Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

července 1905. Číslo 192.

4 article

»Piccolo« v další úvaze o vládní předloze, kterou se má zříditi vlašská právnická fakulta v Roveredě, vyslovuje se proti německým před- náškám na fakultě, byť jen o předmětech vedlej- ších. Stejně je proti tomu, aby posluchači vlaš- ské fakulty byli nuceni konati zkoušku z ně- kterého předmětu německy. Nechať prý s posluchačům poskytne možnost, aby dobro- volně mohli poslouchati některé německé před nášky a budou li chtíti, i zkoušku některou ko- nali německy, ale nuceni k tomu býti nemají

Piccolo

5 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. července.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. července. Ruští Židě a anglický parlament. Už loni Židé, stěhující se z Ruska, hlavně desertéři, vyhledávali Anglii, jakožto zemi svo body, aby se v ní osadili, ale anglické úřady hned, jak zpozorovaly jejich příliv, učinily opa- tření proti němu. Nyní pak vláda podala par- lamentu návrh zákona o »nežádoucích přistěho- valeích«. Židovští poslanci ovšem ihned po- střehli, kdo je míněn, a mluvili proti tomu, aby Anglie dělala antisemitskou politiku. Balfoun odpověděl, že v theorii je rozhodně proti anti- semitismu, ale pro vládu je výše nejkrásnější theorie povinnost dbáti prospěchu Veliké Britanie. Proto prvý ministr radí parlamentu přijmout návrh zákona bez dodatku, navrženého opposicí aby zákon se nevztahoval na přistěhovalce, hle- dající v Anglii svohodu a útočiště. »Tento do- datek«, zvolal, »dovolil by každému ruskému Židu žádat, aby ho Anglie přijala.« Zákon byl potom přijat bez dodatku, k ve- likému podivení obecenstva, že se vláda osmě- lila provésti zákon, který neschvalují angličt Židé. Vysvětlují to tím, že vláda očekává brzký svůj pád. Rozlnka státu od církve ve Francii. Otázka odloučení státu od eírkve ve Francii dostala se nyní do senátu a neuvizla v něm na plsčině. V úterý zvolil pro tuto předlohu komisi, z jejíhož složení vysvitá, že senát velkou většinou jest pro rozluku. V senátě volí se komise v deviti odděleních, která do komise pro před- lohu o odloučení státu od církve volila po dvou členech a zvoleno bylo do ní 14 z astaneů a jen 4 odpůrci rozluky. Dva z jejích odpůrců dostali se do komise kromě toho ještě jen ná- hodou, protože v pátem oddělení zvoleni byl jen tím, že četní přívrženci rozluky opomenul se k volbě dostaviti.

Žid Praha Žida Rusko Anglie Veliká Británie Francie senát

6 article

Za těchto poměrů není nejmenší pochyby, že Comhesova předloha také v senátě bude schválena. Nejisto ovšem je, stane-li se to bez veškeré změny a hned po opětném svolání parla- mentu v říjnu tak, aby mohla se již 1. lednem 1906, jak se zamýšli, praktikovati. Zmíněná komise sešla se již ve středu k ustavující schůzi a zvolila si předaedou býv. ministra spravedlnosti v ministerstvu Combesově Valléa. Přivrženci rozluky podali za účelem zkrácení porad návrh, ve kterém klade se důraz na nutnost, by předloha byla vyřízena ještě před 1. lednem 1906 a žádá se, by v některé z nejbližších schůzí vyslechl se předseda mini- sterstva Rouvier a ministr kultu Bienvenu-Martin, načež by se projednala předloha. Návrh tento byl po krátké debatě schválen. Delcasséova politika. Anglické časopisy zabývají se rozmluvou, kterou měl býv. francouzský ministr zahraničních záležitostí Delcassé s redaktorem časopisu »Gaulois, a »Daily Graphie« nazývá jeho slova naprosto případnými. List tento praví, že Ně- mecko by se jistě bylo dalo na ústup, kdyby byl parlament Delcasséa jednomyslně a pevně podporoval. Pařížšti dopisovatelé londýnských listů při- kládají slovům Deleasséa velkou důležítosť korrespondent oficiosního »Daily Telegraphu«. který častěji napadá Rouviera, praví, že Del- cassé odstoupil, protože věril Anglii a pevně na na ní lpěl. Z německých časopisů komentuje Delens- séovy vývody zejmena »Nationa!Zeitung«, která praví, že ve válce Anglie a Francie s Něme- ckem, měla by převaha loďstva velký význam pro Anglii, ale žádný pro Francii. V této válce ocitlo by se německé loďstvo před velice obtlž- ným úkolem a německý námořní obchod utrpěl by nejtrpčí rány, ale zisk z toho sklidila by jen Anglie, nikoli Francie. Francie musí si boj vybojovati vždy na pevnině a úspěchy proti

