1
masthead
29. května 1900.
5
article
cové malovýrobců, za kteréhožto klamu na úkon
zemědělství. obstarávají své interessy pro
spěchářské.
Velkou sensaci způsobila lektura výnosu
ministerstva vojenství, kterým ukládá se jedno
tlivým sborům, aby sestavily za dobu od r. 1869
do roku 1899, tudíž za celých 30 let, pohle
dávky ministerstva vojenství k říšskému mini
sterstvu financí. Žádal za vysvětlení záhady té
vzhledem k tomu, že za připomenutou dobu
jsou přece účetní závěrky ministerstva vojenstv
delegacemi schváleny.
Zejtra bude v rozpravě o ministerstvu vo
jenství pokračováno; schůze však sotva potrv
přes 1 hodinu spoledne. Je pochybno, skončí-
delegace své porady ve středu.
Rakouská delegace přešla hned po zahájen
schůze k dalšímu rokování o rozpočtu minister
stva zahraničních věcí.
Ministr hr. Goluchowski, ujímaje se slova
praví, že nehodlá se pouštěti do dlouhé polemiky
s českými opposičníky o věcech, o nichž stala se
zmínka za dvoudenní debaty. Co se řeklo, bylo již
vícekráte opakováno a on vyslovi! se o tom loni
v delegacích i letos v rozpočtovém výboru jasně
určitě, tak že sotva by měl co dokládati. Bylo však
marno vraceti se k oněm věcem, neboť zdá se, ž
opponenti nechtějí se dáti přesvědčiti. Ujal se slova
jen, aby reagoval na některé poznámky a výpady
během dehaty, na něž vláda nesmí a nemůže zůstat
odpověď dlužna.
Protestuje rozhodně proti zlořádu, jenž se za
hnízdil za poslední doby, zatahovati do debaty ciz
panovníky nebo jejich příslušníky nebo zástupce
Takové jednání není slušné a přál by si, by se bu-
doueně neopakovalo. Je pevně přesvědčen, že v ton
ohledu selkává se s přáním většiny delegátů, jimi
záležeti musí, aby se také budoucně zachoval
správný a vznešený ton, jaký vždy panoval v tomto
shromáždění.
Goluchowský
6
article
Přechází k vývodům del. Kaftana, jehož jedno
tvrzení ho velice překvapilo; tvrzení o souhlasné
notě kabinetům berlínskému a římskému stran při
vtělení zabraných krajů, na niž došla zamítavá od-
pověď. Del. Kaftan dotvrzoval svou výpověď i pro-
hlášením uherského ministra-presidenta. Ubezpečuje
ho, že ten kdo mu to sdělil, napálil ho. O takové
notě není naprosto žádná řeč a vrhala by na správu
zahraničných mocí podivné světlo. Pokud týká se
věci samotné, ubezpečuje co nejurčitěji, že o takov
notě nebylo nikdy řeči, ona otázka vůbec nebyla
podnícena dřív ani později a m.-p. Szell zplnomocni
ho prohlásiti, že mu nikdy nenapadlo něco takového
žíci a že se takými věcmi nikdy neobíral.
Ohledně Kaftanových vývodů o trojspolku pro-
hlašuje, že je takový jako byl před 20 lety. Tehda
byl spolkem obranným, spolkem míru par excellence
a nelze mu připisovati věci, jež se nikdy nestalya
na něž se nikdy nepomýšlelo. Shoda s Ruskemo
Balkáně nezměnila v ničem podstatu trojspolku. Jesl
novou zárukou míru, ničím více. Luxusní klavír
obehraný, o němž del. Kaftan mluvil, má dobrý
zvučný hlas a nepotřebuje žádné správky.
Kaftan
Szell
Kaftanův
Ruskemo
Balkán
7
article
Del. dru. Stránskému, jenž z ministrových slo
dovozoval, potřebuje-li trojspolek posily, že se jednu
chvíli viklal, odpovídá, že neporozuměl smyslu a vý
znamu jeho slov. Snad chtěl kořistiti z těchto pro
politické účely strany; pochybuje však že by o vý
znamu jeho slov byl v pochybnostech. V občanském
i soukromém životě stává se vělmi často, že dva
přátelé častějším stykem upevňují své přátelství a že
může to míti jen dobré následky. To platí i o politi-
ckých spolcích a činitelích, jež je uzavírají. Já jsem
rozuměl upevňováním spolku to, že vzhledem k růz-
ným výkladům a pověstem bylo třeba osvědčiti také
obecenstvu, že trojspolok nezměnil se, a troufám, že
berlínská schůzka přispěla k upokojení jedněcha
k poučení druhých. Na poznámku, že trojspolek není
tak pevný jako dříve, proto že Italie není rovnocen-
ným činitelem, poukazuje ministr na velkou vážnost.
jaké Italie požívá v Berlíně i Vídni a plnou přesvěd-
čenost, že Italie v daném okamžiku svým závazkům
nejen dostáti může, ale také dostojí. Tvrdí-li se, že
trojspolek Italii neprospívá hospodářsky, byla to
pouhá ozvěna mezinárodních legend, jež se rozši-
řují. Krise v Italii jako jinde, nemá co činiti s troj-
spolkovou smlouvou. Mocnosti bez spojenců byly by
teď — tuším — neprozřetelné. A myslí snad někdo
kdyby Italie byla v jiné kombinaci, že by jí — vlastně
bezpečnost vlastní země — neukládala takové oběti
jako trojspolek? Myslí někdo, že stát může se spo-
kojiti, má-li spojence a sám zanedbávati svou brannon
moc? To se nestane v žádném státě a proto troufám,
že jest lichou legenda, že trojspolek ničí Italii.
