ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 989017a0-78eb-11dc-88bd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 91 celkem · entity: person 12, place 37, org 12, work 13
1 masthead
15. července 1905. Císlo 192.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
sona o organisaci vojska ministr vojenství Arnold Forster sdělil, že koncem roku 1908 budou dohotovena nová rychlopalná děla pro armádu indiekou a britskou a že ve správních a finaně- ních odborech armádních stanou se změny. Mi- nistr stěžoval si posléze do neoprávněné pr kritiky, již prý trpí jeho ressort.
Forster
5 title
Národní hospodář.
6 article K otázce sestátnění dráhy severni.
K otázce sestátnění dráhy severni. Z Vídně, 14. července. (»N. Fr. Presse«.) Při sestálnění severní dráhy jest nejdůležitějším a nejzávažnějším momentem daňová otázka. Dle zákona z roku 1885 jsou možny tři even- tuality, a to: 1. buď budou daně a přirážky vůbec vyloučeny a výkupná renta stížena bude 10proc. daní rentovní, anebo 2. nebudou daně a přirážky vyloučeny, naproti tomu však vý- kupná renta bude daní prosta, nebo konečně 3. bude sice výdělková daň vyloučena, nikoli však přirážky, zároveň však bude stanovena 10proc. rentovní daň. V obou prvých případech byla by difference největší, poněvadž jak v pr vém případě, který nejvíce odpovídá interessům vlády, tak i v druhém, který nejlépe hovi opět náhledům správy severní dráhy, obnáší diver- gence asi 3.8 mil. K. Tržba státních drah. Z Vídně, 14. července. (C.-B.) Dle červno- vého výkazu vynesla státním drahám v prvé po- lovině t. r. osobní doprava 32,006.900 K, doprava nákladní 89,327 700 K, úhrnem 121,334. 600 (o 2,497 520 K více než loni, kdy příjemz osobní dopravy obnášel 1,136.029 K a z ná- kladní 1,361.491 K).
Vídeň
7 article
Rakouský Lloyd. Z Vídně, 14. července. » Neue Fr. Pressee oznamuje, že při dosavadním jednání s rakou ským Lloydem nebyla otázka subvenční dosue dotčena, nýbrž že jednalo se o ustanoven míry povinností a úkonů, které má Lloyd převzlti. Rakousko-německé obchodní styky. Z Vídně, 14. července. V kanceláři firmy Sehröderovy konala se schůzka rakouských německých obchodníků, ve které bylo usneseno zřídili ve Vídni rakousko-německou obchodní komoru, jejíž účelem má býti pěstování vzá- jemných obehodních styků. Stanovy byly místo- držitelství již zadány. Dividenda. Z Vídně, 14. července. Na řádné valné hromadě haličsko-karpatské akci ové petrolejové společnosti v Maryam- polu u Gorlice, sídle společnosti, bylo usneseno vypláceti z čistého zisku 1,651.038 K 97, di- videndu. Převzaté dluhopisy- Z Pešti, 14. července. (C-B.) Zdejší uher ská obchodní banka ujednala se společností ulič ních drah, že převezme za 13,201 600 K jejích dluhopisů. Emisse byla valnou hromadou společ- nosti a vládou schválena. Francouzský zahraniční obchod. Z Paříže, 14. července. (C.-B.) Cena do- vozu činila v prvých šesti měsících tohoto roku 2382,797.000 fr. proti 2335,466.000 fr. v témže období roku 1904. Cena vývozu dosáhla 2273,073.000 fr. proti 2141,294.000 fr. témže období loňském.
Lloyd Neue Vídeň Rakousko Pešť Paříž Sehröderův obchodní banka polo u Gorlice
8 article
Proti těžkému hedbáví. Z Vídně, 14. července. »Associazione se rica e Bacologica del Piemonte« svolává na 4. záři do Turina mezinárodní sjezd výrobeů hed- báví za účelem omezení prodeje přiliš těžkých druhů zavedením zvláštní ochranné známky. Ke sjezdu tomu přihlásila se již řada interessentů německých, francouzských a švýcarských. Ra kouští továrníci ještě se nerozhodli. st. Z Pešti, 14. července. (Zvi. e e, r. » Nar Listů«.) Na trhu prodalo se 10..000 metr. cto Platila za 100 kg: pšenice lisská 82 K 17.25, 80 kg K 16.75, hodmezövašarhelska 79.5 kg K 16.70 snětivá, stolno-bělehradská 7 kg K 16.50, horňácká 78 5 kg K 16 70, ba- nálská 78.5 kg K 15 90 snětivá, bačská 76 5 kg K 16.40, svato-lomášská 76 3 kg K 16 40 nová pešťská 78 kg K 1575; žito nove na srpen-říjen K 12 65; oves K 13.40 ječmen nový K 11 70; kukuřice K 15 60 Terminový obchod byl vzestupný na nepříznivé výsledky mlácení na zkoušku v některých krajinách. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 15.66, na duben 16.22; žito na říjen 12 80, oves na říjen K 11.50, kukuři ce na červenec K 15 28, na květen K 10 64. řepka na srpen K 24.90 Plodinový trh byl pevný, ale bez odbylu. Pochmurno. Z Nověho Yorku, 14. července. (Zvláštní telegr. »Nár. L. «) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo chabé. Znamenala: pše- nice na červenec 921/894.50), na váří 883/s (895/s), kukuřice na září 60 75 (607/8), eukr (Fair Muscovad.) 33/8 (33/8). bavlna 10.40 (10 80). Závěrečné smý- šlení na penéžním trhu lenivé.
