2
masthead
V Praze, v sobotu dne 15. července 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. HIsty
přede lšef zer
v Prate v adhlakstrai
na měsíc . . . . . . 2 K
za čivri leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
k. . . 7 K ook
sa uěe . .. . . . 2 K 00b
Poštont
měste
v la. : : : 9 k eck
s drojí zisilken
na něsěe. . . . .-
ns čirrt leta . . . . 11 K e0
Prat
5
article
Maďaři a západní Evropa.
Maďaři a západní Evropa.
Bylo to po pádu Napoleona I., v době, kdy
v čele svaté alliance stálo Rusko jakožto osvo-
boditel Evropy od jha smělého Korsikána, když
vynikající vlastenec maďarský hr. Štěpán Sze-
chenyi kladl nejen pevné základy maďarské aka-
demii, ale pracoval zároveň jak v oboru hospo-
dářském, tak politickém o podmínkách přištího
rozvoje nově k čilému životu se sbírajícího ná-
reda maďarského. Tehdy hr. Szechenyi pod
dojmem rozhodujícího postavení Ruska v kon-
certu evropském a málomoci rozčleněného na
tucty drobných státečků Německa, dospěl k my-
šlence, že národ maďarský musí se opírati o zá-
padní národy, zvláště o sousední národ něme-
cký, aby zjednal si protiváhu proti Slovanstvu.
jež domněle ohrožovalo záplavou národ maďar-
ský. Od dob hr. Szechenye tato theorie o udr-
žení rovnováhy mezi Západem a světem slo-
vanským vnikla hluboko do myslí všech poli
tiků maďarských, od těch dob trvalo jejich spoje-
nectví s německým národem a s německou poli-
tikou nepřetržitě až skorem na naše dny, my-
šlenka ta na novo se upevnila zvláště po
r. 1849, kdy maďarské povstání bylo nuceno
složiti před Rusy zbraně, a byla rozhodujíc
i v díle Deákově, kterýmž zavoden dualism do
rakousko-uherského soustátí; dualism, jehož ny-
nější krise náleží spolu k nejtěžším krisím, ja-
kéž toto soustáti kdy stihly; dualism, jenž v této
polovině říše zůstavil převahu politickou Něm-
cům, za Litavou však Maďarům.
Maďar
Sz
Rus
Deákův
Evropa
Rusko
Německo
Napoleon I
6
article
Nauka hr. Szechenye byla snad přiměřená
své době, ale nesouhlasila nikterak s histori-
ckými zkušenostmi a vývojem. Vždyť v době
tisíciletého pobytu Maďarů mezi Slovany tito
nikdy neohrožovali existenci jejich, nikdy ne-
sáhali na samostatnost uherského království,
kdežte o politice německé se to nikterak tvrditi
nedá. Při tom hr. Szechenyi sám pokládal Ma-
dary ještě za své doby spíše za národ východní,
než západní, o čemž svědčí i název časopisu,
jím svým časem vydávaného, v němž hojně
ukládal své bohaté myšlenky, totiž „Kelet
Népe“ (východní národ).
Běh událostí nesl se za tím směrem, jenž
někdejší poměry v západní Evropě důkladně
změnil, utvořiv nejprvé sjednocenou italii a po
válce německo-francouzské nynější velmocné
Německo, nesené myšlenkou světovládnou.
Bylo tedy již válkou německo-francouzskou
rezhodnuto zároveň o nové rovnováze mezi státy
svropskými, v níž primát Ruska se stal více
než pochybným. Te pochopoval i hrabě Jul. An-
drássy, kterýž vykonal dříve návštěvu v Petro-
hradě, než se stal spolutvůrcem trojspolku. Přes
to, že Maďaři se od onoho okamžiku až podnes
chovali jako nejhorlivější a nejoddanější pří-
vrženci trojspolku, přece u sebe doma jali se
neúprosně stíhati výstřelky všeněmecké pro-
pagandy známého německého pudu na Východ.
Maďar
Szechenyi
Jula
Ma
Evropa
Německo
Rusko
Petrahradit
Kelet Népe
7
article
Poeiťovaliť, že zmohutněné němectví vedle zá-
padních Slovanů nejblíže na Východ má přes
Uhry
Z doby oné pocházejí též známé tajné in-
strukce, jež dal kaneléř Bismark německému
generálnímu konsulátu v Pešti, jež v posledních
lelech způsobily značnou pozornost v nejširší
veřejnosti, když jeden z jeho nástupců se na ně
odvolával v říšském sněmu německém, aby vy-
vrátil námitky opposice, že Německo vydalo
Němce v Uhrách na pospas Maďarům.
