2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
23. října 1901. Číslo 292.
4
article
Kdo může míti k nám ještě důvěru, když usne
sení naše nemají platnosti? Kdo může potom miti
düvěru k této ústavě, když to, co zde jako zástupei
národů s veiikým namáháním ve prospěch lidu vy-
konáme, může svéhlavosií pana ministra byt
zničeno,
Obnos 2 millionů korun není v rozpočtu této
poloviny říše tak velikým, aby k vůli jeho uhrazení
tak prospěšný zákon musil býti pochován a to tím
méně, jelikož s výjimkou snad letošního roku zbyly
ve státní pokladně značné přebytky.
A bylo-li by, velectění pánové, vskutku pravdou
že sobě Jeho Exellence nevěděla jiné porady a mu-
sila k vůli 2 millionům korun zákon o zrušení erár-
ních mýt pochovati, potom musí uznati, že nemá
pochopení pro důležité potřeby národa a měla b
povolanějšímu nástupci místo učiniti.
Avšak, velectění pánové, tomu není ták, dr. ryt
Böhm-Bawerk by sobě zajisté věděl porady, kde se
hnati úhradu pro tak nepatrný obnos, kdyby se jed-
nalo o něco jiného, nežli o malé přijití vstříc ubo
hému stavu rolnickému.
doktor
Böhm
5
article
Rakouští ministři měli vždycky peněz dost, když
jednalo se o zaopatření a podporu velikých, pro ma
lého člověka zřídka kdy měli peníze. A my, velect.
pánové, zažily jsme případy, že byly ku nejvyš
sankci předloženy zákony, které deset, dvacet i více
millionů nákladu vyžadovaly a vláda u toho nebyla
nikdy úzkoprsou.
Nechci zde, velectění pánové, opakovati, co vláda
v poslední době vykonala pro jiné stavy, které da-
leko toho nepotřebovaly jako naše zemědělství a na
to bylo peněz dost. Nebudu také mluviti o tom, jak
je vždycky vláda ochotna úhradu opatřiti, když se
jedná o nějaký výlet do Číny neb na Kretu; nebudu
také uváděti, že má vždycky peněz dost, když se
jedná o nové kanony, jů, jako zástupce neboliého
lidu, dovoluji sobě jen k tomu poukázali, že mim
opatřování tak zvaných státních nezbytností jest po
vinnosli vlády starati se též o blaho národů.
Kret
Čína
6
article
A, velectění pánové, o tom musí býti vláda dra
Körbra plně přesvědčena, že jako její předchůdc
i ona v tomto případu mnoho zanedbala. Kolikrá
měl pan finanční ministr -v této slavné sněmovně
příležitost slyšeti, že stav rolnický nachází sev
úpadku a že celé zemědělství prodělává zhoubnou
krisi. Kolik tisíc petic dochází tuto slavnou sněmovnu
každého roku, kde se rolnictvo dovolává státní po-
moci, ale hlas jeho zůstává hlasem volujícího na
poušti, poněvadž pan ministr financí nemá peněz,
ale na podporu dunajského Loydu, který jest v rukou
několika millionářů, má peněz dosti.
Byla sice letos dána položka 3 mil. korun na
podporu rolnictva živelními pohromami stiženého do
rozpočtu, ale, velectění pánové, co jest obnos 3 mill.
korun, když škody živelní pohromou letos způsobené
jdou do sta millionů korun a krise jest tak veliká
že každoročně tisíce rolnických usedlostí přechází
do rukou velkého kapitálu nebo židů a nezaviněným
způsobem tisíce rodin rolnických, zbavených pří-
střeší, přechází do tábora nespokojenců. Ale, vele-
ctění pánové, to se nahoře nevidl.
Vláda jest tak zaslepenou, že neví, že stav rol-
nický a střední stav měšťanský tvoří hráz proti dra-
vým proudům nespokojených z dola až, když jeden
krále tyto střední stavy padnou, že s nimi tak
padne nynější složení říše.
A tu se táži, velectění pánové, zda jest moudré
zda jest to vlastenecké, když vláda na místě co m
míti starost o zachování těchto stavů, ještě ten
ubohý dobrý loyální lid takovým způsobem dráždí,
jako to provedí s jeho hrdinským kouskem par
ministr financí.
Körbr
7
article
My víme dobře, že zákonem o zrušení erárníeh
mýt nebude stav rolnický zachován, ale lid náš by
byl a přijetí jeho viděl jakési jití jemu vstříc a by
by to s radostí přijal v naději, že i ostatní jeho po-
žadavky budon jedenkráte splněny.
Vaše Excellence, všichni řečníci, kteří se při
projednávání předlohy tohoto zákona dne 22. březn
L. r. ujali slova, činili na Vaši Excellenci jmenem
všeho lidu appell, aby jste zanechal dělání obstrukce
tomuto zákonu, vy jste tak neučinil. Já tento sppell
na Vaši Excellenci více vznášeti nebudu, ale po
važují za svoji povinnost z tohoto místa vám při-
pomenouti, že jest to hanba pro toto soustátí, když
v době, kde již všechny moderní státy evropské
také Spanělsko, slaví deseti- a padesátileté jubileum
zrušení erárních mýt. Vaše Excellence má tu smělost
dvakráte touto sněmovnou přijatý zákon takovouto
cestou pochovati.
