1
masthead
Ročník KXXXV III.
2
masthead
tyt vátsll šnli
4
masthead
V Praze, v neděll 16. února 1908.
Praha
5
masthead
lobote doit nsm el mn llior
odanaH see jl
9
masthead
voš v lelianoslio
10
article
Na rapní a odpal. H1st
předplání sa
v Prave v adnainistra
na rnňisle
na čirri lota
s dvají čnnáskou
no mřsle . . . . . 2 K 50 k
na ttot lta . . . . 7 k 50
ve alíalkich: 2 K so
na měskc . . .
Toštou:
na měsie. . . . . .
načtvrl leis . . . . P K o0h
s dvojí zásilkou
ra pěsl
. . . k e
H 1
11
title
Dnešní čisla pre Prahu le o 18 stranácl.
12
article
Slovo k českým srdcím.
Slovo k českým srdcím.
Již příštího čtvrtku, 20 února t. r.
svodna bude ve venkovských obelch našich
první volební bitva pro český sněm. O týden
později pak nadejde druhá volební bitva po
měslech našich. Dle všech zpráv povolán
bude z voleb těch vzešlý sněm království
českého k řešení úkolů nad jiné těžkých a
pro budouenost vlasti naší předůležitých
Především prý půjde o nový volebn
řád sněmovní a tudiž i o změny ve
zřízení zemském, dále prý se pomýšlí
na hojení centralismem tak krutě zbědova
ných financí zemských a konečně na národ
nostní rozhraničení okresů za účelem rozdě-
lení země v nové kraje s krajskými vládami
a později snad i krajskými zastupitelstvy
čímž má býti zjednán podklad k jakémus
přiměři mezi oběma národy země podle
přání a choutek Němcův.
Ačkoli všechny tyto plány vlády dosu
zahaleny jsou v mlhách, tož přece máme
my Čechové veškeru příčinu mití se na po
zoru a vyslati do nastávajícího sněmu na
šince nejzkušenější, obeznalé v tězké prác
politické, zápasniky nejbystřejší a nejstateč
nější, na něž lze se spolehnouti v hodine
zkoušek sebe těžších, že stačí velikému
úkolu nejen v obraně vlasti a národa svého
proti úkladům a nájezdům přemocných ne
přátel, ale že dovedou konečně náš staro-
slavný bíločervený prapor ověnčit vavřínem
vitězství.
Němcův
Čecho
13
article
Nuž, jakže vypadají naše voje v před
večer bitev? Jaká jest naše zřízenost strate
gieká, naše připravenost a pohotovost ke
obraně i k ofensivě? — Pobříchu musíme
si doznati, že pohled v branný náš tábor
v předvečer bitev není naprosto utěšenýa
nadějný. Snad nikdy ještě od našeho vzkří-
šení k novému životu národnímu nebyl
jsme my Čechové v nitru svém tak roztří
štěni a rozptýleni, jako dnes.
Ačkoliv si na, potkání, všichni říkáme
že toužíme se vymanit z nesnesitelného po-
druží cizovlády, že chceme žít svým vlast-
ním plným životem svéprávného národa ve
svobodné, odvěké vlasti své: tož nicméně
nemusíme, ba což smutnější ještě, ne
chceme se vespolek dohodnout o prostřed-
cích a cestách k eili tomu přežádoucímu.
nechceme si upřímně, srdečné a vážně spolu
domluvit, jakými akcemi brchom měli pře-
konávat četné a veliké překážky, jak se
shluknout proti útoku nepřátel, jak vystihnout
moment ku pospolitému výpadu z pevnosti
naší — my rveme se v té oblehané a ohro-
žené pevnosti české mezi sebou čím dále
tím sočivěji, my tříštíme se napořád v hoj-
nější strany a frakce, kteréž se na vzájem
pronásledují nevraživostí a záští nesmířitel
nou. Strany politické a stavovské samy
o sobě nemusí být ani v malých národec
žádným neštěstím. Naopak, bývají přiroze
ným důsledkem jeho duševního politického
a společenského rozvoje. Než, vždy za pod
mínkou, že tvoří se v rámci společ
ného národního celku k obraně
určitých druhotných zájmů, nad něz
však vždy jim zůstává vyšší a svě-
tější pospolitá věc všenárodní,
tak že jsou ochotny přinésti této
v kazdé době potřebnou obět.
