1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 16. ze dne 16. února 1908.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 15. února.
Z Balkánu přilétlo tedy zase jednou pře
kvapení. Nevzniklo dnem a bylo pečlivě při
pravováno. Rakouským úřadem zahraničním.
Kdo sleduje pozorně rakouskou obchodn
poliliku posledního roku, tomu zajisté neuše
pozoruhodný rys její: napravovati vším úsilím
co zanedbáno bylo dřive, po stránce obchodně-
politické, zatím co ze snahy této prosvitá velm
zřejmě úsilí těžili z těchto prvých kroků i poli-
ticko-mocensky. Rakouská politika zahraniční
konečně po všech svých nezdarech a neú-pěších
pokouší se využili silné obchodní politiky pro
své záměry polilické. Poznatek sám jost správným
a jest dán celou povahou moderní politiky. Svě-
tová říše anglická, tolo imperum nejvělší, jakého
kdy zřel svět, děkuje svůj původ i své pevné,
žulové základy obchodnikům-dobyvatelům, kteř
jdouce za svými eili, zůstali vždy věrnými syny
a rozmnožovateli vlasti. Jich velikolepé výbuje
nedály se zbraní v ruce. Svým obchodém rov
nali cestu anglické kultuře a auglickému vojínu
Připoutávali říše ke své viasli, zpovňoval
jemné pásky mocnými obchodnimi vzlshy, vná
šeli kulturu národa lam, kde každá kulturní
práce musila nésti bohaté ovoce. Z tčehto gene
rací dobyvatelských vyrůstali Rhodosové, kterým
bohatství bylo pouze a jediné prostředkem ke
vzrůstu významu a váhy otělny. Imperialislní
touhy byly snem i smyslem jich živola. Anghe
stává se zemí svobodného obchodu, aby mohla
dobývati světa.
Praha
Balkán
8
article
Vstup ekonomického momentu do svělově
politiky byl nejzřejměji dokumentovan ceslou
Německa k samostatnosti a sjednocenosti. Z díla
hospodářského spjetí vyrůstají základy moderní
říše Hohenzollernů a svělová politika Německa
dnešních dnů zůstává věrna tradieím let obro-
zení a probuzení k sile dnešní. Zatim cos
Rakousko stalo věrným spojencem Besjina, ne-
zapomínali nad Sprévou, že střední E ropa
Balkán pojaty do sféry mocenských politiekýci
snah Německa. Přes Malou Asti roste vliv Ber-
lina v Cařihradě a vytrvalá i soustavná obchodně-
politická práce činí Balkán stále více závislýn
na bankách sídelního města sousední říše. Banky
Sofle, Soluně, Bukurešti i Bělehradu jsou pevně
vázány k ústavům berlinským a prostřednietvím
těchto spojenců vsahuje mocenský vliv německý
do mladého průmyslu balkánských států. A když
dilo v hlavních rysech bylo zde hotovo, obrae
se zření na Terst. Severoněmecký Lloyda
hambursko-americká linie zakotvuji pevné v do-
pravě terstské, zatím co marně burcuje slo-
vanskýtisk této říše důvěřivou. Víden
Teprve nebezpeči války s Italii a demon
strace irredenty v Terstu i Pulji — a zde
bolely nejvíce, protože vrhá divné světlo na
spolehlivost jediného přístavu říše, že domorode
obyvatelstvo nenávistně pohlíží nal obrněne
kolosy námořní — vzbudily nedůvěru Vídně
Zatím ale již i v balkánské politice nastoupen
nová césta.
Besjin
hambursko
Německo
Rakousko
Balkán
Cařihrad
Soluň
Bukurešť
Bělehrad
Terst
Vídeň
Sofle
Italia
9
article
Bar. Aehrenthal uvedl se jako oddaný stou
penec dohody s Ruskem. Zdálo se, že jeho sna-
hou jest upevniti útlé vztahy mezi Vídní a P'etro
hradem. Mürzstogský program byl jeho činem
Vznikl ve chvili, kdy Rusko neprodělávalo bo-
lostný proces regenerace a kdy jeho armádi
byla intaktní a stála pod tradicemi svých stt
rých vítězství. Po Mukdenů nastal obrat. Ra-
kousko zřejmě počíná více a samostatně zasaho-
vati do dějů Balkánu. Na Černé Hoře šíří se
duch nespokojenosti, v Srbsku kvasí to stále víe
a více a není nejmenší pochyby, že Vídeň nen
bez vlivu na tento proces varu. Starým způso-
bem, kterým tak neblaze proslul Goluchowski.
pracuje se sice dále — ale pracuje se v skrytu
a velmi opatrně. Za to však tím více rýsují se
plány obchodně politické.
Úprava dopravy dalmatské tvoří inirodukei
Účelem hlavním není však ani tak dosíci řád
ného spojení pro města dalmatská, jako spíše
ovládnutí dopravy na Skaderské jezero a tím při
poutání obchodního obvodu antivarského k li-
niím rakouským. Proti rostoucímu obchodnímu
vlivu italskému na Černé Hoře má býti postaven
obchodní interes i vliv rakouský. Politické dů-
sledky postupu tohoto jsou zřejmy a jasny. Ne
ušlo nikomu zajisté, že živý zájem Vídně o věc
dalmatské není pouze odpovědí na uherské po
žadavky, aby Dalmacie byla připojena ke krá
lovství chorvatsko-slavonskému, kam právně
ovšem náleží, nýbrž že nese se za číly dalšími
danými politikou italskou na Balkáně. Až dolu
ovšem zájem Ruska dotčen nebyl v nejmenším
Ani tím, že rakouská vláda připravovala pokra-
čování trati železné dráhy z Metkovičů po po
břeží Dalmacie do Antivari. To vše vyznívalo
snahou opevniti vliv rakouský protí italskému.
