ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 98346e90-661d-11dc-88be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 39, person 76, org 10, work 1
1 masthead
Ročník XXxl
2 masthead
V Praze, ve středu dne 23. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 292.
4 masthead
na tv let giisikídh: Ba měsle . . . . Poštou: na něsle na čtrrt lela s dvojí zisilko na člvrt lats
5 masthead
Na rauní a odpol. listy pžilohamí („Nančný Obzor“ v středu a „Litorární Hlidka v páteky přud plácí se; Pruze v sdninis g — na něsíe 6 k — ns čivst leta . . . . . s dvojí donáškou na měsíe
Pruha Litorární Hlidek
6 masthead
K 5o 7 k o0 2 K 90u
7 masthead
za miěst
8 masthead
ka ke
9 article Rozpočtové glossy.
Rozpočtové glossy. Když pan ministr financí Böhm Bawerk předkládal státní rozpočet na rok 1902, mluvil pan dr. Koerber o spravedlnosti ke všem národům, o velikých hospodářskýcha sociálních úkolech státních a o jiných velmi zajímavých věcech. Tato fraseologie stala se již u nás obvyklým doprovodem rozpočtů. Čísla rozpočtová jsou spolehlivým měřítkem pracovní vůle a schopnosti vlády, konstatuj prostě to, co jest a co má býti a odtud ta mnohomluvnost ministerská, která snaží se suchou mluvu čísel posunouti za veliká slova řečí. A pan dr. Koerber má věru více příčin než kterýkoliv z jeho předchůdců, aby velikými appelly od- vrátil pozornost jinam.
Böhm Bawerk doktor Koerber
10 article
Rakouské rozpočty jsou do jisté míry rakouskou specialitou. Ozařují velmi jasně výminečné postavení, které vtiskly rakouské vlády tomuto státu. Vývoj moderních států evropských a sociální zájmy jich příslušníků vložily na bedra států nové úkoly a povin- nosti. Idea čistě politického státu jest pře- konána ideou státu sociálně-politického. Ho- spodářství státní přizpůsobují se těmto novým poměrům a cílům. Dle nových pojetí států jest jich povinností připriavit půdu pro nejůčinnější rozvinut- sil a schopností občanstva a ná- rodů, povinností tak samozřejmou jako asi jest dle jistých názorů potřeba policejních repressálií. Tyto ideje nového, moderního státu k nám pronikají jen zvolna, zatlačovány názory rakouských vlád, To, co se jinde považuje za povinnost státu (na příklad co možno úplné školství), platí u nás za koncessi — národům, rozpočet státní jest pak měřítkem politických a národ- nostních cílů a snah vládních. Jest nej- vlastnější programovou řečí mi- nisterstev. A tato programová mluva ci- fer mluví proti, rozhodně proti slov- ním ujišťováním a deklamacím pana dra. Koerbra a proti jeho theo riím. Pro pana ministr-presidenta jako by stará pravda, že síla státu leží jedině v síle a vzdělanosti jeho národů, ani neplatila.
11 article
Rozpočet ministerstva kultu a vy- učování má řadu položek, které toto naše domnění plně uplatňují. Jsou to věru smutné doklady na počátku dvacátého stoleti. Tím smutnější, že pan dr. Koerber neustále mluví o povznášení úrovně národů, hospodářské i kulturní. Jak ale ji chce povznášeti spra- vedlivě, když na české průmy- slové (všeobecné i odborné) šíkol- ství Čech určuje obnos 744225 K a na německé 1,205 597 K, tedy skoro dva- kráte tolik? A speciálně: nehledě k utra- kvistickým průmyslovým školám Prahy (umě- lecko-průmyslová a průmyslová škola) stanoví rozpočet pro tři průmyslové školy české 247.495 K a pro dvě německé 444.573 korun, na textilní školy české (8 152.903 K, německé (13) 273.790 k. na keramické a sklářské školy české (1) 44.135 K, německé 154.050 K, na české školy pro zpracovávání kovů (1) 45. 322 korun, německé (2) 68.167 K atd. Při tom celou řadu škol odborných an nemáme, ačkoli mají Němci někdy i dvě pro ten který obor (na příklad hudební na- stroje, rytí, řemenářství, sklo, truhlářství, soustružnictví a pod.). Na Moravě jsou poměry ještě horší. Česká průmy slová škola brněnská musí vystačit 149.108 K, německá má k disposici 197.468 korun. České odborné průmyslove školy moravské (4) musí se spokojit 106.330 K, německým se věnuje 157,928 korun. Celkový náklad na české prů- myslové školství moravské činí 255.438 K, na německé (včítaje i de facto německé ústavy v Zábřehu a textilní školu brněnskou) 523.813 K.