Každý jen poněkud citlivý člověk musí toho li-
tovati, že na počátku jedenadvacátého století tato
slavná sněmovna od vlády takovýmto způsobem
byla pokořena, račiž to sobě, Vaše Excellence, dobře
promysliti, než nechá na to dojíti, by se musila pro-
jednávat potřetí.
Slavná sněmovno! Nehodlám déle trpělivost
svých pánů kollegů napínati, důležitost věci, o kterou
se jedná, již tolikráte zde byla prokázána, než ale
skončím, považuji za svou povinnost ke všem
stranám této slavné sněmovny projeviti prosbu, by
pro náš pilný návrh hlasovaly a tím panu dru. rytíii
Böhm-Bawerkovi dokázaly, že byť i nás různé poli
tické interesy dělily, v tom že jsme všichni jednotni
že naše usnesení každá vláda respektovati musl
(Hlučný potlesk a pochvala.)
Posl. Zimmer konstatoval rozhořčenost oby
vatelstva pro dosavadní průtahy a rád by, aby
předseda ministerstva vymohi záhy sankci zákona.
Böhm
Bawerk
Posl
Zimmer
8
article
Posl. Götz vyčítal vládě, že nedbá jedno-
hlasného sněmovního usnešení a tak opovrhuje
sněmovnou. Vzpomíná slov ministra financí a lituje
že panská sněmovna se dosud ve věci neusnesla
Mýta nezruší se ani po zavedení daně z jízdních
listků pro mnoholeté smiouvy s nájemci. Ostatně
mýta mohou se zrušiti zcela dobře i bez povolení
nové daně z jízdních lístků. Výnosu této daně užilo
by se líp pro diurnisty. Nevěří-li ministr sněmovně
jak může sněmovna důvěřovati jemu. Je bezohled-
ností, pomíjeti oprávněná přání obyvalelstva. (Sou-
hlas.) Ať vláda zruší mýtné nájmy — což je možná —
a od 1. ledna 1902 nemusí býti žádných mýt. Bude
hlasovati pro pilnost návrhu. (Hlučná pochvala.)
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odmítá
výčitku, že vláda opovrhuje sněmovními usnešeními.
Posl
Götz
doktor
Böhm
Bawerk
9
article
(Posl. Prášek: Dělá to! Posl. Jaroš: Vždyť je
to pravda!) Ministr odvolává se na svůj někdejší
výrok, že zrušení mýt je žádoucím, avšak bez
úhrady učiniti to nemůže, neboť by se mohl vy-
skytnouti ve státním rozpočlu opět schodek. (Posl
Jaroš: Vždyť máte přebytky !) Minulé přebytky mi
budoucně nepomohou. Ministr myslí, že přesvědčil
sněmovnu. (Hlučný odpor a hlasy: Pryč s mýty
Vřava.) Až bude schválena žádaná úhrada, pominou
také mýta. (Hluk a hlasy: Pryč s mýty 1)
Poslanec Zázvorka pravil, že o zrušení erár-
ních mýt bylo prosloveno již mnoho řečí a že jen
přehledně stačí ukázat, co bylo pro zrušení erárních
mýt učiněno. Přihlásil se proti návrhu jen proto
aby se dostal ke slovu. Erárních silnic máme 59
výlohy činí přes 11/2 millionu, jež je třeba hraditi
Má-li však stát na jiné státní nezbytnosti, ano, má-li
stát na zbytečnosti, musí míti peníze na uhrazení
výdajů, spojených s vydržováním silnic. Poplatky
z mýt nejsou bez toho nic jiného, nežli přežitek
přenesený ze středověku, kdy se musili cestující vy-
pláceti pánům hradů. V dnešních dobách jsou proto
poplatky z mýt přežitkem.
Posl
Prášek
Jaroš
Posl Jaroš
Zázvorka
10
article
(Německy:) Každý jest přesvědčen, že se jední
o odstranění velkého bezpráví a jest již svrchovaný
čas, aby konečně bylo odstraněno. Pro úbytek malé
sumy žádá vláda velký obnos jako úhradu, toliž
v dani z jízdních listků železničních. Jsou-li peníze
na to, aby »kulturträgři«, vracející se z Činy, byli
uvítáni, musí býti také peněz, aby se přispělo ku po-
moci chudému, zanedbanému rolnictvu. A kdyby
nebylo již skutečně peněz, bude zajísté císař ve svém
patriotismu rád ochoten, obrátiti něco pro blaho
svých poddaných. Dá se zajisté očekávati, že vláda
učiní, co bude možno, aby nebyly přivolány hned
na počátku zasedání konilikty, kteréž by mohly míti
dalekosáhlé následky, a aby dostala pod střechu
státní nezbytnosti. (Hlučný souhlas a pochvala.)
Posl. Stojan dovozuje, že vláda měla by pre-
věsti jednohlasné sněmovní usnešení v zájmu po-
vznešení sněmovní vážnosti a pro důvěru v parla-
mentarismus.
Rokování uzavírá se. Řečníci proti návrhu za
psaní nezvolili si žádného hlavního řečníka.
Posl
Stojan
Německo
11
article
Posl. Schrafil, hlavní řečník pro návrh, před
nesl různé slížnosti a snažil se dokázati statisticky
že mýta neplati jen »veleí páni«. Vláda snadno ožel
mýtní výnos 2 mill. a proto bude podporovati pilnos
návrhu. (Pochvala.)
