1
masthead
V Praze, v sobotu dne Il. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 220.
Čislo v Praze za 29
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy.
ranní a odpolední
předplácí se.
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —k
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Ku jmenování hr. Walderseea vrch
ním velitelem v Číně.
Z Vídně, 11. srpna. Berlínský dopi-
sovatel »Neue Freie Presse« dovídá se
z okolí hr. Walderseea, že tomuto bude
přidělen na jeho výpravě do Číny také set-
ník generálního štábu rakouského Vojčík.
Vojčík jest nyní přidělen evidenční kanceláři
generálního štábu a právě vydává vojenské
dílo o válce v jižní Africe.
Z Frankfurtu, 11. srpna. »Frank-
furter Ztg.« oznamuje z Nového Yorku, že
vláda Spojených států amerických jest sroz
uměna se jmenováním hr. Waldersee
vrchním velitelem evropského vojska v Číně
že si však přeje, aby především byla diplo
matická úmluva o tom, v jakém rozsahu ma
se kampaň díti.
Z Berlína, 11. srpna. Enthusiasmu
pro poslání hr. Walderseea nezúčast-
ňují se všechny německé listy. Některé or-
gány levice chovají se chladně a pronášejí
dokonce i výstražné hlasy. V liberálních kru-
zích jsou patrny obavy pro způsob, kterým
bylo hr. Walderseeovi svéřeno vrchní
velitelství. Zdá se, že se tu opět jedná o
náhlé rozhodnutí císařovo a neví se, pokud
na něm jsou zúčastněni zodpovědní rádcové.
Z Hamburku, 11. srpna. »Hambur-
ger Nachrichten« píší: Nemůžeme se zbaviti
obavy, že chtějí Německo svésti, aby se ex-
ponovalo více nežli naše zájmy vyžadují.
Frank
Čína
Vídeň
jižní Afrika
Frankfurt
Nový York
spojený stát
Berlín
Hamburk
Hambur
Německo
Neue Frei Presse
6
article
Z Brusselu, 11. srpna. Socialisté pro-
testují na plakátech proti belgické expedici
do Číny, na niž ve 3 dnech byly sebrány
tři milliony. Vládou byla akce tato podpo-
rována, kdežto 80.000 tuberkulosních bel-
gických dělníků bylo ponecháno svému
osudu bez všeliké pomoci.
Z Rěky, 11. srpna. Chéf rěcké policie
vyslovil přesvědčení, že včerejší dynamitový
attentát na tramwavi jest původu anarchi-
stického, aby slavnosti za krále Humberta
byly přerušeny. Dynamitová patrona nevy-
buchla celá. Kdyby byla explodovala úplně,
byl by býval zničen vůz a ohroženy životy
všech osob v něm se nacházejících.
Brusel
Čína
Humberto
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) Finanční
ministr jmenoval účetního revidenta Gustava
Teibela účetním radou pro obvod finanč-
ního zemského ředitelství v Praze.
Ze Stol. Bělehradu, 11. srpna. (C.-B.)
Stav biskupa Steinera se následkem ro-
zedmy plic podstatně zhoršil.
Že Lvova, 11. srpna. (C.-B.) Dnes ze-
mřel zde místodržitelský rada Klement
Drozdowski.
Z Petrohradu, 10. srpna. (C.-B.)
Arcivévoda Karel Štěpán s chotí byli
dnes odpoledne přijati císařem Mikulá-
šem, císařovnou a císařovnou matkou.
Teibel
Steiner
Drozdowski
Karel Štěpán
Vídeň
Praha
Bělehrad
Petrohrad
8
article
Boje v Čině.
Boje v Čině.
Z Kodaně, 10. srpna. (C.-B.) Zdejší
východoasijská paroplavební společnost uzavřela
s ruskou vládou smlouvu ve příčině do-
pravy 10.500 vojáků do Číny. Přístavy
odkud se vypluje, jsou Petrohrad a Oděsa.
Společnost najme pro dopravu tu 14 parníků,
mezi nimi dánské, anglické, německé, francouz-
ské a rakouské.
Z Brusselu, 10. srpna. (C.-B.) Ministn
zahraničních záležitostí obdržel dnes tajným
Kodaň
Čína
Petrohrad
Brusel
9
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
písmem psaný telegram od belgického vyslance
v Pekině ze dne 5. t. m., jehož obsah souhlasí
s telegramem, který zaslal Pichon vládě
francouzské.
