1
masthead
23. října 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
venční pokutu obnosem 481.100 K pro poru-
šení smlouvy v 72 případech a sice ne-
dodržováním smluveného jízdního řádu.
Z Vídně, 22. října. (C. B.) V dnešní
schůzi své usnesla se obecní rada dále také o
návrhu, dle něhož obec vzhledem na častá po-
rušení smlouvy stavební a dopravní si vyhra-
žuje, pro případ jakýchkoliv dalších porušen
smlouvy, jež by se do tří let udály, na základě
práva jí příslušícího, prohlásiti smlouvu
za zrušenu a převzíti sama dopravu na
městských dráhách pouličních.
st. Z Tešti, 22. října. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 q o 5
levněji. Platila: pšenice tisská 78.5 kg
K 8.554, 78 kg K 8.55, 77.5 kg K 8.10
s příměsí, 73 kg K 7.70, čanadská 79 k
K 8 35, stolno-bělehradská 77 kg K 8.25, peštská
79.8 kg K 8.20, zlutá 77 kg K 8.221%. 76 k
K 7.90, banátská 77 kg 8.20, 77 kg K 8.15,
vrbaská 762 kg K 8.171, na čtvrt lela; žito
(— 5 h) K 6 95—7.10 na čtvrt leta; o ves
K 7.— až K 7.30; kukuřice K 5.20 až
5 25; vojtěška K 38.—; jetel červený
K 43.—
Terminový obchod byl chsbý.
K večeru znamenala pšenice na říjen
K 8 02, na duben K 8.32, žito na říjenK
7 09, na duben K 7.16; oves na říjen K 6 . 91,
na duben K 7.20; kukuřice na říjen K 5.20
na květen K 5.10; řepka na srpen 1902
Jiné zboží beze změny a odbytu.
Platil
Vídeň
K 7.90
říjenK 7 09
kg
35
K 43
6
article
Pochmurno.
ch. Z Pešti, 22. října. (Zvl. telgr. » Nár
Listů«.) Rýmavsko-muráňská spo
lečnost konala dnes svou valnou hromadu
Účetní rozvaha společnosti, která tvořila hlavní
její předměl, vykazuje čistý zisk společnosti za
minulý právě správní rok 5,287.367 K. Vyše
dividendy navržena 12 proc., zbytek výnosu per
485.174 K přenesen na účet nového správního
roku. Při projednávání výroční zprávy tázal se
akcionář Baum, v jakém stadiu se nalez
otázka obnovy železářského kar-
telu, zda jsou skutečně požadavky rýmavsko
muráňské společnosti překážkou dohody, a ko-
nečně zda otázka spojení rýmavsko muráňských
závodů s továrnou Union a hernadskými závody
jest řešena. Generální ředilel Biro prohlašuje
na to, že jest rýmavsko muráňská společnost
vždy ochotna k dohodě a že chce z
tím účelem i přinésti značné oběti. Tyto
své intence také společnost vždy a všudy pro
jevila a na nich také trvá. Leč toho naní
žádati nelze, aby dávala snad pří-
lišnou povolností v šanc inter-
essy své i veškerého uherskéh
průmyslu. Člen ředitelství Bauer dodal,
že musí i největšího pessimistu v dnešní de
pressi uspokojiti, že Union a hernadská společ
nost své pohledávky proti rýmavsko muráňské
zúrokují. O otázce fuse se uvažuje, dosud
však se neprovádí, ježto není radno v době ne
dostatečných výnosů zatěžovati podnik značným
poplatky převodními. Co se kartelu týče, po
dotkl, že společnost dosud jen činila kon-
cesse, že však o přemrštěných pož
davcích nemůže býti řeči. Správa
hájila dosud čest podniku a učiní tak i bu
doucně. O osobních motivech mluviti nelze
Na to zpráva i billance schváleny.
do. Ze Šoproně, 22. října. (Zvl. tel.
Vyš
Baum
Bauer
Pešť
Bira
Šoproň
Union
7
article
»N. L.«) Ředitel Schladerer, jenž byl dů-
věrníkem dědičky po býv. předsedovi obchodní
komory šoproňské, Pavly Müllerové,zpr onevěři
i značnou čásť z vkladů její; také z její dobro
činného nadání obnosem 672.000 K učiněnéh
schází 100 kusů různých akcií a obligací.
Z deposita paní Szondorfyové zpronevěři
Schladerer za 74.000 K renty.
