1
masthead
15. července 1905. Císlo 192.
4
article
sona o organisaci vojska ministr vojenství Arnold
Forster sdělil, že koncem roku 1908 budou
dohotovena nová rychlopalná děla pro armádu
indiekou a britskou a že ve správních a finaně-
ních odborech armádních stanou se změny. Mi-
nistr stěžoval si posléze do neoprávněné pr
kritiky, již prý trpí jeho ressort.
Forster
5
title
Národní hospodář.
6
article
K otázce sestátnění dráhy severni.
K otázce sestátnění dráhy severni.
Z Vídně, 14. července. (»N. Fr. Presse«.)
Při sestálnění severní dráhy jest nejdůležitějším
a nejzávažnějším momentem daňová otázka.
Dle zákona z roku 1885 jsou možny tři even-
tuality, a to: 1. buď budou daně a přirážky
vůbec vyloučeny a výkupná renta stížena bude
10proc. daní rentovní, anebo 2. nebudou daně
a přirážky vyloučeny, naproti tomu však vý-
kupná renta bude daní prosta, nebo konečně
3. bude sice výdělková daň vyloučena, nikoli
však přirážky, zároveň však bude stanovena
10proc. rentovní daň. V obou prvých případech
byla by difference největší, poněvadž jak v pr
vém případě, který nejvíce odpovídá interessům
vlády, tak i v druhém, který nejlépe hovi opět
náhledům správy severní dráhy, obnáší diver-
gence asi 3.8 mil. K.
Tržba státních drah.
Z Vídně, 14. července. (C.-B.) Dle červno-
vého výkazu vynesla státním drahám v prvé po-
lovině t. r. osobní doprava 32,006.900 K, doprava
nákladní 89,327 700 K, úhrnem 121,334. 600
(o 2,497 520 K více než loni, kdy příjemz
osobní dopravy obnášel 1,136.029 K a z ná-
kladní 1,361.491 K).
Vídeň
7
article
Rakouský Lloyd.
Z Vídně, 14. července. » Neue Fr. Pressee
oznamuje, že při dosavadním jednání s rakou
ským Lloydem nebyla otázka subvenční dosue
dotčena, nýbrž že jednalo se o ustanoven
míry povinností a úkonů, které má Lloyd
převzlti.
Rakousko-německé obchodní styky.
Z Vídně, 14. července. V kanceláři firmy
Sehröderovy konala se schůzka rakouských
německých obchodníků, ve které bylo usneseno
zřídili ve Vídni rakousko-německou obchodní
komoru, jejíž účelem má býti pěstování vzá-
jemných obehodních styků. Stanovy byly místo-
držitelství již zadány.
Dividenda.
Z Vídně, 14. července. Na řádné valné
hromadě haličsko-karpatské akci ové
petrolejové společnosti v Maryam-
polu u Gorlice, sídle společnosti, bylo usneseno
vypláceti z čistého zisku 1,651.038 K 97, di-
videndu.
Převzaté dluhopisy-
Z Pešti, 14. července. (C-B.) Zdejší uher
ská obchodní banka ujednala se společností ulič
ních drah, že převezme za 13,201 600 K jejích
dluhopisů. Emisse byla valnou hromadou společ-
nosti a vládou schválena.
Francouzský zahraniční obchod.
Z Paříže, 14. července. (C.-B.) Cena do-
vozu činila v prvých šesti měsících tohoto roku
2382,797.000 fr. proti 2335,466.000 fr. v témže
období roku 1904. Cena vývozu dosáhla
2273,073.000 fr. proti 2141,294.000 fr.
témže období loňském.
Lloyd
Neue
Vídeň
Rakousko
Pešť
Paříž
Sehröderův
obchodní banka
polo u Gorlice
8
article
Proti těžkému hedbáví.
Z Vídně, 14. července. »Associazione se
rica e Bacologica del Piemonte« svolává na 4.
záři do Turina mezinárodní sjezd výrobeů hed-
báví za účelem omezení prodeje přiliš těžkých
druhů zavedením zvláštní ochranné známky. Ke
sjezdu tomu přihlásila se již řada interessentů
německých, francouzských a švýcarských. Ra
kouští továrníci ještě se nerozhodli.
st. Z Pešti, 14. července. (Zvi. e e, r. » Nar
Listů«.) Na trhu prodalo se 10..000 metr. cto
Platila za 100 kg: pšenice lisská 82
K 17.25, 80 kg K 16.75, hodmezövašarhelska
79.5 kg K 16.70 snětivá, stolno-bělehradská 7
kg K 16.50, horňácká 78 5 kg K 16 70, ba-
nálská 78.5 kg K 15 90 snětivá, bačská 76 5 kg
K 16.40, svato-lomášská 76 3 kg K 16 40
nová pešťská 78 kg K 1575; žito nove
na srpen-říjen K 12 65; oves K 13.40
ječmen nový K 11 70; kukuřice K 15 60
Terminový obchod byl vzestupný
na nepříznivé výsledky mlácení na zkoušku
v některých krajinách.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 15.66, na duben 16.22; žito na říjen
12 80, oves na říjen K 11.50, kukuři ce
na červenec K 15 28, na květen K 10 64.