Z Petrohradu, 10. srpna. (C.-B.) Gene-
rálního štábu došly tyto zprávy: Dle sdělení
generála Gribského bitva u Ajguna skončila
útěkem nepřítele jednak k Cicikaru, jednak podél
Amuru. Vojsku nařízeno jej stíhati. Generál
Rennenkampf s oddílem jizdy a dělostřelectva
narazil 45 verst za Ajgunem na 3000 čínských
pěšákův a 400 jezdců se 12 děly. Pro nesjízd-
nost půdy byli kozáci nuceni s koní sestoupiti
a takto bojovati. Brzy přišla posila. Generál
Gribský chválí zejmena ráznost a obratnost ge-
nerála Subbotiče a statečnost vojska a obyvatel
Blagověščenska.
Plukovník Pflug sděluje 5. t. m. z Port
Arthuru, že generál Fleischer s pěchotou, dělo-
střelectvem a dvěma škadronami železniční
ochranné stráže táhne k Inkonu a Gajčonu.
Plukovníku Chorušenkovi nařízeno, by Gajčon
napadl se strany východní. Plukovník Dom-
brovski na pochodu z Dašizna rozeslal dobro-
volníky a kozáky, by nepříteli v ústupu zabrá-
nili, kdežto od Inkonu postupoval oddíl gene-
rála Fleischera.
Číňané, shledavše, že Rusové táhnou se
všech stran, prchali na východ. Vojsku znave-
nému nebylo lze je již pronásledovati. Ukořistěno
12 starých děl, pušky a střelivo. Ztráty ruského
vojska jsou nepatrné.
Z Washingtonu, 10. srpna. (C. - B.)
Státní úřad obdržel z Pekina šifrovaný telegram
vyslance Congera, který se shoduje úplněs
telegramem francouzského vyslance Picho na.
Z toho se dovozuje, že se vyslanci v Pekině
dohodli zasílati svým vládám souhlasné te-
legramy.
Gribský
Ajgun
Rennenkampf
Fleischer
Chorušenk
Gajčon
Číňan
Rus
Conger
Picha
Petrohrad
Cicikar
Amur
Port Arthur
Dom
Washington
Genus
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Žen a.
12
article
Zamračen vstoupil soused Vaněra dnes do
svého domu. Nevšíml si ani vzorného toho po-
řádku, který naň jindy ze všech koutečků sta-
vení mile se usmívati zdál, nedbal čistoty, kteráž
každým kouskem nábytku svědčila, že v domě
vzorná vládne hospodyně. Vešel do jizby. Mr
zutě shodil se sebe kabát, kloboukem střelil do
kouta, usedl ke stolu, podepřel hlavu pravicí a
zíral oknem na obec. Žena šukala po světnici
a zdálo se, že ničeho nepozorovala. Ale jen se
zdálo. Její bystré oko šlehlo několikráte nepo-
zorovaně po muži. Co mu as přelezlo přes nos?
Vaněra zatím v duši své obnovoval výjev, který
měl na cestě z kostela. Šel s několika vážnými
sousedy, mezi něž připletl se také švec Šan-
dera. Jak si ho ten Šandera dobíral. Že je pod
ženiným pantoflem, že nosí sukně, že chová
děti, že do hospody nejde, protože ho tam žena
nepustí, že — — zkrátka, že musí poslouchati
ženu ve všem všudy, sám že je míň než če-
ledín, ba, že je — tu se Vaněra odplivl — jak
ten kus obuvi, co se pod postelí válívá.
»A měl pravdu ten Šandera,« myslil si, »je
to takové.«
Inu, bylo to takové; žena vládla všude.
Měla již tu povahu, že vše muselo se díti podle
její vůle. Ovšem nemohl jí nikdo jinak vytknout
ani tolik, co by za nehet vlezlo.
Vaněra snášel trpělivě její vládu. Někdy
pravda, se také rozmrzel, když nemohl prosa-
diti, co sám chtěl. Žena byla ostré povahya
nejednou notně mu vyčinila. A byly i sváry
Sebe menší nedbalost, sebe nepatrnější uchýlen
se z pořádku, jí zavedeného, mívalo za následek
husté krupobití, které se svezlo po zádech mu
žových v podobě nevybíraných slov a nekoneč-
ných kázáníček.
»Ale tomu všemu bude teď konec !« do
myslil Vaněra a bezděky udeřil prudcedo
stolu.
Vaněra
Šan
Šandera
Ina
13
article
»To jsi přiše. z kostela?« ozvala se žena
»Bodejť, z hospody ne!« odsekl prudce
»Nebylo by divu. Hodil bys se tam: tlouei
umíž do stolu jak starý Čejchan.«
To bylo velké slovo. Přirovnati Vaněru
Čejchanovi. Vaněru, který jen pro svoji živnost
a pro rodinu žil, s pijanem a rváčem!