V Uhrách tedy již od dob Andrássyových
činili opatření proti německé politice, k Východu
se deroucí, třeba veřejně ani slůvkem nepro-
zradili své obavy. Až když v této polovině sou-
státí známé všeněmecké agitace odhodily i po-
slední list fikový a když okázale prohlašováno
z kruhů oněch, že celá koruna sv.-štěpánská ise
Sedmihradskem spadá do obvodu zájmů něme-
ckých, že jest kulturním územím německým,
počaly se i v Uhrách ozývati určité a sebe-
vědomé hlasy, že nutno učiniti rozsáhlá obranná
opatřeni.
Tohdy také ožily na novo v Uhiráchi slova
Němec
Maďar
Andrássyový
Uhry
Pešť
Německo
Sedmihradsko
8
article
Košutova, že státní právo zemí koruny české
jest historicky stejně cenné s uherským.
V praktické politice maďarské vedly tyto
změny v poměrech mezinárodních, toto pře-
sunutí rovnováhy evropské na stranu německou
k výsledkům, kteréž spolu vytvořily nynější
těžký problém krise uherské.
Strana neodvislosti v Uhrách použila ze-
jmena příležitosti, jakouž od r. 1896 poskytuje
otázka obnovy rakousko-uherského vyrovnání, a
od r. 1902 obnova obchodních smluv zahra
ničných k tomu, aby ve smyslu svého programu
úplné neodvislosti Uher učinila rozhodný krok.
čímž by zároveň zjednala Uhrám vydatnější
prostředky k vlastní obraně, proti postupu poli-
tiky pudu na Východ.
Tento sesílený postup maďarských osm-
ačtyřicátníkův účinkoval mocně na veřejné ml-
nění v Uhrách, a i posavadní stoupenci vyrov-
nání z r. 1867, tak zvaná liberální strana, byli
donuceni nastoupiti čilejší tempo politické, což
se stalo úsilím, uvésti v život — neprovedené
dotud články vyrovnání rakousko-uherského. Pro
toto stanovisko padlo ministerstvo Szellovc, toto
slanovisko vedlo k rozštěpení strany vládní, ke
vzniku nové skupiny dissidentů, kteráž s ostat-
ními skupinami opposičními a s košutovci při
únorových letošních volbách dosáhla většiny v
nynější, do 14. září odročené sněmovně.
Košutův
Uher
Uhry
9
article
Přes to, že požadavek zavedení maďar-
ského velicího jazyka se vykládá jako rozdělení
armády rakousko-uherské, spojená opposice do
sud trvá zásadně na zachování základů dualisti-
ckého ústrojí soustátí. Věc ta má své hlubší po-
zadí nejen s ohledem na dynastii, kteráž jest
nositelem myšlenky velmoci rakousko-uherské.
ale i proto, že mezi politiky maďarskými vysky-
tují se mužové, kteří hájí tak zvanou ideu —
uherského imperialismu, t. j. případného vůd-
covství všech zemi, v obvod soustátí náležejí-
cích. Tito politikové, jinými slovy řečeno, maj
za to, že otázka východní sahá od bran caři-
hradských až po Krkonoše a Šumavu a že ná-
rodové, obývající tyto rozsáhlé prostory, maj
stejný existenění zájem.
Třeba že skupina dissidentů, vedená hr
Andrássyem, nejde tak daleko, co se týče idey
uherského imperialismu, přece u ní jest roz
hodující zachování soustátí jakožto velmoci.
Za to posavadní nezdary ve vyjednávání
mezi Vídní a spojenou opposicí čím dále tím
více půdy poskytují v Uhrách straně neol-
vislosti, a není vyloučeno, že do podzimu
tato strana sama o sobě bude míti ve sněmovně
uherské absolutní většmu, a že, jak zejmenn
hlásé posl. Bárta, program spojené opposice již
nevyhovuje stanovisku většiny maďarského ná-
roda a nutno dospěti k — osobn; unii, t. j. úplné
rozluce obou polovin říše až na společnou osobu
panovníkovu.
Z krajního křídla osmačtyřicátníků vyzně)
také pokřik asi 10 poslanců, když stihla do sně-
movny, tehdy ještě zasedající, zpráva o od-
dělení Norska od Švédska — aby uherský sněm
nasledoval příkladu norského.
Tento výkřik jasněji než vlastní program
neodvislosti pronikl i za hranice Rakousko-
Uherska, a způsobuje nyní vůdčím politikům
maďarským značné nesnáze.
