2
masthead
V Praze, ve středu dne 23. října 1901.
Praha
4
masthead
na tv let giisikídh:
Ba měsle . . . .
Poštou:
na něsle
na čtrrt lela
s dvojí zisilko
na člvrt lats
5
masthead
Na rauní a odpol. listy
pžilohamí („Nančný Obzor“ v
středu a „Litorární Hlidka
v páteky přud plácí se;
Pruze v sdninis g —
na něsíe
6 k —
ns čivst leta . . . . .
s dvojí donáškou
na měsíe
Pruha
Litorární Hlidek
6
masthead
K 5o
7 k o0
2 K 90u
9
article
Rozpočtové glossy.
Rozpočtové glossy.
Když pan ministr financí Böhm Bawerk
předkládal státní rozpočet na rok 1902,
mluvil pan dr. Koerber o spravedlnosti ke
všem národům, o velikých hospodářskýcha
sociálních úkolech státních a o jiných velmi
zajímavých věcech. Tato fraseologie stala se
již u nás obvyklým doprovodem rozpočtů.
Čísla rozpočtová jsou spolehlivým měřítkem
pracovní vůle a schopnosti vlády, konstatuj
prostě to, co jest a co má býti a odtud ta
mnohomluvnost ministerská, která snaží se
suchou mluvu čísel posunouti
za veliká slova řečí. A pan dr.
Koerber má věru více příčin než kterýkoliv
z jeho předchůdců, aby velikými appelly od-
vrátil pozornost jinam.
Böhm Bawerk
doktor
Koerber
10
article
Rakouské rozpočty jsou do jisté míry
rakouskou specialitou. Ozařují velmi jasně
výminečné postavení, které vtiskly rakouské
vlády tomuto státu. Vývoj moderních států
evropských a sociální zájmy jich příslušníků
vložily na bedra států nové úkoly a povin-
nosti. Idea čistě politického státu jest pře-
konána ideou státu sociálně-politického. Ho-
spodářství státní přizpůsobují se těmto novým
poměrům a cílům. Dle nových pojetí států
jest jich povinností připriavit
půdu pro nejůčinnější rozvinut-
sil a schopností občanstva a ná-
rodů, povinností tak samozřejmou jako asi
jest dle jistých názorů potřeba policejních
repressálií. Tyto ideje nového, moderního
státu k nám pronikají jen zvolna, zatlačovány
názory rakouských vlád, To, co se jinde
považuje za povinnost státu (na
příklad co možno úplné školství), platí u nás
za koncessi — národům, rozpočet
státní jest pak měřítkem politických a národ-
nostních cílů a snah vládních. Jest nej-
vlastnější programovou řečí mi-
nisterstev.
A tato programová mluva ci-
fer mluví proti, rozhodně proti slov-
ním ujišťováním a deklamacím
pana dra. Koerbra a proti jeho theo
riím. Pro pana ministr-presidenta jako by
stará pravda, že síla státu leží jedině v síle
a vzdělanosti jeho národů, ani neplatila.
11
article
Rozpočet ministerstva kultu a vy-
učování má řadu položek, které toto naše
domnění plně uplatňují. Jsou to věru smutné
doklady na počátku dvacátého stoleti. Tím
smutnější, že pan dr. Koerber neustále mluví
o povznášení úrovně národů, hospodářské
i kulturní. Jak ale ji chce povznášeti spra-
vedlivě, když na české průmy-
slové (všeobecné i odborné) šíkol-
ství Čech určuje obnos 744225 K a na
německé 1,205 597 K, tedy skoro dva-
kráte tolik? A speciálně: nehledě k utra-
kvistickým průmyslovým školám Prahy (umě-
lecko-průmyslová a průmyslová škola) stanoví
rozpočet pro tři průmyslové školy české
247.495 K a pro dvě německé 444.573
korun, na textilní školy české (8
152.903 K, německé (13) 273.790 k.
na keramické a sklářské školy
české (1) 44.135 K, německé 154.050 K, na
české školy pro zpracovávání kovů (1) 45. 322
korun, německé (2) 68.167 K atd. Při tom
celou řadu škol odborných an
nemáme, ačkoli mají Němci někdy i dvě
pro ten který obor (na příklad hudební na-
stroje, rytí, řemenářství, sklo, truhlářství,
soustružnictví a pod.). Na Moravě jsou
poměry ještě horší. Česká průmy
slová škola brněnská musí vystačit
149.108 K, německá má k disposici 197.468
korun. České odborné průmyslove
školy moravské (4) musí se spokojit
106.330 K, německým se věnuje 157,928
korun. Celkový náklad na české prů-
myslové školství moravské činí
255.438 K, na německé (včítaje i de facto
německé ústavy v Zábřehu a textilní školu
brněnskou) 523.813 K.