Čecho
14
article
Takových stran může býti sebe víc —
věc národa neutrpí. Než tam, kde strannické
tříštění se zajde tak daleko, že bezohledně
sobecky přetrhává pásmo solidární povinnosti
k velké pospolité věci národa svého, tak že
ani ve chvíli patrného a velikého nebezpečí,
hrozicího národu, nedovedou strany překo-
nati své nechuti vespolné, nedovedou si po
dati ruce ke svornému součinu pro zdar
věci národní, alébrž jdou každá sobecky
svou cestou, jedna proti druhé, pojdižsi
z toho věci národní škoda, ba pohroma
jakákoli, tam zvrhají se strany po-
dobné, ať politické nebo stavovské, v ne-
řest a zlo, které může se státi i národu sebe
pokročilejšímu záhubným. Nejen dějiny ne-
šťastné Polsky, ale i dějiny vlastního národa
našeho po smrti Žižkově skytají nám věru dosti
výmluvnou výstrahu o záškodnosti podob-
ného roztříštění sil národních v strany a
frakce, jichž vespolná nenávist
k sobě jest větší, nežli jich láska
ku pospolité věci národa, jimž
zájmy strannické jdou nad veliký zájem vla-
stenecký tak, že i před tváří vrahů vlasti
své neustávají se potírat a pronásledovat
záští bratrobojnou až na krev. s
Žižkův
Polsko
15
article
Ruku na srdce: nevypadá to v před
večer bitev volebních, pro budoucnost na-
šeho národa snad osudných, též v našem
táboře podobně? Ovládá většinu našich stran
dnes duch lepší a vznešenější? Dohodly se
aspoň, aby v místech přímo nepřítelem
ohrožených jako na Novém a Starém městě
pražském na Smíchově a Král. Vinohra-
dech naše šiky národní byly sem-
knuty? A není se co báti, že tato roz-
tříštěnost způsobí nám národní ostudu užších
voleb s německými protikandidáty ve vlastní
naší domovině, jako se stalo již v květnu
m. r. o říšských volbách? Pro uvarování
této hanby vyzýváme všecky naše voliče,
aby do jednoho dostavili se k volebnímu
osudí — pro budoucnost však z té duše ná-
rodu našemu přejeme, aby tyto letošní volby
byly posledními, které zastaly jej v takové
žalostné rozháranosti mysli, v takové anar-
chii duchův, v takové nelásce a sočivost
Čechů proti Čechům ! —
Král
Čecho
Smíchov
16
article
Delega ce.
Delega ce.
z Vídně, 15. února. (K. k.)
Uherská delegace rokovala v dnešní plenárn
schůzi o úvěru okupačním na ro k 1908.
Ref. Hottsy jej doporučo val.
Chorvatští delegáti Vinkovič a B abie-
Gjalski přimlouvali se za autonomii zabraných
zemí a stěžovali si do jejich germanisování. Onen do-
vozoval, že jen 12.6 proc. úřadnictva jsou Němci
přes to žádá se na všech veřejných úřadnicích zna-
lost němčiny. Nový tiskový zákon stíhá tamní žur
nalisty jako sprosté zločince.
Del. Zboray ubezpečoval min. zahraničníc
věcí podporou maďarské delegace v tažení lisku proli
novopazarské dráze. Ve správě Bosny lze pozorovaii
od lonska značný pokrok. Schvaluje ministrovu zá-
sadu zachovati Bosnu Bosňanům.
Po Moluarově řečí bylo povšechné rokování
skončeno.
Ministr šl. Burian popíral, že poněmčuje bo-
senskou správu. 83 proc. úřadníků je prý národno-
stí slovanské. A je to pravý elitní sbor. Bosňáko
je v úřadním p stavení již 125. Znalost němčiny
nežádá se povinně, ovšem však znalost jazyka zem-
ského. K ústavnosti se již přechází.
