ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 97cc4af0-7594-11dc-9fe0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 39, person 50, org 4, work 3
1 masthead
Ročník KXXXV III.
2 masthead
tyt vátsll šnli
3 masthead
lov ovšna šm
4 masthead
V Praze, v neděll 16. února 1908.
Praha
5 masthead
lobote doit nsm el mn llior odanaH see jl
6 masthead
Lislo 46.
7 masthead
onnleon
8 masthead
91 onb At
9 masthead
voš v lelianoslio
10 article
Na rapní a odpal. H1st předplání sa v Prave v adnainistra na rnňisle na čirri lota s dvají čnnáskou no mřsle . . . . . 2 K 50 k na ttot lta . . . . 7 k 50 ve alíalkich: 2 K so na měskc . . . Toštou: na měsie. . . . . . načtvrl leis . . . . P K o0h s dvojí zásilkou ra pěsl . . . k e
H 1
11 title
Dnešní čisla pre Prahu le o 18 stranácl.
12 article Slovo k českým srdcím.
Slovo k českým srdcím. Již příštího čtvrtku, 20 února t. r. svodna bude ve venkovských obelch našich první volební bitva pro český sněm. O týden později pak nadejde druhá volební bitva po měslech našich. Dle všech zpráv povolán bude z voleb těch vzešlý sněm království českého k řešení úkolů nad jiné těžkých a pro budouenost vlasti naší předůležitých Především prý půjde o nový volebn řád sněmovní a tudiž i o změny ve zřízení zemském, dále prý se pomýšlí na hojení centralismem tak krutě zbědova ných financí zemských a konečně na národ nostní rozhraničení okresů za účelem rozdě- lení země v nové kraje s krajskými vládami a později snad i krajskými zastupitelstvy čímž má býti zjednán podklad k jakémus přiměři mezi oběma národy země podle přání a choutek Němcův. Ačkoli všechny tyto plány vlády dosu zahaleny jsou v mlhách, tož přece máme my Čechové veškeru příčinu mití se na po zoru a vyslati do nastávajícího sněmu na šince nejzkušenější, obeznalé v tězké prác politické, zápasniky nejbystřejší a nejstateč nější, na něž lze se spolehnouti v hodine zkoušek sebe těžších, že stačí velikému úkolu nejen v obraně vlasti a národa svého proti úkladům a nájezdům přemocných ne přátel, ale že dovedou konečně náš staro- slavný bíločervený prapor ověnčit vavřínem vitězství.
Němcův Čecho
13 article
Nuž, jakže vypadají naše voje v před večer bitev? Jaká jest naše zřízenost strate gieká, naše připravenost a pohotovost ke obraně i k ofensivě? — Pobříchu musíme si doznati, že pohled v branný náš tábor v předvečer bitev není naprosto utěšenýa nadějný. Snad nikdy ještě od našeho vzkří- šení k novému životu národnímu nebyl jsme my Čechové v nitru svém tak roztří štěni a rozptýleni, jako dnes. Ačkoliv si na, potkání, všichni říkáme že toužíme se vymanit z nesnesitelného po- druží cizovlády, že chceme žít svým vlast- ním plným životem svéprávného národa ve svobodné, odvěké vlasti své: tož nicméně nemusíme, ba což smutnější ještě, ne chceme se vespolek dohodnout o prostřed- cích a cestách k eili tomu přežádoucímu. nechceme si upřímně, srdečné a vážně spolu domluvit, jakými akcemi brchom měli pře- konávat četné a veliké překážky, jak se shluknout proti útoku nepřátel, jak vystihnout moment ku pospolitému výpadu z pevnosti naší — my rveme se v té oblehané a ohro- žené pevnosti české mezi sebou čím dále tím sočivěji, my tříštíme se napořád v hoj- nější strany a frakce, kteréž se na vzájem pronásledují nevraživostí a záští nesmířitel nou. Strany politické a stavovské samy o sobě nemusí být ani v malých národec žádným neštěstím. Naopak, bývají přiroze ným důsledkem jeho duševního politického a společenského rozvoje. Než, vždy za pod mínkou, že tvoří se v rámci společ ného národního celku k obraně určitých druhotných zájmů, nad něz však vždy jim zůstává vyšší a svě- tější pospolitá věc všenárodní, tak že jsou ochotny přinésti této v kazdé době potřebnou obět.