doktor
Koerber
Čechy
Morava
Zábřeh
kvistický průmyslový škola Praha
Český odborný průmyslove škola moravský
12
article
Obchodní školství Čech ne-
těší se větší přízni vládní. Subvence vyšším
obchodním školám českým (4) činí 26. 000
korun, německým (4) 45.000 K; nejnizši
subvence česká činí 6000 K, německá
10.000 K, nejvyšší česká 7000 K, německá
13.000 K. Na Moravě zavedena v tom
směru parita (po 19.000 K), jež objevuje
se i při subvencích nižších obchodních škol
v Čechách (po 24.000 K). Že tato rov
nost jest vlastně nespravedlno-
stí, netřeba dokládati, jako není asi nutno
zvláště upozorňovati na směšně malé obnosy.
kterými stát přispívá na obchodní školstv
obchodně i průmyslně nejpokročilejších svých
zemí. Zajímavým jest také, ze na praz-
ské umělecko-průmyslové mu-
seum stát přispívá 10.000 K (museum
vztahuje se na celou zemi), na liberec ké
také 10.000 k.
Rozhodně pro nás nepříznivým jest i
dotování ústavů učitelských. Na če-
ské věnuje se 441.921 K, na německé
430.002 K; český ústav pro učitelky (jediný
pro celou zemi) jest dotován o 12. 000
méně než německý. Že ve Slezsku če-
ského ústavu učitelského není, jest s dosta-
tek známo. Rozpočet dokládá, že zůstane
při staré nespravedlnosti (německé m
Slezsko 4).
A jiný doklad spravedlnosti p. dra.
Körbra: museum král. českého má dotac
20.000 K, spolek pro podporování německé
vědy v Čechách 30.000 K. Na Moravě ma
dotaci jen německé brněnské museum. Ně
mecká technika má příspěvek na extensi —
české se ho nedostalo atd. atd.
Poměry našich vysokých škol jsou
také málo spravedlivy. Česká universita (pro
veškery české země) musí vystačiti 1,283.019
(má jen o 30.000 K více než štyrsko-hra-
decká!), německá pražská vydržována
1,262.541 K. Poměr posluchačů dobře osvětlí
i obnos placeného kolejného (čeští studenti
jsou chudí a z větší části osvobozeni než
Němci!); na české universitě se platí kolej-
ného 131.600 K, na německé 54.100 K.
Čechy
Slezsko
Morava
muzeum král
Český univerzita
Němec
K . Na Morava
13
article
Tyto cifry mluví. Při tom má česká 85
professorů, německá 87, assistenti české fa-
kulty lékařské jsou honorováni 52.975 K,
německé 53.500 K, vyučovací potřeby česke
med. fakulty musí se hraditi 199.910 k.
německé 212.410 K, seminární stipendia
česká činí 7820, německá 8940 K, česká
fakulta filosofická má na semináře k dispo-
sici 13.400, německá 16.200 K atd. Při tom
ovšem působí na vídeňské universitě.
vydržované 2,913.136 K, 137 professorů,
posluchačům vyhrazeno hojně stipendií (jen
na filosof. fakultě 62) atd.
Po všem tom ovšem nikoho nepřekvapí
že vídeňské a kademii věd se dostává
od státu 193.500 K, české pražské jen
40.000 K, krakovské však 56.000 K, a ještě
méně, že vídeňská akademié umění má
státní dotaci dvakráte vyšší než pražská,
že na vídeňské působí 17 professorů, opíra-
jících se o znamenité prostředky učební,a
že pražská musí vystačiti 7 professory (škola
krajinářská nemá řádné stolice) . . A přece,
jaký obrovský nepoměr ve výsled-
cích v náš prospěch! Nota bene
pražská akademie je — utrakvistická České
v plném smyslu slova není . ..
V kulturních snahách jest centralism
nejhorším systémem. A přece jest počšt-
kem i koncem vládních prací. Vídeň má
řadu »ústředních« ústavů, pro vzdělávání
půdy, vysokou obchodní školu, ústřední ústav
archaeologický atd., rozumí se veskrž něme-
ckých. My patrně jich nepotřebujemě . .
Noto
Vídeň
14
article
Poměr reálek a gymnasií jes
v Čechách celkem uspokojivý. Méně uspo-
kojivý jest však na Moravě a nejméne
ve Slezsku. Neboť již fakt, že v zemi
z české jest náklad na gymnasia česká
792.468 K a na německá 789.993 K, jest
přece jen hodně křiklavý! Českou reálku
vydržuje stát na Moravě jednu (109. 366 K),
německé dvě (169.923 K,; ve Slezsku
české reálky není dosud.
