ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 983706a0-661d-11dc-b5af-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 68, place 17, work 2, org 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. října 1901. Číslo 292.
4 article
Kdo může míti k nám ještě důvěru, když usne sení naše nemají platnosti? Kdo může potom miti düvěru k této ústavě, když to, co zde jako zástupei národů s veiikým namáháním ve prospěch lidu vy- konáme, může svéhlavosií pana ministra byt zničeno, Obnos 2 millionů korun není v rozpočtu této poloviny říše tak velikým, aby k vůli jeho uhrazení tak prospěšný zákon musil býti pochován a to tím méně, jelikož s výjimkou snad letošního roku zbyly ve státní pokladně značné přebytky. A bylo-li by, velectění pánové, vskutku pravdou že sobě Jeho Exellence nevěděla jiné porady a mu- sila k vůli 2 millionům korun zákon o zrušení erár- ních mýt pochovati, potom musí uznati, že nemá pochopení pro důležité potřeby národa a měla b povolanějšímu nástupci místo učiniti. Avšak, velectění pánové, tomu není ták, dr. ryt Böhm-Bawerk by sobě zajisté věděl porady, kde se hnati úhradu pro tak nepatrný obnos, kdyby se jed- nalo o něco jiného, nežli o malé přijití vstříc ubo hému stavu rolnickému.
doktor Böhm
5 article
Rakouští ministři měli vždycky peněz dost, když jednalo se o zaopatření a podporu velikých, pro ma lého člověka zřídka kdy měli peníze. A my, velect. pánové, zažily jsme případy, že byly ku nejvyš sankci předloženy zákony, které deset, dvacet i více millionů nákladu vyžadovaly a vláda u toho nebyla nikdy úzkoprsou. Nechci zde, velectění pánové, opakovati, co vláda v poslední době vykonala pro jiné stavy, které da- leko toho nepotřebovaly jako naše zemědělství a na to bylo peněz dost. Nebudu také mluviti o tom, jak je vždycky vláda ochotna úhradu opatřiti, když se jedná o nějaký výlet do Číny neb na Kretu; nebudu také uváděti, že má vždycky peněz dost, když se jedná o nové kanony, jů, jako zástupce neboliého lidu, dovoluji sobě jen k tomu poukázali, že mim opatřování tak zvaných státních nezbytností jest po vinnosli vlády starati se též o blaho národů.
Kret Čína
6 article
A, velectění pánové, o tom musí býti vláda dra Körbra plně přesvědčena, že jako její předchůdc i ona v tomto případu mnoho zanedbala. Kolikrá měl pan finanční ministr -v této slavné sněmovně příležitost slyšeti, že stav rolnický nachází sev úpadku a že celé zemědělství prodělává zhoubnou krisi. Kolik tisíc petic dochází tuto slavnou sněmovnu každého roku, kde se rolnictvo dovolává státní po- moci, ale hlas jeho zůstává hlasem volujícího na poušti, poněvadž pan ministr financí nemá peněz, ale na podporu dunajského Loydu, který jest v rukou několika millionářů, má peněz dosti. Byla sice letos dána položka 3 mil. korun na podporu rolnictva živelními pohromami stiženého do rozpočtu, ale, velectění pánové, co jest obnos 3 mill. korun, když škody živelní pohromou letos způsobené jdou do sta millionů korun a krise jest tak veliká že každoročně tisíce rolnických usedlostí přechází do rukou velkého kapitálu nebo židů a nezaviněným způsobem tisíce rodin rolnických, zbavených pří- střeší, přechází do tábora nespokojenců. Ale, vele- ctění pánové, to se nahoře nevidl. Vláda jest tak zaslepenou, že neví, že stav rol- nický a střední stav měšťanský tvoří hráz proti dra- vým proudům nespokojených z dola až, když jeden krále tyto střední stavy padnou, že s nimi tak padne nynější složení říše. A tu se táži, velectění pánové, zda jest moudré zda jest to vlastenecké, když vláda na místě co m míti starost o zachování těchto stavů, ještě ten ubohý dobrý loyální lid takovým způsobem dráždí, jako to provedí s jeho hrdinským kouskem par ministr financí.
Körbr
7 article
My víme dobře, že zákonem o zrušení erárníeh mýt nebude stav rolnický zachován, ale lid náš by byl a přijetí jeho viděl jakési jití jemu vstříc a by by to s radostí přijal v naději, že i ostatní jeho po- žadavky budon jedenkráte splněny. Vaše Excellence, všichni řečníci, kteří se při projednávání předlohy tohoto zákona dne 22. březn L. r. ujali slova, činili na Vaši Excellenci jmenem všeho lidu appell, aby jste zanechal dělání obstrukce tomuto zákonu, vy jste tak neučinil. Já tento sppell na Vaši Excellenci více vznášeti nebudu, ale po važují za svoji povinnost z tohoto místa vám při- pomenouti, že jest to hanba pro toto soustátí, když v době, kde již všechny moderní státy evropské také Spanělsko, slaví deseti- a padesátileté jubileum zrušení erárních mýt. Vaše Excellence má tu smělost dvakráte touto sněmovnou přijatý zákon takovouto cestou pochovati. Každý jen poněkud citlivý člověk musí toho li- tovati, že na počátku jedenadvacátého století tato slavná sněmovna od vlády takovýmto způsobem byla pokořena, račiž to sobě, Vaše Excellence, dobře promysliti, než nechá na to dojíti, by se musila pro- jednávat potřetí. Slavná sněmovno! Nehodlám déle trpělivost svých pánů kollegů napínati, důležitost věci, o kterou se jedná, již tolikráte zde byla prokázána, než ale skončím, považuji za svou povinnost ke všem stranám této slavné sněmovny projeviti prosbu, by pro náš pilný návrh hlasovaly a tím panu dru. rytíii Böhm-Bawerkovi dokázaly, že byť i nás různé poli tické interesy dělily, v tom že jsme všichni jednotni že naše usnesení každá vláda respektovati musl (Hlučný potlesk a pochvala.) Posl. Zimmer konstatoval rozhořčenost oby vatelstva pro dosavadní průtahy a rád by, aby předseda ministerstva vymohi záhy sankci zákona.