Platil Vídeň Pešť Nově York Bacologica del Piemont 60 Terminový Zvi . e e kg ječmen nový K 11 70 883 / s 10 80
10 article
Hotovost v pokladnách . . . . uložené přebytky cenné papiry zápůjčky: na úvěr osobní . .. » hypoteky .. » cenné papíry, zástavy a zjišť. úvěry. komunální . . . . . . neroztříděné . . . . . nemovitosti . . . . . . . .. jiná akliva . . . . . . . .. Úhrn aktiv
11 title
Passiva
12 article
Závodní podíly fondy reservní pensijní a jiné . . . . . . vklady . . . . . . . . . . . výpůjčky . . . . . . . . . . jiná passiva . . . . . . . .. bilanéní přebytek . . . . . .. Úhrn passiv . . . . . . . .. Z Liverpoolu, 14. července. (Telegr.) Ve 4 hod. 10 minut. Obraty činily 3000 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz ——ž Amer. dodávky na červenec 5 72, 0.—, červenec- srpen 572, 0.—, na srpen-září 5.72, 0.—, na září říjen 5.73, 0.—, na říjen listopad 5.73, 0.—, n listopad-prosinec 5.73, 0.—, na prosinec leden 5.73 0.—, na leden únor 574, 0.—, na únor březen 5.74 0.—, na březen duben 5.75. Smýšlení dobře upev něné. Záložny v Čechách roku 1903.*) Dle statistíky Jednoty záložen českých v Čechách na Moravě a ve Slezsku — ročník XX. a výkazů sta tistické kanceláře Zemské banky království českéh bylo koncem roku 1903 v Čechách : českých německých úhrnen společenstev s ručením
Liverpool Čechy Morava Slezsko
13 article 66 131 197
66 131 197 neobmezeným . .. společenstev s ručením obmezeným . . . . 259. spolků záloženský .. 335 204 539, záložen vůbac. . .. z nichž působilo ústavů v obvodu krajského soudu českých německých celken mladoboleslavského .. česko budějovického .. kutnohorského. . .. královérhradeckého .. chehského . . . .. chrudimského . . .. jičínského . . . .. libereckého . . . .. česko lipského . . .. litoměřiského . . .. mosteckého. . . .. píseckého . . . . . 19 plzeňského . . . . . 15 pražského . . . . . s6 táborského . . . . 27 335 204 539.
spolek záloženský
14 article
V Praze samé a obcích předměstských jest počtu toho 47 českých a 7 německých společenstev úvěrních. Číselných údajů pro statistiku nepodalo 16 če- ských a 2 německé záložny, ponejvíce ústavy ne patrné, takže data následující vztahují se na: 63 českých a 131 německých, celkem 194 spole- čenstva s ručením neobmezeným, 246 českých a 59 německých, celkem 305 společenstev s ručením ob mezeným, 10 českých a 12 německých, celkem spolků záloženských, tedy 319 českých a 202 něme- ckých, celkem 521 záložen. Připojená tabulka“*) podává porovnání úhrnnýc bilanci těchto jednollivých kalegorií, jakož i veške rých záložen českých a německých. U záložen ně meckých převládají posud společenstva s ručením neobmezeným a připadá na kategorii tuto pět šestin veškerých kapitálů spravovaných, kdežto mezi ústavy českými mají převalu společenstva s ručením obme- zeným, vykazující čtyři pětiny úbrnné sumy pro- středků provozovacích. Záložny v posledních letech zakládané voli téměř vesměs ručení obmezené.