Bárt
spojený opposice
Krkonoše
Šumava
Vídeň
Uhry
Norsko
Švédsko
RakouskoUhersko
10
article
Ve Francii i v Anglil toto dovolávání se
vzoru norského způsobilo totiž značné ochla-
zení posavadní přízně k Maďarům. V obou oněch
státech pociťují patrně potřebu, aby nedošlo
k úplné roztržce mezi Vídní a Peští, a ačkoliv
zvláště v Anglii dosud přáli hnutí maďarskému,
přinesly londýnské „Times“ v poslední době již
několik článků proti snahám, utvořiti z Rakou-
sko-Uherska — dva státy, přes to, že hr. Ap-
ponyi ve zvláštním článku „Times“ hledí vy-
světliti politiku spojené opposice uherské ja-
kožto souhlasnou s vyrovnáním z roku 1867
Stejně jest tomu ve Francii; tam dle zprávy
Raoula Chělanda, uherským listům zaslané.
každý jest přesvědčen, že chtějí Uhry sledovati
příklad Norska, a takto se prý stává krise uher
ská i problémem francouzským. Ne-
boť počítají tam, že by bylo v Evropě o velmoe
méně, a proto se obávají nynější krise v
Uhrách. Jsou prý sice tyto pro Francii znepo-
kojivé zprávy původu vídeňského, ale žurnali-
stika francouzská, až na tři, čtyři časopisy, málo
se vyzná v poměrech zahraničných. Časopisy
republikánské pokládají spojenou uherskou op-
posici — za klerikální, a při nynějším
protikleriálním proudu ve veřejném mínění
francouzském chovají se tudíž ke snahám ma-
darské opposice nepříznivě. To ovšem usnad-
ňuje i působnost rakousko-uberského velevysla-
nectví v Paříži, pokud jde o informace o pomě-
rech v Uhrách. Doporučuje tedy výkonnému vý-
boru spojené opposice maďarské, aby vydal za
hranice projev, v němž by hlavně na to položil
důraz, že nepracuje o odloučení d
Rakouska, ale že bojuje za práva, z vyrov-
nání plynoucí.
Přispěje tato nálada ve Francií a Anglii k
konečné smírné dohodě mezi Peští a Vídní, či
pokročily poměry již do stadia neudržitelného?
Maďar
Chělanda
Uher
Francie
Vídeň
Pešť
Anglie
Norsko
Evropa
Uhry
spojený uherský op
Paříž
Rakousko
Times
Apa
RakaskýUhersko
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 14. července.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Panská sněmovna před letními prázdninam
měla dnes poslední schůzi. Byla skrovně navšti
vena. Jenom stěží zachována presence, ke kter
jest třeba 40 členů. Historickou šlechtu zastu
povali hr. František Thun, hr. Kolowrat a bar
Helfert, české občanské pcery jediný pan Wo-
hanka, Poláky pak dr. Biliňský, dr. Madeyský
a hr. Sladnický, kterého z poslanecké sněmovny
musíli vzíti pro jeho řeč z roku 1893, promlu-
venou proti volební opravě. Taaffově zvláštěa
proti rozšíření volebního práva vůbec a kterého
jest nyní mezi senátory viděti málokdy. Malým
počtem byli shromáždění lordové, pracovali však
parou. Za necelé 21g hodiny projednáno 10 zá-
konů, mezi nimi obchodní smlouva s Německem
a nové výdaje na dráhy alpské.
Dneškem nastal v této polovině říše úpln
klid parlamentní. Poslanci a politikové rozjeli se
do svého domova, do letních sidel a do lázní.
Politika cislajtánská bude teď odpočivati nejméně
dva měsíce.
Také ministři s neděle opustí Vídeň. Ba
Gautsch odebere se na 4 neděle. do Karlovýeh
Varů, čtyří ministři, bar. Call, dr. Kosel, dr
Hartel a dr. Pientak do Gastýna. »Mohou tam
denně konati minislerské rady,« — prohodi
zlomyslný bývalý člen kabinetu koaličního.
Thun
Kolovrat
Helfert
wo
Polák
Biliňský
doktor
Madeyský
Sladnický
Taaffův
Gautsch
Kosel
Hartel
Pientak
Gastýn
Vídeň
Německo
Karlovýeh Vary
poslanecký sněmovna
12
article
Z Vidně, 14. července. (C - B)
Předseda kn. Windischgrät z zahájil schůz
ve 12..30 hod.
Dv. r. Lamasch navrhl pilné projednán
zmocňovacího zákona a hr. Montecuccolli, aby
byly dány na pořad i předlohy o daních sněmovnou
poslaneckou vyřízených, což přijato.