Böhm Bawerk Posl Zimmer
8 article
Posl. Götz vyčítal vládě, že nedbá jedno- hlasného sněmovního usnešení a tak opovrhuje sněmovnou. Vzpomíná slov ministra financí a lituje že panská sněmovna se dosud ve věci neusnesla Mýta nezruší se ani po zavedení daně z jízdních listků pro mnoholeté smiouvy s nájemci. Ostatně mýta mohou se zrušiti zcela dobře i bez povolení nové daně z jízdních lístků. Výnosu této daně užilo by se líp pro diurnisty. Nevěří-li ministr sněmovně jak může sněmovna důvěřovati jemu. Je bezohled- ností, pomíjeti oprávněná přání obyvalelstva. (Sou- hlas.) Ať vláda zruší mýtné nájmy — což je možná — a od 1. ledna 1902 nemusí býti žádných mýt. Bude hlasovati pro pilnost návrhu. (Hlučná pochvala.) Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odmítá výčitku, že vláda opovrhuje sněmovními usnešeními.
Posl Götz doktor Böhm Bawerk
9 article
(Posl. Prášek: Dělá to! Posl. Jaroš: Vždyť je to pravda!) Ministr odvolává se na svůj někdejší výrok, že zrušení mýt je žádoucím, avšak bez úhrady učiniti to nemůže, neboť by se mohl vy- skytnouti ve státním rozpočlu opět schodek. (Posl Jaroš: Vždyť máte přebytky !) Minulé přebytky mi budoucně nepomohou. Ministr myslí, že přesvědčil sněmovnu. (Hlučný odpor a hlasy: Pryč s mýty Vřava.) Až bude schválena žádaná úhrada, pominou také mýta. (Hluk a hlasy: Pryč s mýty 1) Poslanec Zázvorka pravil, že o zrušení erár- ních mýt bylo prosloveno již mnoho řečí a že jen přehledně stačí ukázat, co bylo pro zrušení erárních mýt učiněno. Přihlásil se proti návrhu jen proto aby se dostal ke slovu. Erárních silnic máme 59 výlohy činí přes 11/2 millionu, jež je třeba hraditi Má-li však stát na jiné státní nezbytnosti, ano, má-li stát na zbytečnosti, musí míti peníze na uhrazení výdajů, spojených s vydržováním silnic. Poplatky z mýt nejsou bez toho nic jiného, nežli přežitek přenesený ze středověku, kdy se musili cestující vy- pláceti pánům hradů. V dnešních dobách jsou proto poplatky z mýt přežitkem.
Posl Prášek Jaroš Posl Jaroš Zázvorka
10 article
(Německy:) Každý jest přesvědčen, že se jední o odstranění velkého bezpráví a jest již svrchovaný čas, aby konečně bylo odstraněno. Pro úbytek malé sumy žádá vláda velký obnos jako úhradu, toliž v dani z jízdních listků železničních. Jsou-li peníze na to, aby »kulturträgři«, vracející se z Činy, byli uvítáni, musí býti také peněz, aby se přispělo ku po- moci chudému, zanedbanému rolnictvu. A kdyby nebylo již skutečně peněz, bude zajísté císař ve svém patriotismu rád ochoten, obrátiti něco pro blaho svých poddaných. Dá se zajisté očekávati, že vláda učiní, co bude možno, aby nebyly přivolány hned na počátku zasedání konilikty, kteréž by mohly míti dalekosáhlé následky, a aby dostala pod střechu státní nezbytnosti. (Hlučný souhlas a pochvala.) Posl. Stojan dovozuje, že vláda měla by pre- věsti jednohlasné sněmovní usnešení v zájmu po- vznešení sněmovní vážnosti a pro důvěru v parla- mentarismus. Rokování uzavírá se. Řečníci proti návrhu za psaní nezvolili si žádného hlavního řečníka.