Po stránce kulturní tedy v rozpočtu
jest spravedlnosti zatím velmi, velmi málo.
Není jí ale také jinde. Ani v nejvlastnějším
oboru pana dra. Körbra, v rozpočtu mini-
steria vnitra. Neboť tam se s tězí
věnovalo na úpravu toků v Dolních Ra-
kousích 1,678.400 K, v Haliči 3,223.556 K.
v Čechách — 2,230.919 K a na Morave
6600 K . . . Při tom všem se v Čechách
jedná vlastně jen o státní subven-
cování regulace Vltavy a Labe
k Ústí od Prahy, a ostatní regulace
české zatím spí. V Haliči se upravuje
mnoho toků po dlouhou řadu let.
Páni z Haliče mají vůbec nejméně příčin
k affektům. Jen ať laskavě sečtou haličské
daně přímě a nepřímé a srovnají s nákla-
dem na Halič — budou to divná pro ně
čísla! Zdravotní služba Čech stojí
celých 753.485, haličská 1,193.286 K, patrno,
o čí zdraví vláda více stojí. Ostatek jsou
výsledky státního zdravotnictví dle toho.
Čechy
Morava
Slezsko
Dolní Ra
Halič
Vltava
Ústí
Praha
15
article
Kdyby nebylo země a obcí, byly by poměry
po té stränce neudržitelny. Dnes alespon
jest státní pražská nemocnice po-
malu evropským skandálem! Za to na
pražskou policii věnuje stát hned —
2,389.913 K, více než třikráte tolik jako na
zdravotnictví v celé zemi . . . Při tom jest
vysoce zajímavý poměr úřadnictva politick
správy v Čechách a jinde. Nikde není tolik
koncipistů a komisařů jako u nás.
Že tyto poměry jsou i u justice, pa-
trno již z toho, že justiční náklad y
v Čechách činí 12,721.355 K, v Hal'i č
17,290.476, na Moravě zase již 5,216.000 K.
Kdo ví, v jakém poměru jest práce ju-
stiční k pokroku hospodářske-
mu, pochopí, proč náš právnický dorost jest
ve službách soudních tak nespokojen. Po-
malu se nám zase vracejí doby starých
soudních adjunktů
Stav státního řešení otázky ži v no-
stenskě se dle rozpočtu nezmění. Věcem
živnostenským věnuje ministerstvo obchodu
641.960 K. Polovina z těchto peněz
určena na náklady úřadní: velký
personál, stipendia, cesty a pod., značná
část ostatku vypadne na ústa vy
a subvence vídeňské. Bližší data
jsme již uvedli ve svých článcích o státní
akci živnostenské. Nepřibude jí ani na ne-
spravedlnosti ani na spravedlnosti. Pro če-
ské živnostnictvo i na dále jakoby neexi-
stovala.
Za to věnuje se na pěstění hřebeů
4,217.098 K, o značný obnos více než loni.
Čechy
Morava
16
article
Tím patrně pan ministr orby chtě
splniti svoji povinnost, alespoň z hlavní
části, neboť proto asi jen určil pro podpory
hospodářským společenstvům
zemědělským 256.000 K a na pěstění
hovězího dobytka 472.000 K. Že
z těchto pro celou říši více než minimálních
obnosů vypadne na země české a speciálně
na česká společenstva zlomek nepatrný,
toho po všech starých zkušenostech uváděti
netřeba.
Ale již dosti čísel — nahromadili jsme
jich beztoho příliš. A dalo by se jich tolik,
tolik uvéstí ! A dalo by se říci, že řadu
našich zivotních otázek (druhou českou uni-
versitu, průmyslové školství, zvěrolékařský
český ústav, úpravu poměrů na přibramské
akademii ald. atd.) rozpočet tiše a bez hluku
přešel, stejně jako přechází vážné povinnosti
oproti dělnictvu. Patrně má se ve ví-
deňských kruzích za to, že statistický úřad
pracovní a živnostenská inspekce jsou vším,
co stát může pro ně učiniti. Otázku decen-
trálisace dráh, půšty a telegrafů atd. ani
raději neuvádíme.
A netřeba také všechno opakovati, ty
potřeby cítíme všichni a jich naléhavost
nutná subvence Praze ani v nej-
menším neoslabí. Ostatek jaká zvláštní milost
po tolikerých darech Vídni a po
poslední oběti městských dráh na povznesení
významu Vídně? Konáli kdo svou po
vinnost, nelze mluviti o konces-
sích a darech. K Vídni koná stát
více než povinnost a nelituie oběti
na udržení jejího centralistního významu,
ku Praze stát své povinnostii te-
prve nesměle konati počíná.
