Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emaědělství

3

Obohod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 325. ze dne 25. listopadu 1909.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Novelování § 74. živnostenského řádu. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Dne 22. I. m. konal živnostenský výbor, zvolený pra- covní radou, schůzi za přítomnosti zástupeů zúčastněných ústředen, aby podal dobrozdání o referentově návrhu na změnu a doplnění para- grafu 74. živn. řádu. Rozprava byla zahájena referentem ministerstva obchodu, který prohlá- sil, že § 74. v nynějším svém znění potřebuje řiíž delší dobu reformy. Ministerstvo obchodu provedlo proto návrhem referentovým časovou změnu tohoto paragrafu, při které jednalo se zvláště o dvě věci, totiž aby na jedné straně bylo rozšířeno příliš úzké znění osnovy zákons a na druhé straně aby pojetím některých nových usta- novení bylo postaráno o další vývoj ochrany dělnictva. V prvním ohledu byla povinnost ma- jitelů živností rozšiřena na všechna zdravotní opatření a j. zařízení, ktení jsou žádoucí k ochraně a zdraví dělníků. V druhém ohledu obsahuje nové znění zmocnění vlády, aby cestou nařizovací vydala bližší ochranné předpisy, ze jména pak aby vydala zvláštní předpisy pro jed- notlivé druhy nebezpečných a zdraví škodlivých podniků živnostenských. Na konec novelování § 74. připouští zákonné zavedení zdravotního maximálního dne pracovního, který má býti pro hlášen za přípustný pro takové živnostenské podniky, v nichž zdraví dělníků se značnou mě- rou ohrožuje nadmiru dlouhou dobou pracovní Pe delší rozpravě byl referentův návrh dopo- ručen ke schválení pracovní radě, při čemž z- mítnuty byly skoro všechny pozměňovací ná- vrhy, až na návrh, týkající se opatření zdravé vody pilné a užitkové.

Vídeň

8 article Ryt. Taussiu zemřel.

Ryt. Taussiu zemřel. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Guvernér ústavu pro úvěr pozemkový ryt. Taussig o 4. ho- dině odpol. zemřel. Z Vídně, 24. listopadu. Příčinou smrti Taussigovy jest těžká otrava antimonem. Ze- mřelý gouvernér dal si asi před půldruhým ro- kem objednati nové látkové tapety do bytu. V těchto látkách byl antimon jako barvivo ve velmi značném množství. Tím, že respirace perspirace vydávala stále položku nákaze nepa- trných časteček antimonu, byla vyvolána otrava. Asi před 5 nedělemi konstatoval profesor Open heimer z Berlína otravu antimonem, která způ- sobila částečné ochabnutí, ale vysoký stupeň infiltrace celého těla nebyl tehdy ještě správně posouzen. Za posledních neděl, které strávil v Meranu na léčení, stupňovaly se příznaky otra- vy den ode dne nezadržitelně a dnes odpoledne způsobily smrt. Z Vídně, 24. listopadu. V poslanecké sně- movně proslýchalo se, že místo gouverneura po- zemkového úvěrního ústavu, uprázdněné dnes smrtí Taussigovou, zůstane nějaký čas neobsa- zena a vyhraženo nynějšímu ministru financí dru. Leonu Biliňskému. Ten byl, jak povědomo, nežli stal se podruhé ministrem, gou- verneurem rakousko-uherské banky. Pohřeb gouvernéra ústavu pro úvěr pozem- kový ryt. Taussiga koná se dne 26. t. m. v 1 ho- dinu odpol. z budovy tohoto ústavu. Zákon o dobytčíma moru. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Zákon o obran proti zvířecím nákazám a jich potírání, jemuž do- stalo se sankce ze dne 6. srpna, bude v nejbližších dnech vyhlášen a nabude platnosti 1. lednem r. 1910. Zároveň budou vydány prováděcí nařízení k tomuto zákonu, dále novely k zákonu o dobytčím morua k zákonu o plícních nákazách (zároveň s provádě- cími nařízeními), jakož i k zákonu o desinfekci, ko- nečně nová služební instrukce pro úřadní zvěro- lékaře.

Ryt Taussig Taussigův Biliňský Vídeň Berlín Merano

9 article

Amerfeké kabelevé telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 24. listop. (Peněžní bursa. věrečné smýšlení peněžní bursv slahé. Obrat akelí 1,000.000 41.260.000). Uníon Paelfle 201.25 (201 5or. vl s Kanada Paelfie 176.75 (176.25). Steni conimous 821/2 (88.75), v j sonpr ro Baltimore and Ohlo 1151/2 (115.75) 24. listop. 83. listop Rlo fair čls. 7 . . . . . 81/% na listopad . . . . . . 6 35 6.35 na leden , . . . . . . 6.40 6.35 Cukr 24. listop. 23. listop Cukr (Falr Muse.) . . . 3.86 3.86 Tuky Westeru Steam. . 13.80 13.70 Tuky známka Wileex . . 14. 20. Pšentoe. Z Nového Yerku, 24. listopadu. (Obilní bure Smýštení obllní bursy ustálené. - 24. listop. 23. listop. pehotová nová aklizeň . 126.50 126.50 na prosinee nová sklizeň. 116.50 1161 na květen nová sklizeň . 1137% 113 — ve eo Kukuřlce. 24. listop. 23. liston na prosinec ! . . . . . 71.75 71.25 na květen . . . . . . . 69.75 69.75 na července . . . . . . —.— —.— Petrolej 24. listop. 23. listop 10.45 10.45 rallnovaný, kosonový rafnovaný' Standard Wilte 8.05 8.05 Kovy. 24. listopadu 28. listopa du 13.— 13.25 Měd. . . . . 13.— 123/. ia . . . . . 30.85 31.05 31.16 31.40 Železo čís. 2. . 18.25 18.75 18.50 19.— Bavlna. Z Nor. Xorku, 24. listopadu. (Bavlnářská hursa. 24. listop. 23. listop. 22. listoe pohotová . . . . 14.60 14.70 14.85 na prosinec . . . 14.23 14.32 14.52 na leden. . . . . 14.42 14.52 14.72 na březen . . . . 14.67 14.76 14.99 na květen . . . . 14.82 14.93 15.14 Závěrečné smýšlení sotva ustálené. Z Nov. Orleanu, 24. listopadu. Na proslnee 14.6 (14.42), na leden 14.46 (14.61.

