3
masthead
1. června 1900. Číslo 150
4
article
Ve schůzi rady městské dne 29. září 1899 bylo
usnesěno k návrhu obečního staršího pana dra. Ho-
lubovského, by olázka fakultativného spalování mrtvol
byla v úvahu vzala: společnost pro spalování mrtvo
obrátila se dne 21. března 1900 se žádostí k městské
radě, odůvodňujíc nutnost fakultativního spalován
mrtvol ve velikých městech se slanoviska zdravot-
ního a by městská rada přistoupila za člena zaklá-
dajícího s větším obnosem ke společnosti pro spalo-
vání mrtvol a aby darovala pozemek ku zřízení kre
matoria event, přiměřený příspěvek ku zakoupen
pozemku příhodného.
Sl. rada městská vyžádala sobě projednání před
mětu městskou zdravotní komisl.
Fysikus předložil pánům členům brožury o spa
lování mrtvol.
Pan prof. Reinsberg ukazuje k té veliké ka
lamitě, že poblíže velikých měst hřbitovy sebe větš
neposlačují, že ústřední hřbitovy se stanoviska zdra
votního se nedoporučují a věnuje pozornost ke hro
madným hrobům; snahy spalečnosti lze jenom pod
porovati a přimlouvá se za žádost společnosti a upo
zorňuje na postup, týkající se vymožení zákonnéh
uznání spalování fakultativného.
profesor
Reinsberg
5
article
Obecní starší pan Rašín doporučuje pelita spo
lečnosti pro spalování mrtvel a uznává za prospěšné
by krematorium bylo postaveno bliže hřbitova ol-
šanského.
Po sdělení pana starosty, že jest vedle konfes
sionálního hřbitova olšanského ještě hřbitov obecní
kde jsou nyní uloženy ostalky Šafaříka a prof. Sme
tany, doložil fysikus ke konci, že další kroky v pří
činé zákonného uznání fakultativného spalování s
spořečnost dále poveda a že se za tím účelem spo-
jila k rychlejšímu projednání předmětu s vídeňskou
společností pro spalování mrtvol »Flamma«, že chce
mfti do této doby aspoň předběžné práce vykonány
do kterýchž náleží také postavení krematoria.
Na to byla petice společnosti pro spalován
mrtvol schválena a schůze skončena.
Rašín
Olšanský
Šafařík
profesor
Sme
6
article
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Zokresu v Kostelci- n. O rl.:
Obecní výbor v Polomi: Josef Hájek.
starosta obce, Josef Výša, radní, Jan Beneš
a rrantišek Horáček, členové obec výboru.
Obecní výbor v Potštýně: Ant. Vor-
lícký, starosta obce, Frant. Satran radní, Joseí
Suza a Josef Šmejkal, členové obec. výboru.
Obecní výbor v Prorubech: J. Sládek.
starosta obce, Jan Řičář, radní, František Řičát
a Jan Šimberský, členové obec. výboru.
Obecní výbor v Radostovieí ch:
Josef Brandejs, starosta obce, Karel Vašata.
radní, Váelav Dubánek a Frant. Vehmek, čle
nové obec. výboru.
Obecní výbor v Šachově: Jan Svo
boda, starosta obce, Josef Kašpar, Josef Sláma
M. Titl, František Škop, Jan Řehák, Františel
Kubík, Antontn Karásek, Josel Dusil, Františe
Hlaváček.
Obeení výbor v Seči: Jan Vavroušek
starosta obce, Vojtěch Novák a Matěj Zeman.
radní, Fr. Mikulecký a Václav Mimra, členové
obec. výboru.
Obecní výbor v Synkově: Frant
Málek, starosta obce, Jan Dusil, radní, Jose
Pinkas a Josef Vilímek, členové obeeníh
výboru.
Körbrův
Hájek
Výša
Beneš
Horáček
František
Suza
Šmejkal
J Sládek
Řičář
Řičát
Šimberský
Brandejs
Vašata
Váelav Dubánek
Jan Svo
Kašpar
Sláma
M Titl
Škop
Řehák
Kubík
Antontn Karásek
Josel Dusil
Františ Hlaváček
Vavroušek
Novák
Zeman
Mikulecký
Mimra
Málek
Dusil
Jose Pinkas
Vilímek
Kostelecmůj
Polom
Proruby
Radostovieum
Šachov
Seč
Francie
Synkov
obecní výbor
Anta
obec
7
article
Obecní výbor ve Svidnici: J. Morávek
starosta obce, Jan Marek, radní, Antonín
Šecha a František Dostál, členové obecníh
výboru.
Onecní výbor v Týništi n. Orl.: Jose
Dudek, starosta obce, František Lochman, radní
St. Kryštof a Josef J. Tůma, členové obec
výboru.
Obeení výbor v Uřeňovicích: Frant
Poláček, starosta obce, Frant. Martinec, radní
František Macháček a Josef Prožek, členove
obec. výboru.
Obecní výbor v Olešnici: Ant. To-
mášek, starosta obce, Václav Vítek, radní
Vojtěch Šimerda a Frant. Kučera, členové obee
výboru.
Obecní výbor ve Vostašovic ích
Jan Zemánek, starosta obce, Václav Tomeš
radní, František Rybín, Josef Lochman, Václa
Vilímek, členové obee. výboru.
Obecní výbor ve Vrbici: Fr. Šabata
starosta obce, František Starý, radní, Václav
Plocek a Josef Kvapil, členové obecní h
výboru.
Obecní výbor v Záměli: J. Hlaváček.
starosta obce, Jan Cižímský, radní, Františel
Hilaváček a Ant. Krahulec, členové obecníh
výboru.