Posl Stojan Německo
11 article
Posl. Schrafil, hlavní řečník pro návrh, před nesl různé slížnosti a snažil se dokázati statisticky že mýta neplati jen »veleí páni«. Vláda snadno ožel mýtní výnos 2 mill. a proto bude podporovati pilnos návrhu. (Pochvala.) Následovalo hlasování a pilnost návrhu byla přijata jednohlasně. (Pochvala. Volání: Zrušit mýtal) Potom přijata jednohlasně také podstata návrhu a rokovalo se. o Kaftanově pilném návrhu na pestátnění severo-západní, jiho-severoněmecké spojovací a spole- čnosti státní dráhy. Posl. Kaftan: Roku 1896 podala vláda po dlouholetém nalehání smlouvu ve příčině zakoupení dráhy severozápadní a jihoseveroněmecké spojovací. Pohříchu velký moment nenalezl tenkráte náležitého porozumění. Následkem prudkého odporu ve výbor železničním vláda byla nucena vziti předlohu svou nazpět a postátňovací akce odložena až po dobu, ve které vyprší lhůta pro postátnění dráhy polabské Tato chvíle nadešla. Jmenovaná dráha 25. června m.r. dospěla k postátnění. Společnost rakouských státních dráh měla býti postátněna již r. 1885 na základě pěti letého průměru. Následkem dvojdílnosti dráhy na tra rakouskou a na trať uherskou byla pravidla o postát- nění v podstatě změněna. Jsou však zcela jasna a ne- mohou býti změněna tím, že uherská vláda jedno- stranným dohodnutím zajistila si výkup za sumu roční annuity 9.5 mill. zl. Dlužno velice Iitovati, že postátňovací akce, kterů zahájena byla r. 1881, zas uvázla a to tím více, jelikož roční příjmy dráhy severo- západní a státní od r. 1896 stouply a následkem toho také podklad pro výpočet výkupné sumy se podstatně rozšířil. Jest obava, že budeme-li otálet ještě dále svýkupem, zaplatíme ješto větší rentu Posl. dr. Ellenbogen: Bilance mohou být také zbarveny!
Posl Kaftanův Kaftan doktor Ellenbogen mill
12 article
Posl. Kaftam (pokračuje): Kdyby se postátnily obě dráhy, důležité po stránce obchodní a dopravní rozšířila by se tím síť státních dráh nejen prostorně nýbrž také státohospodářsky a dopravně-politicky Oběma těmito dráhami dostaly by slátní železnice důležité spojení s Vídní a Prahou a připojení k sasko pruské hranici, k obvodu českého hnědo-uhelnéh revíru a kameno-ubelnému revíru žacléřskému, k nej plodnějším a nejprůmyslnějším to krajinám rakou- ským. Komerciální zdatnost státních dráh naproti cizině a naproti soutěži soukromých dráh valně by stoupla. Tarifální vliv státních dráh by v četných nových průchodních liniích byl značně sesílen a roz- šířen. Siť státních dráh mohla by potom v tarifníeh konfliktech, jaké vznikly za poslední doby mezi stat ními dráhami pruskými a rakouskými, vystupovat s větší rozhodností. Nerovnost tarifu mezi českými dráhami stálními a mezi tarify na dráhách, ktere vedou východem království českého, přestala by. D železničního tarifu by se uvedla žádoucí, ba nezbytná rovnost. Zakoupením třeti společnosti slálních dráh by státní území rakouské v Marcheggu a Mostn nad Lit. nabylo důležitých posicí v samostatné larifní politice vůči Uhersku: lím by nabylo Rakou- sko dávno vyloužené svobody, pokud se týče tarifo- vání v dopravě rakousko uherské, což by při uzaví rání rakousko-uherské celní a obchodní smlouvy za ručovalo Rakousku naprostou paritu. (Hlučný souhlas.) Konečně postátněním ohou dráh zjednal by se přechod k neodvislé reorganisaci správ státních dráh směrem odstředivým, směren racionálně praktickým, komerciálně a technicky účel- ným a zjednodušeným.
Posl Vídeň Praha Marchegg Litva Rakousko Kaftam
13 article
Státní dráhy pracovaly dosud s nedostalečným materiálem. Namítáno vždy, že není peněz. Na- lezlo-li se peněz, aby se uhradil roční deficit 80 mill, K státních dráh, musí se najítí také peně k modernisování sítě rakouských státních dráh. k takové reorganisaci dalo by postátnění dráhy se- verozápadní a státní podnět. Poslanci z oněch krajů. jimiž obě dráhy projíždějí, jsou povinni zkoumat věc tu co nejvážněji a nesmějí dopustiti zase po- dobné opomenutí, jaké se stalo r. 1896, a kter značně postihlo okresy, jimiž jde dráha severo- západní. Postátněním obou těchto dráh a spojením jich se siti státních železnic nabylo by teprve pra- vého významu druhé spojení s Terstiem teprve potom bylo by spojeno Severní moř s mořem Jaderským. Prosím proto sl. sně- movnu, aby vzhledem na důležitost věci pilnost mého návrhu přijala. (Hlučný souhlas a pochvala. Ministr železnic ryt. Wittek praví, že vláda nezneuznává velký prospěch, jež by měl stát a in- teressenti dopravy rozšířením sítě státních železnie přibráním velkých tuzemských tratí soukromých. Při- pomíná, že postátňovací akce dle pilného návrhu je hospodářsko-politickým problémem nejpřednějšího řádu. Jeho zdárné řešení vyžaduje vyřízení celé řady otázek a to nejtěžších. Především otázky právní, po tom finančně politické. Navržená resoluce obsahuje určitý rozkaz vládě a tu třeba zralého a důkladného uvažování. Vláda nechce vyhýbati se úvaze o věci. Bude-li přikázán návrh výboru, tam bude dost příle- žitosti, aby vláda mohla vysloviti se o věcech, zde jen stručně vykládaných. Troufa, že ve výboru najdo se vhodná forma ku projednání věci. Zůslavuje sně- movně na vůli, uznati návrh pilným, nebo volit proň formu jinou.