řepka na srpen K 24.90
Plodinový trh byl pevný, ale bez
odbylu.
Pochmurno.
Z Nověho Yorku, 14. července. (Zvláštní
telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo chabé. Znamenala: pše-
nice na červenec 921/894.50), na váří
883/s (895/s), kukuřice na září 60 75
(607/8), eukr (Fair Muscovad.) 33/8 (33/8).
bavlna 10.40 (10 80). Závěrečné smý-
šlení na penéžním trhu lenivé.
Platil
Vídeň
Pešť
Nově York
Bacologica del Piemont
60 Terminový
Zvi . e e
kg
ječmen nový K 11 70
883 / s
10 80
10
article
Hotovost v pokladnách . . . .
uložené přebytky
cenné papiry
zápůjčky: na úvěr osobní . ..
» hypoteky ..
» cenné papíry, zástavy
a zjišť. úvěry.
komunální . . . . . .
neroztříděné . . . . .
nemovitosti . . . . . . . ..
jiná akliva . . . . . . . ..
Úhrn aktiv
12
article
Závodní podíly
fondy reservní
pensijní a jiné . . . . . .
vklady . . . . . . . . . . .
výpůjčky . . . . . . . . . .
jiná passiva . . . . . . . ..
bilanéní přebytek . . . . . ..
Úhrn passiv . . . . . . . ..
Z Liverpoolu, 14. července. (Telegr.) Ve 4 hod.
10 minut. Obraty činily 3000 žoků. Z toho na
spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz ——ž
Amer. dodávky na červenec 5 72, 0.—, červenec-
srpen 572, 0.—, na srpen-září 5.72, 0.—, na září
říjen 5.73, 0.—, na říjen listopad 5.73, 0.—, n
listopad-prosinec 5.73, 0.—, na prosinec leden 5.73
0.—, na leden únor 574, 0.—, na únor březen 5.74
0.—, na březen duben 5.75. Smýšlení dobře upev
něné.
Záložny v Čechách roku 1903.*)
Dle statistíky Jednoty záložen českých v Čechách
na Moravě a ve Slezsku — ročník XX. a výkazů sta
tistické kanceláře Zemské banky království českéh
bylo koncem roku 1903 v Čechách :
českých německých úhrnen
společenstev s ručením
Liverpool
Čechy
Morava
Slezsko
13
article
66 131 197
66 131 197
neobmezeným . ..
společenstev s ručením
obmezeným . . . . 259.
spolků záloženský ..
335 204 539,
záložen vůbac. . ..
z nichž působilo ústavů v obvodu krajského soudu
českých německých celken
mladoboleslavského ..
česko budějovického ..
kutnohorského. . ..
královérhradeckého ..
chehského . . . ..
chrudimského . . ..
jičínského . . . ..
libereckého . . . ..
česko lipského . . ..
litoměřiského . . ..
mosteckého. . . ..
píseckého . . . . . 19
plzeňského . . . . . 15
pražského . . . . . s6
táborského . . . . 27
335 204 539.
spolek záloženský
14
article
V Praze samé a obcích předměstských jest
počtu toho 47 českých a 7 německých společenstev
úvěrních.
Číselných údajů pro statistiku nepodalo 16 če-
ských a 2 německé záložny, ponejvíce ústavy ne
patrné, takže data následující vztahují se na:
63 českých a 131 německých, celkem 194 spole-
čenstva s ručením neobmezeným, 246 českých a 59
německých, celkem 305 společenstev s ručením ob
mezeným, 10 českých a 12 německých, celkem
spolků záloženských, tedy 319 českých a 202 něme-
ckých, celkem 521 záložen.
Připojená tabulka“*) podává porovnání úhrnnýc
bilanci těchto jednollivých kalegorií, jakož i veške
rých záložen českých a německých. U záložen ně
meckých převládají posud společenstva s ručením
neobmezeným a připadá na kategorii tuto pět šestin
veškerých kapitálů spravovaných, kdežto mezi ústavy
českými mají převalu společenstva s ručením obme-
zeným, vykazující čtyři pětiny úbrnné sumy pro-
středků provozovacích. Záložny v posledních letech
zakládané voli téměř vesměs ručení obmezené.