J Morávek
Jan Marek
Antonín šejch
Dostál
Jose Dudek
Lochman
Stanislav
Kryštof
J Tůma
Poláček
František
Martinec
Macháček
Prožek
Václav Vítek
Šimerda
Kučera
Zemánek
Tomeš
Rybín
Václ Vilímek
Šabata
Stará
Plocek
Kvapil
J Hlaváček
Cižímský
Hilaváček
Antonín
Krahulec
Orlický
obecní h
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Místní velitel pražský šlechtic
Goltz a »česká pakáže. Správy elektrických
dráh došlo včera oznámení následujícího así ob-
sahu: »Když jsem stanul včera večer poblíz
nového německého divadla, přiběhl ke mně
plukovník zdejšího místního velitelství šlechti
Goliz a spustil na mne, proč že vůz stojí jinde.
než kde dříve stával? Na českou pakáž že prý
čeká před Národním divadlem pět a více vozů
najednou. (Anť die cechische Pakasch warten
dort bis fünf Wagen. Ja auf diese Pakasch
opakoval pan velitel ještě jednou. Odpovědě
jsem, že jednám toliko dle nařízení i činím
o věci příslušné oznámení.« — Na to násle-
duje podpis konduktérův a číslo vozu, tak že
o pravdivosti tohoto sdělení nemůže býti po-
chybnosti. — Co říci na tuto neslýchanou
drzost člověka, jenž v tomto ze sedmi osmin
českém městě povinnost má representovati stav
vojenský? Slova by tu nestačíla, abychom po-
věděli, co o něm soudíme. Však právo máme
žádati od vojenské správy jmenem uraženého
obyvatelstva pražského národnosti české satisfakci.
Člověk takový, jako je tento Goltz, nemůže
přece zůstati zde v úřadě, jenž stále uvádí je
ve styk s osobami národnosti české. Nebot
bychom rádi znali Čecha, jenž by s timto pánem
mohl nyní jednati klidně a společensky přl-
pustným způsobem? Věděli bychom, jakse
s ním vypořádat a jinde by se to stalo bez
popudu odjinud. U nás je ovšem zvykem, pod-
nikati assauty jen pro podívanou. Však jde-li
vojenské správě o to, aby zavládl u nás aspoi
snesitelný poměr mezi obyvatelstvem a mocl
brannou a není-li to pouhá fráse, co se každo-
ročně o tom deklamuje v delegacích, potom
se musí pan Goltz odtud poroučet.
Goltz
velitel
Čecho
9
article
— Poznámky k jazykové otázce. Ne-
vyčerpatelné théma jazykové jeví se nám ve
stále se střídajících variaeích. Na doklad, že
neni tak snadno rozřešili otázku, klerá dnee
poutá všechnu pozornost, a že hodno je pot
myslieího člověka, hloubati o problému, jak do-
spěti v tomto státě k jazykovému smíru. Oby
vatelstvo tohoto království a zemí k němu pří-
slušících sestává ze dvou národností, z nichž
každá mluvi svým vlastním jazykem. My Če-
chové jsme zde ve značné vělšině, jsma původ-
ními obyvateli těchto zemi aspoň potud, kam
sahá historická známost a jsme také dějinným
představiteli státu, který tyto země tvořily.
I mohli bychom činiti tedy nároky na přednost.
Nevzdáváme se také toho práva pro ten při-
pad, že by naše ochota, spokojiti se s rovno
právností, i na dále s tak malým u druhého
národa setkávala se vděkem jako dosad. Tou
dobou podáváme Němcům ruku ku přátelskému
vyřízení jazykových sporů na základě přesně vy-
měřené rovnosti. Ruka naše je dosud otevřená
my opakujeme, že bychom sťastni byli, kdyby tatc
naše vlast stula se konečně útulkem dvou spo-
kojených, ve práci kulturní závodících kmenů.
Na základě jiném, na základě nějaké, byť i sebe
menší a skryté třeba preponderance uěmecké
nevyrovnáme se ale nikdy. A to z té příčiny
poněvadž víme, že v tom okamžiku, kdy bychom
sestoupili na nižší niveau národní hodnoty než
Němci, byl by náš osud zpečetěn. Důkaze
k tomu uváděti netřeba, eiti to každý instink-
tivně, co by se stalo s námi, kdybychom sam
položili hlavu pod guillotinu německé povýšenosti.
Němec
10
article
Násilím může nám tento stát vnutit leccos.
svými železnými spáry může nás sevříti třeb
až k smrti, ale samochlíce před ním neskloníme
svou šíjí. Němci také tvrdí, že jsou pro rovno-
právnost, jenom že ji poněkud jinak definujo
než my. Odmitaji zemi jako výlučný obvod
pro posuzování poměrů jazykových a chtějí ře-
šiti jazykovou otázku se stanoviska štátu. Zté
ovšem jen příčiny, že je to pro ně výhod-
nější. V Čechách a na Moravě jsou v absolutní
menšině. V Cislajtánii však aspoň v relativné
majoritě. Německé je hlavní říšské město.
němčina je jazykem armády a ústředních úřadů.
Naproti tomu ovšem tvrdíme my, že i v tomto
státě jsou Němci v meašině, poněvadž jich zde
sotva osm millionů oproti patnácti millinnům
Němec
Čechy
Morava
11
article
Slovanů, a že centrální úřadové ve své nynějš
formě jsou stvůry germanisující centralisace
proti níž my zápasíme v plném vědomi, že
germanisace je centralisace doplňujícím bll
žencem. S tohoto svého slanoviska, předstírajíee
při tom potřebu státu, žádají Němci za to, aby
jejich jazyk prohlášen byl za státní, jiným
slovy, aby nad všechny ostatní v tomto státo
byl povýšen. To ovšem neznamená nie jiného
než aby stal se německý ne pouze jazyk, nýbrž
sám stát, neboť právě tak jako u člověka, je
jazyk také u národa prvním a hlavním pří-
znakem jeho ethnické příslušnosti. Nechťsi
mluví, co chtějí: stář s němeekým
jazykem je německý stát! Z ja-
kého důvodu trvají ale Němci tak houževnatě
na tomto požadavku? Činí tak skutečně k vůb
tomu, že státní jazyk je nezbytnou potřebou
státu? Nikoli. Státního jazyka má zapotrebí jen
stát centralisovaný, stát obydlený buď vůbee
jedním národem, neb jedním národem panujícím
a vedle něho národy porobenými. Národ český
ale nejmenší má příčiny dát si líbit v tomt
státě, aby s ním zacházelo se zde jako s lidem
z milosti trpěným. Národ náš nepřistoupil ostatně
tomuto soustáti snad jako individualita ethno
grafleká, nýbrž jako individualita
státní, a proto má právo určit
si po případě státníj a zyk sám
Uznáváme, že od té doby převalila se řada
událostí a že pouhé právo theoretické, které
nelze exekutovati, má velmi problematickou cenu.