doktor Koerber Čechy Morava Zábřeh kvistický průmyslový škola Praha Český odborný průmyslove škola moravský
12 article
Obchodní školství Čech ne- těší se větší přízni vládní. Subvence vyšším obchodním školám českým (4) činí 26. 000 korun, německým (4) 45.000 K; nejnizši subvence česká činí 6000 K, německá 10.000 K, nejvyšší česká 7000 K, německá 13.000 K. Na Moravě zavedena v tom směru parita (po 19.000 K), jež objevuje se i při subvencích nižších obchodních škol v Čechách (po 24.000 K). Že tato rov nost jest vlastně nespravedlno- stí, netřeba dokládati, jako není asi nutno zvláště upozorňovati na směšně malé obnosy. kterými stát přispívá na obchodní školstv obchodně i průmyslně nejpokročilejších svých zemí. Zajímavým jest také, ze na praz- ské umělecko-průmyslové mu- seum stát přispívá 10.000 K (museum vztahuje se na celou zemi), na liberec ké také 10.000 k. Rozhodně pro nás nepříznivým jest i dotování ústavů učitelských. Na če- ské věnuje se 441.921 K, na německé 430.002 K; český ústav pro učitelky (jediný pro celou zemi) jest dotován o 12. 000 méně než německý. Že ve Slezsku če- ského ústavu učitelského není, jest s dosta- tek známo. Rozpočet dokládá, že zůstane při staré nespravedlnosti (německé m Slezsko 4). A jiný doklad spravedlnosti p. dra. Körbra: museum král. českého má dotac 20.000 K, spolek pro podporování německé vědy v Čechách 30.000 K. Na Moravě ma dotaci jen německé brněnské museum. Ně mecká technika má příspěvek na extensi — české se ho nedostalo atd. atd. Poměry našich vysokých škol jsou také málo spravedlivy. Česká universita (pro veškery české země) musí vystačiti 1,283.019 (má jen o 30.000 K více než štyrsko-hra- decká!), německá pražská vydržována 1,262.541 K. Poměr posluchačů dobře osvětlí i obnos placeného kolejného (čeští studenti jsou chudí a z větší části osvobozeni než Němci!); na české universitě se platí kolej- ného 131.600 K, na německé 54.100 K.
Čechy Slezsko Morava muzeum král Český univerzita Němec K . Na Morava
13 article
Tyto cifry mluví. Při tom má česká 85 professorů, německá 87, assistenti české fa- kulty lékařské jsou honorováni 52.975 K, německé 53.500 K, vyučovací potřeby česke med. fakulty musí se hraditi 199.910 k. německé 212.410 K, seminární stipendia česká činí 7820, německá 8940 K, česká fakulta filosofická má na semináře k dispo- sici 13.400, německá 16.200 K atd. Při tom ovšem působí na vídeňské universitě. vydržované 2,913.136 K, 137 professorů, posluchačům vyhrazeno hojně stipendií (jen na filosof. fakultě 62) atd. Po všem tom ovšem nikoho nepřekvapí že vídeňské a kademii věd se dostává od státu 193.500 K, české pražské jen 40.000 K, krakovské však 56.000 K, a ještě méně, že vídeňská akademié umění má státní dotaci dvakráte vyšší než pražská, že na vídeňské působí 17 professorů, opíra- jících se o znamenité prostředky učební,a že pražská musí vystačiti 7 professory (škola krajinářská nemá řádné stolice) . . A přece, jaký obrovský nepoměr ve výsled- cích v náš prospěch! Nota bene pražská akademie je — utrakvistická České v plném smyslu slova není . .. V kulturních snahách jest centralism nejhorším systémem. A přece jest počšt- kem i koncem vládních prací. Vídeň má řadu »ústředních« ústavů, pro vzdělávání půdy, vysokou obchodní školu, ústřední ústav archaeologický atd., rozumí se veskrž něme- ckých. My patrně jich nepotřebujemě . .