Praha
15
article
V obchodech zápůjčkových umístěno bylo celkem
záložnami českými 311.8 mill. korun = 769%, něme-
ckými 169.5 mill. korun = 80% jmění spravovaného
Poměrně stejný díl a sice jedna třetina uvede
ných částek věnována jest krátkodobým úvěrům
osobním,
Ostatní mobilní prostředky činí u záložen če-
ských 72.6 mill. K, u německých 33.8 millionů K,a
sice skládají se investice tyto u záložen českých větší
polovinou z vkladů u jiných ústavů, kdežto záložny
německé vykazují poměrné značnější zásobu cenných
papírů
Úhrn mobilních prostředků — pokladniční hoto-
vosti, uložené přebytky, cenné papíry a zápůjčky
směnečné — odpovidá u českých německých
společenstev s ručením neob-
45.3
mezeným . . . . . . . 48.8 0
společenstev s ručením obme-
97.40
zeným . . . . . . . . 50.7%
51.6
spolků záloženských . . . . 37. 2 %
záložen veškerých . . . . 501% 55.5%
stavu vkladů; poměr byl by u ústavů českých pří
znivějším, kdyby bylo lze bráti zřetel k částce úvěrů
směnečných, která nezi zápůjčkami neroztříděnými
jest obsažena.
spolek záloženský
16
article
Vlastní nemovitosti uvádí mezi aktivy 161 zá
ložen českých, 78 záložen německých; cena bilanční
jest však u ústavů českých téměř pateronásobná.
Prostředků vlastních měly ústavy české 40.8
německé 22.3 millionů korun a sice tvoří u če-
ských záložen podíly závodní necelo
třetinu této sumy, kdežto ostatek připadá na
fondy reservní, pensijní a jiné; záložny ně-
mecké mají v obráceném poměru př
13 millionech podílů závodních 9 mill
fondů.
Poměr vlastního jmění k cizímu byl u
českých německých
společenstev s ručením neobmez. 1 : 8.72 1 : 96
» obmezeným 1 : 9.12 1 : 5 56
spolků záloženských . . . . 1 : 7.95 1 : 6.3
všech záložen . . . . . . 1 : 89 1: 8.7
Záložny německé používaly hojněji výpůjček
které tvoří 5 proc. cizích prostředků; u německých
společenstev s ručením obmezeným ivoří vklady
toliko tři čtvrtiny ciziho jmění, čímž vysvětluje s
vysoké procento — 97.4 vkladů, jež jsou u této kate-
gorie mobilně investovány. Výpůjčky záložen če-
ských odpovídají toliko 3 proc. celkového stavuci
zích prostředků.
Daní s přírážkami zapravily záložny
české . . . . K 761.648.—
německé. . . » 496.202.—
*) Uveřejňujíce ochotně článek tento, budem
rádi, povede li k úvaze o otázce v něm dotčené.
Společenstva s ručením
42
article
větší poměrně sumu záložen německých vysvětliti
lze jednak tím, že u ústavů českých není přiblížen
k daním a poplatkům, zapraveným z nemovitostí
jinak i tím, že ze záložen německých větší poče
půjčuje také nečlenům, pozbývaje tím výbod daňo
vých.
Přebytek bilanční rovná se u záložen českýeh
4.9 proc., německých 7.2 procentnímu zúročení vlast
ních prostředků: závodních podílů a reservních fondo
a jest tudíž u ústavů německých značně vyšší. Ovšem
uvádějí některé záložny české úrok ze závodních po-
dílů jako položku ztrátovou předem, takže jeví s
přebytek menším, kdežto statistika záložen německýc
sestavována jest dle jednotné zásady a úrok z po-
dílů všude obsažen v číslici zisku. Avšak i přimě
řená korrektura přebytků záložen českých zvyšuje
zmíněné procento na 6 6 proc., takže záložny ně-
mecké jeví se výdělečnějšími.
Jmění spravované činilo průměrněu
českých německých
korun
společenstev s ručením neob-
mezeným . . . . . . . 1,295.010 1,352.222
společenstev s ručením obme-
ným : . . . . . . . . 1,314.684 460. 963
spolků záloženských . . . . 508 683 548 806
veškerých záložen . . . . . 1,285.469 1,044.176
Velkých ústavů, spravujících přes 2 milliony
jmění, jest mezi záložnami českými 50, mezi něme-
ckými 31. Z úhrnné sumy prostředků provozovacíe
620,988.290 K měly záložny časké 66 proc., německé
34 proc., což odpovídá přibližně poměru obyvatelstva
v království českém dlé národnosli.
spolek záloženský
43
article
Členů měly záložny
české německé
s ručením neobmezeným. . . . 44.617 34.187
s ručením obmezeným . . . . 150 561 18.546
spolkové . . . . . . . . . 4.820 1,573
úhrnem . . . 199. 998 54.306
Závodních podilů měly záložny
české německé
s ručením neobmezeným. . . . 83.929 229.9-6
s ručením obmezeným . . . . 300.850 48.262
spolkové . . . . . . . . . 2.861 2.102
úhrnem . . . 387 640 280.320
Průměrně čílá jedna záložna
česká . . . 627 členů s 1215 podily
německá . . 269 členů s 1388 podlly
Průměrný počet podílů záložen německých klesá
na 666, vyloučímeli z celkového počtu 146 363 po
dilů, které vykazuje Spořitelní a záloženský spolek
v Podbořanech.
