3
masthead
29. května 1900. Číslo 147.
4
article
níka, také přestrojeného, vsedl na přívoznickou
pramici a dal se převézti přes Sávu. Na srb
ském břehu vykázal se policejní stráži certif-
kátem, že je Pavel Jovanovič, obchodníkz
Pešti. Jeho pobočník měl certifikát na jmeno
Dušana Jovanoviče. Certifikáty byly řádně vy-
hotoveny, cizinci puštěni do města a policejní
mu ředitelstvu hned o tom podána zpráva. Jsou
nyní všichni příchozí do Srbska pod policejní
dohlídkou.
Cizinci si vzali průvodčího a dali se vést
nejprve do hlavního chrámu a odtud do pev
nosti, kde je nejvíce zajímala děla pravého
osvoboditele Srbska, Černého Jiří. Arcivévod
byl by rád zvěděl, co as praví nápis, vyrvtý
na jednom kuse, ale neuměje to písmo čisti
obrátil se na jednoho z »pokojných občanů«
kteří je mezitím obstoupřli a požádal jej, aby
mu nápis přečetl a přeložil. »Pokojný občane
jenž byl delektivem, učinil tak, načež arci
vévoda povýšeným hlasem pravil: »Věru, cením
tohoto vůdce srbských sedláků výše, než jeho
současníka Napoleona, neboť Napoleon měl po
ruce všecky prostředky, a Čerý Jiří musel sám
všechno stvářeti svou nesmrtelnou geniálnosti
Pavel Jovanovič
Jovanovič
Jiří
Věra
Napoleon
Sáva
Pešť
Srbsko
5
article
Kdyby se byl mohl udrzeti ještě nějakou dobu
co by dnes bylo ze Srbska !«
Takové slovo dnes stojí v Srbsku doži
votný žalář, ne-li hlavu. Lze si snadno před
staviti, jak zaplesalo srdee špiclův, obklopivších
oba cizince, když to uslyšeli. Tak plesá srdce
jen v lovci, když vídl náhle před sebou bohaty
lov, bohatší, než by se byl nadál. Honem bě-
žela stafeta k policejnímu řediteli Bademliči
Bademlič, když mu byla uvedená slova cito-
vána, tak se zhrozil, že si netroufal učiniti sám
opatření, aby opovážliví cizinci byli zatčení
chvátal s tím do dvora.
V královském dvoře byl zmatek nad zma-
tek. Špiclové, které si králové vydržují na ra-
kouské strané, byli již podali zprávu o výlete
arcivévodově do Bělehradu. Co dělat ? kvapně
uvažoval Milan a rozčileně běhal z komnatydo
komnaty. Král Alexandr neuvažoval, ale trpě-
livě čekal, co vymyslí tatínek.
Bademlič Bademlič
Špicl
Milan
Srbsko
Bělehrad
6
article
Objevil se policejní ředitel, jenž má k
oběma králům volný přístup ve dne v noci
ohlásíl, jak do pevnosti přišli dva lidé z Ra-
kouska a jak jeden z ních se vyjádřil.
»To jsou oni!« zvolal Milan a k nejvyš
šímu podivení policejního ředitele nedal se do
zuření, neporučil cizince zatknout a uvrhuouti
do kasemat, nýbrž slaďounce se usmál. »Ano
to jsou oni!«
Bademlič myslil, že slaďounký úsměv plat
jemu a je díkem za to, že v pravý čas podal
oznámení o dvou nebezpečných individufch,
kterých jeho pán už byl zpraven. A z toho
slaďounkého úsměvu Milanova soudil, že obe
cizince má bez caviků zatknout a naložiti
s nimi nejméně tak, jako loni s Rusem drem
Sadomským. Salutoval, obrátil se na podpatk
a odgházel.
»Co chees?« zvolá! Milan.
»Vaše Veličenstvo neračiž se starati. Vím
dost. V takových případech netřeba dávatim
teprve výslovných rozkazů.«
»Osle!« vzkřikl Milan dovtípě se,eo
Bademlič obmýslí. »Běž a poštarej se, aby
cizinci nikde nebyli obtěžováni, aby jim tvoji
špičlové nelezli na paty, všude jim ustupujte
uctivě pozdravujte a sem do dvora každých
pět minut oznamujte, kam jdou.«
Bademlič odešel a krčil zameny. O Milanu
dávno se proslýchá, že nemá zdravého rozumu
a Bademlič nepochopitelný jeho rozkaz bezpo-
chyby již pokládal za známku, že se Milan na
dobro zbláznil. Ale šel a udělal, co mu na
řízeno.
Milan
Bademlič
Milanův
Ruse
Sadomský
7
article
Milan hned spěchal k Alexandrovi. Pri-
strojili se do parády a čekali na zprávy o
Bademliče. Brzy se dověděli, že cizinci v ko-
čáře jedou do Topčideru. Milan a Alexandi
honem také jeli do Topčideru, aby se s cizine
potkali, usmáli se na ně a dáli jim znáti, z
přes přísné inkognito neušli jejich pozornost.
