Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

25. listopadu 1909. Číslo 325

4 article

K pokud jde o zdatnost a způsobilost, tu Byli vylira báni nejneschopnější němečtí úřadníci, kteří byl několikráte preterováni, ahy nabylo se německých úřadníků. Posl. Pacher: Neurážejto německé úřadníky To jest paušální urážka. (Četné výkřiky.) Posl. E. šl. Stransky: Němečtí úřadníci sto tak vysoko, že je nemůžete uraziti. Celý váš náro nemůže německé úřadníky uraziti. (Četné výkřiky. Posl. dr. Kramář: Nenapadlo mi urážetí ně- mecké úřadníky, avšak i posl. šl. Stransky mi přece přizná, že též mezi německými úřadníky jsou ne- schopní lidé. Posl. Hráský: To není možné! To jsou nad Posl. dr. Kramář: O těchto mluvím, nikoliv b německých úřadnících vůbec Posl. šl. Stransky: Řekl jste však, že byl vyhledáni nejneschopnější úřadníci. Posl. dr. Kramář: Při jmenování, jež mám na mysli, byli jmenováni úřadníci, kteří jednou nebo několikrát byli preterováni a kteří nebyli vůbec určení k postupu. Posl. Pacher: A co se děje u vás? Posl. dr. Kramář: U nás byl tentokrát mini- strem Hochenburgerem pro neschopnost přeskočen docent civilního práva na české universitě dr. Hora jeden z nejlepších právníků, jaké máme. Posl. Marckhl: A jmenování dvorních radů u nejvyššího soudu! Posl. dr. Kramář: A tu přijde ministerský předseda a řekne: Rozhoduje jenom schopnost.

Posl Pacher doktor Kramář Hráská Hora

5 article

Posl. E. šl. Stransky: Váš vlastní se- nát prohlásil, že tito pánové jsou neschopni Posl. dr. Kramař: To je desorganisace soud covského stavu a ujme-li se v tomto stavu myšlenka že někdo jest méněcenným proto, poněvadžje Čechem, budeme pak mili soudcovský stav, který nebude škoditi jenom Čechům nebo Němcům, nýbrž celému státu. Jest ovšem pravda, že Němci dřív nevyhledávali státních úřadů a že to nyní činí. Ale proto musí právě nyní odnášeti důsledky. Jestliže Němci dříve šli do továren, poněvadž tu byli lépe placeni, musí následky vziti na sebe. (Výkřiky.) O jazykové předloze prohlásil ministerský předseda. že je to zvláštní blabovůlí vůči Čechům, že vnitiní čeština byla úřadně stanovena. To by ještě tak scházelo, aby ustanoveni, které se nalezalo už v předloze Koerbrově, nebylo pojato do nové před lohy. Avšak řečník nemůže naprosto připustiti ana- logii mezi rozdělením volebních okresů, které nemá nic společného se správou a o němž se jednal jenom proto, aby všem státním občanům bylo při znáno osobní právo volební a mezi rozdělením kraj ským, kterým trhá se staletý organismus správní.

Posl doktor kramařit Čecho Němec

6 article

Řeč ministerského předsedy způsobila sna opačný účinek, než jak bylo zamýšleno. K tomu při stupuje ještě ta okolnost, že vláda zatáhla korunu do zápasu stran aby uhájila své postavení. Korunu zatahovati do sporu stran, korunu, která jest jedinou instituci v Rakousku, jež může a mo konejšiti, také korunu pobuřovati, aby udržel mini- sterstvo, to se nemělo státi, zejmena prohlášením Jeho Veličenstva, sepsaným na psaeím stroji v Panské ulici (kde se nalezá ministerské předsednictvo). Ne závídím věru vládě tuto novou ideu ke stabilisae kabinetu. Tento postup ministerského předsedy ne- prospěl na soudu lidí, kteří něco čekali od něhoa ke kterýmž jsem také já náležel. Faktum, že k zprávě té přišly ještě dodatky, které zněly docel jinak, nemohlo vzbuditi o postupu tom dojem jiný Bylo by dobře, kdyby se takové věci u nás neopa- kovaly. Nechať ministerský předseda nám hlásá Jehe Veličenstvem, že jeho vláda jest Slovanům přátelská číli nic, my to víme a citíme. (Hločný potleska pochvala u všech poslanců slovenských.) Nechať jd bar. Bienerth do Čech, na Moravu, do Slezska a do zemí jihoslovanských, uslyší toliko jeden hlas: ne- bylo dosud ještě vlády tak Slovanům nepřátelské.