Čecho
14 article
Takových stran může býti sebe víc — věc národa neutrpí. Než tam, kde strannické tříštění se zajde tak daleko, že bezohledně sobecky přetrhává pásmo solidární povinnosti k velké pospolité věci národa svého, tak že ani ve chvíli patrného a velikého nebezpečí, hrozicího národu, nedovedou strany překo- nati své nechuti vespolné, nedovedou si po dati ruce ke svornému součinu pro zdar věci národní, alébrž jdou každá sobecky svou cestou, jedna proti druhé, pojdižsi z toho věci národní škoda, ba pohroma jakákoli, tam zvrhají se strany po- dobné, ať politické nebo stavovské, v ne- řest a zlo, které může se státi i národu sebe pokročilejšímu záhubným. Nejen dějiny ne- šťastné Polsky, ale i dějiny vlastního národa našeho po smrti Žižkově skytají nám věru dosti výmluvnou výstrahu o záškodnosti podob- ného roztříštění sil národních v strany a frakce, jichž vespolná nenávist k sobě jest větší, nežli jich láska ku pospolité věci národa, jimž zájmy strannické jdou nad veliký zájem vla- stenecký tak, že i před tváří vrahů vlasti své neustávají se potírat a pronásledovat záští bratrobojnou až na krev. s
Žižkův Polsko
15 article
Ruku na srdce: nevypadá to v před večer bitev volebních, pro budoucnost na- šeho národa snad osudných, též v našem táboře podobně? Ovládá většinu našich stran dnes duch lepší a vznešenější? Dohodly se aspoň, aby v místech přímo nepřítelem ohrožených jako na Novém a Starém městě pražském na Smíchově a Král. Vinohra- dech naše šiky národní byly sem- knuty? A není se co báti, že tato roz- tříštěnost způsobí nám národní ostudu užších voleb s německými protikandidáty ve vlastní naší domovině, jako se stalo již v květnu m. r. o říšských volbách? Pro uvarování této hanby vyzýváme všecky naše voliče, aby do jednoho dostavili se k volebnímu osudí — pro budoucnost však z té duše ná- rodu našemu přejeme, aby tyto letošní volby byly posledními, které zastaly jej v takové žalostné rozháranosti mysli, v takové anar- chii duchův, v takové nelásce a sočivost Čechů proti Čechům ! —
Král Čecho Smíchov
16 article Delega ce.
Delega ce. z Vídně, 15. února. (K. k.) Uherská delegace rokovala v dnešní plenárn schůzi o úvěru okupačním na ro k 1908. Ref. Hottsy jej doporučo val. Chorvatští delegáti Vinkovič a B abie- Gjalski přimlouvali se za autonomii zabraných zemí a stěžovali si do jejich germanisování. Onen do- vozoval, že jen 12.6 proc. úřadnictva jsou Němci přes to žádá se na všech veřejných úřadnicích zna- lost němčiny. Nový tiskový zákon stíhá tamní žur nalisty jako sprosté zločince. Del. Zboray ubezpečoval min. zahraničníc věcí podporou maďarské delegace v tažení lisku proli novopazarské dráze. Ve správě Bosny lze pozorovaii od lonska značný pokrok. Schvaluje ministrovu zá- sadu zachovati Bosnu Bosňanům. Po Moluarově řečí bylo povšechné rokování skončeno. Ministr šl. Burian popíral, že poněmčuje bo- senskou správu. 83 proc. úřadníků je prý národno- stí slovanské. A je to pravý elitní sbor. Bosňáko je v úřadním p stavení již 125. Znalost němčiny nežádá se povinně, ovšem však znalost jazyka zem- ského. K ústavnosti se již přechází. O zásadách samosprávy okr. zastupitelstev se již pracuje. Na rozložení vojska nemá vlivu, avšak příslošné nařízení neobsahuje protislovanských ten- dencí. Neshody mezi ním a bosenským obyvatel- stvem vysvětluje se tím, že Bosňané si přejí, aby postupovalo se rychlejším tempem. Tisk v Bosn oll
Gjalský Němec Bosňan Moluarův Burian Vídeň Bosna
17 article
je mladým zařízením a mladými jsou též spolupra- covníci. Třeba tyto živly vzdělati a teho dosáhne se jen, bude li se zákon přísně prováděti a přesvěd- či-li se osoby jim posližené, kam až smějí se odvá- žiti. Demonstrace v Sarajevu nebyla pouhým a prioristickým volem v záležitosti obecního řádu. Vitá každý podnět k zakládání továren, ne však umělé a přehnané pěstování průmyslu. Mumnořádné koncese se již neudělují. Při varežském podniku jde o to, aby akcie v majetku správy byly prodáný, pro- tože bosenská zemská správa chce věnovati obnos v podniku tom investovaný na rozšíření sarajevského nádraží, k čemuž třeba přes 3 mil. K. Olázka cu kerní snrlaxy byla rozřešena způsobem Bosnu poně- kud tížícím, ba snad pro ni nešetrným. St pendi pro universitní posluchače z Bosny nejsou omezen jen na universitu vídeňskou a záhřebskou, nýbrž udělují se také pro universilu pešťskou. Bohužel o toto stipendium ucházeli se doposud toliko dva po- sluchači. Na to schválen okupača! úvěr povšechně i v podrobnoslach. Tímž uherská delegace v y řídi la všechny předtohy.