Subvence 16 mill. K Praze jest prvým ne-
smělým zafukáním. A pro ně nemá me
ještě příčin k spokojenosti, a to
tím méně, že k nespokojenlost
jest jich obrovsky v íce.
Poslední rozpočet nám je zase ostřea
důrazně připomenul.
Praha
Vídeň
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(62. schůze.)
Z Vídně, 22. října.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
o Plné láže a gálerie dlouho musily čekati.
nežli uslyšely slovo. Nekonečná byla lektura
odpovědí na dotazy, kterou za všeobecného ne
pokoje bavili nepočetné posluchače ministři dr
Körber, Wittek a Call.
Teprve když došlo na další rokování
o pilném návrhu posl. Vychodila
na zrušení erárních mýt 1. lednem 1902, obe-
censtvo potěšeno bylo vědomím, že nepřišlo
nadarmo. Bylo svědkem různých řečí, koncen-
trovaných útoků na ministra financk a tuhé srážky
mezi ním a poslanci. Dr. Böhm- Bawerk podníti
ještě palbu prohlášením rozhodně za
mítavý m.
Akcenty nejrozhodnější nalezl proti němu
posl. Jaroš; rána za ranou, provázená sou-
hlasem poslanců všečn stran, dopadala na kan-
eléře pokladu. Tvářil se, jakoby nic, jako kachna
která zmokne-li, otřese se, a s mrazivou lho-
stejností naproti zájmům venkovského lidu če-
skými, poslanci hájeným, volal: Napřeď úhradu
to jest, napřed nové přijmy, nové daně.
Dávno již nad ministrem nepronesen orte
tak jednomyslný jako dnes. Nepamatujeme se,
že bý ministr finanef byl snesl takové žalobya
takové výtky jako p. Böhm-Bawerk. Sněmovna
nedbala jeho umíněnosti, jeho fiskálních truců-
jednohlasně schválila pilnost i meritum českého
návrhu.
Zcela ignorovati projevy poslanců — také
vezdy nejsmírnější P. Stojan byl mezi nimi —
kteři se vzácnou jednomyslností sjednotili se
proti němu, neměl dr. Böhm-Bawerk odvahy
Bude ji míti naproti votu, na kterém se dne
po třeti usnesla celá sněmovna?
Körber
Wittek
Call
doktor
Böhm
Bawerk
Jaroš
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
Volky nevolky parlament podrobuje se če
ským podnětům a českému vedení ve všech
aktuálnostech. Dr. Körber vidí, že nedosáhl
ještě ničeho, má-li cestu volnou jen na levo
že dokud jest zahrazen na pravo poslanci na-
šimi, nemůže se dostati ku předu.
Zajímavou a veskrze věcnou — až n
jednu výjimku — byla nedokončená dnes de-
bata o pilném návrhu posl. Kaftana,
Maštálky a soudr. na postátn ěn
dráh severozápadní a státní. Vše-
chny řeči poslouchány byly s velkou pozornosti
— důkaz to, že jest velký a důvodný zájem
pro tuto důležitou akci ve všech kruzích posla-
neckých a ve všech vrstvách obyvatelstva.
Prvý navrhovatel, zástupeo Malé strany, snes
pro svůj podnět, jejž zastával před vídeňským
forem již po třetí, všecky argumenty, jak po-
kud se týká prospěchu zemí českých, tak pokud
jde o postavení Rakouska k Uhrám a k cizině
Vylíčil tyto motivy svým známým, světlým, jas
ným a přesvědčivým způsobem.
doktor
Körber
Kaftan
Maštálek
Vylíčil
Rakousko
Uhry
19
article
Pěknou, propracovanou řečl, ve které ope-
roval fakty, přispěl k objasnění celé záležitost
soc. demokratický posl. dr. Ellenbogen, který
provedl přesný důkaz, že jest úkolem a povin-
ností vlády, provésti postátnění obou dráh ve
smyslu platných smluv koncessních neprodleně.
— Monsignor Scheicher naléhal na ně vzhle-
dem na bídný stav, ve kterém se nalezají obě
dráhy a jich vozivo, stav, který jesť pro bez-
pečnost lidskou velice povážlivý. — Prof. Stein-
wender, jako vždy, měl dnes dvě duše. Jedna
mlčela úplně o dráze státní, druhá mluvila na
půl o severo-západní. Postátnění?