Noto Vídeň
14 article
Poměr reálek a gymnasií jes v Čechách celkem uspokojivý. Méně uspo- kojivý jest však na Moravě a nejméne ve Slezsku. Neboť již fakt, že v zemi z české jest náklad na gymnasia česká 792.468 K a na německá 789.993 K, jest přece jen hodně křiklavý! Českou reálku vydržuje stát na Moravě jednu (109. 366 K), německé dvě (169.923 K,; ve Slezsku české reálky není dosud. Po stránce kulturní tedy v rozpočtu jest spravedlnosti zatím velmi, velmi málo. Není jí ale také jinde. Ani v nejvlastnějším oboru pana dra. Körbra, v rozpočtu mini- steria vnitra. Neboť tam se s tězí věnovalo na úpravu toků v Dolních Ra- kousích 1,678.400 K, v Haliči 3,223.556 K. v Čechách — 2,230.919 K a na Morave 6600 K . . . Při tom všem se v Čechách jedná vlastně jen o státní subven- cování regulace Vltavy a Labe k Ústí od Prahy, a ostatní regulace české zatím spí. V Haliči se upravuje mnoho toků po dlouhou řadu let. Páni z Haliče mají vůbec nejméně příčin k affektům. Jen ať laskavě sečtou haličské daně přímě a nepřímé a srovnají s nákla- dem na Halič — budou to divná pro ně čísla! Zdravotní služba Čech stojí celých 753.485, haličská 1,193.286 K, patrno, o čí zdraví vláda více stojí. Ostatek jsou výsledky státního zdravotnictví dle toho.
Čechy Morava Slezsko Dolní Ra Halič Vltava Ústí Praha
15 article
Kdyby nebylo země a obcí, byly by poměry po té stränce neudržitelny. Dnes alespon jest státní pražská nemocnice po- malu evropským skandálem! Za to na pražskou policii věnuje stát hned — 2,389.913 K, více než třikráte tolik jako na zdravotnictví v celé zemi . . . Při tom jest vysoce zajímavý poměr úřadnictva politick správy v Čechách a jinde. Nikde není tolik koncipistů a komisařů jako u nás. Že tyto poměry jsou i u justice, pa- trno již z toho, že justiční náklad y v Čechách činí 12,721.355 K, v Hal'i č 17,290.476, na Moravě zase již 5,216.000 K. Kdo ví, v jakém poměru jest práce ju- stiční k pokroku hospodářske- mu, pochopí, proč náš právnický dorost jest ve službách soudních tak nespokojen. Po- malu se nám zase vracejí doby starých soudních adjunktů Stav státního řešení otázky ži v no- stenskě se dle rozpočtu nezmění. Věcem živnostenským věnuje ministerstvo obchodu 641.960 K. Polovina z těchto peněz určena na náklady úřadní: velký personál, stipendia, cesty a pod., značná část ostatku vypadne na ústa vy a subvence vídeňské. Bližší data jsme již uvedli ve svých článcích o státní akci živnostenské. Nepřibude jí ani na ne- spravedlnosti ani na spravedlnosti. Pro če- ské živnostnictvo i na dále jakoby neexi- stovala. Za to věnuje se na pěstění hřebeů 4,217.098 K, o značný obnos více než loni.
Čechy Morava
16 article
Tím patrně pan ministr orby chtě splniti svoji povinnost, alespoň z hlavní části, neboť proto asi jen určil pro podpory hospodářským společenstvům zemědělským 256.000 K a na pěstění hovězího dobytka 472.000 K. Že z těchto pro celou říši více než minimálních obnosů vypadne na země české a speciálně na česká společenstva zlomek nepatrný, toho po všech starých zkušenostech uváděti netřeba. Ale již dosti čísel — nahromadili jsme jich beztoho příliš. A dalo by se jich tolik, tolik uvéstí ! A dalo by se říci, že řadu našich zivotních otázek (druhou českou uni- versitu, průmyslové školství, zvěrolékařský český ústav, úpravu poměrů na přibramské akademii ald. atd.) rozpočet tiše a bez hluku přešel, stejně jako přechází vážné povinnosti oproti dělnictvu. Patrně má se ve ví- deňských kruzích za to, že statistický úřad pracovní a živnostenská inspekce jsou vším, co stát může pro ně učiniti. Otázku decen- trálisace dráh, půšty a telegrafů atd. ani raději neuvádíme. A netřeba také všechno opakovati, ty potřeby cítíme všichni a jich naléhavost nutná subvence Praze ani v nej- menším neoslabí. Ostatek jaká zvláštní milost po tolikerých darech Vídni a po poslední oběti městských dráh na povznesení významu Vídně? Konáli kdo svou po vinnost, nelze mluviti o konces- sích a darech. K Vídni koná stát více než povinnost a nelituie oběti na udržení jejího centralistního významu, ku Praze stát své povinnostii te- prve nesměle konati počíná. Subvence 16 mill. K Praze jest prvým ne- smělým zafukáním. A pro ně nemá me ještě příčin k spokojenosti, a to tím méně, že k nespokojenlost jest jich obrovsky v íce. Poslední rozpočet nám je zase ostřea důrazně připomenul.
