ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 99599d20-66ab-11dc-a428-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 51, person 96, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 1. června 1900
Praha
3 masthead
Číslo 150
4 article
Na ranní n odpol. linty předplací v v Praze v sdninistrael na mnři aae na čtvrt lsta . . . . 6 K — » dvají denážkos na nšsle n dvt leta . . . . 7 K 50h e clielkác „ K s0 na měslo Peštou: nčtvrt isia. . . . 9 K a0 s dvojí zásilke na měsíe sa čtvrt leka
Praha
5 article Císař zvěděl pravdu!
Císař zvěděl pravdu! Události dne, kterou zabývá se veškerá politická veřejnost obou polovin monarchie, jest rozhovor panovníkův s dele- gátem národa českého drem. Bedřichem Pa- cákem po druhé hostině delegační na hradě budínském u večer 30. května t. r. Ani sensační výsledek obecních vole v metropoli Cislajtanie, skončivších včera úplnou zdrcující porážkou spo jených německých lžiliberálů, nacionálů a sociálních demo- kratů, nezastiňuje a nepřehlušuje vý znamné té dohry letošní delegační kampaně na královském hradě uherském, odkud před padesáti lety generál Haynau ovládal krutou železnou rukou diktatury vítězného absolu tismu poražený, spoutaný a zoufající národ maďarský. — Po dlouhých zápasech a p katastrofě kralohradecké svitl národu maďar skému, vděk jeho vlastenecké a národní sta tečnosti, opět den štěstí: dodělal se vyrov nání s dynastií a ostatním Rakouskem pro sebe tak výhodného, domohl se takové samo statnosti státní, takové míry svézákonnostia svévlády, že v několika desítiletích vyšinu se na podivuhodnou výši mohutnosti a pro sperity, tak že dnes pyšně shlíži na tu poli ticky i hospodářsky zbědovanou, zápasy ústavními, národními a státoprávními roze rvanou Cislajtanii, kteráž musí sice na voj sko a diplomacii přispívati kvotou 65 6 pro- cent proti 34.4 proc. uherským, však ve skutečnosti již dávno jest slabší polovinou říše. —
Bedřich pa Haynau Cislajtanie Rakousko královský hradit
6 article
Tak se list v dějinách obrátil. A původ a příčina toho zvratu rovnováhy na stranu uherskou? Podjatost vídeňských vláda Němců zdejších proti historickému národua státnímu právu českému, jež Deák jako Lud- vík Košut uznávali rovným a stejně plat- ným se státním právem uherským. Kdyby po bitvě králohradecké a vůbec před Še- danem státníci vídenští byli s rovnou oprav- dovostí a loyálností podnikli a provedli stá- toprávní vyrovnání s národem českým — dnes by tato polovina říše ji- nak věru závodila s Uhry v každém ohledu, dnes by se presentovala jako zkvétající unie spokojených a zámožných, poněvadz svobodných a rovnoprávnýcb národův, nemajících příčin druh druha pronásledovat a potírat žárlivostía závistí, ba vášnivou nevraživostí, až třiceti- letá domácí ta válka občanská dospívá do konců, z nichž nikdo nevidí spásy a vykou- Ano, byl to významný moment v no vodobé té tragedii dějin rakouských, když minulé středy na historickém hradě budín- ském s J. V. císařem rakouským a koru- novaným konstitučním králem uherským tak upřímně, tak poctivě česky rozmlouval statečný poslanec těžce zkouše ného národa českého, který od 40 let nemá vroucnějšího přání, než aby uzřel svato- václavskou korunu svého království českého spočinouti na hlavě panujícího mocnáře na znamení ukončeného osudného sporu státo- právního, na znamení šťastného vyrovnání a smíru Rakouska s nejdůležitějším svým historickým národem.
Němec Deák Košut Uhry Rakousko
7 article
Nechť nebylo předevčírem o této nej- hlubší tužbě 6millionového národa přímo promluveno, však ona se věru nesla a chvěla nad historickou tou scénou, když zarmou- cený panovník toužil na to, že již na třetí rok jest Rakousko pro tu ja- lovost svého obstrukcí haceného parlamentu vídeňského k posměchu celému světu, pročež důtklivě přál si, aby té hanbě bylo již jednou konec, a když na to delegát náš dr. Bedřich Pacák ne- ohroženou srdnatou mluvou pravého pa- trioty panovníkovi podával číši ryzího vína české pravdy, řka: »Není na celém světě národa druhého, kterému bylo by se stalo tak do nebe volající bezpráví. jako národu našemu, když mu připomínal všechnu tu umírněnost a trpělivost poslancův i lidu českého za posledních pěti let a snažně žádal panovníka, aby si dal od vlády páně Körbrovy jen předložiti ty spravedlivé požadavky českého poselstva, jimiž nejsou v nejmenším pení.
