ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 987abae0-78eb-11dc-b086-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 50, person 49, work 4, org 11
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 15. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 192.
4 article
Na ranní a odpol. HIsty přede lšef zer v Prate v adhlakstrai na měsíc . . . . . . 2 K za čivri leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou k. . . 7 K ook sa uěe . .. . . . 2 K 00b Poštont měste v la. : : : 9 k eck s drojí zisilken na něsěe. . . . .- ns čirrt leta . . . . 11 K e0
Prat
5 article Maďaři a západní Evropa.
Maďaři a západní Evropa. Bylo to po pádu Napoleona I., v době, kdy v čele svaté alliance stálo Rusko jakožto osvo- boditel Evropy od jha smělého Korsikána, když vynikající vlastenec maďarský hr. Štěpán Sze- chenyi kladl nejen pevné základy maďarské aka- demii, ale pracoval zároveň jak v oboru hospo- dářském, tak politickém o podmínkách přištího rozvoje nově k čilému životu se sbírajícího ná- reda maďarského. Tehdy hr. Szechenyi pod dojmem rozhodujícího postavení Ruska v kon- certu evropském a málomoci rozčleněného na tucty drobných státečků Německa, dospěl k my- šlence, že národ maďarský musí se opírati o zá- padní národy, zvláště o sousední národ něme- cký, aby zjednal si protiváhu proti Slovanstvu. jež domněle ohrožovalo záplavou národ maďar- ský. Od dob hr. Szechenye tato theorie o udr- žení rovnováhy mezi Západem a světem slo- vanským vnikla hluboko do myslí všech poli tiků maďarských, od těch dob trvalo jejich spoje- nectví s německým národem a s německou poli- tikou nepřetržitě až skorem na naše dny, my- šlenka ta na novo se upevnila zvláště po r. 1849, kdy maďarské povstání bylo nuceno složiti před Rusy zbraně, a byla rozhodujíc i v díle Deákově, kterýmž zavoden dualism do rakousko-uherského soustátí; dualism, jehož ny- nější krise náleží spolu k nejtěžším krisím, ja- kéž toto soustáti kdy stihly; dualism, jenž v této polovině říše zůstavil převahu politickou Něm- cům, za Litavou však Maďarům.
Maďar Sz Rus Deákův Evropa Rusko Německo Napoleon I
6 article
Nauka hr. Szechenye byla snad přiměřená své době, ale nesouhlasila nikterak s histori- ckými zkušenostmi a vývojem. Vždyť v době tisíciletého pobytu Maďarů mezi Slovany tito nikdy neohrožovali existenci jejich, nikdy ne- sáhali na samostatnost uherského království, kdežte o politice německé se to nikterak tvrditi nedá. Při tom hr. Szechenyi sám pokládal Ma- dary ještě za své doby spíše za národ východní, než západní, o čemž svědčí i název časopisu, jím svým časem vydávaného, v němž hojně ukládal své bohaté myšlenky, totiž „Kelet Népe“ (východní národ). Běh událostí nesl se za tím směrem, jenž někdejší poměry v západní Evropě důkladně změnil, utvořiv nejprvé sjednocenou italii a po válce německo-francouzské nynější velmocné Německo, nesené myšlenkou světovládnou. Bylo tedy již válkou německo-francouzskou rezhodnuto zároveň o nové rovnováze mezi státy svropskými, v níž primát Ruska se stal více než pochybným. Te pochopoval i hrabě Jul. An- drássy, kterýž vykonal dříve návštěvu v Petro- hradě, než se stal spolutvůrcem trojspolku. Přes to, že Maďaři se od onoho okamžiku až podnes chovali jako nejhorlivější a nejoddanější pří- vrženci trojspolku, přece u sebe doma jali se neúprosně stíhati výstřelky všeněmecké pro- pagandy známého německého pudu na Východ.