O dojista, ale napřed musí se vystavět
druhé koleje. Měla to býti patrně vyšší chytry
stika, byla však nejen průsvitně, ale zeela
průhledná a patrným byl úmysl způsobiti od-
klad a průtah. Jedině šluknovský pan dr
Kindermann uhodil na strunu nacionální. Vláda
by prý nastrkala na postátněné obě dráhy
samé Čechy, jakoby tito byli ministerstvem
železničním a specielně p. Wittkem fedrován
nebo favorisováni, a jakoby těšili se prolekto-
rátu tohoto nejněmečtějšího centralisty. Takové
směšnosti porážejí se samy.
doktor
Ellenbogen
Scheicher
profesor
Stein
Kindermann
Čecho
Wittek
20
article
Dr. Wittek dvakráte zasáhl do roko
vání. Jednou sice uznal všecko, co pověděl
posl. Kaftan, ale potom on, postátňovatel par
excellence, kterého se dřive bály všecky sou-
kromé dráhy a všichni velkofinančníci a velko
kapitalisté, jim vládnoucí, jako čert křiže, scho
vával se za všelijaké výmluvy a námitky, o
kterých důvodně soudlme, že nejsou z hlavy
jeho, nýbrž z hlavy dra. Böhm- Bawerka. Podruhé
prohlásil na dotaz soc. demokratického mluv-
čího, zdali nepostátňují obě sítě proto, že
akcie jich jsou v rukách členů rodiny panov-
nické, že závady takové neni, že vláda bez
ohledu na jakékoliv osoby jest si vědoma svých
povinností. Zejtra promluví jako generální řeč-
níci posl. Maštálka a Pergelt. Jest naděje, že
bude přijata pilnost, ne-li jednohlasně, tož po-
třebnou dvoutřetinovou většinou. V meritorní
debatě hodlá promluviti posl. Wolf.
Koncem schůze promluvil ministr vyučo-
vání o francouzských kongregacích a jich usa-
zení se v Rakousku. Dr. Hartel očividně
snažil se konejšiti poslance, kteří v této věci
podali pilné návrhy a přiměti je k jich odsta
vení. Podaří-li se mu to, dlužno vyčkati.
Předseda hr. Vetter zahájil schůzí v 11.35
hod. dopol.
Posl. Flondor, přišed poprvé do sněmovny
složil slib.
Po obvyklých formalitách četly se d ošl
spisy.
doktor
Wittek
Kaftan
Böhm
Bawerka
Maštálek
Pergelt
Wolf
Hartel
Vetter
Posl
Flondor
Rakousko
21
article
Posl. Frant. Stein v dotazu k předsedovi diví
se, že nebožtíku presidentovi Spojených obcí Mae
Kinleyovi při zahajování sněmovny nebyla věnována
obvyklá vzpomínka. Byli jsme svědky zbytečného —
dle našeho mínění — proslovu, jaký předseda druhdy
věnoval anglické královně. Dělá rozdíl mezi koru-
novanými hlavami a prosidenty republik ?. K lom
druží se překvapující zpráva, že předseda nedostál
své společenské povinnosti, protože ministr zahra-
ničných věcí ho z toho zradil. Nemaje příležitosti
volati dotčeného ministra k zodpovědnosti, taži se
1. Dělá-li předseda rozdílu mezi zástupci republik
a dědičnými rody císařskými nebo královskými
2. zapomněl-li pouze věnovati vzpomínku presi
dentovi Spojených obcí, nebo stalodi se takn
podnět ministra hr. Goluchowského a v tomto pří
padě, jak srovnává se s hodností předsedy léto sně-
movny, aby podichal vlivu ministra zahraničných
věcí? (Hlučný souhlas mezi Všeněmci.)
Posl. Schalk: A učiní-li tomu tak, proč to ne
popřeli
Předseda hr. Vetter praví, že zodpoví dotaz
v některé z nejbližších schůzí. (Odpor mezi Vše-
němci.)
Posl
František
Stein
Mae Kinley
Goluchowský
Vetter
spojený obec
22
article
M.p. dr. Körber odpovídá na Krenpů
dotaz po zavedení povinného pojištování požárního
že připravuje se rozsáhlá předloha o požárním po
jisťování;
— na Steinerův po zvěrolékařské prohlíde
uherského dobytka na rakouských hranicích, že po
staral se o její rychlé provádění, všemožné zjedno
dušení a zlacinění, a od té doby nedocházejí vlády
žádné stižnosti;
— na Pra-žákův po státních občanech rakou-
ských, jež mají právo u německých společenstev na
náhradu, že dle usnesení spolkové rady německé ze
dne 29. června t. r. dostávají německou rentu opě
všichní rakoušíl příslušníci, již na ni měli v Ně-
mecku právo, ale vystěhovavše se z Německa, o ni
přišli;
— na Bergerův po odpomoci proti podomním
agentům zahraničních firem v pohraničních okresíc
českých, již shánějí objednávky dle vzorku. Politické
úřady v Čechách dostaly rozkaz, aby vystoupily se
vší přísnosti proti přehmalům cizozemských agentů.