Následovalo hlasování a pilnost návrhu byla
přijata jednohlasně. (Pochvala. Volání: Zrušit
mýtal)
Potom přijata jednohlasně také podstata návrhu
a rokovalo se.
o Kaftanově pilném návrhu
na pestátnění
severo-západní, jiho-severoněmecké spojovací a spole-
čnosti státní dráhy.
Posl. Kaftan: Roku 1896 podala vláda po
dlouholetém nalehání smlouvu ve příčině zakoupení
dráhy severozápadní a jihoseveroněmecké spojovací.
Pohříchu velký moment nenalezl tenkráte náležitého
porozumění. Následkem prudkého odporu ve výbor
železničním vláda byla nucena vziti předlohu svou
nazpět a postátňovací akce odložena až po dobu, ve
které vyprší lhůta pro postátnění dráhy polabské
Tato chvíle nadešla. Jmenovaná dráha 25. června m.r.
dospěla k postátnění. Společnost rakouských státních
dráh měla býti postátněna již r. 1885 na základě pěti
letého průměru. Následkem dvojdílnosti dráhy na tra
rakouskou a na trať uherskou byla pravidla o postát-
nění v podstatě změněna. Jsou však zcela jasna a ne-
mohou býti změněna tím, že uherská vláda jedno-
stranným dohodnutím zajistila si výkup za sumu
roční annuity 9.5 mill. zl. Dlužno velice Iitovati, že
postátňovací akce, kterů zahájena byla r. 1881, zas
uvázla a to tím více, jelikož roční příjmy dráhy severo-
západní a státní od r. 1896 stouply a následkem toho
také podklad pro výpočet výkupné sumy se podstatně
rozšířil. Jest obava, že budeme-li otálet
ještě dále svýkupem, zaplatíme ješto
větší rentu
Posl. dr. Ellenbogen: Bilance mohou být
také zbarveny!
Posl
Kaftanův
Kaftan
doktor
Ellenbogen
mill
12
article
Posl. Kaftam (pokračuje): Kdyby se postátnily
obě dráhy, důležité po stránce obchodní a dopravní
rozšířila by se tím síť státních dráh nejen prostorně
nýbrž také státohospodářsky a dopravně-politicky
Oběma těmito dráhami dostaly by slátní železnice
důležité spojení s Vídní a Prahou a připojení k sasko
pruské hranici, k obvodu českého hnědo-uhelnéh
revíru a kameno-ubelnému revíru žacléřskému, k nej
plodnějším a nejprůmyslnějším to krajinám rakou-
ským. Komerciální zdatnost státních dráh naproti
cizině a naproti soutěži soukromých dráh valně by
stoupla. Tarifální vliv státních dráh by v četných
nových průchodních liniích byl značně sesílen a roz-
šířen. Siť státních dráh mohla by potom v tarifníeh
konfliktech, jaké vznikly za poslední doby mezi stat
ními dráhami pruskými a rakouskými, vystupovat
s větší rozhodností. Nerovnost tarifu mezi českými
dráhami stálními a mezi tarify na dráhách, ktere
vedou východem království českého, přestala by. D
železničního tarifu by se uvedla žádoucí, ba nezbytná
rovnost.
Zakoupením třeti společnosti slálních dráh by
státní území rakouské v Marcheggu a Mostn
nad Lit. nabylo důležitých posicí v samostatné
larifní politice vůči Uhersku: lím by nabylo Rakou-
sko dávno vyloužené svobody, pokud se týče tarifo-
vání v dopravě rakousko uherské, což by při uzaví
rání rakousko-uherské celní a obchodní smlouvy za
ručovalo Rakousku naprostou paritu. (Hlučný
souhlas.) Konečně postátněním ohou dráh zjednal
by se přechod k neodvislé reorganisaci správ
státních dráh směrem odstředivým, směren
racionálně praktickým, komerciálně a technicky účel-
ným a zjednodušeným.
Posl
Vídeň
Praha
Marchegg
Litva
Rakousko
Kaftam
13
article
Státní dráhy pracovaly dosud s nedostalečným
materiálem. Namítáno vždy, že není peněz. Na-
lezlo-li se peněz, aby se uhradil roční deficit 80
mill, K státních dráh, musí se najítí také peně
k modernisování sítě rakouských státních dráh.
k takové reorganisaci dalo by postátnění dráhy se-
verozápadní a státní podnět. Poslanci z oněch krajů.
jimiž obě dráhy projíždějí, jsou povinni zkoumat
věc tu co nejvážněji a nesmějí dopustiti zase po-
dobné opomenutí, jaké se stalo r. 1896, a kter
značně postihlo okresy, jimiž jde dráha severo-
západní. Postátněním obou těchto dráh a spojením
jich se siti státních železnic nabylo by teprve pra-
vého významu druhé spojení s Terstiem
teprve potom bylo by spojeno Severní moř
s mořem Jaderským. Prosím proto sl. sně-
movnu, aby vzhledem na důležitost věci pilnost
mého návrhu přijala. (Hlučný souhlas a pochvala.
Ministr železnic ryt. Wittek praví, že vláda
nezneuznává velký prospěch, jež by měl stát a in-
teressenti dopravy rozšířením sítě státních železnie
přibráním velkých tuzemských tratí soukromých. Při-
pomíná, že postátňovací akce dle pilného návrhu je
hospodářsko-politickým problémem nejpřednějšího
řádu. Jeho zdárné řešení vyžaduje vyřízení celé řady
otázek a to nejtěžších. Především otázky právní, po
tom finančně politické. Navržená resoluce obsahuje
určitý rozkaz vládě a tu třeba zralého a důkladného
uvažování. Vláda nechce vyhýbati se úvaze o věci.