Praha
15 article
V obchodech zápůjčkových umístěno bylo celkem záložnami českými 311.8 mill. korun = 769%, něme- ckými 169.5 mill. korun = 80% jmění spravovaného Poměrně stejný díl a sice jedna třetina uvede ných částek věnována jest krátkodobým úvěrům osobním, Ostatní mobilní prostředky činí u záložen če- ských 72.6 mill. K, u německých 33.8 millionů K,a sice skládají se investice tyto u záložen českých větší polovinou z vkladů u jiných ústavů, kdežto záložny německé vykazují poměrné značnější zásobu cenných papírů Úhrn mobilních prostředků — pokladniční hoto- vosti, uložené přebytky, cenné papíry a zápůjčky směnečné — odpovidá u českých německých společenstev s ručením neob- 45.3 mezeným . . . . . . . 48.8 0 společenstev s ručením obme- 97.40 zeným . . . . . . . . 50.7% 51.6 spolků záloženských . . . . 37. 2 % záložen veškerých . . . . 501% 55.5% stavu vkladů; poměr byl by u ústavů českých pří znivějším, kdyby bylo lze bráti zřetel k částce úvěrů směnečných, která nezi zápůjčkami neroztříděnými jest obsažena.
spolek záloženský
16 article
Vlastní nemovitosti uvádí mezi aktivy 161 zá ložen českých, 78 záložen německých; cena bilanční jest však u ústavů českých téměř pateronásobná. Prostředků vlastních měly ústavy české 40.8 německé 22.3 millionů korun a sice tvoří u če- ských záložen podíly závodní necelo třetinu této sumy, kdežto ostatek připadá na fondy reservní, pensijní a jiné; záložny ně- mecké mají v obráceném poměru př 13 millionech podílů závodních 9 mill fondů. Poměr vlastního jmění k cizímu byl u českých německých společenstev s ručením neobmez. 1 : 8.72 1 : 96 » obmezeným 1 : 9.12 1 : 5 56 spolků záloženských . . . . 1 : 7.95 1 : 6.3 všech záložen . . . . . . 1 : 89 1: 8.7 Záložny německé používaly hojněji výpůjček které tvoří 5 proc. cizích prostředků; u německých společenstev s ručením obmezeným ivoří vklady toliko tři čtvrtiny ciziho jmění, čímž vysvětluje s vysoké procento — 97.4 vkladů, jež jsou u této kate- gorie mobilně investovány. Výpůjčky záložen če- ských odpovídají toliko 3 proc. celkového stavuci zích prostředků. Daní s přírážkami zapravily záložny české . . . . K 761.648.— německé. . . » 496.202.— *) Uveřejňujíce ochotně článek tento, budem rádi, povede li k úvaze o otázce v něm dotčené. Společenstva s ručením
42 article
větší poměrně sumu záložen německých vysvětliti lze jednak tím, že u ústavů českých není přiblížen k daním a poplatkům, zapraveným z nemovitostí jinak i tím, že ze záložen německých větší poče půjčuje také nečlenům, pozbývaje tím výbod daňo vých. Přebytek bilanční rovná se u záložen českýeh 4.9 proc., německých 7.2 procentnímu zúročení vlast ních prostředků: závodních podílů a reservních fondo a jest tudíž u ústavů německých značně vyšší. Ovšem uvádějí některé záložny české úrok ze závodních po- dílů jako položku ztrátovou předem, takže jeví s přebytek menším, kdežto statistika záložen německýc sestavována jest dle jednotné zásady a úrok z po- dílů všude obsažen v číslici zisku. Avšak i přimě řená korrektura přebytků záložen českých zvyšuje zmíněné procento na 6 6 proc., takže záložny ně- mecké jeví se výdělečnějšími. Jmění spravované činilo průměrněu českých německých korun společenstev s ručením neob- mezeným . . . . . . . 1,295.010 1,352.222 společenstev s ručením obme- ným : . . . . . . . . 1,314.684 460. 963 spolků záloženských . . . . 508 683 548 806 veškerých záložen . . . . . 1,285.469 1,044.176 Velkých ústavů, spravujících přes 2 milliony jmění, jest mezi záložnami českými 50, mezi něme- ckými 31. Z úhrnné sumy prostředků provozovacíe 620,988.290 K měly záložny časké 66 proc., německé 34 proc., což odpovídá přibližně poměru obyvatelstva v království českém dlé národnosli.