Paelfie 176.75 Cukr Nora Nový York Kanada Baltimore Nový Yerk Uníon Paelfle 201.25 Falr Musa Tuka Wester Steam Cukr 24 Wileex rallnovaný Měd 18.75 14.32 14.52 14.72 na březen

10 article Bankovní privilegium a placení hotovými.

Bankovní privilegium a placení hotovými. Na den 24. t. m. ustanoveny Byly porady zš stupců vlád předlitavské a uherské o prodloužen privilegia Rakousko-uherské banky. Na tento fakt poukázal vládní „Fremdenblat se zřejmým záměrem, aiy bezprostředně před s mým zahájením porad těch veřejně vyložil stano- visko vlády předlita vské. Vládní orgán vykládá: Není známo, jaký je pr porady řečeně dán podklad; ví se jen, že se bude jednati o prodloužení bankovního privilegia, a vše ostatní je v temnu. To prý nepřekvapuje proto, ž bankovní otázka náleží k souboru záležitostí, je teprve korunní radou mají býti rozřešeny. Ale n druhě straně pokročilost doby naléhá, neboť rok 1909 brzy mine. Vyjednávání bude tedy zalím čistá jen inlor mativní; bude se musit vyčkati na rozhodnutí k- runní rady, a teprve potom bude se moci jedna o věcné podstatě otázky. Dosud však se neví, jde- o definitivní nebo provisorní její řešení; také s neví, zda půjde o dohodu v útvaru dosavadním, neb se změnami význačnými nebo méně důležitými Dle tohoto vládního výkladu je tedy ministerstv Bienerthovo v situací, pokud jde o Rakousko-uher- skou banku, velmi vratké a dojista též nikoli přízni- vé — když vůbec neví, jak se má věc tak nesmírně důležitá, jako je bankovní privilegium, a co m korunní mada nadělí.

Bienerthův Rakousko

11 article

Vládní orgán si z těchio těžkých rozpaků po- máhá slovem, pradávno již známým: že v zájm říše i jejího hospodářství by bylo, aby banka byl konečně oddálena od strannických zápasů (cožj pro Maďary dobrým podnětem, aby v zápasech tě pokračovali tím horlivěji. Red.), a aby v ní za- vládla skutečná ustálenost, a to dlouhodobým pro dloužením jejího privilegia. Banka sama se domáh prodloužení svého privilegia na 25 let, leč dlužne prý se obávati, že toto přání sotva bude uskuteč- něno. Vláda předlilavská je dle „Frblttu“ mnohem skromnější: byla by spokojena, kdyby se jí podařilo dosíci pro privilegium nynější dalšího provisoria aspoň do r. 1917, ale ani takovým nadějím se ne- oddává, a byla prý by ráda, kdyby bylo umožněno zajistiti banku aspoň na několik málo let. Taks vláda sama ohlašuje vládním listem svou nastá- vající naprostou porážku A není to jediná porážka, kterou si vláda před- litavská „Fremdenblatfem“ předpovídá. Tento jej orgán totiž vykládá dále: Je možno, že při nynějších pešťských rozpravách se bude jednati též o zahájení placení hotovými; prodloužení bankovního privile- gia totiž má býti uvedeno v junctim se zahájením placení hotovými. Zahájení placení hotovými žádá důtklivě vláda uherská, ačkoli toho — dle výkladu „Fremdenblattu“ — ve skutečnosti není třeba. V Předlitavsku naproti tomu mnozí rozhodně za- mítají zahájení placení hotovými. Ještě jiní konečně praví, že naděje, na placení hotovými upjaté, jsou upřílišněny, ale v provedení tohoto způsobu placení neshledávají zvláštní pohromu, ježto banka sku- tečně od r. 1901 platí hotovými, tak že zavedením povinnosti placení hotovými by se formálně jen uznal stav, dávno již trvající.