K Olázek Sarajevo Bosna
18 article
Rakouský odbor pro olázku vojensk ýcl dodávek ukončil své porady a usnesl se na ně kolika resolucích. V záležitosti zemědělských dodável byly ve smyslu podnětů, daných za rokování, usne seny dle referentských návrhů tyto resol uce: a) Ministerstvo vojenství se vyzývá: 1. Při roz dělování dodávek zemědělských výrobků buď každý jednotlivý předmět zemědělské dodávky opatřen de kvotového poměru. 2. Buď sestaven celkový výpočet, aby se mohlo stanovili, že rak. polovina říše při celku dodävek, počítaných dle peněz za ně place- ných, dosahuje úplného kvotového podilu. 3. Jestliže v letech neúrody nebo ve zvláštních výjim ečných případech nelze hraditi úplnou potřebu dle kvoty má min. vojenství v každém vyjimečném případu sděliti ve zprávě předložené delegaci, proč bylo upuštěno od zmíněného pravidla. 4. Při všech dodávkách, bez ohledu prováději-li se producenty nebo obchodníky. buď předem podán důkaz, že výrobek je rak. původu, jakož i pravý že je a neporušený, po připadě ma býti důkaz ten při vypsání dodávky učiněn pod- mlnkou; důkaz ten buď podán hodnověrným vy- svědčením o původu, 5. Uvedeně zásady budtež zvláště při opatřování rement so nejvíce zachovávány.
19 article
6. Pronajímání buď dle možnosti obmezeno a proto rozmnožena vojenská skladiště a postupně buď roz- množován stav zásobovacího sboru také přijímáním občanských dělníků. 7. Buď utvořena kom se pro zaznamenávání a stanovení cen a takové komise organisovány v sídlech jednotlivých sborových veli- telstev. Než se tak stane, ať intendantury vyslech- nou dobré zdání hosp spolků, obchodních komor společenstev o dodavacích lhůtách a stanovení cen při nákupech. 8. Boďle dle možnosti podporována zemědělská společenstva a zejmena napomáháno p zřizování skladišť. 9. V zemíeh, kde hosp společen- stva nejsou ještě rozšířena, buď zatím zavedena volná orginisace ke všeobecnému provedení dodávek zemědětských potřeb pro vojsko v celém Rakousku vybudována za součinnosti zástupců zemědělských spoločenstevních korporaci, 10. Všechny smlouvý o dodávkách a všechny ostatní listiny a spisy o pro- vedení takových dodávek (korespondence, podání. nákladní listy, vysvědčení, kvitance atd) nepodléhaji poplatkům a kolkům. 11. O pravidlech a způsobech dodávky zemědělských předmětů buďle pořádány kursy zkušenými úřadníky intendantury a skladišt v sídle zemědělských spolků anebo společenstavních svazů. 12. Vyjednávání s min. obchodu o organisaci kontrolní a evidenční služby ve zvláštním oddělení jeho buďte co nejdříve ukončena. 13. Min. vojenství přičiní se, aby min. orby byla součinnost při prová- dění zemědělských dodávek a dozor nad nimi zají štěn tak jak v průmyslových a živnostenských dodávkáel přísluší uberskému min. u obchodu, a jak zavedenaje pro min. toto od r. 1900 pro dodávky maloživáostedské
20 article