Comhesův Martin del Anglie Francie Nout Daily Telegraph

7 article

Německu na moři neuchrání Franeii před celou tihou branné síly Německa. Výlohy takově války zaplatila by za všech okolností Francie, která prospěla by anglickým zájmům bez vlastního svého zisku. List praví dále, že Delcassé chtěl francouzský národ strhnouti na cestu válečných dobrodružství a že rozmluva jeho se zástupcem časopisu »Gaulois« dokazuje, že německá diplo- macie jeho politiku dobře vystihla a že byla oprávněna v zájmu evropského míru býti na stráži. Sociální demokraté a strana střední v Bavorsku. Nežli sociálni demokraté v Bavorsku pro- citli z překvapení, jež jim při pondělních vol bách volitelů pro volby poslanců do zemského sněmu přineslo spojenství s klerikálním cen- trem, z něhož, jak známo, vyšli na prázdno a všechen tučný zisk shrábl jejich spojenec, již dostavilo se překvapení druhé. Způsobil je pře- dák sociálních demokratů v Německu, poslanee Bebel. Mluvil dne 10. t. m. v Erlangenu na vo- ličské schůzi, které se zúčastnili kromě sociál- ních demokratů také všechny ostatní strany. Bebel prohlásil, že zásadní program sociálníeh demokratů v podstatných věcech souhlasí s pro- gramem liberálů a že nynější kompromis s cen- trem v Bavorsku byl jenom vynuceným produk- tem nynějších poměrů. Sociální demokracie Bavorsku, ujišťoval Bebel, hned po provedení volební opravy zahájí proti centru bezpří- kladný vyhlazovací boj.

Delcassé Bebel Německo Bavorsko Erlangen

8 article

Předloha o amnostii ve francouzské sněmovně. Na sklonku letního zasedání francouzské srěmovny došlo v ní včera při projednávání předlohy o amnestii pro Deroulěda a sou- druhy, pro dělníky, k vůli stávkám odsouzene a pro důstejníky, kteří v tak zv. denuneiačnt afféře potrestáni byli diserplinárně, ku prudkým scénám. Schválení předloby zdálo se býti již předem zajištěné, ale naděje tato zklamala. Na počátku debaty ujal se slova royalista De Rosambo a prohlásil, že předloha je obchodní machinaci a že, ač má mezi osobami. odsouzenými státním soudem, dva příbuzně. hlasovati bude proti ní. Nacionalista Lasie s pravil: Ministr spra- vedlnosti nemůže nijak ospravedlniti, že před- loha vztahuje se také na denuncianty. Ješte nikdy nebyly disciplmární tresty amnestií zru- šeny. Systém denunciací a jeho vynálezce (ge- norál André) nemohou býti amneslování. Tento původce denunciací jest kaceřován. (Souhlas pravo, velký hluk na levici.) Radikální poslanec Frouin volá: Chcete. abychom žádali odvolání předlohy?

Rosambo Lasie André Frouin

9 article

Lasies: Chci pranýřovati muže, který příměl některé důstojníky, že denuncovali svě soudruhy a jejich rozmluvám záludně naslou- chali. Nebudeme amnestovati tohoto muže, je- hož stopy budou dějiny stíhati, jako se dle jedo- vaté sliny stopuje cesta hada. (Bouřlivá po- chvala v pravo. Velký hluk a vřava na levici.) Brisson povstává a volá: Měl jsem úmysl, předlohu vlády příjati, avšak po potup- ných slovech, vyřčených zde proti měmu příteli, i po jeho pádu mi drahém, generálu An- dréovi, prohlašuji, že amnestii odm- tám. (Bouřlivá pochvala v levo.) Ministr vojenství Berteaux: Lituji těch kteří po prožité právě době nepocifují, že místo potupných slov, jichž žádný republikán nesm ztrpěti, vhodnějším by bylo, odpuštění a smi- ření. (Bouřlivá pochvala v levo.) Jako minist vojenství také jsem podepsal předlohu vlády Po slovech, jež pronesl pan Lasies, odvola vám tento svůj podpis. (Bouřlivá, opě- tovná pochvala v levo.) Jaurě s volá: Pane Lasies, jste spokojen Lasies: Nikoli, ale s vámi se ještě vy- pořádám. Ministr spravedlnosti Chaumié: Př rozčilení, v jakém se sněmovna octla, zdá se mi nutným, abych zavolal ministerského před- sedu, dlícího v senátě. Předseda sněmovny Doumer přeru- šuje schůzi na hodinu. V kuloárech došlo ku prudkým výstupům a nacionalisté, mezi nimi Deroulědův přítel Mareel Habert, vytýkají Lastesovi, že amnestii zmařil Ministerský předseda Rouvier vešel do sněmovny o 5. hodině a radil se krátce s mi- nistry a Doumerem. Předseda Doumer zahájil pak znovu schůzi, ale přečetl jen stručný dekref, kterým se zasedání ukončuje. Předloha o amnestii tím tudíž v zata vládou z pět.

Brisson Ana Lasies Deroulědův Mareel Habert

10 article

Po sehůzi konala se, jak jsme již sdělili, ministerská rada, která se usnesla, že všem, na něž se předloha vztahovala, udělí se amnestie dekretem.