Wittek
14 article
Posl. Kindermann poukazuje k tomu, že všechny německé strany mají na svém programu po- stálnění železnic. Německé voličstvo bylo nuceno zkoumati každou věc s národního stanoviska. Postát nění železnic v Čechách není však žádoucím proto že již teď dává se mezi úřadníky a služebníky před nost českému živlu. (Odpor.) Přednáší různé stížnosti a žádá, by se zřídila čistě německá dopravní ředi telstva a ustanovovali němečtí úřadníci. Lituje, ž Němci nemají ministra-krajana. (Hlasy mezi českými poslanci: Vždyť máte všechny ministry! — Odpor v levo.) Nemůže hlasovati pro návrh, dokud nedo stane se Němcům zákonné ochrany. (Pochvala.) Posl. dr. ElIenbogen vyčítá ministrovi n stálost. Jako ministr obchodu sliboval postátňování, nyní má všemožné rvzpaky. Ve vyjednávání se se verozápadní dráhou stát ustoupil a má již dávno právo vykoupit obě trati oné železnice. Končí přá- ním, by dráhy byly postátněny co možná záhy parlament projevil rázně svou vůli. Posl. Steinwender seuhlasí, aby vláda při- stoupila dle koncese k výkupu, avšak teprve ai bude vykonávati své státní právo a bude žádati z položení druhých kolejí na vrub podniku. Tohoto práva musí užiti se plnou měrou. Průmysl vydělá při tom milliony. Bude třeba vší ministrovy ráznosti a sněmovní podpory, bude-li chlíti ministr prováděli právo státu proti pp. Taussigovi a sp., neboť p Taussig má štáb, proti němuž ministr zdá se byti bezmocným. Ministr dr. Wittek prohlašuje, že na poměn vlády k podniku nepůsobí okolnost, v čí rukou na- cházejí se akcie podniku a žádá, by se prohlášení to vzalo na vědomí.
Posl Kindermann Němec doktor ElIenbogen Taussig Wittek Čechy
15 article
Poslanec Scheicher souhlasí, že je národo- hospodářsky velmi důležito, aby všechny železnic byly v rukou státu. Polemisuje s poslancem Ellen- bogenem a myslí, že nejdůležitější věcí při prove- dení postátňování je: vyhýbati se všemožné židům Doprava po severozápadní a tratích společnosti stáln dráhy má všemožné vady a nedostatky, jaké, uvedu ostatně v železničním výboru. Přeje si, by všechny železnice byly co možná záhy postátněny. (Po- chvala.) K návrhu poslance Glöckniera debatase uzavírá a hlavními řečníky byli zvoleni poslanei Maštálka a lr. Pergelt, načež rokování bylo přerušeno a podniknuty volby členů výborů vod- ního, právního, živnostenského, rozpočtového, kořa- lečního, berního, poplatkového a vyrovnacího, jež byly prvním odstavcem dnešního pořadu.
Scheicher Ellen Glöcknier Maštálek
16 article
Po různých formalitách ministr vyučování dr Hartel odpovídaje na Grossův dotaz po u s a z en se francouzských řeholníků v Ra- kousku, pravil, že letos i loni došly pouze tř žádosti francouzských řeholí za povolení k dočas- nému usazení se. Povolení dáno dosud jen karme- litkám ve Versaillesu. Rehole čítá 20 mnišek a pět laiček (sester)« Kláštery nežádají za podporu ani cos jiného; nevěnují se vyučování. Řehole je v Rakousku uznána a má v různých městech osadly. O druhých dvou žádostech jedná se. Minist uvádí zákonná ustanovení o usazování se cizích ře holí v Rakousku. Ministerský výnos slanoví, že tn koví klerici mají varovati se všl agilace proti domá- cím svým zřízením a ordinariátu příslušné diécese nesmí podati žádný odpor. Nesmí mísiti se do du- chovenské služby. Řeholní slib a kněžské svěcení smí prověst až po prokázání, že není zákonné pře kážky. Konečně musí prokázati, jak zabezpečí sv živobytí. Rozumí se prý samo sebou, že při žádo- stech za povolení trvalého pobytu koná se náležite vyšetřování. Doposud nedošla ministerstva žádná žádost za propůjčení státního občanství rakouského francouzským řeholníkům, na kterémž základě mohl by vykonávati duchovní správu nebo učitelskou čin — na Wrabtzův dotaz po obsazení uprázd- něných míst na c. k. akademii výtvarných uměn ve Vídni, že věc vyžaduje dobrého uvážení. Ne najde-li se způsobilý umělec v Rakousku, musís hledati v cízině, v čemž přece nelze shledávati po nížení rakouských umělců. Jazykové a národní hra- nice měly by mizet aspoň v umění.