Z Berlína, 22. října. (C.-B.) »Nord
Allg. Zlg.« píše: V různých listech setkáváme
se s tvrzením, že německá vláda nehodlá vůbe
obchodní smlouvy vypověděti. Nelze an
pochopiti, jak mohl vzniknouti názor taký.
kdyžtě nový celní tarif jest již vypracován
když všeobecně známo jest, že ně-
mecká vláda pomocí tohoto tarifu
eelniho snaží se— zvláště za silne
ochrany domácí politiky agrárn
— dospěti k nové úpravě obchodně-politických
styků s cizinou. Rozhodnutí, dosavadních ob
chodních smluv vůbec nevypověděti, bylo by
neúčelné a posílilo by jen posici cizích států,
s nimiž chceme uzavříti obchodní smlouvy na
novém základě, Německá vláda musí si
tudíž přirozeně ponechati volnou ruku, a by
ve vhodné době nynější obehodn
smlouvy vypověděla. Kdy nastane dob
ta, závisí od dalšího průběhu věcí, zvláště od pro
jednání nového celního tarifu a od vyjednáván
s cizími státy.
Schladerer
Pavel Müller
Szondorfyová
Berlín
obchodní komora
Nord Allgie
8
article
Z Řezna, 22. Hjna. (C=B.) Různým
hosp. korporacemi a politickými stranami svolaný
bavorský sjezd selský byl asi 600
osobami navstíven a přijal resoluci, v níž mim
jiné žádá se za stejná cla pro 4 druhy obilí
sice nejmenší clo 6 marek za metr. cent.
Z Londýna, 22. října. (C.-B.) Mistokrál
indický telegrafuje, že se v Bengalsku a v Orisse.
ve východní části středních provincií a v Side-
rahadě snesl výdatný déšť. Vyhlídky na žn
se sice v Rašputovně zlepšily, ale výnos pod
zimní sklizně bude tam špatný.
Z Nového Yorku, 22. října. Smýšleni
pevné. Pšenice na říjen 751/2, pšenice n
prosinec 76/4, kukuřice na prosinoo 61.—
oukr muscovados 31/, bavlna 8 /%. —— N
peněžní burse závěročné smýšlení nepravi
delné.
Řezno
Londýn
Orissa
Side
Nový York
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Sazební spor rakouských a pruských
dráh. Mezi rakouskými a pruskými dráhami stát
ními vypukl spor. Jeho důvody jsou známy. Pruské
dráhy ždráhaly se v četných případech předepsati
přímé sazby. Na letožní poradě dráh interessova
ných na dopravě německorakouské byly uvedeny
četné případy toho druhu. Dle nich činily pruské
státní dráhy přímé sazby závislými na souhlasu
zemědělských komor. Rakouské vlády chovaly se
proti tomu protismluvnímu jednání pruských dráli
dosud dosti zdrželivě, zdrželivějí než samy berlínské
listy, které mluví přímo o porušení rakousko německé
smlouvy obchodní. Tak pravíN. Zig. »Ukazujeli
vláda — nedbajíe obchodních smluv.— tak značnou
ústupnost k přáním agrárníků, uškodí jen pru-
myslu a obchodu a neprospěje zemědělství.
Přímé tarify z Německa do Rumnnsk
jsou základem značného průmyslo
vého vývozu německého a přímé sazby
z Rakouska do Hamburku posilují po-
sici lohoto přístavu v jeho soutě ž
s rakouskými středomořskými pří-
stavy. Ježto pak zde jde zvláště o průvoz, ne-
může býti o poškozování zemědělství ani řeči. Z-
měňujíe však z ohledu k přáním agrárnickým zájmy
zemědělské s agrárnickými postuláty, brání se
německá vláda rakouskému přání,
které německému obchodu jen pro-
spívá a ohrožuje tak vážné interessy
našeho, nám prospěšného průmyslo-
vého průvozu Rakouskem.« Vývody berlín
ského listu udávají zároveň také účinnou z bran.
kterou by rakouské vlády mohly rázem spor roz
hodnouti ve prospěch svůj. Že jich nepoužijí, rozum
se samo sebou. Ale nepoužijí ani situace k výhod
nému pro nás řešení.
Německo
Rumnnsk
Rakousko
Hamburk
10
article
Zahraničný obchod rakousko uherský
v prvých třech čtvrtletich 1901. Úveřejnili jsme
již stručná data našeho mezinárodního obchodu v mě-
síci září a v prvých deviti měsících t. r. Doplňujeme
stručné sdělení telegrafické bližšími daty. Náš vý-
voz klesl v prvých devíti měsících
tohoto roku o 56.5 mill. K na 1361.6 mill. K
náš dovoz o 3.7 mill. K na 1239.9 mill. K. Jeví
se aktivum 121.7 mill. K, menší o 52.8 mill. K
téhož období loňského roku. Povážlivějšími než čísla
jsou jich příčiny. V dovozu a vývozu suro-
vin nenastalo téměř žádných změn, za
to klesl však náš vývoz polotovarů o 29
mill. K při nezměněném dovozu a výv oz
tovarův o 20 milI. K. To jsou smutná čísla
fakta. Ztačí se v nich nejen zmenšená výrob-
nost rakouská, ale také nezvětšení zpotřeby. Z ta-
kových stavů nebývá daleko do krise. Několik ne-
čekaných nepříznivých událostí a jsme jí vydáni
v šane. Co se jednotlivého zboží týče, byl stav ná-
sledující: Dovezeno (v mill. K): koloniálního
zboží 33.4 (— 7.1 ve srovnání s týmž obdobím loň-
ským), obilí 26.2 (+ 2.7), rýže 18.3 (— 0.5), jateč-
ného dobytka 12.8 (+ 0.4), vajec 24.5 (+ 1.9). vína
12.4 (— 10.7), uhlí, koksu a rašeliny 78.2 (— 6.5).