doktor Pacák Körbrův Rakousko
8 article
dotčena práva národa německého, jimiž žá dáme jen svoje, jen navrácení práv nám odňatého. Nejde nám o žádný schvál, neprová díme obstrukci k vůli obstrukci, také my chceme, aby nastaly ve vlastech národů ne- uherských utěšené poměry, klid a mír s ně- meckými našimi krajany: a pověděli jsme vládě upřímně, co se státi musí, aby na- lezen byl východ z nynější situace. Avšal dbáno kdy našich stížností, napomenutí upřímných rad? Císař namítl: »Vzdyť ale byly vládou podány sněmovně jazykové osnov pro Čechy a Moravu, kteréž by se měly vyříditi.« Když pak na to dr. Pacák ztlumočil mocnáři úsudek všeho českého ná roda o těchto Körbrových předlohách, řka »Těchto osnov nemůžeme my Če chové naprosto přijati a kdyby je vláda chtěla nám oktrojovat mocí § 14, bylo by tím způsoben v celé zemi hnutí, jakého posu nebylo«: — panovník byl tímto sdělením tak překvapen, že zvolal »Oho!« a udiven naslouchal dalším důtklivým slovům delegáta českého: »Prosím, Vaše Veličenstvo, z nám poměry příliš dobře, mluvím jako upřímný Čech v zájmu vlasti své, mluvím jako upřímný Rakušan v zájmu Rakouska jako oddaný přítel dynastie v zájmu této: neračiž, Vaše Veličenstvo, do- pustit, aby tyto osnovy byly uskutečněny, neboť to by mělo za následek — boj permanentní!«
doktor Pacák Rakušan Čechy Morava Rakousko
9 article
Rostoucí úžas panovníkův, vyjádřený opětným »oho« dokazoval, že povolanými orgány nebyla dosud na místech příslušných plně a řádně vyjevena všechna ta úzkost a rozhořčenost panující od 8. května t. r. v ce- lém národě českém bez rozdílu nad obsa- hem návrhů Körbrových, kterými hledí se nám po žádosti Němců vzíti i tu rovno- právnost našeho jazvka v zev nější službě politickych a soud ních úřadů danou nám před dva ceti lety za Taaffa nařízením Stre mavrovým ze dne 19. dubna 1880. I o tuto máme býti v celé třetině krá lovství svého, v 80 soudních okresech vy hražených Němcům jako jejich »ryze ně- mecké území« (ač v něm žije na 200.000 Čechů) výslovně připraveni. Kéž by upřímný výklad statečného poslance českého, jehož zmužilost imponuje konečně i samému Heř manu Wolfovi, tak že ji v dnešní své »Ost deutsche Rundschau« dává za vzor Němcům, měl za následek, aby vláda Körbrova v poslední chvíli uhodila na cestu pravou: aby vrátila národu našemu prostě právo, které m bylo proti platným zákonům dne 17. října 1899 ordonancemi mi- nistrů Clara a Kindingera svévolně od- ňato, i aby upustila od neblahého úmyslu vnutiti národu českému své nezdařene a pro mír v Čechách svrchovaně ne bezpečné osnovy zákonů buď cizo rodou většinou parlamentu vídeňského nebo oktrojírkou dle § 14. To i ono bylo by pro budoucnost Rakouska ne- štěstím přímo osudný m
Němec Taaff Stre Čecho Heř Wolf Claro Kindinger Čechy Rakousko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. května. (O posledn delegační řeči hr. Goluchovského) jehož peštští a vídeňští officiosové vynášejí div ne do nebe, promlouvají listy slovanské málo pochlebně. Uvedli jsme včera polský hlas listu lvovského; dnes bereme polský úsudek o hr Goluchovském z krakovského »Glosu Narodu« »Včerejší delegační řeč hr. Goluchovského — čteme tam — mluvená v odpověď Čechům z jich výtky proti zahraničné politice rakousko- uherské, může být pokládána za vtipnou, hlad- kou co do formy a zručnou, ale hla sem polským není; byla to apologie vyhánění ubohých polských dělníků, ospravedlňování kroků. o nichž si každý spravedlivý člověk dávno už utvořil soud. Porovnání Poláků, hledajících práe na staré polské půdě ve Slezsku, s Číňany v Sev. Americe, není trefné a tím méně oprávněno v ústech rakouského ministra, pokud se ještě vydává za Poláka. Slyšeti něco podobného z úst knížat Radolinů, hrabat Possadovských, Jeltsch-
Čecho Polák Číňan Possadovský Jeltsch Praha Slezsko Seva . Amerika
11 title
