ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9908be00-66ab-11dc-ba70-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 98, place 39, org 6, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAMODNÍ LISTY
3 masthead
29. května 1900. Číslo 147.
4 article
níka, také přestrojeného, vsedl na přívoznickou pramici a dal se převézti přes Sávu. Na srb ském břehu vykázal se policejní stráži certif- kátem, že je Pavel Jovanovič, obchodníkz Pešti. Jeho pobočník měl certifikát na jmeno Dušana Jovanoviče. Certifikáty byly řádně vy- hotoveny, cizinci puštěni do města a policejní mu ředitelstvu hned o tom podána zpráva. Jsou nyní všichni příchozí do Srbska pod policejní dohlídkou. Cizinci si vzali průvodčího a dali se vést nejprve do hlavního chrámu a odtud do pev nosti, kde je nejvíce zajímala děla pravého osvoboditele Srbska, Černého Jiří. Arcivévod byl by rád zvěděl, co as praví nápis, vyrvtý na jednom kuse, ale neuměje to písmo čisti obrátil se na jednoho z »pokojných občanů« kteří je mezitím obstoupřli a požádal jej, aby mu nápis přečetl a přeložil. »Pokojný občane jenž byl delektivem, učinil tak, načež arci vévoda povýšeným hlasem pravil: »Věru, cením tohoto vůdce srbských sedláků výše, než jeho současníka Napoleona, neboť Napoleon měl po ruce všecky prostředky, a Čerý Jiří musel sám všechno stvářeti svou nesmrtelnou geniálnosti
Pavel Jovanovič Jovanovič Jiří Věra Napoleon Sáva Pešť Srbsko
5 article
Kdyby se byl mohl udrzeti ještě nějakou dobu co by dnes bylo ze Srbska !« Takové slovo dnes stojí v Srbsku doži votný žalář, ne-li hlavu. Lze si snadno před staviti, jak zaplesalo srdee špiclův, obklopivších oba cizince, když to uslyšeli. Tak plesá srdce jen v lovci, když vídl náhle před sebou bohaty lov, bohatší, než by se byl nadál. Honem bě- žela stafeta k policejnímu řediteli Bademliči Bademlič, když mu byla uvedená slova cito- vána, tak se zhrozil, že si netroufal učiniti sám opatření, aby opovážliví cizinci byli zatčení chvátal s tím do dvora. V královském dvoře byl zmatek nad zma- tek. Špiclové, které si králové vydržují na ra- kouské strané, byli již podali zprávu o výlete arcivévodově do Bělehradu. Co dělat ? kvapně uvažoval Milan a rozčileně běhal z komnatydo komnaty. Král Alexandr neuvažoval, ale trpě- livě čekal, co vymyslí tatínek.
Bademlič Bademlič Špicl Milan Srbsko Bělehrad
6 article
Objevil se policejní ředitel, jenž má k oběma králům volný přístup ve dne v noci ohlásíl, jak do pevnosti přišli dva lidé z Ra- kouska a jak jeden z ních se vyjádřil. »To jsou oni!« zvolal Milan a k nejvyš šímu podivení policejního ředitele nedal se do zuření, neporučil cizince zatknout a uvrhuouti do kasemat, nýbrž slaďounce se usmál. »Ano to jsou oni!« Bademlič myslil, že slaďounký úsměv plat jemu a je díkem za to, že v pravý čas podal oznámení o dvou nebezpečných individufch, kterých jeho pán už byl zpraven. A z toho slaďounkého úsměvu Milanova soudil, že obe cizince má bez caviků zatknout a naložiti s nimi nejméně tak, jako loni s Rusem drem Sadomským. Salutoval, obrátil se na podpatk a odgházel. »Co chees?« zvolá! Milan. »Vaše Veličenstvo neračiž se starati. Vím dost. V takových případech netřeba dávatim teprve výslovných rozkazů.« »Osle!« vzkřikl Milan dovtípě se,eo Bademlič obmýslí. »Běž a poštarej se, aby cizinci nikde nebyli obtěžováni, aby jim tvoji špičlové nelezli na paty, všude jim ustupujte uctivě pozdravujte a sem do dvora každých pět minut oznamujte, kam jdou.« Bademlič odešel a krčil zameny. O Milanu dávno se proslýchá, že nemá zdravého rozumu a Bademlič nepochopitelný jeho rozkaz bezpo- chyby již pokládal za známku, že se Milan na dobro zbláznil. Ale šel a udělal, co mu na řízeno.