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — 8 arcibiskupským denníkem všechna rozumná řeč marna. Po našem výkladu, kterému klerikalismu plají náš boj a z jakých příčin jest nutno v českém zájmu jej potírati, přichází ka- tolický list s výtkou, že neodpovídáme na otázku, kolik peněz věnovaly liberální veličiny, bohati židé a protestanté na studentské fundace ! Kterak my přicházíme k tomu, abychom odpovídali na takové otázky? Kdo je na to zvědav, nechť si prostuduje příslušné publikace fundačního úřadu, anebo se informuje u takové instance. Také ku poznámce veledůstojného listu, že jest modou českých protestantů posilati děti do drážďan- ských pensionátů, necilíme nejmenší závaznost odpovědné. Paušální podezřivání vůbec zůstavu jeme bez povšimnutí a povšechný utrhač na et sám sebe odsuzuje. Nazývá-li list tylo své po- známky »tvrdými oříšky«, nedovede oříšek ro- zeznat od bukvice. V našem čtvrlečním článečku stála následující věta: »Příklady fanatického ze- lotického klerikalismu mezi nižším světským kle- rem českým nejsou ostalně tak přes přiliš časly. aby nutno bylo zahrnovati jej jako celek názvy »tmářský« a azpátečnický«. Toť zajisté spi obrana nižšího, demokraticky smýšlejícího če- ského kleru před takovými názvy než pohana.

12 article

Co však říci tomu, že arcibiskupův denník v lo- kálce nadepsané »Český klerus v zreadle Ná- rodních Listů« včera proti nám napsal: »Po našem soudu jest přímo směšným viniti české kněžsívo ze zpátečnictví a tmářství . . .« Po- hana »tmářství« a »zpátečnietví« je výronem náboženské nesnášelivosti a rozhodně neodpovídá pravdě. Nadávky ty mohly by »N. L.« pone- chati »Času« a »P. L.« . . .?! Škoda místa na tak zevrabné dovozování pravdomluvnosti následovníků Krislových v Jirchářích, nasvěd čujeť nejvýše tomu, že požehnané pokolení sa- duceů a zákonníků od času spasitelových až do dnešních dob nevymřelol

P L

13 article

— Bestialita na počátku XX. století. T - hoto týdne proběhly denními listy dvě zprávy onoho druhu, jaký dává i nejotrlejšímu čtenáti vší sentimentality prostému, pociťovati vřen vlastní rozhořčené krve. Bylo to především v soudní síni vyličené martyrium malé Ludmilky Vitrové ve Staré Boleslavi, trýzněné od vlastní matky způsobem ne barbarským, ale přímo latar- ským, jestliže snad tatarské matky na dálném východě vlévají svým vlastním dělem násilně vroucí polévku do úst a odírají-li z nich kůži bičováním pomocí řemene. Málo která zprávaze soudní síně, z dramatické seény lidských příšer- ností, otřásla obecenstvem tak zimničně jako tato zvěsť o tom, že je ve středu Evropy ve dva- cátém věku ještě možno, aby deselileté dítky snášely ve vlastních rodinách po léta každodenně mučidla, při jichž podrobnostech cítí i statečný muž mrazení hrůzy po zádech poblhající. Ke všemu není tento případ v posledních letech — u nás v Čechách — ojedinělý. U nás, kde před celým světem a veškerým právem honositi se můžeme záviděníhodným zdravím lidové duše z pravidla jasně naladěné i za nejhorších okol- nosti, prostě všech perversi, jimiž trpí jiní náro- dové, v jádru plemene otrávení. Tento druh krimi- nality až do nedávna přece u nás, bohudik, scházel V procesu staroboleslavském nepromluvila spravedl nost dosud poslední slovo, a to bylo by úlevou, pod děsným údajem trpíei veřejnosti, kdyby byl nalezeno, že pachatelka zločinů proti vlastní krvi skutečně minula se smysly. Ještě hroznější a jen poněkud živější obrazivosti nesnesitelnějš jest fakt, který zaznamenán těchto dnů z kraje německého, Nových Domů u Aše, výjev z čirého nejtemnějšího středověku. Čtenářům našim jest událost tato známa. Kuchařka finanční strážnice

Ludmilka Kuchařka Stará Boleslav Evropa Čechy Dom u Aš

14 article

Kadlecova otrávila se obvyklým jedem kuchyň- ských zoufalkyň, zdlouhavě a nevýslovně bo- lestně působícím kostikem, se sirek seškrába- ným. Když se dostavily obvyklé prudké bolest útrob, probudila se v nešťastnici jako pravidelne láska k živolu, u sebevrahů po sebevražedném skutku, než se dostaví smrt, tím náruživějšl že jest spojena s nesmírnou lítostí, složenou z různých psychologiekých momentů. Svijejíe se v krutém tělesném utrpeni, prost nešťastnice o život, úpí o lékařské přispění. K osmi lidem obrací se o pomoc s prosbou, aby došli do Aše pro lékaře, k osmi, jednomu po druhém — marně! V žádném z těchto lid nezachvělo se ni vlákno lidskosti: »Pro boha vás prosím, já se otrávila !« Přes úpěnlivé prosby nikdo nohou nehne. Nebohá trpitelka puzena hrůzou ze smrti, která dávno přestala být samovolnou, vyvleče se konečně sama na cestu do Aše. Nedojde však daleko, klesá na costě za vsi pod strom a umírá tu ještě celé dopoledne, ztrhána smrtelnými křečmi, v kroužku diváků osadníků, než ji smrt vysvobodí. To strašně! Jde snad lidstvo vzdor všem pokrokům a důkazům o vývoji zpět k barbarství, vedeno nejmohutnější ze všech náruživosti moderní doby, brutálním sobectvím ?!