Goluchowský
Rusko
Vídeň
Balkán
Černá hoře
Dalmacie
Antivari
P ' etro hrad
10
article
Teprve letošní delegační zasedání přináší
vyjasnění. Baron Achrenthal oznamuje stavbu
nové dráhy, která má zřejmý účel dosíci při-
mého spojení mezi Sarajevem a Soluní. Staré
vzpomínky o tradicích rakouského postupu n
Soluň rázem oživují a z Ruska ozývá se hlučný
protest. Nová dráha má totiž býti pokračováním
dosavadní trati sarajevsko-uvacké. U Uvacu pře-
stupuje nová dráha hranice bosenské a vstupuje
do Novopazarska, má jíti kolem Sjenice, kde se
nalézá opevněný tábor turecký, k Novému Pa-
zaru a odtud do Mitrovice. V Mitrovici vyúsťuje
do dráhy mitrovieko-soluňské. Výstavbou trali
této dosáhlo by tedy Rakousko přímého spojení
na Soluň. Rozumí se, že projekt maskován jest
obchodně-politicky, ale prostý pohled na mapu
ukazuje jeho vážné poslání strategické. Nová
trať běží mezi hranicí srbskou a černohorskou
a ovládajíc Novopazarsko, umožňuje Rakousku
kdykoli s mocí brannou rychle zde zakročiti.
Baron Achrenthal
Nový
Sarajevo
Soluň
Rusko
Sjenica
Mitrovice
Rakousko
11
article
A pak: cesta na Soluň jest otevřena nejen ob-
chodu... Nemůže překvapiti, že v Rusku plány
pana barona Aehrenthala vzbudily vzrušení
Mürzstegská konference stanovila základem do-
hody rakousko-ruské status quo na Balkáněa
zachování daného poměru sil. Provedením pro-
jektů zmíněných rozhodně síla Rakouska n
Balkáně stoupne-
Hlavy přiliš ohnivé zřely již vyvstávati
krvavé červánky válečného nebezpečí mezi obě-
ma dosavadními spojenci. Tak daleko zatím arei
věci ještě nedošly, bylo však zřejmo, že Ruské
s novým stavem bezpodmínečně se nespokojí
Proti novým posicím nové posice. A z těchto
úvah vystupuje projekt nové dráhy, spojujíe
Černé moře s Adrií, Odčssu s Brindisi. Projeko
ruský spojuje totíž rumunské trati u Radujevaeu
se Zajčnrem v Srbsku, vytyčuje odtud směr no-
vého spojení k Niši, odkud dáno již nyní spojen
do Skoplje, stanice dráhy mitrovicko-soluiňské-
Rusko s tímto spojením však spokojiti se ne-
míní, nýbrž projektuje ze Skoplje dráhu do
Skadru a odtud k Antivari, kde končí zmíněná
již trať rakouská. Zde tedy oba spojenci opět
se setkávají.
Aehrenthal
Adrie
Odčss
Soluň
Rusko
Rakousko
Balkán
Brindisi
Srbsko
Niš
Skadr
12
article
Takový jest daný stav zápasu i konfliklu. Zřej
mo, že momenty obchodně-politické, které silně uvá-
deny v popředí, jsou zatlačovány momenty pohti-
ckými. Ale i tak zůstává faklem nepopíratelným, že
i Rakousko čmní vědomě ze své obchodní politiky
prostředek mocenský a že usiluje o navázání do-
brých vžtahů obchodních k obvodům, klerými novi
dráha procházeti má Jde o kraje, které na dílo civi-
lisační teprva čekají, které se probouzejí k touze kul-
tury a kde možno tvořiti divy. A kdo zde prvý po-
dojme se práce, nezůstane ani bez zřetelných úspé-
chů politických.
Devisa stalu quo na Balkáně jest tedy vystří-
dána heslem seutěžného postupu pracovního V prác
této netkví jen signum tvoření, ale i signum zápasu
soutěžení. Naše balkánská politika vslupuje tedy na
nové dráhy, které umožní našemu obchodu i průmyslu
více těžiti ze situace tamní a která ukládá i orgá-
nům vládním nové povmnosti k obchodu tomuto, ale
které běží současně ra krajní mezi nebezpečí záple-
tek a konfliktů. Rozpor, vzniklý mezi Berlínem
Pelrohradem, bude prozatím dle všech známek kli
ně urovnán. Ale vlastní jeho jádro zůslane.
Rusko, uvolněno z úvazků dohody můrzstegské
obrátí se přirozeně — jak „Rusj“ ostalně zřetelně i
— k plánům, klerými z Londýna a Pařiže vytyčo-
vali costy balkánské politiky ruské. Silná posice Ra-
kouska na Balkáně byla na západě vždy pojímána
za pevnou posici Berlína. Isolační politika anglická
ve příčině Němeska využije vhodné chvíle a mezi
Petrohradem a západem Evropy slanou se styky ještě
inuimnějšími. Líc nové politiky, kterou ve Vídní tk
lákavě zbarvují, má svůj rub, který není i2 tak sma-
vým.
Rakousko
Balkán
Berlín
Rusko
Londýn
Petrohrad
Evropa
Vídeň
13
article
Ale nám polilických důsledků činiti, nepřísluši.