Saurmů, Putkammerů, ač jsou také potomky
12 article
staré polské šlechty, nepřekvapilo by nikoho ale — upřímně vyznáváme — nikdy jsme se nenadáli, že uslyšíme taková slova z úst hr. Goluchovského a když jsme je přece uslyšeli naplnila nás hořkostí. Víma velmi dobře, že ra kouský zahraničný ministr nemůže mluviti tak jak by ve věci tak smutné měl mluviti každý pravý Polák; ale ospravedlňovati Němce, tupí cího polský lid, takovým způsobem, to je pře příliš; v tom možno viděti jen rakouského mi nistra, ale Poláka rozhodně ne.« O téže řeči píše lublaňský »Slovenski Na rod«: »Tři dni trvala letos rozprava o roz počtu zahraničního ministerstva a byla pro hlavu onoho ministerstva tak nepříjemná, že hr. Goluchovský opětně soptil hněvem a pozbyl té umírněnosti, jež je nezbytna pro diplomata Té nervosnosti hr. Goluchovského nelze se di- viti, neboť od té doby, co se ministr začal plésti do věcí, do nichž mu nic není, cos začal michati do vnitřní politiky a intrikovati proti národním a politickým snahám Čechů Slovinců, od té doby k nespokojenosti s jeho politikou přidružil se nový moment, moment osobní. Zvláště čeští delegáti ukázali otevřeně že jsou odpůrci hr. Goluchovského nejen pro jeho politiku, nýbrž i z důvodů osobních.« Z Vídně, 31. května. Příprav k parlamentní kampani.) Vídeňským listům sděluje se z Pešti, že rakouská vláda má pro další sněmování asi následující plán:
Polák Němec Čecho Vídeň Pešť
13 article
Nepodaří li se učiniti parlament dělným, bude napřed jen odročen. Zatímný rozpočet na dru- hou polovinu roku bude vyhlášen pomocí § 14 (dle jiné zprávy prý snad i jiným (?) způso bem). Za sněmovních prázdnin vláda se po- kusí nalézti nové prostředky k uzdravení vnitř ních poměrů. Pomýšlí se při tom na oktrovo vání jazykových zákonů. Stane-li se to pře vážné pochybnosti, jež se vyslovují proti to muto kroku, bude sněmovna svolána na pod- zim a vláda jí předloží tento oktroyovaný zákon, aby mu udělila indemnitu. Poslanci strany, jež radí vládě k tomuto nebezpečnému kroku, se domnívají, že se sněmovna neod- hodlá indemnitu odepříti. Ukáže-li se však sně movna i na podzím k práci neschopnou, při blíží se moment rozpuštění říšské rady, ač se proti tomu činí odpor, zejmena na pravici O novém vyjednávání mezi Čechy a Něme není prý nyní řeči. Podobnou zprávu přinesl tyto dni i berlí ský »Börsen-Cour.«, ale s tím dodatkem,ž po nezdaru v příštím zasedání říšské rady dr Körber odstoupí a oktrojování jazykových zá konů se ujme kabinet kn. Alfreda Liechten steina.
Körber Liechten Čechy
14 article
Z Turč. Jsv. Martina, 30. května. (Vyvá žení slovenských dětí. — Osud budov »Matice Slovenské«.) »Nar. Noviny«srozpisuj se ve stati plné hořkosti o novém maďarském útoku směřujícím přímo k vyhubení Slováků. Vyvážení slo venských sirotků do maďarské dolní země pokrývalo se dříve pláštěm humanity; tvrdilo se, že se vláda stará o zaopatření slovenských sirotků, zbylých po osobách zemřelých cholerou. Nyní Maďaři nepokrý- vají svého nelidského činu ani tímto pláštěm; mini- sterstvo vnitra vyzvalo přímo své podřízené úřady na Slovensku, aby opatřily prostě děti, ať sirotky nebo ne, jež by na dolní zemi časem posloužily k přelévání zdravé, slovanské krve do žil schátralých těl maďarských. Na štěstí lov tentokráte nebyl tak výdatný, jako v prvých dvou případech, kdy vyve- zeno na dolní zemi na 2000 slovenských dětí. A jaký byl jejich osud? Největší část z nich zahynula v krátké době buď nemocemi nebo následkem praci přesahujících síly dětské. Jiná část zhynula mravně a plní vykřičené domy a trestnice. A podobný osu očekává ovšem i děti nejnověji vyvezené z tren- čanské stolice. Dolní země z nich užitku míti ne- bude a Slovensko okrádá se o domácí lid, na jehož místo se uvelebuje žid, vyssávající rovnoprávně Ma- dara i Slovana. Právem diví se pisatel stati v » Nar.