Milan Bademlič Milanův Ruse Sadomský
7 article
Milan hned spěchal k Alexandrovi. Pri- strojili se do parády a čekali na zprávy o Bademliče. Brzy se dověděli, že cizinci v ko- čáře jedou do Topčideru. Milan a Alexandi honem také jeli do Topčideru, aby se s cizine potkali, usmáli se na ně a dáli jim znáti, z přes přísné inkognito neušli jejich pozornost. Kam dále jejich fantasie se nesla, netřeba vy- pisovati. Jsou právě v takovém položení,ž by bylo pro ně neocenitelným kapitálem, kdyby se mohli před svým národem i před světem pochlübiti, že dědie rakousko-uherského trůnu vyznamenal je svou návštěvou. Ale kalkul se nezdařil. Cizinei z ucti- vosti, s kterou se pojednou k nim měli Mila- novi a Alexandrovi policajtí, uhodli, že jejiel inkognito je prozrazeno a po prohlídce topči derského parku odebrali se rychle na stanici vsedli na vlak a odjeli do Zemuna. II. v. Taušanoviě. Z Bělehradu, 22. května. (Dop. »N. L.«) Nové křivé odsouzení Kosty Taušanoviče, ubiul tohoto nejlepšího srbského vlastence pomocí jeho důvěrných přátel, jimž jeho dům a stůl stále byl otevřen, je krutou ranou pro každého Srba. který ještě se cítí poctivým člověkem. Jsme v zoufalství, vidouce, jak hluboké kořeny zapu- stila v srhské společnosti nemravnost, tak uměle pěstovaná v pařeništi srbského dvora. Jedinou útěchou je nám v těchto černých dobách, plných národního neštěstí a nevěstících ničeho dobrého ani v budoucnosti, junácká Černá Hora. Jen tam ještě žijou srbské národní ideály, politická morálka i osobná čestnost.
Milan Alexandrov Alexandi Topčidera Mil Dop Kosta Taušanovič Srba Topčider Bělehrad
8 article
Taušanoviči dostalo by se slavného zadost- učinění a nepřátelé jeho byli by strašně zahan- beni, kdyby se podobalo, že muka svoje přežije. On je nyní živá kostra, shrbený starec, sklá- nějtci se nad svým otevřeným hrobem, bez pod- pory nemůže kroku učiniti. Aby nezemřel v ža- láři, přenesli ho do nemocnice. Vyšším soudům- appellačnému a kasačnému, ze dvora nařídili aby co nejdříve rozsudek prvé stolice polvrdily. aby Taušanovič nezemřel dříve, nežli také nej vyšší soud rozsudek potvrdí. Všechny soudní instance musí jej potvrditi, aby se zdálo, že je spravedlivým. Taušunovič neprovinil se ničím, jen tím že je poctivý muž, a toho vědomí naši králi nesnesou; provinil se jen tím, že je pevným charakterem, jejz nedovedou oměkčiti žádné sliby ale ani žádná muka, a takových lidí králi bídáei ve svém království nestepi. Poetivost a cha rakter — jaký odpor k nim pociťují, jak se jich hrozll Třeba vám ještě věděti, že bývalí přátel a sovdruzi Taušanovičoví z ředitelstva »Bělehrad- ské Zádruhy«, Tasa Bankovič a Luka Čeloviě byli třikráte povoláni ke dvoru, než na Tauša- noviče byla podána křivá obžaloba. Ve dvoře s Milanem i Alexandrem sdělán byl plán, jak Taušanoviče mravně zavražditi. Bělehradským listům bylo zvlášť nařízeno, aby se nezmínily o »audiencích« Bankovičových a Čelovičových ve dvoře. Proto obhájce Taušanovičův, advokát
Taušunovič Bankovič Milan Alexandr Bankovičový Čelovičový Taušanovičův Bělehrad
9 article
Mostič, právem řekl ve své řeči: »Já v celé věci této vidím pouze Bankoviče a Čeloviče. Oni jsou žalobníky i svědky; oni podávají zprávy policii a soudu; spolu se tajně umlouvají, ale o »zločinu« Taušanovičově nikomu se nezmi- ňují, ačkoli Bankovič byl jeho nástupcem v úřadě ředitele »Běl. Zádruhy« hned ode dne jeho uvěznění 25. června 1899; shledávaji, že je v »Zádruze« všechno v pořádku a také valné hro- madě akcionářů v tom smyslu referují; oni lhou, tvrdí-li, že nevěděli, že Taušanovič zastavil akcie v Novém Sadě a Záhřebě. Je-li kdo vinen, oni jsou vinnit« Že soudeové byli navedeni, bylo nejen zřejmo, nýbrž bodalo do očí. Taušanovičovi soud nedovolil vésti svědky, kterými chtěl dokázat svou nevinu, a dru. Mostičovi odňal slovo po každé, když se chtěl Čeloviče dotazovati po ně kterých okolnostech a udalostech; soud se bál že by se Čelovič popletl a lživá osnova se ob jevila. Oběma králům nepostačuje ani nynější stan Taušanovičův. Nechtějí ho nechati, aby vypusti ducha v nemocnici, nýbrž nařizují den co den aby byl z nemocnice dodán do žaláře. Chtěj ho viděti v trestaneckých šatech, očislovaného a okovaného jako loupežníka. Dosud bylo v Srbsku pravidlem, že žádný státní úřadník nesmí být odsouzen k žaláři v okovech. Při Taušanovič od tohoto pravidla upušténo. Již to je důkazem jak ďáhelská, zvrhlá nenávisť naplňuje jeh mučitele. Spectator.