Praha Vídeň
17 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (62. schůze.) Z Vídně, 22. října. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) o Plné láže a gálerie dlouho musily čekati. nežli uslyšely slovo. Nekonečná byla lektura odpovědí na dotazy, kterou za všeobecného ne pokoje bavili nepočetné posluchače ministři dr Körber, Wittek a Call. Teprve když došlo na další rokování o pilném návrhu posl. Vychodila na zrušení erárních mýt 1. lednem 1902, obe- censtvo potěšeno bylo vědomím, že nepřišlo nadarmo. Bylo svědkem různých řečí, koncen- trovaných útoků na ministra financk a tuhé srážky mezi ním a poslanci. Dr. Böhm- Bawerk podníti ještě palbu prohlášením rozhodně za mítavý m. Akcenty nejrozhodnější nalezl proti němu posl. Jaroš; rána za ranou, provázená sou- hlasem poslanců všečn stran, dopadala na kan- eléře pokladu. Tvářil se, jakoby nic, jako kachna která zmokne-li, otřese se, a s mrazivou lho- stejností naproti zájmům venkovského lidu če- skými, poslanci hájeným, volal: Napřeď úhradu to jest, napřed nové přijmy, nové daně. Dávno již nad ministrem nepronesen orte tak jednomyslný jako dnes. Nepamatujeme se, že bý ministr finanef byl snesl takové žalobya takové výtky jako p. Böhm-Bawerk. Sněmovna nedbala jeho umíněnosti, jeho fiskálních truců- jednohlasně schválila pilnost i meritum českého návrhu. Zcela ignorovati projevy poslanců — také vezdy nejsmírnější P. Stojan byl mezi nimi — kteři se vzácnou jednomyslností sjednotili se proti němu, neměl dr. Böhm-Bawerk odvahy Bude ji míti naproti votu, na kterém se dne po třeti usnesla celá sněmovna?
Körber Wittek Call doktor Böhm Bawerk Jaroš Vídeň poslanecký sněmovna
18 article
Volky nevolky parlament podrobuje se če ským podnětům a českému vedení ve všech aktuálnostech. Dr. Körber vidí, že nedosáhl ještě ničeho, má-li cestu volnou jen na levo že dokud jest zahrazen na pravo poslanci na- šimi, nemůže se dostati ku předu. Zajímavou a veskrze věcnou — až n jednu výjimku — byla nedokončená dnes de- bata o pilném návrhu posl. Kaftana, Maštálky a soudr. na postátn ěn dráh severozápadní a státní. Vše- chny řeči poslouchány byly s velkou pozornosti — důkaz to, že jest velký a důvodný zájem pro tuto důležitou akci ve všech kruzích posla- neckých a ve všech vrstvách obyvatelstva. Prvý navrhovatel, zástupeo Malé strany, snes pro svůj podnět, jejž zastával před vídeňským forem již po třetí, všecky argumenty, jak po- kud se týká prospěchu zemí českých, tak pokud jde o postavení Rakouska k Uhrám a k cizině Vylíčil tyto motivy svým známým, světlým, jas ným a přesvědčivým způsobem.
doktor Körber Kaftan Maštálek Vylíčil Rakousko Uhry
19 article
Pěknou, propracovanou řečl, ve které ope- roval fakty, přispěl k objasnění celé záležitost soc. demokratický posl. dr. Ellenbogen, který provedl přesný důkaz, že jest úkolem a povin- ností vlády, provésti postátnění obou dráh ve smyslu platných smluv koncessních neprodleně. — Monsignor Scheicher naléhal na ně vzhle- dem na bídný stav, ve kterém se nalezají obě dráhy a jich vozivo, stav, který jesť pro bez- pečnost lidskou velice povážlivý. — Prof. Stein- wender, jako vždy, měl dnes dvě duše. Jedna mlčela úplně o dráze státní, druhá mluvila na půl o severo-západní. Postátnění? O dojista, ale napřed musí se vystavět druhé koleje. Měla to býti patrně vyšší chytry stika, byla však nejen průsvitně, ale zeela průhledná a patrným byl úmysl způsobiti od- klad a průtah. Jedině šluknovský pan dr Kindermann uhodil na strunu nacionální. Vláda by prý nastrkala na postátněné obě dráhy samé Čechy, jakoby tito byli ministerstvem železničním a specielně p. Wittkem fedrován nebo favorisováni, a jakoby těšili se prolekto- rátu tohoto nejněmečtějšího centralisty. Takové směšnosti porážejí se samy.