Celkový počet členů a závodních podílů sic
každoročně se zvyšuje a vzestup ten zaráží na po
hled jen svou nepatrností. Přihledneme-li však k věci
blíže, přesvědčíme se, že nesmíme spokojiti se klam
nou touto skutečností, poněvadž v kritickém světle
mění se v každoruční citelný úbytek průměrného
počtu jak členů tak i závodních podílů, tím význač
nější, že souvisí těsně se životními podmínkami své
pomocných áložen. Čítala totiž koncem roku 1899
jedna záložna česká průměrně 669 členů s 1369 podily
„ „ německá . 291 » s 1621 ,
takže jeví se během 4 jel klesnutí průměrného počtuu
záložen českých o 42 číenů a 154 podíla
„ něm. o 22 , a 233 ,
Na průměrnou čislici mají ovšem vliv ústavy nově
zakládané svým nepatraým počátečným stavem, tlak
ten však mohí by býti snadno vyvážen vzmáhaji
cími se ústavy sta šími Kdyby počet průměrný by
zůstal na výší roku 899, měly by míti roku 190
záložny české členů 213.411 místo 199. 998
podílů 436.711 » 387. 640
záložny německé členů 58.782 » 54.306
podílů 327.442 „ 280.320
Podbořany
44
article
Z díslic těch zřejmým jest ubývání členů
závodních podílů, zjev to při mohutnících sdruže-
ních svépomocných stejně nepřirozený jako bylo by
vylidňování měst za současného jich rozkvětu. Vy-
světliti lze jej tím, že mnobé záložny neobmezují
se na poskytování úvěru členům a obchodováním
s nečleny vstupují do řad sdružení kapitálových na
zisk pracujících. Ústavy ty nemají zájmu na širokém
základu členském a uzavírají se příjímání členů no
vých, počet členů pak přírozeným postupem klesa
Devět takových velikých záložen českých mělo
roku členů podila
1893 7031 23.151 jmění ve správě K 54.7 millicno
1903 5273 21.306 » » » K 92.— ,
klesl tudíž během 10 let počet členů o 1758 = 25
počet podílů o 1845 = 89%, kdežto jmění spravovan
zvýšilo se o K 37 300.000 = 68%.
U velkých záložen německých jest zjev te
ještě hojnějším; dvanáct mezi nimi mělo koncen
roku
1898 (star. dat není po ruce) 4843 čl. s 11.227 podíly
4267 » » 10.519 ,
v pětiletí ubylo jim tedy členů 476 = 10%, podíle
708 = 6%, prostředky provozovací vyka ují všai
vzestup z 29.3 na 37.3 o 8 mill. K = 27%.
45
article
Počínání takové naprosto nelze schvalovati, po
něvadž podtíná kořen živému stromu a může mí
zhoubné následky. Společenstvo bez přiměřenéh
základu členského jest nemyslitelno, jako akciová
společnost bez náležité akciové jistiny. Že ani bo-
haté dolace fondů reservních nemohou vyvážit
ubývání závodních podilů, dokazuje napínání poměr
mezi jměním vlastním a cizím u podobných spole-
čenstev. Ve zmíněných obdobích stoupl pomě
vlastních prostředků k cizímu jmění u těchto devili
záložen českých z 1:91 na 1:10.7, u 12 záložen
německých z 1:10.9 na 1:11.9. Těmito číslicemi
vyjádřeno jest, oč bylo větší měrou použiváno úvěru
a počitáno s důvěrou vkladatelu.
Ojedinělé hlasy varovné zůstávají bohužel u ná-
zcela oslyšány: v německém tisku odborném vyvo
1903
79
article
laly aspoň debatu. Ve zprávě statistické kancelář.
Zemské banky, otištěné v týdenníku »Die Genossen
schafi«, obsažená poznámka o půjčování nečlenům
byla sice redakcí oslabena tvrzením, že Schultze
Delitzsch nezavrhoval půjčování nečlenům, nýbrí
považoval je za výjimku (1. února 1902)
V celé serii článků dalších (17. ledna 1903, 24. ledn
1903, 14. února 1903, 22. srpna 1903) bylo však půjčo
vání nečlenům z kruhů společenstevních zavrhováno
výdělečná společenstva přezvána mnohohlavými ban
kéři a odpíráno jim právo, používati instituci spole
čenstevních a zákona, který vydán byl pro sdružení
svépomocná v uznání jejich úkolů ethických
sociálních; dokonce i uznáno, že nejlepším rozluště
ním bylo by zákonné obmezení úvěrních obchodů
společenstev na členy. Všeobecný svaz německých
společenstev rakouských uznává rovněž zásadu tu
jedině správnou a doporučil ji svým členům opětov
ným usnesením ročních sjezdů. Obmezení zákonné
odmítá toliko se stanoviska hájení svéprávnost
společenstev.