Běla Taušanovič Záhřeb Srbsko
10 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Politický klub v Nové Pace, hled k tomu, že osnovami jazykového zákona, po danými říšské radě ministerstvem dra. Körbra 1. odnímá se sněmu království českého právo jemu v příčině úpravy jazykových poměro v království českém příslušící, 2. porušuje se platnými státními akty uznaná nedílnost krá lovství českého, 3. porüšuje se platnými zákony uznaná rovnoprávnost obou jazyků zemskýc v království českém, 4. porušuje se platný právní řád v království českém, dle něho všichni státní úřadníci v tomto království musí býti znalí obou zemských jazykův a příslušnl obou národů mají právo žádati, aby v celém království při všech úřadech státních jednalose s nimi v jejich jazyku a jejich záležitosti byly v jejich jazyku od úřadníků kvalifikovaných nikoliv prostřednictvím tlumočníků vyřizovány. 5. snižuje se národ český tím, že jazyk jeho v celém markrabství moravském a ve značné části království českého vylučuje se z vnitřního úřadování, 6. vyvyšuje se němčina nad jazyk český tím, že úřadníci němečtí nemusí znál jazyka českého, kdežto úřadníci národnosti české jsou povinni znáti řeč německou — žádé poslance české, aby důsledně prováděl obstrukci na radě říšské zahájenou potud, poku národu českému nedostane se plného práva, po zákonech platných a přirozených jemu příslu- šícího a vyzývá je, aby z obstrukce nižádne předlohy vládní nevyjímali, ani předlohy zákona na změnu článku 59, a 60. živnostenskéh řádu. Dr. Ebenhoch, starosta, Václav Matys, jednatel.
Körbrův doktor Ebenhoch Matys Nová Paka
11 article
Okresní výbor v Nové Pace pro- testuje proti obsahu osnovy jazykového zákona pro státní úřady vi království českém jakož markrabstvi moravském, již podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě, neboť nenáleží dl platné ústavy úprava jazykových poměrů pro jednotlivá království říšské radě, nýbrž sněmům příslušných královstvi a zemi. Dle platného práv ního řádu království českého jsou oba zemské jazyky v obvodu celé země rovnoprávné, dle čehož musí býti všichni státní úřadníci obou zemských jazyků znali. Sám § 19. st. z. z. zaručuje úplnou rovno- právnost; nestrpíme vylučování českého jazyka ve své vlasti z krajin většinou německých, jeli- kož se jako většina obyvatelstva plného svého rovného práva nikdy nevzdáme. Přijetí této vládní osnovy pokládali bychom za nespravedlnost a právní násilí, neboť osnova neuznává základních zákonů zemských ani říš ských, práva národa českého hrubě poškozujea nedilnost českého království, přísahami králů stvrzovanou, ruší.
Nová Paka
12 article
Vyzýváme své poslance, aby všemožný od- por kladli této osnově a prováděli nejostřejš opposici proti vládě, jejíž jazykové osnovy neod- povídají právu a spravedlnosti. Ubezpečujeme naši delegaci, že s povděkem vítáme zahájenou obstrukci na říšské radě,a žádáme rozhodně, aby v boji neochabovala, ný- brž jej stupňovala, dokud se národu českému práva nedostane, v kterémžto boji jim všemožnou vytrvalou podporu zaručujeme. V Nové Pace, dne 23. května 1900. J.A Radimský, okresní starosta. Z Holešovic-Buben. Panu poslane inženýru Kaftanovi: Hluboce roztrpčeni nad stálým utiskováním národa našeho, vyspěvším v poslední době až ku rozdílení naši milé vlasti a tím i ku přípravě jedné části její pro pohlcení molochem germánským, žádáme Vás, slovutný pane, byste společně s ostatními pány poslane neupustili od cesty, kterouž jste v poslodní dob nastoupili a neohližejíce se ani v pravo ani v levo- obstrukcí hleděli se našich práv domoci. Za ob čanský klub Praha—VII.: Frant. Mikš předseda.
Radimský Kaftan František Mikš Nová Paka Holešovice Bubno Praha
13 article
Okresní výbor vKarlíně ve schůz dne 25. května konané schválil návrh, kterým se projevuje souhlas s usnesením zastupitelstv král. hlavního města Prahy proti jazýkovým ná vrhům vlády Körbrovy. Městská rada v Žamberku vy- slovuje úplný souhlas s projevem sboru obec ních starších král. hlav. města Prahy odmíta jícím se vší rozhodností osnovu jazykového zá kona ministra Körbra, vybízí poslance české radě říšské, aby proti uzákonění osnovy tétc všemi prostředky se opřeli, schvaluje plně do- savadní jich postup na radě říšské a slibuje jim, že ze všech sil v těžkém jich zápase pod rovati je bude. Josef Löbel, starosta. Okresní výbor v Král. Měste usnesl se ve své schůzi dne 25. května na tom přistoupiti ku protestu král. hlav. města Prahy proti vládním návrhům zákonů, podaným dno 8. t. m. říšské radě ve příčině upravení jazy- kových poměrů u zeměpanských úřadů v král českém a markrabství moravském. V. Chra- stecký, okresní starosta.