Zahraničný obchod
milI
11
article
bavlny 115.3 + 1.4), lnu, juty atd. 30.6, vlny 66.4.
vlněné příze 27.2 (— 1.6), vlněného zboží 21.4 (—
0.2), hedvábí 331 (+ 1.6), hedvábného zboží 25.5
(++ 1.7), papíru a papírového zboží 19 (+ 1.7), suro-
vého železa a lupenkovitého 9.6 (+ 06), mědě su-
rové 24.1 (— 2), strojův a přístro ů 33 (— 6.4), ná-
strojů, hodin a krátkého zboží 38.2 (+ 5.5). — Vy-
vezeno: cukru 111.6 (— 19.2), obilí 38.3 (+
0.4), sladu 357 (— 4), jatečného dobytka 50.4
(+ 3.9), koní 41.3 (— 7.6), vajec 69.8 (— 8.3), koží
29.2 (+ 1.1), nápojů 27.6 (— 01), dříví 176.9
(— 21.2), uhlí, koksu a rašeliny 82.5 (+- 16.4), ne-
rostů 24.8, baviny, příze a zboží 187, dnu, příze
zboží 331 (— 3.1), vlny ovčí 13.7 (— 2.8), vlněn
příze 41 (+ 0.7), vlněného zboží 33 (+ 3.7), hed-
vábí a zboží hedvábného 23.8 (— 2.5), papíru 18.7
(— 27), skla a zboží skleněného 38.4 (— 0 3
lupenkovitého železa a p. 6.3 (— 10.3), strojů
a přístrojů 8.4 (— 4.1), nástrojů, hodin a krát-
kého zboží 44.1 (— 0.4).
12
article
Agrární anketa. Ve schůzi ústředního sboru
rady zemědělské pro král. české, konané v sobotu
dne 19. října t. r., předložil říšský a zemský poslane
pan Jindřich G. Maštálka jakožto referent česk
oblasti výsledky šetření zemědělské ankety, pořá-
d-né za podpory země a státu za tím účelem, aby
poměry sociální, hospodářské a kulturní stavu země-
dělského na základě osobního, přesného vyšetřování
byly zjistěny a aby bylo udáno, jakých prostředků
uchopiti se dlužno, aby agrární krisi se mohlo čeliti.
Velmi obsažná práce, obsahující výsledky šetření 32
komisařů a oblastí, a tvořící spis o 1100 stránkách.
podává velmi jasný přehled o všech poměrech na-
šeho zemědělského obyvatelstva. Zejmena množství
statistického materiálo, jako výkazy o zadluženosti
majetku jednothivých okresů, o tržních cenách atd.,
vše přepracováno i pro dřívější doby na novou míru
a váhu, osvětluje velmi jasné tíseň, která nepopíra-
telně trvá na našem venkově; návrhy pak, které na
základě vyšetřených poměrů se činí k nápravě,
poskytnou zajisté přebohatý material našim veře-
ným kruhům, ať již politickým, ať již národohospo-
dařským k vážnému uvažování. Výsledky ankety
tak jak již vytištěny byvše, podléhají rychlému po-
souzení, jsou znamenilým obohacením naší odborné
národohospodářské literatury; bohužel, že prostředky
finanční nedovolovaly tomu, aby výsledky provede-
ného šelření v tom rozsahu, jak komisary vyšetřu-
jícími byly dodány, veřejnosti naší celé a nezkráceně
G Maštálek
rada zemědělský pro král
kulturní stav země
13
article
byly odevzdány. Vílati však dlužno učiněné opatření
pana referenta, vedle kterého vědeckému světu i od-
borným kruhům práce ty zůstaly k disposiei
v knihovně rady zemědělské, sloužíce tak jako zdroj
studia pro poměry hospodářské i sociální českého
zemědělství na sklonku století devatenáctého. Po
návrhu předsedy Ústřední společnosti hospodářské
pro král. české byly vysloveny pracsidiu rady země-
dělské, zvláště pak referentu posl. J. G. M a štál
kovi, jeho hlavnímu spolupracovníku panu K. Ša-
Iránkovi, jakož i pánům vyšetřujícím komisařům
za významnou práci, převyšující rozsahem i vý-
znamem svým naprosto i míru nejobsažnějších
referátů, všemi přítomnými českými i německými
členy ústředního sboru jednomystné díky a uznání.