Ref. Inama-Sternegg podal zprávu o ob
cbodní smlouvě s Německem a konstalo
val, že vláda byla si plně vědoma úzké spojitost
zemědělství s průmyslem. Soudí, že zemědělstv
spíše potřebuje ochrany. Ochranná cla zemědělskí
jsou oprávněna jen při obraně proti zámořské sou
těži. Sama zemědělství nepomohou a jejich jedno
strannost uškodí nejdříve průmyslu a potom i země
dělství. Také hornictví zasluhuje státnl podpory
Nutno pečovat o udržení rovnováhy mezi domácím
a zahraničním trhem. Smlouva, o níž se jedná, bude
moci zůstati v platnosti i jako smlouva prostě ra-
kouská. Vyslovuje vládě důvěru, že ničeho neopo-
mene při hájení hospodářské samostatnosti této po-
loviny řiše, ať se děje v Uhrách cokoli. Zemědělství
rakouské bude moci existovati za jakýchkoli poměr
v Uhrách.
Hr. Kuetstein domnívá se, kdo na této
smlouvě pracovali, že správně rozpoznali polřeby
této říše. Ochranná cla nemají sloužiti jednotlivcům,
nýbrž celku, a ve svých účincích mohou býti uči-
něna illusorními terminovým obchodem. Pojednávaje
o některých speciálních položkách, žádal vládu, aby
duševně i fysicky pracujícím vrstvám co možno nej
více příležitosti k práci poskytnuto bylo a aby vý
tržnostem živlů práce se štítících rázně bylo čeleno.
Ministr obehodu bar. Call snažil se dokázati, že
v nové smlouvě měl se zřetel na zušlechťovací řízení.
Lamasch
Ina
Německo
Uhry
Hradec
13
article
na něž pamatováno také ještě i ve smlouvě doda
tečné. Středoevropské smlouvy mají pro obchod ten
význam, že jest jimi podporován ve smlavních slá
tech a zjednávají se přímo větší účinky. Celní vý-
hody méní se dle států, s nimiž se smlouvy uzavírají
Nedosáhlo se sice, co by bývalo dle našeho obchodně-
politického programu žádoucím, avšak že zachovala
se celkem rovnováha ve statu quo. Dodatečná smlouva
nestačí pro budoucí pořádek a vyžaduje celou řadu
smluv jiných, neboť hospodářské zájmy právem vy
žadují zřetele jak na Východě tak na Západě. Do-
datečná smlouva ze dne 25. ledna 1905 je především
posledním mezníkem společné sazby. Ministr troufa
že hospodářské zájmy budou dosti silny, aby smluvní
dílo v nynější své podobě se uskutečnilo a bylo včas
doplněno jinými. (Hlučná pochvala.)
Fo referentovu doslovu byla smlouva s Něme-
ckem přijata a bez debaty ve druhém a třetím čten
zákon zmocňujíci k zatímné úpravě obchod-
ních a dopravních poměrů se Švýcar
skem a Bulharske m.
Sněmovna rokovala dále o překročen
úvěrů při stavbě alpských drah (referen
Czedik).
Dvorní rada Jeitteles divil se, že veřejnost
odsuzovala překročení úvěru, neboť z počátku byl
velký povděk, že dráhy ty budou se stavět a záko
stanovil všecky úvěry. Je ku podivu, že nynější po-
žadavek vládní způsobil ve veřejnosti tak velikou
sensaci, má-li se na paměti, že zákon o vodnic
drahách obsahuje určité zmocnění, že vláda můte
vydati 250 milhonů. Vláda bude moci záhy podnik-
nouti stavbu vodních drah a úpravu řek a nikdoji
nebude miti za zlé, vydá-li další neustanovené sumy
až spotřebuje úvěry původní. Princip státních železni
je velice nákladný a sahá velice do slátních financi.
Fo
Jeitteles
Nout
Bulharske m . sněmovna
14
article
P.chybuje, že velký náklad na alpské dráhy jes
v pravém poměru s jejich hospodářským užitkem
Výpočty výnosnosti nemohou se provéstí zevrubně
Veřejnost nikdy nezví, co vynáší slátu základní ka-
pilál. Proti další stavbě začatých drah a proti povo-
lení potřebných úvěrů se arci nikdo neozve; on
(řečník) chtěl ulehčiti jen svému odbornickému svě
domí.
Ref. bar. Czedi k ve svém doslovu polemisoval
a Jeittelesovými vývody, háje nutnost druhé terstské
trati, načež přešlo se k rokování zevrubnému.