Maďar Szechenyi Jula Ma Evropa Německo Rusko Petrahradit Kelet Népe
7 article
Poeiťovaliť, že zmohutněné němectví vedle zá- padních Slovanů nejblíže na Východ má přes Uhry Z doby oné pocházejí též známé tajné in- strukce, jež dal kaneléř Bismark německému generálnímu konsulátu v Pešti, jež v posledních lelech způsobily značnou pozornost v nejširší veřejnosti, když jeden z jeho nástupců se na ně odvolával v říšském sněmu německém, aby vy- vrátil námitky opposice, že Německo vydalo Němce v Uhrách na pospas Maďarům. V Uhrách tedy již od dob Andrássyových činili opatření proti německé politice, k Východu se deroucí, třeba veřejně ani slůvkem nepro- zradili své obavy. Až když v této polovině sou- státí známé všeněmecké agitace odhodily i po- slední list fikový a když okázale prohlašováno z kruhů oněch, že celá koruna sv.-štěpánská ise Sedmihradskem spadá do obvodu zájmů něme- ckých, že jest kulturním územím německým, počaly se i v Uhrách ozývati určité a sebe- vědomé hlasy, že nutno učiniti rozsáhlá obranná opatřeni. Tohdy také ožily na novo v Uhiráchi slova
Němec Maďar Andrássyový Uhry Pešť Německo Sedmihradsko
8 article
Košutova, že státní právo zemí koruny české jest historicky stejně cenné s uherským. V praktické politice maďarské vedly tyto změny v poměrech mezinárodních, toto pře- sunutí rovnováhy evropské na stranu německou k výsledkům, kteréž spolu vytvořily nynější těžký problém krise uherské. Strana neodvislosti v Uhrách použila ze- jmena příležitosti, jakouž od r. 1896 poskytuje otázka obnovy rakousko-uherského vyrovnání, a od r. 1902 obnova obchodních smluv zahra ničných k tomu, aby ve smyslu svého programu úplné neodvislosti Uher učinila rozhodný krok. čímž by zároveň zjednala Uhrám vydatnější prostředky k vlastní obraně, proti postupu poli- tiky pudu na Východ. Tento sesílený postup maďarských osm- ačtyřicátníkův účinkoval mocně na veřejné ml- nění v Uhrách, a i posavadní stoupenci vyrov- nání z r. 1867, tak zvaná liberální strana, byli donuceni nastoupiti čilejší tempo politické, což se stalo úsilím, uvésti v život — neprovedené dotud články vyrovnání rakousko-uherského. Pro toto stanovisko padlo ministerstvo Szellovc, toto slanovisko vedlo k rozštěpení strany vládní, ke vzniku nové skupiny dissidentů, kteráž s ostat- ními skupinami opposičními a s košutovci při únorových letošních volbách dosáhla většiny v nynější, do 14. září odročené sněmovně.
Košutův Uher Uhry
9 article
Přes to, že požadavek zavedení maďar- ského velicího jazyka se vykládá jako rozdělení armády rakousko-uherské, spojená opposice do sud trvá zásadně na zachování základů dualisti- ckého ústrojí soustátí. Věc ta má své hlubší po- zadí nejen s ohledem na dynastii, kteráž jest nositelem myšlenky velmoci rakousko-uherské. ale i proto, že mezi politiky maďarskými vysky- tují se mužové, kteří hájí tak zvanou ideu — uherského imperialismu, t. j. případného vůd- covství všech zemi, v obvod soustátí náležejí- cích. Tito politikové, jinými slovy řečeno, maj za to, že otázka východní sahá od bran caři- hradských až po Krkonoše a Šumavu a že ná- rodové, obývající tyto rozsáhlé prostory, maj stejný existenění zájem. Třeba že skupina dissidentů, vedená hr Andrássyem, nejde tak daleko, co se týče idey uherského imperialismu, přece u ní jest roz hodující zachování soustátí jakožto velmoci. Za to posavadní nezdary ve vyjednávání mezi Vídní a spojenou opposicí čím dále tím více půdy poskytují v Uhrách straně neol- vislosti, a není vyloučeno, že do podzimu tato strana sama o sobě bude míti ve sněmovně uherské absolutní většmu, a že, jak zejmenn hlásé posl. Bárta, program spojené opposice již nevyhovuje stanovisku většiny maďarského ná- roda a nutno dospěti k — osobn; unii, t. j. úplné rozluce obou polovin říše až na společnou osobu panovníkovu. Z krajního křídla osmačtyřicátníků vyzně) také pokřik asi 10 poslanců, když stihla do sně- movny, tehdy ještě zasedající, zpráva o od- dělení Norska od Švédska — aby uherský sněm nasledoval příkladu norského. Tento výkřik jasněji než vlastní program neodvislosti pronikl i za hranice Rakousko- Uherska, a způsobuje nyní vůdčím politikům maďarským značné nesnáze.