Stránský
Berlín
Vídeň
Italia
8
article
Vývody o poměrech v balkánských státech ne-
chce rozebírati. Před několika měsíci vyslovil se
o nich tak určitě, že neví, co by měl o nich ještě
říci. Jediná věe jej však překvapuje. Zmínka o Kretě
pro niž se mu po letech osvědčuje nedůvěra, kdežto
loni byla mu vyslovena neobmezená důvěra se strany
del. Kaftana i jeho politických přátel. (Odpor mezi
českými delvgály.) Nevím, jaké zámysly mají, ale
tak se stalo. (Del. Kaftan: My jsme mluvili proti;
del. dr. Pacák: Vaše Excellence se mýll.)
Ministr hr. Goluchowski (pokračuje): Vyčí-
talo se mi také, že dopouštím v Srbsku jisté věci.
Kaftan
doktor
Pacák
Goluchowský
Srbsko
Vyčittala
9
article
Před tím vyčítalo se mi, že prý se mísím do domá-
cích záležitostí rakouských, což jsem popřel a po-
ptrám — a nyní vyčítá se mi, že se nepletu do po-
měrů zcela cizí země. Jakým právem směl bych tak
činiti? (Del. dr. Pacák: To také nikdo neřekl.)
Vyčítalo se mi, že Milan je v Srbsku jen proto, že
my to trpíme. (Del. dr. Pacák: Řekli jsme: prote-
žujete.) My jsme v cizině nikoho neprotežovali. My
se nemícháme do domácích záležitostí a nenahlížím,
jak bychom vůbec mohli zakročiti. Mluvilo se o po-
litických poměrech (cizíbo) státu — odpusťte — zcela
neslušným způsobem. (Odpor mezi českými delegáty.
Del. dr. Pacák: Svobodné slovo! My jsme
neřekli nikdy nic neslušného. Račte slovo to od-
volati!)
Hr. Goluchowski (pokračuje): Pravím vů-
bec, že nesluší se mluviti v rakouské delegaci o vě-
cech, po kterých nám nic není.
Del. dr. Pacák: Proto jsme zde, abychou
mluvili svobodně, jako zástupci národa.
Hr. Goluchowski: Del. dr. Stránský po-
smíval se, že hospodářské plány, resp. hospodářský
program, jejž jsem v delegacích druhdy líčil, neusku-
tečnil se. Výčitka ta jest neoprávněna, neboť je
známo, jaká práva v naší říši má ministr zahranič-
ných věcí. Obchodně politické věci jsou v rukou
obou ministrů obchodu a teprve když odtud vyjde
podnět, jenž týká se ciziny, zahraničný úřad učiní
seč jest, aby věc podporoval. Ale odkud má pojíti
podnět za nynějších našich poměrův a jak má mi-
nistr zahraničných věcí zakročiti? Co může udělat,
udělá a co tehdy řekl, při tom trvá. Také druhá
strana musí dbát, aby se takové plány provedlya
Nynější rakouské ministerstvo předložilo velice roz-
sáhlý hospodářský program, příšel teda čas, aby s
provedl.
Del
doktor
Pacák
Milan
Goluchowský
Stránský
Srbsko
Hradec
10
article
Del. dr. Stránský mi vyčítal, že jsem hned ne-
popřel jisté novinářské zprávy. Mnoho se dementuje
ale ustavičně a všecko dementovati nelze, ministerstv
by musilo stále jen dementovati. Pokud se týká di-
plomatického sboru, jsou v něm diplomati z nejrůz-
nějších vrstev společnosti jako jindy. Mezi odstou-
pením hr. Welsersheima a původem diplomacie nen
žádného spojení. Hr. Welsersheim odstoupil, protože
byl na chvíli svého úřadu syt.
Ubezpečuji, že věnují zlepšení konsulní kariéry
všechnu pozornost a vynasnažuji se o změnu čest-
ných konsulátů ve skutečně. Avšak na něm vše nezá-
leží, také na delegaci, aby povolila příslušný náklad
Avšak někdy nedostává se také způsobilých osob-
ností. Očekává v tom směru nápravu po změně býv.
orientálské akademie ve všeobecnou akademii kon-
sulární, z níž vyjdou první chovanci za pět let. Vzdě-
lání ve všech odborech nelze mít, ale v konsulárn
akademii dbá se o všeobecné vzdělání. Špatně by
pochodilo, kdyby se ustanovovali prostě obchodníci
za konsuly.
Bezpodstatné je prý tvrzení del. Slámy o vypo
vídání rakouských příslušníků z ciziny. Ministr pr
zakročuje a často se zdarem ve prospěch vypově
zenců. Číslice uvedl v minulém delegačním zase-
dání. Popírá hromadné vypovídání (z Německa), no
viny prý to vše zvětšily. Opakuje známý lancutský
Del
doktor
Stránský
Sláma
Hradec
Německo
všeobecný akademie kona
11
article
případ a starovodský, kda byli vypovězeni jen 1—9
dělníci. Někdy jsou to arci krutá opatřent. V náhlém
vypovídání po leta usazených v Německu příslušníků
nastalo prý zlepšení a německá vláda osvědčuje dost
ochoty. Vypovídání úplně zameziti nelze: je to
vrchnostenské právo každého státu. Poukazuje na
praxi ve Spojených obcích amerických. Za stěhova-
vosti rakonských příslušníků mohlo by se snadno
státi, že by se za krátko usadilo ve Sluzsku 100.000
rakouských a uberských poddaných a tu prý nelze
míti německé vládě za zlé, že ustanovila jistá pra-
vidla, aby zamezila přistěhovalství nejen z národních
ale také sociálně-politických příčin.