spolek záloženský
43 article
Členů měly záložny české německé s ručením neobmezeným. . . . 44.617 34.187 s ručením obmezeným . . . . 150 561 18.546 spolkové . . . . . . . . . 4.820 1,573 úhrnem . . . 199. 998 54.306 Závodních podilů měly záložny české německé s ručením neobmezeným. . . . 83.929 229.9-6 s ručením obmezeným . . . . 300.850 48.262 spolkové . . . . . . . . . 2.861 2.102 úhrnem . . . 387 640 280.320 Průměrně čílá jedna záložna česká . . . 627 členů s 1215 podily německá . . 269 členů s 1388 podlly Průměrný počet podílů záložen německých klesá na 666, vyloučímeli z celkového počtu 146 363 po dilů, které vykazuje Spořitelní a záloženský spolek v Podbořanech. Celkový počet členů a závodních podílů sic každoročně se zvyšuje a vzestup ten zaráží na po hled jen svou nepatrností. Přihledneme-li však k věci blíže, přesvědčíme se, že nesmíme spokojiti se klam nou touto skutečností, poněvadž v kritickém světle mění se v každoruční citelný úbytek průměrného počtu jak členů tak i závodních podílů, tím význač nější, že souvisí těsně se životními podmínkami své pomocných áložen. Čítala totiž koncem roku 1899 jedna záložna česká průměrně 669 členů s 1369 podily „ „ německá . 291 » s 1621 , takže jeví se během 4 jel klesnutí průměrného počtuu záložen českých o 42 číenů a 154 podíla „ něm. o 22 , a 233 , Na průměrnou čislici mají ovšem vliv ústavy nově zakládané svým nepatraým počátečným stavem, tlak ten však mohí by býti snadno vyvážen vzmáhaji cími se ústavy sta šími Kdyby počet průměrný by zůstal na výší roku 899, měly by míti roku 190 záložny české členů 213.411 místo 199. 998 podílů 436.711 » 387. 640 záložny německé členů 58.782 » 54.306 podílů 327.442 „ 280.320
Podbořany
44 article
Z díslic těch zřejmým jest ubývání členů závodních podílů, zjev to při mohutnících sdruže- ních svépomocných stejně nepřirozený jako bylo by vylidňování měst za současného jich rozkvětu. Vy- světliti lze jej tím, že mnobé záložny neobmezují se na poskytování úvěru členům a obchodováním s nečleny vstupují do řad sdružení kapitálových na zisk pracujících. Ústavy ty nemají zájmu na širokém základu členském a uzavírají se příjímání členů no vých, počet členů pak přírozeným postupem klesa Devět takových velikých záložen českých mělo roku členů podila 1893 7031 23.151 jmění ve správě K 54.7 millicno 1903 5273 21.306 » » » K 92.— , klesl tudíž během 10 let počet členů o 1758 = 25 počet podílů o 1845 = 89%, kdežto jmění spravovan zvýšilo se o K 37 300.000 = 68%. U velkých záložen německých jest zjev te ještě hojnějším; dvanáct mezi nimi mělo koncen roku 1898 (star. dat není po ruce) 4843 čl. s 11.227 podíly 4267 » » 10.519 , v pětiletí ubylo jim tedy členů 476 = 10%, podíle 708 = 6%, prostředky provozovací vyka ují všai vzestup z 29.3 na 37.3 o 8 mill. K = 27%.
45 article
Počínání takové naprosto nelze schvalovati, po něvadž podtíná kořen živému stromu a může mí zhoubné následky. Společenstvo bez přiměřenéh základu členského jest nemyslitelno, jako akciová společnost bez náležité akciové jistiny. Že ani bo- haté dolace fondů reservních nemohou vyvážit ubývání závodních podilů, dokazuje napínání poměr mezi jměním vlastním a cizím u podobných spole- čenstev. Ve zmíněných obdobích stoupl pomě vlastních prostředků k cizímu jmění u těchto devili záložen českých z 1:91 na 1:10.7, u 12 záložen německých z 1:10.9 na 1:11.9. Těmito číslicemi vyjádřeno jest, oč bylo větší měrou použiváno úvěru a počitáno s důvěrou vkladatelu. Ojedinělé hlasy varovné zůstávají bohužel u ná- zcela oslyšány: v německém tisku odborném vyvo 1903
79 article