Ukázalo se, že v zásadě o věci není spor
běží jen o přesné provádění. Společenstva, obchodu
jící s nečleny, podrobena jsou vyšší výměře daní
tato okolnost měla by je uvésti do pravých kolej
Třeba že však v častých případech odvadějí stále
přibližně stejnou částku kolik vykazují výtěžku
přece jim to není překážkou, patrně jiné ohledy
jsou mocnější. Tolik jest jisto, že činnost takov ých
společenstev není na prospěch myšlence hospodář
ského posilení slabých vratev výrobních a tržebních
Schultz
80
article
Ve znamení provisorii. Jak jsme již oznámili
sdělilo ministerstvo zahraničních záležitostí švýcarsk
vládě požadavky rakouské co do nové obchodn
smlouvy. Švýcarsko podalo již odpověď. Při jednání
se Švýcarskem padá na váhu řada terminů. Dnem
1. července nabyla platnosti nová švýcarsko - italská
obchodní smlouva potud, že počínají platiti slevy
s italských sazeb celních ve prospěch švýcarského
zboží. Protože pak obsahuje platná smlouva s Itali
dovětek nejvyšších výhod, dostane se výhod uvede
ných i našemu zboží. Jedná se tu zvláště o z bož
textilní a stroje, jež jsou zvláště pro Švý-
carsko důležity. Pro nás mají největší zájem cla na
dobytek, některé lihoviny, cukrové zboží, čokoládu
elektrické dráty vodící, kabely a p. Dnem 19. zář
t. r. končí výpovědní lhůla smlouvy švýcarsko-rakou-
ské. Provisorní prodloužení této úmluvy bude právě
předmětem porad a jednání, jež budou konány ve
Vidni. Definitivně musí býti upraven náš poměr
ke Švýcarsku od 1. ledna 1906, nemá-li Švýcarsko
proti nám užíti ostří svého autonomního celního
tarifu V průměru posledních dvou let činil náš vývoz
do Švýcar asi 80 mill. K. Na hlavním místě stojí tu-
cukr (11.9 míll. K), slad 19 mill. K), jatečný dobyte
(6.9 mill. K), vejce (4.3 mill. K), víno a mošt vinn
(3.8 mill. K), lihoviny (2.6 mill. K), čerstvé a připra-
vované maso (16 mill. K), produkty naftové (1.5
mill. K vesměs dle dat 1904) a p. Dle usnesení spol-
kové rady má totiž nabýti 1. lednem 1906 platnost
nový autonomní celní tarif. Bude tedy nutno sjed
pati novou konečnou smlouvu od 1. ledna 1906.
Švýcarsko
82
article
Příčinu toho nutno hledati v tom, že kupnost ciziny
podněcována byla dobrou jakostí a výpravou pestrého
tištěného zboží bavlněného a že speciálně bílené
barvené zboží v tomto směru vynikalo. Platí to zvláště
o vývozu do Bulharska, Srbska a Turecka, k čemui
nemálo přispěl levantní tarií Lloydu. Průmysl ba-
vlnářský nevěnoval dosud dostatečné pozornosti vý-
vozu a vývoz náš není v naprostém poměru k vý-
znamu našeho průmyslu bavlnářského. Zpráva vy-
slovuje přání, aby na dráze nastoupené bylo dále
postupováno. Vývoz lněného zboží o něco klesl
jest ale přes to pozoruhodný. Vlnařský průmysl
trpěl vzestupem cen surové vlny. Na letošel
očekává se pokles ceny kříženeckých druhů
nikoli ale meriňských druhů vlny. Dovoz vlněné
příze klesl, protože zřízena v Čechách nová přádelna
česané příze a protože byli přadláci plně zaměstnáni
Pres to ale nebyly výsledky průmyslu vlnařského
uspokojivými, protože nebylo lze srovnati ceny vlně-
ných tovarů se stouplými cenami suroviny. Průmys
hedvábnický trpěl těžkor krisí, která se proje-
vila v úpadcích a výrobních obmezeních. V druho
polovině roku projevilo se zlepšení co do zaměstna-
nosti průmyslu tohoto. Ceny stouply o 10—127%, noý
materiál uveden na trh. Koncem roku octnul se ob-
chod opět v normálních kolejích a skýtal vyhlídku
na zlepěení. Vývoz a dovoz průmyslu papírni
ckého značně stoupl. Zvláště dosáhl vývoz polo-
tovarů výše dosud nebývalé. Moment tento měl ovšem
v zápětí zmenšení vývozu papíru a papírového zbož
Lloyd
Bulharsko
Srbsko
Turecko
Čechy
83