— na Freslův po zakázaném zřízení děl-
nické vzdělávací besedy sociálně národní v Blovi-
cích, že zakladatelé opomenuli podati odpor prot
místodržitelskému rozhodnutí v ustanovené Ihůtě.
pročež ministerstvo nemělo zákonného podnětu
k prozkoumání mistodržitelského rozhodnulí.
doktor
Körber
Steinerův
Bergerův
Freslův
Německo
Čechy
23
article
Ministr obchodu bar Call odpověděl na Kar
busův dotaz po vydání průvodního nařízení k zá
konu ze dne 4. července 1896 o objemu oprávně-
nosti detailního obchodu, že staral se o příslušné
předpisy, ale vyskytly se vážné obavy před zamýšle-
ným normováním a překážky praktického provedení
Zatím a budoucně bude zase třeba přidrželi se zásan
§ 36. živn. ř. a rozsah té i os alních živnosti musí
upraviti se příslušnými nálazy politických úřadů
zemských po vyslechnutí obchodaích a živnosten-
ských komor i společenstev.
— na dotaz posl. Březnovského a soudr
po stavu venkovských listonošů, že jsou především
zřízenci poštmistrův a poštovních výpravčí. Poštmistři
mají služebnický paušál a proto mohou je slušně
platiti. Služební poměr venkovských listonošů by
poněkud upevněn provisním fondem slátním pro po-
štovní posličky.
Call
24
article
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl n
Lichtův dotaz za snížení desinfekčního poplatku,
že to snad bude možno a ředitelství železnic byla
vyzvána, aby podala po konferencích příslušné ná-
vrhy. O té věci vyjednává také s uherským mini-
strem obchodu:
— na Bergerův po úpravě uhelných saze
severní dráhy české, že nemůže k tomu tuto dráhu
nutiti;
— na Slámův po umístění několika cestují
cích III. tři v České Skalici ve špinavém voze pro
dobytek, že po vylíčení případu (dle svých informací
není třeba dalších opatření. Protože však podaný
připad neudál se poprve, vyžádal si bližší vyšetřen
okolností a po případě odpomoc.
Posl. Udržal a sp. a j. podávají pilné návrh
ve věcech nouze.
Posl. S y lvestr a sp. podali návrh stran čin-
žovní daně domovní.
Mezi peticemi jest jich mnoho v záležitost
starobního a invalidního pojištění.
Posl. Pernerstorfer pravil, že on a jeh
přátelé podali v té věci 1397 palic s 575.995 podpisy
a žádal, by byly připojeny k stenografickému pro-
tokolu.
Posl. Stelin prohlašuje, že v téže věci poda
petice s 10.500 podpisy a žádá, by byly pěipojeny
k stenografickému prolokolu.
Oběma žádostem vyhovuje se.
Posl. dr. Herold a soudr. podali k vládě tent
dotaz ve příčině zákona ze dne 15. dubna 1875
č. 47.
Zákonem ze dne 15. dubna 1873 byl pro města
mající přes 50.000 obyvatel, stanoven aklivní pří
platek 60 procenty příplatku, vyměřeného pr
Vídeň.
doktor
Wittek
Lichtův
Bergerův
Slámův
Posl
Udržal
Herold
Český Skalica
Vídeň
25
article
Ustanovením tímto byli státní úřadníci v Praze
velice skráceni, což jest nyní tím zřejmější, ana Praha
od podzimu má přes 100.000 obyvatel. Čítají- li se
však ku Praze předměstí k ní přírozeně náležející
obnáší počet obyvatelstva král, hlav. města. Prahy
asi 451.000 obyvatel. Timto vzrostem města změnil
se též nájemné, takže pro rozdíl mezi Prahou
Vídní není příčin.
Porovnává-li se kromě toho vojenská sazba pr
činži s aktivními přídavky státních úřadníků v Praze
nemohou tyto uznány býti postačitelnými.
Interpellanti se táží
Je vláda ochotna změniti zákon z r. 1873 v ten
rozum, aby v městech, jichž obyvatelstvo čítá přes
200.000 obyvatel, činil pro státní úřadníky a profes-
sory 80% a pro města čítající přes 400.000 obyvatel
rovnal se přídavku, jaký je ve Vídni, jakož aby změnu
tu co nejdřive sněmovně předložila.
Posl. Věnceslav Hrubý a soudr, podali v pří-
čině rejdův a nůsilností od Němců
obavských a tamějsí městské ra dy
V drobném prodejtt
ranní čísle o sobě . . . za 8k
vdpolej
. . ta 2 h
Ve flislkleh na venkově
ranst esslu. . . . . .
odpeladní . . . . . . . . 5b
Inseráty
plalí se hotevě napřed.