Kadlecův Aš

15 article

— Z Kutné Hory. (Pův. zpráva.) Okresní zestupitelství ve schůzi dne 10. července ko- nané usneslo se jednomyslně k návrhu pana Jesefa Švejka ze Sv. Kateřiny, prolestovati prot reformě vnitřní správy, jíž naše samospráva byla by omezena, proti novým punktacím s Němei a zvláště takovým, jimíž by zájmy na- reda českého měly býli opět poškozeny, ze- jmena též proti právě zamýšlenému rozdělení babické školy při c. k. porodnici v Praze; zá- roveň manifestováno pro zřízení druhé české university výhradně v Brně. Usnesení to při- vádí se kompetentním kruhům a v prvé řadě pp. poslancům na vědomí. Okresní výbor v Kulné Hoře, dne 10. července 1905. Okresní starosta: Aleis Výborný.

Jesef Švejk Kateřina Aleis Výborná Kutná Hora Praha Brno Kulný hoře

16 article

= Osobní. Policejní ředitel dvorní rada Křikava nastoupil delší dovolenou. — Pan MUDr. Václ a Moravec, odborný lékař vnitřních chorob v Praze. mešká od 17. července mimo Prahu. — Cejchmistři Václav Knobloch v Hořovicích, Jan Roth Pardubících a Frant. Knebel v Ústí nad Labem za- řadění byli do stavu delin. stát. úřadnictva XI. třídy 3. stupně. — Promoce. Pan JUC. Arnold Singer z Ko- Iína bude v ponděli dne 17. t. m. o 121/4 hod. odpol na doktora práv veřejně povýšen. —Z české vysoké školy technické v Praze. Inže- nýr pan Ladislav Rieger ze Slavošova v Če- chách a inženýr pan Václav Krupař ze Žehuně v Čechách podrobili se dne 12. t. m. s úspěchem druhé státní zkoušce z odboru technické chemie. — Inženýr pan Jaroslav Linhart z Přilep u Ra- kovníka, podrobil se dne 12. t. m. II. státní zkoušce z odboru stavebního inženýrství a uznán způsobilým s vyznamenáním. — Inženýr pan František Ma- reš ze Smíchova, rodem z Hostomic pod Brdy, po- drobil se dne 12. t. m. druhé (odborné) státní zkoušce z technické chemie a uznán byl velmi způsobilým. — Rodinné zprávy. Pí. Blažena Vránov roz. Schánělova a pan Miloš Vrána slavili těchto dnů sňatek manželský. — Zasnoubení slavili dne 14. července t. r. pan František Vokáč, priváln úřadník, se slečnou Annou Kulinovou, maj- telkou domů a velkozávodu v Praze.

Křikava MUDr Václ Moravec Knobloch Jan Roth Pardubíce František Knebel JUC Singer Rieger Krupař Linhart ma Blažena Vránov Schánělův Vrána Vokáč Kulinův Praha Hořovice Ústí nad Labe Slavošov Žehuň Čechy přilepit u Ra Smíchov Hostomice pod Brdy český vysoký škola technický v Praga ko

17 article

— Pohřeb paní Františky Hodkové, choti mistra tesařského, známé svojí lidumilnou a dobrotivou po vahou, konal se dne 13. července na hřbitov vyše hradský. Průvod ubíral se ulicí na Slupi, Vyšehrad skou třídou a Vratislavovou za velmi hojného úča stenství všeho obyvatelstva vyšehradského a zvláště těch, jichž zesnulá byla štědrou podporovatelkou. Ved jej za duchovní assistence pan J. Kyselka, kanovník- farář a zúčastnili se ho: národní jednota střelců z Tuchoměřic, jejíž praporu byla zesnulá matkou. deputace měšťanských ostrostřelců v Praze, spole vysloužilců vyšehradských s hudbou, úřadnictvo a tesař ské dělnictvo závodů Hodkových. Věnce věnovali Manžel zesnulé (Milované a nezapomenutelně choti) dále synové stavitel František Hodek a mistr tesa ský V. Hodek, zeť učitel J. Barvín s chotí, manželé Tůmovi se sestrou zesnulé, bratr Z. Friedrich, archi- tekt Čeněk Müller s choti, jednota českých střele v Tuchoměřicích, spolak vojenských vysloužilců vyše- hradských, beseda »Havliček« na král. Vyšehradě manželé Lutzovi, Čerovských, Skopcovi, Píistrovi Sendlerovi, paní Králová, paní Wendlingová, hosté pana Píistra, úřadnictvo a dělnictvo závodů Hodko- vých atd. Po výkropu v chrámu sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě, byla rakev do rodinné hrobky uložena. — Po návštěvě anglických novinářů v Čechách.