Nám otázka není zatím než vílanou přiíležitostí do-
kumontovati, jak velikou roli hospo Jálská politiku
hraje v dnešním poměru sil v Evropě a jak hluboce
vsáhá i nyní do tvoření změn na mapě Evropy. Ne-
jedná se jen o zvýšený prodej hospodářských strojo.
tovarů starých a řady jiných do zemí Balkánu, ale
i o to, zda my Slovaně této říše, dovdeme v této
chvíli dokumentovati váhu svou v féto říši. Nová
lase balkánské obchodní politiky rakouské skýtá nám
možnost zdůrazniti, že jsme moceniským faktoremv
tomto slítu: budeme na výši okamžiku? A speciilně
ve chvíli, kdy se jedná o úpravu platů armády a kdy
možno i zde vysloviti požadavek důsledků, že Ra-
kousko není státem jen německo maďarským...
V mnulém týdnu obchodováno na našl
burse za smýšlení klidného a zájem obrácen
jak k hodnolám ukládacím, tak k akciím Z těchto
jednány byly akcie České banky Union za
241.50, akcie České společ. pro průmysl cu-
kerní za 152 — a akeie Pražské společn. pro
paroplavbu na Vltavě. a Labi za 600.—. Jinak
podáváno za akcie: Moravské eskontní banky
392 —, České průmysl banky 414 —, Úvěr
úslavu v Hr. Králové 449.—, Ž vnost. banky
240 —, Pražské úvěr. banky 527.—, české
banky »Union« za 241.50, První čes. pojišťov.
na život 270 —, První praž zastavárny 448.—
Hospod. úvěrní banky 382.50, Zajišťov. banky
145.—, Prv. čes. tov, orient. cukrov. 250. —.
Kolín. tov. kávov. náhražků 670.—, Pivovaru
v Čes. Budějovicích 805 —, Strojirny dř. Dan-
kovy 474.—, Podolské cemenlárny 200 —
Kolinské tov. na uměl hnojiva 420. —, Praní
česko morav. strojírny 875.—, Čes. společ. pro
nrům. cukerní 152.—.
dan
Kolinský
Evropa
Balkán
Vltava
Hradec
Králové
Kolín
Čes . Budějovice
Český banka
Union
Český průmysl banka
Ž vnost
Zajišťov
14
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 15. února.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Bilance rakouského úvěrního úslavu pro obch
a průmysl očekávána je vždy s jistým napjetím. Ne
jenom proto, že akcie této banky jsou mezinárodním
bursovním papírem prvého řádu, který udavá do
jisté míry tón naší bursy: váha úvěrního ústavu
jako největsí rakouské banky a ráz jeho obchodů
poutají pozornost celého hospodářského světa k jeho
bilanci — neboť tento svět ví, že z ni může mnoho
usouditi a leccos se z ní naučit. V účetní závěrce
úvěrního ústavu obráží se dosti jasně proudění ho-
spodářského života v této říši a vděti lze v ní
některé karakteristické tendence moderního vývoje
obchodních bank, jakož i jejich důsledky.
Na první pohled je jasno, že vzestup běžných
obchodů banky nebyl již tak prudký, jako v r. 1906
Tehdy v jediném roce sloupla položka dlužníků
123 mil. K, což zajisté byl neobyčejný vze tup ná
roků průmyslu a obchodu. Letos cizí vzestup pouze
19 mil. K. Toto ztišení ruchu a potřeb nastalo
zvláště ke konci roku a vzhledem k tomu nelze pře-
ceňovati také o 22 mil. větší portefeuile banky, po-
něvadž lze jej vysvětliti zmenšením potřeby ke konei
roku. Povážlivým je vzeslup obnosu obíhajících
akceplů banky. Tento způsob obchodu často setkává
se s kritikou hospodářských kruhů a částečně prá-
vem. Ohrumná suma akceptů 89 mil. K bude zajisté
nutiti úvěrní ústav k tomu, aby pomýšlel na nově
zvýšení kapitálu, tím spíše, že trh peněz jest takové
transakci přízniv.
Vídeň
15
article
Rok 1907 byl pro běžné obchody bankovní roz
hodně přízniv. Dokazují to všechny dosud uveřejněné
bilance bank i uzávěrka úvěrního ústavu. Ona činnos
moderních bank však, která jim přinesla jméno bani
spekulačních nebo průmyslových, způsobila jim v mi
nulém roce více nepříjemných než příznivých mo-
mentů.
Emisní činnost byla úplně podvázána, a to plat
především o druhém pololeti, bursovní poměry byly
nepříznivy a také obchody se zbožím nebyly vždy
nejlepšími výsledky provázeny. A tak po jinal
skvělém roce končí bilance úvěrního ústavu menším
ziskem o 571.000 korun. Jen s použitím daňové
reservy může banka vyrovnati bilanci lak, aby bylo
oprávněno vyplácení loňské dividendy. A tento mo-
ment jest karakteristickým pro posuzování moderních
tendencí v bankovnictví. Úzké spojení s průmyslem
16
article
a všechny toho důsledky nejsou pro moderní banku
vždy pramenem výnosů. Úvěrní ústav deminuje
v rakouské těžbě petrolejové, avšak toto jeho posta-
vení způsobilo mu již více starostí než zisku. Letos
tvoří pro tento obor činnosti ztrátovou reservu 1 1
mil. korun — je vyloučeno naprosto, že petrolejářský
průmysl vyšel již úplně z křečí krise? A výnos
syndikátních a konsorciálních obchodů zmenšil se
o 1.1 mil. korun, protože v r. 1906 došlo k několika
výnosným obchodům, kdežto v r. 1907 nebylo skorem
žádných.