Maďar Předlitavsko

12 article

Vzhledem k tomu všemu jedná se — dle „Frem- denblattu“ — ne tak o zahájení placení hotovými nýbrž o otázku mnchem důležitější: kdo má v da- ném případě placení hotovými zastaviti. Zodpověd- nost za tuto věc ukládá se bance, ježto jedině on jest oprávněna, by ve zlých dobách válečného ne bezpečí nebo v obdobích jiných krisí přerušila pla cení hotovými. Vládní orgán přímo tvrdí, že by byl vhodnější, aby zodpovědnost byla z banky přesunut na parlament, a aby se tak stalo co nejdřive, t. aby parlament co nejdříve závazné zahájení placen hotovými odhlasoval. I dodává „Frblt.“, že dle ny- nějšího stavu věcí naprosto nelze předpověděti stalo-li se zahájení placení hotovými již aktuálním bodem ptogramovým, a je-li naděje na jeho usku- tečnění; odpověď na tuto otázku záleží na tom, jal dlouhá bude doba, na kterou se bankovní proviso- rium smluví. „Frblt.“ konči: Podle toho je zatín odůvodněno skeptické posuzování věci. V čem záleží tu porážka vlády? V tom, že se zprvu vzpírala závaznému placení hotovými, kdežt nyní již se uherskému požadavku podrobila, 1.j byla Uhry poražena. A když se probereme ostatním složitým výkladem vládního orgánu, najdeme v něm skryté jádro: vláda si dnes se svým řešením ban- kovní otázky půávě vyloženým a znamenajícím úplné vítězství Maďarů, vůbec netroufá předstoupit před vídeňský parlament!

Uher Maďar

13 article

Zatím v Uhrách všecky složky slátní moci po- sobí, by tentokráte velká kořist Madarstvu neunikla Nejcharakterističtější je pamětní spis pro vládu, který obchodní komora pešťská 23. t. m jednomyslně příjala. Ve spise tom se poukazvje na výtečnou působnost Rakousko-uherské banky a na její úspěchy a praví pak: „Zahájení placení hoto- vými, jež znamená nezbytně zakončení úprav měny, je prostředkem nanejvýše důležitým pro po- vznesení významu uhorského státu a uherského ná- rodního hospodářství v obchodě světovém, pro vý- hodnější opatření velkých investičních potřeb uher- ských a pro vymánění uherského trhu peněžního o Rakouska, při čemž Uhry mchou nésti břemena, spojená s velmocenským posťavením říše.“ Pamětní spis praví dále, že banka nyní již platí hotovými, že by se tedy jen uplatnil skutečný stav věci i do- vozuje: „Vzhledem na to, že tento skutečný stav nemůže v zájmu našeho státního i soukromého úvěru a celého našeho zahraničního obchodu b změněn, očekává peštská obchodní a živnostensk komora určitě, že vláda, uplatňujíc všechen sv vliv, zasadí se o zahájaní placení hotovými, jež s stanoviska uherského znamená životní podmínku, ale též pro Předlitavsko skýtá výhody, a že úpravu bankovní otázky, jakkoli uspůsokenou, učiní závis- lou od zahájení placení botov ými. Takový ruch je v Uhrách, zatím co v Cislajtani se udržuje ticho, vše umrtvující.

Uher Uhry Rakousko Předlitavsko

15 article

Z thů peněžních, 24. lisfopadu. (Pěv zpr. » N. L. Zejlra ve čtvrtek kená se schůze generální rady Ra- kousko-uherké banky, v níž jednáno bud o sitonci mazinárodního trhu peněžního. Vzhleden k tomu, že všude nastalo značné uvolnění, specialn v Londýně, netřeba se obávati zvýšení úrokové míry u nás. Rozumí se, že se správa cedulové naší banky pochlubí, do jaké míry ona měla podíl na této vše obecné úlevě. — Anglická banka vykazuje nové sesílení svého zlatého pokladu. Tak jen včer přibylo bance 200 000 lib. šterl. zlata z Franci . 318.000 lib. šterl. v amerických mincích a 80.000 l šterl. prutového zlata. Nebýti nastávající nezbytn potřeby zlata se strany Argentiny, byfc by lze vážn počítati se snížením úrokové míry v Lo dýně, které se ostatně dnes s jistých stran proro kuje bezvýhradně. — Také vývoj Řišské banky německé je příznivý. Zpětný přítok až do z t. m. pohyboval se celkem na loňské výši. Toho dn byla Říšská banka obnosem 40 mil. mk. opět mim daňovou povinnost ! Praha. Při opětně pevném smýšlení nalezaly se na dnešní burse v popředí zájmu akcie Pražsk úvěrní banky, které stouply dnes o 10 K, neb ob- chodovány za K 670.— a K 671.—, proti ofic. zá- znamu K 671.—, akcie Pivovaru v Čes. Budějovicíeh získaly K 50.—, ano došlo k závěrkám při ceně k 1225.—. Akcie západočeských továren kaniia. a š- mot. polevily o K 8.—. Ostatní hodnoty doznaly jen menších změn a kladeno za akcia: České průmy- slové banky K 421.— [+- K 1.—) Hospodářské úvěrn banky K 430.— (+ 50 b), »Merkuru«, směn. akciové

N L Zejlr Budějovicíeh Londýn Argentina Praha Rakouský anglický banka Pražsk úvěrní banka Český průma