Hodek Vratislavův Hodkův V Hodek J Barvín Tůma Müller Lutz Čerovský Skopec Píistr Sendler Králová Wendlingová Píistra Petro Pavel Tuchoměřice Praha Čechy Hodkovýchod atd

18 article

Ve včerejší schůzi městské rady pražské sděleno, že pan James Baker, člen král. dějepisné i zeměpisné společnosti v Anglii a vůdce letošní červnové vý- pravy anglických žurnalistů do Čech, zaslal panu sta- restovi král. hlav. města Prahy dru. Vl. Srbovi přípis tohoto znění: „Při schůzi, kterouž jsme konali v Kar- lových Varech, na kone« své nanejvýše památné cesty Čechami, byl jsem pověřen celou společnoslí žurna- listů, kteří se mnou cestovali, anglických, škotských. irských a z Walesu, abych vynasnažil se přednésti Vám, první úřadní hlavě slavného města pražského naše hluhoké city vděčnosti, a to nejen Vám osobně, nýbrž i členům městské rady, Spolku českých žur- nalistů a všemu obyvatelstvu Vašeho historického hlavního města za to, že tak nanejvýše vřelea srdečně přivítali a přijali britské žurnalisty; že je tak přebohatým pohostinstvím uctili a stálou, všech po- drobnosti si všímající pozorností přičinili se o všecky příjemnosti a pohodlí za našeho pobytu ve Vašem městě. Znal jsem již dobře vytříbenou a vzdělanou pohostinnost českého národa, ale žádný z mých přátel před tím nebyl navštívil Vaši zemi, a vřelé Vaše i srdečné přijetí a přebohatý, při tom však příjemný a rozkošný program, který jste nám při- chystali, abyste nám umožnili pochopiti poněkud život Vašeho národa, jeho umění, jeho hudbu, jeho lásku k vlasti a dějinám, jeho obdivuhodný vývoj ve vě- dách, obchodu a zemědělství, nejen okouzlily Vaše hosty, ale naplnily je též obdivem a proto také přejí si tito poděkovati Vaším prostřednictvím ještě jednou pánům slarostům a městským radám a obyvatelstv všech ostatních měst a obcí, kteří Vašim hostům po- skytli tak rozmilého uvítání; zejmena městu Karlovu Týnu, Kolínu, Kutné Hioře, Táboru a Budějovicím.

James Baker Srba Anglie Čechy Praha Kara Wales Vaš město Karlov Kolín Kutná Hiora Tábor Budějovice spolek český žur

19 article

Zlaté Koruně, Krumlovu, PracHatlcím, Husínci a Plzní, které závodily s Prahou, jak by nás pamětihodněa velikomyslně přijali a městu Domažlicím za velice zajímavý den mezi malebným občanstvem rolnickým, jakož i městu Klatovům. Paměť naše přebohatě zá- sobena jest podivuhodnými zjevy a obrazy, v našem sluchu zaznívají dosud všechna Vaše laskavá slova a Vaše skvostná hudba. Mnozí z nás psali již články, sražíce se. aby naši rodáci uvěřili všemu, co jsme vi- děli a pochopili Vaši vlast a mnoho dalších článků bude ještě následovati v dennících a měsíčnících. Ačkoliv není možno vyjmenovati všechny, jimž by- chom rádi poděkovali, přece činnost tří pánů z Prahy byla tak veliká a nám při naší cestě Čechami tak prospěšná, že si dovolujeme Vaší laskavostí, vysoce slovutný pane, děkovati co nejsrdečněji prof. Borov- skému za všechny jeho přípravné práce a velikou péči, kterou nám věnoval, co jsme dleli v Praze, dru. Ma- lému za jeho učené přispění ve všech věcech po dny našeho cestování, a p. Titěrovi, který tak obezřele pečoval o naše pohodlí na cestě, pohodlí, jímž dopl- něna byla neobyčejná a laskavá pozornost minister- stva železnic. Naše cesta Čechami v červnu 1905 bude nesmazatelnou vzpomínkou znamenité rozkoše, a co nejsrdečněji já i moji spolucestující přejeme zdaru Praze a jeji obyvatelstvu, a zaraví a štěstí Vám, vysoce slovutný pane, jejímu prvnímu representantu.

Husínec Titěra Krumlov PracHatlce Praha Domažlice Klatovy Čechy Borov Ma

20 article

Ve vší oddanosti trvám Vám vždy věrný James Baker m. p., člen kr. dějepisné společnosti a kr. zeměpisné společnosti v Anglii — Ke stykům českofrancouzským. Z Paříže, 14. července. (C.-B.) V municipální radě tlumočil president telegrafický projev sboru obecních starších král. hlavn. města Prahy, při- pojivší se z plna srdce k národní slavnosti ze 14. července. — Z městské rady pražské. (Kolaudace Rie grova nábře2í.) Na vědomí vzata zpráva místo- držitelsiví, že dne 19. června konala se kolaudaění komise stavby nábřeží Riegrova na hoř. Novém městě, a že provedené práce byly schváleny; námitky, po- dané některými soukromníky, byty zamítnuty. — (Povýšení fary u sv. Štěpána.) Knižeci arci- biskupská konsistoř sdělila, že k žádosti rady měslské povyšuje farní kostel sv. Štěpána na hlavní. — (Z projev soustrasti) zastaný radou městskou ka- binetní kanceláři nad úmrtím arcivévody Josefa vy- sloven byl dík. — (Měšťanský slib) složil v této schůzi p. Václav Černovský, obchodnik v Praze. — (Čerpání vody na Malém náměstí.) M. r. pan Lada urgoval vyřízení svého návrhu, aby na místě dosavadního způsobu čerpáni pitně vody na Malém náměsti zavedeno bylo čerpání vody zvlášt- ními elektrickými strojky. Návrh odkázán správní radě elektrických podniků. — (Kdy bude uskuteč- něno elektrické osvětlení na Riegrově nábřež1?) tázal se m. r. p. Kasalický a poukazoval na nedostatečnost dosavadního osvětlení jeho. Usne- seno,, o brzkou odpověď požádati správní radu elek- trických podníků. — (Dělnické domky.) Pan dr. Holubovský opět zmínil se o otázce zřízení děl- nických domů, zejmena pro zřízence elektrických pod- niků, pro které jest tato záležitost olázkou životní.