Proli zvýšení tureckých cel všecky vlády se zda
rem protestovaly a turecká vláda zvýšení zatím od-
volala, žádajíc vlády, by daly souhlas ku zvýšen
tureckého cla. O věci se vyjednává a nelze říci, kdy
bude konečně vyřízena.
Del. Parish vzal na vědomost — praví ministi
— co řekl jsem o nemísení se do vnitřních záleži-
tostí, ale upozornil, že snad bez mého vědomí ně
kteří podřízení orgánové pracovali v jiném smyslu
Popfrá to, neboť kázeň mezi jeho úřadnictvem je prý
tuze přísnou, takže proti jeho vůli se nic nestane.
Jednou — přiznává — dověděl se o článku v cizíc
novinách o vnitřních olázkách, jehož původ mohl se
konstatovati. Byl prý psán jen nevhodně a pisate
dostal přísnou dátku. Nářky na tiskovou kancelář
nezakládají se vždy na skutečných faktech.
O konsulátních zprávách a jich uveřejňován
opakoval ministr dřívější své prohlášení a uvádí
zprávu německých novin, že konsulární sbor ně
mecký třeba organisovati dle rakouského vzoru
Upozorňuje na »Consular- Corresp.«, jež začíná se
více rozštřovat a již hodlá zdokona liti.
Parish
Německo
spojený obec americký
ConsularCorresp
12
article
Ministr zná prý poměry haličsko ruských vy-
stěhovalců v Kanadě a troufa, že steskům del
Vachňanina bude vybověno.
Konečně vyslovuje také přání po smířlivost-
stran bez obavy prý, že by se mísil do vnitřníc
poměrů rakouských. Domnívá se, že dosavadní pro-
tivy při dobré vůli mohly by se odstranit. Je svrcho
vaný čas, aby do Rakouska vrátil se vnitřní mír
Považte, pánové — praví — co jsme již pozbyti
síly a vážnosti. Nepoužijeme-li poslední chvíle, ne-
zasedneme-li k práci a nepřistoupíme skutečně ko
velkým otázkám, jež nás čekají, není možná mini-
sterstvn zahraničných věcí vésti zahraničnou poliliku
tak, jak se na něm žádá. Považte, že v příštích třech
letech bude nám řešiti velké úkoly.
Máme ustanoviti autonemný celní tarif, provésti
nové vyrovnání s Uhrami a uzavříti obchodn
smlouvy s cizipou. To je obrovsků práce i pro dělny
a pracovný parlament. Nevyjasní li se poměry v nej
kratším čase, tyto věci se neprovedou. Jaká škot
pojde z toho řiši a naší celé vlasti, o tom netřeb
dále mluviti.
Kanada
Rakousko
Uhry
13
article
Del. dr. Pacák (k osobní poznámce)
Nebyl bych se přihlásil ke slovu, kdyby mi
nistr zahraničních záležitostí hr. Goluchowsk
nebyl mluvil o našich řečech způsobem, na
ktery musím odpovědět. Je pravda, pravil-li hr.
Goluchowski, že dneškem počínaje zde zaveden
byl ton, kterého dosud v delegacích nebylo.
Připomínám tu uslechtilý a vznešený ton, jakým
mluvil hr. Kalnoky se svými odpůrci, dnes však
jsme tu slyšeli slova, jako: plech, neplecha,
lež, neslušnost. Těch bylo užito o našich ře
čech. Tak ještě ministr zahraničních záležitostí
v této sněmovně nemluvil. Potvrzuji, že
zde ton hluboce klesl. Ale jest velice neboz-
pečno, mluví-li ministr zahraničních záležitost
o plechu. Neboť byl-li v Němeeku kaneléř,
kterému se říkalo »železný«, mohlo by se
snadno státi, že by se hr. Goluchowskému za
jeho dnešní výrok dal predikát kaneléře »plo-
chového«. (Souhlas u Čechů). Je však podivno
že tento neslušný ton, který zavládl ve víden
ském parlamentu, zahostil se také zde. Podivno
je však také, že tento ton nakazil nejen mi
nistra vnitra, nýbrž i ministra zahraničních zá-
ležitostí. Dovolávám se celé sněmovny jako
svědkyně, že v našich výkladech byla sice proti
ministru zahraničních záležitostí slova ostrá, že
však v nich nebylo žádné neslušnosti, která by
zasluhovala, by se nazvala slovem »plech«.
»neplecha« nebo »neslušnost«. Protestuji roz-
hodně proti takovémuto nakládání s námi v této
delegaci. Dovolím si říci zcela od plic: kdežto
pan Kallay na jednotlivé námitky odpovídá zcela
klidně, ostatní ministři na stesky a žaloby námi
pronesené odpovídají tonem neparlamentárním.
Del
doktor
Pacák
Goluchowský
Čecho
Kallay
14
article
Máme právo mluviti zde to, co nám leží na
srdci. Činíme-li tak formou parlamentní, tohoto
práva vzíti si nedáme a nedopustíme, by na
naše řeči se odpovídalc způsobem tak triviálním
jako učinil hr. Goluchowski
Předseda Jaworski zvoní.
Del. dr. Pacák (pokračuje): . . . aby se
nám odpovídalo slovy jako: neplecha, plecha
neslušnost. Kdyby se takovéto případy opakovaly
a kdyby se takovýmto tonem kryla prázdnota
odpovědí hr. Goluchowského, pak to nestrpíme.
Zůstal jsem ve své replice klidným, ale
ton, kterého tu bylo užito proti nám, nebyl pro-
vokován ani vyvolán námi. Je to ton, jehož
dříve v delegacích nikdy nebylo. Prohlašuji, že
je pravda, co řekl hr. Goluchowski, že ton
odpověděch ministra zahraničních záležitostí prot
dřívější způsobnosti hr. Kalnoka klesl hodně
hluboko. (Pochvala u Čechů).