Körbr Löbel Král V Chr Praha Žamberk vKarlín obec ne
14 article
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon pro státní úřady v království českém, jež právě podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě. prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada říšská není kompetentní k úpravě jazykových poměrů při úřadech v království českém, nýbrž že jedině příslušným v té příčíně jest sněm, krá lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři klavě porušují platný právní řádo ve království českém, dle kterého oba ja zyky zemské jsou v celém ohvodu země rovno právné a dle kterého všichni státní úřadníe musí býti znalí obou jazyků zemských; 3. před loženou osnovou ruši se jednota správy králov- ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin většinou německých a řeči české ve vnitřním úřadování neposkytuje se plné rovné právo naopak řeči německé zjednává se nadpráví což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova tato jednak základní zákony zemské i říšské po rušuje, jednak práv národa českého neuznává, vyzýváme poslance své, aby všemi pro- středky osnověté kladli odpor proti vládě, jež takým způsobem se proti spra- vedlnosti a právu prohřešila, provozovali ni ej o střejší opposlici. Schvalujeme, že po slanci čeští zahájili na radě říšské o bst ruke a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud. pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme svým poslancům všemožnou podporu v jich zápasu na obhájení práv nedílného krá- lovství českého a českého národa.
15 article
Městská rada na Král. Viniohrade ch Městská rada v Žižkově: Ed. Žďárský starosta města. Okresní výbor v Ji číně: Fr. Vejlupek starosta okresu, J. Lemberk, Fr. Bradský, členov okresního výboru. Okresní výbor v Počát kách: Svoboda starostův náměstek. Představenstvo obce v Dlolině u Sl- ného. V. Jirák, starosta. Ant. Pokorný, Fr. Ja noušek, radní. Představenstvo obee v Hobšovicích Ant. Hořejší, starosta. Josef Hrstka, Fr. Benda radní.
Král Vejlupek Bradský V Jirák Pokorná Hořejší Hrstka Benda Žižkov Francie Počát Dlolina Hobšovice Anta Ed
16 article Politická schůze na Smíchově.
Politická schůze na Smíchově. Za příkladem jiných politických sborů svola Občanský klub smíchovský na včerejší večer do ho- řejších místností akciového pivovaru veřejnou schůzi lidu, aby učinil projev proti Körbrově osnově jazy kové a aby manifestoval proti její uzákonění. Kluk pozval do svého středu zemského poslance pana dra Koldínského a říšského poslance páté kurie p Březnovského, aby v té příčině promluvili a vy- světlili obsah i dosah osnovy jazykové, která v plném znění jeví se pro národ český naprosto nepřija- telnou. Schůzi, kteráž navštívena byla nadmíru četně. zaháňl o 19. hodlně večer starosta Občanského klubu pan Thüringer srdečným uvítáním přítomných hostů,mezi nimiž byli i členové městské rady místní a košířské, členové pkrasního výboru, dál delegáti národního dělnictva a m.j. Po zahajovacích slovech předsedových ujals slova poslanec pan dr. Koldinský. Když jsem byl v posledních dvou letech žádá — počal řečník — abych promluvil ve veřejné schůz o politické situaci, odpověděl jsem vždy, že počkám. až se jednou také politická situace změní ve pro spěch českého národa. Vždyť jsme »byli« ve vládni většině aměli jsme i v korunní radě svého ministra.
Koldínský Thüringer doktor Koldinská Smíchov svol občanský klub
17 article
Ale politická situace se nezměnila ve prospěch če- ského národa a kdybych měl čekati dále, snad bych se se svými voliči vůbec ani nesetkal, nebo bychom se více ani navzájem nepoznali. (Veselost.) Politická situace jest vůči českému národu stále táž. Vlády se sice rychle střídají, ale systém českému národu ne- přátelský tivá nadále. Když se jednalo o rakousko- uherské vyrovnání, byli čeští poslanci dosti dobří k tomu, aby vzali všechno odium na sebe a aby odhlasovali sstátní nezbytnosti«, byli dosti dobří k tomu, aby když Němci začati s obstrukcí, chránii svými těly bezpečnost rakouských ministrů. Po naby- tých zkušenostech z doby poslední, není k podivu. tvrdí-li se, že politika česká jest ve Vídni na ceste nejlepší, když sáhla k obstrukci. (Výborně! Výborněl Před nedávnem prohlásil dr. Körber, že není možno ustoupiti před českou obstrukcí, protože by to zname- nalo ústup parlamentu a státu před obstrukcí vůbec Jak ale možno nazvati ústup rakouského parla mentu před obstrukcí německou? (Různé výkřiky) Když se vláda zbavita nepříjemné obstrukce německé setkala se s obstrukcí českou, ale té se nebojí, ne- boť by se jinak neodvážila předložiti jazykovou osnovu drá. Körbra. (Výborně! Hlučný potlesk.) V království českém byl vždy český jazyk ze m- ským jazykem, až po nešťastné bitvě bělohorské byla němčina postavena na roveň češtině v úřadech.