Ministerské »svůj k svému«. Jak se nám
sděluje, zamýšlí rakouská vláda vydatí zvláštní výnos
všem zemským vládám, v němž má jim důrazně
býti připomenulo, aby o to pečovaly, aby země
i obce své objednávky zadavaly jen lu-
zemským průmyslovým a obchodním
závodům. Výjimky lze připustiti jen tehdy, jde-li
o předmět u nás nevyraběný, nebo jeví-li se přílišný
nepoměr cen našich oferentů k eizozemským. Jindy
má vždy brán býti zřetel jen na domácí výrobce.
respective obchodníky. — Uherská vláda tuto po
litiku ssvůj k svému« provádí po lěta, naše
vlády znaly ji jen k německým závodům této říšské
poloviny. Lse se tedy naditi, že »svůj k svémue
rvkouské vlády rozumí se bez ohledu k národ-
nímu rázu toho kterého průmyslového
podniku a v tomto rámci úplně s pravedlivě.
K Š Iránk
rada zemědělský
hospodářský pro král
rada země
14
article
Neboť ostentativní nadržování německo-vídeňskému
našemu průmyslu jest právě tak přirozenému rozvoji
průmyslovému škodno, jako zadávání zahraničným
podnikatelům.
Zákon o sčítání živnosti a o znamenán
na pražské a terstské burse, přijatý poslane-
ckou sněmovnou říšské rady, byl ve včerejší komisní
poradě panské sněmovny částečně stylisticky po-
změněn. Následkem toho budou obě osnovy vráceny
poslánecké sněmovně.
Z pražské bursy pro zboží a cenné papíry.
Představenstvo berifnské bursy vydalo vyhlášku, že
rakousko-uhierské cenné papíry, opatřené razílkem
schovacích úřadů slovy »uloženo« a »vydáno« v ja-
zyku českém i německém na berlínské burse jsou
k dodání způsobilé. Podnět k této vyhlášce zavdalo
sdělení pražské bursovní komory. Seznavši, že v po-
slední době v obchodě bursovním objevily se kusy
nesoucí kromě razítka německého také české razílko
depositního úřadu, obrátila se berlinská bursa na
vídeňskou bursu s dotazem v příčině významu
právoplatnosti českých razílek. Z Vídně byla však
záležilost postoupena zdejší bursovní komoře, kteráž
konala šetření u příslušných úřadů a výsledek sdělila
berlínské správě bursovní, vyslovivši svou ochotu
k podání zpráv v podobných příštích případech,
načež berlínská bursa shora zmíněné nařízení vydala.
Vídeň
panská sněmovna
burzovní komora
15
article
Z Ústřední společnosti hospodářské pro
král. české. Reditelství Ústřední společnosti hospo-
dářské podalo sněmovně poslanecké tuto peticii
»Podle zpráv časopiseckých chystá se c. k. mini-
sterstvo orby předložiti sněmovně poslanecké k ústav-
nímu projednání návrh zákona o terminový c
obehodech obilních, kterým se blankofermi
nový obchod obilní nezakazuje a neodutraňuje, nýbrž
prostě zavádí pouhá jakásí reforma a úprava těchte
bursovních obchodů. Obsah chystané osnovy zakon
není sice znám, ježto však je vypracován na základě
jednaní loňské ankety, není pochyby, že oprávně
ným požadavkům zemédělského obyvatelstva nevy
bovuje. Pouhá a ke všemu kusá reforma blanko-
terminového obchodu obilního nebyla by zajisté
pranic platna, poněvadž velkokapitál se vynasnaží
také vždy tolik moci míti bude, aby větší čásť za-
mýšlených reforem zmařil. Spíše zdá se býli opráv-
něna obava, že reforma bursovního obchodu termí
nového, jak ji c. k. vláda připravuje, niktera k hiru
spekulaci diflerenční, proli níž zemědětstvo se brání
neoslabí, nýbrž naopák ještě oživí. Počet vykoři
sťovatelů zemědělských následkem reformy snad
hospodářský pro král
16
article
sice se ztenčí, ale nabude větší mocirochranou,
kterou jí c. k. vláda hodlá povoliti. Ať je reforma
bursovních obchodů terminových, jak ji c. k. vláda
připravuje, konečně jakákoliv, zemědělstvu nepřinese
žádného prospěchu, neboť dokud blankoterminový
obchod s obilím dle práva vůbec potrvá, nebude
rolník nikdy s to, aby se útokům a úskokům bur
sovním ubránil. Teprve až bursovní obchod termi
nový úplně bude odstraněn, přestane zemědělstv
býti hříčkou v rukách bursovních spekulantů. Země-
dělstvo proto, nemají-li zájmy jeho nadále zůstati
ohroženy, nemůže se spřáteliti se žádnou reformou
terminového obchodu s obilím, tím méně může s
spokojiti s reformou c. k. vlády, která dle doslechu
docela jaksi bursám obilním přichází vstříc, naopak
musí trvati na tom, aby obchod blankolerminový
s obilím bylůplněodstraněn. Z té příčiny
dovoluje si podepsaná Ústřední společnost hospodář-
ská pro král. české jako zástupce hospodářskýci
jednot českých a kruhů zemědělských vznášeti ku
sněmovně poslanecké snažnou žádost, aby nepři-
stupovala na nijakou reformu blanko-
terminového obchodu s obilím, ný brž
aby se přičinila, aby blankoterminový
obchod se zemědělskými a mlynát
skými výrobky naprosto byl zakázán.e
17
article
Vyhlídky na odbyt vepřového sádlav
Hamburku. Následkem zdražení amerického másla.
