávali práci svou. »Vraťte se z veřejného
trhu do svých dílen,« volá na ně, »pak opět
ukáže se pověstné zlaté dno!« — — Minulo
léto. V témž hostinci, kde nabádal k horlivé
účasti zminěný nám již přítel živnostnictva, se-
děli dva muži. Jeden plných tváří, v elegantním
obleku, na prstech plno brillantů a u hodinek
zlatý řetěz jako klanečník. Druhý seděl u dveři
zkroušeně a skromně, kouřil z dýmky a zdálo
se, jakoby v pivu, jež měl před sebou, utápěti
chtěl svou starost. Byl vychrtlý, na čele plno
vrásek a zevnějšek jeho byl zanedbaný. Zá-
možný jeden — chudák druhý. A přece oba
z nich řídili se radou, kterou jim udělil před
léty v téže místnosti zmíněný řečník. Jenom že
každý z nich za jiný to chytil konec. Jeden
lichotil a chválil, druhý kárala
haněl co pokárání zasluhovalo.
Druhý byl samá poklona a spatřil-li, co nebylo
po právu, mlčel. Jednoho chválili v jedněch
novinách, v druhých naň štvali, druhý o noviny
se nestaral, za to ale tím více o konkursy na
vypsané stavby. Jednoho zvolili do sněmu, na
kteroužto hodnost připlácel, druhého do obce
a do okresního výboru a z toho pak nepřímo
těžil. Jeden bohatnul, druhý chudnul a oba —
veřejnou prací. — V hostinci sousedním
v téže době seděli jiní dva hostě a ku podivu
zrovna tací, jako v hospodě první. Jeden vy-
pasený, typ zámožného měšfáka, druhý hubený
udřený chudák. A přece oba uposlechli tehdej-
šího rádce a o život veřejný se nestarali. Jenom
že jeden z nich byl stále na stráži, co v oboru
25
article
jeho nového, pln novin a knížek odborných. Kde-
koli uspořádána výstava, o níž domnívati se mohl,
že nalezne tam něco ku poučení, neb pěkné vzory
— tam dojista byl hostem, i zdokonalil záhy
svou výrobu tou měrou — že přes stálé rozšiřován
závodu nemohl na konec zakázkám již ani
stačit. Druhý zahrabal se ve své dílně, pracoval
v ní od rána do noci, ničeho si nevšímal, ni-
čeho nedbal, než své práce, kterouž konal
zrovna tak, jako tatík jeho, děd i praděd. Při
tom upadal a chudl víc a více, až se konečně
rozhodl dílnu zavřít a nádenničit — —. — Dvě
parallely. Nemáme na mysli nijak osob kon-
kretních, jakkoli takových lidí je do tisíců. Chtěl
jsme tím jen jedno stigmatisovati. A sice mylný
náhled, že stačí ke způsobení dobra pouhá roz-
umná rada. Nikoli. Raditi možno i různě. Však
na tom sejde, jak dobré rady užiti. V našem
případě byla by možná i třetí a ta by se nám
nejlépe libila. Starati se v pravé míře o věci
své a zároveň v pravé míře o věci veřejné.
— Slavnost položení základního kamen
k Husovu pomníku na Staroměstském náměst
bude se konati, jak již oznámeno, dne 5. čer
vence 1903. Výbor postaral se za tou příčinou
o sestavení velkého slavnostního výboru, jenž
bude všecky práce připravovati. Do tohoto slav-
nostního výboru povoláni zástupci čelnějších
kerporací. Pozvánky byly již rozeslány i jest
nutno, aby dotýčné korporace co nejdříve jme-
novaly své delegáty, by se mohl slavnostní výbor
sejíti a započíti s pracemi. Slavnostní výbor
bude rozdělen v pět odborů a sice: odbor orga-
nisační a agitační, s předsedou drem. Podlipným,
odbor technicko-umělecký, s předsedou archit.
Bělským, odbor redakční, s předsedou red.
Anýžem, odbor zvací a vítací, s předsedou drem.