article
Poměry průmyslu kožního byly po celý rok n-
uspokojivy. Průmysl dřevařský se patrně zlep
šoval a rozvinoval. Vývoz hnědého uhlí klesl
následkem vyschnutí Labe. Průmysl železá řský
docílil zvýšení domácí spotřeby a zatlačoval stále vi
a více anglické surové železo. Stav průmyslu strojníh-
byl nepčíznivý; zvláště platí o továrnách lokomotiv
Z pražského trhu obilního. Oslabené smýšlen
co do pšenice, jež se projevuje na všech trzích
uplatnilo se i u nás a mělo v zápěti další sestup. Ne-
patrné množství pšenice, jež včera na našem trh
prodáno, nebylo lze odbytí bez cenových ústupků
prodána pšenice 78 kg z mlýna zdaněná za 10.05
Z Prahy znamená pšeníce K 9.50 až 9.75. Kupnos
co do žita jest velmi obmezena; české žito zna
mená z Prahy 8.20 až 8.40, uherské, jež má byt
naloženo do 25. t. m., bylo prodáno z Loun z
7.95, pohotové možno dostati z Vídně za 7.10 az
7.25. Zatím, co jest českého ovsa stíží dostatek
nabídka nemůže krýli spotřeby, jest nabídka uher-
ského ovsa velmi naléhavou. Následkem toho byl
možno koupiti uherský oves o 5 hal. levněji a nabí
se z Prahy za 7.80 až 8.05. Ceny českého ovs
pevně uhájeny a býlo lze snadno z Prahy dosíci 8.2
až 8.35. Ceny řepky v Uhrách stouply o 10—2
hal., smýšlení jest i u nás pevno. Za uherské zbož
žádáno z Prahy 13.40 až 13.50, nabízí se ale je
13.25 až 13.30. Stará česká řepka prodána za 13. 90
Kukuřice uhájila své poslední ceny. Ce do po
zdějších dodávek odvrací se pozornost od zámolske
kukuřice a kupuje se zboží uherské, které se nabíne
na listopad-únor z Vídně za 5.80 až 5.85. Ohledně
oslatních předmětů nedošlo ke změně ani co do cen
ani co do smýšlení. Obraty byly nepatrny.
Praha
Louny
Vídeň
Uhry
kg
Z Praha
az
84
article
Boykot amerického zboží v Číně. Zajimavé sdě
lení přináší „B. Tgbl.“: Čínští obchodníci usnesli se
následkem amerických vyjímečných zákonů, pro Či-
ňany platných, boykotovati americké zboží. Usnesen
toto neminulo se s dojmem v Americe, byť důsledk
jeho se v době letního klidu obchodního ještě ne-
projevily. President Roosevelt zahájil alespoň kroky
kterými mají býti odstraněny zvláště tvrdé příkrost
při provádění zákona o zákazu přistěhovalcetví čín
ských dělníků. Jakým způsokem se tento zákon
v Americe provádí, patrno nejlépe z toho, že své doby
zástupci čínské vlády na světové výstavě v St. Louisu
při svém vystoupení z lodi byli přístavními
úřady v St. Francisku nejdříve folografováni,
aby takto byla stanovena jich identita. Potom jim ulo-
ženo, aby se odebrali přímo do čínského oddělení vý-
stavy, které směli opustiti teprve při svém návralu
do vlasti. Přísná tato ustanovení byla jen na příme
zakročení čínské vlády poněkud zmírněna. Ale i po
zakročení Rooseveltově zůstane v platnosti zákon
sám, který nepřipouští čínských přistěhovalců do
Roosevelt
Rooseveltův
Čína
Amerika
St . Louis
85
article
Spojených států, a americké dělnictvo bude se zajisté
i v budoucnosti účinně vzpírati zrušení zákona tohoto
takže se asi presidentovi nezdaří odstraniti nebezpeči
boykotu amerického zboží v Číně. Do Číny vyvážejí
zvláště textilní továrny amerického jihu. Čína spotře-
buje hlavně hodně jednobarevných, levných látek ba-
vlněných, kleré slouží ke zhotovování oděvů pro nižší
třídy čínského obyvatelstva. Není pochyby, že Ja-
ponsko využije plně této příležitosti po válce, aby zde
rozšířilo svůj odbyt
Náleziště petroleje v Uhrách. V Šáryši utvořila
se dle „Pester Lloydu“ komanditní společnost na tě-
žení nafty. Byio hojně známek již po léta, že jsou
v severu Uher na hranicích Haliče ložiska naftová
Společnost uvedená vládne kapitálem 400.000 K a
zahájí vrtání ještě v tomto městci.