Tyto zkušenosti, kterými moderní banka plat
výhody nových směrů svých obchodů, nelze ovšem
slepě uváděti proti těmto novým směrům. Bagehot
praví ve své slavné knize »Lombardstrect«: »že úvěrn
systém, který během let znenáhla vzrosti a přizpů-
sobil se našim obchodním zvykům a vrostl ve zvyky
obecenstva, dá se měniti, poněvadž theoretikové bo
zneužívaji anebo že jsou knihy proti němu psánys
A to platí o nových bankách, jak vytvořily s
ve střední Evropě: Nový směr, který vyvěrá z úzkého
spojení banky s průmyslovým podnikáním byl nut
ným, měl-li průmysl dosáhnouti toho rozvoje a těch
výslesků, jak tomu skutečně v Nemecku iu
nas jest.
Bagehot
Evropa
17
article
Bylo by nesprávno ledy využíti stínů, jež tua
tam vrhají se na nové cesty, proti oprávučno sti
lěchto. Jest ovšem nezbytno, aby v počinání bank
vladla opalrno t a rozvaha, aby zachovávana byla
rovnováha prostředků a cilů a všeobecně lu lze říci
že vždy bude dobré, budou-li výnosy a obraly běž-
ných obehodů v hílanci bank převažovati
Při uveřejnění bilance rakouského úvěrního ústavu
zarazila znovu jedna tendence, která dnes by již
nemě a mít nárok na uplatnění se: snaha zastříu
pravý stav věcí. Jasnost bilaucí akc, společností jes
jedním z požadavků, ktarý v novější době opět
opěl se ozývá. U bank požadavek ten je tím opráv-
něnější, že tylo ústavy spravují velké sumy cizích
kapitálů. Již oňského roku bylo lze pozorovati úči
nek snahy učiniti bilanci úvěr. ústavu méně jasnou.
18
article
Kdežto tetiž dílve udáván zvisšté získ z cenných
papíro a zvláště z konsorciálních obchodů, sloučen
tyto dvě položky toni v jednu.
Letos opět udán zisk na účtě úroků v jedné po-
ložce, kdežto dřive udáván původ úrokového zisku
dle jednotuvých druhů obchodu. Proti této tendenci
zatemňovací nulno vyslovit se co nejrozhodnějia
žádati vzhledem k ní, aby přiští akcinvý zákon vě-
noval této otázce náležitou pozotnost. Je nesporno,
ž právě v době, kdy v důsledku opouštění starých
cest vyskytují se tu a tam vážné stíny v bilancích
bank, je málo moudrým, zvyšovati jen nedůvěru
kapitálového obecenstva, které větří vždy něco špat-
ného tam, kde není dosti upřímnosti.
Minulý týden nebyl pro bursu příznivým. Cha
bost newyorské bursy půsbí na evropské trny velmi
tísnivě, a to přenáší se i do Vídně. Tasé mezi
narodní politická situace dávala podnět k znepoko-
jením, tak že některé přisnivě podněty domácí zů-
staly úplné bez účinku. Mimno to obchody zůstavají
značně obmezeny pro neúčast širších kapitalistických
kruhů.
Tri hodnot dopravních zůstal. neoživen, Zpráva
že dojde k dobodě s českou severní drahou, působila
příznivé jen okamž«, jinak smýštení bylo ochable
Poměrně nejpevnější byly akcie dunajské paropla
vební spol ečnosli.
Ve Nše brcné nechuli byly také kursy banko
ich akcií abé, čemuž nedoved a zabranit ani skvěl
bilance dolnorak, esk společnosti. Ostatně bilanee
uler. úslavu nenspokojíta nikterak.
Z hodnot průlnyslových, jedině akcie alpské
báňské společnsti zachová aly poměrne pevný kur
O tatní hodnoty ustupovavy ve všeobecné ochablosti
sy
Vídeň
19
article
Ukládací hodnoty klonily se ke kursověmu ústupu
Důležitejší kursov é variace v minulém týdunu se-
znati lze z tohoto sesta vení:
15. února 8. únor
Rak. korunová renta . . . . 97 80 98.05
Rak. zlatá renta!. . . . . 11685 117. 20.
Uhorská zlstá renta . . . . 112 65 113 30-
Ulierská korunová renta . . 9420 94 90
Turecké losy . . . . . . 185— 186 2
Rak, kreditky . . . . . . 64t59 648 5
Banka pro země rakouské -
45— 419 —
Uherské kraďitky
776.— 781 5 i
Bankovní jednola
536.25 533 4 90
Pozemkový úvěrní ústav . .
1068 1072
24 — 239.—
Živnoslenská banka . . .
675 75 676.75
Společnost stální dráhy .
141 75 143. 50
Jižní draha3. . . . ..
42j. — 427 —
Polabska draha
1120.- 110r—
Buštěhradská dráha lit. B.
116 — 1030.—
Dunajská paroplavební spol
517.— 520 —
Rakouská tovarna na zbroj
6.50 50 626 50
Alpinky
535 — 534..90
Rým.-muráňská společnost.