O zásadách samosprávy okr. zastupitelstev se
již pracuje. Na rozložení vojska nemá vlivu, avšak
příslošné nařízení neobsahuje protislovanských ten-
dencí. Neshody mezi ním a bosenským obyvatel-
stvem vysvětluje se tím, že Bosňané si přejí, aby
postupovalo se rychlejším tempem. Tisk v Bosn
oll
Gjalský
Němec
Bosňan
Moluarův
Burian
Vídeň
Bosna
17
article
je mladým zařízením a mladými jsou též spolupra-
covníci. Třeba tyto živly vzdělati a teho dosáhne
se jen, bude li se zákon přísně prováděti a přesvěd-
či-li se osoby jim posližené, kam až smějí se odvá-
žiti. Demonstrace v Sarajevu nebyla pouhým a
prioristickým volem v záležitosti obecního řádu.
Vitá každý podnět k zakládání továren, ne však
umělé a přehnané pěstování průmyslu. Mumnořádné
koncese se již neudělují. Při varežském podniku jde
o to, aby akcie v majetku správy byly prodáný, pro-
tože bosenská zemská správa chce věnovati obnos
v podniku tom investovaný na rozšíření sarajevského
nádraží, k čemuž třeba přes 3 mil. K. Olázka cu
kerní snrlaxy byla rozřešena způsobem Bosnu poně-
kud tížícím, ba snad pro ni nešetrným. St pendi
pro universitní posluchače z Bosny nejsou omezen
jen na universitu vídeňskou a záhřebskou, nýbrž
udělují se také pro universilu pešťskou. Bohužel
o toto stipendium ucházeli se doposud toliko dva po-
sluchači.
Na to schválen okupača! úvěr povšechně
i v podrobnoslach. Tímž uherská delegace v y řídi la
všechny předtohy.
K Olázek
Sarajevo
Bosna
18
article
Rakouský odbor pro olázku vojensk ýcl
dodávek ukončil své porady a usnesl se na ně
kolika resolucích.
V záležitosti zemědělských dodável
byly ve smyslu podnětů, daných za rokování, usne
seny dle referentských návrhů tyto resol uce:
a) Ministerstvo vojenství se vyzývá: 1. Při roz
dělování dodávek zemědělských výrobků buď každý
jednotlivý předmět zemědělské dodávky opatřen de
kvotového poměru. 2. Buď sestaven celkový výpočet,
aby se mohlo stanovili, že rak. polovina říše při
celku dodävek, počítaných dle peněz za ně place-
ných, dosahuje úplného kvotového podilu. 3. Jestliže
v letech neúrody nebo ve zvláštních výjim ečných
případech nelze hraditi úplnou potřebu dle kvoty má
min. vojenství v každém vyjimečném případu sděliti
ve zprávě předložené delegaci, proč bylo upuštěno
od zmíněného pravidla. 4. Při všech dodávkách, bez
ohledu prováději-li se producenty nebo obchodníky.
buď předem podán důkaz, že výrobek je rak. původu,
jakož i pravý že je a neporušený, po připadě ma
býti důkaz ten při vypsání dodávky učiněn pod-
mlnkou; důkaz ten buď podán hodnověrným vy-
svědčením o původu, 5. Uvedeně zásady budtež
zvláště při opatřování rement so nejvíce zachovávány.