Hartel Grossův Rakousko Vídeň
17 article
Předseda hrabě Vetter odpověděl na Steinův dotaz po opomenutí projevu soustrasti nad smrt Mac Kinlevovon, že považoval za svou povinnost hned po attentátu na presidenta Spojených států do- jeti k americkému vysianci a vysloviti mu hluboko soustrast. Když presídent zemřel, opakoval svů projev a dostalo se mu za něj díků. Proto a že minul zatím delší čas, myslil, že byl zbytečný další projev při zahajování snémovny. O nějakém cizím vlivu nemůže býti řeči. Schůze skončena v 5 hodin: přístí schůze bude zejtra o 11. hodině dopolední. Pilný návrh posl. Eisenkolba zní; Vláda vyzývá se, aby podala předlohu, v níž stanoví se k ochraně státního a lidového blaha, že 1. k zřízení nového kláštera a klášterní osadyje třeba aktu zákonodárné moci a že všecky dosa- vadní kláštery a osady mají postarati se o toto po- volení; 2. všichní duchovní řáddv a kongregací m složiti před světským úřadem přísahu, že budou za chovávali věrně základní státní zákony, jakož všecky ostatní zákony a doložiti, že neudělali pi přísaze nijakou výhradu; 3. všichni duchovní řeholí a kongregací podro beni jsou ustanovením o politických spolcích; 4. od nynějška zapovídá se všeliké spolčován všem duchovním a mniškám všech řádův a ko- gregací.
Vetter Steinův Mac Kinlevovon spojený stát
19 article Novoměstský občanský kluh
Novoměstský občanský kluh svolal na včerejší večer do malého sálu Mě šťanské besedy mimořádnou valnou hromadu jež byla velmi čatně navštívena. Zavitali do ní také posl. dr. Edv. G rég a obecní starší pp. Ort, Hašourek, H- máček, Vaniček, Mat. Novák a jiní. Schůzi zahájil první náměstek starosty obecní starší p. Franzl sdělením, že svolána byla za účelem volby nového předsedy. Na jednacíi pořa dán dále rozhovor o nastávajících doplňovacích volbách do sboru obecních starších a volne návrhy. Úvitav přítomné, představil p. F rj a nz p. dra. Edv. Grégra, kterého pozdravilí účast níci povstáním, potleskem a provoláváním zdaru Po přečtení a schválení protokolu posled valné hromady přikročeno k volbě starosty klubu a zvolen byl jím k návrhu jednatel p. Beneše akklamací a za všeobecného po- llesku pan dr. Edyard Gtrégr, který, převzav předsednictví, dal prověsti volbu náhradníka. Zvolen jím byl k návrhu p. Beneše rovněž akklamací p. dr. Viktor Sedláček. Předseda p. dr. Edvard Grégr ujal se znovu slova a pravil: Velectění pánové! Račte přijmouti především nejupřímnější díky za vyznamenání, kterého se mi dostalo tim, že jste mne zvolili za předsedu váženého svého klubu. Když mně byla o některých pánů nabízena kandidatura na čestné toto místo, velice jsem se zdráhal ji přijmouti. jsa si dobře vědom veliké práce a odpovědnosti. která s tímto místem jest spojena a která vy- žaduje síly mladší, čilejší a vytrvalejší, nežli se ode mne v pokročilém mém stáří očekávati může.
doktor Edv Ort Hašourek Mat Novák Grégr Beneš Edyard Gtrégr Sedláček
20 article
Také jsem uvažoval, zdali mně při mnoho- stranném zaměstnání mém, jako poslanec řišsk a zemský, jako přísedící zemského výboru atd zbývá potřebného času, abych se platně věno vati mohl úkolu, jenž s poslavením starosty našeho klubu spojen jest. Když však mně bylo řečeno, že bych tím když bych přijal v nynější době nablzené m místo, prospěti mohl dobré a vlastenecké véci jíž klub náš slouží, že bych snad prospěti moh chvalitebnému úkolu, jejž si klub občanů novo- městských byl vylknul — tu ovšem ustoupiti musily všechny ohledy jedinému důvodu, který jest: povinnost každého obč an sloužiti, dokud síly stačí, věci ná- roda, obee a vlasti! (Výborně ! Potlesk.) Přes to přese všecko, prosím, abyste před- sednictví mé považovali jen za prozatímné, za provisorné na tak dlouho, dokud se nenajde sila mladší, svěžejší, k úřadu tomu způsobilejši. Sile takové každým okamžikem s radosti své místo postoupím. Ctění pánové! Co chce náš klub, co jest cílem jeho snah, jeho práce? Co jest jeho účelem?