Lloyd
spojený stát
Čína
Uhry
Halič
86
article
Sklizeň jutová. Plocha, obdělaná jutou v Indii,
činí 3,160.000 akrů; sklizeň letošní odhaduje se na
8,255.000 bal. Prvá vládní zpráva (za červenec) n
rok sklizňový 1904-5 udávala plochu osevní 2.7 mill.
akrů a odhadovaja výnos sklizně 6.8—7.1 mill. bl
Dle závěrečné zprávy bylo obděláno jutou v uvedené
roce 2,850.000 akrů a sklizeň odhadnuta 7.4 mill. bal.
R. 1903—4 činila sklizeň 6,490.000 bal
Nová přádelnz česané příze v Temešváru. Z
účasti četných uherských a cizích firem utvoří se
v příštím témdni v Temešváru nová akciová společ-
nost, která tam zřídí přádelnu česané příze. Zatím
bude míti 2000 vřeten a 1 mill. K akciového kapitálu.
Městské zastupitelstvo svoláno na 15. t. m. k mimo-
řádné schůzi, aby se usneslo na bezplatném poskyt-
nutí stavebního místa a jiných výhod. (Pester Lloyd.)
Různé zprávy. Mezi obcí vídeňskou a par-
ní tramwayí tamější vypukl spor. Tramwav
tato béře totiž od obce vodu k napájení svých loko-
motiv. Městské rada usnesla se včera, aby voda byla
společnosti této, se kterou má Vídeň ustavičné roz-
pory vypovězena. Výpověď tato byla společnosti již
doručena, — Iron Monger oznamuje z americké ho
trhu železářskéno: Možno se nadíti větší po-
ptávky, ceny jsou ale siabé dosud. Jižní slévárenské
železo jest o 1 doll. levnější. Červnové produkce su-
rového železa byla o 167.000 t. nížší.
Monger
Indie
Temešvár
Vídeň
mill
Pester Lloyd
87
article
Český odbor rady zemědělské pro království česk
konal schůzi 10. července. Ze zpráv předsednických
uvádíme: K žádosti presidia c. k. vrchního zemského
soudu v Praze navrhl český odbor rady zemědělské
několik typických okresů, ve kterých by se provedlo
šetření o hodnotě a zadlužení majelku
pozemkového. Zemskému výboru království če-
ského doporučeno zavedení přijímacích zkoušeka
snížení maximálního počtu žáků v jednotlivých tří-
dách na středních školách hospodářských. — Povolena
řada subvenci. — Na to podává předseda Ferdinan
princ Lobkovie zprávu o poradách, konaných v Římě
za účelem zřízení mezinárodního ústavu zeměděl-
ského. Účelem ústavu jest péče o lržbu, ceny a sta-
tistiku zemědělské produkce, o otázky dělnické, o za-
mezení chorob rostlinstva, studovati poměry úvěrní.
podávati vládám iniciativní návrh na podporu země-
dělství na základě usnesení mezinárodních sjezdů
výsledků praci vědeckých. Záležitosti jednotlivých
států a jich zákonodárství jsou vyloučeny z působen
ústavu. Zdali naše vláda přistoupí k ústavu tomu.
není dosud rozhodnuto. Referent, ač s organisací ústa-
vu jako státního nesouhlasil, vyslovuje přec přání.
aby podnik ten přispěl ke zvelebení mezinárodní sta-
tistiky a hodlá zaujati zatím vyčkávaci stanovisko
vůči jeho působení. Zpráva tato béře se na vědomí. —
če ský
Praha
Řím
Český odbor rada zemědělský pro království
mezinárodní ústav zemědělský
88
article
Zpráva předsednictva českého odboru rady zeměděl-
ské o slanovisku zemského výboru stran poměru ze-
mědělské rady ke školám hospodářským. Zemský vý-
bor vydal výnosy, kterými ředitelstvům a učitelstvu
hospodářských škol zakazuje se přímo vstupovati ve
styk s radou zemědělskou. Český odbor rady země-
dělské žádá za zrušení všech projevů zemského vý-
boru, kterými vydány byly předpisy, značící znesnad-
nění styků zemědělské rady s hospodářskými ško-
ami. Dále žádá český odbor rady zemědělské, aby v
všech důležitých olázkách škoiství hospodářského
se týkajících zemským výborem i nadále oyl slyšen,
a aby dle možnosti na názory jeho brán byl patřičný
zřetel. Přijato. — Vzhledem k opětovným živelním
pohromám, jež četné kraje české letošního roku
stihly, navrhuje předseda odboru p. K. Prášek resoluci
v niž poukazuje se k tomu, že veliká oblast království
českého postižena byla opětně živelní pohromou kru-
pobitní. Většina postižených okresů již po třelí rok
K Prášek
český odbor rada zeměděl
Český odbor rada země
89
article
trpí nejci telnější ztráty. Odhor žádá, aby neprodleně
zahájeno a provedeno bylo vyšetření škod a aby na
základě provedeného vyšetření byl odpis daně pozem-
kové s veškerou benevolencí proveden. Pokud ty které
krajiny postiženy budou nouzí o píci, žádá český od-
bor rady zemědělské vládu za neprodlené povolení
tak zv. nouzovéno tarilu pro dovoz píce na drahách
státních i soukromých. Neuspokojivé poměry v oboru
pojišťování krupobitního přiostřují hospodářské kala-
mity posledních let tou měrou, že rychlé zasažení
veřejné správy v oboru tomto jest příkazem dobré
hospodářské politiky. Český odbor rady zemědělské
appelluje pod dojmem hospodářské spousty a ohrožení
tisíců existenci na všechny povolané orgány, zvláště
na zemský výbor a prostřednictvím jeho na sněm
království českého, v jichž rukou řešení otázky této
spočívá, by s plnou energií ujaly se této otázky, jejíž
příznivé řešení zabezpečiti má těžce zkoušenému sta-
vu zemědělskému ochranu. — Zpráva I. komitětuo
rozpočtu subvenčním a správním na r.