Fředplseeni a inserty přijímá zdminl-
strace v Marianské ulici č. s
Tam nacházejí se též radake
tiskárns a ozpedice „Nárednich Listi“.
Bukoplay se novraesjí.
Posl
Hrubá
Němec
Nárednich
Praha
Vídeň
Praha Vídeň
26
article
před očima c. k. zemské vlády bez ostv-
chův konaných interpellaci k ministerskému
předsedovi s dotazem, zdali jest ochoten c. k. zem-
ské vládě slezské naříditi, aby je bez odkladu vy-
šetřila a pokud se týče městské rady, dle § 90. sta-
tutu města svou povinnost, zastavením násilných
těch rejdů, vykonala. Po opětném zrušení vykona-
ných voleb obecních mají občané kateřinští nyní po
třeti voliti. Městské úřady vypověděly napřed 26 a
pak zase 20 zelinářek z trhu opavského a přikázaly
jim místa prodavačská v odlehlých ulicích předměst-
ských, což znamená úplné jich zníčení. To stalo se
jedině za tím účelem, aby tyto osoby nebo jich
mužové, kteří deposud s českou stranou hlasovali,
přinuceni byli hlasovati se stranou odrodileckou;
pro tento případ se jim zase vykázání místa slibuje.
Toto neslýchané opatření bije tím více do očí, poně-
vadž jenom Kateřiňanky jím byly postíženy a mezi
nimi právě jenom voličky národní. Za to kateřinské
»nordmarkářky« (přívrženky strany odrodilecké) po-
držely si svá místa a vysmivají se posliženým druž-
kám, to že mají za to, že drží s Čechy. Jednotlivé
z postižených byly i od obecní policie uvězněny.
Čechy
27
article
Toto pro město samo škodné, pro postižené
ubohé zelinářky, které takto ve své zdaněné živnosti
jsou zničeny, záhubné opatření jest křiklavým po-
rušením zákona, ohrožuje nejen existence, nýbrž
veřejný pokoj, neboť jeho provádění bylo již spo-
jeno se shluknutími a zatýkáním a zajisté bude míti
za následek, že české okolí Opavy uchopí se re-
presalií.
Že účelem tohoto opatření jest bezohledná vo-
lební agitace a znásilňování, jest v městě notorickým
a c. k. zemské vládě známo. Přes to c. k. zemská
vláda klidhě k tomu příbliží, ač dle § 90. stat. města
Opavy a zákona obecního jest jí za povinnost ulo-
ženo, aby provádění tohoto nezákonného opatření
zastavila, svobodu volby zabezpečila a dalším hro-
zícím následkům předešla.
Posl. Karbus a soudr. podávají na ministra
obchodu tento dolaz: Řádným rozvedením sítě
telefonní napomáhá se značnou měrou vedle jiných
oborů veřejného života zvláště i rozkvětu a roz-
machu obchodu a průmýslu a mělo by tedy býti
první povinností rozhodujících v tomto oboru či-
nitelů, aby používání telefonu konsumentům stalo
se co nejpřipustnějším a za podmínek co nejvýhod-
nějších.
Posl
Karbus
Opava
28
article
Musí proto přímo zarážeti zvláštní manipulace,
jaká provádí se již po léta u c. k. ředilelství pošt
telegrafů pro král. české, jak z následující ukázky
vidno a kdy nechají se účastníci přes rok čekati na
provedení spojení telefonického z důvodů, mírně ře-
čeno, nepochopitelných.
Takovouto manipulací nezískává se zájem pro
blahodárné toto zařízení a ještě měně se podporuje
obchod a průmysl i tam, kde nežádají se žádné
oběti od státu. V tomto smyslu bylo si mně s mnoha
stran stěžováno a podotýkám jen, že doleji uvedený
případ jest jedním as ze 70 případů podobných, tý-
kajících se pouze Král. Vinohradu.
Dle přiloženého dokladu zažádal pan Robert
David, obchodník na Král. Vinohradech, v roce
1900 o zařízení lelefonního spojení a byla mu při-
hláška tato potvrzena dne 29. října 1900
s ujištěním, že spojení provedeno bude v měsících
zimních.
Měsíce zimní minuly a tu pan R. David urgo-
val dne 7. června 1901 zařízení telefonu a na
to se mu dostalo, dle přílohy II., velmi zajímavé
odpovědi a sice, že prý nebyl dosud schválen roz-
počet c. k. ministerstva obchodu a proto nemůže prý
býli přikročeno ku provedení spojení.