254r — 2515-
Pražska železářská společnost
735 — 736 —
Mostecka uhilařska společiost
475.— 487—
Schodnica
241.—. 240.75
Londýnská devisa
117 67 117 66
Živnoslenský banka
stální dráha
Schodnica 241
20
article
Ríšské marky
Z trhů penčžních. (15. února..) Dnešní bursa mi
nula zcela bez obchodu a podáváno pouze za akcie
První české lov. orient. cukrov. K 250.—, První praž-
ské zastavárny K 448.—, První české akc. pojišť. n
život K 270.—, Kolinské tov. kávov. něhražků
670.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 805.—, Živ-
nostenské banky K 240.—, České banky „Union“
K 241.50, České spol. pro prům. cukerní K 152.—.
strojírnyDaňkovy K 474—, Pražské úvěrní banky
K 527.—, Hospod. úvěrní banky 382..50, České prům
banky K 414.—, Moravské eskomplní banky K 392.—
Podotské ceměntárny K 200.—, Zajišťovací banky
K 143.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv
v Kolíně K 420.—, První českomoravské strojírny
K 875.—, Králověhradeckého ústavu K 446.— penize.
Videň Zotavení, které včera nastalo v Nové
Yorku ve spolku s klidnějším posuzováním otázky
balkánské, způsobilo na začáteční burse přívětivou
náladu. K největším obratům došlo toliko v alpin
kach a kreditkách, pražské železářské stouply o 25k
Na polední burse všeobecně přívětivá nálada po-
Irvala, protože cizozemské bursy měly vesměs len
denci příznivou. K větším obralům došlo však jen
v železářských papírech, kdežto jinak panovala zdr-
želivost a kursy se jenom málo změnily. Na ban-
kovním trhu kreditky se lehce zotavily, uherské kre-
ditky se značně zlepšily. Akcie rakouské banky
stouply, uherské hypoleční banky byly vyšší. Boden-
kreditky získaly bilancí, transportní byly zanedbá-
vány a jenom paroplavební se zlepšily, železářské
měly čilý obchod a kursy stouply. Na trhu ukláda-
cím byla tendence pevná. Na eskomptním trhu pe
níze stouply 41/29%.
Kolinský
Živa
Čes . Budějovice
Kolín
Nová York
Boden
první český akciový
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový banka
Králověhradecký ústav
21
article
Berlín. Zlepšené smýšlení, jež signalisováno
bylo z Nového Yorku, dopomohlo jedině akciím příme
interesovaných dopravních podniků k pronikavějšímu
zotavení. Najmě kurs baltimorských podslatně zlep
šen. Jinak nebylo v průběhu dnešním mnoho zaji
mavého. Kursy nevybočily přes včerejší hranici. Úva-
hy o povšechné situaci hospodářské nebyly nejlepš
a způsobily, že na trhu hodnot báňských došlo opětně
k drobným odprodejům za nižších kursů. V někte-
rých kasovních papírech podnikány zpětné koupě a
kurs mírně zvýšem. Pevnější byly rakouské kreditky
a akcie státní dráhy. Paroplavební společnesti do-
mácí trpěly ziskovými prodeji. Soukromý diskont
zůstal nezměněn, 43/3%. Sazba denních peněz 59.
Uhli na Vodňansku. Pokusné hledání na uhlí
blíže obce Račic u Vodňan mělo další úspěch v po-
slední době, kdy skulečně nalezena silná vrstva do-
brého, hnědého uhlí. Několik vagonů tohoto uh
bylo odvezeno ke zkoušce do Německa, kdež se prý
dobře osvědčilo. Dovídáme se, že podnikající spole-
nost zamýsli příštím jarem zahájiti řádné dolován
Uhl
Vodňansko
Berlín
Nový York
račice u Vodňany
Německo
22
title
Pledávky členů a věřitelů 42.782 K 33 h. Nájenrné
23
article
nejméně se 100 dělníky. Litovati jen dlužno, že spo-
lečnost těžařská jest úplně prušácká, kteráž nep-
chybně s oživením kraje přineso s sebou i rozpína-
vost germanisační. Našim finaněnímkruhům naskýla
se příležitost zakoupiti si zavčas pozemky v katastru
obce Račic, kde pravděpodobně nalézá se uhli ješte
na mnoha místech; než je skoupí cizácká společnos
némecká, abychom pak jednou nepykali těžce z
svoji lhostejnost, až bude ale již pozdö. Dnos, kdy
německá společnost není ještě majilelkou mnoha po
zemků jost ještě času k levnému si zajištění rozsáli
lých kutišť. Upozorňujeme na tuto příznivou okol
nost naše podnikatele ce nejdůtklivěji
Rakonlký Lloyd. Příjmy rak. Lloydu činily v
1907 30.707.959 K, t. j. o 1,206.498 K méně ne
v r. 1906. Výkaz za prosinec jast zvlášť nepříznivý
neboť konstaluje úbylek proti loňsku o 694.491 K
Působilo tu zmenšení dovozů a vývozů z Orientu
které jest ve spojení s obmezováním úvěrů v L
vaně, dále zmenšení dovozů z Indie, zvláště rýže
july a bavlny, a pokles spojení s Činou a Japonskem
Z Drážďan, 15. února. Puroplavba na Labi bude
dnem 19. t. m. směrem dolů i nahoru zahájena
Lloyd
Indie
Japonsko
Drážďany
24
article
Zakročení pražské obchodní a živnostenské ko-
mery v otázce zvýšení minimálních poplatků v želez-
niční dopravě. Jak známo, učinila rak. jižní draha
návrh, aby dosavadní minimální poplatky zvýšeny
byly ze 40 bal, na 1 K 50 hal. při nákladu spěš
ném a na 1 K při nákladu obyčejném Pražská ob-
chodní a živnostenská komora konala v důležit
olázce této podrobné šetření, dle jehož výsledku uči
nila rozklad k c. k. ministerstvu železnic proti ne
přiměřenému zvýšení těchto minimálních poplatko,
v němž zejména poukázala k tomu, že přijetím to
hoto návrhu byla by značně poškozena a stížen
doprava drobných zásilek, zvláště na kratší vzdále
nosti. Jeví-li se býti znesnadnění biízké dopravy
nevyhnutelným, budiž dle náhledu komory dříve
tom uváženo, zda by nebylo vhodnější při nákladu
spěšném mírně zvýšiti minimální váhu a za-
okroohlili ji na vyšší počet kilogramů.