Bude-li přikázán návrh výboru, tam bude dost příle-
žitosti, aby vláda mohla vysloviti se o věcech, zde
jen stručně vykládaných. Troufa, že ve výboru najdo
se vhodná forma ku projednání věci. Zůslavuje sně-
movně na vůli, uznati návrh pilným, nebo volit
proň formu jinou.
Wittek
14
article
Posl. Kindermann poukazuje k tomu, že
všechny německé strany mají na svém programu po-
stálnění železnic. Německé voličstvo bylo nuceno
zkoumati každou věc s národního stanoviska. Postát
nění železnic v Čechách není však žádoucím proto
že již teď dává se mezi úřadníky a služebníky před
nost českému živlu. (Odpor.) Přednáší různé stížnosti
a žádá, by se zřídila čistě německá dopravní ředi
telstva a ustanovovali němečtí úřadníci. Lituje, ž
Němci nemají ministra-krajana. (Hlasy mezi českými
poslanci: Vždyť máte všechny ministry! — Odpor
v levo.) Nemůže hlasovati pro návrh, dokud nedo
stane se Němcům zákonné ochrany. (Pochvala.)
Posl. dr. ElIenbogen vyčítá ministrovi n
stálost. Jako ministr obchodu sliboval postátňování,
nyní má všemožné rvzpaky. Ve vyjednávání se se
verozápadní dráhou stát ustoupil a má již dávno
právo vykoupit obě trati oné železnice. Končí přá-
ním, by dráhy byly postátněny co možná záhy
parlament projevil rázně svou vůli.
Posl. Steinwender seuhlasí, aby vláda při-
stoupila dle koncese k výkupu, avšak teprve ai
bude vykonávati své státní právo a bude žádati z
položení druhých kolejí na vrub podniku. Tohoto
práva musí užiti se plnou měrou. Průmysl vydělá
při tom milliony. Bude třeba vší ministrovy ráznosti
a sněmovní podpory, bude-li chlíti ministr prováděli
právo státu proti pp. Taussigovi a sp., neboť p
Taussig má štáb, proti němuž ministr zdá se byti
bezmocným.
Ministr dr. Wittek prohlašuje, že na poměn
vlády k podniku nepůsobí okolnost, v čí rukou na-
cházejí se akcie podniku a žádá, by se prohlášení
to vzalo na vědomí.
Posl
Kindermann
Němec
doktor
ElIenbogen
Taussig
Wittek
Čechy
15
article
Poslanec Scheicher souhlasí, že je národo-
hospodářsky velmi důležito, aby všechny železnic
byly v rukou státu. Polemisuje s poslancem Ellen-
bogenem a myslí, že nejdůležitější věcí při prove-
dení postátňování je: vyhýbati se všemožné židům
Doprava po severozápadní a tratích společnosti stáln
dráhy má všemožné vady a nedostatky, jaké, uvedu
ostatně v železničním výboru. Přeje si, by všechny
železnice byly co možná záhy postátněny. (Po-
chvala.)
K návrhu poslance Glöckniera debatase
uzavírá a hlavními řečníky byli zvoleni poslanei
Maštálka a lr. Pergelt, načež rokování bylo
přerušeno a podniknuty volby členů výborů vod-
ního, právního, živnostenského, rozpočtového, kořa-
lečního, berního, poplatkového a vyrovnacího, jež
byly prvním odstavcem dnešního pořadu.
Scheicher
Ellen
Glöcknier
Maštálek
16
article
Po různých formalitách ministr vyučování dr
Hartel odpovídaje na Grossův dotaz po u s a z en
se francouzských řeholníků v Ra-
kousku, pravil, že letos i loni došly pouze tř
žádosti francouzských řeholí za povolení k dočas-
nému usazení se. Povolení dáno dosud jen karme-
litkám ve Versaillesu. Rehole čítá 20 mnišek a pět
laiček (sester)« Kláštery nežádají za podporu ani cos
jiného; nevěnují se vyučování. Řehole je v Rakousku
uznána a má v různých městech osadly.
O druhých dvou žádostech jedná se. Minist
uvádí zákonná ustanovení o usazování se cizích ře
holí v Rakousku. Ministerský výnos slanoví, že tn
koví klerici mají varovati se všl agilace proti domá-
cím svým zřízením a ordinariátu příslušné diécese
nesmí podati žádný odpor. Nesmí mísiti se do du-
chovenské služby. Řeholní slib a kněžské svěcení
smí prověst až po prokázání, že není zákonné pře
kážky. Konečně musí prokázati, jak zabezpečí sv
živobytí. Rozumí se prý samo sebou, že při žádo-
stech za povolení trvalého pobytu koná se náležite
vyšetřování. Doposud nedošla ministerstva žádná
žádost za propůjčení státního občanství rakouského
francouzským řeholníkům, na kterémž základě mohl
by vykonávati duchovní správu nebo učitelskou čin
— na Wrabtzův dotaz po obsazení uprázd-
něných míst na c. k. akademii výtvarných uměn
ve Vídni, že věc vyžaduje dobrého uvážení. Ne
najde-li se způsobilý umělec v Rakousku, musís
hledati v cízině, v čemž přece nelze shledávati po
nížení rakouských umělců. Jazykové a národní hra-
nice měly by mizet aspoň v umění.