šak my již tím, že Němeům ochotni jsme po-
stoupiti totéž právo, v téže výměře, na jakou či-
níme nároky sami, činíme koncessi změněným
poměrům; do té míry ovšem změnu jejich ne-
uznáme, abychom my v této své vlastní zemi cftil
se býti otroky, již s bázní a s pokornou uctivost
povinni jsou pohlížeti k německé povýšenosti
Němec
Slovan
12
article
Němci ovšem se zapřísahají, že jim ani nena
padá žádatí za výjimečně postavení němčiny
z důvodů národní ješitnosti, aneb dokonee
z choutky panovačné, nýbrž z praktické prý po
třeby. Stát má zapotřebí nějaké řeči, dokazují
Dobrá. Země, okres i obec jako správní organismy
mají ale také zapotřebí nějaké řeči. Ukazovat
si nemohou. Obce a okresy řeč svou si určují
samy a Němci chtějí, aby stát totéž učinil
Zdali pak by ale na to přistoupili
aby z těchže ohledů, jež uváděj
při státu, též země či její legáln
zastupitelstvo určilo si zemsko
řeč a sice dle analogie němčiny ve
státě: řeč českou! Divoký výkřik zlosti
byl by odpovědí na tuto dojista logickou pro
posici. Ze se tu jedná toliko o úřady ústřední
jichž v autonomní správě není? Není to pravda.
Němčinu svou chtějí vnutiti i do úřadů nejniž
ších. A když je tak boli, že v první instane-
souzeni jsou mnohdy soudci jiné národnosti než
německé, nuže, jak mohou žádati, aby Čech
klidným zůstal, když u instance nejvyšší rozho
dují o osudu jeho úřadníci, již následkem vzdá
lenosti mnohem více předpojati jsou, než možn
to tvrditi o úřadnících blízkých a v poměry za-
svěcených! Proč tedy nezřídí se pro země če-
ské nejvyšší soud v Praze, aneb proč neustav
se při nejvyšším soudě ve Vídni aspoň zvláštn
národní senáty? To ale Němci také nechtějí
Němec
Čechy
Praha
Vídeň
13
article
Němci nechtějí vůbec, aby se synové jejich
učili česky, nýbrž jiné řeči, prý užitečnější. Ne
víme, která řeč je užitečnější, zdali ta, které má člo-
věk zapotřebí ve svém životním povolání, která
podmiňuje jeho způsobilost a zdatnost, neb ta,
které pět let a ještě déle učiti se musí, aby
v následujících pěti létech jednou měl příleži
tosti ji použítí. Ale v tom právě je vrchol nezměrne
zpupnosti německé, že útiskem pronásledovat
chtějí celě národy k vůli tomu, aby zpříjemnil
a pohodlným učinili život úřadníkům své národ
nosti. Jaká je příčina nynějších bojů národnost
ních a té bídy, která z nich vzniká? Jen ta,
že Němci nechtějí dopustiti, aby několik jejich
studentských povalovačů ve kneipách, kteří chtějí
se dát živiti později státem, nemusili se učit
česky. K vůli tomu štvou v zoufalý boj celý
národ, k vůli tomu zastavena v době nejkritiě
tější všechna hospodářská činnost státní, k vůl
tomu ocítil se stát na pokraji zhouby! A tý-
stát, jenž toto klidí od těch vděčných, které po
staleti hýčkal, i nyní ještě jim straní. Marné
všechny návrhy na mír. Na všechny odpovídaj
jako furie v podsvětí: ne! A proč tak činí
Co vlastní a poslední příčina tohoto jejich jed-
nání? Dnes celému světu je zjevna, jenom ne
těm, kteří by ji znáti měli nejlépe. Na tomto
státě nic jim nesejde. Maji v zásobě jiný.
Němec
Maja
14
article
— Příspěvek k činnosti konsulární
Jak znamenité jsou hospodářské zájmy rakou
ské v cizině opatřeny, toho dokladem následu
jící zajímavá historka, kterou nechť si výtečný
zahraničný ministr rakouský pan hr. Goluchow
ski zastrčí do alba, kde zaznamenáni jsou
skutkové jeho famosních konsulů. Je známo
jak nesvědomitými exportéry kveloucí druhdy
průmysl rukavičkářský v Praze poklesl. Expor
druhdy tak vyhlášených rukaviček pražských
zanikl úplně. Dnes po pražské rukavici vci
zině nikdo se nepoptá. Tak daleko to dotáhla
nesolidnost exportérů německých, již tímto
způsobem pomohli české práci. Zdejší kruhy
odhorné, mezi nimi obchodní komora a techno
logické museum všemožně se namahají, aby
pokleslá odvětví průmyslová — jest jich něko
lik — opět oživla. Na opětné povznešen
rukavičkářství byly na př. založeny v obclch
Praze blizkých rukavičkárské školy a vzorne
dilny. Šlo předovším o to opatříti pro školy
ty práce prvního řádu z ciziny, aby zde byly
vzorem. Za tou příčinau obrátilo se techno
logieké museum zdejší na generální konsuláty
ve městech rukavičkářstvím proslulých se žá
dostí, aby opatřily tam vzorné práce z oboru
rukavičkářského a zaslaly je do Prahy. Vizme,
jak tomu vyhověl generální konsul rakouskýv
Paříži. Těchto dnů zásilka došla. Jaké ale
bylo překvapení odborníkův, když místo elegant-
ního zboží našli v ní tak zvaný »powl«, jaký
jen se prodává ve třicetikrejearových výpro-
dejích. Rukavičky, které by nevzal na ruku
ani kominík, když jde do práce. Bylo jich as
deset párů a stály padesát franků! Ochotný
pan konsul poslal pro rukavičky patrně něja
kého písaře svého a ten přinesl z nejbližšího
krámu nejlaeinější a nejmizernější druh.
konsul
Praha
Paříž
15
article
Tím dostalo se technologiekému museu pražské-
mu »vzorných pařížských rukaviček« a zřízene
pana generálního konsula malého zpropitného
pomyslil si totiž, že může platiti, kdo je tak
marnivým a objednává rukavičky z Prahy až
v Paříži.