Slovan Rakousko panská ulice Bienerth Čechy Morava Slezsko

7 article

(Hlučný, dlouho trvající potlesk poslanců slovan ských.) Tu nespomohou žádná slova císařova, tu nespomohou žádné audience. Litujeme toliko císaře, pro kterého chováme skutečně velikou úctu a váž nost jako všichni jiní, je-li tak informován o tom, co n v řísi děje. V Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v jihoslo vanských zemích ozývá se jeden hlas: dosud nebylo tak protislovanské vlády Máme na vše zapomenouti, o čem ministerský pře seda v panské sněmovně nemluvil? Na tajné a ve- řejné poštovní výnosy, na sankci vídeňských zákonů jež, nebledě k tomu, že jsou zrovna nezákonností musily nás pobouřiti zvláště způsobem, jakým byly zavedeny? Ani o hosenské agrární bance, ani o jednosfranném rázu boykotového bnuti ministerský předseda nemluvil. Odsuzuji rozhodně národní boy kol považuji však za povinnost vlády prohlašující, ž plní zákony, že nezná žádných národností, nýbež jen povinnost k zákonům, která vydáva takový proli- boykotový výnos, aby nepoožívala aspoň svého vlastního proliboykotového výnosu jen proti jednomu národu, proti druhému však nikolí. Tak vypadá ná rodnostní nepředpojatost a nestrannost vlády. Mine sterský předseda má pravdu, tvrdí li, že snaží se vy- maniti správu z národních vlivů. Na druhé strane vydal ji však výhradně německému vlivu v šane. (Souhlas u českých poslanců.) Ministerský předseda tvrdil též, že je poctivou jeho snahou učiniti parlament dělným. Vytasil se dokonce s hrozbami proti parlameniu a proti nam hrozil stavem mimo zákon, § 14. a rozpuštěním sně- movny. Toho všeho přestali jsme se bati. To vše jsme zažili a při tom jsme dosti sesilili a takovými budeme i nyní. V jistých kruzích problašováni jsme z velezrádce, praví řečník, vůči nimž je všechno dovoleno. Pr nás má však hana i chvála tutéž cenu.

Min Čechy Morava Slezsko

8 article

Bodeme dělati vždycky jenom to, co podle na- šeho nejlepšího vědomí prospívá našemu národu. Soudcem nad naším jednáním bude jenom naše svě- domí a dějiny našeho národa. Mezinárodní situare našeho mocnářství není skutečně taková, aby Slo- vany v Rakousku přiváděla do zoufaiství. Díky tak velebené geniální politice našeho zahraničního úřadu jsme na Německo tak připoutáni, že Rakousko mus všecko prodělávati s Němzckem a že Rakousko je na dost dlouhou dobu, jesthiže se mnohé nezmění, od souzeno, aby dělalo politiku ad Germaniae gloriam. Jestliže jsme už odsouzeni k takové po- ltice, pak jest doj sta nejpřednější povinností stát- nické vlády, aby učinila většině obyvatelstva tuto politiku snesitelnou, nikoli však aby utiskovala Slo- vany ve jménu tohoto spolkn. Kdybychom byli vele- zrádci, musili bychom vás stále prusiti, abyste po- kračovali v télo sebevražedné politice, neboť pak byste Slovany donutili k tomu, že by hledali svou spásu v katastrofě. Že by pak pro velikost Německa neobětovali svá hrdla a své stetky, můžete si živě představiti. (Hlučná pochvala u Čechů.) Ale my ne- jsme politikové katastrofální. Věříme stále, že jest možno, aby slovanšti národové cítili se v Rakousku doma a aby dostalo se jim jejich práv a že je k tomu potřebná jenom dobrá vůle těch, kteří roz- hodují o osudu říše. Proto prosíme a napomíname vás za včas k obratu. Lze ještě všechno napraviti. ale dlouho nelze takovou politiku beztrestně dělati.

Slovan Čecho Rakousko Německo

9 article

Musí býti upuštěno od soustavy, která rozrývá tuto říši a žene ji do záhuby. V Rakousku, kde většina národů je slovanská, není možnou soustava vládní, ve které nalézají se jenom němečtí — nikoli Němei. nepatřící k žadné, straně — strannici a jako přívések jejich dva polští ministři. Chce-li vláda učiniti sku- tečně vlastenecký čin, může udělati jenom jeden totiž odejíti a udělati místo jiné spravedlivé vládě (Pochvala a potlesk u Čechů.) Nepřejeme si žádných porteleuillů, jsme syti po- chybného štěstí seděti v kosličním kabinetu, kde věcně se nic nepořizuje a kde jsme odkázání jenom na loyalitu našich nemeckých kra- janů z Čech.

Čecho Rakousko Čechy

10 article

Chceme vládu, jež již svým složením nám ruěí za to, že v Rakousku bude se konečně vládnouti s všemi národy, nikoliv proti většině národů. (Pochvala lid a potlesk u českých poslanců.) Není možno, aby tento klam byl nadále udržován, aby naše politika byla diktována jen sobeckými momenty Též můj návrh dá se provésti jen tebdy. budeme-li míti vládu, jíž bude záležeti na míru v Rakousku, hudou-li porady ve výboru podporovány spravedlivou vládou, nepatřící k žádné straně a přející si upřímně míru. Kdybychom měli však ve výboru pracovati s vládou, která nebyla by ničím jiným, nei stělesněním protislovanského systemu, pak nepomůže žádná porada, pak musí si ti, kdož přejí si stability lády, přičísti následky. (Hlučná pochvala a potlesk. Řečníku se s mnoha stran blahopřeje.) Poslanec Konstantin-Levický praví, že přes dvojí uzavření parlamentu se situace ani nevy- jasnila, ani nezlepšila, protože národnostní boj parla- ment ochromuje. Úprava olázky národnostní jest ne- zbytnou a neodkladnou nutnosti. Uvolnění sněmu krá- lovství českého, vládou zamýšlené, nevedlo k žádnému positivnímu výsledku, nýbrž mělo v zápětí jen zostřen náro dnostního zápasu. Národnostní boj znemožňuje veškerý sociální a kulturní pokrok a proto všichní musí usilovatí o smír mezi národy.