Bárt spojený opposice Krkonoše Šumava Vídeň Uhry Norsko Švédsko RakouskoUhersko
10 article
Ve Francii i v Anglil toto dovolávání se vzoru norského způsobilo totiž značné ochla- zení posavadní přízně k Maďarům. V obou oněch státech pociťují patrně potřebu, aby nedošlo k úplné roztržce mezi Vídní a Peští, a ačkoliv zvláště v Anglii dosud přáli hnutí maďarskému, přinesly londýnské „Times“ v poslední době již několik článků proti snahám, utvořiti z Rakou- sko-Uherska — dva státy, přes to, že hr. Ap- ponyi ve zvláštním článku „Times“ hledí vy- světliti politiku spojené opposice uherské ja- kožto souhlasnou s vyrovnáním z roku 1867 Stejně jest tomu ve Francii; tam dle zprávy Raoula Chělanda, uherským listům zaslané. každý jest přesvědčen, že chtějí Uhry sledovati příklad Norska, a takto se prý stává krise uher ská i problémem francouzským. Ne- boť počítají tam, že by bylo v Evropě o velmoe méně, a proto se obávají nynější krise v Uhrách. Jsou prý sice tyto pro Francii znepo- kojivé zprávy původu vídeňského, ale žurnali- stika francouzská, až na tři, čtyři časopisy, málo se vyzná v poměrech zahraničných. Časopisy republikánské pokládají spojenou uherskou op- posici — za klerikální, a při nynějším protikleriálním proudu ve veřejném mínění francouzském chovají se tudíž ke snahám ma- darské opposice nepříznivě. To ovšem usnad- ňuje i působnost rakousko-uberského velevysla- nectví v Paříži, pokud jde o informace o pomě- rech v Uhrách. Doporučuje tedy výkonnému vý- boru spojené opposice maďarské, aby vydal za hranice projev, v němž by hlavně na to položil důraz, že nepracuje o odloučení d Rakouska, ale že bojuje za práva, z vyrov- nání plynoucí. Přispěje tato nálada ve Francií a Anglii k konečné smírné dohodě mezi Peští a Vídní, či pokročily poměry již do stadia neudržitelného?
Maďar Chělanda Uher Francie Vídeň Pešť Anglie Norsko Evropa Uhry spojený uherský op Paříž Rakousko Times Apa RakaskýUhersko
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 14. července. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Panská sněmovna před letními prázdninam měla dnes poslední schůzi. Byla skrovně navšti vena. Jenom stěží zachována presence, ke kter jest třeba 40 členů. Historickou šlechtu zastu povali hr. František Thun, hr. Kolowrat a bar Helfert, české občanské pcery jediný pan Wo- hanka, Poláky pak dr. Biliňský, dr. Madeyský a hr. Sladnický, kterého z poslanecké sněmovny musíli vzíti pro jeho řeč z roku 1893, promlu- venou proti volební opravě. Taaffově zvláštěa proti rozšíření volebního práva vůbec a kterého jest nyní mezi senátory viděti málokdy. Malým počtem byli shromáždění lordové, pracovali však parou. Za necelé 21g hodiny projednáno 10 zá- konů, mezi nimi obchodní smlouva s Německem a nové výdaje na dráhy alpské. Dneškem nastal v této polovině říše úpln klid parlamentní. Poslanci a politikové rozjeli se do svého domova, do letních sidel a do lázní. Politika cislajtánská bude teď odpočivati nejméně dva měsíce. Také ministři s neděle opustí Vídeň. Ba Gautsch odebere se na 4 neděle. do Karlovýeh Varů, čtyří ministři, bar. Call, dr. Kosel, dr Hartel a dr. Pientak do Gastýna. »Mohou tam denně konati minislerské rady,« — prohodi zlomyslný bývalý člen kabinetu koaličního.