Příjmy drah. V prvních deseti dnech února při
jala seve ro-západní dráha na trati A 641. 653
kor. (+ 41.526 kor.) a od počátku roku 2,642.67
kor. (— 68 224 kor.) a na polabské dráze 436.99
kor. (+ 23 300 kor.) resp. 1,818.708 kor. (+ 23.9
kor.). V těchže obdobích přijala jiho-severon
mecká spoj. dráha 251.787 kor (+- 22.652 kor.)
resp. 1,008.214 kor. (+ 11.001) — Statní dráha
přijala v první únorové dekadě 1,665.575 koru
(+ 20.929 kor) a od po átku roku 6.828.820 ko
( 72.930 kor. oproti definit. a + 30.197 koru
oproli provis). — Přijmy jižní drahy činily ou
1. do 10. t m. 2,998.897 kor. (— 88.294 kor.) a o
počátku roku 19,904.399 (— 42.352 kor.).
kora
ko
25
article
Prováděcí nařízení k zákonu o pensijním poj-
štění soukromých úřadníků bude vydáno co nejdříve
v delinitivním znění. Na původním návrhu k prová
děcímu nařízení provedeny byly po slyšení intereso
vaných kolporací některé změny, z nichž nejdůle
žilější jest změna ustanovení o náhradních ústavech
Hned v 1. čl. nastala změna ustanovení ohledně v
řejných úřadníků. Nyní zní tolo místo: „Otázka, zdal
jest považovati někoho za zaměstnaného ve veřej
ných službách, posuzuje se dle předpisů, směroduí
ných pro dotyčný služební poměr“, což oproti po
vodnímu znění znamená niožnost rozšíření okruhu
zaměstnaných ve veřejných službách. — Důležité jes
uslanovení ohledně rozlišování, zda dlužno považo
vati služební výkony za převahou duševní. Kdežt
v původním znění jmenovány byly určité stupné
předběžného vzdělání, praví se v definitivním naří
zení: Převahou duševní služební výkony lze před
pokládati i tehdy, když schopnost vyplývající z před
běžněho vz ulání anebo jinak vyskylující se všeobec
ný slupeň všeobecného vzdělání slejně hodnoty k vo
lifikuje k dotyčným, nikoli pouze ruč
ním výkonům pracovním. Nejdůležitější jes
ziěna uslanovení o otázce náhradníeh ústavá
Za náhrední úslavy lze uznati ony ponsijní úslavy
a pod, které jsou zřízeny dle dočasně platných před
pisů pro pojišťovací úslavy. Pehsijní stanovy, no
mály a pod považují se za smlouvy. Tyto mohou být
uznány, i když v zákoně stanovené ručení zaměslna
vatele jest obmezeno na zákonité minimum požitků
Ručení zaměstnavalele rovná se složení holové kouce
jejtž výše dosahuje náložité úhrady pojišťovalelsky
techrické. Uznání náhradních ústavů může se stát
teprve nazškhdě prováděního nařízení, ludiž až p
jeho vydání. V příšto ýdnu uveřejněny budou take
prvěl vzorné stanovy a-jednací tád pro státní pensljn
ústav
26
article
Zálržna vinohradská bude dnes dopoledne v
dvoraně vlastní budovy konati 34. valnou hromadu
Ve výroční zprávě uvádí se mimo jiné: Po řadě le
opírá se lentokráte výsledek pouze o obchodování
peněžní, nevykazuje ani jedné položky ze zpeněžení
vlastních realit. Náhlé zdražení peněz a zvýšení úro
kové míry překvapilo i nás. Byla skutečná obava, ž
výše míry úrokové a nezvyklý dosud u nás způsok
nabídek zláká k vybírání některé naše vkladatele
Cbavy ty byly skorem bezpředmětné a sahli jsme
k reeskontu (po třinácli letech) pouze v míře ne-
patrné. Přes to vše neklesl zůstatek vkladů, naprot
tomu vzrostly zápůjčky o dva miliony korůn, příjen
úrokový stoupl skorem na půldruhého milionu a re-
servní fondy obnášejí nyní již 1,947.628 korun. Se-
znam členů vykazuje počet 677 s 5444 upsanými
také sleženými závodními podíly. Ztráta jeví se hlav
ně u cenných papírů klesnutím kursů, avšak vyrov
nala se ihned z běžných příjmů. Vydání na daně zle
šilo se opěině o vrácení přeplatku z let minulých
Výslodek všeho toho jest čistý zisk 182.060 K 39h
sice v celku menší než r. 1906, za to se zřetelem n
zužitkování veškerého provozovacího kapitálu o dva
cel tisíc korun z obchodů peněžních větší. Zisku mi
nulého 216.867 K 82 h bylo valnou hromadou 17
února 1907 použito hlavně k rozmnožení reservníel
fondá (o 125.000 K) a částkou 30.000 K pamatováno
v poměru k tomuto velkému a mimořádněmu zisku
na dary pro účele dobročinné a všeobecně užitečně
Tímto rokem dosloupili jsme v ročním obratu peně:
jednoho sta milionů korun a zároveň při provodu-
ných poležkách přes jedno sto tisíc. Bilance vy-
kazuje následující položky: aktiva: hotovost
184.752 K, zápůjčky 24.531.744 K, přebytky
27
article
257.869 K, cenné papíry 2,584.645 K, reality
1,340.000 K, jmění inventární 15.721 K, hodnoty
pensijního fondu a kaucí 184 608 K atd., celkem
29,1501.267 K. Passiva: vklady 26.358.319 K, zá-
vodní podily 240.168 K, kauce 155.727 K, fondy re-
servní 1,947.628 K, výpůjčky 85.857 K, úroky 152. 86
K a i, celkem 28,968.206 K, správní přebytek
182060 K
Občanská záložna na Smíchově koná svou val
nou hromadu v neděli dne 23. t. m. o 1/410. hod
dopol. v Cbč. besedě. Účet rozvážný vykazuje k 31
prosinci 1907 tyto položky: Aktiva: Hotovost
100.733 K 24 h. Pohledávky z půjček: na směnky
1,788.499 K 44 h, na dlužní úpisy v úvěru osobním
257821 K 62 h, na hypotéky a stavební úvěry
5,427 143 K 14 h, na zástavy cenných papírů 470 K
Dlužníci v běžných účtech 1,082.688 K 29 h. Vlastn
reality 146.800 K. Jistiny uložené v peněžních ústa-
vech 108.469 K 52 h. Dotace a zálohy vlastní za-
stavárny 134.712 K 45 h. Cenné papíry 221.230 K.