doktor Ellenbogen Scheicher profesor Stein Kindermann Čecho Wittek
20 article
Dr. Wittek dvakráte zasáhl do roko vání. Jednou sice uznal všecko, co pověděl posl. Kaftan, ale potom on, postátňovatel par excellence, kterého se dřive bály všecky sou- kromé dráhy a všichni velkofinančníci a velko kapitalisté, jim vládnoucí, jako čert křiže, scho vával se za všelijaké výmluvy a námitky, o kterých důvodně soudlme, že nejsou z hlavy jeho, nýbrž z hlavy dra. Böhm- Bawerka. Podruhé prohlásil na dotaz soc. demokratického mluv- čího, zdali nepostátňují obě sítě proto, že akcie jich jsou v rukách členů rodiny panov- nické, že závady takové neni, že vláda bez ohledu na jakékoliv osoby jest si vědoma svých povinností. Zejtra promluví jako generální řeč- níci posl. Maštálka a Pergelt. Jest naděje, že bude přijata pilnost, ne-li jednohlasně, tož po- třebnou dvoutřetinovou většinou. V meritorní debatě hodlá promluviti posl. Wolf. Koncem schůze promluvil ministr vyučo- vání o francouzských kongregacích a jich usa- zení se v Rakousku. Dr. Hartel očividně snažil se konejšiti poslance, kteří v této věci podali pilné návrhy a přiměti je k jich odsta vení. Podaří-li se mu to, dlužno vyčkati. Předseda hr. Vetter zahájil schůzí v 11.35 hod. dopol. Posl. Flondor, přišed poprvé do sněmovny složil slib. Po obvyklých formalitách četly se d ošl spisy.
doktor Wittek Kaftan Böhm Bawerka Maštálek Pergelt Wolf Hartel Vetter Posl Flondor Rakousko
21 article
Posl. Frant. Stein v dotazu k předsedovi diví se, že nebožtíku presidentovi Spojených obcí Mae Kinleyovi při zahajování sněmovny nebyla věnována obvyklá vzpomínka. Byli jsme svědky zbytečného — dle našeho mínění — proslovu, jaký předseda druhdy věnoval anglické královně. Dělá rozdíl mezi koru- novanými hlavami a prosidenty republik ?. K lom druží se překvapující zpráva, že předseda nedostál své společenské povinnosti, protože ministr zahra- ničných věcí ho z toho zradil. Nemaje příležitosti volati dotčeného ministra k zodpovědnosti, taži se 1. Dělá-li předseda rozdílu mezi zástupci republik a dědičnými rody císařskými nebo královskými 2. zapomněl-li pouze věnovati vzpomínku presi dentovi Spojených obcí, nebo stalodi se takn podnět ministra hr. Goluchowského a v tomto pří padě, jak srovnává se s hodností předsedy léto sně- movny, aby podichal vlivu ministra zahraničných věcí? (Hlučný souhlas mezi Všeněmci.) Posl. Schalk: A učiní-li tomu tak, proč to ne popřeli Předseda hr. Vetter praví, že zodpoví dotaz v některé z nejbližších schůzí. (Odpor mezi Vše- němci.)
Posl František Stein Mae Kinley Goluchowský Vetter spojený obec
22 article
M.p. dr. Körber odpovídá na Krenpů dotaz po zavedení povinného pojištování požárního že připravuje se rozsáhlá předloha o požárním po jisťování; — na Steinerův po zvěrolékařské prohlíde uherského dobytka na rakouských hranicích, že po staral se o její rychlé provádění, všemožné zjedno dušení a zlacinění, a od té doby nedocházejí vlády žádné stižnosti; — na Pra-žákův po státních občanech rakou- ských, jež mají právo u německých společenstev na náhradu, že dle usnesení spolkové rady německé ze dne 29. června t. r. dostávají německou rentu opě všichní rakoušíl příslušníci, již na ni měli v Ně- mecku právo, ale vystěhovavše se z Německa, o ni přišli; — na Bergerův po odpomoci proti podomním agentům zahraničních firem v pohraničních okresíc českých, již shánějí objednávky dle vzorku. Politické úřady v Čechách dostaly rozkaz, aby vystoupily se vší přísnosti proti přehmalům cizozemských agentů. — na Freslův po zakázaném zřízení děl- nické vzdělávací besedy sociálně národní v Blovi- cích, že zakladatelé opomenuli podati odpor prot místodržitelskému rozhodnutí v ustanovené Ihůtě. pročež ministerstvo nemělo zákonného podnětu k prozkoumání mistodržitelského rozhodnulí.