Hartel
Grossův
Rakousko
Vídeň
17
article
Předseda hrabě Vetter odpověděl na Steinův
dotaz po opomenutí projevu soustrasti nad smrt
Mac Kinlevovon, že považoval za svou povinnost
hned po attentátu na presidenta Spojených států do-
jeti k americkému vysianci a vysloviti mu hluboko
soustrast. Když presídent zemřel, opakoval svů
projev a dostalo se mu za něj díků. Proto a že
minul zatím delší čas, myslil, že byl zbytečný další
projev při zahajování snémovny. O nějakém cizím
vlivu nemůže býti řeči.
Schůze skončena v 5 hodin: přístí schůze bude
zejtra o 11. hodině dopolední.
Pilný návrh posl. Eisenkolba zní;
Vláda vyzývá se, aby podala předlohu, v níž
stanoví se k ochraně státního a lidového blaha, že
1. k zřízení nového kláštera a klášterní osadyje
třeba aktu zákonodárné moci a že všecky dosa-
vadní kláštery a osady mají postarati se o toto po-
volení;
2. všichní duchovní řáddv a kongregací m
složiti před světským úřadem přísahu, že budou za
chovávali věrně základní státní zákony, jakož
všecky ostatní zákony a doložiti, že neudělali pi
přísaze nijakou výhradu;
3. všichni duchovní řeholí a kongregací podro
beni jsou ustanovením o politických spolcích;
4. od nynějška zapovídá se všeliké spolčován
všem duchovním a mniškám všech řádův a ko-
gregací.
Vetter
Steinův
Mac Kinlevovon
spojený stát
19
article
Novoměstský občanský kluh
Novoměstský občanský kluh
svolal na včerejší večer do malého sálu Mě
šťanské besedy mimořádnou valnou hromadu
jež byla velmi čatně navštívena.
Zavitali do ní také posl. dr. Edv. G rég
a obecní starší pp. Ort, Hašourek, H-
máček, Vaniček, Mat. Novák a jiní.
Schůzi zahájil první náměstek starosty obecní
starší p. Franzl sdělením, že svolána byla za
účelem volby nového předsedy. Na jednacíi pořa
dán dále rozhovor o nastávajících doplňovacích
volbách do sboru obecních starších a volne
návrhy.
Úvitav přítomné, představil p. F rj a nz
p. dra. Edv. Grégra, kterého pozdravilí účast
níci povstáním, potleskem a provoláváním zdaru
Po přečtení a schválení protokolu posled
valné hromady přikročeno k volbě starosty
klubu a zvolen byl jím k návrhu jednatel
p. Beneše akklamací a za všeobecného po-
llesku pan dr. Edyard Gtrégr, který, převzav
předsednictví, dal prověsti volbu náhradníka.
Zvolen jím byl k návrhu p. Beneše rovněž
akklamací p. dr. Viktor Sedláček.
Předseda p. dr. Edvard Grégr ujal se
znovu slova a pravil:
Velectění pánové! Račte přijmouti především
nejupřímnější díky za vyznamenání, kterého se
mi dostalo tim, že jste mne zvolili za předsedu
váženého svého klubu. Když mně byla o
některých pánů nabízena kandidatura na čestné
toto místo, velice jsem se zdráhal ji přijmouti.
jsa si dobře vědom veliké práce a odpovědnosti.
která s tímto místem jest spojena a která vy-
žaduje síly mladší, čilejší a vytrvalejší, nežli se
ode mne v pokročilém mém stáří očekávati
může.
doktor
Edv
Ort
Hašourek
Mat
Novák
Grégr
Beneš
Edyard Gtrégr
Sedláček
20
article
Také jsem uvažoval, zdali mně při mnoho-
stranném zaměstnání mém, jako poslanec řišsk
a zemský, jako přísedící zemského výboru atd
zbývá potřebného času, abych se platně věno
vati mohl úkolu, jenž s poslavením starosty
našeho klubu spojen jest.
Když však mně bylo řečeno, že bych tím
když bych přijal v nynější době nablzené m
místo, prospěti mohl dobré a vlastenecké véci
jíž klub náš slouží, že bych snad prospěti moh
chvalitebnému úkolu, jejž si klub občanů novo-
městských byl vylknul — tu ovšem ustoupiti
musily všechny ohledy jedinému důvodu, který
jest: povinnost každého obč an
sloužiti, dokud síly stačí, věci ná-
roda, obee a vlasti! (Výborně ! Potlesk.)
Přes to přese všecko, prosím, abyste před-
sednictví mé považovali jen za prozatímné, za
provisorné na tak dlouho, dokud se nenajde
sila mladší, svěžejší, k úřadu tomu způsobilejši.
Sile takové každým okamžikem s radosti své
místo postoupím.
Ctění pánové! Co chce náš klub, co jest
cílem jeho snah, jeho práce? Co jest jeho
účelem?
21
article
Účelem klubu našeho je, v první řadě
hlavně pracovati a starati se o to, aby matičko
naše Praha, tento skvost mezi městy evrop-
skými, tento démant naší vlasti, dento odvěký
svědek slávy i štěstí — ale i hanby, neštěstí
a úpadku národa, aby tato hlava království če-
ského vždy více a více prospívala, mohutněla,
rostla a se silila (Výborně! Potlesk), aby oby-
vatelstvo její vždy výš a výše se vyvinovalo jak
v ohledu duševním, na poli pokroku a vzděla-
nosti, tak ale též na poli národohospodářském,
na poli hmotného blahobytu. (Výborně !) Slo-
vem, aby se královská Praha stala skvělým
příkladem všem ostatním městům a obcím drahé
naší vlasti. (Výborně! Všeobacný pollesk.)