Směnárna 114.802 K 12 h. Nábytek a zařízení kan-
celáře 8664 K 16 h. Tiskopisy 603 K 26 h. Různé po-
hledávky jiné 6897 K 56 h. Úroky do 31. prosince
1907 nedoplacené 12.783 K 26 h. Úroky z vlastních
výpůjček na rok 1908 napřed zaplaceně 25 K 10 h.
Úhrnem 9,412343 K 16 h. Passiva: Reservní fon
430.416 K 04 h. Fond pro kursovní diference 30. 830
K 06 h. Zvláštní reserva pro ztráty na pohledávkách
ze směnek 40.000 K Zvláštní reserva pro ztráty n
pohledávkách hypotekárních 55.000 K. Podpůrný
pensijní fond úřadníků a sluhů záložny 247.641 K
38 h. Reservní fond zastavárny 15.192 K 37 h. Zá-
vodní podíly 42.960 K. Vklady, uložené na knížky
8.223.077 K 40 h. Věřitelé v běžných účlech 140. 56
K 38 h. Vlastní výpůjčky 7014 K 21 h. Různé po-
Smíchov
podpůrný penzijní fond úřadník
28
article
z domu č. p. 339 na Smíchově na rok 1908 napřed
přijaté 1323 K 30 h: Úroky na rok 1908 napřed při-
jatě z půjček 83.925 K 59 h. Správní výtěžek 51.61
K 80 h Uhrnem 9,412.343 K 16 h
Okrosní záložna hospodářská v Novém Straše
koná řádnou valnou hromadu- delegátů v neděli dne
1. března 1908 o 9. hod. dopoledne v zasedací sini
vlaslní budovy
Národohospodářská jednota měla svoji ustavující
valnou hromadu dne 5. ledna 1908. Za předsedu
zvolen p. MUDr. K. Chudoba, za míslopředsedy p. Jos.
Jirousek, náměstek starosty král. hlavn. města Prahy.
zemský poslanec atd, pí. Baruše Jandová, choť po-
kladníka, p. A. Krejčík, velkoobchodník; do výboru
zvoleni pl. Kuklová-Bezděková, spisovatelka, p. J.
MUDr
K Chudoba
Jirousek
Baruš Jandová
A Krejčík
Kuklová
Bezděková
Smíchov
Praha
29
article
Ruml, ředitel »Securitas«, p. J. Vorlický, továrník,
p. J. Linhart, knihtiskař, p. E. Binovec, drogista,p
P. Kroupa, obchodník, p. J. Liebel, úřadník, p. Ja-
roslav Hajný, učitel, p. JUDr. E. Grégr, p. Ant. Ho-
řovský, obchodník s oděvy, p. red. Jar. Němec, pan
Ph. Mr. V. Boháč. Národohospodářská jednota sou-
střeďuje ve svém spolku výrobce, obchodníky
zvláště konsumenty! Jest to první spolek konsumentů
v Čechách a že hned v začátcích téší se přízni na-
šeho naroda jest zřejino z toho, že již dnes čílá
skupina konsumentů několik tisíc členů. Své míst-
nosti spolkové má Národohospodářská jednota poho-
stinstvím »Ústřednílo spolku českých žen« v míst-
nostech tohoto spolku, a sice“ Na příkopě č. 13, I.
patro, kde položeny též základy k založení vzor-
kárny dle lipského vzbru. Veškeré informace, po pří-
padě i tiskopisy lze obdržeti ve spolkových míst-
nostech.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytče
v ponlelí dne 17. února 1908 přihlášeno jest. 175
kusů hovězího dobylka původu domácího a 150 kuse
původu haličského,
Úplný adrosář města Mladé Boleslavi, obsahu-
jící na 4000 správných adres obchodníků, živnost-
níků, majitelů domů, dělníků, všech spolků a spole-
čenstev, právě vyšel nákladem reklamního ústavu
Františka Špalka v Ml. Boleslavi. K dostání u ka-
ždého knihkupce nebo přímo u nakladatele za ne-
pairnou cenu 1 K franko, čímž každému umožněno
důležitou pomůcku tuto si opatřiti.