Husův
Podlipná
Bělský
Anýž
odbor technickýumělecký
26
article
J. S. Novákem a odbor finanční, s předsedou
prof. drem. Blažkem. První schůze slavnostního
výboru bude oznámena denními listy praž-
skými.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Pracovní kemise soukromých úřad-
níků sejde se v úterý dne 31. t. m. o 71/2 hod.
večerní k důležité poradě. Dotazy z oborů škol-
ství pro pracovní komisi školskou buďtez
adresovány: Klub národní strany svobodomyslné
v Praze—II. (Měšťanská beseda pražská).
— Z klubů ohčanských. Klub voliča
novoměstskýeh má v úterý 31. března
o 8. hodině večer v dolejším sále restaurantu
Choděrova řádnou valnolu hrom a dt
s pořadem: Zprávy funkcionářů: jednatele, po-
kladníka a revisorů účtů, volba starosty, dvou
náměstků a výboru, návrh výboru na organiso-
vání odboru soukromého úřadnictva a volné ná-
vrhy. Po vyčerpání programu bude rozhovor
„O nutné výchově dorostu obchod-
ního a živnostenského, jejž zaháji
ředitel pražského obchodního učilitě p. Tomáš
J. Maděra. — Novoměstský občan-
ský klub v Praze svolává na úterý dne
31. března 1903 o 8. hodině večer do Měšťanské
besedy pražské veřejnou sehůzi klu-
bovní, k níž zve přislušníky národní strany
svobodomyslné. Na pořadu jest: „R o zho vor
o politické situaci a o po stav ení
národní strany svobodomyslné“.
Zpravodaj výboru p. JUDr. Fuhrich. Do télo
schůze má přístup každý příslušník národní
strany svobodomyslné.
— Voličská schůze. Městská ra da
v Domažlicích svolává na dnes o 2. hod.
odpol. v sále hostince „u Šumavy“ schůzi voličů
městské kurie, na níž promluví p. posl. dr.
Ladislav Dvořák o poměrech na říšské
radě a které účastní se také pan zemský poslanee
dr. Alois Mašek, starosta v Klatovech.
— Jmenování v soudní službě v království
českém. Z Vídně, 28. března. (Zvl. tel. „N.
Novák
profesor
doktor
Blažek
Choděrův
J Maděra
JUDr
Fuhrich
Dvořák
Mašek
Praha
Domažlice
Šumava
Klatovy
Vídeň
klub národní strana svobodomyslný v Praga
II
ský klub
27
article
L.“) Zakročení poslanců českých u minister-
ského předsedy dra. Körbra jako správce mini-
sterstva spravedlnosti v příčině obsazení uprázd-
něných míst soudcovských mělo úspěch. Dnešní
„Wiener Zeitung“ uveřejňuje jmenování
těchto nových adjunktů v obvodu vreh-
ního zemského soudu v Praze: dra
Josefa Zpěváka, Morice Zippa a Rudolf
Wagnera pro obvod vrchního zemského soudu
v Praze, Stanislava K řečan a pro Holice, Ivan
Srdínka pro obvoď vrchního zemského soudu
v Praze, Rudolfa Procházky pro Rakovník,
Bohumila Werpera pro Haidu, Václava Ci-
kána pro Selčany, Gustava Wolf a pro obvod
vrchního zemského soudu v Praze, Bohumila
Drdy pro Českou Skalici, Jana Pinla a Karla
Lososa pro obvod vrchního zemského soudu
v Praze, dra. Adolfa Balého pro Poličku,
Vincence Výtvara, Jana Šusty, Frantíška
Zavadila, Františka Tůmy, Jaroslava Bal-
zera, dra. Viléma Hrádka, dra. Bohuslav
Foltina, dra. Jana Mrázka a Josefa V la-
sáka pro obvod vrchního zemského souduv
Praze, Ludvíka Käs a pro Loket, Hugona U čs
ka, dra. Albrechta Schmerhovskéhoa
Josef zpěvák
Moric Zippo
Wagner
Stanislav
Srdínko