laly aspoň debatu. Ve zprávě statistické kancelář. Zemské banky, otištěné v týdenníku »Die Genossen schafi«, obsažená poznámka o půjčování nečlenům byla sice redakcí oslabena tvrzením, že Schultze Delitzsch nezavrhoval půjčování nečlenům, nýbrí považoval je za výjimku (1. února 1902) V celé serii článků dalších (17. ledna 1903, 24. ledn 1903, 14. února 1903, 22. srpna 1903) bylo však půjčo vání nečlenům z kruhů společenstevních zavrhováno výdělečná společenstva přezvána mnohohlavými ban kéři a odpíráno jim právo, používati instituci spole čenstevních a zákona, který vydán byl pro sdružení svépomocná v uznání jejich úkolů ethických sociálních; dokonce i uznáno, že nejlepším rozluště ním bylo by zákonné obmezení úvěrních obchodů společenstev na členy. Všeobecný svaz německých společenstev rakouských uznává rovněž zásadu tu jedině správnou a doporučil ji svým členům opětov ným usnesením ročních sjezdů. Obmezení zákonné odmítá toliko se stanoviska hájení svéprávnost společenstev. Ukázalo se, že v zásadě o věci není spor běží jen o přesné provádění. Společenstva, obchodu jící s nečleny, podrobena jsou vyšší výměře daní tato okolnost měla by je uvésti do pravých kolej Třeba že však v častých případech odvadějí stále přibližně stejnou částku kolik vykazují výtěžku přece jim to není překážkou, patrně jiné ohledy jsou mocnější. Tolik jest jisto, že činnost takov ých společenstev není na prospěch myšlence hospodář ského posilení slabých vratev výrobních a tržebních
Schultz
80 article
Ve znamení provisorii. Jak jsme již oznámili sdělilo ministerstvo zahraničních záležitostí švýcarsk vládě požadavky rakouské co do nové obchodn smlouvy. Švýcarsko podalo již odpověď. Při jednání se Švýcarskem padá na váhu řada terminů. Dnem 1. července nabyla platnosti nová švýcarsko - italská obchodní smlouva potud, že počínají platiti slevy s italských sazeb celních ve prospěch švýcarského zboží. Protože pak obsahuje platná smlouva s Itali dovětek nejvyšších výhod, dostane se výhod uvede ných i našemu zboží. Jedná se tu zvláště o z bož textilní a stroje, jež jsou zvláště pro Švý- carsko důležity. Pro nás mají největší zájem cla na dobytek, některé lihoviny, cukrové zboží, čokoládu elektrické dráty vodící, kabely a p. Dnem 19. zář t. r. končí výpovědní lhůla smlouvy švýcarsko-rakou- ské. Provisorní prodloužení této úmluvy bude právě předmětem porad a jednání, jež budou konány ve Vidni. Definitivně musí býti upraven náš poměr ke Švýcarsku od 1. ledna 1906, nemá-li Švýcarsko proti nám užíti ostří svého autonomního celního tarifu V průměru posledních dvou let činil náš vývoz do Švýcar asi 80 mill. K. Na hlavním místě stojí tu- cukr (11.9 míll. K), slad 19 mill. K), jatečný dobyte (6.9 mill. K), vejce (4.3 mill. K), víno a mošt vinn (3.8 mill. K), lihoviny (2.6 mill. K), čerstvé a připra- vované maso (16 mill. K), produkty naftové (1.5 mill. K vesměs dle dat 1904) a p. Dle usnesení spol- kové rady má totiž nabýti 1. lednem 1906 platnost nový autonomní celní tarif. Bude tedy nutno sjed pati novou konečnou smlouvu od 1. ledna 1906.
Švýcarsko
82 article
Příčinu toho nutno hledati v tom, že kupnost ciziny podněcována byla dobrou jakostí a výpravou pestrého tištěného zboží bavlněného a že speciálně bílené barvené zboží v tomto směru vynikalo. Platí to zvláště o vývozu do Bulharska, Srbska a Turecka, k čemui nemálo přispěl levantní tarií Lloydu. Průmysl ba- vlnářský nevěnoval dosud dostatečné pozornosti vý- vozu a vývoz náš není v naprostém poměru k vý- znamu našeho průmyslu bavlnářského. Zpráva vy- slovuje přání, aby na dráze nastoupené bylo dále postupováno. Vývoz lněného zboží o něco klesl jest ale přes to pozoruhodný. Vlnařský průmysl trpěl vzestupem cen surové vlny. Na letošel očekává se pokles ceny kříženeckých druhů nikoli ale meriňských druhů vlny. Dovoz vlněné příze klesl, protože zřízena v Čechách nová přádelna česané příze a protože byli přadláci plně zaměstnáni Pres to ale nebyly výsledky průmyslu vlnařského uspokojivými, protože nebylo lze srovnati ceny vlně- ných tovarů se stouplými cenami suroviny. Průmys hedvábnický trpěl těžkor krisí, která se proje- vila v úpadcích a výrobních obmezeních. V druho polovině roku projevilo se zlepšení co do zaměstna- nosti průmyslu tohoto. Ceny stouply o 10—127%, noý materiál uveden na trh. Koncem roku octnul se ob- chod opět v normálních kolejích a skýtal vyhlídku na zlepěení. Vývoz a dovoz průmyslu papírni ckého značně stoupl. Zvláště dosáhl vývoz polo- tovarů výše dosud nebývalé. Moment tento měl ovšem v zápětí zmenšení vývozu papíru a papírového zbož