— Z Hospozína, 31. května. (Zvláštn
telegr. »Nár. Listů«.) Panu dru. Bedřichu Pa-
cákovi, členu delegace král. českého. Za mužná
a upřímná slova pravdy, jež jste, slovutný
pane, pronesl k Jeho Veličenstvu, tedy na míste
nejkompetentnějším, přijměte náš srdečný dík
Kéž by slova Vaše padla na půdu úrodnou.
Občanstvo obce Černuce.
— Z Cáslavi, 31. května. (Zvl. tlgr. »N. Le
Panu dru. Pacákovi! Děkujeme Vám za Vaše
upřímná, otevřená slova. Mluvil jste nám ze
srdce. Za politický klub národní strany svobodo-
myslné: Dr. Jarmil Věšín, předseda, dr. Jan
Zimmer, jednatel.
— Z Torozína 31. května. (Zvl. tel
»N. L.«) Mostocký výlet povolen. Pojede šest
set osob.
Bedřich pa
Pacák
doktor
Věšín
Zimmer
Praha
Paříž
Hospozín
Černuc
Cáslav
klub národní strana svoboda
17
article
— Rodinné zprávy. Dnes 1. června t. r. slaví
ve Wasbingtoně sňatek svůj baronessa Met
z Wimpťlenů, dcera svob. pána Lva Felix
z Wimpffenů, s panem Phil, drem. Oskarem Inw al
dem, synem pana Josefa Inwalda, továrník
z Prahy.
— Úmrtí. Ve středu dne 30. května t. r. zesnu
po delší nemoci člen závodu našeho pan Vilém
Šittina, sazeč písma, řádný člen Ústředního spolk
knihliskařů a písmolijců v Čechách »Typograficko
beseda«, řádný člen Klubu sazečů novinářských atd
v 45. roce věku svého. Zesnulý byl pracovníkem de
vedným a pro svou milou povahu těžil se úctě
vážnosti všech, kdož jej znali. Před léty působil také
jako divadelní herec při společnosti pí. Zöilnerové
nějaký čas byl i ředilelem a koncesionářem divadelní
společnosti M. Kozlanské. Ztráty jeho želí zarmou-
cená choť a dvě dítky. Pohřeb koná se dnes v pátek
1. června o 2. hod. odp. z českého pathologického
ůstavu na hřbitov olšanský. — V pražských společen-
ských kruzích známý advokát pan JUDr. Jan Bu
chal, o jehož ochuravění před několika dny zprávu
jsme uveřejnili, včera ráno zemřel. Pro svou bodrou
povahu, obzvláště pak jako nadšený hudebník byí
dr. Buchal v pražských společenských kruzích osob-
ností velice známou. Narodil se dne 8. února 1849
jako syn řídicího učitele v Nepomuku, gymnasiun
studoval a piaristů v Plzni, po právnických studiích
na pražské universitě byl koncipientem v advokt
ních kancelářích dra. Bárty a dra. Popela v Praze
Lev
Felix
Phil
Inw
Inwald
Šittin
JUDr
Jan bu
doktor
Buchal
Bárt
Popel
Wimpffen
Praha
Čechy
Olšanský
Nepomuk
Plzeň
Typograficko beseda
18
article
R. 1883 otevřel vlastní advokátní kancelář. S řadou
výnikajících hudebníků amateurů založil Hudební klul
v Praze, v němž pro zvané hosty pořádány byly
velmi zdařilé koncerty. Zesnulý zanechal vdovu
dva synáčky ve věku 9 a 6 let. — V hötelu »Rixi
na Spičáku na Šumavě zemřel minulou středu pan
JUDr. Alols Viktor Tangl, advokát z Nym
burka, ve věku 56. let. Dlouhou dobu stížen by
srdečním neduhem, který přiměl jej, že hledal zota
vení ve hvozdech šumavských, kde koupil známý
hůtel »Rixiův« na Spičáku a později některé sousedn
usedlosti, na jejichž pozemcích hodlal zříditi česk
vzduchové lázně, ve kterých zahájiti se měla právě
letošní saisona. Pan dr. Tangl znaje namáhavé povo
lání žurnalistické a nehlahý jeho vliv na zdraví, na
bídl obětavě hned v prvé této saisoně Spolku českých
žurnalistů, by de jeho vzduchových lázní vysílal po
celou dobu od května do podzimu své členy, ktei
potřebují po úmorné práci zotavení v čerstvém vzdu-
chu, v jehož osvěžující účinek skládal zvěčnělý v
své zákeřné chorobě největších nadějí. Dr. Tangl na-
rodil se v Lysé n. L. a r. 1877 stal se advokátem
Hlásil se ku straně staročeské. Pohřben bude dnen
v pátek o 3. hodině z domu č. 91 v Eisensteinu
vesnici. — Včera dne 31. května t. r. zemřel po delšt
nemuci pan Jan Truhelka, učitel při obecné
chlapecké škole v Nuslích.
Rix
JUDr
Alols
Tangl
doktor
Truhelka
Praha
Šumava
Lysá
Nusle
19
article
—Jubileum. Pan Vilém Žák, přednost
velkoskladů firmy baron Starck ve Vídni, slaví dne
jubileum své 25leté činnosti u jmenované firmy.