doktor Körber Steinerův Bergerův Freslův Německo Čechy
23 article
Ministr obchodu bar Call odpověděl na Kar busův dotaz po vydání průvodního nařízení k zá konu ze dne 4. července 1896 o objemu oprávně- nosti detailního obchodu, že staral se o příslušné předpisy, ale vyskytly se vážné obavy před zamýšle- ným normováním a překážky praktického provedení Zatím a budoucně bude zase třeba přidrželi se zásan § 36. živn. ř. a rozsah té i os alních živnosti musí upraviti se příslušnými nálazy politických úřadů zemských po vyslechnutí obchodaích a živnosten- ských komor i společenstev. — na dotaz posl. Březnovského a soudr po stavu venkovských listonošů, že jsou především zřízenci poštmistrův a poštovních výpravčí. Poštmistři mají služebnický paušál a proto mohou je slušně platiti. Služební poměr venkovských listonošů by poněkud upevněn provisním fondem slátním pro po- štovní posličky.
Call
24 article
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl n Lichtův dotaz za snížení desinfekčního poplatku, že to snad bude možno a ředitelství železnic byla vyzvána, aby podala po konferencích příslušné ná- vrhy. O té věci vyjednává také s uherským mini- strem obchodu: — na Bergerův po úpravě uhelných saze severní dráhy české, že nemůže k tomu tuto dráhu nutiti; — na Slámův po umístění několika cestují cích III. tři v České Skalici ve špinavém voze pro dobytek, že po vylíčení případu (dle svých informací není třeba dalších opatření. Protože však podaný připad neudál se poprve, vyžádal si bližší vyšetřen okolností a po případě odpomoc. Posl. Udržal a sp. a j. podávají pilné návrh ve věcech nouze. Posl. S y lvestr a sp. podali návrh stran čin- žovní daně domovní. Mezi peticemi jest jich mnoho v záležitost starobního a invalidního pojištění. Posl. Pernerstorfer pravil, že on a jeh přátelé podali v té věci 1397 palic s 575.995 podpisy a žádal, by byly připojeny k stenografickému pro- tokolu. Posl. Stelin prohlašuje, že v téže věci poda petice s 10.500 podpisy a žádá, by byly pěipojeny k stenografickému prolokolu. Oběma žádostem vyhovuje se. Posl. dr. Herold a soudr. podali k vládě tent dotaz ve příčině zákona ze dne 15. dubna 1875 č. 47. Zákonem ze dne 15. dubna 1873 byl pro města mající přes 50.000 obyvatel, stanoven aklivní pří platek 60 procenty příplatku, vyměřeného pr Vídeň.
doktor Wittek Lichtův Bergerův Slámův Posl Udržal Herold Český Skalica Vídeň
25 article
Ustanovením tímto byli státní úřadníci v Praze velice skráceni, což jest nyní tím zřejmější, ana Praha od podzimu má přes 100.000 obyvatel. Čítají- li se však ku Praze předměstí k ní přírozeně náležející obnáší počet obyvatelstva král, hlav. města. Prahy asi 451.000 obyvatel. Timto vzrostem města změnil se též nájemné, takže pro rozdíl mezi Prahou Vídní není příčin. Porovnává-li se kromě toho vojenská sazba pr činži s aktivními přídavky státních úřadníků v Praze nemohou tyto uznány býti postačitelnými. Interpellanti se táží Je vláda ochotna změniti zákon z r. 1873 v ten rozum, aby v městech, jichž obyvatelstvo čítá přes 200.000 obyvatel, činil pro státní úřadníky a profes- sory 80% a pro města čítající přes 400.000 obyvatel rovnal se přídavku, jaký je ve Vídni, jakož aby změnu tu co nejdřive sněmovně předložila. Posl. Věnceslav Hrubý a soudr, podali v pří- čině rejdův a nůsilností od Němců obavských a tamějsí městské ra dy V drobném prodejtt ranní čísle o sobě . . . za 8k vdpolej . . ta 2 h Ve flislkleh na venkově ranst esslu. . . . . . odpeladní . . . . . . . . 5b Inseráty plalí se hotevě napřed. Fředplseeni a inserty přijímá zdminl- strace v Marianské ulici č. s Tam nacházejí se též radake tiskárns a ozpedice „Nárednich Listi“. Bukoplay se novraesjí.