Procházka
Werper
Haid
Václav cirrus
Wolf
Drda
Pinl
Karel losos
Balý
Výtvar
Šust
Frantíška Zavadil
Tůma
Jaroslav Bala
Hrádek
Foltin
Mrázek
Josef
Käs
Schmerhovského
Praha
Holice
Rakovník
Wiener Zeitung
Český Skalica
Hugona U československý ko
28
article
Karla Soukupa pro obvod vrchního zemského
soudu v Praze, dra. Ludvíka Bayera pro Most,
dra. Ludvíka Zedníka, Františka Přihody
a Aloisa Příhody pro obvod vrchního zem-
ského soudu v Praze, Josefa Denka pro Jablo-
nec, Josefa K eibla pro Kraslici, Ign. Jež ka
pro Žatec, dra. Ant. Vacka, Gustava B oučka
a Jiřího Váchala pro obvod vrchního zem-
ského soudu v Praze. — Ministerstvo spravedl-
nosti dává korrespondenční kanceláři v této věci
tlumočiti toto vysvětlení: „Po léla již vyskytují
se stesky do špatného postupu soudcovských
úřadníků v obvodu vrchního zemského souduv
Praze a poukazuje se zejmena k tomu, že soudní
tajemníci, adjunkti a auskultanti sloužiti
musí mnohem větší počet let, než
je pro postup v těchto třídách slu-
žebnich pravidlem. Tato skuteč-
nost nedá se popříti, příčiny její nevězl
však snad v posléze zavedené soudní organisaci,
při níž pro obvod vrchního zemského souduv
Soukup
Bayer
Ludvík
Přihoda
Denk
Josef
Jež
Vacek
Váchal
Praha
Most
Jabla
Igny
Žatec
Gustavo B
29
article
Praze při systemisování potřebných míst zacho-
váno bylo totéž měřítko a mezi jednotlivými slu-
žebními třídami týž poměr percentuální, jako v
všech ostatních obvodech vrchních zemských
soudů, nýbrž v tom, že potřeba nových soudcov-
ských míst, která jevila se již od organisace z let
1854, z pravidla hražena byla jen systemi-
sováním míst nejnižších hodnost-
ních tříd a bez ohledu na poměr je-
jich k mistům hodnostních tříd
vyšších, tak že již v době nově organisace
jevil senepoměrný početdéle slou-
žicích úřadníků v kategorii tajemníku
(okresních soudců), soudních adjunktův a auskul-
tantů, k jichž statutárnímu postupu dojíti mohlo
teprve v době mnoha let. Správa justiční hledi
těmto zvláštním poměrům v obvodu vrchního
zemského soudu, pokud dovoluji tomu fi-
nanční prostředky, přihlížejíe zejmen
k tomu, aby výjimečným rozmnožením míst jaké-
koli nesrovnalosti byly odstraněny. Vzhledem
k tomu bylo v r. 1902 nově systemisováno 20
míst zemských soudních radů, za současného
zrušení tolikéž míst tajemnických a teď právě
obsadila správa justiční 23 míst soudních ad-
junktův extra statum.“ — Jak se nám sděluje,
mělo také zakročení poslanců českých ve při-
čině úpravy platů auskultantských
výsledek potud, že věc tato upraví se definitivně
záhy na podzim.
— Osobní. Dr. Frant. Zatloukal, lůzeňský
lékař v Karlových Varech, vrátil se z cest do Karlo-
vých Varů a ordinuje jako v létech minulých opět
Mühlbrunnstrasse, v domě su české koruny«. —
Pan MUDr. Cyrili Zbořil přesídlil po 11leté prax
z Přerova do Prahy a ordinuje v Mikulášské tříd
čís. 5 nov.
— Promoce. Cand. theol. a filos. Pan Jose
František Bohatec, rodem z Kochova na Moravě.
bude v úterý dne 31. března o 12. hod. polední na
doktor
František
Zatloukal
MUDr
Zbořil
Jose
Bohatec
Praha
Karlová Vary
Karla
Přerov
Kochův na Morava