16 article

společnosti K 628.—, České banky »Union« K 249.— Zajišťovací banky K 215.— (+ 1.—). Živnostensk banky K 247.50 (+- 50), Akciové továrny na vyrábění uměl. hnojiv a lučebnín v Kolíně K 393.—, Kolfnské továrny na kávové náhražky K 865.—, Podolské cementárny K 189.—, České spoh. pro průmysi cu- kerní K 212.— (+ K 1.—). První české rafinerie Modřanech 365.—, strojírny Daňkovy K 425.—, První česko-moravské strojírny K 1110.—, Elektrotechnické akc. spol. dříve Kolben a spol. K 396.—, Pryní české skciové továrny orientálských cukrovinek 225.—, Západočes. továren kaolin. a šamot. K 554.—. penize. Vídeň. Na počáteční burse působila nepřízniv situace v Uhrách i ve zdejší polovici říše, jakož blížící se katastrofa ve zdravotním stavu guvernér pozemkového ústavu. Také chabé záznamy v cizine tísnily. Bylo totiž dosti rozhodujícícb momentů a ná- sledkem toho obchod byl velmi chabý při slabší po sici kursů. K živějším obratům nedošlo v žádném oboru. Vyšší kursy měly jenom uherské eskomptní. tabákové a Škodovy. Na polední burse akcie boden- kreditky a státní dráhy znova klesly. Později však následkem lepších záznamů z ciziny se zlepšily. Jenom pražské čelezářské byly zanedbávány. Losy se seslabily. Trh k ukládání dobře upevněn. Na es- komptním trhu peníze lehčejí 33/2—37/2 2 0v.

Kolfnský Daňkův Škodův Kolín Modřany Vídeň Uhry Český banka Živnostensk banka

17 article

Úprava peměrů v haličském průmyslu petroleje- vém. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Včera konala se v ministerstvu veřejných prací za předsednictví odborového přednosty Homanna anketa o přá- ních společností pro dopravu a uklá- dání petroleje se zřetelem ke stavb státního petrolejového reservoá r v Drohobyči. Jednání súčastnili se mimo zá stupce súčastněných ministerstev říšští poslanci dr. sv. p. Battaglia, dr. Diamand, Stapinskí a Zaraňskí. zástupci společnosti pro dopravu a ukládání pafty.

doktor svatý Battaglia Diamand Stapinskí Zaraňskí Vídeň Drohobyč

18 article

zemského svazu, výrobců surového petroleje, zem- ského petrolejářského spolku a svazu majitelů nafte- vých ložisek ve Lvově. Uvítav přítemné, vylíčil před- seda především vládou zahajenou akci na sanaci ha- lčského petrolejářského průmyslu, ozuámil, v jakém stavu nalézají se práce při stavbě státního reser- voáru a vyzval pak přítomné zástupce dopravních ukládacích společnestí, aby oznámili svá přání. P delší debatě byla přání těchto společností sbrnut v následujíci problášení: Čerpací podniky se zava- zují, každý pro sebe, státu nebo zemskému svazu výrobců surové nafty přikázané, u nich dedané zá- soby surového oleje svých komitentů, po případě ko- mitentů státu nebo svazu převěsti na státní přejímac stanici v Modryči bez jiné naž v převodních smlou- vách s komilenty umluvené náhrady a až do tohoto přečerpání potud osvoboditi je od skladištného, stát nebo svaz dá ku převzatí nutné místnosti, všechno to s podmínkou, že stát vzdá se soutěže v přečer- pacím obchedu a při své sanaci průmyslu nafto vezme náležitý zřetel na trvající skladištní podniky jako části tohoto průmyslu. Převzelí solidárního r- čení všech společnestí pro závazek, aby nafta do státních reservoárů byla převáděna v každé dob z nařízení státní správy, odmítli zástupci těchto pod- níků s odůvodněním, že nyní neexistuje v dopravním obchodu organisáce nutná ku převzetí podobného zá- vazku. Na dolaz zástupce haličské společnosti pro dopravu a ukládání surového petroleje, zdali by správa státní byla ochotna přijati zmíněné návrhy podniku anebo za jakých jiných podminek by upustila od zří- zení potrubí ku převodu cizíbo surového petroleje do svých skladišť, prohlásil předseda, že není s to dáti závazné prohlášení. Vyjednávání bylo pak ukončeno protože podnik nevyslovil datší přání.

Lvov spolek a svaz

19 article

Kampaň eukrovaru v Král. Městci byla skončen 22. t. m. Cukrovar pracoval letos 461/2 dne, loni 571/2 dne. Sdružené ifalské přádslny bavlny usnesly s obmeziti na 10 týdnů výrobu tím způsobem, že celé jich závody budou jeden všední den týdně odpo- čívatí. Mimo to italské přádelny americké bavlny vyjednávají dál o kartel. Vývoz českého uhlí. Od 14. do 20. t. m. byl saskými státními drahami vyvezeno 83.776 tun če- ského uhlí, t. j. o 14.823 tun méně než v loňském soudobí. Akc. spol. Siemens Halske vykazuje za mi- nulý správní rok přebytek 11/429.009 mk. proti 9.688.263 mk. loni. Dividenda byla zvýšena z 11 na 12 proc. Dovoz petroleje do Němocka v říjnu t. r. čini 88.798 t. a za všech 10 měsíců letošních celkem 723.259 t. proti 768.411 t. v soudobí loňském. D - voz z Rakousko-Uherska vzrostl letos již z 80.633 n 104.252 t. čili z 11.7 na 14.4 proc. Dovoz z Amerik poklesl s 633.106 na 564.284 t. číli s 82.4 na 78 Továrna na rostlinné máslo „Kokolin“ v Kolín Výrobky tohoto nyní již i za hranicemi chvalně zná- mého českého průmyslu razí si mocně cestu na trh světový. Veliká stále rostoucí drahota živočišných tuků, jakož i veliký zdravotní význam rostlinného tuku dopomáhají máslu rostlinnému k největším úspěchům a zaručují mu velikou budoucnost pro průmysl a obchod český, jakož i pro výživu lidu S pokrokem průmyslovým stoupá ovšem i dokonalost tohoto výrobku českého, kterýž zasluhuje zvláště c našeho obchodnictva i konsumu podpory největšl nebot nejen že se vyrovná, ale i velice předčí do- vážené výrobky cizí.