Posl Hrubá Němec Nárednich Praha Vídeň Praha Vídeň
26 article
před očima c. k. zemské vlády bez ostv- chův konaných interpellaci k ministerskému předsedovi s dotazem, zdali jest ochoten c. k. zem- ské vládě slezské naříditi, aby je bez odkladu vy- šetřila a pokud se týče městské rady, dle § 90. sta- tutu města svou povinnost, zastavením násilných těch rejdů, vykonala. Po opětném zrušení vykona- ných voleb obecních mají občané kateřinští nyní po třeti voliti. Městské úřady vypověděly napřed 26 a pak zase 20 zelinářek z trhu opavského a přikázaly jim místa prodavačská v odlehlých ulicích předměst- ských, což znamená úplné jich zníčení. To stalo se jedině za tím účelem, aby tyto osoby nebo jich mužové, kteří deposud s českou stranou hlasovali, přinuceni byli hlasovati se stranou odrodileckou; pro tento případ se jim zase vykázání místa slibuje. Toto neslýchané opatření bije tím více do očí, poně- vadž jenom Kateřiňanky jím byly postíženy a mezi nimi právě jenom voličky národní. Za to kateřinské »nordmarkářky« (přívrženky strany odrodilecké) po- držely si svá místa a vysmivají se posliženým druž- kám, to že mají za to, že drží s Čechy. Jednotlivé z postižených byly i od obecní policie uvězněny.
Čechy
27 article
Toto pro město samo škodné, pro postižené ubohé zelinářky, které takto ve své zdaněné živnosti jsou zničeny, záhubné opatření jest křiklavým po- rušením zákona, ohrožuje nejen existence, nýbrž veřejný pokoj, neboť jeho provádění bylo již spo- jeno se shluknutími a zatýkáním a zajisté bude míti za následek, že české okolí Opavy uchopí se re- presalií. Že účelem tohoto opatření jest bezohledná vo- lební agitace a znásilňování, jest v městě notorickým a c. k. zemské vládě známo. Přes to c. k. zemská vláda klidhě k tomu příbliží, ač dle § 90. stat. města Opavy a zákona obecního jest jí za povinnost ulo- ženo, aby provádění tohoto nezákonného opatření zastavila, svobodu volby zabezpečila a dalším hro- zícím následkům předešla. Posl. Karbus a soudr. podávají na ministra obchodu tento dolaz: Řádným rozvedením sítě telefonní napomáhá se značnou měrou vedle jiných oborů veřejného života zvláště i rozkvětu a roz- machu obchodu a průmýslu a mělo by tedy býti první povinností rozhodujících v tomto oboru či- nitelů, aby používání telefonu konsumentům stalo se co nejpřipustnějším a za podmínek co nejvýhod- nějších.
Posl Karbus Opava
28 article
Musí proto přímo zarážeti zvláštní manipulace, jaká provádí se již po léta u c. k. ředilelství pošt telegrafů pro král. české, jak z následující ukázky vidno a kdy nechají se účastníci přes rok čekati na provedení spojení telefonického z důvodů, mírně ře- čeno, nepochopitelných. Takovouto manipulací nezískává se zájem pro blahodárné toto zařízení a ještě měně se podporuje obchod a průmysl i tam, kde nežádají se žádné oběti od státu. V tomto smyslu bylo si mně s mnoha stran stěžováno a podotýkám jen, že doleji uvedený případ jest jedním as ze 70 případů podobných, tý- kajících se pouze Král. Vinohradu. Dle přiloženého dokladu zažádal pan Robert David, obchodník na Král. Vinohradech, v roce 1900 o zařízení lelefonního spojení a byla mu při- hláška tato potvrzena dne 29. října 1900 s ujištěním, že spojení provedeno bude v měsících zimních. Měsíce zimní minuly a tu pan R. David urgo- val dne 7. června 1901 zařízení telefonu a na to se mu dostalo, dle přílohy II., velmi zajímavé odpovědi a sice, že prý nebyl dosud schválen roz- počet c. k. ministerstva obchodu a proto nemůže prý býli přikročeno ku provedení spojení. Jest známo, že se u celé řady výdajů namnoze neproduktivních nečeká na schválení rozpočtua pouze snad lam, kde jedná se o zařízení za peníze a na účet abonnenta zřízené a ku prospěchu ob- chodnictva směřující, příchází se s takovýmto dů- vodem.