Němec Körber Vídeň
18 article
Sami Němci, když hotovili dnešní ústavu, vložili do ní článek 19. zákl. zákonů — za to však nynější vláda Körbrova předkládá říšské radě osnovu jazy kových zákonů, jimiž se snaží jazyk český podřídi němčině. Na to rozebírá řečník podrobnosti osnovy jazy- kové a srovnává luto s předpisy nového soudního řádu, dle něhož má soudce vynášeti rozsudek i v zá- klaďě osobního dojmu, jakýž na něho strana a svědci učiní. Jakýosobní dojem byl by v té příčině mož- ným, kdyby soudce straně a svědkům ani nerozuměl? (Tak jest! Vzrušení. Körbrova osnova nemá býti ničím jiným, nežli zavedením němčiny jakožto dorozumívacího jazyka v Rakousku, což děje se pod pláštíkem, že prý v ryze českých krajích má býti vnitřním jazykem čeština. K tomu všemu nepřipustímé (Hlas: Nikdy nen). neboť v § 19. z. z. st. jsou oba jazyky prohlášeny za rovnoprávné před všemi úřady. (Hlas: Ať nám dají, co nám po zákonu patří!) K vůli 180 úřadníkům, kteří nechtějí se učit česky, nedáme zkracovati národ 6millionový. (Tak jest! Hlučný potlesk a souhlas.) Národ český nikdy nepřipustí, aby se s Čechem jednalo v jeho vlasti pomocí tlumočníků!
Němec Körbrův Hlas Čecho Rakousko
19 article
Takové podmínky může snad diktovati vítěz ná- rodu přemoženému, ale národ český ještě není pře možen a dlouho ještě nebude! (Výborně! Výborněl Čeští poslanci vstoupili do říšské rady se státopráv ním ohražením, totiž jen proto, aby tam za státo právní samostatnost království českého bojovali —— a nyní se jim předkládá osnova, kterou se jednot království českého přímo ničí. (Tak jestD Čeští poslanci vstoupili do říšské rady, aby se domáhali rozšíření autonomie sněmu královstv českého a dnes má býti jazyková otázka řešena in- stitucí naprosto nepřislušnou. (Výborně ! Výborně Hlučný souhlas.) Ještě by tak scházelo, aby nám konečně uznali český stát s německým vnitřním jazykem. (Veselost.) Čeští poslanci nemohli k tomu ovšem dáti od- pověď jinou, nežli zahájiti obstrukci a zastaviti parlamentní stroj! (Výborně! Hlučný souhlas.) Na to rozebírá řečník velmi podrobně vyhrůžky činěné národu českému za to, neustane-li delegace česká v provádění obstrukce a kritisuje i politiku tak zvaných spojenců pravice, najmě Poláků.
Polák
20 article
Pravice spolčila se v základě programu o roz- šíření autonomie zemí a provedení národní rovno právnosti. Jest však v osnově Körbrově národn rovnoprávnost provedena, když se navrhuje, aby ně mecký úřadník nemusil uměti česky a český aby musil znáti něměinu? A je to kollegialita, když některý ze spojenců místo aby se drubého člena zastal, smlouvá se s ou půrcem na potření jeho obstrokce? (Tak jest! Vy borně!) Řečník předpokládá, že český náro nemá za zlé poslancům nastoupen politiky obstrukční, naopak může-li se jin něco ve zlé vykládati, jest, že už dávno pře tím obstrukci nenastoupili. (Výborně ! v borně!) Alespoň již tehda, když se jednal o »státní nezbylnosti«. (Výborně! Výborněl Pro české poselstvo jest nejvyšší státní nezbytnost zajem českého národal (Výborně! Hlučný. dlonhotrvající potlesk a souhlas.)