Martino Slovák Maďar Slovan Nara Slovensko Ma maďarský dolní země
15 article
Novinách«, jak neprozíravou může býti uherská vláda. — Budova »Matice Slovenskés, jejíž jmění skonfiskováno uherskou vládou před 25 lety, stála od těch dob opuštěna, bez dozoru, bez oprav. Část stěn se pobořily, do dvorany vnikal dešť a budova měnila se znenáhla v rozvalinu. Nyní dala ji vláda připsati »Uhersko-slovenskému vzdělávacímu spolku«. známé »femce«, zřízené na pomaďaření Slovenska Budova má býti nákladem asi 60.000 zl. opravena mají v ní býti umístěny rozličné úřady turčanské stolice, jako okresní soud, pošta, berní úřad atd. Na podzim má býti nově upravená budova odevzdána svému účelu
Slovensko Matica Slovenskés slovenský vzdělávací spolek
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. května. Ruský tisk o výkladu hr. Golu- chovského. »Pocein« píše, že řeč hr. Goluchovskéh v delegacích neměla žádného úspěchu. Minist
Gola Pocein Praha
17 article
nemá čím pochlubiti se. Jestliže uspořádal cestu stařičkého mocnáře do Berlína, to se stalo ki cti a prospěchu Německa a nikoli Rakouska Není divu, že exposé p. Goluchovského bylo pro opposici bohatým stolem. Čeští řečníci zmrskali ho řečmi, plnými jedovatého humoru, za to, že snažil se přesvědčiti delegace, že mají pouze vstát, pokloniti se a poděkovati za jeho mou- drost. Žádný z řečníkův opposice nepochválil Goluchovského za Berlín a nesouhlasil s jeho názory na tuto historickou návštěvu. Severní Slované jednomyslně ukazovali na to, že Golu- chovský, hraje do ruky pangermanismu, přináší Němcům v Německu v oběť zájmy desítek mil- lionů rakouských Slovanů. Dejme tomu, že tito obětovaní patři k severním Slovanům, ale vždyt se jich Rakousko dosud neodřeklo. Zájmy Čechů by měly býti rakouské vládě bližší, než zájmy Pruska. V mezinárodním poměru jen sblížení s Ruskem nevadí, aby Rakousko dbalo svých prospěchů. Proto by Goluchovský měl důvod k pochlubení jen tenkráte, kdyby se mu po- dařilo zavésti politiku Rakousko-Uherska do je jiho přirozeného řečiště, do nejupřímnějšího přá- telství s Ruskem. Nynější dohoda s Ruskem o Balkáně není se strany Rakouska upřímná. My Rusové neodvážíme se dokazovati, do dává list, že opposice se mýlí.
Goluchovský Slovan Gola Němec Čecho Rus Berlín Německo Rakousko Prusko Rusko Uhersko Balkán Slovan
18 article Delegace.
Delegace. Z Pešti, 31. května. (C. -B.) V plné schůzi rakouské delegac všichni referenti konstatovali ze zprávy uherské de legace, že obojí usnesení souhlasí, což vzato na vě domí a všecka usnešení byla přijata ve 3. čtení. Dále přijat tento návrh: V r. 1901 zůstane v platnosti společenství celních příjmů v obou polo vicích říše. Část jich po srážce důchodkových dan a vrácení záruk, paušálu celní režie a celního pau šálu bosenského odečte se od společného rozpočtu Neuhražená část společných výdajů rozvrhne se mez obě části říše dle ustanovení zákona ze dne 8. června 1871 ve smyslu zákona ze dne 21. pros. 1867 dle poměru, jenž bude ustanoven. Ministr zahraničných věcí hr. Goluchowskí odpověděl na dotaz po ztýrání rakouského přísluš- níka M. Prossena ve Smyrně, že o připadu tom jejž dal vyšetřiti, nedostal dosud žádnou zprávu, al po případě učiní prý náležitá opatření Potom děkoval delegaci panovníkovým jmenen za její osvědčenou oddanost a vlasteneckou oběta vost a vyslovil ji vřelý dík také za ochotu ke spo lečně vládě. Předseda ryt. Jaworski oznamuje ukončen prací, pravil ve svém doslovu, že delegace může p hlížeti s uspokojením na vykonanou práci. Měla vždy na paměti svou povinnost, dbát o mocné postaven říše, její vážnost a význam a povolila požadavky společné vlády. Delegáti přednesli za debaty přán a potřeby obyvatelstva, pokud spadají do oboru spo lečné vlády.