Pánové K. J. Syrotek, ředitel a Josef Sourek
pokladník Občanské záložny v Sedlci u Tábora, sla
vili dne 18. května t. r. jubileum svého 25leléh
svědomitého působení při jmenovaném ústavu. Před
25 roky povoláni byli do služeb záložny zároveř
s kontrolorem p. Frant. Vanišem, který však nedočkav
se významného jubilea, dne 5. října 1898 zemřel.
— Pohřeb. Včera o 4. hodině odpol. uležen
byl k poslednímu odpočínku na hřbitově v Golčově
Jeníkově pan OL. Urban, posluchač IV. ročníku
technické chemie na c. k. české vysoké škole technické
v Praze. Spolek posluchačů chemie na české technic
zastoupen byl na pohřbu delegátem, který tlumoči
soustrasť ostatních kollegů zesnulého, jenž byl vždy
upřímným přítelem všech a zároveň svědomitým
pracovníkem ve svém odboru. Místo věnce na rakev
věnoval spolek 5 zl. Husovu fondu.
— Pražský arcibiskup baron Skrbenský
včera odpoledním rychlikem rak. uher. státní dráhy
vrátil se z -Italie do Prahy. Na nádraží očekávali je
četní duchovní hodnostové a po uvítání odjel arci-
biskup do kostela sv. Salvatora v Klementinu. Tam
bylo shromážděno duchovenstvo, kapitoly u sv. Víla
a z Vyšehradu, alumnové atd. Po církevních obřa-
dech udělil arcibiskup přítomným požehnání, načež
odjel do své residence na Hradčanech. Metropolita
Žák
Syrotek
Sourek
František
Vaniš
Ola
Urban
Husův
Skrbenský
svatý . Salvator
Vídeň
Sedlec
Tábor
Golčův Jeníkov
Praha
Klementinum
Vyšehrad
Hradčany
baron Starck
český vysoký škola technický v Praga
20
article
není ještě úplně uzdraven. Líce jeho paprsky jižního
slunce sice byly opáleny, ale jeví známky choroh
ného stavu.
— Městské zastupitelstvo na Smíchov
konalo včera odpoledne řádnou schůzi za předsed
nictví starosty pana Al. Eihenického. Týž věnoval
vřelou vzpomínku zesnulému dlouholelému čienu
zastupitelstva a rady městské a někdejšímu náměstku
starosty p. Ant. Peluňkovi, jehož památce vzdán
byla pocta povstáním. Na jeho místo v zastupi-
telstvu povolán byl z náhradníků pan dr. František
Linhart. — Starosta sdělil dále, že rada městská
připojila se ku protestu sboru obecních starších
král, hlavního města Prahy proti osnovám jazykovým
vlády Körbrovy. — Za přičinou zavedení elektrické
dráhy na Smíchově byly schváleny podmínky mezi
obcí smíchovskou a pražskou ve příčině používání
uličních pozemků. — Generální ředitelství buště-
hradské dráhy svolilo k tomu, aby za pozemek,
přes nějž projektována jest spojovací silnice ze
Smíchova na Ziíchov, nebyl zap acen výkup, nýbrž
aby placena byla pouze uznávací činže, čímž obec
uspoří as 1600 zl. — Městská rada vyslovila souhlas
s peticí učitelů za upravení služného. — Do dozorčt
rady vodárny král. hlavního města Prahy a před-
městských obcí Smíchova, Karlina, Kr. Vindhradů
Žižkova zvoleni byli za Šmíchov pp. dr. Koldinský,
Tykač. Čuřín. Nedvěd a Kubík; do správní rady vo-
dárny pp. dr. Koldínský a Tykač. — Městský rada
pan dr. Koldinský přednesl návrh rady městské
na přistoupení k společnosti Národního divadla. Na-
vrhovatel vřele přimlouval se, aby obec smíchovská
stala se členem nové společnosti, již Národní divadlo
bylo zadáno a sice s příspěvkem 1000 zl., který
bude z části uhražen vrácením dosavadního člen
ského příspěvku. Návrh byl jednohlasně schválen. —
Al
Peluněk
doktor
Linhart
Karlin
Kristus
Koldinská
Tykač
Čuřín
Nedvěd
Kubík
Koldínský
Smíchov
Praha
obecní starý král
obec Smíchov
Vindhrad Žižkov
národní divadlo
21
article
Přijať byl návrh na stavbu sklenníků definitivních
železných a bytu pro zahradníka na obecním hřbitově
nákladem 16.791 zl. Postavením sklenníku má být
zahráněno dosavadní kalamitě nosení kořenáčů na
hřbitov. — Usneseno nákladem 3600 K zříditi kůlnu
ve dvoře domu č. 569 za úče em opatření přístřešl
pro uhlí. — Vybověno bylo žádosti manželů Karia
a Emmy Holubových za změnu regulačního plánu
vynecháním zřízení zahrádek před staveništi v ulici
Zahradní na straně severní. — Manželům Josefua
Veronice Rosenbergovým dostalo se zaopatřent
v městském chudobinci. — Následovala žádost ří-
dícího učitele německé školy chlapecké Josefa Maier
za příspěvek 100 zl. na byt. Pan Zbuzek po-
ukazoval k tomu, jak se chovají obce ve zněmčeném
území, kde činí se příslušní«ům českého národa
samé ústrky a vyslovil se proti vyhovění žádostí.
Pravil, že dlužno stejnou měrou opláceti a nikoli
ústrky snášeti Starosta pan Elhenický, pravil.
že sice všichni víme, jak nespravedlivě počínají si
mnohé obce proti Čechům, ale míní, že nebylo by
spravedlivé zlé zlým opláceti. Odveta za počinaní v
zněmčeném území náleží jinému. Žádosti řídícího
učitele bylo pak vělšinou hlasů vyhověno.