21 article
Odvoláním jazykových nařízení upokojila vláda Němce, avšak málí v lomto státě vůbe někdo nárok na to, aby byl ukojen, je to národ čleský. (Výborně! Výborně !) Děje prý se vyjednávání s deskými poslanci o tom, aby se vídeňský parlament stal opět dělným. Chytristika vlady je ta, že Čechům nejprvé odňala byla jazyková nařízení a pak byli do Vídně voláni, aby se — — s Němci usmířili. A když celý národ wolá po satia- fakci, přichází vláda s osnovou Körhrovou, obsahu- jíci ještě větší bezpráví! Možná dokonce, že vláda nabídne Čechům, aby zanechal obstrukce a za to že vezme zpět jazy kovoví osnovu. (Bouřlivá veselost. Hlučný sou hlasc i potlesk.) Řečník končí appellem na adresu českého po- selstva, aby pro zájmy Rakouska nezapominalo n zájmy českého národa, jakož i appellem na adresu vlády, aby měla na paměti, že sebe mocnější vojsko nebchrání Rakousko tak, jako mocný stát český. Historie dokáže, zdali lépe hájeny byly zájm Rakouska těmi, kdož přičiňovali se o to, aby jasný panovník uznal korunovací práva tohoto království aneho těmi, kteří do boje vyšli a heslem »Wachí am Rhein« a »Los vonRomil« (Hlučný, dlouhotrva- jící potlesk a souhlas.) Předseda schůze pan Türinger vzdal na to poslanci dru. Koldinskému za poulavý jeho výkon srdečné díky, což provázeno znovu hlučným, dlouho- trvajícím potieskem.
Němec Čecho Türinger doktor Koldinský Vídeň Rakousko Los vonRomil Wachí be Rhein
22 article
Pan Jelínek jmenem řemeslnictva uznává plně polítiku delegace české a pronáší za všeobec ného, dlouhotrvajícího potlesku souhlas s vystupo váním poslanců svobodomyslných na půdě vídeňské Poslanec pan Březnovský označuje dobu politických ulrpení českého národa od doby běloho ské do dnešních dnů za přímo trnitou. Vedlo-li s někdy českému národu za těch dob poněkud lépe. nebylo to zásluhou vídeňských vlád, nýbrž výsled kem vlastního jeho přičinění. Na to promlouvá řečník o absolutismu, jímžse českému národu hrozí, a za projevu časté veselosti sdílí souhlas a potlesk posluchačstva se svými vý- vody. Řečník vrací se na to k otázce rozpuštěn sněmovny a konstatuje, že vypsání nových vole bylo by jen vílězstvím obstrukce, neboť vypadál li t dnes v parlamentě jako v polovičním blázinci, by by to potom blázinec celý. (Hlučná veselost a po tlesk.) Dále zmiňuje se řečník o poslední návštěv mocnářově v Berlíně, dotýká se let 1848. a koné za frenelického souhlasu zvučným appellem n český lid. Na to účastnili se debaly pp. Jiránek za ná rodní dělnictvo a Bohata, načež přednesena panen Kříž ke mi tato
Jelínek Březnovská Jiránek Bohata Kříž Berlín
23 article
resoluce: I. Vyslovůjeme nejrozhodnější protes proti vládním návrhům jazykových zákonů, min předsedou radě říšské dne 8. května předloženým a to z těchto důvodů 1. říšská rada není vůbec kompeten ním forem, kde by otázky upravující jazykov poměry v jednotlivých královstvích a zemích vy řízeny býti měly 2. obsah návrhů tak, jak ministerským před- sedou říšské radě předloženy byly, nevyhovuje an z daleka oprávněným požadavkům českého národa. protože se jimi nezaručuje rovné právo jazyka národnosti české, u nané již čl. XIX. st. zákla ních zákonů, naopak zjednává se řeči německ zjevné nadpráví; 3. uzákoněním předloh těchto ohrožena jest c listvost království českého, jelikož navržené roz dělení země na národnostní pásma a zamýšlené zřízení krajské obsahuje tichou sankci t. z uzavřeného území německého, jehožto skutečná a zákonem chráněná existence byla by první etappou ku oddělení tohoto území od krá lovství českého při nejbližší vhodné příležitosti: 4. předlohami těmito upravují se poměry roz dílně v království českém a rozdílně na Moravě kde uzákoněním Körbroých předloh na nedo- hledné časy by byla zajištěna nynější nesprave dlivá nadvláda čtvrtiny Němců nad třemi čtvrti- nami Čechů a tím pokrok věci české na Moravě zdržen; — co se pak týče Slezska, tu protestu- jeme proti principiálnímu vylučování této české korunní země z upravení jazykových poměrů žádáme, aby i tam českému živlu bylo dáno, co mu kulfurně a spravedlivě náleží; II. Protože tedy návrhy tyto jsou pro nás Čechy vůbec nepřijatelny, vyzýváre poslance naše, aby všemi prostředky zasadili seo to, aby předlohy ty zákonem se nestaly, zejmena žád me od naší delegace, aby za žádnou cenu nevstupovala do jakýchkoliv úmluv a kompromisů, pokud základní po žadavky rovnoprávnosti j asně a určitě ne- budou zaručeny.