Kam dále jejich fantasie se nesla, netřeba vy-
pisovati. Jsou právě v takovém položení,ž
by bylo pro ně neocenitelným kapitálem, kdyby
se mohli před svým národem i před světem
pochlübiti, že dědie rakousko-uherského trůnu
vyznamenal je svou návštěvou.
Ale kalkul se nezdařil. Cizinei z ucti-
vosti, s kterou se pojednou k nim měli Mila-
novi a Alexandrovi policajtí, uhodli, že jejiel
inkognito je prozrazeno a po prohlídce topči
derského parku odebrali se rychle na stanici
vsedli na vlak a odjeli do Zemuna. II. v.
Taušanoviě.
Z Bělehradu, 22. května. (Dop. »N. L.«)
Nové křivé odsouzení Kosty Taušanoviče, ubiul
tohoto nejlepšího srbského vlastence pomocí jeho
důvěrných přátel, jimž jeho dům a stůl stále
byl otevřen, je krutou ranou pro každého Srba.
který ještě se cítí poctivým člověkem. Jsme
v zoufalství, vidouce, jak hluboké kořeny zapu-
stila v srhské společnosti nemravnost, tak uměle
pěstovaná v pařeništi srbského dvora. Jedinou
útěchou je nám v těchto černých dobách, plných
národního neštěstí a nevěstících ničeho dobrého
ani v budoucnosti, junácká Černá Hora. Jen
tam ještě žijou srbské národní ideály, politická
morálka i osobná čestnost.
Milan
Alexandrov
Alexandi
Topčidera
Mil
Dop
Kosta Taušanovič
Srba
Topčider
Bělehrad
8
article
Taušanoviči dostalo by se slavného zadost-
učinění a nepřátelé jeho byli by strašně zahan-
beni, kdyby se podobalo, že muka svoje přežije.
On je nyní živá kostra, shrbený starec, sklá-
nějtci se nad svým otevřeným hrobem, bez pod-
pory nemůže kroku učiniti. Aby nezemřel v ža-
láři, přenesli ho do nemocnice. Vyšším soudům-
appellačnému a kasačnému, ze dvora nařídili
aby co nejdříve rozsudek prvé stolice polvrdily.
aby Taušanovič nezemřel dříve, nežli také nej
vyšší soud rozsudek potvrdí. Všechny soudní
instance musí jej potvrditi, aby se zdálo, že je
spravedlivým.
Taušunovič neprovinil se ničím, jen tím
že je poctivý muž, a toho vědomí naši králi
nesnesou; provinil se jen tím, že je pevným
charakterem, jejz nedovedou oměkčiti žádné sliby
ale ani žádná muka, a takových lidí králi bídáei
ve svém království nestepi. Poetivost a cha
rakter — jaký odpor k nim pociťují, jak se
jich hrozll
Třeba vám ještě věděti, že bývalí přátel
a sovdruzi Taušanovičoví z ředitelstva »Bělehrad-
ské Zádruhy«, Tasa Bankovič a Luka Čeloviě
byli třikráte povoláni ke dvoru, než na Tauša-
noviče byla podána křivá obžaloba. Ve dvoře
s Milanem i Alexandrem sdělán byl plán, jak
Taušanoviče mravně zavražditi. Bělehradským
listům bylo zvlášť nařízeno, aby se nezmínily
o »audiencích« Bankovičových a Čelovičových
ve dvoře. Proto obhájce Taušanovičův, advokát
Taušunovič
Bankovič
Milan
Alexandr
Bankovičový
Čelovičový
Taušanovičův
Bělehrad
9
article
Mostič, právem řekl ve své řeči: »Já v celé
věci této vidím pouze Bankoviče a Čeloviče. Oni
jsou žalobníky i svědky; oni podávají zprávy
policii a soudu; spolu se tajně umlouvají, ale
o »zločinu« Taušanovičově nikomu se nezmi-
ňují, ačkoli Bankovič byl jeho nástupcem v úřadě
ředitele »Běl. Zádruhy« hned ode dne jeho
uvěznění 25. června 1899; shledávaji, že je
v »Zádruze« všechno v pořádku a také valné hro-
madě akcionářů v tom smyslu referují; oni lhou,
tvrdí-li, že nevěděli, že Taušanovič zastavil akcie
v Novém Sadě a Záhřebě. Je-li kdo vinen, oni
jsou vinnit«
Že soudeové byli navedeni, bylo nejen
zřejmo, nýbrž bodalo do očí. Taušanovičovi soud
nedovolil vésti svědky, kterými chtěl dokázat
svou nevinu, a dru. Mostičovi odňal slovo po
každé, když se chtěl Čeloviče dotazovati po ně
kterých okolnostech a udalostech; soud se bál
že by se Čelovič popletl a lživá osnova se ob
jevila.
Oběma králům nepostačuje ani nynější stan
Taušanovičův. Nechtějí ho nechati, aby vypusti
ducha v nemocnici, nýbrž nařizují den co den
aby byl z nemocnice dodán do žaláře. Chtěj
ho viděti v trestaneckých šatech, očislovaného
a okovaného jako loupežníka. Dosud bylo v Srbsku
pravidlem, že žádný státní úřadník nesmí být
odsouzen k žaláři v okovech. Při Taušanovič
od tohoto pravidla upušténo. Již to je důkazem
jak ďáhelská, zvrhlá nenávisť naplňuje jeh
mučitele.