malého dovozu jeho a stoupnutí cen přírodního
i umělého másla jest velice příznivou konjunktur
na dovoz vepřového sádla rakousko-uherského pů-
vodu do Hamburku. Bylo by si tedy přáti, aby ra-
kousko-uherští producenti věnovali tamnímu trhu ži-
vější pozornost, při čemž se podotýká, že roční
dovoz vepřového sádla do Hamburku obnáší a
600.000 q v ceně 36 až 38 millionů marek. Vývozní
kancelář pražské obchodní a živnostenské komory
jest ochotna sděliti ku přání oboru znalé a spole-
hlivé agenty na tamním místě, s nimiž by interes-
senti vstoupiti mohli v přímé spojení.
Hamburk
18
article
Prodej hadrů. U c. a k. vojenského lůžko
vého skladiště v Praze-Karlíně konati se bude dne
4. listopadu 1901 o 10. hodině dopolední ofertn
projednávání za příčinou zjištění smluveného odebí
rání v r. 1902 v intendančním obvodu 8. sboruu
lůžkových skladišť v Praze a Plzni, pak u vojen
ského zásobovacího sboru v Praze a v Plzni a
garnisonní nemocnice č. 11 v Praze se hromadícíeh
hadrů z lůžkovin, pytlů, plátna a provazů. Oferty
podati lze ústně i písemně. Bližáí podmínky zvědět
lze u c. a k. vojenské intendance 8. sboru v Praz
a lůžkového skladiště v Praze a Plzni.
Zástupce v Paříži. Jistý bývalý továrník s ko
ženými rukavicemi v Paříži, jenž dle došlých infor
mací těší se dobré pověsti, jest důvěryhodným
seriósním a nalézá se v dobrých majetkových po
měrech, byl by ochoten převzíti zastoupení dobrého
domu pro Paříž, event. též se skladem zboží, k če
muž má svůj vlastní krám. Týž jest na místě, ob
zvláště v obchodech s novinkami, velice dobře za
veden a po případě složil by též záruku. Vývozní
kancelář pražské obchodní a živnostenské komory
sdělí reflektantům na požádání jeho adresu.
Praha
Karlín
Plzeň
Praz
Paříž
19
article
Trhy poněžní
Trhy poněžní
Bursa.
V Praze, 22. října. (Pův. zpr. » N. L )
Dnešní bursa minula zcela klidně a po
dáváno pouze za akcie Živnostenské bank
K 258.50 peněz, za akcie České banky »Unione
K 243.— peněz, akcie České společnosti pro
průmysl cukr. K 204.— peněz, za akcie strojírny
Daňkovy K 400.— peněz, akcie Pražské úvěrní
banky za K 656.— zboží, akcie Hospodářské
úvěrní banky za K 334.— zboží.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy znějí:
Bursa
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka
20
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ » Pizně r. 1886 . .
„ Tepliče r. 188
» , Smíchova r. 1889
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
» . . mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . ..
Buštěhradská dráha . . . .
dto. Em. 1871
„ 1872
dto.
Místní dsáha N. Brod-Humpolec
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869.
» 1871
dto.
dto.
» 1874
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
lit. B. .
dto.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka ..
» banka »Union«
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská bänka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
Úlit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavé a La
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyrab. utněl, hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany) . . . . ..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
oe stroj. spol. (dř. Ruston)
* skc. spol. řetěz, lávky
První českomorav. tov, na stroje
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Humpolec
Morava
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
Český akciový . pivo
první český společenský
21
article
(Telefonogr. » Nár.
x. Z Vídně, 22. října.
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse
nastal obrat k lepšímu a jakkoliv byl obcho
stále velmi omezený, bylo přes to smýšlení při-
znivější a kursy, zvláště kulisních hodnot, se
zotavily. Příznivě působilo klidné posuzován
otázky priorit jižní dráhy na bursách zahra-
ničních, arbitrážní koupě akcil a priorit jižn
dráhy, zpráva, že obnos nasťávajících státních
investic bude značně zvýšen a že příslušné
offertní vyjednávání počne jestě tento týden.
Značnéjší obraty byly však jen v kreditkách
akciích dráhy státní a dráhy jižní. Alpinky byly
téměř úplně zanedbávány, takže jejich repris
byla velmi skrovná. Téměř úplně bez obchodu
bylo ve šraňcích. V ojedinělých transakeich pře-
vládaly prodeje. Akcie české báňské společnosti,
Sieglovy továrny na lokomotivy a severo-uherské
uhelné zlaciněly. Dražší byly akcie dráhy buště
hradské. Renty za klidného obchodu mnoho se
nezměnily. Ostatní hodnoty ukládací byly pev-
nější. Tsiprocentavé vrioritý jižní dráhy žlepšily
Sieglův
Vídeň
22
article
se o 5 K. Devisy a valuty poněkud zdražily
Na eskontním trhu peníze nesnadnější.