Konstantin Rakousko

11 article

Národnostní otázka nemůže býti řešena po čá- stech, nýbrž zákonnou úpravou celé otázky ve smy- slu pravé rovnoprávnosti všech národů. Podkladem úpravy jazykové a národnostní otázky musí být zásada národní samosprávy. Mluvě o haličských po- měrech, žádal řečník zavedení samosprávy v ru- ských okresích Haliče a Bukoviny. Posl. Evžen Levický konstatoval při zdůvod- ňování svého pilného návrhu, že lidová sněmovna zklamala očekávání v ni kladená. Pouze změno nynější ústavy, která vydává národnostní menšiny v šanc většinám, může zjednati nápravu. Že jazy kové předlohy vládní týkají se pouze Čech, je meri torní i taktickou chybou. Posl. Porgelt dovozoval, že nad vývody dr Kramáře není lepšího odůvodnění obsahu i pilnost jeho návrhu. Pokud se týče užívání jazyku u soudů v Čechách, jsou pro ně stanoveny určitě normy, totiž § 13. ob. soud. řádu. Avšak tla- kem národnostního boje a vlivem národně-politi- ckého a strannického hnutí v Čechách nastal od le osmdesátých v důsledku tak zv. Stremayrových na- řízení nepořádek v používání jazyků u soudů v Če- chách. Tehdejší vládou byl přímo pěstován tak u německých úřadníků v německých územích v Če- chách. Němečtí úřadníci měli tehdy a mají nyn proč si stěžovati do takových opatření. Kde nen třeba znalosti českého jazyka a není zákonných předpisů v tomto směru, je čirým bezprávím po- volovati politickým passím stran při honbě za fan- tomem a vylučovatí soudcovské úřadníky s výtečnou kvalifikací z povýšení. To jest zároveň důvod, proč jest naprosto nutnou a naléhavou konečná úprav jazykových poměrů u soudů v Čechách, jakož i ji- ných státních úřadů.

Posl Evžen levický Halič Bukovina Čechy lidový sněmovna

12 article

Co se může státi ze správy státu, zvoří-li s forma rozvoje správy, jakou poznali jsme za správy zesnulého čelného českého poslance v poštovní služ- bě a j. státních správních odvětvích v Čechách, t. zv zavádění via facti zcela nových, nikoliv právně plat- ných norem, a to podůřadníky poslední hodnostní třídy, porušováním služební přísahy a předpisů jim známých. Tímto způsobem musí správa státu býti uvedena zrovna v nepořádek. Jazykové poměryu úřadů v Čechách musí býti naopak upraveny zá- konem. Také Němci jsou v Čechách menšinou mají nárok na národní existenci, spočívající na prá- vu a zákoně. Co se stalo za koalice, bylo zákonu a pořádku se příčící zasahování do státní správy s porušováním služební přísahy, byl to národní vý- boj, národní výbojná politika. Němci žádají jen zá- konnou úpravu jazykové otázky u státních úřadů na kompetentním místě, totiž v parlamentě. Třeb konečně pokusiti se, aby obě národnostní strany po- drobily se zřetelem na jazykovou otázku jednotlivá konkretní ustanovení úvaze se svého stanoviska vynasnažily se dospěti parlamentním způsobem k střední linii. Němci v Čechách nechtějí provádět výbojnou politiku, chtějí jen, aby šetřilo se zásady rovného práva pro Němce i Čechy, chtěji býti ve svém území pány a rádi by, aby, co u nich po staletích platílo, bylo i na dále jako právo a zákon chráněno. (Pochivala n levicí.) Že však polyglotní stát, stát národních menšin potřebuje jistých norem jako spojky, přizná každý kdo chce, aby stát žil a existoval. (Souhlas na le vici.) Jest povinností všech postarati se, aby všechn sporné otázky byly rozřešeny na konkrétním zá kladě. Parlament jest nejlepším důkazem, že je možno jednati v německém jazyku

Němec Čecho Čechy národní výboj

13 article

Chcete-li stát a parlamentarismus, musíte chtít také spojovací článek pro jednotlivé země tohot státu a pro správu jednotlivých zemí s centrálním orgánem. Jen nacionální předpojatost a nevraživos může bojovati proti tomuto spojovacímu článku. Je to jen náhodou, že naše mateřská řeč jest p staletí spojovacím článkem pro tento stát, ale jedn řeč musí to býti. Posl. dr. Rybář: Nenecháme si ji vnutiti! Posl. dr. Pergelt: Kdo vás nutí? Můžel- mluviti ve svém mateřském jazyku, ale, chcete-i aby vám bylo rozuměno, musíte mluviti německy Nechceme-li tu mluviti pouze pro národní bohy různých skupin, chceme-li zde činiti usnesení, mu síme použivati německého jazyka, jako jedině mož ného spojovacího článku. (Výkřiky.) Kdo bojuje pro tomu, ubíjí stát a parlamentarismus. Řečník zabývá se dále zřízením krajskýcl vlád v Čechách a praví, že Čechý, pokud s týče hmotného a duševního vývoje, jsou vlastně největší správní provincí tohoto státu a celé Evropy Okolnost, že správní území jest veliké, jest z valně části překážkou pro vývoj správy v Čechách. Tímte zlem trpí oba národové v zemi stejně. Posl. Hráský: A správa jest špatná. Posl. dr. Pergelt: Správa je špatná. Chcem- ji zlepšiti změnou a nejúčinnějším prostředke k tomu je zřízení krajských vlád. Tyto krajské vlády navazují na starou národní instituci v Čechách. Posl. Choc: To bylo jinak.