Spectator.
Běla
Taušanovič
Záhřeb
Srbsko
10
article
Protesty
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Politický klub v Nové Pace, hled
k tomu, že osnovami jazykového zákona, po
danými říšské radě ministerstvem dra. Körbra
1. odnímá se sněmu království českého právo
jemu v příčině úpravy jazykových poměro
v království českém příslušící, 2. porušuje se
platnými státními akty uznaná nedílnost krá
lovství českého, 3. porüšuje se platnými zákony
uznaná rovnoprávnost obou jazyků zemskýc
v království českém, 4. porušuje se platný
právní řád v království českém, dle něho
všichni státní úřadníci v tomto království musí
býti znalí obou zemských jazykův a příslušnl
obou národů mají právo žádati, aby v celém
království při všech úřadech státních jednalose
s nimi v jejich jazyku a jejich záležitosti byly
v jejich jazyku od úřadníků kvalifikovaných
nikoliv prostřednictvím tlumočníků vyřizovány.
5. snižuje se národ český tím, že jazyk jeho
v celém markrabství moravském a ve značné
části království českého vylučuje se z vnitřního
úřadování, 6. vyvyšuje se němčina nad jazyk
český tím, že úřadníci němečtí nemusí znál
jazyka českého, kdežto úřadníci národnosti
české jsou povinni znáti řeč německou — žádé
poslance české, aby důsledně prováděl
obstrukci na radě říšské zahájenou potud, poku
národu českému nedostane se plného práva, po
zákonech platných a přirozených jemu příslu-
šícího a vyzývá je, aby z obstrukce nižádne
předlohy vládní nevyjímali, ani předlohy zákona
na změnu článku 59, a 60. živnostenskéh
řádu. Dr. Ebenhoch, starosta, Václav Matys,
jednatel.
Körbrův
doktor
Ebenhoch
Matys
Nová Paka
11
article
Okresní výbor v Nové Pace pro-
testuje proti obsahu osnovy jazykového zákona
pro státní úřady vi království českém jakož
markrabstvi moravském, již podalo ministerstvo
dra. Körbra říšské radě, neboť nenáleží dl
platné ústavy úprava jazykových poměrů pro
jednotlivá království říšské radě, nýbrž sněmům
příslušných královstvi a zemi. Dle platného práv
ního řádu království českého jsou oba zemské
jazyky v obvodu celé země rovnoprávné, dle
čehož musí býti všichni státní úřadníci obou
zemských jazyků znali.
Sám § 19. st. z. z. zaručuje úplnou rovno-
právnost; nestrpíme vylučování českého jazyka
ve své vlasti z krajin většinou německých, jeli-
kož se jako většina obyvatelstva plného svého
rovného práva nikdy nevzdáme.
Přijetí této vládní osnovy pokládali bychom
za nespravedlnost a právní násilí, neboť osnova
neuznává základních zákonů zemských ani říš
ských, práva národa českého hrubě poškozujea
nedilnost českého království, přísahami králů
stvrzovanou, ruší.
Nová Paka
12
article
Vyzýváme své poslance, aby všemožný od-
por kladli této osnově a prováděli nejostřejš
opposici proti vládě, jejíž jazykové osnovy neod-
povídají právu a spravedlnosti.
Ubezpečujeme naši delegaci, že s povděkem
vítáme zahájenou obstrukci na říšské radě,a
žádáme rozhodně, aby v boji neochabovala, ný-
brž jej stupňovala, dokud se národu českému
práva nedostane, v kterémžto boji jim všemožnou
vytrvalou podporu zaručujeme.
V Nové Pace, dne 23. května 1900. J.A
Radimský, okresní starosta.
Z Holešovic-Buben. Panu poslane
inženýru Kaftanovi: Hluboce roztrpčeni nad
stálým utiskováním národa našeho, vyspěvším
v poslední době až ku rozdílení naši milé vlasti
a tím i ku přípravě jedné části její pro pohlcení
molochem germánským, žádáme Vás, slovutný
pane, byste společně s ostatními pány poslane
neupustili od cesty, kterouž jste v poslodní dob
nastoupili a neohližejíce se ani v pravo ani v levo-
obstrukcí hleděli se našich práv domoci. Za ob
čanský klub Praha—VII.: Frant. Mikš
předseda.
Radimský
Kaftan
František
Mikš
Nová Paka
Holešovice
Bubno
Praha
13
article
Okresní výbor vKarlíně ve schůz
dne 25. května konané schválil návrh, kterým
se projevuje souhlas s usnesením zastupitelstv
král. hlavního města Prahy proti jazýkovým ná
vrhům vlády Körbrovy.