Soukromý diskont 31/8 proe.
x. Z Vídně, 22. října. (Telř. »Nár. Listů«.
(Večerní burs a.) Kreditky 618.25 (po —.—)
uherské kreditky 633.—, anglobanka 262.—
bankovní jednota 423.—, unionka 516.—
länderbanka 396.50, státní dráha 618.25, jižn
dráha 63.—, polabská dráha 465.50, severo
západní dráha 456.50, turecké tabákové 276.—
rýmavsko-muráňské 424.—, alpinky 344.—,
(po —.—), květnová renta 98.45, uherská ko-
runová 92.75, turecké losy 94 25, marky za
hotové 117.32, na ultimo —.—. Smýšlení
klidné.
s so
Z Vídně, 22. října. (Závěrečné ú řadn
kursy.)
rak. severozáp. dr. 475.—
Únorová renta . 98.35
polabská dráha . 465.—
společná » květ. 98.45
pražsko duchcov. —
stříb. 98.25
spol. st. dr. rak.uh. 618.50
rakouská » zlatá 118 80
» kor. 95.50
jižní dráha
silniční dr. lit. A. 243 50
uherská , zlatá 118.55
» kor.
doktor
Vídeň
23
article
92.75
» » B. 236 6
dunaj. paroplaveb. 778.—
státní losy 1854 190 50
» 1860
rakouský Lloyd . 804.—
pražská želez. sp. 1432.—
po 500 zl. . .
960.—
po 100 zl. ..
česká montan. sp.
344.—
státní losy 1864
aipská montan. sp.
144.50
rým. muráň. spol.
424.—
losy tisské . .
255.—
» úvěrního úst.
400. 75
rak. zbrojovka.
137.—
vídeň. I. komun.
398 75
vídeň. stavební sp.
93.75
peštská vagonka
turecké losy ..
261.50
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
422 50
západočeská ubl.
236.—
vídeň. b. jednota
845.—
685.—
mostecká uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
618.50
Schodnica . ..
1120.
rak. úvěrní ústav
632.—
turecká tabák. rež.
275.50
uh. úvěrní banka
396.—
b. pro země rak.
devisa německá .
117 25
vídeňská unionka
515.—
»londýnská 239.—
česká b. Union.
243. 50
» pařížská.
95.18
„ curyšská . 94 90
Živnost. banka
buštěhradská A .
dvacetifrank . . 19.03
975.—
marka papírová . 117. 25
rubl
. 258.75
duchcov. podmok.
Ivovskočernovická —.—
Zotavení hodnot
jižní dráhy a lepři
zprávy berlínské způsobily upevnění.
Priority jižní dráhy 317.—.
Eskontní sazby 3/, 4/4 procenta.
Lloyd
úvěrní banka
975
24
article
Amsterodam šek a krátké lhůly
za 100 hol. zl. . . . . .
» z delší lhůtý ki .
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr.
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
» s delší lhůty a.
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
delší lhůty . . ..
Nový York za 100 doll. ..
Italie šek a kr. Ih. za 100 lir
» delší lhůty . . . . .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lb. za 100 rublů .
» delší lhůty . . .
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
, delší lhůty
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
25
article
Švýcary šek a kr. h. .
delší lhůty . .
Švýcary šek a kr. h. .
delší lhůty . .
Berlínská bursa, 22. října.
(Zvláštní
telefonogr. »Nár. Listů«.) Na lepší záznamy
vídeňské ranní bursy a zvláště na uklidnění,
jež v pohybu kursu akcil a priorit jižní dráhy
nastalo, zahájena byla dnešní bursa smýšlenim
klidným. V průběhu byl obchod poměrné velice
nepatrný a smýšlení na konec trochu lepšl.
k čemuž zvláště puvná nálada pro hodnoty
elektářské přispěla. Na trhu bankovním byly
všechny ve volném obchodě smlouvané hodnoty
pevnější a stouply asi o 2; výminku činily
akcie drážďanské bunky, jež na úhrady stoup
o 137% a berlínská obchodní spol. na pověst
o novém obchodě zlepšily se o 1.25%. — Na
trhu báňském zlepšily se bochumské o 19.
Laura o 1. Uhlářské hodnoty upevněny, har-
penské o 19 a Consolidace o 29 lepší. Na
trhu dopravním bylo dnes smýšlení klidnější.
ježto prodeje lombardů jak ve Vídni, tak zde
ustaly. Slabší byla opět Meridiona! (— 1.75),
transvaalská dráha (— 1.5) a Kanada. Paro-
plavební hodnoty bez obchodu. Kasovní trh
upevněn, velice pevně držely se hodnoty elektář
ské, zejmena berlínské elektrářské spol. stouply
o 7.5, ježto spoločnost ta opatří si potřebné
peníze obligacemi a ne vydáním nových akcií,
jak se dříve za to mělo. Na trhu ukládacím
znamenají priority jižní dráhy níže.