14. Poněvadž min. ocby hodlá zavésti stálou orga- nisaci pro záznam cen předmětů zemědělských do dávek na základě cen na burse placených se zře- telem na místní rozdíty a na základě spolehlivých zpráv, vyzývá se min. vojenství, aby proto setrvalu s min. orby ve stálých stycích. Min. vojenství vyzývá se důtklivě: 15. Kupní ceny remont buďte v zájmu adržení chovu htodících se remont stanoveny se zřetelem na nynější zvýšené uáklady průměrně na 800 K za jednoho koně. 16. Celková potřeba koní pro vojsko buď pokud možná opatřována výhradně od chovatelů koní. b) Min. vojenství se vyzývá, aby tam, kde jsou společenstva, zadalo jim dodávky zemědělských pro nse
21 article
duktů. Společenstva buďte o tom vždy v časně vy rozuměna a zpravena, a dána jim předntost před každým jiným dodavatelem. (Navrhl del. Staněk.) c) V min. orby buď zřízen odbor, jehož úkolen bude stanovit a zabezpečit na základé všech způ- sobilých prostředků podi rakouského zemědělství na kvotových dodávkách. (Navrhl del. br. Clam M artinie. V záležilosti dodávek průmyslových živnostenských byly schváleny tyto resoluce a) Dodací lhůta pro práce, které mají býti nyn zadány, buď příměřeně prodloužena. b) Ministerstvo vojenství se vyzývá, aby v do rozumění s kompetenlními instancemi vybovělo př vypsání soutěže na práce erární oprávněnému přán dělníků které lýká se stanovení mzduvých sazeb pro dělníky vyrábějící jednotlivé zboží. c) V uherské delegaci navržený průkaz bud. pokud min, vojen tví vyhoví tomuto požadavku, poo užit také pro království a země na říáské radě za- stoupené, resp. pro rakouskou vládu, při čem? bu rozšířen na veškeré v jenské dodávky průmyslových a zemědělských výrobků.
Staněk
22 article
d) Min. vojenství se vyzývá, abv při posuzován jakosti surovin, polotovarů a konečných výrobků po- užívalo v obou státech stejné methody, stojící na výši vědecky zdůvodněného pokusnictví a aby empi- rické odhadování hodnoty omezilo jenom na ne- zbytné výjimky. e) Min, vojenství, vyhovujíc resoluci usnesené v posledním zasedání delegaci a tehdejší přípovědi zvýšilo dosavadní 25proc. podíl malých živností n dodávkách obuvi a j. koženého zboží o 10 proc. teda z 25 na 35 proc. a tím učinilo první krok ku postupnému zvýšení pod-lu malých živností na vo- jenských dodávkách, který oproti jakosti výrobků. která se od 10 let zvyšuje, je sám o sobě velice ne- patrný. S 10proc. zvýšením dodávek byly však spo- jeny podminky takového druhu, že hodnota tohoto skrovného ústupku byla velice pochybná a v povo- laných kruzích vyvolala oprávněné roztr pčení.
23 article
Z ministrova odůvodnění těchto podminek a před- pokladů nijak nevysvítá jejich nezbytnost a rakouská delegace vznáší proto na ministerstvo vojenství na- lehavou žádost, by od těchto podmínek upustilo. 1. Ministerstvo vojenství se vyzývá, aby používale u vojska prádla a j. důležitých předmětů ze lnu, ab,y se však příslušné dodávky zadávaly jen firmám, js2 mohou dokázati, že v dostatečném množství odbíraji domácí len. Zpravodaji pro výbor byli ustanoveni delegát ryt. Kozlowski pro dodávky zemědělské a delegst dr. Exner pro dodávky živnostenské a průmyslově. Je v úmyslu rokování o správě užšího výbora provésti v pondělní schůzi vojenského výboru ve souvislosti s debalou o mimořádném rozpočtu na voj- sko a na základě ústoích referátů obou zpravodajd.