jít legace Goluchowskí M Prossen Jaworský Pešť Smyrna
19 article
Delegační jednání protáhlo se, ale považuje toz dobrý přiznak proto, že zástupci lidu povolaní k účast na zákonodárství a vykonávající náležitě svůj mandát používají každé příležitosti, aby dostáli svým povin nostem k svým voličům, Je potěšítelno, že rozkladný jed, jenž ochromuje parlamentarismus a ústavní život, nevníkl do tohote shromáždění. S radostí pozoruje se, že je dosud možní zastupovat důrazně a obnivě svůj názor bez ublížen parlamentarismu a ohrožování ústavního života. Két by příklad ten působil také na jednání na říšské radě Pánové! Přijměte můj vřelý a upřímný dík za svou shovívavost. Předseda děkoval dále svému náměstku, před sedovi rozpočtového výboru a členům společné vlády a končil provoláním slávy císaři, což shromážděn opakovalo. Del. kníže Trauttmansdorff děkoval před sedovi, přeje mu, by ještě dlouhá leta strávil mez delegály. (Potlesk a pochvala.) Po opětných dících ryt. Jaworského byl zápisni dnešní schůze verifikován a schůze ukončena dopole dne v 10 hodin 35 minut. V uherské delegaci přečteno nuncium rakou ské delegace a přikázáno sedmičlennému výboru. V odpolední závěrečné schůzi o 4. hodině sedmičlenný výbor předložil svou zprávu o rakou ském nunciu. Konstatován souhlas ve všech usnešeních. Po obvyklých formálnostech a děkovacích ře- čech, jež pronesli říšský ministr Kallay, předseda Szilagyi a del. Berzeviczy byl autentisován protokol dnešní schůze a předseda prohlásil dele gační zasedání za u kon čené.
Trauttmansdorff Jaworský Kallay Szilagyi rada Pánová
20 article Městská zdravotní komise
Městská zdravotní komise konala dne 30. května t. r. za předsednictví starosty p. JUDra. V. Srba schůzi. 1. Hned při úřadních sděleních dotknul se fysi kus dr. Záhoř pohybu tyfu břišného. Jes starou zkušeností — pravil — že po větších povod- ních, kdy zatopeno bývá množství bytů, krámů. sklepů a studen v Praze, vzniká v dobé tří, nejvýše čtyř neděl po povodni tyfus střevní. Zkušenost tato i letos se osvědčila a sice vypukla epidemie tyfu střevního právě v těch částech města, kde ode dávna bylo semeniště všech infekčních nemocí, totiž v v části k assanaci určené a přilehající k ní časti Sta- rého města.
V Srba doktor Záhoř pohyb Praha
21 article
V drobném prodejíi ranní číslo o sobě . . . za s věpola dní . . . sa2h Ve alialkách sa venkovií ranní číslo. . . . . . sdpolední . . . . . . . . 5h Inserá ty platí se hotsvě napled. Fředpiscení a jurerty přijímá »dmiul- straca v Marianske ulici č.a Tam nacházaší se teš redakce tiskárna s ezpedine „ Nárednich Listě“ Rukopisy se novraceji
Marianske ulice Inserý
22 article
Množení se případů onemocnění tyfem střevním možno bylo pozorovati již od 29. dubna, tedy tři ne- děle po povodni. V zatopených ulicích byly některé studny hned dne 9. dubna uzavřeny a byla dovážena do Dušní ulice a ulic okolních pitná voda z Malého nám. ve voznicích. Aby pak byla úplná jistota dána byly dne 10. dubna zavřeny v inundačním obvodu všechny studny v obecní správě se nalezající, počtem 10. ve všech postižených částech města a když pří- padů tyfu ještě stále přibývalo, bylo sáhnuto ku nej- krajnějšímu prostředku, totiž k uzavření veškerých studen veřejných i soukromých ve všech částech města inundovaných. Bylo zavřeno na počátku mě- síce května celkem 150 studen a do oblasti jejich dovážena jest voda pitná ze studen na Malém nám., od města Benešova ve Vyšehradské tř. a z obecního dvora v Holešovicích. Voda studen těchto byla dříve bakter. a chemicky vyšetřena a když byla shledána nezávadnou, počalo se s rozvážením vody pitné v 10 voznicích a sice tak, že jedna voznice jela 7 až 10- krát za den, tak že na př. ze studny na Malém nám. vozí se až 70 voznic po 7 hkt. do Josefova a Starého města, množství to zajistě úplně postačitelné. Poněvadž nyní již stav vody ve Vltavě jest pří- znivý a voda ze zatopených sklepů většinou jest již vyčerpána, bylo několik méně podezřelých studen přečerpáno, vyčistěno a když voda shledána bakte- riologicky nezávadnou, byly sludny ty dne 26. t. m. opětně obecenstvu otevřeny a sice jsou to studny v č. p. 635, 700, 728, 1000—I. a veřejná v Týnském dvoře.