Jest známo, že se u celé řady výdajů namnoze
neproduktivních nečeká na schválení rozpočtua
pouze snad lam, kde jedná se o zařízení za peníze
a na účet abonnenta zřízené a ku prospěchu ob-
chodnictva směřující, příchází se s takovýmto dů-
vodem.
Král
Robert David
29
article
Dotyčný pan R. David a celá řada jiných do-
dnes, tedy přes rok, čekají na zavedení telefonického
spojení a proto táží se podepsaní
Jest Vaše Excellence ochotna postarati se, aby
tak zdlouhavému vyřizování žádostí za zavedení
telefonického spojení odpomoženo bylo
Dotaz y podali dále posl. Fresl a sp. po za-
kázaném vyvěšení plakátů volebního výboru ná-
rodně socialistické strany v Plzni; — Choc a sp.
po nařízení zemské školní rady všem středním ško-
lám v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, aby mez
písemnými prácemi byla každé půlletí jedna dyna-
stická a po litovelských událostech a jednání tam-
ního okr. hejtmana; — Černý a sp. proč nebyl
schválen českým sněmem usnešený zákon o úpravě
učitelských platů: — Sokol a sp. po konfiskaci
Školského obzoru«; dr. Lang a sp. po týrání vo-
jáků 13. dragounského pluku.
Přecházi se k rokování o pilném návrhu Vycho-
dilově na provedení zákona
o zrušení erárních mýt.
Posl. Černý (proti) vzpomněl někdejší debaty
o mýtní předloze a rozbíral národohospodářské škody
ze silničních a mostních mýt. Je svrchovaný čas.
aby tato mýta, jež beztoho málo vynášejí, zrušila se.
Posl. Jaroš (česky): S pocitem zvláštního roz-
trpčení ujímám se slova, abych přičinil k návrhu,
který jsem společně s kollegy svými této slavné
sněmovně přodložil.
(Německy): V poslední době našeho parlament-
ního života zažili jsme leccos, co nejen u nás, ale
u všech sluáných lidí vzbuditi musilo k tomuto
zákonodárnému sboru nedůvěru a rozhořčení
A kdož, velectění pánové, z nás studoval událostí
projednávání zákona o zrušení erárních mýt, ten
zajisté musil nabýti plného přesvědčení, že tato
slavná sněmovna hříčkou vysokých excellencí jest,
se kterou sobě dle své libosti mohou mani-
pulovati.
Fresl
Choc
Lang
Posl
Černá
Jaroš
Plzeň
Čechy
Morava
Slezsko
Německo
Sokol
30
article
Zákon o zrušení erárních mýt, jak již velectěny
kollega Vychodil byl uvedl, byl. již v této slavné
sněmovně dvakráte projednáván a také dvakráte
jednohlasně přijat.
Prvníkráte se tak stalo v roce 1899, kde sou-
časně i panská sněmovna jednohlasným usnesením
svým jej přijala. A poněvadž jej slavná vláda k nej-
vyšší sankci nepředložila, rozhodla se poslanecká
sněmovna přikročiti k opětnému projednání jmeno-
vaného zákona, a tak se stalo, že dné 22. března t.r
byl opětně znovu projednán a také zase jedno-
hlasně přijat. Okolnost, že po druhém přijetí jmeno-
vaného zákona nebyl tento dosud panskou sně:
movnou projednán a že z nařízení ministra financi
se již opětně na budoucí rok mýta pronajímaji, nás
musí utvrditi v domněnce, že pan finanční ministr
hodlá i tentokráte zákon o zrušení erárních mýt po-
hřbíti, a sice z těch prý důvodů, že nemá ke krytí
vzešlého tím schodku žádných peněz. A může se,
velectění pánové, lehce státi, že budeme mýti to po-
těšení se ještě jedenkráte touto předlohou za-
bývati.
A tu se táží: Jest v některém jiném státě
evropském, mimo Turecko, podobné parlamentní ho-
spodářství možné?
Tento šlechetný skutek Jeho Excellence bude
také černým písmem zapsán v dějiny našeho parla-
mentního života a pan dr. ryt. Böhm-Bawerk bude
míti brzy příležitost přesvědčiti se, že sebou legální
zástupcové národů rakouských nenechají jako
s loutkou zahrávati.
Jak vyhlížeti musíme, velectění pánové, v očích
našeho voličstva, když jako zákonodárný sbor ne-
máme tolik síly, aby jsme zákony, které projedná-
váme, také přivedli k platnosti. Proč maříme zde
vlastně drahý čas, a děláme voličstvu zbytečné vý-
lohy? Nebylo by polom lepší, kdyby jsme šli domu
a nechali vysoké excellence dle jejich libosti zde
hospodařili?
Vychodil
doktor
Böhm
Turecko
Bawerk