Při čl. 1. dovozoval dv. r. Jeitteles naproti
zpravodaji, že soukromý kapitál našel se vždycky
kdy mohl se pustiti za podmínek finančně snesitel-
ných do stavby železnic, avšak nepropůjčí se ke
slavbám nevýnosným.
Reť. bar. Czedik namflnul, že soukromý ka
pital nedostane se na stavbu železnic, jehož třeba
v zájmu veřejném. Nejsou všude severní dráhy, jež
by vedly rovinou.
Zakon přijat potom v 2. a 3. čtení.
Bez debaty přijaty dále: zákony o stát-
ním výkupu pinegavské dráhy, o odvracení a potla-
čování nákazy vepřového dobytka, změnách někte-
rých ustanovení o správním soudu, o poplatcích
z přenešení majetku a změnách domovní daně
činžovní.
Konec schůze ve 3 hodiny odpoledne.
Jeittelesův
Jeitteles
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. července. (Polské v y m
ženosti.) Krakovský »Czas« oceňuje ve vl-
deňském dopise polské vymoženosti z posledn
kampaně říšské rady. V prvé řadé vzpomíná se-
státnění severní dráhy Ferdinandovy a praví
v té věci: Baron Gautsch ve formě úplně jasné
slibil postátnění soukromých drah a hově poža-
davku polského kola již ve vnější formě onoho
slibu, jmenoval na prvém místě dráhu severní.
Tvrdí se, že vláda již v nejbližší době zformu-
luje svou nabídku, neboť veškeren potřebný
k tomu materiál jest v železničním ministerstvě
již připraven, a bude jen třeba přizpůsobiti jej
požadavkům nejnovějši doby. Dráha severní
bude sestátněna buď bezprostředně 1. ledna
1906, anebo, vyskytnou-li se některé obtíže,
o něco později, ale s platností od 1. ledna.
Neví se toliko, převezme-li vláda pouze železnou
dráhu, aneb také uhelné doly, patřící dráze
Ferdinandové. Na všechen způsob otázka sestát-
nění severní dráhy jest usnadněna tím, že kon-
cesse pro případ sporů stanoví, že rozhodnutí
přísluší rozhodčimu soudu, z jehož nálezu není
odvolání.
Druhou význačnou vymoženost »Czas« vida
v prohlášení barona Gautsche, že správa stát-
ních železnic bude reorganisována. »Jest mi
známo — píše zpravodaj — že reorganisační
plán jest v hlavních rysech již hotov, neboť má
býti proveden současně s postátněním velkých
Ferdinandův
Ferdinandová
Gautsch
Praha
Baron Gautsch
16
article
Vrobném prodejii
aní číslo o sobě . . . za B
poledul . . . . . . . za 2 b
Ve flialbách na venkověo
ranní číslo.
sěpolednt
Inseráty
plstí se hotové pnpřei.
vřečzlscení a jneerty přijímá zdninl
strace v Marianslé ulici č.n
Tam eschávejí se tei rdake
tlskáran a ezpečžce , Národn ich Liistu“
Bukopicy se novracsji
Marianslý ulice
17
article
dráh soukromých. Pro nás Poláky jest nejdůle-
žitější věcí, aby navržená generální ředitelstva
obdržela co nejširší obor působnosti, zvláště co
do činnosti investiční. Jde o to, aby hlavní ře-
ditelstvo pro Halič mělo nejširší kompetenci při
opatřování materiálu na stavby a udržování
dráhy a proto polské kolo bude míti pilné zření
k této věci.«
V Praze, 14. července. (Oběžník
Fejérvárův.) Oběžník, jejž bar. Fejérváry
rozeslal všem uherským stoličním úřadůma
samosprávným městům, a o němž byla v na-
šem listě již telegrafická zmínka, upozorňuje
v úvodě, že Uhry nemají na ten čas parlamen-
tem schváleného rozpočtu ani provisoria, čímž
prý je vinna sněmovna, jež pracovala na plano.