Referent delegát markýz Bacquehem kon
statoval, že vzdor opposičnickým útokům proti zá-
kladním rysům zahraničné politiky nebylo tuze bro-
jeno. O rakouských poměrech doufá, že nynějšt
opposice pomine, ale co se v hospodářském ohledu
zmeškalo, sotva se vynahradí. Za klausuli o nej-
větších výhodách nenašlo se zatím ničeho lepšího.
Celní jednota s Německem není zatím aktuální, a e
doporučuje se užší styk kontinentálních států
evropských. Změna smlouvy s Italií o vlněa
italských tkaninách by byla prospěšna. Připomíná
nesnáze při uzavírání nových obchodních smluv, ale
doufá, že snad uzavrou se bez velkých obětí. Přeje
si, by domácí poměry utvářily se tak, aby za vážnosti
národních statků dostalo se náležité pěče také zájmům
hospodářským.
Goluchowský
Jaworský
Del
doktor
Pacák
Kalnok
Čecho
Bacquehem
Německo
15
article
Přechází se k zevrubnému rokování. Při
tit. la ujal se slova del. Kaftan a připomněl proti
mininistrovým vývodům, že byl třikrát zabaven
český vídeňský žurnál pro zprávu, že v důležité státní
záležitosti je tajná smlouva mezi Rakouskem
Srbskem. Dále zmínil se o vojenských zmocněncíeh
a pověsti, že Rakousko je nebude jmenovati (při
čemž místopředseda hrabě Vetter volal jej k věci.
Táže se ministra, podrží-li se instituce vojenských
zmocněnců. Jeho Excellence kývá hlavou a praviei
— a tím odpovídá. Zmiňuje se o významu techni-
ckých zmocněnců a žádá za objasnění cesty rak.-uh.
vojenského zmocněnce barona Giesla a německého
zmocněnce do Makedonie a anglického do Albanie.
Ptá se, co je pravdy na zamýšleném získání čín-
ského přímoří.
Žádá za sdělení autentického textu haagských
usnesení, doporučuje uzavření celní a obchodní
smlouvy také s Černou Horou a poukazuje na zdo-
konalení německé pošty a telegrafu s Cařihradem
táže se, nestane-li se tak i se strany Rakouska
Žádá, by se předkládaly delegaci každý rok proto-
koly resp. statistické výkazy mezinárodní komise
dunajské. Zmiňuje se o výroku německého vyslance
za vídeňského pobytu pruského prince Jindřicha, že
vyslanecký palác je půdou říšsko-německou. Dále
táže se po dodávkách zbraní válčící Anglii, po če-
ských hornících v Srbsku a prohlašuje organisaci
rukouských konsulátů za nedostatečnou. Konečně
upozorňoval ministra na obchodně-politické styky
s Levantou.
Kaftan
Vetter
Giést
Jindřich
Rakousko
Makedonie
Albánie
Cařihrad
Anglie
Srbsko
16
article
Ministr hr. Goluchowski odpovídá, ž
otázka vojenských zmocněnců týká se jen ministra
vojenství. Instituce ta zrušena nebude. Bar. Giesl,
ubíraje se na informační cestu do Armenska, vy-
žádal si — zbytečně — turecký pas, ale nedostav
ho včas, odplal do Trapezunta. Požádal, aby úřadům
bylo nařízeno nedělati mu žádné překážky, nýbrž
ho podporovati. Turecká vláda vyhověla. Překážek
nebylo. Bar. Giesl dostal pouze svůj pas později.
O získání části čínského přímoří není řeči.
Vždyť bychom musili míti lodi. (Del. Kaftan: T
bychom míti měli!) Připouštím.
Protokoly hasgské konference budou záhy rati-
fikovány.
Východní pošta rakouská je zajímavý a užitečný
ústav a trvá již 150 let. (Del. Kaftan: Jenže ne
v takých rozměrech jako německá.) Na její orga-
nisací mi nesejde, to je věc rakouského ministr
obchodu, na něhož sluší obrátiti se.
O protokolech dunajské komise není dostateči
informován, ale jsou diplomatické a mohly by se
uveřejniti jen se svolením ostatních mocností. (Del
Kaftan: Ale to bude pozděl
Výrok německého vyslance za vídeňské ná
vštěvy pruského prince Jindřicha byl úplně opráv
něný. V politických usancích užívá se výrazu toho
všude, ač exterritorialita vyslaneckého paláce jest arc
pouhou fikcí. Podobný výrok pronešen byl 2. zář
1898 v rakouském vyslanectví v Berlíně. Ministn
uvádí podobné případy o nedotknutelnosti vyslane-
ekého paláce také ze své praxe v Bukurešti.
Goluchowský
Kaftan
Del Kaftan
Jindřich
Armensko
Berlín
Bukurešť
17
article
Dodávkou zbraní Anglii neporušila se neutralita
Vláda není zodpovědna za obchody soukromniků
třeba se zbraní a vojenským kontrabandem.
Případ se Srhskem má se jinak, než byl líčen
Bělehradský konsulát zakročil ve prospěch českých
horníků a ti prohlásili, že jsou spokojeni. Po druh
31. března na stížnost dělníků na zkracování mzdy
vyšetřilo se, že podnikatel jednal správně a ochotně
Dělníci zastavili práci z příčin socialistických a byii
potrestáni pro vyhrůžky srbskými úřady a vypo-
vězen.
Del. bar. Dipauli je povděčen ministrovým
vývodům hospodářským a jeho postavení k celnímu
a hospodářskému spolku středoevropskému. Vytýká
otázku veterinářskou při uzavírání obchodních smluv.