Soukromý diskont stoupi na 34.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Laura
Vídeň
Kanada
46
article
Z kasovních papírů: Concordia 253.—
Eschweiler 177.50, Geisweider 138.—, Hoch
dahl 14975, Katovické 179.50, Wilhelm 154.—
Phöníx 119 60, Rh. Stahl 128.75, Schalker Gr
255.—, Westfalia 111 80, Orenstein 106.50
Rh. Metall 97.10, Hasper —.—, Donners-
mark 183.60, Huldschinský 84.75, Vulcan
190.10, Bismark 169.30, Caro 90.10, Hoesch
140.75, Georg-Marie 92.60, Königsborn 135.25,
Nordstern 198.—. eue
Dodatečná bursa. Z Berlína, 22. října
(C.-B.) Kreditky 194.60, státní dráha 132 50, jižn
dráha 16.15, Disc. com. 170.25, německá b. 191.50
obchodní b. 130.60, drážďanská b. 118.—, darmštadt-
ská banka 116.75, národní banka 97.40, dortmund-
ské 150.90, buštěhradské —.—, Henri 87.50, trans
vaalské 160.50. Canada 107.80, Northern 104.20
středomořská 94.90, meridional 132.—, gotthardská
154.50, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
100.40, uherská zlatá —.—, uherská korunová — .—.
italská 98.60, španělská 69.50, turecké 97.50, severo-
něm. Ll. 105.40, hamburské p. 107.40. — Kasovní
Lauřina huť 179.—, dortmundské 40. 25, bochumské
160—, pelsenkirchenské 157.40, Hibernia 153.90.
harpenské 154.75. Consolidace 278.—, Dannbm. — .—
rak. bankovky 85.40, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.15, Londýn na delší lh. 20.25, Londýn na
krátko 20.36, Paříž 81.15, rubl 216.70, Amstero-
dam 168 60. — Smýšlení klidné.
Wilhelm
Stahl
Cara 90.10
Hoesch
Georg
Marie 92.60
Henri 87.50
Dannb
Geisweider
katovický
Vulcan 190.10
Berlín
Kanada
Vídeň
Londýn
Paříž
Schalker Gr 255
Donner
Bismark 169.30
národní banka
Lauřin huť 179
Hibernia 153.90
Concordia 253
Eschweiler 177.50
Phöníx 119 60
Westfalia 111 80
Nordstern 198
Northern 104.20
54
article
Z Berlína, 22. října. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 194.75, státní dráha 132.50, lombardy
16.50. Smýšlení klidné
Z Paříže, 22. října. (Počáteční bursa.)
3% renta 100.30, 31/2% půjčka 101.75. Smýšlení
slabě.
Z Paříže, 22. října. (Telegr, závěrečné kursy.)
Spct. umořitelná renta —.—, Spct. renta 100.30,
B/2pct. renta 101.67, italská renta 98.77, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1202.—, státní dráha 667.—,
lombardy 84.—, turecké losy 100.25, směnky na
Londýn 25.10, rakouská zlatá renta —.—, uher-
ská zlatá renta 102.20, otomanská banka 518.—,
tabáková režie 307.—, Smýšlení slabě.
Z Frankfurtu, 22. října. (Telegr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 194.80, akcie společn. státní
dráhy 132.50, papírová renta 98 60, stříbrná renta
98.55, rak. zlatá renta 101.20, 4% korunová renta
96.05, uherská zlatá renta 99..80, uherská korunová
renta 93.85, lombardy 16.50. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 22. října. Dodatečná bursa.)
Kreditky 194.90, státní dráha 132.50, lombardy 16.50.
Berlín
Paříž
Londýn
Frankfurt
55
article
Trhy na zbonhi
Bursa plodinová.
x. V Praze, 22. října. (Původní zpráv
»N. L.«) Na dnešní burse byl nedostatek na-
bídky chlebovin ještě citelnější. Poslední ame-
rické podstatně nižší kursy neměly zde žádného
účinku, majitelé zboží byli zdrželiví a proto
bylo smýšlení pro pšenici a žito rozhodně pev-
nější. Ceny pšenice stouply opětně o 10 h.
Za 80—81 kg těžkou pšenici tisskou bylo pla-
ceno z Prahy nádraží K 9.65. Pšenice česká
byla placena K 8.55 až 9.20. Také žito bylo
velice pevné. Poptávka se dále zlepšíla, ceny
stouply o 10—15 h. Z Prahy placeno K 7.90
až 8.25, z Tábora K 7.60 až 7.80, z Bene-
šova K 7.80 až 8.—, uherské ze skladiště ví-
deňského K 7.40 až 7.50. Po ječmenu byl
lepší poptávka, také nabídka nebyla valně vy-
datná, ale přes to se ceny nezlepšily. V plat-
nosti zůstaly záznamy poslední K 7.25 až 8.50.