Městská rada v Žamberku vy-
slovuje úplný souhlas s projevem sboru obec
ních starších král. hlav. města Prahy odmíta
jícím se vší rozhodností osnovu jazykového zá
kona ministra Körbra, vybízí poslance české
radě říšské, aby proti uzákonění osnovy tétc
všemi prostředky se opřeli, schvaluje plně do-
savadní jich postup na radě říšské a slibuje
jim, že ze všech sil v těžkém jich zápase pod
rovati je bude. Josef Löbel, starosta.
Okresní výbor v Král. Měste
usnesl se ve své schůzi dne 25. května na tom
přistoupiti ku protestu král. hlav. města Prahy
proti vládním návrhům zákonů, podaným dno
8. t. m. říšské radě ve příčině upravení jazy-
kových poměrů u zeměpanských úřadů v král
českém a markrabství moravském. V. Chra-
stecký, okresní starosta.
Körbr
Löbel
Král
V Chr
Praha
Žamberk
vKarlín
obec ne
14
article
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě.
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská
není kompetentní k úpravě jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbrž
že jedině příslušným v té příčíně jest sněm, krá
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři
klavě porušují platný právní řádo ve
království českém, dle kterého oba ja
zyky zemské jsou v celém ohvodu země rovno
právné a dle kterého všichni státní úřadníe
musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před
loženou osnovou ruši se jednota správy králov-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většinou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo
naopak řeči německé zjednává se nadpráví
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i říšské po
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnověté kladli odpor
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohřešila, provozovali ni ej
o střejší opposlici. Schvalujeme, že po
slanci čeští zahájili na radě říšské o bst ruke
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud.
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou podporu
v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá-
lovství českého a českého národa.
15
article
Městská rada na Král. Viniohrade ch
Městská rada v Žižkově: Ed. Žďárský
starosta města.
Okresní výbor v Ji číně: Fr. Vejlupek
starosta okresu, J. Lemberk, Fr. Bradský, členov
okresního výboru.
Okresní výbor v Počát kách: Svoboda
starostův náměstek.
Představenstvo obce v Dlolině u Sl-
ného. V. Jirák, starosta. Ant. Pokorný, Fr. Ja
noušek, radní.
Představenstvo obee v Hobšovicích
Ant. Hořejší, starosta. Josef Hrstka, Fr. Benda
radní.
Král
Vejlupek
Bradský
V Jirák
Pokorná
Hořejší
Hrstka
Benda
Žižkov
Francie
Počát
Dlolina
Hobšovice Anta
Ed
16
article
Politická schůze na Smíchově.
Politická schůze na Smíchově.
Za příkladem jiných politických sborů svola
Občanský klub smíchovský na včerejší večer do ho-
řejších místností akciového pivovaru veřejnou schůzi
lidu, aby učinil projev proti Körbrově osnově jazy
kové a aby manifestoval proti její uzákonění. Kluk
pozval do svého středu zemského poslance pana dra
Koldínského a říšského poslance páté kurie p
Březnovského, aby v té příčině promluvili a vy-
světlili obsah i dosah osnovy jazykové, která v plném
znění jeví se pro národ český naprosto nepřija-
telnou.
Schůzi, kteráž navštívena byla nadmíru četně.
zaháňl o 19. hodlně večer starosta Občanského klubu
pan Thüringer srdečným uvítáním přítomných
hostů,mezi nimiž byli i členové městské rady
místní a košířské, členové pkrasního výboru, dál
delegáti národního dělnictva a m.j.
Po zahajovacích slovech předsedových ujals
slova poslanec pan dr. Koldinský.
Když jsem byl v posledních dvou letech žádá
— počal řečník — abych promluvil ve veřejné schůz
o politické situaci, odpověděl jsem vždy, že počkám.
až se jednou také politická situace změní ve pro
spěch českého národa. Vždyť jsme »byli« ve vládni
většině aměli jsme i v korunní radě svého ministra.
Koldínský
Thüringer
doktor
Koldinská
Smíchov
svol občanský klub
17
article
Ale politická situace se nezměnila ve prospěch če-
ského národa a kdybych měl čekati dále, snad bych
se se svými voliči vůbec ani nesetkal, nebo bychom
se více ani navzájem nepoznali. (Veselost.) Politická
situace jest vůči českému národu stále táž. Vlády se
sice rychle střídají, ale systém českému národu ne-
přátelský tivá nadále. Když se jednalo o rakousko-
uherské vyrovnání, byli čeští poslanci dosti dobří
k tomu, aby vzali všechno odium na sebe a aby
odhlasovali sstátní nezbytnosti«, byli dosti dobří
k tomu, aby když Němci začati s obstrukcí, chránii
svými těly bezpečnost rakouských ministrů. Po naby-
tých zkušenostech z doby poslední, není k podivu.
tvrdí-li se, že politika česká jest ve Vídni na ceste
nejlepší, když sáhla k obstrukci. (Výborně! Výborněl
Před nedávnem prohlásil dr. Körber, že není možno
ustoupiti před českou obstrukcí, protože by to zname-
nalo ústup parlamentu a státu před obstrukcí vůbec
Jak ale možno nazvati ústup rakouského parla
mentu před obstrukcí německou? (Různé výkřiky)
Když se vláda zbavita nepříjemné obstrukce německé
setkala se s obstrukcí českou, ale té se nebojí, ne-
boť by se jinak neodvážila předložiti jazykovou
osnovu drá. Körbra. (Výborně! Hlučný potlesk.)