Malý dušní ulice Malý já Benešov Holešovice Josefov Vltava
23 article
Podobně stane se ještě během tohoto týdne v Ho- lešovicích, kde rovněž bude několik studen otevřeno a pak postupně u všech ostatních zavřených studen. Velkou práci má při vyšetřování studen městský chemik, který od rána do večera vedle běžných prací zaměstnán jest vyšetřováním vod pitných a říč ných Jaký účinek na množení se tyfu střevního všechna uvedená opatření měla, ukáže se až v prv- ních dnech měsíce června, kdy končí inkubační doba od hromadného uzavření studen. Tyfu bylo v době od 13. do 19. května 27 pří- padů, od 20. do 26. května 16 případů, hlavní část připadá na Staré město a Josefov a sice: v prvním období v I. části 12, v V. části 11 případů; v dru- hém období v I. části 4, v V. části 4 případy; o vzniku epidemie od 29. dubna do 26. května jest případů 91, na Starém městě 32 a v Josefově 38 případů. Počet uzavřených studen obnáší 161, dosud vy- zkoušených vod 80, z nichž jest dobrých 15 ve- řejných a 19 soukromých, špatných veřejných 1 a soukromých 36, otevřeno bylo 15 veřejných a sou- kromých 19; pro odpor majitelů domů není 10 stu- den se špatnou vodou zavřeno; 5 studen josefov- ských, 6 studen na Starém městě a 5 studen v Ho- lešovicích obsahují bakterie střevní.
Stará město Josefov
24 article
Dále sděluje fysikus, že souhra úřadních výkonů obnáší r. 1899: u fysika 7371 a u okresních lékal 37.896. Při pohybu infekčních nemocí uvádí, že byl po hyb v březnu i v dubnu u porovnání s předešlým roky velmi příznivý: neb ani spála ani difterie ne- dosáhly své normální výše 30. totéž platí o květnu pouze zajíkavý kašel a kašel vůbec byl v silnějším pohybu ve všech 3 měsících, nežli v letech předchá- zejících, což patrně s chřípkou bylo ve příčinněm spojení; pouze v květnu se objevuje zdvižení tyfové. 2. Při předmětu o vypsání konkursu pro druhého chemika městského kladl fysiku na to hlavní váhu, by žadatel prokázal, že odbyl obě státní zkoušky z oboru technické chemie na vysokých školách technických anebo předepsaná rigorosa uni- versitní, při nichž hlavním předmětem jest chemie. s prospěchem dobrým; jest úplně správným pone- chati volnost konkurence, poněvadž dle platných na- řízení mohou se studiu ku dosažení diplomu potrav- ního chemika věnovati vedle techniků i filosofové farmaceuti. Žadatel musí prokázati znalost bakteriologie, hygieny a zbožiznalství a dosáhnouti diplomu po- travního experta ve smyslu zákona z roku 1896 dříve, než mu bude místo definitivně uděleno. Místo jest systemisováno s 2200 K Obecní starší pan Šiler uvádí jako inspekto městské potravní stanice, že jest městský chemik příliš mimo laboratoř zaměstnán a že jest nutno aby jeho agenda byla zkrácena: v příčině obsazení místa druhého chemika považuje za správné, by technický chemik s praxí obdržel přednost.