To účel náš, k tomu pracovati povinnost
naší. (Výborně !)
A jak dosáhnouti tohoto účelu, jak dostát
této veliké a těžké povinnosti
Ctění pánové ! Národ český je národem
poměrně malým, nečetným, je obklopen moc
nými, útočnými a výbojnými nepřáteli, kteří o
sta, ba od tisíce let ukládají o jeho utlačení,
jeho zničení. A jak to přijde, že tento malý
a nečelný národ český po celé věky odolal ná-
tlaku, útokům, nástrahám mocných svých ne-
přátel? A že existenci svou zachránil do dneš-
ního dne ?
Praha
St
22
article
Na to nám dává nejlepší a nejpravdivější
odpověď veliký náš dějepisec a otec národa
Palacký, jenž praví: »Kdykoliv jsme vítězili,
dálo se to pokaždé více převahou ducha, mravní
silou naší, než mocí fysiekou.« (Výborně !)
Ano, to je ta zbraň, to je to konzlo, kte-
rým národ náš se zachránil, to je šlít, o nějž
odrážela a rozbíjela se stonásobná přesila na-
šich nepřátel (Výborně!), a to je costa, která
národ český vésti může, k výši slávy a blaha
k zabezpečení budoucnosti. (Výborně ! Pollesk.)
A to, co platí o celém národě českém
platí též o jednotlivých jeho částech, platí te
o naší veleobei, o naší Praze. (Výborně!)
Chceme-li povznésti obec pražskou k one
výši, na které státi má jako první obec králov
ství českého, musejí cíle naše býti vysoce mrav-
nými a cesty naše musejí býti dlážděny ctnostmí
občanskými. (Výborně! Hlučná pochvala
potlesk.)
Ruce, jimž svěřena jest správa obce, mu-
sejí býti čisté jak ryzí zlato (Výborně! Potlesk.
a karakter mužů, již stojí v čele obecní správy
musí býti prost všech škvárů, které se nesná
šejí s pojmem občanské mravnosti, občansko
ctnosti. (Výborně! Hlučná pochvala a potlesk.
Mnžové, jimž svěřena byla správa obce
musí býti vedeni a nadšení jedinou snahou
jedinou pohnutkou prospěti blahu obce bez
všech ohledů na zájem a prospěch svůj osobní.
(Všeobecný potlesk a pochvala.)
Klub náš není sice klubem politiekým
v užším slova smyslu, náš hlavni účel jest, jak
jsem pravil, starati se o hospodářské zájmy
hlavního města Prahy, avšak každý nahlédne
že to nelze činiti, aniž by si všímal a aniž by
se dotýkal také záležitostí politických a národ
ních, neboť i hospodářské a čistě obecní po
měry a záležitosti bývají úzce a nerozlučné
spojeny s politickými poměry celého národa.
Palacká
Praha
23
article
(Výborně!)
Vždyť je to půda, na níž spočívá a z ní
vyrůstá celý vývoj národa vůbec. (Výborněl
V politickém ohledu tedy musí klub nás
zaujímati taktéž určité, jasné a pevné stano-
visko, a tu myslím, že tlumočím mínění a pře-
svědčení nás všech, když řeknu, že klub náš
v ohledu politiekém se hlásí k národní straně
svobodomyslné (Výborně! Pollesk!), že zní
vyšel a v ni věrně setrvá tak dlouho, doku
strana sama věrně a neodehylně stáli bude na
svém programu, na programu, který se kráteo
shrnouti dá ve tři slova: Samostatnost a ne-
odvislost koruny české; úplnou a spravedlivou
rovnoprávnost národní a politickou svobodu.
(Výborně! Všeobecný potlesk.)
K těmto základním a stěžejným zásadám
programu strany svobodomyslné i my se hlá-
síme (Výborně!) a budeme je dle možnosti
v mezích našich stanov fedrovati a jich se do
máhati. (Výborně! Potlesk.)
Avšak jako v každé větší politické straně
se vždy a všude nalezají jisté odstíny, proudy
a směry, které se více méně od sebe odchylují
aniž by vystupovaly z břehu společného řečiště —
tak se to přirozeně děje i ve straně svobodo-
myslné.
I tu ukazují se dva proudy — proud ráz
nějšího, rychlejšího, aneb jak se obyčejně říká.
radikálnějšího postupu, a proud opatrnějšího
pozvolnějšího, chabějšího, aneb jak se nyní řikává
oportunistického a konservativního směru.
stranit svoboda
24
article
Já patřím — a prosím za odpuštění, zmi-
ňuju-li se o své osobě — v ohledu tomto ke
směru prvějšímu, radikálnějšímu křídlu strany
svobodomyslné. (Výborně! Potlesk.) A jelikož
mám za to, že i vy, ct. pánové, že i klub náš
více naplněn a veden jest duchem rozhodnějším,
ráznějším a radikálnějším (Výborně!) proto
myslím, že se nedopustím žádné nedůslednost
a žádného odporu se svými zásadami politickými.
když přijmu místo předsednické ve etěném tomto
klubu (Výborně! Potlesk), když příjmu předsed-
nietví v klubu, který má býti pokračováním
onoho klubu občanů novoměstských, který za-
ložen a veden byl kdysi zvěčnělým mým bra-
trem Juliem (Sláva mu! Sláva !), a který tak
blahodárně působil v obecních záležitosteel
pražských. (Výborně! Potlesk.) Obnoviti, oživiti
pěstovati onoho ducha — to budiž snahou naš
(Hlučná pochvala.)