Lloyd Bulharsko Srbsko Turecko Čechy
83 article
Poměry průmyslu kožního byly po celý rok n- uspokojivy. Průmysl dřevařský se patrně zlep šoval a rozvinoval. Vývoz hnědého uhlí klesl následkem vyschnutí Labe. Průmysl železá řský docílil zvýšení domácí spotřeby a zatlačoval stále vi a více anglické surové železo. Stav průmyslu strojníh- byl nepčíznivý; zvláště platí o továrnách lokomotiv Z pražského trhu obilního. Oslabené smýšlen co do pšenice, jež se projevuje na všech trzích uplatnilo se i u nás a mělo v zápěti další sestup. Ne- patrné množství pšenice, jež včera na našem trh prodáno, nebylo lze odbytí bez cenových ústupků prodána pšenice 78 kg z mlýna zdaněná za 10.05 Z Prahy znamená pšeníce K 9.50 až 9.75. Kupnos co do žita jest velmi obmezena; české žito zna mená z Prahy 8.20 až 8.40, uherské, jež má byt naloženo do 25. t. m., bylo prodáno z Loun z 7.95, pohotové možno dostati z Vídně za 7.10 az 7.25. Zatím, co jest českého ovsa stíží dostatek nabídka nemůže krýli spotřeby, jest nabídka uher- ského ovsa velmi naléhavou. Následkem toho byl možno koupiti uherský oves o 5 hal. levněji a nabí se z Prahy za 7.80 až 8.05. Ceny českého ovs pevně uhájeny a býlo lze snadno z Prahy dosíci 8.2 až 8.35. Ceny řepky v Uhrách stouply o 10—2 hal., smýšlení jest i u nás pevno. Za uherské zbož žádáno z Prahy 13.40 až 13.50, nabízí se ale je 13.25 až 13.30. Stará česká řepka prodána za 13. 90 Kukuřice uhájila své poslední ceny. Ce do po zdějších dodávek odvrací se pozornost od zámolske kukuřice a kupuje se zboží uherské, které se nabíne na listopad-únor z Vídně za 5.80 až 5.85. Ohledně oslatních předmětů nedošlo ke změně ani co do cen ani co do smýšlení. Obraty byly nepatrny.
Praha Louny Vídeň Uhry kg Z Praha az
84 article
Boykot amerického zboží v Číně. Zajimavé sdě lení přináší „B. Tgbl.“: Čínští obchodníci usnesli se následkem amerických vyjímečných zákonů, pro Či- ňany platných, boykotovati americké zboží. Usnesen toto neminulo se s dojmem v Americe, byť důsledk jeho se v době letního klidu obchodního ještě ne- projevily. President Roosevelt zahájil alespoň kroky kterými mají býti odstraněny zvláště tvrdé příkrost při provádění zákona o zákazu přistěhovalcetví čín ských dělníků. Jakým způsokem se tento zákon v Americe provádí, patrno nejlépe z toho, že své doby zástupci čínské vlády na světové výstavě v St. Louisu při svém vystoupení z lodi byli přístavními úřady v St. Francisku nejdříve folografováni, aby takto byla stanovena jich identita. Potom jim ulo- ženo, aby se odebrali přímo do čínského oddělení vý- stavy, které směli opustiti teprve při svém návralu do vlasti. Přísná tato ustanovení byla jen na příme zakročení čínské vlády poněkud zmírněna. Ale i po zakročení Rooseveltově zůstane v platnosti zákon sám, který nepřipouští čínských přistěhovalců do
Roosevelt Rooseveltův Čína Amerika St . Louis
85 article
Spojených států, a americké dělnictvo bude se zajisté i v budoucnosti účinně vzpírati zrušení zákona tohoto takže se asi presidentovi nezdaří odstraniti nebezpeči boykotu amerického zboží v Číně. Do Číny vyvážejí zvláště textilní továrny amerického jihu. Čína spotře- buje hlavně hodně jednobarevných, levných látek ba- vlněných, kleré slouží ke zhotovování oděvů pro nižší třídy čínského obyvatelstva. Není pochyby, že Ja- ponsko využije plně této příležitosti po válce, aby zde rozšířilo svůj odbyt Náleziště petroleje v Uhrách. V Šáryši utvořila se dle „Pester Lloydu“ komanditní společnost na tě- žení nafty. Byio hojně známek již po léta, že jsou v severu Uher na hranicích Haliče ložiska naftová Společnost uvedená vládne kapitálem 400.000 K a zahájí vrtání ještě v tomto městci.