Posl doktor Pergelt Choc Čechy Evropa

14 article

Posl. dr. Pergelt: Konečně musí dojíti k konkretnímu jednání o tak nutném odstranění ny- nějších zlořádů. Trvá pevně na tom, že konečně snad přece z boje hesly o velké zásady sami dojdem krok za krokem k úpravě skutečných poměrů. Bylo by nejblahodárnějším účinkem nově procillé parla metní činnosti, kdyby zástupci obou národnostníel kmenů s ostatními poslanci v jednom výboru kon- kretně rokovali o těchto otázkách. Při vydání Stre mayrových jazykových nařízení bylo největší pře- kážkou při úpravě jazykové otázky v celé říši,ž tímto způsobem nahromadily se obtíže tak, že ne- bylo lze celou otázku rozřešiti.

Posl doktor Pergelt

15 article

V Čechách je však tato otázka následkem boj- obou národních kmenů od zavedení parlamentarismu nejlépe propracována. Je proto jen správno, aby práce byla rozdělena a aby se započalo v oné korun ní zemi, kde přípravné práce pokročily nejdále. Po daří-li se učiniti tento začátek východiskem pro uspořádání tohoto oboru také v ostatních korunních zemích, tato cesta snad povede snáze k cíli, než snaha, aby všechno bylo rozřešeno najednou. Parla- mentarismus v Rakousku nenalézá se ve znamení vývoje, nýbrž stagnace. Tím jest ohrožen celý zá- klad našeho státu a demekratické zásady, vytvořené všeobecným právem hlasovacím. Podaří-li se tento prvý pokus, týkající se úpravy národní otázky v Če- chách, je uvolněna dráha, aby v českém sněmu opakovalo se totěž v oborech, které přínáleží do kom- petence zemského sněmu. 1 když myšlenka obecného míru v Čechách je vzdáleným ideálem, musí se přece doufati, že není žádných věčných bojů které jsou samy sobě cílem a že tedy postupně mus se dospěti ku příměří. Němci jsou vzdálení toho aby utlačovali národního odpůrce. Posl. Hráský: A což ochranné zákony? Posl. Bielohlawek: Jsme přece autenemní Posl. dr. Pergelt: Dr. Kramář sám prohlásil že ochranné zákony nemají samy o sobě žádného významu, nýbrž jen tendence, která je oduševňuje Posl. dr. Drtina: Tendence učiniti Čechy se

Němec Posl doktor Pergelt Kramář Drtina Čechy Rakousko

16 article Vídni bezprávnými.

Vídni bezprávnými. Posl. BleloblaweE: To není pravda. Ten denci zákonů jest, aby Němci nebyli učiněni bez- právnými. Posl. dr. Perřelt: Tendence ochrannýchi zá- konů záleží v tom, aby zmatek, který dnes panuje v oboru jazykovém, nebyl příště rozšířen také n Dolní Rakousy. Neusiluje-li se o národní mír, o pokojné soužití, nýbrž o boj a dobývání, jest ohro- žena existence tohoto lidového zastupitelstva a pak v tomto státě není možna žádná parlamentní vláda. Nesmí se mysliti, že Němce v Rakousku lze snad konečně znaviti nebo dokonce zdolati. Němci v Če- chách mohou klidně patřiti budoucnosti vstříc. Ni- kdy nebudou zddláni. Není-li mezi námi tohoto úmyslu, posadme se k poradnímu stolu Posl. Hráský: Po formální stránce nemám ničeho proti návrhu. Posl. dr. Pergelt: Nuže, hlasujte pro něj. Do sáhnu-li toho, dosáhnu velikého úspěchu pro lidový parlament. Posl. Hráský: Pro menšiny ve Vídni je ná rodnostní otázka otázkou sociální Posl. dr. Pergelt promlouval potom o jedno tlivých podrobných vývodech posl. dra. Kramáře Protiboykotový výnos svědčí českým i německým státním zástupcům a úřadům Posl. Drtina: Prováděl se však jen prot Čechům. Posl. dr. Perželt: Kolik stížností dochán nás pro konfiskeci německých novin. Jsou-li české listy více zabavovány, svědčí to jen, že u nás se tak rozhořčeně nebojuje, jako u vás. Kdyby vláda byla jednostranně Němcům příznivou, ba kdyby dovedla jen oceniti naše národní zájmy, musily by jazykové předlohy vlády zcela jinak vy- padati. Nálada proti nim byla u nás tak silnou, že návrh, jejž podali jsme teď stran přikázání těchl předloh, prorazil teprve po velmi dlouhých pora- dách a po velmi četných námitkách.