A proto myslím, že rádi každého uvítláme.
a každého přijmeme do středu našeho, kdo
veden a proniknut onim duchem a puctivě a
nezištně pracovati chce společně s námi k do
sažení vznešených cílů, jež klub náš si byl vy-
tknul. (Výborně!)
Avšak spojovati se se stranami jinými,
uzavírati tak zvané kompromissy se stranami
jež vedeny jsou jiným duchem, jež ubírají se
za jinými eíli a jinými cestami než-li my,to
pokládal bych za velikou chybu — za počátek
konce našeho klubu. (Výborně ! Potlesk.)
Já vidím v takových kompromissech, v ta-
kovém spolčování se se živly jiných odchylných
zásad a snah, nejen křiklavou nedůslednost.
ale jakési jádro politické nemravnosti. (Tak
jest ! Výborně!)
Julius
Sláva
25
article
Nechci rozebírati všechny ty důvody to-
hoto svého přesvědčení, ale řeknu jen tolik
Buď mám přesvědčení, že zásady moje, že clle
moje, jichž chci dosáhnouti, že cesty, jimiž
k témto cílům se chci dostati, jsou pravé, po-
ctivé a rozumné, pak se přece nemám spojo-
vati s jinými (Výborně !), kteří mají jiné zásady
jiné cíle a kteří mne nebudou a nemohou pod
porovati v tom, abych já svých cílů dosáhl,
naopak, kteří budou pracovati proti mně, abych
já svých cilů nedosáhl. (Tak jest ! Výborně
Potlesk.)
Spojovati se s někým, který má jiné zá-
sady, snahy a cíle než já, znamená uznávati
tyty zásady, snahy a cíle, podporovati je, na
místě bojovati proti nim, porážeti je, přivést
naproti ním své vlastní zásady, clle a přesvěd-
čení k vílězství. (Potlesk a pochvala.)
Ale může se mi říci, to je theorie —
v praxi se to má jinak — buďme praktickými
Ano, buďme praktickými a podívejme se
jakých praktických výsledků jsme docilili podob-
nými kompromissy.
26
article
Ve dlouhé době své veřejné činnosti doži
jsem se celé řady rozmanitých kompromissůu
(Veselost.) na poli veřejného života, ale neznám
ani jediněho případu, z něhož by strana svobodo
myslná, pokroková nebo národ byly měly pro
spěch. (Tak jest ! Souhlas.)
Obyčejně se ukázalo, že z toho měla škode
(Souhlas.), že byla — abych se prostě vy-
jádřil — napálena. (Hlučný souhlas a pollesk.)
Ale nemluvme o kompromissech politických
a mějme na zřeteli pouze obecní záležitosti
Prahy. Tu jsme v poslední době také uzavírali
kompromissy, ale nikdo nebude dnes tvrditi, že
tyto kompromissy byly na prospěch a na zdar
Prahy a ještě méně na zdar strany svohodo
myslné. (Výborně !) Pomohli jsme tím jiným
stranám do sedla. (Tak jest ! Pollesk.)
Víte, jaké poměry nastaly následkem těch
nešťastných ukompromissů na radnicis prpžské
víte, že je na nejvýše zapotřebí a na čase, aby
nastala náprava.
Praha
27
article
Avšak nechci kritisovati tyto poměry, t
ponechám jiným, ve věci té povolanějším. Ne-
chci vůbec řečí svou přilévati oleje do ohněa
neshody a difference ještě více rozdmychovati.
Klub náš nechce zajisté činiti roztržky,
sváry a nesvornost (Souhlas.), chceme jenom
jedno: použíti nezkráceně a neobmezeně práva
každého občana, vyhledávati, vybírati a voliti
do obecního zastupitelstva města Prahy takové
muže, jejichž zásady politické i národní sou-
hlasí se zásadami strany, k níž náležíme (Vý-
borně!), jejichž minulost, jejichž charakter nám
jest zárukou, že budou míti na zřeteli prospěch
obce (Výborně!) a nic než prospěch obce a že
tomuto prospěchu věnovati budou horlivou svou
práci, bez ohledu, jestli jim z toho kyne pro-
spěch nebo škoda. (Výborně! Potlesk)
Slovem, chceme dostati do zastupitelstv
muže naší důvěry. (Všeobecná hlučná pochvala
a pollesk.)
To je naše právo a povinnost a to budiž
naší vodící myšlenkou, to budiž naší snahou
a s touto snahou a za timte účelem přistoupim
k nastávajíeím volbám do obecního zastupitelstva
pražského. (Výborně!)
Praha
28
article
Možná, že se nám nepodaří hned na prvni
ráz dobýti volebního vitězství. Avšak to nás ne-
smí zaleknouti a odstrašiti, to nás nesmí od-
vrátiti od další práce. Jsou ovšem v životě ve-
řejném, jak celých národů, tak jednollivých obeí
četné příklady, že strany a osoby, nestojící právě
na půdě ryzi občanské mravnosti, různými ce-
stami klikatými a nepřímými, pomoci diplomati-
cké chytristiky, lsti a obojetností dodělaly se vl-
tězství, avšak vítězství takové nemívá nikdy
dlouhého trvání a konečně zvítězí nad nimi přece
jenom občunská cnost a občanská mravnost. (Po-
chvala a potlesk.)