Šiler
25 article
Obecní starší p. dr. Štych přimlouvá se za volnou konkurenci, poněvadž si pak zdravotní komise snáze může kandidáta voliti a klade hlavní váhu při nynějším zaměstnání chemika na hluboké bakteriolo- gické vzdělání. Pan prof. Brauner upozorňuje, že nemohou býti při obsazení druhého chemika jiné podmínky. nežli dříve a že se od znalosti bakteriologie nemůže upustiti, kdežto zase vrchní policejní lékař pan dr. Pečírka důkladnost a znalost hygieny vyžaduje. Přijímá se přání pana Šilera, by vysílání městského chemika ke všem možným komisím bylo obmezeno a návrh fysika, by u konkursu byla za- chována konkurence úplně volná. 3. Pak přednášel fysikus o vypsání konkursu pro lékaře okresního na Vyšehradě; ny- nější okres zdravotní X. (dr. Buršík) má 324 čísel 13.093 obyvatelů a bude míti po rozdělení schvále- ném 160 domů a asi 6500 obyvatelů a nový okre XVIII. 182 domy a 7355 obyvatelů; rovněž zdra- votní okres XVI. (dr. Kettner) doznal by zackrou- hlení; dále se zmíníl fysikus o velikých zdravotních okresích v Holešovicích a Bubnech a nutnosti třetiho okresního lékaře pro tuto část, návrh na vypsání konkursu pro okresního lékaře na Vyšehradě se jedno- myslně příjímá. 4. Konečně přednášel fysikus o stadiu otáz ky řakultativného spalování mrtvol
Štych profesor Brauner doktor Pečírka Šiler Buršík Kettner Vyšehrad Holešovice Bubno
26 title
FEUILLETON.
27 article Život za cara.
Život za cara. Glinkova opera byla poprvé dávána na petrohradské dvorní scéně roku 1836 se skvě- lým úspěchem. Car Mikuláš, jenž byl s celou rodinou na premiéře, ještě v divadle velmi srdečně děkoval skladateli a potom mu posla velmi drahocenný brillantový prsten. Též Puškin byl operou nadšen a s radosti sledoval velíko- lepý hudební úspěch svého přítele. »Ty nejsi glinka (hlinka), ty's porculán« — přivítal velký básník skladatele, vroucně jej objímaje. Opera původně se jmenovala »Ivan Susanin«, pozdějí dostala název »Život za cara«. Hudbou prvního hého operního výtvoru, v pravdě národního a vlasteneckého, v němž je vyznačen ruský polský živel a povaha obou národů — kochali se i cizinci, Mérimée, L. Viardot, Berlioz, Liszt, Meyerbeer a jiní znamenití umělci a kritikové. Roku 1879 bylo na petrohradské dvorní scéně pětisté představení opery. (Dirigoval náš krajan E. Nápravník.) Děj se odehrává v letech 1613 a 1614 za polsko-ruské války, když Poláci vitězně se blížili k Moskvě. Byli konečně od Rusů po- rženi a na svém ústupu přepadli vesnici Domno v kostromské gubernii. Poláci násilně zde nut sedláka Susanina, aby je vedl do kláštera v němž mešká v bezpečném úkrytu syn stat- káře Romanova, nově zvolený sedmnáctiletý car Michail Feodorovič. Susanin si umínil, že za- chrání cara (»Umru za cara a svatou Rus«)a vede nepřátelské zbrojnoše do nejhlubšího čer ného lesa mezi močály a bažiny, odkud není vyváznutí. V kostromské gubernii jsou takové ohromné lesy — kdo tam zabloudí, již se z lesa nevybere. Poláci, neustálým blouděním unaven a mrznoucí, tuší, že je zle, až Susanin sám ra- dostně jim zvěstuje: »Zavedl jsem vás tam, kamž ani šedý vlk nikdy nezaběhnul, kam ani černý havran kostí nezanášel.« — Susanin klesá pod smrtelnými ranami rozlicených Polákův. —
Glinkův Puškin Ivan Susanin Mérimée L Viardot Berlioz Liszt Meyerbeer E Nápravník Polák Rus Domna Susanin Romanův Feodorovič Polákův Mikuláš Moskva svatá Rus
28 article
Váňa, sirotek, vychovaný v rodině Susanina, vyslán byv potají od Susanina, uhání tou dobou na koni do kláštera, aby cara varoval před hro zícím nebezpečím. Šťastně se to hochovi zdaří ačkoliv uhnaný kůň pod ním mrtev v poli padne V posledním jednání slaví zachráněný car svů vjezd do Kremlu v Moskvě; v průvodu kráč Antonida, dcera zabitého Susanina, jsouc pro vázena svým ženichem a Váňou. Lid vítá car a jásá nad jeho zachráněním. Někteří dějepisci (mezi nimi Kostomárov pochybovali o existenci samého Susanina o jeh hrdinském skutku. Veškeré pochybnosti jsou nyní navždy vyvráceny. V. Samarjanov, jenž dvacet let se zaměstnával místními historickým studiemi v kostromské gubernii, vydal r. 186 knihu, věnovanou »Paměti Ivana Susanina, jenž za cara, ochrance víry a říše, život svůj polo žil.« — V knize jsou sebrány listiny (gramoty) udělené od carů potomkům Susanina. Jsou to listiny od zachráněného cara Michaila Feodoro- viče z r. 1618 a 1633, ty byly potvrzeny od carů Joanna a Petra Velikého a r. 1767 o Kateřiny II. Potomci Susanina žijí dosud v Ko stromském újezdu řečené gubernie hlavně v vesnici Korobově; známi jsou jmenem bělopáše (= sedláci od daní osvobození). Byli totiž uve denými carskými listinami osvobození na věčné časy od osobních daní a všelikých jiných pla- tebních povinností a spolu jim udělena carská privilej, že do jejich vesnice nikdo nesmí při jížděti, ani vojvodové, an policie, aniž kdokol jiný, nikdo že nesmí jim rozkazy dávati, aniž od nich zaopatření pro sebe a svůj průvod nel čehokoli jiného žádati.