Posl Němec doktor Perřelt Pergelt Hráská Drtina Čecho Perželt Vídeň Dolní Rakousy Rakousko

17 article

Via facti bylo v poštovnictví v Čechách obrá- ceno vše vzhůru nohama. Vláda vydala pak poštovn výnos. Zjednala jim dřívější bezvadný stav?! Ne Přinesl Čechům koncese v příčině poštovních úřadů III. tř. a v příčině podávání zpráv. (Souhlas na levici. Odpor a výkřiky u Čechů: Přípustno!) T je ve vládní knize, positivní položka ve prospěeh Čechů. A takovou vládu prohlašujete za nepřátel- skou Slovanům! Myslite, že se uzavíráme úplně mo- dernímu vývoji a že nechceme vyjíti vstříc vašin národním požadavkům, pokud jest to možno? Ne Budeme a musíme Však vždy potímti, aby prostou svévolí jednotlivých podřízených úřadníků byl vy- tvářen zmatek, nikoliv pořádek, (Hlučný souhlas a pochvala na levici.) Posl. Kalina: Když to dělají Němci, je t dobra! Posl. J. Sláma: Obratte se na německé úřad- níky! Posl. dr. Pergelt: Dr. Kramář pokusils obratně, aby rozrazil německé řady, učinil rozdí mezi vídeňskými křesťanskými sociály a německým poslanci na jedné a zlými Čechoněmci na straně druhé. Na tuto politiku více nespekulujte. Třeba ž netvořili jednotnou stranu, jsme svorni v ochraně a udržení naší národnosti a ve snaze, aby zjednány byly spořádané poměry v zemi a v říří. V tomt ohledu nás nikdo nerozeštve. (Hlučný souhlas a po- chvala na levici) Dr. Kramář mluvil potom o uboliých týranýcl Češích vídeňských. Dojista nebude žádný vzdělaný člověk schvalovati, když v národních bojích roz- hoduje pěsť na místo pravdy a spravedlnosti. (Sou- hlas na levicí) Posl. Miklas: To však platí též o Praze. Posl. šl. Stransky: Co prováděli páni v Že- leticích?

Čecho Posl Kalina Němec J Sláma doktor Pergelt Kramář Čech Miklas Čechy Praha Slovan

18 article

Posl. dr. Pergelt: Páni jsou zodpovědniz Sušice, Prahu, z dřívější doby za Dvůr Králové aj místa. Co se stalo v Chuchli? Co prováděli jstev Praze a v Plzni s německými studenty? Spekuluje se na králkou paměť obyvatelstva a směrodatných kruhů. Je nesprávným se domnívati, že pro otázk aktuára vznikla obstrukce. Německé obyvatelstvov Čechách s poslanci úplně souhlasí, ba chce, aby akcentovali ještě příkřeji své stanovisko. A. proč? Porrěry v zemské správě jsou přece známy. Po- něvadž po dobrém, při vyjednávání, při dohodova- cích konferencích nebylo národních požadavků Něm- ců dháno, edhodlali se konečně sáhnouti ke krajnímu politickému prostředku a zajistiti své národní po- stavení, svá národní práva na českém sněmu a zemské správě. Odhodlají-li se Češi zasednouti kn poradnímu slolu buď v jedné nebo ve dvou komisích obstrukce ihned ustane Posl. Hráský: To sem nepatříl (Smích n levici.) Posl. dr. Pertelt: Za tuto poznámku jsen vám velmi vděčen Posl. Bielohlawek: Ochranné zákony pr Dolní Rakousy sem však patrí Posl. dr. Pergelt: Dr. Kramář pravil dále,ž při posledním jmenování úřadníků musilo se sáhnout k nejnoschopnéjším německým úřadníkům, aby mohl býti jmenováni. Takové obecné snižování musím co nejtozhodněji odmitnouti v zájmu cti německého úřadnicíva v Čechách. (Hlučný souhlas a pochval na levici.) Posl. Drtina: Negeneralisoval, nýbrž uved konkretní faktal Posl. dr. Perzelt: Takově výlky odsuzují s samy sebou a nemohou dosáhnouti vyzkoušené, zdat né německé úřadnictvo v Čechách ve službě státu. Posl. dr. Drtina: To ani nezamýšlel; odsoudi a dokázal pouze ony dva případy. (Odpor v lev Výkřiky a nepokoj.) Mistopředseda Starzvlski žádá, aby šetřeno bylo svohody slova.

Posl doktor Pergelt Páňa Čech Hráská Pertelt Kramář Drtina Perzelt Sušice Praha Králové Chuchle Plzeň Čechy Německo ochranný zákon pr Dolní Rakousy

19 article

Posl. dr. Pergelt: Mluvil o dvou konkrétníe případech, ale zahájil o tom svojí řeč povšechnou větou, že bylo nutno vyhrabati nejneschopnější ně mecké úřadníky. To není kritika, důstojná této sně movny a některého poslance. Tu dlužno domnívat se, že si míru dr. Kramář nepřeje, ba že touží zrov na po opaku. Řečník promlouvá na to o vývodech posl. dra Kramáře ve příčině zahraniční politiky. Tak při spol- ku Rakouska s Ruskem a Francií existovali by samo zřejmě více a méně mocní spojenci. Státu prospívé jen zahraniční politika, jež dá se opravdu srovnat s jeho situací, s jeho poměry a potřebami. Politika kterou provádělo by Rakousko ve směru, posl. drem Kramářem žádaném, by tuto říši jen zničila, vydala ji v šanc rozkladu. Politika, prováděná Rakousko- Uherskem od r. 1878, zachovala v Evropě mír, po- skytla zvláště nám mír a posílila nás hospodářsky (Odpor a výkřiky u Čechů: Zahubila!) Před dvěma lety, kdy jste byli v koalici, souhlasili jste s nadše- ním s rozpočtem ministra šl. Korytowského a byl jste svrchovaně nadšeni hospodářským rozvojem Ha kouska.