Polák
Fejérvárův
Uher
Halič
Praha
18
article
Přes to, že nynější vláda není vinna smutnými
nynějšími poměry, činí se ji přece zbytečnéa
škodlivé překážky. A pak se praví dále: »V
středu Evropy nemůže obstáti ani na chvili
civilisovaný větší stát bez diplomatické (sicl)
vlády a správy. Před touto pravdou musí ustou-
piti každá strannická předpojatost. Vláda jest
zákonná a ústavní. Nemůže se sice opříti o par-
lamentní většinu, ale to neruší její ústavnéa
zákonité trvání. Také jí ta okolnost nemůže
překážeti v plnění posvátného, vlasteneckého
úkolu. A úkol její jest prostý a jasný. Záleží
v tom, aby většinu sněmovny pohnula k pře-
vzetí vlády, tak aby nynější kabinet mohl ustou-
piti novému, stejně ústavnímu a zákonitému,
ale také majoritnímu principu odpóvidajícímu
ministerstvu. Nynější vláda nepřevzala úkol
polilických a nepřevezme jich. Bude šťastna, až
úkol její bude splněn a bude moci ustoupiti se
svého místa a sprostiti se těžké zodpovědnosti.«
Na to se v oběžníku vzpomíná Banffovy reso-
luce ze schůze dne 21. června, jíž se stoličním
úřadům doporučuje odepřiti vládě pomoc při
vybírání daní a odvodu rekrutů. Resoluci té
vyhověly některé stolice a některá města, zapo-
věděvše svým úřadníkům poskytovati vládě po-
moc. Vládu to prý překvapilo, ač nechce po-
chybovati o vlastenecké horlivosti oněch municipií.
Banffův
Evropa
19
article
Ale pořádek ve státě musí býti zachován. Státní
orgány a veřejní úřadníci musí konati svou
povinnost k vlasti. Nesmí býti otřesena bezpeč-
nost osob a majetku; musí býti dbáno důstoj-
nosti státu na venek. Vláda dostojí své povinnosti,
ale také společnost musí konati svou povinnost
k vlasti. Brániti občanům, chtějí-li dobrovolně
platiti daně neb stavěli se k vojsku, jest ab-
surdila. Takově jednání nepřivede k eili, jejž
si vytknula spojená sněmovní většina. Naopak
může ještě více rozrušiti dohodu mezi korunou
a národem, žádnou reformu však neurychli ani
ji neprovede. Nepřevziti vládu, ale strpěti, aby
vládl jiný, jest pochopitelno; ale není v ději-
nách uherského národa příkladu, aby strana
vlády nepřevzala a také nedopustila, aby vládu
převzal jiný. Takový stav, pravi se dále v oběž-
níku, nepotrvá asi dlouho; ale země nemůže
zůstati bez vlády, dokud se neustaví kabinet
parlamentní a proto nynější vláda nemůže trpěti
opatření, která by vedla k rozrušení veřejných
poměrů. Oběžník končí přesvědčením, že sto-
liční úřady nebudou tedy činiti překážky při
vybírání daní a odvodu rekrutů. Vláda by jinak
okamžitě prohlásila za neplatné každé usnesení
municipit a každé opatření samosprávných
úřadů, které by, třebas z nejčistších důvodů,
porušovalo platné zákony a musilo by vésti
k rozrušení pořádku.
Oběžník Fejérvárův způsobil bouři rozhor-
lení v koaličním tisku uherském. Výkonný
výbor koalice, jenž má dnes schůzi, za-
ujme patrně postavení proti tomuto oběžníku.
Dnes však konala se v Pešti také miníster-
ská rada, jíž se zúčastnili všichni členové
kabinetu a která se zabývala otázkou, jakých
prostředků se má chopiti vláda proti renitentním
samosprávným úřadům.
Z Terstu, 13. července. (Proti něme-
ckým zkouškám na vlašské fakultě.)
Fejérvárův
Pešť
Terst
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravoje dr. Servá
Heller.
doktor
Servá Heller
21
article
V době přechodné.
22
article
(Závěrečné návrhy většiny a menšiny
rezpočtovéhe výboru. — »Předčasné
uveřejnění jich. — Plné schůze sesí
lené říšské rady. — Některé momenty
z nich. — Hlavní rokování. — Debata
o závěrečních návrzích. — Hr. Szecse
jako řídicí duch. — Hlasování a odro
čení sesílené říšské rady. — Cisař sli
buje brzké rozhodnutí.)
Vídeňské noviny »Ostdeutsche Post« uve-
řejnily dne 30. srpna onen »sensační závěreční
návrh« většiny rozpočtového výboru sesilené
říšské rady, o němž byl veřejný tisk dosud je-
nom tajuplné narážky přinášel a jehož zněn
tedy ve všech kruzích rakouské intelligenee
s napjatou zvědavostí bylo očekáváno.