James Baker Riegrův Štěpán Černovský Lada doktor Holubovský Anglie Paříž Praha Malý náměstí Riegrův rada městský ko Josef ty

21 article

Poukazoval k tomu, že nyní, kdy se projednává re- gulace Libně, jest doba k tomu neobyčejně přihodná, neboť v Libni nalézají se četné pozemky a staveniště, na kterých s výhodou možno dělnické domy slavěti. Schváleno, aby se tato záležitost odkázala správní radě elektrických podniků k dalšímu řízení. — (Pro okresnísoudv Libni.) K návrhu p. m. r. Filipa usneseno, aby byly učiněny příslušné kroky k tomu cíli, aby v Libní zřízen byl okresní soud. Návrh odů- vodňoval zejmena tím, že Libeň čítá již přes 25.000 obyvatelů. — (Poplatků a mýtného) bylo vy- bráno v týdnu od 2. do 8. července: z tunelu vyše- hradského 649 K 6 h, na lávkách železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem 390 K 44 h, na mostě Palackého 5291 K 34 h, na můstku žofínském 956 K 14h, na novém mostě kamenném 6271 K 52 h, n mostě Františka Josefa 4651 K 2 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 3454 K 38 h a na mostě libeňském 630 K 84 h. — Z lázní obnášel příjem: na Žoflně z parních a vanových 955 K 70 h, říčních 356 K 90 n, v uhličnatých 39 K, ve slatinových 398 K, v lidových v Holešovicích 225 K 36 h. — Dělníků zaměstnáno u obce 3335, z nicha 3149 řádných.

Filip Palacký František Josef Libeň Vyšehrad Smíchov Holešovice

22 article

—Z obeí předměstských. Ve schůzi městské rady v Žižkově, konané dne 13. července, povolena byla stavba dvou třípatrových domů činžovních v ulici Táboritské p. L. Hartvíkovi, dále stavba čtyř- patrových domů v ulici Závišově p. J. Kureloví pi. Marii Novákové v ulici Bořivojově. Stanoveny komise k žádosti sl. Boženy Pifílovy za povolení ke stavbě třípatrového domu ve třídě Poděbradově a pí. Marie Novákové za povolení ke stavbě dvor- ního křídla při domě stavěném na pozemku č. kat. 400 32 v ulici Bořivojově. Vzato bylo na vědomí dobrozdání chef-inženýra městské elektrárny Em. Na- vrátila a inženýra J. Šedivého, jakož i spolku pro zkoumání parních kotlů ve příčíně nabídek na dv- namoelektrické a parní stroje s přísl., kotle a kon- densaci pro městskou elektrárnu.

L Hartvík Novák Pifílův Poděbradův J Šedivý Žižkov Závišův p Bořivojův

23 article

— Stavební záležitosti obce pražské. Ve včerejší schůzi městské rady byly vyřízeny následující zále- žilosti: Projekt stavby representačního domu obec- ního u Prašné brány byl jednomyslně schválen na základě místní komise ze dne 7. července, při níž ne- byly proneseny žádné podstatné námitky. — Panu K. Císaři povolena stavba domu v ulici Salmovské a pí. Josefě Kurzové stava domu na parc. č. kat 657/I. — Schválena parcelace obecního pozemkuč. kat. 362/1 na nábřeží Riegrově (šílkovská náplavka), jakož i parcelace pozemku č. kat. 583/1 v Praze VII., patřícího pp. Heberlovi a Bílkovi. — Bourání domů v Libušině ulici na Vyšehradě zadáno J. Srbkovi. — Třicetileté trvání své oslavil První výpomocný a vzdělávací spolek „Samaritán“ v Praze dne 9. července t. r. za protektorátu pana Josefa Šeyda, obchodníka a obecního staršího města Prahy a za čestného předsednictví pana Karla Daška slavnostní valnou hromadou, kteráž se konala o 10. hodině dopol. na ostrově Střeleckém za přítomnosti 58 spolků zastouponých delegáty. Po přečiení jednatelské a po- kladní zprávy, která se těšila pozornosti veškerých přítomných, v níž vystihnuty nejdůležitější momentv

K Císař Salmovský Josefa Riegrův Heberla Bílek J Srbk Samaritán Šeyda Dašek Libušin ulice Vyšehrad Praha