Němec Čecho Morava Slezsko
24 article
III. Schvalujeme úplně nynější obstrukční tak tiku a důrazně žádáme, aby od tohoto postupe nebylo odstoupeno potud, pokud aspoň tolik na bude nám na právech našich vráceno, kolik bezprávím 17. října 1899 bylo nám v zato. Obstrukce budiž i nadále prováděna dů sledně a zejmena nechť delegace česká ned se od ní odvrátit ohledně osnovy zákona na opravu 88 59. a 60. živnost. řádu. Přítomní živnostníci nevidí v osnově této nikterak touženou pomoe pro sebe, protože vládá nemíní to s opravou upřímně a osnova tato má sloužiti jen za prostře- dek ku zdolání české obstrukce. IV. Žádáme od svého poselstva, aby i p eventuálním odpadnutí příčin ku provádění obstrukce pokračovalo tot v cstré a důrazné opposici, a aby na vše strany zachovávalo si volnost jednání, ne- dajíc se zlákati nějakým slibem — aniž zastrašil všelikou hrozbou — projevujeme jemu svou úpl nou důvěru a úplný souhlas s dosavadním postu pem na radě říšské Resoluce tato v plném znění za bouřiivého sou hlasu přijata a schůze předsedou panem Thůrin grem o 11. hodině noční skončena.
Thůrin
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Situace. Nelze popříti, že politické věe v Cislajtanii dospěly k stadiu, v němž za nor málních poměrů by krise nastati musila. Leo třeba míti na zřeteli, že žijeme zde ve stát pravděnepodobností a v tom, že každým oka- mžikem musíme býti připravení na nějaké pře kvapení. Jak se věci mají? Němci, pravice i vláda jsou dnes již bohudík přesvědčeni, že českou obstrukci zdolati se jim nepodaří. Zá- stupci národa českého jim dokázali, že to, co národní odpůrci naši v síle sto a padesáti mužů dovedli, dovedeme též s pouhou třetinou kom- battantů, aniž by k tomu bylo zapotřebí Pfer- schova nože, Lecherova kalamáře a ostatních surovostí, jimiž zástupci velikého národa, který prý od bitvy sedanské kráčí v čele civilisace. svou kulturní superioritu byli osvědčili. Pa Koerber může ještě povážlivěji vrtět hlavou, pan Funke ještě více zuřit, pan Jaworski ještě tklivěji plakat, nic platno: dne 17. října m. r. byla ve Vídni povýšena obstrukce na státní i- stituci, kterou odvážná menšina dovede zlomit vůli sebe rozhodnější většiny a zástupci národa českého byli by jednali pošetile a na svém ná- rodě byli by se prohřešili, kdyby byli neužili v interessu práva téže zbraně, kterouž tak skvělého dobyli vítězství naši odpůrci ve služ- bách křivdy a do nebe volajícího bezpráví. Levice ví, čeho se obstrukcí domohla a prot zdráhá se zuby nehty učiniti krok, k němuž ji nepřestává svádětí pan Jaworski : změniti totik násilně jednací řád. Obstrukce je zbraň příli drahocenná, než aby se jen tak beza všeho od- ložiti dala. Byla-li před 17. říjnem surovosti, násilím, zradou na zájmech státu, stala se po tomto dnu způsobilou pro journée i pro soirée parlamentní a kdo tou měroh byl vyznamenán, tak snadno se ze společnosti opět vyloučiti nedá...
Lea Němec Lecherův Funke Jaworský Vídeň
26 article
My Čechové pak nejmenší máme příčiný dbáti ohledů, my, na nichž s nejlehčím srdcem bylo spácháno největších bezohledností na celé nůše. Co ala teď? »Zdrtit českou obstrukci !« val pan Jaworski, »Srazit řady a vytáhnout protin do pole se vším válečným materiálem a s ve- škerou reservou. Bojovat ve dne v noci, aby na konec vysílena musila se vzdáti na milest a nemilost!« Němci na to: »Dobrá, ale vy všickni, co jste na pravici, musíte nás o te solilárně požádat, aby bylo zjevno, kdo vypo- věděl dřívějším přátelům a spojencům boj n život a na smrť!« — A pan Jaworski byl by k tomu dnes už i s panem Kozlowským pchoten. Ale s druhé strany se naň zvolala: »Němcům takto se pokořit neznamenalo by obstrukci zlomit, nýbrž ji sesílit a proto jak- mile vy se s nimi zrádně a nectně spiknate, my se vším vojem opposičním a s Jihoslovany spojíme se s Čechy!« — A vláda? Da- mlouvá v pravo i v levo: »Jen žádné násil. Všechno jen po dobrém.« A proto prý je od- hodlána parlament raději poslati domů a svolati na novo konference, než aby dopustl jiné rozřešení jazykové otázky, »než ve vzá- jemné shodě.« Taková je dnes situace. Budel večer ještě taková, kdož to ví. Ubohý pa Körber zdá se nám býti podoben onomu pout- níku, jenž nemoha se dostati suchou nohou na druhý břeh, čekal, až voda v řece odleče. Pan Körber asi také tak dlouho bude čekat, než donutí Němce, aby smířili se s poctivou rovno- právností. Odkladem věc se jen skomplikuje, jedině velikým činem lze tu pomoci, a k toma se cunctator pan Körber za žádnou cenu nechce odhodlati. První etapou tohoto čina musí ovšem být odčiniti osudné důsledky 17. října.