Srhsk
Anglie
18
article
Trojspolek je prý páleří naší politiky, zejmena však
spolek s Německem, zárukou míru a hospodářskéh
vývoje. Klerikální strana neprotiví se spolku s Ně
meckem. Lituje, že česká strana provozuje pochybe
nou politiku, ale troufá, že nynější smýšlení a proudy
v této mocné straně nebudou trvalými a ustoupíji
ným náhledům.
Polemisuje s del. Stürgkhem dovozoval, že za
hraniční politika nesmí se mísiti do domácí a varuje
aby se zahraničná politika zatahovala do stranni-
ckých sporů.
Del. dr. Pacák polemisoval s ministrem a do
vozoval, že řečí jeho přátel byly snad ostré, ale n
neslušné. Protestoval proti takovému zacházení s de
legáty. (Souhlas mezi Čecby.)
Řef. del. Bacquehem konstatoval, že výbo
usnesl se vysloviti ministrovi důvěru. Žádá zvlaštn
hlasování o disposičním fondu.
Tento přijat zvlášť a po krátké debatě také
osfatní tituly rozpočtu i s Demelovou resolucí o mel
bournském kansulátu.
Potom rokovalo se o řádném rozpočtu vo-
Jenském.
Po vývodech del. hr. Kottulinského del
Kaftan rozbíral rozpočet a vyčílal nedostatečnou
kontrolu, zaviněnou nepřehledností vojenského roz-
počtu. Nalehal na předložení nového trestního řádu
vojenského, zmínil se o případu záložníka Kali-
vody, dovozoval nutnost opravy vzdělávacích
ústavů vojenských, tázal se, proč zvýšené gáže
splatné 1. ledna vyplácely se až koncem dubna, po-
jednal o pražských kasárnách, prodeji louky u inva-
lidovny v Karlíně a doporučoval ministru, aby s
šetřilo národního smýšlení ve vojště. Konečně
zmínil se o týrání vojákův a samovraždách.“
Po Mengrovi del. dr. Pacák dovozoval, že
důstojníci mají znáti důkladně plukovní řeč a dopo-
ručoval, by se prominuly těžké tresty, uložené pro
české hlášení. Nabádal vládu, aby dbala české řeči,
nalehal na opravu trestního řízení vojenského
jednal obšírně o vojenských dodávkách.
Stürgkh
Del
doktor
Pacák
Bacquehem
Demelův
Kaftan
Mengr
Německo
Kali
Karlín
19
article
Del. Kozlowski ubezpečoval přízní Poláků
k vojsku, jež velebil a uváděl různá přání haličská.
Také on přimlouval se za předlohu nového trestníh
řádu vojenského a nalehal, by se vojenská cvičení
konala mimo žně. Konečně vyslovil přání, by přišel
záhy čas, kdy zástupci všech rakouských národů bu
dou hlasovati pro řádný rozpočet vojenský.
Rokování bylo potom přerušeno a bude se v něm
pokračovati zejtra o 9. hod. doplol.
(Přineseme řeči české, dnes pronesené, ve vý
ňateích později.)
Z Pešti, 28. května. (C.-B.)
V dnešní plné schůzi uherské delegac
rokovalo se dále o vojenském rozpočtu.
Rádný rozpočet byl schválen bez debaty.
Při úhradě, jež sraziti se má se společných vý
dajů, del. Horanszký pojednával o vojenských
výdajích jiných mocností dle porovnacích dat, jež
zpravodaj v sobotu uvedl, a tvrdil naproti němu, že
Rakousko-Uhersko věnují k vojenským účelům 10 p t
veškerých výdajů a 11.69 pct. všech příjmů obraei
se na potřeby armády, námořnictva a zemských
obran.
Po stručné odpovědi referentově přijat i mi
mořádný rozpočet a prodloužené úvěry bez de
baty.
Potom rokovalo se o zprávě sdruženého výboru
čtyřčlenného o úvěru okupačním, již referent
Münnich doporučoval ku schválení, navrhuje zá
roveň projev uznání ministru Kallayi za správu za
branných zemí.
Del. Ernuszt souhlasí s návrhem, upozorňuje
však laké na zprávy, jež vyskytly se v některých
maďarských novinách o úvěru okupačním.
Kozlowski
Münnich
Kallay
Pešť
RakouskoUhersko
20
article
Ministr Kallay podal proli zprávám o za-
tlačování uherského obchodu ze zabraných zemí
statistická data o uhersko-bosenském obchodu, z nichž
patrno, že uherský dovoz do Bosny ročně stoupá
Nebylo by to možná, kdyby se vystupovalo ne-
přátelsky proti uherskému obchodu. Bosenské ob-
jednávky v Uhrách stouply od r. 1890—98 ze 23 n
36%. Také železničními tarify neděje se žádná újma
Na výčitku, že bosenská půjčka měla nepříznivý
účinek tehdy na zamýšlenou investiční rentu uher-
skou, protože byla vydána na 6% ve zlatě, konsta-
tuje, že úrok obnášel 4%. Amortisační úrok ve zlatě
platil se jen Německu. Ministr obrátil se do cíziny
teprve, kdy již po měsíce vyjednával s ústavy rakou-
skými a uherskými. Na vojenská břemena platf Bosna
jen o 4% méně než říše na své vojsko. I s ná-
kladem na četnictvo obnášejí + 3.4% než v říši. Lituje
že mezi bosenskými úřadníky je tak málo Maďarů
ale ať prý tam jen jdou, budou přijati, neboť je tan
nedostatek úřadnictva.