V království českém byl vždy český jazyk ze m-
ským jazykem, až po nešťastné bitvě bělohorské
byla němčina postavena na roveň češtině v úřadech.
Němec
Körber
Vídeň
18
article
Sami Němci, když hotovili dnešní ústavu, vložili do
ní článek 19. zákl. zákonů — za to však nynější
vláda Körbrova předkládá říšské radě osnovu jazy
kových zákonů, jimiž se snaží jazyk český podřídi
němčině.
Na to rozebírá řečník podrobnosti osnovy jazy-
kové a srovnává luto s předpisy nového soudního
řádu, dle něhož má soudce vynášeti rozsudek i v zá-
klaďě osobního dojmu, jakýž na něho strana a svědci
učiní. Jakýosobní dojem byl by v té příčině mož-
ným, kdyby soudce straně a svědkům
ani nerozuměl? (Tak jest! Vzrušení.
Körbrova osnova nemá býti ničím jiným, nežli
zavedením němčiny jakožto dorozumívacího jazyka
v Rakousku, což děje se pod pláštíkem, že prý
v ryze českých krajích má býti vnitřním jazykem
čeština.
K tomu všemu nepřipustímé (Hlas: Nikdy nen).
neboť v § 19. z. z. st. jsou oba jazyky prohlášeny
za rovnoprávné před všemi úřady. (Hlas: Ať nám
dají, co nám po zákonu patří!)
K vůli 180 úřadníkům, kteří nechtějí se učit
česky, nedáme zkracovati národ 6millionový. (Tak
jest! Hlučný potlesk a souhlas.) Národ český nikdy
nepřipustí, aby se s Čechem jednalo v jeho vlasti
pomocí tlumočníků!
Němec
Körbrův
Hlas
Čecho
Rakousko
19
article
Takové podmínky může snad diktovati vítěz ná-
rodu přemoženému, ale národ český ještě není pře
možen a dlouho ještě nebude! (Výborně! Výborněl
Čeští poslanci vstoupili do říšské rady se státopráv
ním ohražením, totiž jen proto, aby tam za státo
právní samostatnost království českého bojovali ——
a nyní se jim předkládá osnova, kterou se jednot
království českého přímo ničí. (Tak jestD
Čeští poslanci vstoupili do říšské rady, aby se
domáhali rozšíření autonomie sněmu královstv
českého a dnes má býti jazyková otázka řešena in-
stitucí naprosto nepřislušnou. (Výborně ! Výborně
Hlučný souhlas.) Ještě by tak scházelo, aby nám
konečně uznali český stát s německým vnitřním
jazykem. (Veselost.)
Čeští poslanci nemohli k tomu ovšem dáti od-
pověď jinou, nežli zahájiti obstrukci a zastaviti
parlamentní stroj! (Výborně! Hlučný souhlas.)
Na to rozebírá řečník velmi podrobně vyhrůžky
činěné národu českému za to, neustane-li delegace
česká v provádění obstrukce a kritisuje i politiku
tak zvaných spojenců pravice, najmě Poláků.
Polák
20
article
Pravice spolčila se v základě programu o roz-
šíření autonomie zemí a provedení národní rovno
právnosti. Jest však v osnově Körbrově národn
rovnoprávnost provedena, když se navrhuje, aby ně
mecký úřadník nemusil uměti česky a český aby
musil znáti něměinu?
A je to kollegialita, když některý ze spojenců
místo aby se drubého člena zastal, smlouvá se s ou
půrcem na potření jeho obstrokce? (Tak jest! Vy
borně!) Řečník předpokládá, že český náro
nemá za zlé poslancům nastoupen
politiky obstrukční, naopak může-li se jin
něco ve zlé vykládati, jest, že už dávno pře
tím obstrukci nenastoupili. (Výborně ! v
borně!) Alespoň již tehda, když se jednal
o »státní nezbylnosti«. (Výborně! Výborněl
Pro české poselstvo jest nejvyšší státní nezbytnost
zajem českého národal (Výborně! Hlučný.
dlonhotrvající potlesk a souhlas.)
21
article
Odvoláním jazykových nařízení upokojila vláda
Němce, avšak málí v lomto státě vůbe
někdo nárok na to, aby byl ukojen, je
to národ čleský. (Výborně! Výborně !) Děje prý
se vyjednávání s deskými poslanci o tom, aby se
vídeňský parlament stal opět dělným. Chytristika
vlady je ta, že Čechům nejprvé odňala byla jazyková
nařízení a pak byli do Vídně voláni, aby se — —
s Němci usmířili. A když celý národ wolá po satia-
fakci, přichází vláda s osnovou Körhrovou, obsahu-
jíci ještě větší bezpráví! Možná dokonce, že
vláda nabídne Čechům, aby zanechal
obstrukce a za to že vezme zpět jazy
kovoví osnovu. (Bouřlivá veselost. Hlučný sou
hlasc i potlesk.)