24 article

Tyto zásady provésti vytklo prý si mi nisterstvo za cil a úkol. A co obsahovaly tyto zásady? Nie více a nie méně, než: samo- správu, obstarávanou obcemi místními a okres- ními (v Uhrách komitátními), zemskými sněmy a zemskými výbory, tedy samosprávu, abyeh tak řekl, nepolitickou, prostou vší moe zákonodárné. To byl ovšem opravní program velmi hu- bený, který stačiti mohl jenom stoupencům tak zvaného osvíceného absolutismu. Při zkoumání rozpočtů jednotlivých mini- sterstev poukazováno v říšské radě na všechny zjevné i skryté vady dosavadní státní správy v všech oborech a žádány více nebo méně sou- hlasně časové i zásadní opravy dle stanovisek jednotlivých řečníků. Zvláště bylo žádáno za udělení svobody tisku; žádost tu pronášeli hlavně ríššti radové uherští a říšský rada Maager ze Sedmihradska. Ve schůzi ze dne 19. září žádal Barkoezy, aby aspoň zmír- něno bylo těžké břemeno, jež na veřejný tisk uvaleno bylo novinovým kolkem a daní z inse- Ministr financí šl. Ignác Plener odpověděl, že tíhu toho břemene uznává, že však trvajíeí stav státních financi jeho snížení nedovoluje. Když bylo zkoumání ressortních rozpočtů ukončeno, zahájeno dne 21. září rokování o po- všechných zásadních otázkách na základě závěrečních zpráv většiny a menšiny. tedy vlastní politická debata. Prvního dne roko- valo se o celkové situaci finanční, kterouž zpráva výboru vyličila jakožto svrchovaně ne- přiznivou. Při této rozpravě žádali Maager a hr. Clam- Martinie, jakožto nezbytnou podmínku pro sku- tečně zlepšení finančního stavu Rakouska z rychlou a pronikavou změnu s stému. Zejmena Maasor dovozoval, žeje rátů.

Plener Maager Martinius Uhry Sedmihradsko Rakousko

25 article

naprosto nutno, aby dána byla duchu času přimě- řená říšská ústava. — Hlavním předmě- tem schůze ze dne 22. září byla otáz ka jazvková. Připomenouti sluší, že se ani v této debatě nestala žádná zmínka o jazyku českém. Dne 24. září (v pondělí) začalo rokován o vlastních návrzích závěrečné zprávy rozpo- čtového výboru a vyplnilo čtyři plné schůze V této velké debatě, jako vůbee ve všem jed- nání sesilené říšské rady a jejiho rozpočtového výboru měli vedení a hlavní slov Madaři. Jejich řeči byly sebavědomým, ener- giekým a jasným voláním po obnové histori- ekých práv uherské koruny, ovšem s prakticky moudrým ohledem na zatím ještě trvající okol nosti a zároveň také důraznou rekla m a práv ostatních království a zeml Nejskvělejší řeči z nich pronesli hr. Apponyi, hr. Andrássy, šl. Majláth. Barkoezy Szögyenyi a jakožto první zpravodaj vět- šiny hr. Szecsen. Řeči tyto se vzájemně do plňovaly a posilovaly. Vídeňský arcibiskup kardinál Rauscher pro- hlásil, že přeje korunním zemím co nejšírš samosprávy, že však váhu hlavní při tom klade n jednotu říše. — Mocsony i pohřešoval v ná- vrhu většiny záruku pro jednotu státu, jakož i garancie pro šetření práv Slovanů a Ru- munů v Uhersku. — Kníže Karel Auer- sperg doporučoval rovnoprávné poslavení všech korunních zemi, slušný obled na bývalý právní stav, jakož i na práva, roku 1848 založená ; dále doporučoval přetvoření a rozšíření starých stavovských institucí (sněmů a zemských výborů) přibráním živlu městského a selského. Šl. Maj- láth mluvil pro historická práva všech zemí, ale ohražoval se proti obnově stavovských pri- vilejí a byl ochoten příjati jednotu říše, ale jenom ve smyslu pragmalické sankce.

Apponyi Andrássy Rauscher Auer Uhersko Slovan

26 article

Hrabě Apponyi dovozoval neškodnost obnovy dřivějšího státoprávního postavení Uher- ska, zejmena když také ostatní země dostanou podobná zřlzení. — Dále mluvili ještě (kromě Maďarů) pro návrh většiny; kníže Salm, hrabě Albert Nostitz, biskup Strossmayer, hr. Mereandin, hrabě Wolkenstein, kníže Colloredo, kníže Sehwarzenberg atd. Pro návrh men- šiny horlili hlavně baron Lichtenfels, Strasser a dr. Hein. — Hrabě Har- tig mluvil proti oběma návrhům, jímž vytýkal, že jsou nejasné a neurčité a předložil řišské radě vlastní zprostředkovací návrh o 12. bodech, avšak odvolal jej pozdějí, ježto byl předseda přímé návrhy na zavedení ústavnosti prohlásil za nepřípustné. Skoro všichni členové říšské rady mluvili, aby se nezdálo, že jsou někteří jenom prost votanti. Vůdcové čekali stále v záloze, aby kde nějaká chyba učiněna nebo mezera zůstavena byla, ku pomoci přispěli opravou, doplňkem nebo převodem na jiný předmět. Neobyčejný talent osvědčil v tom ohledu hr. Szecsen. On by řídlcím duchem většiny a do jisté míry celého shromáždění. Jsa obratný, chladno- krevný, bystrý a nad míru výmluvný, nepozbýval nikdy duchapřítomnosti. Terminus »historicko- politické individuality« byl prý jeho vyválezem.