Ruml
Securitas
J Vorlický
J Linhart
E Binovec
P Kroupa
J Liebel
Hajná
JUDr
E Grégr
Němec
Mister
V Boháč
Špalek
Čechy
Mladá Boleslav
Boleslav
Ústřednílo spolek český žena
30
article
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podaně směnky, cheky, poukázky a fak-
tury od 8-15 února 1908 K 25,333.209. 31, 1907
K 16,5 45 342 94. Součet všech podání od 2.
ledna 1908 obnáší K 141,177 893 63 a vykazuje
u porovnání s K 113.964 806 10 téhož období
předešlého roku příbytek K 27,213 087 53.
Záložna nuselská konati bude svou XV. řádnou
valnou hromadu dne 25. února o 7. hodině, večerní
v nístnostech Národního domu v Nuslích. Účet roz-
vážný vykazuje: Aktiva: hotovost pokladní korun
11.572.33, půjčky směnečné K 325.579.65, hypote-
kární K 119.454.—, vklady u jiných ústavů koru
12313.79, cenné papíry K 37.880.—, hodnoty slu-
žebních kaucí K 2000.-, inventář a tiskopisy koru
929.84, úroky dlužné K 856.43, přeplacené nájemn
K 29.18; úbrnem K 501.615.22. — Passiva: závodní
podíly K 28576.87, nevybrané úroky ze závodních
podílů K 3040.71, fondy reservní K 13.849.51, vklady
446.448.01, přeplacené úroky K 4924.72, kaue
úřudníků K 2000.—, zálohy« K 503.54,« čistý zisk
K 2271 86, celkem K 501.615.22. Členů má záložna
418 s 1536 podíly.
Nusle
národní dom
fond reservní K 13.849
31
article
Záložní úvěrí ústav v Hradci Králové. Ve
schůzi správní rady dne 14. t. m. schvalena byla
předložená bilance za rok 1907. Správní rada usoesla
se navrhnouti valné hromadě, která se bude konati
dne 5. března 1. r., dividendu 61429%,« l. j. 26 Ko na
jednu akcii. Učet ztráty a zisku jeví se oproti roku
předešlému následovně: výtěžky r. 1907: přeno
zisku z r. 1906 K 2129.98 (r. 1906 K 529 01), výnos
eskontu směnek K 237.284 71 (r. 1906 K 124.383.16),
výnos úroků K 313.502.22 (144 707.41), výnos ostat-
ních obchodů bankovních a směnárny K 145.060.85
(111.248.45), výnos realit K 14.466.38 (15.293.31),
úhrnem K 712 444 14. — Náklady: daně, přirážky,
kolky, poplatky, náklady správní, služné, příbytečné
a remunerace K 165.062.11 (r. 1906 K 104.378.79),
úroky z vktadních knížek K 215.269.76 (102.136.13).
úroky z poklad. poukázek K 10,940.42 (11.718.01),
5% amorlisace movitosti K 1618.75 (1704.—), úbrnem
K 392.891 04, celkový získ K 319.553.10. — Správní
rada usnesla se navrhnouli letos valné hromadě
1/2% menší dividendu, navrhuje však přiděliti více
reservním fondům, aby tyto pokud možno nejdříve
stouply v poměru ke zvýšenému akciovému kapitálu.
Král. uherská akciová dopravní lodní
společnost v Budapešti nám oznamuje, že
pondělí dne 17. t. m. počne s dopravou moučných
3214
a mlýnských výrobk
Trhy peněžní
Vídeňská bursa
Král
Hradec Králové
Budapešť
11.718 . 01
32
article
Renty:
4procentní papírová květnová . .
4 2procentní . únorová . .
sprocentní stříbrná lednova ..
F2procentní » dubnová .
4procentní zlatá rakouská
Iprocentní korunová rakouská
31/zproceniní korunová (mnvest.)
(procentní zlatá uherská
4procentní korunová uherská.
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . . .
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . ..
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . ..
turecké . . . . . . . . ..
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4 %
Banky
Česká průmyslova . .
* »Unione
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . ..
moravská eskontní . . . . ..
rakousko uherská . . . . . .
anglo- rakouská
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . ..
uherská všeobecná úvěrní ..
všeob. rak. pozemk. úvěrní úslav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . .
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . ..
Polabská dráha
Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.)
Pražskoduchcovská dráha kmen.
ústřední banka
Český průmyslov
Union hospodářský úvěrní pro Čechy
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
34
article
Závěrečné kursy
15. února 14 února
97 85 97 85
99.85 99.9
97.85 97 85
99.85 99.90
116.85 116. 85
97. 80
97 80
89 10
89 10
112 65
112 65
94.15
94.30
85.25
85 . 15
91.35
91.20
151 90
35
article
151.90
214.—
262 75
450.—
510.—
150.25
36
article
216 —
262 75
450. —
510.—
150 10
185 40
37
article
185.—
97.75
97 75
98.80
90 70
100.—
38
article
97 75
97.75
98 65
90 70
190.—
414.—
383.—
39
article
414.—
383 —
1700.—
305 25
415.—
587.—
613.—
641.50
776.—
1068.
536 25
547.25
466.—
2928.—
1125.-
1125.—
395. — 395.50
436.— 434.—
423.—
423.—
404 —
407.—
40
article
1695. —
305 50
414 50
585.—.
613.—
640 50
772 —
1067.—
536 20
547. 50
466.—