Kario
Holubův
Rosenbergův
Maier
Zbuzek
Elhenická
Čecho
22
article
— Veřejná schůze Čechů ve Vídni. »První
česká politická jednota ve Vídni« pořádá v neděli
dne 3. června (Hod boží svatodušní) veřejnou schůzi
v I. okr. Fleischmarkt, Hotel Rabl, přesně o 2. hod
odpolední, na níž promluví p. dr. Živný: »Fran-
couzsko ruská unie a Čechové« a p. Tomášek- Pla-
večský: »Českě státní právo a Čechové dolno-
rakouští.«
— Polští akademikové v Praze. Dn
4. t. m., v pondělí svatodušní, zavitají do Prahy
lvovští technikové, doprovázení dvěma professory, z
účelem vědecké exkurse. Přípravné studentské ko-
mitě k uvítání polských akademiků doufá, že česk
obecenstvo ajisté opět osvědčí své sympatie k
mládeži národa nám tak blízkého a zejmena české
studentstvo že uvítá své slovanské kollegy co nej
upřímněji. Bližší zprávy, jakož i hodina příjezdu
budou oznámeny co nejdříve.
— »Le Coq Gaulols«, klub pro pěstován
konversace francouzské se právě v Praze utvořil.
Osoby, jež si přejí se zúčastniti, nechť se obrálí na
prozatímního tajemníka p. M. Cissiera (restau-
race p. Brejšky, Spálená ulice). Nově přistupujíc
musí již francouzsky mluviti.
— Plenární schůze damského odboru slav
ností maličních koná se dnes v pátek 1. června o 5
hodině odpolední v malém sále Měšťanské besedy
pražské. Účasť všech účinkujících dam velenutna.
— Akce výkonavatelů berních úřadů
Zřízenci (exekutoři) při berních úřadech v předměst
ských obcích Karlině, Smíchově, Král. Vinohradech
a Žižkově, byvše splnomocněni svými kollegy z ce
lého království českého, podali v téchto dnech mini
sterstvu vnitra a ministerstvu financí žádost za zlep
šuní svých poměrů a zařadění do třídy služební, v
níž se na ezají poštovní zřízenci Mimo to žádají.
aby vdovy a sirotci po vykonavatelích měli nároky
na pensi.
Čecho
Fleischmarkt
doktor
Živná
Fran
Tomášek
Pla
M Cissier
Brejšek
Král
Vídeň
Praha
Karlin , Smíchov
Vinohrady
Žižkov
hotel Rabl
Le Coq Gaulol
23
article
— Dary. Hosté »u Fleků« věnovali z krejea-
rových sbírek květnových Ústřední Matici školské
187 korun, Národnímu domu v Trutnově 50 korun
požárem stiženým Čechům v Zadní Ždirnici 20 ko
Úhrnem 257 korun
— Paroplavba na Vltavě. Poněvadž parník
ve 2 hod. odpol. odjíždějící, nejednou byl obecen-
stvem přeplučn, odjížději nyní ve 2 hod.) současn
dva velké parníky, první jako rychlík do Zbraslavi
Závisti, který zastaví jen v Chuchli, druhý do Ště-
chovic, který na všech stanicích se zastaví, Kromě
toho rozmnožen byl jízdní řád o jízdu v 8 hodin
večer ze Zbraslavi Závisti a o půl 9. hod. z Chuchl
do Prahy.
— Exekuční dražba domů. U okres. soudu
na Král. Vinohradech konala se předevčírem exekuční
dražba domu č. 564. v Barákově ul. na Král. Vino-
hradech, který koupili pp. manželé Fr. a Rosalie
Kuklíkovi za 16.520 K. Odhadní cena činíla 18.312
K, vadium složiti tři kupci. U okres. soudu na Smí-
chově konala se předevčírem exekuční dražba domu
č. 148. v Košířích (blíže Klamovky); koupil jej živ
nostník pan Hynek König, za 12.610 K. Odhadní
cena činila 11.227 K. U téhož soudu byl prodáván
dům č. 169. v Košířích, jejž koupil soukromník p
Fr. Plíva, za 6220 K. Odhadní cena činila 9351 K;
vadium složilo 8 kupců.
— Žena dvou mužů v žaláří. Do ženské
trestnice v Řepích dopravena byla včera od zdejšího
trestního soudu Antonie Kaucká, odsouzená pro zlo
čin dvojmužství a podvodu k 13měsíčnímu těžkému
žaláři.
— Vlakem usmrcen. Ze Selce (okres smí
chovský) se nám sděluje, že na trati rakousko- uher
ské státní dráhy nalezena byla včera ráno děsně
zohavená mrtvola neznámého muže. Není dosud zji
štěno, zda stal se obětí neštěstí nebo zda spácha
sebevraždu. Mrtvola dopravena byla na místn
hřbitov.
Čecho
Král
Kuklík
König
Plíva
Kaucká
Trutnov
Vltava
Zbraslav
Chuchle
Praha
Vinohrady
Barákův ulice
Košíře
Francie
Řepy
národní dom
Klamovka
Chuchl
24
article
— Zlomyslný škůdce. Před několika dny
rozbil neznámý zlomyslník na trati buštěhradsk
dráhy mezi Hlubočepy a Jinonicemi semaphor, udá
vající vlakům znamení, mohou-li vjeti do stanice
Čin ten opakoval v noci na 27. m. m.
— Rodinná tragédie na venkově. V Hrejko
vicích u Milevska vymřela průběhem několika po
sledních let celá vážená rodina rolníka Pince
poslední člen rodiny, 18letá dcera Anna byla v těchte
dnech na hřbitově milevském za velikého účastenstv
obyvatelstva hrejkovického k věčnému spánku ulo-
žena. Hospodář živnosti byl rodině smrtí vyrván již
před lety, vdově pak umíralo ze šesti dítko za
dítkem až na jedinou dceru Annu, která byla určena
vychováním, jehož se jí dostalo, k životu mim
hospodářství. Matka před rokem odešla a dcera po
stední pohřbena dne 21. května t. r. Tím zmizelu
z obce vážená a zámožná rodina úplně. Tragický
osud její budí všeobecnou účast, poněvadž vešket
členové rodiny vyznamenávali se milou a klidnou
povahou
Pinc
Anna
Hlubočepy
Jinonice
Milevsko
25
article
— Tři dítky zadušeny. Z Plzně, 31. května
(Telef. zpráva »Nár. Listů«.) Příbytek dělníka Jana
Hobla stal se dnes v poledních hodinách jevištěm
hrůzně události. Žena Hoblova v poledne nesla
svému muži oběd a zanechala doma své tři dítky
sice tříletou Marii, 2letého Jana a devílinedělní
Annu, a uzavřela dvěře na klíč. Když pak po 1. hod.