Řečník končí appellem na adresu českého po-
selstva, aby pro zájmy Rakouska nezapominalo n
zájmy českého národa, jakož i appellem na adresu
vlády, aby měla na paměti, že sebe mocnější vojsko
nebchrání Rakousko tak, jako mocný stát český.
Historie dokáže, zdali lépe hájeny byly zájm
Rakouska těmi, kdož přičiňovali se o to, aby jasný
panovník uznal korunovací práva tohoto království
aneho těmi, kteří do boje vyšli a heslem »Wachí
am Rhein« a »Los vonRomil« (Hlučný, dlouhotrva-
jící potlesk a souhlas.)
Předseda schůze pan Türinger vzdal na to
poslanci dru. Koldinskému za poulavý jeho výkon
srdečné díky, což provázeno znovu hlučným, dlouho-
trvajícím potieskem.
Němec
Čecho
Türinger
doktor
Koldinský
Vídeň
Rakousko
Los vonRomil
Wachí be Rhein
22
article
Pan Jelínek jmenem řemeslnictva uznává
plně polítiku delegace české a pronáší za všeobec
ného, dlouhotrvajícího potlesku souhlas s vystupo
váním poslanců svobodomyslných na půdě vídeňské
Poslanec pan Březnovský označuje dobu
politických ulrpení českého národa od doby běloho
ské do dnešních dnů za přímo trnitou. Vedlo-li s
někdy českému národu za těch dob poněkud lépe.
nebylo to zásluhou vídeňských vlád, nýbrž výsled
kem vlastního jeho přičinění.
Na to promlouvá řečník o absolutismu, jímžse
českému národu hrozí, a za projevu časté veselosti
sdílí souhlas a potlesk posluchačstva se svými vý-
vody. Řečník vrací se na to k otázce rozpuštěn
sněmovny a konstatuje, že vypsání nových vole
bylo by jen vílězstvím obstrukce, neboť vypadál li t
dnes v parlamentě jako v polovičním blázinci, by
by to potom blázinec celý. (Hlučná veselost a po
tlesk.) Dále zmiňuje se řečník o poslední návštěv
mocnářově v Berlíně, dotýká se let 1848. a koné
za frenelického souhlasu zvučným appellem n
český lid.
Na to účastnili se debaly pp. Jiránek za ná
rodní dělnictvo a Bohata, načež přednesena panen
Kříž ke mi tato
Jelínek
Březnovská
Jiránek
Bohata
Kříž
Berlín
23
article
resoluce:
I. Vyslovůjeme nejrozhodnější protes
proti vládním návrhům jazykových zákonů, min
předsedou radě říšské dne 8. května předloženým
a to z těchto důvodů
1. říšská rada není vůbec kompeten
ním forem, kde by otázky upravující jazykov
poměry v jednotlivých královstvích a zemích vy
řízeny býti měly
2. obsah návrhů tak, jak ministerským před-
sedou říšské radě předloženy byly, nevyhovuje an
z daleka oprávněným požadavkům českého národa.
protože se jimi nezaručuje rovné právo jazyka
národnosti české, u nané již čl. XIX. st. zákla
ních zákonů, naopak zjednává se řeči německ
zjevné nadpráví;
3. uzákoněním předloh těchto ohrožena jest c
listvost království českého, jelikož navržené roz
dělení země na národnostní pásma a zamýšlené
zřízení krajské obsahuje tichou sankci t. z
uzavřeného území německého, jehožto
skutečná a zákonem chráněná existence byla by
první etappou ku oddělení tohoto území od krá
lovství českého při nejbližší vhodné příležitosti:
4. předlohami těmito upravují se poměry roz
dílně v království českém a rozdílně na Moravě
kde uzákoněním Körbroých předloh na nedo-
hledné časy by byla zajištěna nynější nesprave
dlivá nadvláda čtvrtiny Němců nad třemi čtvrti-
nami Čechů a tím pokrok věci české na Moravě
zdržen; — co se pak týče Slezska, tu protestu-
jeme proti principiálnímu vylučování této české
korunní země z upravení jazykových poměrů
žádáme, aby i tam českému živlu bylo dáno, co
mu kulfurně a spravedlivě náleží;
II. Protože tedy návrhy tyto jsou pro nás
Čechy vůbec nepřijatelny, vyzýváre
poslance naše, aby všemi prostředky zasadili seo
to, aby předlohy ty zákonem se nestaly, zejmena
žád me od naší delegace, aby za žádnou
cenu nevstupovala do jakýchkoliv
úmluv a kompromisů, pokud základní po
žadavky rovnoprávnosti j asně a určitě ne-
budou zaručeny.
Němec
Čecho
Morava
Slezsko
24
article
III. Schvalujeme úplně nynější obstrukční tak
tiku a důrazně žádáme, aby od tohoto postupe
nebylo odstoupeno potud, pokud aspoň tolik na
bude nám na právech našich vráceno, kolik
bezprávím 17. října 1899 bylo nám
v zato. Obstrukce budiž i nadále prováděna dů
sledně a zejmena nechť delegace česká ned
se od ní odvrátit ohledně osnovy zákona na opravu
88 59. a 60. živnost. řádu. Přítomní živnostníci
nevidí v osnově této nikterak touženou pomoe
pro sebe, protože vládá nemíní to s opravou
upřímně a osnova tato má sloužiti jen za prostře-
dek ku zdolání české obstrukce.