Český odbor rada zemědělský
90
article
1906. Referent odůvodňuje podrobně rozpočet na rok
příští. Rozpočet subvenční činí pro český odbor rady
zemědělské celkem 1,261.736 K. Z význačných, každo-
ročně se opakujících položek dlužno uvésti družstev-
nictví 384.600 K, akci ke zvelebení chovu skotu, na
niž požaduje se obnos 354.800K, chov vepřového bra-
vu 35.670 K, očkování proti července 37.500 K, inář-
ství v obnosu 124.750 K, ovocnictví 40.340 K, zales-
ňování 57.460 K, mlékařství 15.000 K, kočovné vy-
učování 5000 K, hospodářské kursy 7000 K, výzkumná
stanice fysiologická 8000 K, hospodářské školy po-
kračovací 6500 K, vydávání populárních spisů 5000 K,
hospodářské stroje 24.000 K. Jako nové položky roz-
počtu uvésti jest zejmena pojožku na cestovní stipen-
dia pro praktické hospodáře (3000 K), na akci pro
zušlechťování kulturních rostln (13.476 K), ochranu
proli škůdcům hospodářských plodin (1000 K), raše-
linnou stanici v Zálší (16..800 K), na zřízení dvou re-
žijních školek lesních (5420 K), pro hospod. poradce
v Pošumavi (3400 K), na mlékařské pokusnictví (4000
K), na praktický výcvik dílovedoucích družstevních
závodů (3600 K). Kromě toho upraveny nově položky
pro zvelebení rostlinářství, hosp. strojnictvl, chovu
vepřového bravu a chovu drobného zvířectva jednak
zvýšením obnosů, jednak úpravou se zřetelem na
zavedení nové organisace té které akce. Rozpočet
správní činí pro rok 1906 celkem 112.649 K (r. 1905
Zálší
Pošumav
91
article
102.682 K). Schváleno. — Zpráva I. komitétu o orga-
nisaci zemské pomocné akce nouzové
za přičinou pohrom v roce 1903 a 1904 schválena
po zajímavé debatě. — Zpráva komi tétu o vládním
programu úpravy dělnického pojištění. Stanovisko
českého zemědělství jest v podstatě následující: 1. Aby
úrazové pojištění dělnictva, při zemědělských strojích
zaměstnaného, nebylo z úpravy vyňato, nýbrž vhodně
reorganisováno v tě formě, že by veškeré v zeměděl-
ském podniku zaměstnané dělnicivo a proti všem
úrazům v podniku utrpěným bylo pojištěno: 2. aby
v pojištění nemocenské a invalidní pojati byli vedle
čeledě, t. j. osob podléhajících čelednímu řádu, též
stáli dělníci zemědělští a deputátníci. Nemocenské
pojišťování budiž úplné, nikoli částečně: 3. aby ne-
mocenské a invalidní pojištění zemědělského dělniciva
organisováno bylo samostatně vedle ostatního děl-
niciva: 4. vzhledem na zvláštní potřeby zemí a vzhle-
dem na zákonně uznanou kompetenci zemských sně-
mů ve věcech pojišťování zemědělského dělnictva
buďtež jen hlavní zásady vytknuty zákonodárstvím
říšským. V rámci těchto budiž ostatní působnost po-
nechána sněmům jednotlivých království a zemí. Ná-
vrhy tyto schváleny. — Zpráva V. komitětu v příčlně
ústavů pro všeobecné bezplatné zproslřed-
kování práce. Komitét výboru navrhuje: 1. Bu-
diž vydána vyhláška v příčině ústavů pro všeobecné
a bezplatné zprostředkování práce a budiž v přísluš-
ných kruzích co nejvíce rozšířena. 2. Zemský výbon
zpráva I . komitét