29
article
Budeme-li pevně, důsledně a neodvratně státi
na zásadách, jež jsem byl vyložil — pak— a to
je moje pevné přesvědčení, pak se doděláme
konečného vítězství. Nebo strana, která je pro-
dchnuta a vedena vznešenými zásadami občanské
mravnosti a občanské cinosti, která nezná ji
ných pohnutek svého jednání, než-li prospěch
a blaho obce a která s nadšením a nezištnou
prací za timto svým cílem se ubírá, takov
strana je podobná magnetu, který vždy více
k sobě přitahuje živly stejnorodé, živly prodchnuté
stejnými zásadami a stejnými snahumi a oty
právé stojíme, ty přiblrati budeme s radostí do
svého středu. (Výborně! Potlesk.)
A tak i my dodělati se musíme konečného
vífězství ku blahu a zdaru nejen naší veleobce,
naší milé matičky Prahy, ale ku blahu a zdaru
celého národa a drahé vlasti. (Všeobecný hlučný
potlesk a pochvala.)
Zapisovatel pan Novotný sděluje postup.
kterým klub se bude v práci své říditi. Zmi
ňuje se o konferencích důvěrníků jeho s vý-
konným výborem národní strany svobodomyslné,
jejímž výsledkem bylo, že klub podrobil se
uznal ústřední sbor, ustavený pro příšti obecní
volby, s výhradou, že kdyby měl se uzavtii
kompromiss se stranou staročeskou, musili by
zástupci klubu z ústředního sboru volebního
vystoupiti.
Novotná
Praha
národní strana
30
article
Kompromiss tento byl však uzavřen stranou
p. dra. Friče ještě za tohoto vyjednávání. Zejtra
má se dát odpověď, jaké zaujme klub stano-
visko vůči této situaci a rozhodnutí ve směru
tom ponecháno valné hromadě.
Pan dr. Šebesta praví, že není mu jasno,
proč se s klubem se strany výkonného výboru
tak hraje.
Když se zaručilo z povolaných stran,ž
můžeme jíti do voleb vítězně, neslačí důvody
pro kompromiss uváděné, na př. důvod loyality.
protože kompromiss uzavřen již loňského roku.
Zástupci klubu tahánina 8 schůzí a pak uza-
vřen za jeho zády kompromiss. Pohtika pražská
není ani staročeská, ani mladočeská a schůze
má rozhodnout, že klub do obecních vole
míchati se nedá. Řečník vítá, že získán nynějšl
předseda pro klub a navrhuje, by valná hro-
mada se usnesla, aby klub zůstal při svém
programu původním a řekl, že půjde do vole
beze všech kompromissů. (Výborně. ! Potlesk.)
Pan dr. Fuhrich stejně jako předeslý
řečník kritisuje postup jednání s výkonným vý-
borem, který prý chce jednati dle zásady:
»Sic volo, sic jubeo« a dodává, že se klubu
poroučí, by přistoupil na kompromiss se Staro-
čechy. Avšak kompromiss uzavřelo dr. Frič a
sotva schválili by jej členové klubu voličů no-
voměstských.
Řečník nuvrhuje, aby se valná hromad
usnesla, že Novoměstský občanský klub vyslo-
vuje se proti kompromissu se stranou staro-
českou, že půjde do voleb samostatně a že
kandidovati bude muže, který zasluhuje jeho
důvěry. (Výborně! Pollesk.)
Pan Topinka mluví proti kompromissu
při volbách do sboru obecních starších.
Frič
doktor
Šebesta
Fuhrich
Topinka
novoměstský občanský klub
31
article
Pan Babuška navrhuje konec debaly,
ale návrh jeho se zamítá.
Obecní starší pan Hamáček vytýká vý-
konnému výboru, že nezkoumal síly klubu vo-
ličů novoměstských a novoměstského občan-
ského klubu, čímž dopustil se velké chyby
Vystupuje ostře proti kompromissu, který uza-
vírá se z osobních zájmů na záchranu jedno-
tlivců. Na radnici musí se státi změna v oso-
bách. Řečník přimlouvá se za návrh pana dra.
Fuhricha. (Výborně ! Potlesk.)
Pan dr. Roček praví po vysvětlení pp-
Beneše a Hamáčka, že věc, když lhůia
k odpovědi dána do zejtřka, neni ještě ztra-
cena, protože výkonný výbor, dostane-li odpověd
valné hromady, že kompromiss se neschvaluje.
musí k tomu zaujati stanovisko a naléhati také
na druhý klub, by svolal schůzi členů a před-
ložil jim otázku kompromissu, poněvadž se tak
dosud nestalo. Jsme proti kompromissu, po-
něvadž jej pokládáme za škodný a za asekuraci
pro některé osoby. (Výborně! Potlesk.)
Pan Hamáček prohlašuje, že usneseni
výkonného výboru bylo pevné a bylo naléháno
na okamžitou odpověď, avšak zástupci klubu
nechtěli vzíti věc na sebe a předkládají ji valné
hromadě. Dnes dále se vyjednávati nemůže,
protože volby jsou již přede dveřmi. Prola-
hování bylo taktikou klübu voličů novo-
městských.
Pan Maršálek poukazuje, jak klub vo-
ličů novoměstských vyslovil se před lety proti
kompromissu, který uzavírá nyní k vůli jel-
Babuška
Hamáček
Fuhrich
doktor
Roček
Beneš