Lloyd spojený stát Čína Uhry Halič
86 article
Sklizeň jutová. Plocha, obdělaná jutou v Indii, činí 3,160.000 akrů; sklizeň letošní odhaduje se na 8,255.000 bal. Prvá vládní zpráva (za červenec) n rok sklizňový 1904-5 udávala plochu osevní 2.7 mill. akrů a odhadovaja výnos sklizně 6.8—7.1 mill. bl Dle závěrečné zprávy bylo obděláno jutou v uvedené roce 2,850.000 akrů a sklizeň odhadnuta 7.4 mill. bal. R. 1903—4 činila sklizeň 6,490.000 bal Nová přádelnz česané příze v Temešváru. Z účasti četných uherských a cizích firem utvoří se v příštím témdni v Temešváru nová akciová společ- nost, která tam zřídí přádelnu česané příze. Zatím bude míti 2000 vřeten a 1 mill. K akciového kapitálu. Městské zastupitelstvo svoláno na 15. t. m. k mimo- řádné schůzi, aby se usneslo na bezplatném poskyt- nutí stavebního místa a jiných výhod. (Pester Lloyd.) Různé zprávy. Mezi obcí vídeňskou a par- ní tramwayí tamější vypukl spor. Tramwav tato béře totiž od obce vodu k napájení svých loko- motiv. Městské rada usnesla se včera, aby voda byla společnosti této, se kterou má Vídeň ustavičné roz- pory vypovězena. Výpověď tato byla společnosti již doručena, — Iron Monger oznamuje z americké ho trhu železářskéno: Možno se nadíti větší po- ptávky, ceny jsou ale siabé dosud. Jižní slévárenské železo jest o 1 doll. levnější. Červnové produkce su- rového železa byla o 167.000 t. nížší.
Monger Indie Temešvár Vídeň mill Pester Lloyd
87 article
Český odbor rady zemědělské pro království česk konal schůzi 10. července. Ze zpráv předsednických uvádíme: K žádosti presidia c. k. vrchního zemského soudu v Praze navrhl český odbor rady zemědělské několik typických okresů, ve kterých by se provedlo šetření o hodnotě a zadlužení majelku pozemkového. Zemskému výboru království če- ského doporučeno zavedení přijímacích zkoušeka snížení maximálního počtu žáků v jednotlivých tří- dách na středních školách hospodářských. — Povolena řada subvenci. — Na to podává předseda Ferdinan princ Lobkovie zprávu o poradách, konaných v Římě za účelem zřízení mezinárodního ústavu zeměděl- ského. Účelem ústavu jest péče o lržbu, ceny a sta- tistiku zemědělské produkce, o otázky dělnické, o za- mezení chorob rostlinstva, studovati poměry úvěrní. podávati vládám iniciativní návrh na podporu země- dělství na základě usnesení mezinárodních sjezdů výsledků praci vědeckých. Záležitosti jednotlivých států a jich zákonodárství jsou vyloučeny z působen ústavu. Zdali naše vláda přistoupí k ústavu tomu. není dosud rozhodnuto. Referent, ač s organisací ústa- vu jako státního nesouhlasil, vyslovuje přec přání. aby podnik ten přispěl ke zvelebení mezinárodní sta- tistiky a hodlá zaujati zatím vyčkávaci stanovisko vůči jeho působení. Zpráva tato béře se na vědomí. —
če ský Praha Řím Český odbor rada zemědělský pro království mezinárodní ústav zemědělský
88 article
Zpráva předsednictva českého odboru rady zeměděl- ské o slanovisku zemského výboru stran poměru ze- mědělské rady ke školám hospodářským. Zemský vý- bor vydal výnosy, kterými ředitelstvům a učitelstvu hospodářských škol zakazuje se přímo vstupovati ve styk s radou zemědělskou. Český odbor rady země- dělské žádá za zrušení všech projevů zemského vý- boru, kterými vydány byly předpisy, značící znesnad- nění styků zemědělské rady s hospodářskými ško- ami. Dále žádá český odbor rady zemědělské, aby v všech důležitých olázkách škoiství hospodářského se týkajících zemským výborem i nadále oyl slyšen, a aby dle možnosti na názory jeho brán byl patřičný zřetel. Přijato. — Vzhledem k opětovným živelním pohromám, jež četné kraje české letošního roku stihly, navrhuje předseda odboru p. K. Prášek resoluci v niž poukazuje se k tomu, že veliká oblast království českého postižena byla opětně živelní pohromou kru- pobitní. Většina postižených okresů již po třelí rok
K Prášek český odbor rada zeměděl Český odbor rada země
89 article
trpí nejci telnější ztráty. Odhor žádá, aby neprodleně zahájeno a provedeno bylo vyšetření škod a aby na základě provedeného vyšetření byl odpis daně pozem- kové s veškerou benevolencí proveden. Pokud ty které krajiny postiženy budou nouzí o píci, žádá český od- bor rady zemědělské vládu za neprodlené povolení tak zv. nouzovéno tarilu pro dovoz píce na drahách státních i soukromých. Neuspokojivé poměry v oboru pojišťování krupobitního přiostřují hospodářské kala- mity posledních let tou měrou, že rychlé zasažení veřejné správy v oboru tomto jest příkazem dobré hospodářské politiky. Český odbor rady zemědělské appelluje pod dojmem hospodářské spousty a ohrožení tisíců existenci na všechny povolané orgány, zvláště na zemský výbor a prostřednictvím jeho na sněm království českého, v jichž rukou řešení otázky této spočívá, by s plnou energií ujaly se této otázky, jejíž příznivé řešení zabezpečiti má těžce zkoušenému sta- vu zemědělskému ochranu. — Zpráva I. komitětuo rozpočtu subvenčním a správním na r.