Závěrečná zpráva rozpočtového výboru vy-
ličivši stav rakouských financí podjala se úkolu
vyslihnouti vnitřní příčiny tohoto neblahého sta-
vu a naznačiti také způsob, kterýmž by trvalé
zlepšení finaněního a vůbec hospodářského stavu
říše zabezpečiti se dalo. Z toho vyplynula sama
sebou kritika nejenom finanční, nýbrž celé do-
savadní státní správy, jakožto vlastní a hlavní
přičiny finanční miziny státu, a tato kritika byln
smělým odsouzením systému, dle něhož Rakou-
sko od desíli let bylo řízeno. Avšak zpráva
většiny rozpočtového výboru nemohla přestaíi
na negativním jenom projevu, na prostém toliko
zavržení dosavadního systému, nýbrž byla logi-
kou věcí nucena projeviti mínění většiny výboru
o tom, dle jakých zásad by celá státní správa
Hradec
Ostdeutsche Post
23
article
měla býti opravena a dospěla po obšírných vý-
vodech k tomuto závěru:
»Sesílení a příšti zdárný vývoj říše vyža
dují, aby uznána byla historicko-
politická individualita jednotli-
vých zemí, v jejichž mezích při-
rozený rozvoj a zdar různý ch
kmenových národností za bezpe-
čen býti má, jakož i srovnání tohoto uznání
s požadavky a podmínkami celko-
vého státního svazu, tedy při zásad-
ním stejném postavení všech ze m
říše nejen uznání a zavedení jich au-
tonomie ve správě a vnitřním zá-
konodárství, nýbrž také definitivní stano-
vení, zabezpečení a zastoupení jejich spo-
lečněho státoprávního svazu. Avšak
tato státoprávní úprava může svého dovršení
dojíti jenom opětným oživením a založením ži-
vota schopných municipálních zřízení ve smyslu
vážně míněně samosprávy a vše-
chna tato opatření dosáhnou svého eíle jenom,
jesiliže co možná nejobsáhlejším přimknutím
k bývalým institucím a právním
řádům a jich srovnáním i sloučením s po-
žadavky všech ku platnosti dospěvších politi-
ckých a společenských činitelů zadost uči-
něno bude právním názorům jed-
notlivých zemí a budou-li zájmem
celkového svazu žádané změny (bývalých
řádů) nesporně odůvodněny právě toliko oněmi
velkými nutnostmi, kterýmž žádná země této
říše nemůže odepříti svého uznání.
Výbor je proniknut přesvědčením, že říšská
rada límto určitě formulovaným vyznačením
povšechného směru meze svého povo-
lání nepřekročila, ale že jich tím také dostihla
Naděje, kteréž jejím svoláním vzbuzeny byly, veliká
důležitost, jež cisařova slova její činnosti přikládají
— ale především ze zkoumání státního rozpočtu
vý státní svaz
lečně státoprávní svaz
24
article
vyplynuvší přesvědčení, že by jenom ciferní jeho
přehlížení za dalšího trvání dosavadní soustavy
tuto činnost docela planou činilo, nutká říšskou
radu, aby svému mínění a přesvědčení o slavu
věcí a potřebách říše rozhodný výraz dala.
Avšsk pokus vylíčiti podrobněj
způsob, jímž by naznačený tulo směr usku-
tečněn býti měl, zavedl by říšskou řadu na
pole, na němž se politické rady a funkce
vlastní vládní moci dotýkají a křižuji
říšská rada musí tohioto pole daleka zůstávati,
tím více, ježto úkol takovéhoto prostředkování
vyrovnávání, upravování a navrhování k tomu
vhodných určitých prostředků a opatření jí ni-
kterak nepříslu ší.
Výbor soudí, že řišská rada důvody pro
takovéto omezování svého úkolu
svých návrhů nalezne v dějinách, jež uč
a jasně dosvědčují, že jakýkoli vážný přechod
k různým změnám státních zřízení vždy ne-
bezpečným se stává, jestliže činitelové, kteř
trvajícími mocnostmi ke spolupůsobení povo-
láni byli, s důvěrou se nepodřizují a nepřipo-
jují k autoritě, jež ve stavu obecného kolo-
tání je pevným, neochvějným jádrem státníh
ústroji.«
Den před tím uveřejnila »Presse« náv rh
menšiny rozpočlového výboru, jehož ko
nečný odstavec takto zněl:
»Soudice, že říšská rada z řeči, kterouž
Jeho Veličenstvo sesílenou říškou radu osloviti rá-
čil, čerpá plná oprávnění, nadějemi pak, jež k jej
činnosti se poutají, puzenu se cílí, bez ostychu
vyznačiti potřeby obyvatelstva a projeviti své z
zkoumáni rozpočtu nabyté přesvědčení a proká-
zati tím Jeho Veličenstvu, našemu nejmilostivěj-
šímu císaři a pánu v jeho úsilí o stejnoměrné
povznášení blaha všech národů Rakouska upři
mnou a oddanou podporu, považujemeza
Rakousko
25
article
oprávněný návrh, aby slavná říšská rada
ke konci své porady o rozpočtu na stupně nej-
vyššího trůnu položila nejuctivější prosbu: aby
Jeho Veličenstvo z vlastní právomoe
nejmilostivěji v život uvésti ráčilo in-
stituce, jimiž by za nejvýše možného roz-
voje volného práva sebeurčení v
všech korunních zemích a za nej
plnějšího šetření jednoty říše a jedno ty
zákonodárství, jakož i výkonné
moci vlády, dále pak za účinné a nezávislé
kontroly státního hospodářstvi, všechny zájmy
obyvatelstva vhodného zasloupení došly v obei,
v zemském sněmu a v říšské radě.