»Víš, ty jedna? Tvého sekýrování mám už
dost !« vykřikl hněvivě a vyskočil.
»I ty prachmillione! Já tě sekýruji? Ty —
— To mám za všecko dření pro tebe?
»Pro mne se dříti nemusíš. Ostatně víc
toho nenaděláš než já; ale rozdíl je mezi námi
Ty jen děláš, co sama chceš a jak to chceš,
kdežto já dělat musím, co ty chceš a jak ty
chceš! Však ode dneška bude tomu konec. Já
jsem pánem. Teď bude po mé vůli. Pamatuj
si to!«
To řka, Vaněra zdvihl čepici. Bez kabátu
vyšel ven a za ním hleděla žena všecka udiven
a hněvem unešena.
Smutný byl dnes oběd u Vaněrů. Ticho
bylo jako před bouří. Vaněra pak celé odpole-
dne proseděl v sadě, zamračen až běda. Ženě
jeho zase všecko padalo z ruky, že za celý
snad posavadní život nenadělala tolik škody
jako dnes.
Večer pak snesla se bouře. Vaněra poprvé
utekl ženě do hospody a žena pak doma pla-
kala do prvního kuropění.
Celý týden trval tento výminečný stav, až
přiblížila se druhá neděle.
Bylo krásné letní odpoledne. Vaněra, svá-
tečně oděn, odešel do sousední vsi, kde mě
jakési jednání. Vracel se k večeru. Klidný usmě-
vavý večer působil na jeho duši konejšivě. Blížil
se k domácí vsi měkce naladěn. Několik dětí
hrálo si tiše za vsí. Vaněra jich neznal. Vždyt
byla ves rozlehlá a jeho živnost až na druhém
konci. A on se o lidi i o děti jejich málo staral.
Když kráčel kolem dětí, daly mu tiše po-
zdravení.
»Až na věky, amen!« odpovídal jim a pro
muž.
Čejchan
Vaněra
14
article
hlížel si je. Byly hubené a tváří bledých. Šat
jejich, ač byla neděle, byl velice nuzný, ale
čistý. Zel z nich nedostatek.
»Čí pak jste, dětičky?« optal se jich Va-
něra vlídně.
»Jsme Šanderovy,« odpovědělo děvčátko
s pěknýma, modrýma očima. »Zůstáváme tuhle
na kraji vesnice.«
»Vím. Tak vy jste Šanderovy? Co dělá
tatínek ?«
»Je v hospodě,« odvětilo děvče skoro še-
ptem a málem by se bylo dalo do pláče.
Vaněra zahleděl se na Šanderovo stavení.
Vypadalo jako ty děti, nuzně, zanedbaně. Myslí
joho prolétlo porovnání tohoto příbytku s jeho,
těchto dětí s dětmi vlastními. Spokojeně se
ucmál.
»Dej pánbůh dobrý večer!« ozval se za ním
hlas. Ohledl se a viděl starou Vometalku, zná-
mou po celé vsi svojí povídavostí.
»Dej pánbůh!« opáčil přívětivě.
»Je to člověk, ten Šandera,« rozvazovala
Vometalka, jakoby tušila jeho myšlenky. »Ženu
má takovou dobrou — ale slabou.«
»Ale zle se jim snad nevede?« podotkl Va-
něra, aby jen něco řekl.
»Nemusilo by — jen kdyby tam byl po-
řádek a větší šátrnost. To je to. Šandera víe
utratí než vydělá. Ženu trápí, jen se s ní vadí.
A ta, chudák, činí se co může. Šandera má
hřích na ženě a na svých dětech — velký
hřích. Jsou to věci na světě, jo, jo !«
Vaněra poslouchal. Vometalka tolik toho
věděla o domácnosti Šanderově! A Vaněru,
který se o celý svět nestaral, dnes právě to ve-
lice zajímalo.
»Tak dobrou noc, pantáto !« skončila Vo-
metalka a zahnula ku svému obydlí.
Vaněra zamyšlen kráčel dále. V jeho do-
bráckém srdci vznikl nelibý cit, jakýsi hněv
vůči Šanderovi. Chtěl by mu tak pověděti do duše.
»Stavte se, sousede, na sklenici,« volal na
něho kdosi od Šrámkovy hospody, jež stálav
prostředku vsi.
Šanderův
Dej
Šandera
Vometalka
Vaněra
Šrámkův
Virginie