Váňa Susanin V Samarjanov Ivan Susanin Michail Feodora Joanna Petro Veliký Kateřina II Kreml Moskva Antonida Lido
29 article
Za Mikuláše I. nedlouho po prvních před staveních opery byl zjištěn počet potomků Sus ninových na sto pět osob mužského rodu, kter měli pouze asi 98 desítin půdy, což jim ne stačilo. (Jedna desítina = 1.73 jitra rakouského) Car, potvrdiv jim dřívější carské gramoty, vele jim vyměřit 724 desítin půdy v rozličných čá stech kostromského újezdu s dodatkem, že tate půda náleží celému jejich rodu a selským ob cím, v nichž sídlí. Ochrana jejich svěřena mi nistru dvora; nejbližší místní dozor nad nim uložen kostromskému občanskému gubernátoru s dodatkem, že do jejich vesnice nesmí přijíždě jinak než s dovolením ministra dvora, kromě zvláště důležitých a velmi naléhavých připadů o nichž má současně referovat ministru dvora. Car Alexandr III. přijal pod svou ochranu »Kostromské Alexandrovské Bratrství« a uděli potřebnou sumu peněz na vydržování škol v vesnieích Domnách a Děreveňkách pro »bělo- pášce« — na památku cara Michaila Feodoro viče a Susanina. Úloha sirotka Váně — píseň Váňova, jeho velká scéna na počátku třetího jednání, jeho vypravování o osudu otce — je známá na ceel Rusi výtečným podáním paní Dolinové, která. nemá-li v hrdle diamanty a perly, má tam jistě slavíčka, jenž šveholi a tluče z jejích malých roztomilých úst vroueím a srdeejímavým způ- sobem. Ta kouzelnice dovede svým uměním rozehřát ř diváky, kteří si zvykli slyšeti z jeviště křik a ne — zpěv, kteří proto při zpěvu méně oceňují cituplnost, lahodu, umírněnost a zbar- venost hlasu přiměřeně situaci, a méně si váží dobře vyškolené pěvecké správnosti, dávajíce přednost brutální sílo hlasu; ba jim se zdá, že
Mikuláš Sus Michail Feodora Susanin Váně Váňův Rus Dolina
30 article
kdo nekřičí, nemá hlas — a nejvice tleskají tomu, kdo nejvíc kříčí. Kohout, jehož křik je slyšet po celé vesnici, byl by tedy nejlepším zpěvákem ? Lev v horké Sahaře, jehož řvaní se rozléhá na mnoho mil, byl by tedy znamenitým umělcem, a měl by docela naději, že se stane miláčkem (rozumí se, provincialního) obecen- stva? O pěvci, křičícím na jevišti, řekl Napo- leon I.: »Hodil by se za komandanta při vojenské parádě.« Velký císař měl pravdu. Zpěvohra nen křikohra. Křikomil, jemuž z jeviště imponuje pa- rádní naparování a jarmareční přepínání hlasu. málo též dovede ocenit promyšlenou, ušlechtile prostou hru, prázdnou výstřednosti a mahicherně vypočítaných effektů — a překvapeně šeptá »ne- umějí hrát«, nevidí-li u vynikajících pěvců zbrklé pohyby tělem a rukama, pitvornost, přemrštěné posuňky, titěrné koketování a neodůvodněné po- bíhání na jevišti, což dohromady nazývá se hledišti — temperamentem. Jenže křičení a takového druhu tempera- ment není známkou uměleckého výkonu, jakto vidíme u našich vážených petrohradských hostů, kteří vítězí inteligentním vystižením svých partil. Zachováme ruské umělce v milé pamětia Dr. P. D. navždy s nimi se neloučíme
Napa doktor