Thun Kolovrat Helfert wo Polák Biliňský doktor Madeyský Sladnický Taaffův Gautsch Kosel Hartel Pientak Gastýn Vídeň Německo Karlovýeh Vary poslanecký sněmovna
12 article
Z Vidně, 14. července. (C - B) Předseda kn. Windischgrät z zahájil schůz ve 12..30 hod. Dv. r. Lamasch navrhl pilné projednán zmocňovacího zákona a hr. Montecuccolli, aby byly dány na pořad i předlohy o daních sněmovnou poslaneckou vyřízených, což přijato. Ref. Inama-Sternegg podal zprávu o ob cbodní smlouvě s Německem a konstalo val, že vláda byla si plně vědoma úzké spojitost zemědělství s průmyslem. Soudí, že zemědělstv spíše potřebuje ochrany. Ochranná cla zemědělskí jsou oprávněna jen při obraně proti zámořské sou těži. Sama zemědělství nepomohou a jejich jedno strannost uškodí nejdříve průmyslu a potom i země dělství. Také hornictví zasluhuje státnl podpory Nutno pečovat o udržení rovnováhy mezi domácím a zahraničním trhem. Smlouva, o níž se jedná, bude moci zůstati v platnosti i jako smlouva prostě ra- kouská. Vyslovuje vládě důvěru, že ničeho neopo- mene při hájení hospodářské samostatnosti této po- loviny řiše, ať se děje v Uhrách cokoli. Zemědělství rakouské bude moci existovati za jakýchkoli poměr v Uhrách. Hr. Kuetstein domnívá se, kdo na této smlouvě pracovali, že správně rozpoznali polřeby této říše. Ochranná cla nemají sloužiti jednotlivcům, nýbrž celku, a ve svých účincích mohou býti uči- něna illusorními terminovým obchodem. Pojednávaje o některých speciálních položkách, žádal vládu, aby duševně i fysicky pracujícím vrstvám co možno nej více příležitosti k práci poskytnuto bylo a aby vý tržnostem živlů práce se štítících rázně bylo čeleno. Ministr obehodu bar. Call snažil se dokázati, že v nové smlouvě měl se zřetel na zušlechťovací řízení.
Lamasch Ina Německo Uhry Hradec
13 article
na něž pamatováno také ještě i ve smlouvě doda tečné. Středoevropské smlouvy mají pro obchod ten význam, že jest jimi podporován ve smlavních slá tech a zjednávají se přímo větší účinky. Celní vý- hody méní se dle států, s nimiž se smlouvy uzavírají Nedosáhlo se sice, co by bývalo dle našeho obchodně- politického programu žádoucím, avšak že zachovala se celkem rovnováha ve statu quo. Dodatečná smlouva nestačí pro budoucí pořádek a vyžaduje celou řadu smluv jiných, neboť hospodářské zájmy právem vy žadují zřetele jak na Východě tak na Západě. Do- datečná smlouva ze dne 25. ledna 1905 je především posledním mezníkem společné sazby. Ministr troufa že hospodářské zájmy budou dosti silny, aby smluvní dílo v nynější své podobě se uskutečnilo a bylo včas doplněno jinými. (Hlučná pochvala.) Fo referentovu doslovu byla smlouva s Něme- ckem přijata a bez debaty ve druhém a třetím čten zákon zmocňujíci k zatímné úpravě obchod- ních a dopravních poměrů se Švýcar skem a Bulharske m. Sněmovna rokovala dále o překročen úvěrů při stavbě alpských drah (referen Czedik). Dvorní rada Jeitteles divil se, že veřejnost odsuzovala překročení úvěru, neboť z počátku byl velký povděk, že dráhy ty budou se stavět a záko stanovil všecky úvěry. Je ku podivu, že nynější po- žadavek vládní způsobil ve veřejnosti tak velikou sensaci, má-li se na paměti, že zákon o vodnic drahách obsahuje určité zmocnění, že vláda můte vydati 250 milhonů. Vláda bude moci záhy podnik- nouti stavbu vodních drah a úpravu řek a nikdoji nebude miti za zlé, vydá-li další neustanovené sumy až spotřebuje úvěry původní. Princip státních železni je velice nákladný a sahá velice do slátních financi.