odpolední vrátila se domů a olevřela dvéře, vyvalil
se proti ní dým, v němž pro první okamžik ani ne-
mohla vnitřek příbytku rozpoznati. Teprve po chvíli
nalezla všechny tři nebohé dítky ležící v bezvědomí
na podlaze. Za přispění sousedů byly dítky vyneseny
na vzduch, ale ani okamžité přispění lékařské jim
neprospělo. Všechny tři se zadusily. Nešťastná matk
pod dojmem truchlivé této události omdlela. Zjistil
se, že Hoblová položila na kamna několik polének
dříví k vyschnutí; v její nepřítomnosti dříví s
vzňalo a vycházející dým dítky zadusil
— Sebevražedný skok se čtvrtého patra
Sedmnácliletá služka Františka Machová z Libuně
Jičína, která včera po 3. hodině ranní v domě čí
1819—II. v sebevražedném úmyslu vyskočila se čtvr
tého patra na dlážděně nádvoří, včera odpoledne v
všeobecné nemocnici zemřela. Mrtvola byla odnesena
do pathologického ústavu a rodičům mladistvé sebe-
vražednice podána zpráva o truchlivé této udalosti.
Hobl
Hoblův
Jan
Hoblová
František Machová
Plzeň
Libuň
Jičín
26
article
— K případu tomuto dochází nás z obecenstva přípis
z něhož vyjímáme: Přinäšíte v dnešním odpoledníku
zprávu o skoku služky se čtvrtého patra. Služka
tvrdila, že nemohla dostati službu a proto že sebe
vražedný pokus spáchala. V naší domácnosti potře-
bujeme také služku ale věřte, že je velmi nesnadno
pracovitou a hodnou služku najíti. K dílkám ut
málo která jde. Mají nenávisť je ošetřovati. Jedna
služka nám dokonce prozradila, že se úsnesly ne-
přijímat služby v těch domácnostech, kde jsou mal
děti. A jiné činí podmínky takové, že paní domáe-
nosti věru má horší postavení než služka. O praco-
vité a hodné služky je stále nouze a není pravda.
že takové nemohou dostati zaměslnání.
— Nehoda zřízence potravní daně. Včera
odpoledne byl zřízenec potravní daně na čáře, 46letý
Matěj Šebek, vyslán doprovázeti povoz s nákladem
rýže od severozápadního nádraží k mostu Palackého
Na Poříčí dostal se zřízenec náhodou pravou nohou
do kola, upadl a poranil se. Šebak odvezen byl
v drožce nejprvé na policejní strážnici a odtud am-
bulančním vozem ochranné stanice do všepbecné ne-
mocnice. Inspekční lékař poranění obvázal a poně-
vadž nemocnice je přeplněna a poranění zřízenc
není značně, byl odvezen tento do svého bytu
v č. 593 Il.
Šebek
Palacký
27
article
— Z omrzelosti života. To byl důvod, který
17letého Rudolfa Ehrlicha včera vebnal v náruč zou
falství. Mladik po 5. hodině odpolední přišel k No-
votného lávce u Staroměstských mlýnů, kde pře-
skočil zábradlí a vrhl se do Vltavy. V těchto ml-
stech nehrozilo mu ovšem žádné nebezpečí, poně-
vadž na lávce prodlévají stále plavci. Dva z nich
přispěli mladikovi ku pomoci a vytáhli ho. Promo-
čený byl odveden nejprve na komisařství, odkudž
ho matka vzala domů.
— S nabitými puškami přišli na Čechy.
Z Brna, 31. května. (Zvl. telegr.) Neuplyne týdne
aby z Konicka nedošly poplašné zprávy o nových
surovostech tamějších Němců, rozeštvaných pruskými
agenty. V neděli udál se opět v Runářově pří-
pad to dotvrzující. Při posledním sčítání načítan
v Runářově 167 Čechů a 579 Němců. Pro Něme
výhodný resuitát sčftání lidu docílen byl v Runářově
ovšem způsobem, o němž netřeba se blíže zmiňo-
vati. Že Čechů je tam mnohem více než 167, vy-
svítá z okolnosti, že založen tam byl český čtenářský
spolek, jenž v plenkách již čítá přes 80 členů. Minulé
neděle konala se ustavující valná hromada a spolku
odevzdána byla knihovna Palackého. Ke slavnosti za-
vítali do Runářova Češi z Prostějova a okolních obc
Při příjezdu uvítáni byli Češi silnou posádkou runá-
řovských Němců, sesílených brodeckými. Němečl
zuřivci pokřikovali na Čechy, plvali na ně a vyhro-
žovali jim bitím. Naši lidé provokaci tuto klidn
snesli, jen aby prý slavnost nebyla přerušena.
Ehrlich
Němec
Čecho
Palacký
Čech
Vltava
Čechy
Brno
Konicko
Runářov
Prostějov
Proma
28
article
Valná hromada kenala se pak v místnostech pana
Aujezdského, načež se odebraly zástupy českého
obecenstva do lesního údoli na půdu konickou, aby
se tam hudbou a zpěvem společně pobavili. Ačkoliv
zábava nekonala se na půdě runářovské, přece
tamní Němci přepadli české výletníky.
Přišli ozbrojeni nabitými puškami
vedl je sám starosta Hirth. Začali Če-
chům spílati a fvali »Heil!« aby vyvolali srážku.