Kallay
Maďar
Bosna
Uhry
Německo
21
article
Chce vysloviti se též upřímně a otevřeně o bo-
senské deputaci v Pešti. Připomíná, že oby
vatelstvo zabraných zemí nemohlo nikdy úplně sply-
nouti. Balkánští národové podvolí se autorutě, ale
ne rádi. Loni v květnu mohamedánka opustile
otcovský dům, proto že ji chtěli vnutiti za muže
staršího mohamedána, a utekla se do Dalmacie. Ná-
sledkem toho vznikla pověst, že nutili mohamedánku
aby přistoupila na katolictví, a proto úřady nabídly
dívčině otci, jenž potvrdil, že jeho dcera uchýlila se
do Dalmacie, peníze a podporu, aby ji vypátral. Ote
to odepřel. Děvče zůstalo nezvěstným vzdor nejhor-
livějšímu pátrání. V Mostaru začaly na to agitace
jejichž výsledkem byla žádost k císaři za vrácení
děvčete a ze stvrzení statutu, jenž byl předložen mi-
nisterstvu. Pod jmenem samosprávy žádalo se ve
statutě jmenování mohamedánské komise v čele
s muftim, jež by spravovala Hercegovinu, a samo-
statná správa církevního zboží mohamedánského. T
by bylo vedlo ku zřízení samostatného mohamedán-
ského státu, a pravoslavní i katolíci byli by činil
podobné požadavky. Ministr nemohl se pustiti do
rozboru statutu, nemoha podporovati atomisování
země.
Pešť
Dalmacie
Mostar
22
article
Vzdor odmílavému vyřízení panovníka a mini
sterstva, jež ostatně projevilo ochotu splniti moha
medánská přání ohledně školství, agitace v mostar
ském spolku neustávaly, pročež byl rozpuštěn pro
přestonpení mezí své působnosti vytčených stano-
vami ! Také mufti, jenž prohlásil rozhodné, že ne
upustí od politické agitace, byl propuštěn. Zároveň
povstalo protihnutí vynikajících mohamedánů, již
prohlásili, že deputace nesmí se vydávati za mluvčí
mohamedánského obyvatelstva, a nemá proč stýskati
si, a vyzvali vládu, aby udělala agitaci přítrž. Nyní
přišlo jich opět několik z onoho kraje vyžádati si n
panovníkovi, by schválil uvedený statut. Ať delegac
sama posoudí, smíli se rozhodnutá jednou věc císaři
opět předkládati. Ministr to popírá. V oboru školství
bylo projeveným přáním hned vyhov ěno.
Bosna musí se spravovati tak, aby obyvatelstv
přišlo k vědomi, že za svůj blahobyt má co děkovat
říši. Ministr vynasnaší se jako dosud, aby tohoto
cíle dosáhiku prospěchu říše a též Uher, jež maji
v zabraných zemích vydatné odbytiště. (Pochvala.)
Okupační úvěr byl potom schiválen i s resolucí
jíž vyslovuje se ministrovi uznání.
Dále byl přijat námořní rozpočet s res
lucemi o příbližně kvotovém účastenství Uher n
dodávkách námořských a projev uznání námořnímu
veliteli bar. Spaunovi
Konečně přijat bez valné debaty účet zá
věrky.
Pitští schůze bude zejtra odpoledne.
Uher
Bosna
Uhry
23
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Přechod přes řeku Vaal.
Lord Roberis, vrchní velitel anglickéh
vojska, přokročil řeku Vaal. V osměm měsíe
války vstoupil taky přicházeje z podrobené, al
nikoli pokořené republiky oranžské, na půdu
druhé »odbojně« republiky burské, Transvaalu.
Okupace území jejího prováděna bude, jak
minule jsme již podrobněji vylíčili, netoliko o
jihu, nýbrž nepochybně též od západu od Mafe
kingu, od severu z Rhodesie a také snado
jihovýchodu z Natalu, ač-li se tuto podaří gen
Bullerovi Dračími horámi a průsmykem laings
neckým proraziti. Burové, kteří se byli v po
slední době odtud vraceli na své farmy, sou
střeďují se zde opět a v poslední době přirazila
k Laingsneku nejen silná kolona, jež z Lady-
brandu v Oranžsku ustoupila, nýbrž také nov
oddily z Pretorie. Nicméně hlavní operace nej-
bližší doby odehrají se na bojišti jižním, kdež
Roberts velí. Zdá se však, že Burové nebudou
při Vaalu již tuhého odporu klásti, nýbrž ž
obmezí se boj další už jen na tři etapy: n
obranu Jo hannesburgu, střediska zlatých
dolů, pro nějž hlavně válka vznikla, kteréžto
město leží ale Vaalu tak blízko, že není vy
loučena obava přepadení jeho jizdou anglickou,
dřive nežli se Burové vzpamatují z rychlého
překročení Vaalu Robertsem; za druhé n
obranu Pretorie a po případném dobyt
jejím na obranu horského kraje Iydenbu
ského, severovýchodně od Pretorie. Burov
mohou tak válku ještě dlouho sice protahovati
pochybujeme ale, třeba trpko bylo to vysloviti
že by na bojišti mohli ještě způsobiti trvalý
obrať ve prospěch svůj.
Roberis
Burová
Pretorius
Roberts
Jo
Burov
Vaal
pokořený republika
Transvaal
Rhodesie
Natal
Oranžsko
Pretorie
Iydenb ský
24
article
Telegramy.
Z Londýna, 28. května. (C.-B.) Lor
Roberts telegrafoval z Vereenigingu ze včerej
šího dne: Překročili jsme řeku Vaa
a táboříme na severním břehu řeky
Máme tři raněné a jednoho muže pohřešujeme
Generál Baden-Powell oznamuje, že železnice
mezi Buluwayem v Rhodesii a Mafekingem jes
znovuzřízena a že docházejí zásoby.