Kozlowski Exner
24 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 15. února. (Řišská rad a.) V parlamentních kruzích se proslýchá, že prvá plenární schůze poslanecké sněmovny říšské rady bude dne 17. března. Před tím bude na ně- kolik dní svolán zemský sněm moravský, aby prodloužil platnost zatímného rozpočtu. V Praze, 15. února. (Mi n. Abraha m - wicz o haličské volební oprav ě.) Polský ministr krajan, ryt. Dav. Abrahamowie meškal včera ve Lvově, kde se rozloučil s okres- ním výborem, jehož byl 30 let starostou, načež promluvil kandidátní řeč ve schůzi velkostatkárá skupiny lvovské. Min. projevil politování, že sně- movní volební opravu provedl sněm starý. Odpo- vědnost nesou přý oni živlové, kteří na říšské radě svými pilnými návrhy protáhli vyřízení uherského vyrovnání na tak dlouho, že posla- necká sněmovna se mohla rozejíti teprve před samými Vánocemi a na dodatečné zasedání haličského sněmu nezbylo již času. Ale polské kolo (rozuměj jeho konservativná většina. Pozn- red.) bylo ochotno přinésti oběť a požádati za svolání sněmu v době vánoční, kdyby byl kom- promisní návrh, jejž konservativci nabizeli, do šel souhlasu poslanců ruských a jiných radikál- ných stran ve sněmě. Poněvadž se to nepoda- řilo, nebylo možno volební právo rozšířiti, a to tím méně, že sněmovní mandáty vypršely 27. prosince m. r. Po této omluvě ryt. Abrahamowiez
Praha Lvov poslanecký sněmovna Vánoce Řišská rada
25 article
V drobném prodejlt rsnní člslo o sobě . odpoledni Ve filialkách na venkově raaní čisla. . . . . . odpolední . . . . . . . . ak Inserál v plali se hotevě nspřeš. Předplacení a lnsarty přijímá sdnaslnl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se ték rrdakce fiskárna a ezpodíce „Národnich Listů“ Bukopisy se nsvracsjí- prohlásil, že jest pro to, aby se volební práve rozšířilo na nejširší vrstvy obyvatelstva, ovšem takovým způsobem, aby neutrpěly újmy dosavadní tradice haličského sně- mu, jakož i národní zájmy polského národa. Této zásadě zůstane prý věrným i v novém sněmě, pro nějž se uchází o mandát, klerý mimo to bude mu důležitou oporou také v úřadě mini- sterském. Shromáždění velkostatkáři ministrovu kan didaturu ovšem přijali. V Praze, 15. února. (O vlašskou f- kultu.) „Slovenec“ má z Terstu zprávu, že liberální vlaští poslanci Rizzi, Bartoli a Marani nebyli nikým zpraveni o vládním úmyslu, zří- diti vlašskou právnickou fakultu ve Vídni. Nikdo se jich také nezeptal, co o té věci soudí. Riz zi má za to, že otázka vlašské university vůbec se nedá rozřešiti; Marani se vyslovil v ten smysl, že vláda vlašskou vysokou školu v Terstu nepovolí za žádnou podmínkou a Vlachové bu- dou tedy nuceni spokojiti se fakultou vídeňskou.
Rizzi Bartoli Maran Vlach Praha Terst Vídeň
26 article
Vídeňský zpravedaj terstského „Piceola“ zvěděl v ministerstvě, že otázka vídeňské vlaš- ské fakulty není ještě definitivně rozhodnut; budeť dříve třeba vyjednávati se všemi parla- mentními stranami. Němci dělají zatím draholy. ale vláda prý doufá, že časem povoli. S uznáni zkoušek, složených na italských universitách, by sešlo, kdyby se ve Vídni zřídila samostatná právnická fakulta. Ze Lvova, 14. února. (Z volebního ru- chu v Ilaliči.) V Bojanově u Niska padla nová, krvavá oběť letošního volebního ruchu v Haličí. Při volbě volitelů v této obci zvítězili na celé čáře polští lidovci. Mezi zvolenými v- liteli byl též Jan Bojanowski. Přívrženci konservativního kandidáta Kosthcima usmyslili si pomstiti se za svou porážku na lidovcích. Při- ležitost se jim naskytla za chvíli, když Bojanow- ski vstoupil do krěmy, kde si chtěl koupit tabák. V krčmě sedělo několik přivrženců Kostheimo- vých; i vrhli se na Bojanowského, zmlátili jej pěstmi a cestář Jan Pisztor bodl jej tak silně nožem, že se skácel jako mrtvola. Boja- nowski byl chudas, ale poctivá duše a nik-ly při volbách svého blasu neprodal. Strana staroruská uveřejňuje v „Gali- čaninu“ svou kandidátní listinu, schválenou „Národní radou“ ruskou. Kandiduje celkem v 39 okresích. Ze známých vůdců strany kandi- dují dr. Dudykevič v okrese brodském, dr. Sjokalo v Drohobyči, dr. Mich. Korol v Žel- kvi. Z říšských poslanců ruské strany kromě dra. Korola nekandiduje nikdo.