Když nadávky neúčinkovaly, chopil
se kamení a házeli na Čechy. Sám sta-
rosta Hirth házel kamením a byl při
tom četníkem dopaden. Němci vyhro-
žovali našim lidem zastřelením, sli-
bovali, že všichni runářovští Češ
budou pozabíjeni a dům Aujezdskéh
že bude vypálen. Němci byli pak rozptýlen
četnictvem a Češi se rozešli do svých domovů
— Sebovražda? Z Brna, 31. května. (Pav
zpráva »Nár. Listů«.) V Kněžpoli u Uh. Hradiště na-
lezen byl 47letý rolník Urban Močička oběšený. N
těle mrtvoly nalezeny byly však známky násilí, takž
bezpochyby byl Močička obětí vraždy.
— Nalezy a ztráty. Snubní prsten nalezen
byl včera v poledne na Václavském náměstí. Kdo
jej ztratil, nechť přihlásí se u p. Josefa Mařáka
typografa v »Národních Listech«.
— Ze Žatce, 31. května. K nařízení politickéh
úřadu byla na dnešek svolána schůze obecního za-
stupitelstva za účelem konstiluování, ale schůze
opět nebyla kompetentní, poněvadž 12 německýc
nacionálů do ní nepřišlo. V městě panuje znační
napjetí.
Aujezdský
Němec
Hirth
Čech
Urban Močička
Močička
Naleza
Mařák
Čechy
Brno
Kněžpole
Uh . Hradiště
Václavský náměstí
Žatec
29
article
— Palác Živnostenské banky. K popisu
paláce v nedělním čísle uveřejněnému dlužno dále
dodati, že p. V. Fabián, čalouník v Praze, proved
kromě jedné portiry do zasedací síně též práce č-
lounické na nábytku a že také dodal k tomu po-
třebný materiál.
— Příjem Ústřední Matice školské dne
30. května 1900: J. Excel. JUDr. J. Kaizl. ve Vídn
čl. přísp. K 20.—, odbor Ú. M. š. v Unhošti K 41.4
odbor Ú. M. š. v Hutíně K 58.98. členské příspěvky
(odvedl sběratel Vl. Babor) a 10 K: Otto Večerní
JUDr. Fr. Dvorský. Lad. Čech, prof. Fr. Pastrnk
J. Novák. Václav Petrovický. Jos. Koblic, Hyn. V -
toček = K 80.—, J. L. Turnovský na Kr. Vinohrad ci
čl. přísp. K 2.—, JUDr. Emil Stelzer v Praze : odkan
arch. p. Škabrouta K 900.—, při sňatku slč. Aninky
Čepičkové a p. Jos. Simka, mistra lakýrnického, vy-
bráno družičkou slč. Annou Čepičkovou a mládencem
Ant. Fafejtou v Hlubočepích K 13.—, hosté v »Au-
strii« na Smíchové z pokl. čís. 24 K 10.—, MUD
Jaroslav Studnička v Praze čl. přísp. K 6.—, z pokl
č. 145 n. v Platýzu v Praze K 16.——, hosté v »Če
ném pivovaru« v Praze K 20.—. Úhrnem K 1167.45
V Fabián
JUDr
J Kaizl
Babor
Otta
Dvorská
J Novák
Petrovický
Koblic
Hyn
Turnovská
Stelzer
Čepička
Jos
Čepičkův
Antonín
Fafejta
Studnička
Praha
Unhošť
Čechy
Francie
Hlubočepy
Platýz
palác živnostenský banka
Králové
30
article
— Lázně a sídla letní. Za krátko nastane
letní období, kdy obyvatelé velkých měst, kterým
poměry dovolují, rádi spěchají buď do lázní za pří
činou léčení nebo na venkov, aby tam delším po
bytem na zdravém vzduchu pookřáli. Mezi vynika-
jící sídla letní náležejí horské dědiny Harrachov-
Nový Svět. rozprostírající se v širokém údoli, jím
protěkají tři bystřiny a kteréž vroubeno jest kol
kola krásnými lesy — jichž upravené cesty umet
ňují výlety na všechny, strany i přes blízké hranice
a nejpohodlnější vzestup na hřbety krkonošské ij-
zerské. Mohutné hory, stinné, jehličnaté i listnat
lesy, bystřiny i horské pastviny splývají v romantický
celek, podávajicí obraz překrásné horské krajinky
kde se s radostí může každý oddati svému zolavenl.
V pensionátu, v hotelích i soukromých bytech dobre
ubytování i strava. Se stanicí Tannwaldem poštovní
spojení čtyřikráte denně, s Roketnicí jednou. Bližši
ochotně sdělí pan poštmistr Fr. Růžek v N. Světě.—
Ze západní Šumavy. Sotva že se — u nás v horách
arci ještě jenom nesměle — ukazuje jaro, již také
lze pozorovati všude, kde jsou lelní villegiatury, čilý
ruch. Tak zejmena v České Kubici, čarokrásnén
koutku naší Šumavy, kde na výslunném návrší vy
píná se elegantní hotel, výhodné to letní sídlo pro
české rodiny a turisty, kteří hledají osvěženív
zdravém horském vzduchu. Je to pensionát »Krásno-
horská«, který postavili ku posile českého živlu
na zdejších chodských osadách pp. manželé Wurše-
rovi z Plzně. Pobyt v pensionátě »Krásnohorské« n
České Kubici náleží pro čistý horský vzduch, krásnou
polohu a dobré spojení k nejpříjemnějším letním
pobytům v Čechách.
Růžek
Krásnohorská
Harrachov
Tannwald
Francie
Šumava
Český Kubice
Krásno
Plzeň
Čechy
Český Kubice
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Soudco odsouzen. Z Vídně sdělují
Trestní soud zdejší zabýval se dnes záležitostí ve
šetřujícího soudce u zdejšího zemského soudu, nyn
suspendovaného adjunkta dra. Smetzera, jenž b
obžalován, že při výslechu jisté uvězněné ženštiny
dovolil si oproti ní nemravný skutek. Obžalovaní
byl po přelíčení provedeném odsouzen na šest nede
do vězení.
= Samovražda podezřelého. Z Pešti, 3l.
května. Před několika dni vzbudila velkon sensne
Smetzer
Vídeň
Pešť