Král Robert David
29 article
Dotyčný pan R. David a celá řada jiných do- dnes, tedy přes rok, čekají na zavedení telefonického spojení a proto táží se podepsaní Jest Vaše Excellence ochotna postarati se, aby tak zdlouhavému vyřizování žádostí za zavedení telefonického spojení odpomoženo bylo Dotaz y podali dále posl. Fresl a sp. po za- kázaném vyvěšení plakátů volebního výboru ná- rodně socialistické strany v Plzni; — Choc a sp. po nařízení zemské školní rady všem středním ško- lám v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, aby mez písemnými prácemi byla každé půlletí jedna dyna- stická a po litovelských událostech a jednání tam- ního okr. hejtmana; — Černý a sp. proč nebyl schválen českým sněmem usnešený zákon o úpravě učitelských platů: — Sokol a sp. po konfiskaci Školského obzoru«; dr. Lang a sp. po týrání vo- jáků 13. dragounského pluku. Přecházi se k rokování o pilném návrhu Vycho- dilově na provedení zákona o zrušení erárních mýt. Posl. Černý (proti) vzpomněl někdejší debaty o mýtní předloze a rozbíral národohospodářské škody ze silničních a mostních mýt. Je svrchovaný čas. aby tato mýta, jež beztoho málo vynášejí, zrušila se. Posl. Jaroš (česky): S pocitem zvláštního roz- trpčení ujímám se slova, abych přičinil k návrhu, který jsem společně s kollegy svými této slavné sněmovně přodložil. (Německy): V poslední době našeho parlament- ního života zažili jsme leccos, co nejen u nás, ale u všech sluáných lidí vzbuditi musilo k tomuto zákonodárnému sboru nedůvěru a rozhořčení A kdož, velectění pánové, z nás studoval událostí projednávání zákona o zrušení erárních mýt, ten zajisté musil nabýti plného přesvědčení, že tato slavná sněmovna hříčkou vysokých excellencí jest, se kterou sobě dle své libosti mohou mani- pulovati.
Fresl Choc Lang Posl Černá Jaroš Plzeň Čechy Morava Slezsko Německo Sokol
30 article
Zákon o zrušení erárních mýt, jak již velectěny kollega Vychodil byl uvedl, byl. již v této slavné sněmovně dvakráte projednáván a také dvakráte jednohlasně přijat. Prvníkráte se tak stalo v roce 1899, kde sou- časně i panská sněmovna jednohlasným usnesením svým jej přijala. A poněvadž jej slavná vláda k nej- vyšší sankci nepředložila, rozhodla se poslanecká sněmovna přikročiti k opětnému projednání jmeno- vaného zákona, a tak se stalo, že dné 22. března t.r byl opětně znovu projednán a také zase jedno- hlasně přijat. Okolnost, že po druhém přijetí jmeno- vaného zákona nebyl tento dosud panskou sně: movnou projednán a že z nařízení ministra financi se již opětně na budoucí rok mýta pronajímaji, nás musí utvrditi v domněnce, že pan finanční ministr hodlá i tentokráte zákon o zrušení erárních mýt po- hřbíti, a sice z těch prý důvodů, že nemá ke krytí vzešlého tím schodku žádných peněz. A může se, velectění pánové, lehce státi, že budeme mýti to po- těšení se ještě jedenkráte touto předlohou za- bývati. A tu se táží: Jest v některém jiném státě evropském, mimo Turecko, podobné parlamentní ho- spodářství možné? Tento šlechetný skutek Jeho Excellence bude také černým písmem zapsán v dějiny našeho parla- mentního života a pan dr. ryt. Böhm-Bawerk bude míti brzy příležitost přesvědčiti se, že sebou legální zástupcové národů rakouských nenechají jako s loutkou zahrávati. Jak vyhlížeti musíme, velectění pánové, v očích našeho voličstva, když jako zákonodárný sbor ne- máme tolik síly, aby jsme zákony, které projedná- váme, také přivedli k platnosti. Proč maříme zde vlastně drahý čas, a děláme voličstvu zbytečné vý- lohy? Nebylo by polom lepší, kdyby jsme šli domu a nechali vysoké excellence dle jejich libosti zde hospodařili?
Vychodil doktor Böhm Turecko Bawerk