Večerníky otiskují telegram ze Senekalu ze
dne včerejšího, že generál Rundle obsadil pě-
chotou a dělostřelectvem Senekal (ve východním
Oranžsku), zapudiv nepřítele několika granáty
Několik Burů bylo usmrceno. Angličané ztrati
11 mužů.
Z Londýna, 28. května. (C.-B.) Večern
listy otiskují telegram z Kapského města,
dle něhož rozšířena jest tam po
věst, že generál French vtrhl do
Johanesburgu.
Z Londýna, 28. května. (Zvl. tel. »N. L.-)
Dle »Daily Telegraphu« z jižní Afriky o če-
kávají tam každé chvile podro-
bení se Krügra.
Z Berlína, 28. května. »Lokal-Anzeigere
oznamuje z Petrohradu, že hr. Tolstoj byv
požádán, by burské deputaci dal doporučení na
cestu do Ameriky, odpověděl zamítavě, coz
odůvodnil takto: »Dobré služby Spojených
států amerických mohly by spočívati jen ve
hrožbě válkou a lituji tudíž, že vašemu přání
nemohu vyhověti.«
Z Londýna, 28. května. (C.-B.) »Reut.
kancelář« oznamuje z Mafekingu ze dne
23. t. m.; O ztrátách od počátku oblehán
oznamuje se nyní: Z důstojníkův jest6
mrtvo, 25 raněno, jeden se pohřešuje; z 975
mužův jest 61 mrtvo, 108 raněno, 26 se po-
hřešuje, 16 zemřelo nemocmi. Z bělošského
obyvatelstva byli 4 usmrceni, 5 zraněno 32 ne-
mocmi zemřelo. Z domorodých obyvatelův
vojákův 353 jest mrtvo a 297 zraněno.
Roberts
Rundle
Angličan
French
Anzeiger
Tolstoj
Londýn
Baden
Powell
Rhodesie
Oranžsko
Johanesburg
jižní Afrika
Berlín
Petrohrad
Amerika
spojený stát americký
Reut
25
article
Telefonické zprávy „,Nár. Listů.
Telefonické zprávy „,Nár. Listů.
K situaci.
Z Pešti, 28. května. Jest úplná ne
jasnost a nejistota o vnitřní situaci, ještě
větší pak o tom, co se stane nebo státi má.
Podobá se, že jsou na dokonalých rozpacích
jak vláda, tak levice. Ta je proti novým
českoněmeckým konferencím, namítajíc, že
jsou bezpředmětny, ježto vláda podala již
jazykový zákon, a že jsou také nemožny
protože jednotlivé strany levice k němu ne
zaujaly stanovisko. Podivnou a zajisté zají
mavou věcí je, že nyní levice činí vládě
dra. Körbra výčitky, proč je nesvolala,
když dala zvoliti subkomitét pro úpravu ja-
zykových poměrů při zeměpanských úřadech.
ačkoli to byla právě levice, která byla prot
poradám tohoto subkomitétu v Praze. Levie
namítá dále, že prý vládou nestala se k ná-
pravě věcí v parlamentě žádná positivn
iniciativa, naopak, že vláda se snaží ze všeho
se vyvléci.
Ve zdejších konservativních kruzích s
vypravuje, že na místech rozhodu-
jících si přejí, by vídeňský par-
lament za obstrukční taktiky
nezasedal, nýbrž raději byl od-
ročen.
Hlasy o rozpuštění říšské rady úplně
umlkly.
Z Vídně, 28. května. »Neues Wiener
Tagblatt« sděluje z Pešti: Soudí se, že vláda
svolá konferenci předsedů všech klubů, aby
získala majoritu pro jednací pořad. V kon-
ferenci mají býti ujednány podrobnosti ku
projednání prozatímního rozpočtu a investicí
Pešť
Praha
Vídeň
Neue Wiener
26
article
Vláda bude od stran žádati, aby tato usne-
sení přijaly jako závazná. Kdyby se při tom
ukázalo, že pravice této akce nechce podpo-
rovati, tedy prý vláda přikročí k rozpuštění
sněmovny poslanecké. V uherských politi-
ckých kruzích soudí prý však, že minister-
stvo Körbrovo před rozpuštěním poslanecké
sněmovny podalo by žádost za propuštění,
aby nabylo jistoty, má-li ještě důvěru moc-
nářovu.
Témuž listu telegrafují z Pešti, kamž se
členové konference předsedů německých
klubů vrátili, že konference byla úplně bez-
výslednou. Ježto Čechové officiálně neučinili
žádných nabídek, jednalo se v konferenci jen
o tom, co Čechové přednesli v soukromých
rozpravách. Avšak i tato ústní sdělení byla
prý všeobecného rázu, takže nemohla (?) slou-
žiti za podklad dalšího vyjednávání. Někteří
členové konference předsedů německých
klubů prý poukazovali výslovně k tomu, že
učiněné návrhy k ozdravění parlamentního
stavu nemohou býti základem k dalšímu vy-
jednávání a že o návrzích těchto dále jed-
nati se nemá. Čechové prý zejmena kladli
dva požadavky, totiž prozatímní zavedení
vnitřní české úřadní řeči a odvolání Kindin-
grových výnosů. Praví se, že druhý požada-
vek se strany německé nebyl přímo odmítán,
kdežto o prvém prý se vyslovili Němci, že
nemůže býti ani předmětem, o němž by s
dalo jednati.