Posl doktor Pergelt Kramář Čecho Rakousko Rusko Francie Uhersko Evropa

20 article

Když konečně bylo zde schváleno uherské vy- rovnání, bylo možno slyšeti, jak čeští řečníci velebí hospodářský vývoj státu. Jestliže letošní rozpočet nalézá se v takovém stavu, jak jej předložil ministr financí, jest na tom vinna předchozí vláda koaliční také vy jste spoluvinni Řečník končí přáním, by na české straně nepro- jevoval se duch, který se ukázal v dnešní schůzi nýbrž potřeba obratu a míru. Pak se dostaví příměří jehož blahodárné účinky ukáží se také v zemském sněmu českém, v zemské správě Čech a v celém státě. Poslanecká sněmovna podepře parlamentaris- mus a demokratickou, pokrokovou formu vlády v Rakousku, jestliže schválí návrh řečníkův. (Hlučná pochvala a potlesk na levici.) Rokování přerušuje se. Konec schůze v 8.20 hod., příští bude z ejtr dopoledne. Jednací pořad: Doplňovací volby do různých vy- borů. První čtení zatímního rozpočtu a dnešní jed- nací pořad.

Čechy Rakousko

21 article

Z Vídně, 24. listopadu. Posl. Čech, Maštálk Neumann a P. dr. Zahradník podali dnes dotaz n ministra železničního v příčině ujednání vlády s dra hou ústecko-teplickou a následkem toho podstatného zvýšení sazeb na uhlí z dolů, na této dráze ležicíeh Došlé spisy. Pilné návrhy podali poslanci: dr. Pe gelt a sp. na projednávání vládních předlo o úpravě uživání jazyků u státních úřadů v Čechách a o zřízení vlád krajských v Čechách, žádajíce, aby předlohy ty bez čtení byly přikázány ku předbět- nému projednávání 52člennému výboru, jenž de 1/4 lela podá o nich zprávy: — Seliger a sp. n zákonnou úpravu národních poměrů: — Vukovit a sp. na stavby připojovací drahy k dalmatské tr i z Ogulína přes Gospič do Pribudiče, žádajíce, ab ministerstvo železnic nepovolilo košicko-hohuminsk dráze žádnou úpravu sazeb a neposkytlo jí žádných jiných bonifikací a koncesí, dokud neprovede uher- ská vláda stavbu připojovacích drah, ve vyrovnán koncedovaných. Návrhy podali poslanci: V. Kotlář a sp na zařadění Mělníka do III. tř. aktivních přídavků Fiedler a sp. na poskytování státního příspěvku k obecním nákladům za vyřizování záležitostí přene- sené působnosti a na sproštění od potravní daně př nutných porážkách dobylka; — Pik a sp. na zří- zení staniční budovy ve Zbirově a Čech a sp. n úpravu poměrů a služného slátních smluvníek úřadníků.

Posl Neumann doktor Zahradník Seliger Fiedler Čo Vídeň Čechy Gospič Pribudič Mělník

22 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 24. listopadu. (Nerozhod- nost polského kola.) Prof. Glabiňski skli- dil v dnešní přodsednické poradě několik něme- ckých komplimentů za svou uklidňovací akci To znamená, že zůstává v platnosti formulk dra. Sylvestra, kterou prof. Glabiňski dodal Slo- vanské jednotě a padá formule neúsiupného bar Chiara, neb jinými slovy, že se po prvém čten zatímného rozpočtu a snad již za prvého čten bude opět vyjednávati o pracovním programu poslanecké sněmovny a snad i o změně vlády že prostředníkem mezi spornými tábory bude i nadále prof. Glabiňski se stejným úspěchem. jako dosud. Úspěch je nevalný, takže i v pol ském kole nad celou akci panuje rozmrzelost ozývají se hlasy, aby se polské kolo neúčastnilo již této frašky... Z akce prof. Glabiňského ne bude nic, dokud se polské kolo nezmůže na roz hodné ano nebo ne. „Kur. Lwow.“ žádá prot polskou delegaci ve Vídni, aby konečně zaujala určité stanovisko buď pro nebo proti rekon strukci kabinetu, ale aby. se nekompromitovala svou nerozhodností a zbabělostí.

profesor Glabiňski Sylvestr St Chiara Glabiňský Praha Vídeň poslanecký sněmovna

23 article

V Praze, 24. listopadu. (Prodloň žen prívileje rak-uher. banku.) „Pesten Lloyd“ obdržel z Vídně zprávu, že ještě tento týden přibudou do Pešti referenti rakouské vl dy o bankovní ofázce a počnou s referenty uher skými snad již dne 25. t. m. vyjednávati o žá dosti rakousko-uherského banku stran prodlou žení platnosti bankovní výsady a zároveň tak o placení zlatem. V Praze, 24. listopadu. (Základy s tát ního práva chorvatského.) Bývalý chorvatský ministr, dr. Nikola Tomašič, vy dal ve Věstníku zemského archivu chorvatskéh studii, opírnjící se o diplam, vydaný roku 1107 neb 1108 králem Kolomanem uherským městu Trogiru. Z diplomu toho pisatel vybírá místa. týkající se otázek státoprávních a z nich sesta- vuje znova státní smlouvu, kterou král Kolomar uzavřel s chorvatskými šlechtici, která se všal ztratila.