Fo Jeitteles Nout Bulharske m . sněmovna
14 article
P.chybuje, že velký náklad na alpské dráhy jes v pravém poměru s jejich hospodářským užitkem Výpočty výnosnosti nemohou se provéstí zevrubně Veřejnost nikdy nezví, co vynáší slátu základní ka- pilál. Proti další stavbě začatých drah a proti povo- lení potřebných úvěrů se arci nikdo neozve; on (řečník) chtěl ulehčiti jen svému odbornickému svě domí. Ref. bar. Czedi k ve svém doslovu polemisoval a Jeittelesovými vývody, háje nutnost druhé terstské trati, načež přešlo se k rokování zevrubnému. Při čl. 1. dovozoval dv. r. Jeitteles naproti zpravodaji, že soukromý kapitál našel se vždycky kdy mohl se pustiti za podmínek finančně snesitel- ných do stavby železnic, avšak nepropůjčí se ke slavbám nevýnosným. Reť. bar. Czedik namflnul, že soukromý ka pital nedostane se na stavbu železnic, jehož třeba v zájmu veřejném. Nejsou všude severní dráhy, jež by vedly rovinou. Zakon přijat potom v 2. a 3. čtení. Bez debaty přijaty dále: zákony o stát- ním výkupu pinegavské dráhy, o odvracení a potla- čování nákazy vepřového dobytka, změnách někte- rých ustanovení o správním soudu, o poplatcích z přenešení majetku a změnách domovní daně činžovní. Konec schůze ve 3 hodiny odpoledne.
Jeittelesův Jeitteles
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 14. července. (Polské v y m ženosti.) Krakovský »Czas« oceňuje ve vl- deňském dopise polské vymoženosti z posledn kampaně říšské rady. V prvé řadé vzpomíná se- státnění severní dráhy Ferdinandovy a praví v té věci: Baron Gautsch ve formě úplně jasné slibil postátnění soukromých drah a hově poža- davku polského kola již ve vnější formě onoho slibu, jmenoval na prvém místě dráhu severní. Tvrdí se, že vláda již v nejbližší době zformu- luje svou nabídku, neboť veškeren potřebný k tomu materiál jest v železničním ministerstvě již připraven, a bude jen třeba přizpůsobiti jej požadavkům nejnovějši doby. Dráha severní bude sestátněna buď bezprostředně 1. ledna 1906, anebo, vyskytnou-li se některé obtíže, o něco později, ale s platností od 1. ledna. Neví se toliko, převezme-li vláda pouze železnou dráhu, aneb také uhelné doly, patřící dráze Ferdinandové. Na všechen způsob otázka sestát- nění severní dráhy jest usnadněna tím, že kon- cesse pro případ sporů stanoví, že rozhodnutí přísluší rozhodčimu soudu, z jehož nálezu není odvolání. Druhou význačnou vymoženost »Czas« vida v prohlášení barona Gautsche, že správa stát- ních železnic bude reorganisována. »Jest mi známo — píše zpravodaj — že reorganisační plán jest v hlavních rysech již hotov, neboť má býti proveden současně s postátněním velkých
Ferdinandův Ferdinandová Gautsch Praha Baron Gautsch
16 article
Vrobném prodejii aní číslo o sobě . . . za B poledul . . . . . . . za 2 b Ve flialbách na venkověo ranní číslo. sěpolednt Inseráty plstí se hotové pnpřei. vřečzlscení a jneerty přijímá zdninl strace v Marianslé ulici č.n Tam eschávejí se tei rdake tlskáran a ezpečžce , Národn ich Liistu“ Bukopicy se novracsji
Marianslý ulice
17 article
dráh soukromých. Pro nás Poláky jest nejdůle- žitější věcí, aby navržená generální ředitelstva obdržela co nejširší obor působnosti, zvláště co do činnosti investiční. Jde o to, aby hlavní ře- ditelstvo pro Halič mělo nejširší kompetenci při opatřování materiálu na stavby a udržování dráhy a proto polské kolo bude míti pilné zření k této věci.« V Praze, 14. července. (Oběžník Fejérvárův.) Oběžník, jejž bar. Fejérváry rozeslal všem uherským stoličním úřadůma samosprávným městům, a o němž byla v na- šem listě již telegrafická zmínka, upozorňuje v úvodě, že Uhry nemají na ten čas parlamen- tem schváleného rozpočtu ani provisoria, čímž prý je vinna sněmovna, jež pracovala na plano.