Čecho Jaworský Němec Kozlowská Jihoslovan Körber Čechy Budel
27 article
— Nedělní konference německých předáků rozešla se, jak z Vídně se oznamuje, bez konkretního výsledku. Svolána byla za tim účelem, aby se poradíla, jak vybaviti parlament z mělčiny obstrukce, na níž byl uvázl. Deí- nitivní usnesení, jak to provésti, ale prýs nestalo. Především prý bylo sděleno, že, jak z nezávazných rozhovorů s mladočeskými politiky v Pešti se dá souditi, byli by poslani čeští ochotní upustiti od obstrukce, kdyby byly odstraněny Kindingrovy jazykové výnosy a za- vedena vnitřní čeština v uzavřeném českém kraji. Však proti tomuto druhému požadavku vyslovila se řada řečníků, kteří opakoval starou, nie neznamenající formální vytáčku, z prý nelze z komplexu jazykových zákonů vyňati zlomek a ostatní odložiti ad calendas graecas Jazyková otázka je prý souvislým celkem a ned se děliti a drobiti. Strach před českou obstrukch prý nesmí Němce přiměti, obětovati ze svých národních požadavků. Potud mluvili asi nacie- nálové a Němci ze strany pokrokové. Něme čti vedkostatkáři však po nich navrhli různé způsoby na odstranění česká obstrukce, však věltišina návrhy tyto všechny odmítda jako nezpl- sobilé ku projednání. Při tom byle vyslioveno, že od požadaviků něme- ckýcih ustoupíti nielze a jakákoli ochota v jazykové otázce že by byla vykláldiána jako slabost. Také nad tím projeveno podivení, že všechny návrhy na odstranění české obstrukce pocházejí od po- slanců, však ani jediný že nepředložila dosud vláda.
Kindingrův Němec Vídeň Pešť
28 article
Jinak bylo usneseno podporovati co nejrozhod- něji všechny pokusy vlády čelící ku zdolání obstrukce s tou ovšem výhradou, že nebudou se příčiti jednacímu řádu a žeiochotni jsou spolu- působiti k utvoření spontanní »většiny jednacího pořadu«, ovšem že iniciativa k tom vyjíti by musila z prr avíce. Na konee usneseno vydati úřadní communiqué, že byl okamžitá politická sítuace důkladné probrána že projevena nadéje, že poduří se učiniti par- lament dělným. — Neočekávali jsme nic jiného Němci byli by hlupáci, aby triumf svůj ze dne 17. října m. r. do krajnosti nevykořistili.
Němec
29 article
Skutek, který v tento osudný den se stál kiterýmž parlament učiněn by nemožným, odčiniti vůbelc nellze. Dal by se nanejvýš paralysovati jiným velice roz- hodným činem vládním a ne nějakým záludným usnesením gichtických stran. Vláda ale se založe- nýma rukama na věc pohlíží, jako by se jí netýkala. Němci jsou na vrchu, Němci jsou pány v tomto státě. Oni nejen že vědí — i kdyby se jim to neřeklo — že nemůže se jím pranic stát, ale vláda sama pro- hlašuje, že neučiní kroku, se klerým by ne souhlasili. Proč by se tedy namáhali ? Kd nemusí prodat, neslevuje. Jejich stanovisko je jasné a určité. »Chceme být pány v tomto stát, jinak není nám státu tohoto zapotřebí.« — Za takých okolnosti dalo se tušit, jak porada dopadne a jak dopadnou také všechny další, v nichž ku své vnitřní radosti němečtí velko- statkáři a »vděční« antisemité nemilosrdně pře- hlasováni budou. A s jakou vyzývavostís Němci počínají! Zní to jako nejpalčivější po- směch, když volají na bývalé spojence Čechů, na bývalou pravici, na Poláky, Slovince, české velkostatkáře, na pány Šulce, Radimského, Metalla, prince Bedřicha ze Sehwarzenpergu, hraběte Deyma atd.: »Vy nás dříve m- site vyzvati, abychom s vámi se vypravili proti Čechům jinak z- staneme doma! Nestydí se páni z pravice a nechápou, jak špatnou prokáží službu tomut státu, když v boji proti národu našemu poslušně podlezou Němcům — »pro blaho státu« ? — Kterého — Promoce. Pan PhDr. Václav Posejpal rodem z Rasech v Čachách, byl v pondělí, 28. května o 12. hod. pol. na česků universitě Kurio-Ferdinan- dově v Praze doklorem Hilosofie velejné prolilášen.
Němec Čecho Polák Šulc Radimský Metall Bedřich Deym PhDr Posejpal Sehwarzenperg Praha univerzita Kurio Ferdinany