Němec Bojanowski Kosthcim Bojanow Pisztor doktor Dudykevič Sjokat Mich Korol Vídeň Lvov Bojanov Nisko Halič Bojo Drohobyč národní rada
27 title
Politické zprávy zahraničné.
28 article
V Praze, 15. února.
Praha
29 article
Anglický pohled na položení v Evropě a na Bal káně zvlášt. Znamenitý londýnský dopisovatel „Nového Vremene“ Argus (Veselický Božídarovič) uveřej- ňuje rozmluvu s anglickým státníkem o mezi- národním politickém položení, jenž pravil: Položení na jihovýchodě Evropy značně se zhoršilo zásluhou neobyčejně nepřiznivému vll- vu ze středu Evropy. Ovšem nelze bylo očeká- vati, že by se německá politika snadno sml- řila s přeskupením velmocí a zvlášlě se z asta- vením angloruského antagonismu jenž dlouho byl pramenem úspěchů Německa- Německo skládalo velké naděje na ceslu císaře Viléma do Anglie, jež byla velkolepým pokusem o zřízeni a nglo-ně me eké dohody, která by šla hloub a dál, než dohoda Anglie s Francií a Ruskem. Pokus ten
Argus Vilém Evropa Bala Nový Vremen Německo Anglie Francie Rusko Veselický Božídarovič
30 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 15. února. š — (Kronika) »Jsou-li Čechové ná rod — slovanský?« táže se s oušklebkem ně- mecký spisek, vyšlý onehdy ve Štrassburku Aulor pobyl delší dobu mezi námi, sludoval nás jak praví, důkladně. Povidá, co si o nás mysli Snaží se být co možná štiplavý a pichlavý Přes to vás četba tuze nepodráždila. — Čechové jsou původem smíšenci mon- golské krve! usuzuje pisatel. Staletý pobytv sousedství mocného a vzdělaného živlu germán- ského měl pro ně přirozený následek. Malý kmen barbarů podlehl rychle vlivu sousední kultury. Dnes je malý národ úplně prostoupen germanisací. Už leda jazykem a k tomu na- mnoze umělým, dost defektně se odlišuje polom zvláštní dětinskou domýšlivostí a jakous malomoenou záští k Němectvu, svému kulturné- mu dobrodinei! .. Jak viděl, nepovidá muž celkem mnoho nového. Především u té »mongolské krve« se za- stavite. Jak se k ní Čechové dostali? — Znalost pradějin evropského lidstva má dozajista své slabiny, praví spisovatel a přib ývá jích, čím dále nazad postupujeme, až konečně splývají v naprostou šeď pouhých domněnek. A kde všecko splývá v naprostou »šed domněnek, má ovšem každý právo na domnénku »svou«. A svého práva autor velmi důkladně užil. S dobou tak zvaného stěhování národů ne- provozují dějezpytci mnoho ostychu. Postrkují národy s místa na místo po pevnině, přes hory doly a řeky, jeden přes druhý, z konce do konce, zcela bezstarostně. Přejele si vědeekou »domněnku«? Zde jest. — Také Čechové za oné temné doby dlouho přecházeli sem a tam, nežli nalezli trvalé sidlo.
Čecho Němectvo Praha
31 article
Dlouho si poseděli někde za Urálem. A tam svoji krev tak silně pomísili mongolskou, že, A podklad domněnky? Přáli byste si zvě- děti podklad? Je očitý ! Autor studoval plemeno z blízka. Žil v zemi, cestoval po kraji, pozoro val, srovnával. — Naskytly se mi typy, jaké by na řece Yalu byly jako doma. Nejen tvar obličeje, i po- sťava, vůbec rozměry tělesné k mongolskému plemenu sluší! Jak mezi lidem tak i mez vzdělanci naskytají se široké tváře, výčnělky licné, š kmé oči, široká ústa, vytáhlý trup n krátkých nohách, krátce průměrný asijský typ . .. A jinde, na příklad v Německu, ve Francii v Alpách náš pozorovatel nepotkal »široké tváře. šikmé oči, výčně-ky licné« a podobné tvary? Nepolkal! Zdá se, obmezoval své studi »typů« jenom na obvod zemí českých. A jiných dokladů pro svoji »mongolskou domněnku« krom postav, tváří, trupů, nohou — neuvádí? A proč pak temnotami dávnověku ne poslal naše předky na pouť po světě ještě dále Třeba někam na jih, přes Arabii a k hornímu Nilu? A proč nenechal je tu trochu posedět a získat také ještě nějakou krůpěj krve — ethiopské Nenvádí. Je skromný, zůstává při domněne jediné. Inu! Hledě k bujnostem fantasie jiných strůjců »slovanských« domněnek v německém stařinozpytu, můžeme dobrého muže po té stráne v klidu ponechat, aby se bavil, jak — umí.