Polák Fejérvárův Uher Halič Praha
18 article
Přes to, že nynější vláda není vinna smutnými nynějšími poměry, činí se ji přece zbytečnéa škodlivé překážky. A pak se praví dále: »V středu Evropy nemůže obstáti ani na chvili civilisovaný větší stát bez diplomatické (sicl) vlády a správy. Před touto pravdou musí ustou- piti každá strannická předpojatost. Vláda jest zákonná a ústavní. Nemůže se sice opříti o par- lamentní většinu, ale to neruší její ústavnéa zákonité trvání. Také jí ta okolnost nemůže překážeti v plnění posvátného, vlasteneckého úkolu. A úkol její jest prostý a jasný. Záleží v tom, aby většinu sněmovny pohnula k pře- vzetí vlády, tak aby nynější kabinet mohl ustou- piti novému, stejně ústavnímu a zákonitému, ale také majoritnímu principu odpóvidajícímu ministerstvu. Nynější vláda nepřevzala úkol polilických a nepřevezme jich. Bude šťastna, až úkol její bude splněn a bude moci ustoupiti se svého místa a sprostiti se těžké zodpovědnosti.« Na to se v oběžníku vzpomíná Banffovy reso- luce ze schůze dne 21. června, jíž se stoličním úřadům doporučuje odepřiti vládě pomoc při vybírání daní a odvodu rekrutů. Resoluci té vyhověly některé stolice a některá města, zapo- věděvše svým úřadníkům poskytovati vládě po- moc. Vládu to prý překvapilo, ač nechce po- chybovati o vlastenecké horlivosti oněch municipií.
Banffův Evropa
19 article
Ale pořádek ve státě musí býti zachován. Státní orgány a veřejní úřadníci musí konati svou povinnost k vlasti. Nesmí býti otřesena bezpeč- nost osob a majetku; musí býti dbáno důstoj- nosti státu na venek. Vláda dostojí své povinnosti, ale také společnost musí konati svou povinnost k vlasti. Brániti občanům, chtějí-li dobrovolně platiti daně neb stavěli se k vojsku, jest ab- surdila. Takově jednání nepřivede k eili, jejž si vytknula spojená sněmovní většina. Naopak může ještě více rozrušiti dohodu mezi korunou a národem, žádnou reformu však neurychli ani ji neprovede. Nepřevziti vládu, ale strpěti, aby vládl jiný, jest pochopitelno; ale není v ději- nách uherského národa příkladu, aby strana vlády nepřevzala a také nedopustila, aby vládu převzal jiný. Takový stav, pravi se dále v oběž- níku, nepotrvá asi dlouho; ale země nemůže zůstati bez vlády, dokud se neustaví kabinet parlamentní a proto nynější vláda nemůže trpěti opatření, která by vedla k rozrušení veřejných poměrů. Oběžník končí přesvědčením, že sto- liční úřady nebudou tedy činiti překážky při vybírání daní a odvodu rekrutů. Vláda by jinak okamžitě prohlásila za neplatné každé usnesení municipit a každé opatření samosprávných úřadů, které by, třebas z nejčistších důvodů, porušovalo platné zákony a musilo by vésti k rozrušení pořádku. Oběžník Fejérvárův způsobil bouři rozhor- lení v koaličním tisku uherském. Výkonný výbor koalice, jenž má dnes schůzi, za- ujme patrně postavení proti tomuto oběžníku. Dnes však konala se v Pešti také miníster- ská rada, jíž se zúčastnili všichni členové kabinetu a která se zabývala otázkou, jakých prostředků se má chopiti vláda proti renitentním samosprávným úřadům. Z Terstu, 13. července. (Proti něme- ckým zkouškám na vlašské fakultě.)
Fejérvárův Pešť Terst
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravoje dr. Servá Heller.
doktor Servá Heller
21 article
V době přechodné.