21 article
Účelem klubu našeho je, v první řadě hlavně pracovati a starati se o to, aby matičko naše Praha, tento skvost mezi městy evrop- skými, tento démant naší vlasti, dento odvěký svědek slávy i štěstí — ale i hanby, neštěstí a úpadku národa, aby tato hlava království če- ského vždy více a více prospívala, mohutněla, rostla a se silila (Výborně! Potlesk), aby oby- vatelstvo její vždy výš a výše se vyvinovalo jak v ohledu duševním, na poli pokroku a vzděla- nosti, tak ale též na poli národohospodářském, na poli hmotného blahobytu. (Výborně !) Slo- vem, aby se královská Praha stala skvělým příkladem všem ostatním městům a obcím drahé naší vlasti. (Výborně! Všeobacný pollesk.) To účel náš, k tomu pracovati povinnost naší. (Výborně !) A jak dosáhnouti tohoto účelu, jak dostát této veliké a těžké povinnosti Ctění pánové ! Národ český je národem poměrně malým, nečetným, je obklopen moc nými, útočnými a výbojnými nepřáteli, kteří o sta, ba od tisíce let ukládají o jeho utlačení, jeho zničení. A jak to přijde, že tento malý a nečelný národ český po celé věky odolal ná- tlaku, útokům, nástrahám mocných svých ne- přátel? A že existenci svou zachránil do dneš- ního dne ?
Praha St
22 article
Na to nám dává nejlepší a nejpravdivější odpověď veliký náš dějepisec a otec národa Palacký, jenž praví: »Kdykoliv jsme vítězili, dálo se to pokaždé více převahou ducha, mravní silou naší, než mocí fysiekou.« (Výborně !) Ano, to je ta zbraň, to je to konzlo, kte- rým národ náš se zachránil, to je šlít, o nějž odrážela a rozbíjela se stonásobná přesila na- šich nepřátel (Výborně!), a to je costa, která národ český vésti může, k výši slávy a blaha k zabezpečení budoucnosti. (Výborně ! Pollesk.) A to, co platí o celém národě českém platí též o jednotlivých jeho částech, platí te o naší veleobei, o naší Praze. (Výborně!) Chceme-li povznésti obec pražskou k one výši, na které státi má jako první obec králov ství českého, musejí cíle naše býti vysoce mrav- nými a cesty naše musejí býti dlážděny ctnostmí občanskými. (Výborně! Hlučná pochvala potlesk.) Ruce, jimž svěřena jest správa obce, mu- sejí býti čisté jak ryzí zlato (Výborně! Potlesk. a karakter mužů, již stojí v čele obecní správy musí býti prost všech škvárů, které se nesná šejí s pojmem občanské mravnosti, občansko ctnosti. (Výborně! Hlučná pochvala a potlesk. Mnžové, jimž svěřena byla správa obce musí býti vedeni a nadšení jedinou snahou jedinou pohnutkou prospěti blahu obce bez všech ohledů na zájem a prospěch svůj osobní. (Všeobecný potlesk a pochvala.) Klub náš není sice klubem politiekým v užším slova smyslu, náš hlavni účel jest, jak jsem pravil, starati se o hospodářské zájmy hlavního města Prahy, avšak každý nahlédne že to nelze činiti, aniž by si všímal a aniž by se dotýkal také záležitostí politických a národ ních, neboť i hospodářské a čistě obecní po měry a záležitosti bývají úzce a nerozlučné spojeny s politickými poměry celého národa.
Palacká Praha
23 article
(Výborně!) Vždyť je to půda, na níž spočívá a z ní vyrůstá celý vývoj národa vůbec. (Výborněl V politickém ohledu tedy musí klub nás zaujímati taktéž určité, jasné a pevné stano- visko, a tu myslím, že tlumočím mínění a pře- svědčení nás všech, když řeknu, že klub náš v ohledu politiekém se hlásí k národní straně svobodomyslné (Výborně! Pollesk!), že zní vyšel a v ni věrně setrvá tak dlouho, doku strana sama věrně a neodehylně stáli bude na svém programu, na programu, který se kráteo shrnouti dá ve tři slova: Samostatnost a ne- odvislost koruny české; úplnou a spravedlivou rovnoprávnost národní a politickou svobodu. (Výborně! Všeobecný potlesk.) K těmto základním a stěžejným zásadám programu strany svobodomyslné i my se hlá- síme (Výborně!) a budeme je dle možnosti v mezích našich stanov fedrovati a jich se do máhati. (Výborně! Potlesk.) Avšak jako v každé větší politické straně se vždy a všude nalezají jisté odstíny, proudy a směry, které se více méně od sebe odchylují aniž by vystupovaly z břehu společného řečiště — tak se to přirozeně děje i ve straně svobodo- myslné. I tu ukazují se dva proudy — proud ráz nějšího, rychlejšího, aneb jak se obyčejně říká. radikálnějšího postupu, a proud opatrnějšího pozvolnějšího, chabějšího, aneb jak se nyní řikává oportunistického a konservativního směru.