Týz list, »N. Wr. Tgbltt.«, zaznamenává
ještě z Pešti: Soudí se, že v kruzích dele-
gátův zprávy, které dr. Körber a dr. Rezek
podají panovníkovi, budou míti dalekosáhlý
význam a že budou učiněna důležitá roz-
hodnutí.
n. Z Vídně, 28. května. »Neue Fr.
Presse« sděluje z Pešti: »Ministr krajan
dr. Rezek mešká od včerejška večer v Pešti.
Ministr-president dr. Körber přijede sem dnes.
Čecho
Němec
N Wr
Körber
doktor
Rezek
Neue
Pešť
Vídeň
Francie . Presse
poslanecký sněmovna
27
article
Cesta dra. Rezka nemá žádného politického
účelu, ale přece se má za to, že ministr
svého zdejšího pobytu použije, aby vstoupi
ve styky s českými delegáty. Již v posled-
ních dnech bylo mezi vůdci českými i něme-
ckými, kteří v Pešti meškají, jednáno telefo-
nicky a telegraficky a sice v tom směru, aby
byla napravena situace v parlamentě. V kru-
zích rakouské delegace se tvrdí, že vyjedná-
vání, v němž jsou zúčastněny oba národnl
tábory stejně, ovšem teprve se nalezá v sa-
měm počátku. Je však přece jistá naděje,
že aspoň tak daleko bude provedeno, aby
parlamentní projednávání prozatímního roz-
počtu bylo umožněno. Samo sebou se roz-
umí, že se jedná zatím jenom o pokus, aby
obstrukce po dobrém byla zažehnána a te-
prve v druhé řadě bude bráno v úvabu
účinné potírání obstrukce. Včerejší konfe-
rence předsedů německých klubů ve Vídni
nemohla již proto k žádnému positivnímu
výsledku dospěti, poněvadž požadavky Čechů
nebyly přesně formulovány. Na německé
straně snaží se zejmena dr. Bärnreither, aby
vyjednávání mělo úspěch.« — Jak vidno, in-
formace obou hlasatelů levice si v dosti dů-
ležitých směrech odporují.
Rezek
Čecho
doktor
Bärnreither
Pešť
Vídeň
28
article
Dr. Rezek a dr, Körber v Pešti.
Z Pešti, 28. května. Ministr dr. Rezek
byl dnes o 410. hod. dopol. přijat císařem
v dlouhé audienci. Odpoledne vrátil
se do Vídně. S českými poslanci ve
styky nevešel. Měl však rozmluvu s posl.
konservativního velkostatku baronem Pa-
rishem.
M.-p. dr. Körber sem odpoledne
3. hodině přijel.
Po schůzi pohlavárů levice.
Z Vídně, 28. května. Qui s'excuse,
s'aceuse. Se zvláštní jednomyslností prohla-
šují orgány levice, že včerejší porada předáků
levice skončila bezvýsledně z té příčiny, po-
něvadž čeští poslanci nepodali své požadavky
officiálně a že je precisně neformulovali.
Účel tohoto tvrzení je až příliš zřejmý. Tímto
svalováním viny na české poslance má býti
zakryta pravá příčina nezdaru porady. Vždyt
již před poradou včerejší bylo ohlašováno
z německé strany, že je zbytečno týrati pány
cestou do Vídně, poněvadž o souhlasu Němců
k obnově vnitřního úřadního jazyka českého
nemůže býti ani řeči, pokud není vyřízen
celý komplex jazykové otázky. Jinak octli
prý by se Němci v nebezpečí, že povolivše
doktor
Rezek
Körber
Němec
Pešť
Vídeň
29
article
Čechům vnitřní úřadní jazyk, sami by pak
mohli se svými požadavky pohořeti. A z té-
hož důvodu vyslovili se předáci německého
souručenství také ve včerejší konferenci proti
splnění tohoto českého požadavku. To pre
je jediná příčina bezvýslednosti konferenc
včerejší i všech dosavadních pokusů, umož-
niti poslancům českým upuštění od obstrukee,
že Němci z restituce vnitřního úřadního ja-
zyka českého činí prostředek politického vy-
děračství. Povolením jeho chtějí na nás vy-
nutiti souhlas ke svému svatodušnímu pro-
gramu. Naprostá bezpodstatnost a úplná
planost výmluv německých je ostatně již
z toho vidna, že Němci podmínky české za-
mítli také tehdy, když jim byly předloženy
takovým způsobem, jak si toho přáli včera:
officiálně a precisně formulovány
Sněmovní volby v Belgii.
Z Brusselu, 28. května. (Zvl. tel.
»N. L.«) Pokud se z dosud známých úřad-
ních i neúřadních údajův dá souditi, budou
míti klerikálové v nové sněmovně 84 hlasův
(až dosud 112 1), opposice pak 68 hlasův
(liberálové, radikálové, socialisté a 1 křesťanský
sociál). Z volitelných senátorův zvoleuo
47 klerikálův a 29 opposičníkův. Volí se ale
též 26 senátorův provinciálními radami;
většina těchto bude as náležeti klerikálům.
Z Brusselu, 28. května. (Zvl. tel.
»N. L.«) Dle předběžných výsledkův, uveřej-
něných ministrem vnitra, ztratili kleri-
kádové aspoň 27 míst, liberálo v
a radikálové získali 25, socia-
listé 6 mandátů. Pozoruje se silný pří-
rostek hlasův socialistických.
Čecho
Němec
Belgie
Brusel
112 1
30
article
V Praze, 28. května
Praha
31
article
Vilby obeení ve Vídni.
Z Vídně, 28. května. Dnes konalo
se v 8 okresích 22 doplňovacích volebv
I. sboru pro mandáty v obecní radě vídeň-
ské, jež byly uprázdněny resignací liberálů.
Vídeň