22 article
(Závěrečné návrhy většiny a menšiny rezpočtovéhe výboru. — »Předčasné uveřejnění jich. — Plné schůze sesí lené říšské rady. — Některé momenty z nich. — Hlavní rokování. — Debata o závěrečních návrzích. — Hr. Szecse jako řídicí duch. — Hlasování a odro čení sesílené říšské rady. — Cisař sli buje brzké rozhodnutí.) Vídeňské noviny »Ostdeutsche Post« uve- řejnily dne 30. srpna onen »sensační závěreční návrh« většiny rozpočtového výboru sesilené říšské rady, o němž byl veřejný tisk dosud je- nom tajuplné narážky přinášel a jehož zněn tedy ve všech kruzích rakouské intelligenee s napjatou zvědavostí bylo očekáváno. Závěrečná zpráva rozpočtového výboru vy- ličivši stav rakouských financí podjala se úkolu vyslihnouti vnitřní příčiny tohoto neblahého sta- vu a naznačiti také způsob, kterýmž by trvalé zlepšení finaněního a vůbec hospodářského stavu říše zabezpečiti se dalo. Z toho vyplynula sama sebou kritika nejenom finanční, nýbrž celé do- savadní státní správy, jakožto vlastní a hlavní přičiny finanční miziny státu, a tato kritika byln smělým odsouzením systému, dle něhož Rakou- sko od desíli let bylo řízeno. Avšak zpráva většiny rozpočtového výboru nemohla přestaíi na negativním jenom projevu, na prostém toliko zavržení dosavadního systému, nýbrž byla logi- kou věcí nucena projeviti mínění většiny výboru o tom, dle jakých zásad by celá státní správa
Hradec Ostdeutsche Post
23 article
měla býti opravena a dospěla po obšírných vý- vodech k tomuto závěru: »Sesílení a příšti zdárný vývoj říše vyža dují, aby uznána byla historicko- politická individualita jednotli- vých zemí, v jejichž mezích při- rozený rozvoj a zdar různý ch kmenových národností za bezpe- čen býti má, jakož i srovnání tohoto uznání s požadavky a podmínkami celko- vého státního svazu, tedy při zásad- ním stejném postavení všech ze m říše nejen uznání a zavedení jich au- tonomie ve správě a vnitřním zá- konodárství, nýbrž také definitivní stano- vení, zabezpečení a zastoupení jejich spo- lečněho státoprávního svazu. Avšak tato státoprávní úprava může svého dovršení dojíti jenom opětným oživením a založením ži- vota schopných municipálních zřízení ve smyslu vážně míněně samosprávy a vše- chna tato opatření dosáhnou svého eíle jenom, jesiliže co možná nejobsáhlejším přimknutím k bývalým institucím a právním řádům a jich srovnáním i sloučením s po- žadavky všech ku platnosti dospěvších politi- ckých a společenských činitelů zadost uči- něno bude právním názorům jed- notlivých zemí a budou-li zájmem celkového svazu žádané změny (bývalých řádů) nesporně odůvodněny právě toliko oněmi velkými nutnostmi, kterýmž žádná země této říše nemůže odepříti svého uznání. Výbor je proniknut přesvědčením, že říšská rada límto určitě formulovaným vyznačením povšechného směru meze svého povo- lání nepřekročila, ale že jich tím také dostihla Naděje, kteréž jejím svoláním vzbuzeny byly, veliká důležitost, jež cisařova slova její činnosti přikládají — ale především ze zkoumání státního rozpočtu
vý státní svaz lečně státoprávní svaz
24 article
vyplynuvší přesvědčení, že by jenom ciferní jeho přehlížení za dalšího trvání dosavadní soustavy tuto činnost docela planou činilo, nutká říšskou radu, aby svému mínění a přesvědčení o slavu věcí a potřebách říše rozhodný výraz dala. Avšsk pokus vylíčiti podrobněj způsob, jímž by naznačený tulo směr usku- tečněn býti měl, zavedl by říšskou řadu na pole, na němž se politické rady a funkce vlastní vládní moci dotýkají a křižuji říšská rada musí tohioto pole daleka zůstávati, tím více, ježto úkol takovéhoto prostředkování vyrovnávání, upravování a navrhování k tomu vhodných určitých prostředků a opatření jí ni- kterak nepříslu ší. Výbor soudí, že řišská rada důvody pro takovéto omezování svého úkolu svých návrhů nalezne v dějinách, jež uč a jasně dosvědčují, že jakýkoli vážný přechod k různým změnám státních zřízení vždy ne- bezpečným se stává, jestliže činitelové, kteř trvajícími mocnostmi ke spolupůsobení povo- láni byli, s důvěrou se nepodřizují a nepřipo- jují k autoritě, jež ve stavu obecného kolo- tání je pevným, neochvějným jádrem státníh ústroji.« Den před tím uveřejnila »Presse« náv rh menšiny rozpočlového výboru, jehož ko nečný odstavec takto zněl: »Soudice, že říšská rada z řeči, kterouž Jeho Veličenstvo sesílenou říškou radu osloviti rá- čil, čerpá plná oprávnění, nadějemi pak, jež k jej činnosti se poutají, puzenu se cílí, bez ostychu vyznačiti potřeby obyvatelstva a projeviti své z zkoumáni rozpočtu nabyté přesvědčení a proká- zati tím Jeho Veličenstvu, našemu nejmilostivěj- šímu císaři a pánu v jeho úsilí o stejnoměrné povznášení blaha všech národů Rakouska upři mnou a oddanou podporu, považujemeza