stranit svoboda
24 article
Já patřím — a prosím za odpuštění, zmi- ňuju-li se o své osobě — v ohledu tomto ke směru prvějšímu, radikálnějšímu křídlu strany svobodomyslné. (Výborně! Potlesk.) A jelikož mám za to, že i vy, ct. pánové, že i klub náš více naplněn a veden jest duchem rozhodnějším, ráznějším a radikálnějším (Výborně!) proto myslím, že se nedopustím žádné nedůslednost a žádného odporu se svými zásadami politickými. když přijmu místo předsednické ve etěném tomto klubu (Výborně! Potlesk), když příjmu předsed- nietví v klubu, který má býti pokračováním onoho klubu občanů novoměstských, který za- ložen a veden byl kdysi zvěčnělým mým bra- trem Juliem (Sláva mu! Sláva !), a který tak blahodárně působil v obecních záležitosteel pražských. (Výborně! Potlesk.) Obnoviti, oživiti pěstovati onoho ducha — to budiž snahou naš (Hlučná pochvala.) A proto myslím, že rádi každého uvítláme. a každého přijmeme do středu našeho, kdo veden a proniknut onim duchem a puctivě a nezištně pracovati chce společně s námi k do sažení vznešených cílů, jež klub náš si byl vy- tknul. (Výborně!) Avšak spojovati se se stranami jinými, uzavírati tak zvané kompromissy se stranami jež vedeny jsou jiným duchem, jež ubírají se za jinými eíli a jinými cestami než-li my,to pokládal bych za velikou chybu — za počátek konce našeho klubu. (Výborně ! Potlesk.) Já vidím v takových kompromissech, v ta- kovém spolčování se se živly jiných odchylných zásad a snah, nejen křiklavou nedůslednost. ale jakési jádro politické nemravnosti. (Tak jest ! Výborně!)
Julius Sláva
25 article
Nechci rozebírati všechny ty důvody to- hoto svého přesvědčení, ale řeknu jen tolik Buď mám přesvědčení, že zásady moje, že clle moje, jichž chci dosáhnouti, že cesty, jimiž k témto cílům se chci dostati, jsou pravé, po- ctivé a rozumné, pak se přece nemám spojo- vati s jinými (Výborně !), kteří mají jiné zásady jiné cíle a kteří mne nebudou a nemohou pod porovati v tom, abych já svých cílů dosáhl, naopak, kteří budou pracovati proti mně, abych já svých cilů nedosáhl. (Tak jest ! Výborně Potlesk.) Spojovati se s někým, který má jiné zá- sady, snahy a cíle než já, znamená uznávati tyty zásady, snahy a cíle, podporovati je, na místě bojovati proti nim, porážeti je, přivést naproti ním své vlastní zásady, clle a přesvěd- čení k vílězství. (Potlesk a pochvala.) Ale může se mi říci, to je theorie — v praxi se to má jinak — buďme praktickými Ano, buďme praktickými a podívejme se jakých praktických výsledků jsme docilili podob- nými kompromissy.
26 article
Ve dlouhé době své veřejné činnosti doži jsem se celé řady rozmanitých kompromissůu (Veselost.) na poli veřejného života, ale neznám ani jediněho případu, z něhož by strana svobodo myslná, pokroková nebo národ byly měly pro spěch. (Tak jest ! Souhlas.) Obyčejně se ukázalo, že z toho měla škode (Souhlas.), že byla — abych se prostě vy- jádřil — napálena. (Hlučný souhlas a pollesk.) Ale nemluvme o kompromissech politických a mějme na zřeteli pouze obecní záležitosti Prahy. Tu jsme v poslední době také uzavírali kompromissy, ale nikdo nebude dnes tvrditi, že tyto kompromissy byly na prospěch a na zdar Prahy a ještě méně na zdar strany svohodo myslné. (Výborně !) Pomohli jsme tím jiným stranám do sedla. (Tak jest ! Pollesk.) Víte, jaké poměry nastaly následkem těch nešťastných ukompromissů na radnicis prpžské víte, že je na nejvýše zapotřebí a na čase, aby nastala náprava.
Praha
27 article
Avšak nechci kritisovati tyto poměry, t ponechám jiným, ve věci té povolanějším. Ne- chci vůbec řečí svou přilévati oleje do ohněa neshody a difference ještě více rozdmychovati. Klub náš nechce zajisté činiti roztržky, sváry a nesvornost (Souhlas.), chceme jenom jedno: použíti nezkráceně a neobmezeně práva každého občana, vyhledávati, vybírati a voliti do obecního zastupitelstva města Prahy takové muže, jejichž zásady politické i národní sou- hlasí se zásadami strany, k níž náležíme (Vý- borně!), jejichž minulost, jejichž charakter nám jest zárukou, že budou míti na zřeteli prospěch obce (Výborně!) a nic než prospěch obce a že tomuto prospěchu věnovati budou horlivou svou práci, bez ohledu, jestli jim z toho kyne pro- spěch nebo škoda. (Výborně! Potlesk) Slovem, chceme dostati do zastupitelstv muže naší důvěry. (Všeobecná hlučná pochvala a pollesk.) To je naše právo a povinnost a to budiž naší vodící myšlenkou, to budiž naší snahou a s touto snahou a za timte účelem přistoupim k nastávajíeím volbám do obecního zastupitelstva pražského. (Výborně!)
Praha
28 article
Možná, že se nám nepodaří hned na prvni ráz dobýti volebního vitězství. Avšak to nás ne- smí zaleknouti a odstrašiti, to nás nesmí od- vrátiti od další práce. Jsou ovšem v životě ve- řejném, jak celých národů, tak jednollivých obeí četné příklady, že strany a osoby, nestojící právě na půdě ryzi občanské mravnosti, různými ce- stami klikatými a nepřímými, pomoci diplomati- cké chytristiky, lsti a obojetností dodělaly se vl- tězství, avšak vítězství takové nemívá nikdy dlouhého trvání a konečně zvítězí nad nimi přece jenom občunská cnost a občanská mravnost. (Po- chvala a potlesk.)