IV. Žádáme od svého poselstva, aby i p
eventuálním odpadnutí příčin ku
provádění obstrukce pokračovalo tot
v cstré a důrazné opposici, a aby
na vše strany zachovávalo si volnost jednání, ne-
dajíc se zlákati nějakým slibem — aniž zastrašil
všelikou hrozbou — projevujeme jemu svou úpl
nou důvěru a úplný souhlas s dosavadním postu
pem na radě říšské
Resoluce tato v plném znění za bouřiivého sou
hlasu přijata a schůze předsedou panem Thůrin
grem o 11. hodině noční skončena.
Thůrin
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Situace. Nelze popříti, že politické věe
v Cislajtanii dospěly k stadiu, v němž za nor
málních poměrů by krise nastati musila. Leo
třeba míti na zřeteli, že žijeme zde ve stát
pravděnepodobností a v tom, že každým oka-
mžikem musíme býti připravení na nějaké pře
kvapení. Jak se věci mají? Němci, pravice
i vláda jsou dnes již bohudík přesvědčeni, že
českou obstrukci zdolati se jim nepodaří. Zá-
stupci národa českého jim dokázali, že to, co
národní odpůrci naši v síle sto a padesáti mužů
dovedli, dovedeme též s pouhou třetinou kom-
battantů, aniž by k tomu bylo zapotřebí Pfer-
schova nože, Lecherova kalamáře a ostatních
surovostí, jimiž zástupci velikého národa, který
prý od bitvy sedanské kráčí v čele civilisace.
svou kulturní superioritu byli osvědčili. Pa
Koerber může ještě povážlivěji vrtět hlavou,
pan Funke ještě více zuřit, pan Jaworski ještě
tklivěji plakat, nic platno: dne 17. října m. r.
byla ve Vídni povýšena obstrukce na státní i-
stituci, kterou odvážná menšina dovede zlomit
vůli sebe rozhodnější většiny a zástupci národa
českého byli by jednali pošetile a na svém ná-
rodě byli by se prohřešili, kdyby byli neužili
v interessu práva téže zbraně, kterouž tak
skvělého dobyli vítězství naši odpůrci ve služ-
bách křivdy a do nebe volajícího bezpráví.
Levice ví, čeho se obstrukcí domohla a prot
zdráhá se zuby nehty učiniti krok, k němuž
ji nepřestává svádětí pan Jaworski : změniti totik
násilně jednací řád. Obstrukce je zbraň příli
drahocenná, než aby se jen tak beza všeho od-
ložiti dala. Byla-li před 17. říjnem surovosti,
násilím, zradou na zájmech státu, stala se po
tomto dnu způsobilou pro journée i pro soirée
parlamentní a kdo tou měroh byl vyznamenán,
tak snadno se ze společnosti opět vyloučiti nedá...
Lea
Němec
Lecherův
Funke
Jaworský
Vídeň
26
article
My Čechové pak nejmenší máme příčiný dbáti
ohledů, my, na nichž s nejlehčím srdcem bylo
spácháno největších bezohledností na celé nůše.
Co ala teď? »Zdrtit českou obstrukci !« val
pan Jaworski, »Srazit řady a vytáhnout protin
do pole se vším válečným materiálem a s ve-
škerou reservou. Bojovat ve dne v noci, aby
na konec vysílena musila se vzdáti na milest
a nemilost!« Němci na to: »Dobrá, ale vy
všickni, co jste na pravici, musíte nás o te
solilárně požádat, aby bylo zjevno, kdo vypo-
věděl dřívějším přátelům a spojencům boj n
život a na smrť!« — A pan Jaworski byl by
k tomu dnes už i s panem Kozlowským
pchoten. Ale s druhé strany se naň zvolala:
»Němcům takto se pokořit neznamenalo by
obstrukci zlomit, nýbrž ji sesílit a proto jak-
mile vy se s nimi zrádně a nectně spiknate,
my se vším vojem opposičním a s Jihoslovany
spojíme se s Čechy!« — A vláda? Da-
mlouvá v pravo i v levo: »Jen žádné násil.
Všechno jen po dobrém.« A proto prý je od-
hodlána parlament raději poslati domů a svolati
na novo konference, než aby dopustl
jiné rozřešení jazykové otázky, »než ve vzá-
jemné shodě.« Taková je dnes situace. Budel
večer ještě taková, kdož to ví. Ubohý pa
Körber zdá se nám býti podoben onomu pout-
níku, jenž nemoha se dostati suchou nohou na
druhý břeh, čekal, až voda v řece odleče. Pan
Körber asi také tak dlouho bude čekat, než
donutí Němce, aby smířili se s poctivou rovno-
právností. Odkladem věc se jen skomplikuje,
jedině velikým činem lze tu pomoci, a k toma
se cunctator pan Körber za žádnou cenu
nechce odhodlati. První etapou tohoto čina
musí ovšem být odčiniti osudné důsledky
17. října.