Yala Nepolkal Německo Francie Alpy Arabia horní Nil
32 article
Zajímavější by bylo, co vykládá za přím o nás vědomosti. ve sl Odpůrce, který pro vlastní zájem snažís vidět věrně a přesně, stojí vždy za poslech. třeba nás chtěl výrokem svým dokonce rozdriit a zničit. Aspoň je spíše hodnověrný, nežli na příklad host, kterého jsme si pozvali, zahrnuli nejvybranějšími pozornostmi, po výborném obědě jej provedli svým domem a hospodářstvím, kde jsme dříve dali všecko hezky uklidit, vysmejčit a vyleštit a potom na pohovce, při dobrém cigaru a dobré kávě mu předložili důvěrnou otázku: *) Sind die Tschechen ein slavi sch e Volk? Nenestes über die Molive des Sprachen kampíes in Oesteniech. Von E wa ld Bau m.
Volk ld Bao
33 article
— Tak, velectěný přileli a leď nám povězte. co si o nás vlastně myslle! Ale, zcela nepo krytě, prosí me ! . . A host, rozumí se, nehodí nám za odpověd nikdy žádný škopek na hlavu! Mivá z pravidla už připravenu spíše nějakou kytičkul Náš štrassburský zpravodaj dívá se tedy poněkud jinou dirkou! Nu, neškodí! Napřed trochu hisťorie. Knižala a králové čeští, vedeni »zdravým poznáním«, toť se ví, spěchali odedávna po klonit se vrehmoci sousedního germánstva. Zval Němce do země a zakládali tak už duešní proces přerozovací Praces trval řadu století. Přišla n zbytná kafastrofa bělohorská, polom 1.50 1 úplného zněmčení země. A ostatek je zjevný — Železitá lázeň zněměilosti potrvala do statečně dlouho, aby proces mohl být dokonán Lze klidně tvrdit, že jsou dnes Čechové témět docela zgermanisování .. A nové probuzení národa Je holý povrch ! Pouhý nátěr na oko! — Různé vymoženosti nové doby, nově ustrojený jazyk, jsou úspěchy příliš chvatněé umělé, než aby mohly vyvraceti, co po- věděno . . . Slovanská povaha země je pouh pozlátko uměle navěšované, slabý nátěr, jenž »udalostí dějinnou« za okamžik může být setřen A kulturná práce novočeská ? Literatura. umění, věda?
Němec Čecho
34 article
Autor nechce být pokládán svými čtenát za lidožrouta. Uznává »práci a zásluhu« je- dinců, shledává však všecko zůmysla — pře hodnoceno. — Čechové vedou si v tom, jako sloužíel. který každým hnutím se snaží napodobit způsok svého pána. Co vidí u Němců, chtěji mít taky Zdálo se jim nezbytno, že musí mít také ně jaké klassiky . . . Ať báseň, ať úvaha přírodo- vědecká, všecko nese nesmazatelnou pečeť ně meckého původu . . . Vědecky stojí česká inteligence na překonaném hledisku. Vědu po- kládají za svatostan, do něhož mají přístup jenom pří-lušníci vyvolené kasty, označen hodností doktorskou či profesorskou . . . Po- svátné vědě nehrozí tudiž z oblasti Čechie žádní kritika. Vědecké mandarinstvo sloučeno s brozným byzantismem má svůj důvod v naprosté závislost Čechů na cizé duševní práci . Čechové ovšem popírají svůj služebný poměr k sousední kultuře, stav! se vždye možná okázale v zápor a odpor proti ní. Sen náleží dle autora i české přiteličkování s Fran couzy. — Nadéjný český básník zajde si prost do pokladnice německé literatury, »vydluží« se tam nějaké něco a s tím si vyšlapuje před ná rodem a nechá se za to na ramenou nosit . . Autor žil kdysi v důvěrnějším styku s če skými kruhy. Prekládal české práce. Jednou taky přišel na návštěvu k němu mladý muž s tlastým svazkem pod paží. Odborné dilo Třeba je přelož ti. Ale s odborným dilem ovšem, je políž, k vůli názvosloví Překladate chce se poučit Hledal v naučném slovníku Brock- hausově. A, ejhle ! Celé partie českého »odbor- ného dila« byly odtud vlastně doslova přeloženy V umění výtvarném, divadle, v jinýel oborech? Podobné poměry ! Holé snaživectví us:- luje zakrýti všemožně nedoslatek vlastní tvoři- vosti. Napodobí zuřivě, co se kde nového nejnovějšího ve světě vyskytne.