Český odbor rada zemědělský
90 article
1906. Referent odůvodňuje podrobně rozpočet na rok příští. Rozpočet subvenční činí pro český odbor rady zemědělské celkem 1,261.736 K. Z význačných, každo- ročně se opakujících položek dlužno uvésti družstev- nictví 384.600 K, akci ke zvelebení chovu skotu, na niž požaduje se obnos 354.800K, chov vepřového bra- vu 35.670 K, očkování proti července 37.500 K, inář- ství v obnosu 124.750 K, ovocnictví 40.340 K, zales- ňování 57.460 K, mlékařství 15.000 K, kočovné vy- učování 5000 K, hospodářské kursy 7000 K, výzkumná stanice fysiologická 8000 K, hospodářské školy po- kračovací 6500 K, vydávání populárních spisů 5000 K, hospodářské stroje 24.000 K. Jako nové položky roz- počtu uvésti jest zejmena pojožku na cestovní stipen- dia pro praktické hospodáře (3000 K), na akci pro zušlechťování kulturních rostln (13.476 K), ochranu proli škůdcům hospodářských plodin (1000 K), raše- linnou stanici v Zálší (16..800 K), na zřízení dvou re- žijních školek lesních (5420 K), pro hospod. poradce v Pošumavi (3400 K), na mlékařské pokusnictví (4000 K), na praktický výcvik dílovedoucích družstevních závodů (3600 K). Kromě toho upraveny nově položky pro zvelebení rostlinářství, hosp. strojnictvl, chovu vepřového bravu a chovu drobného zvířectva jednak zvýšením obnosů, jednak úpravou se zřetelem na zavedení nové organisace té které akce. Rozpočet správní činí pro rok 1906 celkem 112.649 K (r. 1905
Zálší Pošumav
91 article
102.682 K). Schváleno. — Zpráva I. komitétu o orga- nisaci zemské pomocné akce nouzové za přičinou pohrom v roce 1903 a 1904 schválena po zajímavé debatě. — Zpráva komi tétu o vládním programu úpravy dělnického pojištění. Stanovisko českého zemědělství jest v podstatě následující: 1. Aby úrazové pojištění dělnictva, při zemědělských strojích zaměstnaného, nebylo z úpravy vyňato, nýbrž vhodně reorganisováno v tě formě, že by veškeré v zeměděl- ském podniku zaměstnané dělnicivo a proti všem úrazům v podniku utrpěným bylo pojištěno: 2. aby v pojištění nemocenské a invalidní pojati byli vedle čeledě, t. j. osob podléhajících čelednímu řádu, též stáli dělníci zemědělští a deputátníci. Nemocenské pojišťování budiž úplné, nikoli částečně: 3. aby ne- mocenské a invalidní pojištění zemědělského dělniciva organisováno bylo samostatně vedle ostatního děl- niciva: 4. vzhledem na zvláštní potřeby zemí a vzhle- dem na zákonně uznanou kompetenci zemských sně- mů ve věcech pojišťování zemědělského dělnictva buďtež jen hlavní zásady vytknuty zákonodárstvím říšským. V rámci těchto budiž ostatní působnost po- nechána sněmům jednotlivých království a zemí. Ná- vrhy tyto schváleny. — Zpráva V. komitětu v příčlně ústavů pro všeobecné bezplatné zproslřed- kování práce. Komitét výboru navrhuje: 1. Bu- diž vydána vyhláška v příčině ústavů pro všeobecné a bezplatné zprostředkování práce a budiž v přísluš- ných kruzích co nejvíce rozšířena. 2. Zemský výbon
zpráva I . komitét