Čecho
Jaworský
Němec
Kozlowská
Jihoslovan
Körber
Čechy
Budel
27
article
— Nedělní konference německých
předáků rozešla se, jak z Vídně se oznamuje,
bez konkretního výsledku. Svolána byla za tim
účelem, aby se poradíla, jak vybaviti parlament
z mělčiny obstrukce, na níž byl uvázl. Deí-
nitivní usnesení, jak to provésti, ale prýs
nestalo. Především prý bylo sděleno, že, jak
z nezávazných rozhovorů s mladočeskými
politiky v Pešti se dá souditi, byli by poslani
čeští ochotní upustiti od obstrukce, kdyby byly
odstraněny Kindingrovy jazykové výnosy a za-
vedena vnitřní čeština v uzavřeném českém
kraji. Však proti tomuto druhému požadavku
vyslovila se řada řečníků, kteří opakoval
starou, nie neznamenající formální vytáčku, z
prý nelze z komplexu jazykových zákonů vyňati
zlomek a ostatní odložiti ad calendas graecas
Jazyková otázka je prý souvislým celkem a ned
se děliti a drobiti. Strach před českou obstrukch
prý nesmí Němce přiměti, obětovati ze svých
národních požadavků. Potud mluvili asi nacie-
nálové a Němci ze strany pokrokové. Něme čti
vedkostatkáři však po nich navrhli
různé způsoby na odstranění česká
obstrukce, však věltišina návrhy
tyto všechny odmítda jako nezpl-
sobilé ku projednání. Při tom byle
vyslioveno, že od požadaviků něme-
ckýcih ustoupíti nielze a jakákoli
ochota v jazykové otázce že by
byla vykláldiána jako slabost. Také
nad tím projeveno podivení, že všechny návrhy
na odstranění české obstrukce pocházejí od po-
slanců, však ani jediný že nepředložila dosud vláda.
Kindingrův
Němec
Vídeň
Pešť
28
article
Jinak bylo usneseno podporovati co nejrozhod-
něji všechny pokusy vlády čelící ku zdolání
obstrukce s tou ovšem výhradou, že nebudou
se příčiti jednacímu řádu a žeiochotni jsou spolu-
působiti k utvoření spontanní »většiny jednacího
pořadu«, ovšem že iniciativa k tom
vyjíti by musila z prr avíce. Na konee
usneseno vydati úřadní communiqué, že byl
okamžitá politická sítuace důkladné probrána
že projevena nadéje, že poduří se učiniti par-
lament dělným. — Neočekávali jsme nic jiného
Němci byli by hlupáci, aby triumf svůj ze dne
17. října m. r. do krajnosti nevykořistili.
Němec
29
article
Skutek, který v tento osudný den se stál
kiterýmž parlament učiněn by
nemožným, odčiniti vůbelc nellze.
Dal by se nanejvýš paralysovati jiným velice roz-
hodným činem vládním a ne nějakým záludným
usnesením gichtických stran. Vláda ale se založe-
nýma rukama na věc pohlíží, jako by se jí netýkala.
Němci jsou na vrchu, Němci jsou pány v tomto státě.
Oni nejen že vědí — i kdyby se jim to neřeklo —
že nemůže se jím pranic stát, ale vláda sama pro-
hlašuje, že neučiní kroku, se klerým by
ne souhlasili. Proč by se tedy namáhali ? Kd
nemusí prodat, neslevuje. Jejich stanovisko je jasné
a určité. »Chceme být pány v tomto stát,
jinak není nám státu tohoto zapotřebí.« —
Za takých okolnosti dalo se tušit, jak porada
dopadne a jak dopadnou také všechny další,
v nichž ku své vnitřní radosti němečtí velko-
statkáři a »vděční« antisemité nemilosrdně pře-
hlasováni budou. A s jakou vyzývavostís
Němci počínají! Zní to jako nejpalčivější po-
směch, když volají na bývalé spojence Čechů,
na bývalou pravici, na Poláky, Slovince,
české velkostatkáře, na pány Šulce, Radimského,
Metalla, prince Bedřicha ze Sehwarzenpergu,
hraběte Deyma atd.: »Vy nás dříve m-
site vyzvati, abychom s vámi se
vypravili proti Čechům jinak z-
staneme doma! Nestydí se páni z pravice
a nechápou, jak špatnou prokáží službu tomut
státu, když v boji proti národu našemu poslušně
podlezou Němcům — »pro blaho státu« ? —
Kterého
— Promoce. Pan PhDr. Václav Posejpal
rodem z Rasech v Čachách, byl v pondělí, 28. května
o 12. hod. pol. na česků universitě Kurio-Ferdinan-
dově v Praze doklorem Hilosofie velejné prolilášen.
Němec
Čecho
Polák
Šulc
Radimský
Metall
Bedřich
Deym
PhDr
Posejpal
Sehwarzenperg
Praha
univerzita Kurio
Ferdinany