Lloyd doktor Tomašič Praha Vídeň Pešť král Koloman uherský město Trogir

24 article

Dle referátu dra. Šime Mazzury, uveřejně- ného o Tomašičově studii v „Obzoru“, pisate došel k následujícímu výslodku: 1. Chorvatský národ zrolil si Kolomana a jeho potomky z svého krále, jako chorvatsko-dalmatského krále dle práva prvorozenství. 2. Království chorvatsk nebylo podrobeno, nýbrž o své vůli přijímá nový panovnický rod a proto národ podržel nadále celou svou državu v plném obsahu. Kdyby byl býval podroben, vítěz by byl velkou část jeho državy si přisvojil a jen menší část by byl po nechal starým držitelům. 3. Království chorvt ské zůstalo úplně nsodvislým od království uher ského. Chorvatský národ zůstal i nadále zvlášt ním „národem“ v politickém smyslu slova, takž na jeho území pokládán i Uher za cizince. 4. Král byl povinen korunovati se zvlášť z krále chorvatského a přísahou potvrditi, že bude zachovávati svobody království. 5. Záležitosti království chorvatského král má vyřizovati n sněmě chorvatském 6. Království chorvatsk podrží i nadále své zvláštní zákonodárství v věcech světských i církevních a své samostatne státní hospodářství. 7. Chorvatský národ nen povinen táhnouti do boje, leda v zájmu své vlast ní domoviny. Výsledky, k nímž dr. Tomašič dochází, po- kud se týče nejstaršího státního práva chorvat ského a poměru království chorvatského k uher- skému, jsou tím více pozoruhodny, že dr. Toma- šič býval členem uherského ministerstva jak ministr pro Chorvatsko a nebyl nikdy odpůrcen přátelského poměru Chorvatska s Uhrami

Koloman Tomašič doktor Toma Uhry Chorvatsko Šime Mazzury

25 title

Politické zprávy zahraničné.

26 article

V Praze, 24. listopadu.

Praha

27 article

Balkán balkánským národům. Za několik dní přijede do Bělehradu známý mladoturecký politik Enverbeg (viz pařížskou zprávu dnašního večerníku »N. L.«), aby pro- mtuvil s bělehradskými politiky o potřebě svo- lati konferenci představitelů všech balkánskýeh států, která by vzala na přetřes otázku, neni-li krajně na čase utvořiti ligu balkánsk ý ch států s heslem Balkán balkánským národům Z Bělehradu Enver-beg odeberese do Sofie, aby zvěděl mínění Bulharů. Srbskému zahraničnému ministru Milovano viči byla o úmyslu Euver-bega zpráva podána do ciziny; Milovanovič poslání jeho pokládá za tak důležité, že ihned přerušil své zahraniční návštěvy a vrábl se do Bělehradu.

Bulhar Milovanovič Balkán Bělehrad Sofie

28 article Král Ferdinand a Srbsko

Král Ferdinand a Srbsko »Le Temps« píše: Nedávný výlst krále Ferdinanda na srbaké pohoří Kopaonik prospěl značně zblížení srbsko-bulharské mu. Srbský následník Alexandr, jenž bulhar- ského krále na srbské půdě přivital, učinil n panovníka sousedního státu nejlepší d- jem, o čemž se svému okolí nelajil, chvále při něm bystrost, takt, pozorlivost a záj em pro všecky veliké otázk y. Ferdinand l prohlásil, že se velice raduje, osobně poznav králeviče Alexandra, že jest jím okouzlen a ž se Srbsko může pokládati za šťastno, majíe takového čekatele trůnu. Bulharský král navykl si na Srbsko pohližeti jako na stát, chovajín k němu napřátelství, kde není jist. životem proto vždyeky srbské území míjel. Výlet n Kopaonik, kde bulharský král obcoval takéa srbskými státníky, učenci i sedláky, přesvědčil jej o jiném. Král Ferdinand uchop se prvé příležitosti, aby se se še s králem Petrem Záhndná smzt knížete Svjatopolka Četvertin- ského Kyjevský gubernátor obdržel od blizkého známého nedávno náhle zemřelého knížete Svjato- polka Četvertinského dopis, ve kterém tvrdí, že zmrt knižele byla následkem ofravy nenáhle působícími jedy. Gubernátor nařídil přísné vy- šetřování.

Ferdinand Ferdinand l Alexandr Petro Svjatopolka Četvertin Srbsko Kopaonik Le Temps

29 article

Björnsonův stav. V Björnsonově stavu nastal náhlý obrat k lepšímu. Sdaluje tak sám »Berl. Tagbl.«, jehož pařižský zpravodaj ještě předvčírem hlásil mlnění lékarův o jeho beznadějnosli. (Björnson jes stálým spolupracovníkem »Berl. Tagblattu«, kterýž zpravidla současně s norskými a dán- skými listy otiskuje veřejné projevy jeho.) Ho- rečka zmizela skorem úplně, duch jest akorem stále jasný. Rodina po- číná opět doufati. President Falliěres dal se po- ptati včera po stavu chorého. S Björnsonem ale nesděluje se nic, co by ho rozčililo. Lékaři počinaji opět doufati v mohutnou konstituci básnikovu. I my připojujeme přání: Kéž by byli v příčině beznadějnost i stavu Björn- sonova všichni mýlili.