Z Přelouče byl prodáván za K 7.50, z Cholti
za K 7.10, z Nov. Bydžova za K 7.05, z Chru-
dimi za K 7.25, z Lysé za K 7.40, z Nym-
burka za K 7.60, z Dušníků za K 7.60,
z Ouval za K 7.85, z Č. Brodu za K 7.90 ž
8.05, z Kolína za K 7.90 až 8.05, z Kutné
Hory za K 7.90 až 8 05, ze Žatce za K 8.30,
z Mělníka za K 7.65 až 7..85, z Poděbrad z
K 7.45 až 7.60, z Říčan za K 7.15 až 7.40,
ze Sudoměřic za K 7.10, z Tábora za K 7.30
až 7.75, z Hradce Králové za K 7.15 až 7.25.
Obchod s ovsem byl zahájen smýslením klid-
ným, jež se však v dalším průběhu následkem
nedostatečné nabídky upevnilo. Na konec zna-
menal z Prahy K 7.15 až 7.35. Smýšlení pro
mák bylo pevné, ceny K 27.50 až 28.50 zů-
staly nezměněny. Červený jetel byl mdlý a zl-
ciněl o 2—3 K. Bilý byl naproti tomu násled-
kem slabé nabídky pevný.
Bursa
K Bilá
Praha
Tábor
Přelouč
Dušníky
Č . Brod
Kolín
Kutná Hora
Žatec
Mělník
Poděbrady
Říčany
Sudoměřice
Hradec Králové
kg
7.60
7.75
56
article
ObIli. Znamená se za 50 kg transilo: pše-
nice česká jakosti 76—81 kg K 8.55 až K 9.20
uherská 78 al 80 kg K 9.— až K 9..35, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 77
— kg K 9.15 až K 0.—, česká stará jakosl
— kg až — kg K 0.— až K 0—, vadná jakost
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosti 73 až 75 kg K 810 až 8.25, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0—, vadné — až — kg
K 0.— až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K —.—
až K —.—; ječmen výběr K 850 až 0.—
první jakosti K 7.90 až K 8.—, střední K 7.60 a
K 7.75, merkantilní K 7.25 až K 7.45, ječmen k set
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oves bílý 1901 K 7.25 až 7.30, rychlík 1900
K 725 až 7.35, merkantilni K 7.15 až 7.20. ove
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 6.65 až K 6. 75,
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1900 K 770
až K 7.80, nová 1901 K 0.— až 0.—, cinquant.
1901 K 0.— až 0.—; vikev česká K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 9.— až 9.50, proso K —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramu
transito: pšeničná mouka č. U K 29.— až K 30.—
č. 1 K 28.50 až K 29.—, č. 2 K 26.50 až 27.50. č. 212
—.— až K —.—, č.3 K 23.50 až 24.—, č. 4 K —.—
až 22.50, č. 5 K —.— až K 21.—, č. 6 K 18.50 a
20—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—
Žitná mouka č. I. K 24.50 až 25.—, č. II. K 23.50
až 24—, č. III. K 18.50 až 19.50, č. IV. K 14.50 a
15.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.50 až K 12.—, krupice K 28.50 až 29.50, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy . čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. u
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
kg
uherský 78
K 6
57
article
Senena. Ceny za 50 kg. Repka sklizei
1900 zimní K 14.50 až 1475, mák modrý český
K 28— až K 28.50, modrý ruský K 27.50 až 28.—
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 28.—
až K 28.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 45.— až 75.—, švédský K —.— až K —.—,
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 190
K 46.— až K 51.—, konopná semena aherska
—.— až K —.—, haličská K 12 50 až K 13.—
lněná semena haličská K —.— až K —.—
Lnštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.25 až K 10.25, ke krmení K 0.— at
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.—
až 13.50, k vaření žlutý K 1075 až K 1175, k vaření
zelený K 13.— až K 13.75, ke krmení K —.— a
—.—, čočka K 10 — až 16.—
Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídl
K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.—,
k pálení lihu K ——.— až K —.—
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.50 až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.— až K 10.25.
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transitot
sádlo uherské K 58.— až K 59 50, sádlo americk
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 9.— až K 12.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 16 50 až K 19 75, srbské K —.— až K —
višně K 30.— až K 32.—, třešné K —.— až
—.—, hrušky K 15.— až K 32.—, křížaly K U.—
až K 0—.
Seno a slána. Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 4 25 až K 4.75, nelisované K 4 25,
až 475, cizí K 4.— až 4.25; sláma cepy mlácena
K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75 až 2 85
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 2. 75.
Čekanka. Sušena čekanka po 50 kilogramech
K 7.40 až K 7.60.
Repka
Zeměata
Švestka
Čekanka
Viktoria
kg
K 4