Rakousko
25 article
oprávněný návrh, aby slavná říšská rada ke konci své porady o rozpočtu na stupně nej- vyššího trůnu položila nejuctivější prosbu: aby Jeho Veličenstvo z vlastní právomoe nejmilostivěji v život uvésti ráčilo in- stituce, jimiž by za nejvýše možného roz- voje volného práva sebeurčení v všech korunních zemích a za nej plnějšího šetření jednoty říše a jedno ty zákonodárství, jakož i výkonné moci vlády, dále pak za účinné a nezávislé kontroly státního hospodářstvi, všechny zájmy obyvatelstva vhodného zasloupení došly v obei, v zemském sněmu a v říšské radě. Jak vidno, navrhovaly obě strany, většin i menšina změnu systému, většina návrat k bý- valému historickému útvaru říše, menšina »mo- derní« — jak se říkalo — t. j. historický vý voj přezírající, centralistickou úpravu říše, při čemž ani jedna ani druhá strana neměla na zřeteli soustavu representativní, obecně konst- tuční. V neděli dne 2. září uveřejnili hr. Szecsen a hr. Clam-Martinitz v »Ostdeutsehe. Postue prohlášení, ve kterémž tvrdili, že » předčasné uveřejnění dokumentu ze souvislosti vytrženého (rozuměj závěrečného návrhu většiny rozpočto vého výboru) jenom zneužitím důvěrného sdě lení státi se mohlo a že »slovné znění uveřej něného vota není docela totéž, jak ve výborové schůzi přijato bylo« atd. Že by věený obsah uveřejněné zprávy nebyl přesným, páni zpravo- dajové arci netvrdili a veřejnost uznala z toho, že bylo v poslední schůzi výboru snad tu a tam jenom nějaké slovíčko pozměněno, na čemž arei nikomu nezáleželo. Zpravodaj menšiny nevydal proti »předčasnému uveřejnění« menšinového návrhu v »Presse« žádného prohlášení.
Szecsen Presse
26 article
Redaktoři novin »Osídeutsche Post« a »Presse« byli dne 7. záři k zemiskému soude povoláni a tam tázáni, od koho závěrečně ná- vrhy rozpočtového výboru říšské rady k uveřej- nění dostali. Soudce předpokládal toliž, že se ono sdělení stalo následkem porušení úřadního tajemství. Redaktoři však prohlásili, že ony li- stiny obdrželi od členů říšské rady a že se ne- citi povinnými udati jměna jich, ježto se tu ne- stalo žádné porušení úřadního tajemství, ani říšští radové nejsou vázáni zachovávati o před- mětech rokování přísného tajemství. Tím byla episoda »předčasného uveřejněni« odbyta. Dne 10. září zahájeny opět schůze sesílené říšské rady. Kan- celář řišské rady sestávala z dvorního rady. dvorního sekretáře a jednoho oficiála. Kanceláři bylo přiděleno bureau stenografů, sestávající z přednosty vídeňské ústřední stenogr. kance- láře, pak ze dvou stenografů první třídy a4 stenografů třídy druhé.
Osídeutsche Post říšský rada
27 article
Zprávy o zahájených nyní schůzích říšské rady čtli tehda se zvýšeným zájmem staříi mladi; avšak jednání sesílené říšské rady z de soustavně sledovati, bylo by nemístno. Jenom několik episod zasluhuje či vyžaduje, aby zde bylo uvedeno k charakteristice tehdejší politi- eké situace. Ve schůzi ze dne 10. září, před zahájením rozprav o rozpočtech ministerstev vnitra, spravedlnosti a policie ujal se slova mi- nísterský předseda hrabě Rechberg a ohradil se proti mínění, jež ze zprávy výboru vyznívá, jakoby ministři neustupně trvali na systému, jehož odklizení se obecně žádá. Toto mínění prohlásil hrabě Rechberg za docela mylné, tvrdě, že všichni ministří svorni jsou v přesvědčení, že musl býti do no- vých drah zabočeno a že zásady no- vého systému prohlášeny byly císařovou řečí po zahájení říěské rady a ve vlastnoručním listé, daném dne 19. dubna polnímu zbroj- mistru Benedekoví, jakožto mistodržiteli v Uhrácá.
Rechberg Benedekový ministerstvo vnitro