Jak vidno, navrhovaly obě strany, většin
i menšina změnu systému, většina návrat k bý-
valému historickému útvaru říše, menšina »mo-
derní« — jak se říkalo — t. j. historický vý
voj přezírající, centralistickou úpravu říše, při
čemž ani jedna ani druhá strana neměla na
zřeteli soustavu representativní, obecně konst-
tuční.
V neděli dne 2. září uveřejnili hr. Szecsen
a hr. Clam-Martinitz v »Ostdeutsehe. Postue
prohlášení, ve kterémž tvrdili, že » předčasné
uveřejnění dokumentu ze souvislosti vytrženého
(rozuměj závěrečného návrhu většiny rozpočto
vého výboru) jenom zneužitím důvěrného sdě
lení státi se mohlo a že »slovné znění uveřej
něného vota není docela totéž, jak ve výborové
schůzi přijato bylo« atd. Že by věený obsah
uveřejněné zprávy nebyl přesným, páni zpravo-
dajové arci netvrdili a veřejnost uznala z toho,
že bylo v poslední schůzi výboru snad tu a tam
jenom nějaké slovíčko pozměněno, na čemž arei
nikomu nezáleželo. Zpravodaj menšiny nevydal
proti »předčasnému uveřejnění« menšinového
návrhu v »Presse« žádného prohlášení.
Szecsen
Presse
26
article
Redaktoři novin »Osídeutsche Post« a
»Presse« byli dne 7. záři k zemiskému soude
povoláni a tam tázáni, od koho závěrečně ná-
vrhy rozpočtového výboru říšské rady k uveřej-
nění dostali. Soudce předpokládal toliž, že se
ono sdělení stalo následkem porušení úřadního
tajemství. Redaktoři však prohlásili, že ony li-
stiny obdrželi od členů říšské rady a že se ne-
citi povinnými udati jměna jich, ježto se tu ne-
stalo žádné porušení úřadního tajemství, ani
říšští radové nejsou vázáni zachovávati o před-
mětech rokování přísného tajemství. Tím byla
episoda »předčasného uveřejněni« odbyta.
Dne 10. září zahájeny opět
schůze sesílené říšské rady. Kan-
celář řišské rady sestávala z dvorního rady.
dvorního sekretáře a jednoho oficiála. Kanceláři
bylo přiděleno bureau stenografů, sestávající
z přednosty vídeňské ústřední stenogr. kance-
láře, pak ze dvou stenografů první třídy a4
stenografů třídy druhé.
Osídeutsche Post
říšský rada
27
article
Zprávy o zahájených nyní schůzích říšské
rady čtli tehda se zvýšeným zájmem staříi
mladi; avšak jednání sesílené říšské rady z de
soustavně sledovati, bylo by nemístno. Jenom
několik episod zasluhuje či vyžaduje, aby zde
bylo uvedeno k charakteristice tehdejší politi-
eké situace. Ve schůzi ze dne 10. září, před
zahájením rozprav o rozpočtech ministerstev
vnitra, spravedlnosti a policie ujal se slova mi-
nísterský předseda hrabě Rechberg a ohradil
se proti mínění, jež ze zprávy výboru vyznívá,
jakoby ministři neustupně trvali
na systému, jehož odklizení se obecně
žádá. Toto mínění prohlásil hrabě Rechberg za
docela mylné, tvrdě, že všichni ministří svorni
jsou v přesvědčení, že musl býti do no-
vých drah zabočeno a že zásady no-
vého systému prohlášeny byly císařovou řečí
po zahájení říěské rady a ve vlastnoručním
listé, daném dne 19. dubna polnímu zbroj-
mistru Benedekoví, jakožto mistodržiteli v Uhrácá.
Rechberg
Benedekový
ministerstvo vnitro