Král Městec Uhersko Kolín Siemens

20 article

Syndikální snahy v němockém průmyslu žela- zářském. U sledování snah, které směřují k užší- mu sdružení na trhu surového železa stane se nyní pokus pohnouti vysoké pece k zá- vazku, aby až do polovice ledna vyčkaly s prodej přes závěr r. 1910, aby tím umožněny byly pří- pravné práce pro konvenci. Dle doslechu většino závodů již vyslovila souhlas s řečeným požadavkem Ovocnický okresní kurs v Plzní. Poslední cvi- čení bude ve čivrek dne 25. a v pálek 26. listopad vždy o 10. hod. dopol, v okresní vzorné zahradě stanici na zpracování ovoce, v neděli dne 28. listo- padu o půl 9. hod. dopol. v zasedací slni okresního zastupitelstva v Plzni. Na programu: Hnojení oroe- ných stromů. Ošeřování ovocných stromů a všechny zimní práce v ovocném sadu. O ukládání, třídění batení a prodeji ovoce. Obeznámení účastníků s všemi druhy ovocného sortimentu okresu plzeňského Veřejná schůze strážnická Mor. říčního á prů- plavního spolku v Přerově, České národohospodářské společnosti v Brně a Hospodářského spolku okresu strážnického, v neděli dne 21. listopadu 1909 ve Srážnici pořádaná, byla velmi četně navštívena zúčastnili se jí veškeří zástupcové obcí a spolk okresu strážnického. Schůzi zahájil jednatel Okres hospodářského spolku strážnického p. JUDr. Jaroslav

Mor JUDr Jaroslav Plzeň Přerov Brno Srážnice Český národohospodářský společnost hospodářský spolek okres strážnický hospodářský spolek strážnický p

21 article

Koutecký, advokát ve Strážnici, uvítáním posl p. A. Smrčka, zástupců obcí, spolků a všech účast níků. Do předsednictva povolání k jeho návrhu pp V. Horný, starosta ze Strážnice, M. Miroš, před- seda sboru starostenského poslanec J. Žampach mistopředseda Okres. hospod. spolku ve Strážnici K. Bureš, starosta v Rohatci; zapisovatelem jme- nován p. F. Vorálek, učitel ve Strážnici. Řeči dra. Jarosl. Kouteckého i poslance prof. A. Smrčka v nichž bylo podrobně osvětleno dosavadní vodní silniční a železniční hospodářství na Moravě, v nich? ciferně bylo dovozeno, jak se Morava soustavně zanedbává, vykořisťuje ve prospěch zemí jiných zvláště alpských, a v nichž tlumočeny byly poža- davky naše, byly přijaty se všeobecným souhlasem Po poznámkách p. starosty Bureše a poslance Zam- pacha přijata pak obšírná resoluce, která vyčerpáv veškeré potřeby Moravy vůbec a okresu strážnického zvláště a může sloužiti za program náš v otázkách vedních, železničních a silničních. Konkurs uvalen byl zemským soudem v Praz na jmění Frant. Marie Balatky, obchodníka v Praze, Panská ul. č. 1. Konk. kom. v. r. z. s. d- Pradí. Správce podstaty: JUDr. Antonín Berni opl adv. v Praze. Lůty 4. k 31. prosince a 7. fedna.

Koutecký A Smrčka V Horná M Miroš K Bureš profesor Bureš František Balatka dPradit JUDr Berni Strážnice Žampach Rohatec Morava Zama Praha panská ulice spolek v Strážnice Konk

22 article

Trhy peněžní Pražská bursa. V Prazd, 24. listopadu. Oficiální záznamy zněj Zástavní listy české byp. banky 5 % „ , . 312 Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 % » » (vK) 4% Mel. úpisy , „ . (ve zl.) 490 , VK) 4 Žel. úpisy , ,, Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4% Diužní úpisy. Živnost. banky 4 1/2 Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/29 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořítelny pražské . . . . 4 9% Zástavní listy mor. byp. banky 590. Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 0 Želez. úpisy » s s 4 % Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 199 „ hal. zem. banky 4 v9 Kom. dl. úpísy . , , 49% Zelezniž. » . , , 4% Zást. listy Hal, skc. byp. banky 4 1nv » » Rak.-uberské banky 4°0 » Dolnorak. byp. ústavu 4v0 , , 31/p „ . 490 Kom. dl úp. ,. , B1np Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol, rak. míst. drah 39e Buská státní půjčka z r. 1906 5 % Únorová společná renta (v pap.) 4.29 Dubnová, , (ve stř.) 4.27.

Hal Český průmyslový 4 1 Dubnová

23 article

Květnová , „ (v pap.) 49% Červencová spol. renta (ve stf.) 4 Rskouská zlatá renta . . . 490 korunová renta. . . 40 , investiční , . . . 3 1/2 Česků eskontní banka . . . . skci Česká banka Union. . . .. Česká průmyslová banka . .. Česká zajišťovací banka . . Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na živol Zal. úv. ústav v Hradci Králová Živnostenská banka . . . . Haličská akc. bypoteční banka Bskousko-uberská banka . . . Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp. Česká spolecnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raf, v Modřanechs s tov. orient, cukrov. Západočeské tov. kaol, a šamot.