29 article
Budeme-li pevně, důsledně a neodvratně státi na zásadách, jež jsem byl vyložil — pak— a to je moje pevné přesvědčení, pak se doděláme konečného vítězství. Nebo strana, která je pro- dchnuta a vedena vznešenými zásadami občanské mravnosti a občanské cinosti, která nezná ji ných pohnutek svého jednání, než-li prospěch a blaho obce a která s nadšením a nezištnou prací za timto svým cílem se ubírá, takov strana je podobná magnetu, který vždy více k sobě přitahuje živly stejnorodé, živly prodchnuté stejnými zásadami a stejnými snahumi a oty právé stojíme, ty přiblrati budeme s radostí do svého středu. (Výborně! Potlesk.) A tak i my dodělati se musíme konečného vífězství ku blahu a zdaru nejen naší veleobce, naší milé matičky Prahy, ale ku blahu a zdaru celého národa a drahé vlasti. (Všeobecný hlučný potlesk a pochvala.) Zapisovatel pan Novotný sděluje postup. kterým klub se bude v práci své říditi. Zmi ňuje se o konferencích důvěrníků jeho s vý- konným výborem národní strany svobodomyslné, jejímž výsledkem bylo, že klub podrobil se uznal ústřední sbor, ustavený pro příšti obecní volby, s výhradou, že kdyby měl se uzavtii kompromiss se stranou staročeskou, musili by zástupci klubu z ústředního sboru volebního vystoupiti.
Novotná Praha národní strana
30 article
Kompromiss tento byl však uzavřen stranou p. dra. Friče ještě za tohoto vyjednávání. Zejtra má se dát odpověď, jaké zaujme klub stano- visko vůči této situaci a rozhodnutí ve směru tom ponecháno valné hromadě. Pan dr. Šebesta praví, že není mu jasno, proč se s klubem se strany výkonného výboru tak hraje. Když se zaručilo z povolaných stran,ž můžeme jíti do voleb vítězně, neslačí důvody pro kompromiss uváděné, na př. důvod loyality. protože kompromiss uzavřen již loňského roku. Zástupci klubu tahánina 8 schůzí a pak uza- vřen za jeho zády kompromiss. Pohtika pražská není ani staročeská, ani mladočeská a schůze má rozhodnout, že klub do obecních vole míchati se nedá. Řečník vítá, že získán nynějšl předseda pro klub a navrhuje, by valná hro- mada se usnesla, aby klub zůstal při svém programu původním a řekl, že půjde do vole beze všech kompromissů. (Výborně. ! Potlesk.) Pan dr. Fuhrich stejně jako předeslý řečník kritisuje postup jednání s výkonným vý- borem, který prý chce jednati dle zásady: »Sic volo, sic jubeo« a dodává, že se klubu poroučí, by přistoupil na kompromiss se Staro- čechy. Avšak kompromiss uzavřelo dr. Frič a sotva schválili by jej členové klubu voličů no- voměstských. Řečník nuvrhuje, aby se valná hromad usnesla, že Novoměstský občanský klub vyslo- vuje se proti kompromissu se stranou staro- českou, že půjde do voleb samostatně a že kandidovati bude muže, který zasluhuje jeho důvěry. (Výborně! Pollesk.) Pan Topinka mluví proti kompromissu při volbách do sboru obecních starších.
Frič doktor Šebesta Fuhrich Topinka novoměstský občanský klub
31 article
Pan Babuška navrhuje konec debaly, ale návrh jeho se zamítá. Obecní starší pan Hamáček vytýká vý- konnému výboru, že nezkoumal síly klubu vo- ličů novoměstských a novoměstského občan- ského klubu, čímž dopustil se velké chyby Vystupuje ostře proti kompromissu, který uza- vírá se z osobních zájmů na záchranu jedno- tlivců. Na radnici musí se státi změna v oso- bách. Řečník přimlouvá se za návrh pana dra. Fuhricha. (Výborně ! Potlesk.) Pan dr. Roček praví po vysvětlení pp- Beneše a Hamáčka, že věc, když lhůia k odpovědi dána do zejtřka, neni ještě ztra- cena, protože výkonný výbor, dostane-li odpověd valné hromady, že kompromiss se neschvaluje. musí k tomu zaujati stanovisko a naléhati také na druhý klub, by svolal schůzi členů a před- ložil jim otázku kompromissu, poněvadž se tak dosud nestalo. Jsme proti kompromissu, po- něvadž jej pokládáme za škodný a za asekuraci pro některé osoby. (Výborně! Potlesk.) Pan Hamáček prohlašuje, že usneseni výkonného výboru bylo pevné a bylo naléháno na okamžitou odpověď, avšak zástupci klubu nechtěli vzíti věc na sebe a předkládají ji valné hromadě. Dnes dále se vyjednávati nemůže, protože volby jsou již přede dveřmi. Prola- hování bylo taktikou klübu voličů novo- městských. Pan Maršálek poukazuje, jak klub vo- ličů novoměstských vyslovil se před lety proti kompromissu, který uzavírá nyní k vůli jel-
Babuška Hamáček Fuhrich doktor Roček Beneš