Apponyi Maďar Salm Nostitz Strossmayer Wolkenstein Colloredo Sehwarzenberg Lichtenfels Strasser doktor Hein Haro Uhry

27 article

Slovy »vnitřní legislace« (zákonodárství) obešel Szecsen slovo »konstituce nebo ústava«, jež bylo v přimých návrzích zakázáno. Formulí »přimknutí k historickým právům a zříze níme získal Szeesen zástupce vysoké šlechty, která v ní spatřovala velké rysy starých práv stavov ských, ale také liberální národovce, kteří v n viděli historická zřízení a práva zemí. V poslední schůzi (ze dne 27. září) do- poručoval M aager znovu jednotnou represen- tativní ústavu pro celou říši, tvrdě, že většina navrhuje 20 representativních ústav, on však jenom jedinou. Císař, pravil dále Maager, má býti panovníkem jednoho, skulečného státua nikoli monarchou nějakého spolku malých států Dr. Hein, jakožto zpravodaj menšiny pro- hlásil: Návrh menšiny nepřiznává zemským sněmům žádné zákonodárné právo a nenutká císaře, aby s jednotlivými zemskými sněmy ujed- nával zákony. Mimouherské provincie získaly s nesčíslnými oběími právo žádat, aby se Uhersko podrobilo celku.

Szecsen Hein Uhersko

28 article

Hrahě Cla m-Martinie, jakožto zpravo daj většiny dovozoval, že mohou také příslušníc jiných zemi s Maďary hlasovat, neboť také jiné země že mají své dějiny a svůj politický cha rakter. Také Čechy měly své sněmy, jimž při- slušelo právo povolovati a tedy také odepírai daně. Dějiny nedají se vyrvati ze srdcí národů Jednota státu nesmí býti mechanická, nýbrž mus vytvořena býti pocitem pospolitosti! Žádati cen tralistické, jednotné ústavy jakožto moderního konstitučního útvaru s parlamentními formam se nesluší, neboť snaha taková čelí ku súžení omezení práv koruny a zemí. Na konec pal pravil Clam Martinic: Čas naléhá a rozhodnulí se blíží. Účastenství národův Rakouska pro roz- voj veřejných záležitosti bylo činnosti říšské rady znovu oživeno; ospalá netečnost je zapla- šena, začiná svěží politický život a dobrým zna- mením pro Rakousko jest, že národové Rakou- ska s napjetím očekávají, jak řížská rada se rozhodne. Myslím, že jsem svůj úkol provedl dle úmyslu našeho nejjasnějšího panovnika, je muž provolávám — a vy, pánové, učiníte tak zajisté se mnou — třikrát sláva, sláva, sláva!e Dr. Hein provolal slávu arcivévodovi Rainerovi jakožto obezřelému a shovívavému předsedovi načež přikročeno k hlasování.

Martinius Maďar Martinic doktor Hein Rainer Čechy Rakousko

29 article

Z 58 členů sesílené říšské rady hlasovalo — ježto podmaršálek hrabě Degenfeld a pod- maršálek baron Sokesevich nepřítomni byli — 56 říšských radů. Pro návrh menšiny hla- sovalo 16, pro návrh většiny 34 a proti oběma návrhům 6 členů. Pro návrh většiny hlasovali: hrabata Almasy, Andrassy, Apponyi a Auersperg, kniže Auersperg, hrabata Barkoczy a Clam, kníže Col- loredo, hrabě Haller, šl. Jakabb, hrabě St. Ju- lien, biskup Korizmits, dr. Kraimski, kníže Lich- tenstein, šl. Majlath, hrabata Mercandin, Nostita a Pace, baron Petrinó, kníže Salm, baron Sal votti, kníže Schwarzenberg, rytiř Starowiejski, hr. Stockau, conte Borelli, biskup Strossmayer, hrabě Szeesen, šl. Szögyenyi, Torperezer, šl. Vraniezany, hrabata Wolkenstein, L. Wolken- stein, Mocenigo a baron Zigno. Pro návrh menšiny hlasovali: dr. Eder, baroni Erggelet, Gehringer, Heimberger, dr. Hein, baron Herbert, baron Lichterfels, bi- skup Maschierevics, šl. Mayer, baron Reyer, Schöller, Strasser, Trenkler a Wohlmend. Proti oběma návrhům hlasovali: arcivévodové Vilém a Leopold, kardinál Ra- scher, hrabě Hartig, dr. Polanski a biskup Schaguna. Po vyhlášení výsledku hlasování pronesl arcivěvoda Rainer závěrečnou řeč, ve kteréž sdělil, že císař zejtra, v sobotu dne 29. záři členy sesílené říšské rady ve dvorním hradě přijati chce a prohlásil říšskou radu za odro- čenu. V trůnní řeči, kterouž násiedujícího dne členové říšské rady ve hradě osloveni byli, po- děkoval císař shromážděným za jejich oddanou činnost a prohlásil, že jejich dobrá zdání bez- prodlení v úvahu vezme a v nejkratši době rozhodnutí učiní.

Degenfeld Sokesevich Almas Andrassy Apponyi Auersperg Barkocza Haller Stanislav Korizmits doktor Kraimski Mercandin Petrinó Salm Schwarzenberg Starowiejski Strossmayer Szeesen Wolkenstein L Wolken Moceniga Zigno Eder Erggelet Gehringer Heimberger Hein Herbert Lichterfels Mayer Reyer Schöller Strasser Trenkler Wohlmend Vilém Leopold Hartig Polanský Schagun Col Lich Sala votti Maschierevics Nostita a Paka conte Borelli