Daňkův Rustonův Kolben Zala Hradec Králová Č . Budějovice Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka bypoteční banka El Poldin huť železářský společnost Česk eskontní banka Bskouskýuberská banka

24 article

Vídeňská bursa x. Z Vldně, 24. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů- Po burse. Kreditky 667.50 po —.—, uherské kre- ditky 777.—, angiobanka 309 25, bankovní jednot 53875. unicnka 576.75, länderbanka 492.—, státn dráha 739.50, jižní dráha 125.—, polabská dráha —.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákov 372.—, rýmavsko muráňské 665.—, alpinky 722.75 p —.—, květnová renta 95.15, uberská korunová 92 50 turecké losy 223.50, marky za hotové 117.86, ultim 117.75. Smýšleni pevnější. x. Z Vídně, 24. listopadu. (Telfgr. »Nár. Listů«. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198 60 198.80, Bukurešť na krátké ihůty 95 25, 95.40. Brussel šek na kr. lbůty za 100 fr. —. —, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké ihoty za 100 mk. 117.80, 118.—, Německ za delší thůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 240..85, 241.10, Londýn na delší h —.— —.—, Nový York za 100 dollarů —.— —, Ialie šek a krátké thůty za 100 lir 95 .071 95.27/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 254 75 255.25. Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.671/, 95.821/2, Paříž dela .—, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95.421/, 97 571/2, na delší lhůty, —.—, Švýcary šek a krátké ih. 95.421/2, 95.571/2, na delší ih. —.—

Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej 95.27 / 2

25 article

Zástavni liaty: 24. listop. 23. listo 4oroc. Hypot. banky kr. českého 97.— 97. — 31/2proc. Hypot. banky kr. českého 89.50 89.50 šproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 95.10 95. 10 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 35.10 95.10 41/2proc. bank. di. úp. čes. pr. bauky 99 75 99 75 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.— 97.— Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100. — Berlinská bursa. Z Berlina, 24. listopadu. (K. k.) V 1 hod. 15 Kreditky 209.—, stální dráha 157 60, lombardy 23.90 Smýšlení pevné. Z Berlína, 24. listopadu. K. k.) Kreditky 209 1 berlínská obchodní 180.40, darmštadská banka 1366 německá banka 248.10 diskonto komand. 197 .40 drážďanská banka 158.50 národní banra 127.40 státní dráha 158.—, lombardy 23.80, Kanada 187 9 Baltimore 116.50 dráha Henri 131.50 bochumsk 248.—, dortmundské 92.50, Lauřina huť 194.20 Consolidace —.—, gelsenkirchenské 213. 10, barpenské 201.60, Hibernia —.—. Packet. 131.20. Lloyd 1 00.30 dynam trust 172.40. Smýšlení pevné. Z Hamburku 24. listopadu. (K. k.) Rak. stříbrn renta 98.70, rakouská zlatá runta 98.90, uherská zlatí renta 94.50, italská renta 103.75, kreditky 209 25 losy z r. 1860 172.—, státní dráha 157.50, lombardí 23.70, stříbro 69 50 zboží, 69.— peníze. Smýšlen klidné. Z Frankfurta, 24. listopado. (Telegr. závěr. korsy. Úvěrní akcie 209.10, akcie společnosti státní dráhí 158.—, lombardy 23 90 papír. renta —.—, stří brná renla 99 — rak. zlatá renta 99.20, 4le rak korun renta 94.25, uherská zlatá renta 94 85, uber korunová renta 92 50. Smýšlení pevné. Z Frankfartu, 24. listopadu. (Dodat. bursa.) Úvěrn akeie 209.10, státní dráha 158.—, lombardy 23.90.

131.50 Praha Berlín Kanada Baltimore Hamburk ústřední banka darmštadský banka německý banka drážďanský banka Lauřin huť 194.20 Hibernia Lloyd 1 dynamo trust 172.40

26 article

Pařížská bursa. Z Paříže, 24. listopado. (Počáteční bursa.) 3pro renta r9.05. Smýšlení pevné. Z Paříže, 24. listopadu. (Tigrm. závěr. kursy Bproc. renta 99.07, ilalská renta 104.20 rakouský pozemk. úvěr. ústav 1195.—, státa! dráha 793.— lombardy — —, cheky na Londýn 25 19 /. rakou- ská zlata renta 100.50, uherská zlatá renta 93.30 otomanská banka 734 —, tabáková režie 394 — ruské 1906, 103.50, turecké losy 223.50, Rio. Tint 1964.—, španělské exleriery 96.20. — Smýšlen pevné.

Paříž Londýn Rio Tinto

27 article

Trhy na zboht

28 article Flodinová bursa.