Björnsonův Berl Björnson Falliěres Björn

30 article

Válečné přípravy italské. Zpravodaj „Journalu“ otázal se svého přítele, jednoho ze setníků italských, na to, jaký význam měla řeč Asinarova. Dostalo se mu za- jimavé odpovědi: „Generál Asinari vyslovil myšlenku, již chová nejen armáda, ale i národ italský. Obě- toval sebe, poněvadž věděl, že oběť jeho ne- bude marnou — aby vyvolal velikou kampan tisku protirakouského, vzbouřil veřejné mínění italské, aby rozšířil a prohloubil ještě více pro past, která nás dělí od našeho „spojence“. A to se mu podařilo. Oficiální kruhy vojenské musily se sice pro forma postaviti proti řeči jeho ale jisto jest, že již tři po sobě následující mi- nistři války a námořnictví připravují tiše válku proti Rakousku. Opevnění posic kolem Benátek, postavení tvrzí vůči Trentinu i založení operační base námořní v Anconě mluví jasně o cílech, k nim směrujeme. Zanechali jsme skorem všech opevňovacíeh praci v Alpách na hranicích francouzských, aby- hom se tím více mohli věnovati své obraně n hranicích severních a východních — proti Tren- tinu a na Adrii. To jsou příčiny, pro něž ne- smíme podceňovati projev Asinárův, který vy- jadřuje ideje a myšlenky národní, armády i vlád- ních kruhů.

Asinari Trentin Adrie Rakousko Benátky Ancona Alpy

31 article

Závody ve zbrojení. Stále ohromnější náklady, jež Němeeko vě- nuje na vyzbrojení svého loďstva a vojska, vzbu- zují v Anglii hluboké rozhořčení. Není pochyby, že Německo chystá se k veliké válce. Ve dvou, nejvýše třech letech budev míti Německo lodstvo přímo obrovsky silné, a není pochyby, že určeno bude k útoku na Anglii. Císařství nemá kolonií, jež by snad loďstvo to mohio chrániti. Veliká Britanie stojí dnes v eestě světové politice Vilémově a proti ní jedině určeno jest zbrojení toto. Také v dnešním boji o rozpočet anglický jedná se v důsledku zmíně- ných nemeckých snah, aby opatřeny byly eelé stovky nových milionů, aby také Anglie mohla pustiti se v zápas s Německem dobře vyzbro- Ovšem ani ta ani ona strana nechce sama začíti rejem valečným, dokud nepřijde určitý čas. Síla Anglie jest zvláště v koloniich a v In- díi, ta však jest právě nyní rozjitřena nacionali- stickými živly. S druhé strany zase Německo jest sice dnes nejsilnější mocí na zemi, ale na moři má ještě mnoho dobáněti. Dnes dostihlo teprv v lodstvu svém polovici počtu lodí angli- ckých. Válka tedy nevypukne už zejtra, jak se často tvrdí, ale vypukne jednou přece — jest neodvratna. Ujišťují-li se oba státy dnes obč svou mírumilovností, činí tak jen proto, aby získaly času pro další zbrojení i pro seskupení jiných mocí kolem sebe.

Anglie Německo Británie Vilémov Ina

33 article

Socialní demokrat ministrem v Belgii. Jak se klerikální »Patriote« brusselský z dvorních kruhů dovídá, pokládán jest sociali- stický vůdce Vandervelde za nadějného kandidáta ministerstva, dojde-li ke kouličnímu kabinetu, složenému z liberálův, socialistův a — mladoklerikálův. Má se státi buď ministrem osad neb veřejných prací. Také jeho odpůrci nepo- pírají mu sehopnosti státniekých Ústavní boj v Anglii Též ve včerejší schůzi borní sněmovny, níž zaznamenali jsme již stručnou zprávu tele- grafickou, byla komora velmi četně navštivena peery i obecenstvem. Byla s napjetím očeká- vána řeč lorda Cromera, jejíž obsah je znám z telegra fické zprávy. Řeč lorda Cromera, potlrajícího ostře reso- luci Lansdownovu, způsobila ovšem velký roz- ruch mezi peery. Hned po něm podnikl vášnivý útok na rozpočet vévoda Marlbourgh. Je zajímavo, že tento bojovný řečník oposice je blízkým příbuzným ministra obchodu Winston Churchilla, který právě stojí v popředl boje pro rozpočet. Vévoda Marlborough prohlásil, že rozpočet porušuje rovnováhu mezi přímými a nepřímými da- němi. Opakuje staré argumenty nepřátel roz- počtu: útěk kapitálu do ciziny, jednostranné obtížení daněmi určitých třid, přílišné zdaněnl pivovarníků. Vévoda pravil: Přijmou-li lordi rozpočet, řekne se, že jednají z pudu sebeza- chování, odmitnou-li jej, řekne se, že jednaji ze sobectví. Rozpočet je porušení doktrin, k jejiehž hájení je vláda stanovena. Za těchto okolností je ovšem oprávněn říci, že národ má být otázán. Další řečník oposice earl Camperdow velebil resoluci Lansdownovu. Earl Ru s s el pravil, že kdyby peerové zahájili revoluci, na- stala by brzo reakce, jež by horní s ně- movnu učinila malomocnou, což b

Vandervelde Cromer Marlbourgh Winston Churchill Marlborough Camperdow Lansdownův Belgie Anglie borní sněmovna