Čecho Němec Sen couza Brock Čechie
35 article
— Kdyby v Americe nějský klub zbrklýeh milionářů se usnesl, že členové jeho přestanou nosit šaty, v Evropě byli by Čechové jistě první kdo by tu znamenitou novotu u sebe zavedli jen aby dokázali, že jsou »dále«, než Němci .. Pod rouškou špstně líčené objektivnost projevuje tak autor naprostý despekt, k našim národním schopnostem kulturným. Čekali byste proto, že se na konec s nechutí a opovržením odvrátl od plemene tak neschopného a přeneche je lhostejně »hloupému« jeho vzdoru. Chyba lávkyl Naopak! Na konec pisatel velmi výmluvně se vynasnažuje nás získat a — přemluvit. — Čechové jsou vychovanci Němeů měli by se k Němcům — připojiti! . . . Tak tedyi Některé jednotlivosti náš štrassburský kri tik snad z blizka a věcně pozoroval. Nechť si Jeho názor na celek národa je jistě skalen Dnešní svůj kulturný slav nepovažujeme do
Čecho Němec Něme Amerika Evropa
36 article
konce za vrchol svěho vývoje. Víme dobř nedošli jsme ješlě svého »kullurného typu« Jsme se vším v začáteích. A začátky mají své svízele. Spadly jsme s nimi v dobu páry a elek třiny a to má své důsledky. Stopy chvatu povrchnosti v dile jsou zatím zcela přirozeny nezbýtny. Era davů, tiskové suggesce, zuřivé konkurence sil a šílené reklamy nemohla ne- vtisknout chvili svojí pečeť. Všude strany a kliky. pokolení a pokoleníčka, kroužky a odbory všecko spolu v zápase ! A strany s odbory jsou malé řiše. A říše mají svojí potřebu lesku reprasentace. Vem kde vem, třeba opatřit svoj chluubu. Jakž jinak? Vyvstávají výtečníci na všech stranách a ve všech oborech! HIemží se osob a osobiček všalijak vynášených, ale stav celku je smutný. Takový je tok dějin! Bylo- jinde snad — lépe? Což nemají Némci v po- čáteích svého novověkého vývoje dobu — serenissimů? Národ rozdroben na množství států a státečků, hemži se knížálek a polentálků. všeho druhu, Výsostem a Excellencím proka- zuje se bezmezná úcta a stav národa zatím
Era
37 article
Ubohý Zdá se, náš přísný krifik v brdopýše svého národního sebecitu nemá už ani poněti o těch věcech! A nejsou přece ještě tak tuze vzdáleny časy, kdy nejlepší vlastenci němečtí pronášeli hlasitě své nářky na panující »Elend der deutschen Zustänte und der Versunkenheit des deutschen Nationalcharakters« (Knebel). Hluboký stin nevědomosti a zpozdilosti pokrýval tehdy všecku německou národní oblast. Jediná záře kulturná vycházela — z Francie! Kdo zatoužil do- dat si nějakého zdání, opičil se po francouz- ském espritu a francouzských manýrách. Klasí- kové němečií převáděli o překot klasiky fran- couzské a sám »altmeister« Goethe vážně se zabýval myšlenkou, přesídlit — do Paříže. Poměry německé byly mu »tak malicherny«! Přiznával, kterak srovnávaje svůj národ s jinými, pociťuje »peinliche Gefühle«. O německých učencích platil pověstný epigram: Gleich dem Arme von Holz, der Andern zeiget die Strasse, die er selber nicht kennt, nie zu durch wandsln begshirt,
Knebel Goethe Gleich Francie Paříž Arm on Holz