Flodinová bursa. V Praze, 24. listopadu

Praha

29 article

Obíl. Znamená se za 50 kg transito: pšenie česká 1909 kg 78—82, 13.55, 11.35, rakouská —.—, —.—, uherská 1902 — kg —.—, —.—, cizá —.—— —.—, moravská 1909 —.—. —.—; žito české nov 1909 71—75 kg 10.10, 10 50, uberské 1909 —.— —.—; ječmen výběr 8.80, 8.83, I. jakosti 8.30, 8.35, střední 8.10, 8.15, merkant. 7.75, 7.85; o ve prima 1908 —.—, —.—, 1909 7.35, 7.40, oves merkantilní 7.20, 7.25, kukuřice 1906 B.5u, 8.60, kukuřice 1909 7.45, 7.55, cinquantinová 1909 10.25, 10.50; vikev česká —.—, —.—, hatičská 0.— 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka 0.—, pros

kg

30 article

Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 45.—, 45.50, č. 1 44.—, 44.50, č. 2 43.—, 43..50, č. 3 40 —, 40.50, č. 4 38.—, 38. 50 č. 5 36..50, 37.—, č. 6 33.—, 33.50, č. 7 30.—, 31.50, č. 8 18.50, 19.—, 0/P 43.50, 44.—. Žitná monk č 0. 32.—, 33 —, č. O/I. 31.—, 32.—, č. I. 29.50, 30.50, II. (jednomletá) 28.50, —.—, č. III. 25.50, 26.50. č. IV. (krmná) 18.50, 19.—, pšeničné otruby jemnné 13.40, 13.50, pšeničné otruby hrubé 13.60, 13.80. otruby žitné 13.60, 13 80, krupice 100 kg 461—, 45.50, prach 15.—, —.—, tlnč ——, —.—, kroupy: č. 30 44.50, 45.50. čía. 2/0 43.50, 44.50, čís. O 42.50, 43.50, čík. 1 40.50, 41.50, čís. 2 38.50. 39.50, čís. 3 37.50. 38.50, čís. 4 35.50, 36.50, čís. 5 34.50, 35.50, čls.7 31.—, 32., čís. 8 28.50, 29.50, čís. 9 26.50, 27.50, čís. 10 25.50, 26 50, zlom 27.—, 28.— Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908 26.—, 26.75, modrý ruský —.—, —.—, kmin čes. — —.— holandský 40.50, 41.—, lněná semena haličstá —.—, —.—, konopná semena haličská 13.50, 15.— konopná semena uherská —.—, jetel červený 190g 56.—, 73.—, červený roku 1909 81.—, 86.—, hirý 1908 43.—, 80.—, bílý 1909 50.—, 87.—, vojtěška česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotée —.—. —.—, růžák 35 —, 46.—, vojtěška uh. kokotic prostá —.—, —.—, vičenec [ligras) 14.—, 18.—, dvojsečný —.—, —.—, řepka vihká 1909 —. — —.—, řepka zimní sucha, 1909, —.—, —.—, řepkové pokrutiny 9.—, 9. 15. Luštěniny. Ceny za 50 kg transilo: fasole k va ření h 13.50, 14.—, ke krmeni 0.—, 0.—, boby —.— .—, hrach Viktoria 15.50, 17.50, k vaření žlutý 13.—, 14.—, k vaření zelený 15.—, 17.25, ke krmenl —.—, —.—, čočka 1908 11.—, 18.—

kg O / I . 31 35.50 28.50 Viktoria

31 article

Peníze Zboží 101.50

32 article

102.50 90 50

33 article

89.50 100.— 95 19

34 article

96.10 95.10

35 article

96.10 95-10

36 article

96.10 95 10 96 1 95.10

37 article

96 10 99. 75 100. 75 99.70 100.7 100.— 100-.30 97.— 98.— 101.50 102.50 96.35 97 3 94.35 95.35 94.25 95 2 100-70 101 7 96.35 97 35 100.— 100.60 92.50 94 50 93.50 94.n0 93 25 99.75 93.75 96.75 99.2 97.2 88.50 88.50 96 25 77.60 101.45 99.15 95.3 95.20 117.1 95.3 85.35

101 7

38 article

98.25 96.25 87.5 87.50 95.25 76.6. 100.95 98 6 98.95 95.15 116 90 95.15 85.15

39 article Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české

Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české 9.50, 17.—, merkant. bos. —.—, —.—, bos. 110/120 —.— —.—, 95/110 —.—, —.—, 80/85 —.—, —.—, 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně 30 — 32.—, třešně —.—, —.—, hrušky 12.—, 30.—, kří- žaly —.—. —.—

kg

40 article

249.— 250 — 423 — 219.—

41 article

221.- 215-

42 article

431.— 372.—

43 article

430.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: neliso- vané nové 6.—, 6.25, nelisovane 6.—, 6.25, české 0.—, 0.—, sláma cepy mlácená 3 75, 3.85, ke krmen —.—, —.—, ke stlaní 2.80, 3.—, cizí —.—, — Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —.— rýžový —.—, vihký Dramb. škrob —.—, —.—, bram- borový: I. jakosti 33.50, 34.—, nejjemnější 34. 50, 35.—, škrobová moučka 34.50, 35.— Siad po 50 kg: la 13.50, 13.75, Ila 13.—, 13 10, Zvížeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sadlo uherské 96.—, 97.—, sádlo americké —.—, —.—. 1ůj —.—, —.— Bramhory. Ceny za 50 kg: k jídlu 2.90, 3.30, k pátení lihu 2..60, 2.70. Cezanka sušená po 50 kg : 8.75, 8.85. 671.—

Siad Ilo kg

45 article

443.— 248.5 247.50 638 50 637.— 1787 1777 1910 430.— 425 — 340.— 350.— 396.— 404 — 212.— 215.— 1175 393.— 400 — 189 — 191.— 505.50 5U7.50 2617 2607 365.— 225. — 255.— 554.— 558.—

47 article

T. Z Vídně, 24. listopadu. (Telel zpr. »Nár. L.«) Plodinova bursa. Ačkoliv konsum nebyl dnes na trhu lépe zastoupen, nebyla koupěchtivost lepšl. Částečně jest tobo vinen těžsopádný obral, částečn ta okolnost, že mlýny jsou zásobeny na jistou dob surovinou a k tomu přistupuje, že reflektanti násled- kam čilejši poptávky domácího zboží přejí si větších ústupků kdežto majitelé následkem toho, že cizl na bídka není již tak zdrželivá, nechtějí ústupky povo- liti. Při bezvýznamném obchodu ceny pšsnice a žita se následkem toho upevnily. V ječmení konsum tu tám nakupoval na základě dosavadních cen. Také plcniny s námahou upevnily. Kukuřice i oves jsou dosti nabízeny a nabídka převládá nad slahou poptávkou. Mlýny dnes v obebodu s moukou svi požadavky snižily, aby přivodily nový obchod. Pr- tože však redukce cen činila jenom 20 h v jemné mouce, v tmavějších druzích 10 h, obchod se ne- oživil. Spotřeba hradí se zvláště výpovědmi. K no- vým závěrům nepřistoupil ani konsom, ani překup- níci následkem velkého počtu záznamů. Znamenaly Pšanice tisská 15 20, 15 55, pšenice banátská 14.85, 15.20, pšenice rumunaká 14.75, 15.— pšenice slovácká 14.15, 14.40, pšenice z Moravy ského pole 13.90, 14.30, ruská 14. 20, 14..70. — Žito slovácké nové 10.10, 10.30, žito z okoli Pešti 10.20, 10.35, žíto z jižní dráhy 10.05, 10.25. žito rakouské 10.05, 10.30 — Ječmen moravský 8 80, 9.50, rak. 7.50, 8.35, slovácký 8.10, 10.——, z jižnl dráhy 6.80, 8.40 severo uherský 0.—, 0.—, fisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.10. 7.70, ke krmení 7.10 770 Kokuřice uherská 7 65, 8.—, nová 6.45, 6.80, cinquantinská nová 8.80, 9. 40, suchá 0. —, 0. —. Oves uherský 0.—, 0.—, vybraný nový 8.45, 8.75, špatnější 0.—, 0.—, český a moravský 7.55, 7.85, —, rumunská —

Plodinův Vídeň Morava Pešť Ječmen moravský 8 80 severo uherský 0 770 Kokuřice

48 article

Řopka, pohotová —.— Mouka z vídeňské pšenice č. 0 K 22.40, 22.80, č. 20.40, 21.30, č. 5 19.10, 19 90, č. 7 16.40, 17.10, k krmení 7.40, 7.65, žimná mouka vid. č. 1 14.50 15.—, č. 2 12.—, 12.30, č. 3 —.— Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) Závěrek. Pšenic tisská 15 20, 15.55, banátská 14.85, 15.20, slováck 14.15, 14.40, smýšlení uháj. — Žito slovácké 10.10. 10.30, z okolí Pešti 10.20, 10.35, smýšlení ktidné. — Ječmen moravský 8 10, 9 —, smýšlení příznivější. — Kukuřice uher. 7.65, 8.—, Cinquantin. —.—, —. — ceny udržené. — Oves uherský prostřední 7.80. 8.10, Ia. jakosti 8.15, 8.45, smýšlení klidné. — Počasí: zima. Z Berlína, 24. listopadu. (K. k.) Závěr Pšenice nu prosinec 221.—, na květen 218.25. na červenec —.— smýšlení pevné. Žue na prosinec 169 75, ns květen 174 75, na červenec —.—, smýšlení mdlé. — Ov na prosinec 155 —, na květen 161.50, smýšlení stálé. — Kukuřice na prosinec —.—, na květen .— smýšlení klidné. Počasí: velmni vlhko. Z Hamburku, 24 listopadu. K k) Pšenice bol-

Ječmen Vídeň Pešť Berlín Hamburk 24 listopad Cinquantin

49 article

Závěrečné kursy

50 article

štýnská pevna 221. —, žito mezlenburské pevné, 150.— až 170—, žito ruské pevné, 131.— až —.—. Poča sí obleva. Z Paříže 24. listopadu. 3 hod. 15 m. C. T. B Oves stálý, na listopad 18.10, na prosinec 17.70. na leden-duben 17.9), na březen červen 18.15, žito klidné, na listopad 16.35, na prosinec 16.25, na leden- duben 16.60, na březen červen 16.85, pšenice klidná na listopad 23.70, na prosinec 23.65, na leden-dube 24 10, na březen-červen 24.60, mouka klidná, n listopad 30.80, na prosinec 35.85, na leden- duben 31.30, na březen-červen 31.75. Počasí: studeno. Z Paříže, 24. listopadu. (K. k.) Oves stálý, na listopad 18.10, na prosinec 17.70, na leden- duben 17.90, na březen červen 18.15, žito klidné, na lislopad 16.35, na prosinec 16.25, na ledsn duben 16 60, na březen-červen 16.85, pšenice klidná, na listopad 23.70, na prosinee 23.65, na leden-dube 24.10, na březen-červen 24.60, mouka klidná, na listopad 30).80, na prosinec 30..85, na leden-duben 31.30, na březen červen 31.75, Počasí: stuďeno. Cukr. —n.— V Praze, 24. listopadu. (Původni zpráva »Nár. Listů«.) Surovina. Vzhledem ke snížení amerických záznamův o 6 bodů za- hájen dnešní náš Irh vyčkávavě. Na prvaí uslá- lenou, o 24 fen. zolavenou depeši hamburskon

C T Paříž Praha