19
article
6. Pronajímání buď dle možnosti obmezeno a proto
rozmnožena vojenská skladiště a postupně buď roz-
množován stav zásobovacího sboru také přijímáním
občanských dělníků. 7. Buď utvořena kom se pro
zaznamenávání a stanovení cen a takové komise
organisovány v sídlech jednotlivých sborových veli-
telstev. Než se tak stane, ať intendantury vyslech-
nou dobré zdání hosp spolků, obchodních komor
společenstev o dodavacích lhůtách a stanovení cen
při nákupech. 8. Boďle dle možnosti podporována
zemědělská společenstva a zejmena napomáháno p
zřizování skladišť. 9. V zemíeh, kde hosp společen-
stva nejsou ještě rozšířena, buď zatím zavedena
volná orginisace ke všeobecnému provedení dodávek
zemědětských potřeb pro vojsko v celém Rakousku
vybudována za součinnosti zástupců zemědělských
spoločenstevních korporaci, 10. Všechny smlouvý
o dodávkách a všechny ostatní listiny a spisy o pro-
vedení takových dodávek (korespondence, podání.
nákladní listy, vysvědčení, kvitance atd) nepodléhaji
poplatkům a kolkům. 11. O pravidlech a způsobech
dodávky zemědělských předmětů buďle pořádány
kursy zkušenými úřadníky intendantury a skladišt
v sídle zemědělských spolků anebo společenstavních
svazů. 12. Vyjednávání s min. obchodu o organisaci
kontrolní a evidenční služby ve zvláštním oddělení
jeho buďte co nejdříve ukončena. 13. Min. vojenství
přičiní se, aby min. orby byla součinnost při prová-
dění zemědělských dodávek a dozor nad nimi zají
štěn tak jak v průmyslových a živnostenských dodávkáel
přísluší uberskému min. u obchodu, a jak zavedenaje
pro min. toto od r. 1900 pro dodávky maloživáostedské
20
article
14. Poněvadž min. ocby hodlá zavésti stálou orga-
nisaci pro záznam cen předmětů zemědělských do
dávek na základě cen na burse placených se zře-
telem na místní rozdíty a na základě spolehlivých
zpráv, vyzývá se min. vojenství, aby proto setrvalu
s min. orby ve stálých stycích.
Min. vojenství vyzývá se důtklivě: 15. Kupní
ceny remont buďte v zájmu adržení chovu htodících
se remont stanoveny se zřetelem na nynější zvýšené
uáklady průměrně na 800 K za jednoho koně. 16.
Celková potřeba koní pro vojsko buď pokud možná
opatřována výhradně od chovatelů koní.
b) Min. vojenství se vyzývá, aby tam, kde jsou
společenstva, zadalo jim dodávky zemědělských pro
nse
21
article
duktů. Společenstva buďte o tom vždy v časně vy
rozuměna a zpravena, a dána jim předntost před
každým jiným dodavatelem. (Navrhl del. Staněk.)
c) V min. orby buď zřízen odbor, jehož úkolen
bude stanovit a zabezpečit na základé všech způ-
sobilých prostředků podi rakouského zemědělství na
kvotových dodávkách. (Navrhl del. br. Clam M artinie.
V záležilosti dodávek průmyslových
živnostenských byly schváleny tyto resoluce
a) Dodací lhůta pro práce, které mají býti nyn
zadány, buď příměřeně prodloužena.
b) Ministerstvo vojenství se vyzývá, aby v do
rozumění s kompetenlními instancemi vybovělo př
vypsání soutěže na práce erární oprávněnému přán
dělníků které lýká se stanovení mzduvých sazeb pro
dělníky vyrábějící jednotlivé zboží.
c) V uherské delegaci navržený průkaz bud.
pokud min, vojen tví vyhoví tomuto požadavku, poo
užit také pro království a země na říáské radě za-
stoupené, resp. pro rakouskou vládu, při čem? bu
rozšířen na veškeré v jenské dodávky průmyslových
a zemědělských výrobků.
Staněk
22
article
d) Min. vojenství se vyzývá, abv při posuzován
jakosti surovin, polotovarů a konečných výrobků po-
užívalo v obou státech stejné methody, stojící na
výši vědecky zdůvodněného pokusnictví a aby empi-
rické odhadování hodnoty omezilo jenom na ne-
zbytné výjimky.
e) Min, vojenství, vyhovujíc resoluci usnesené
v posledním zasedání delegaci a tehdejší přípovědi
zvýšilo dosavadní 25proc. podíl malých živností n
dodávkách obuvi a j. koženého zboží o 10 proc.
teda z 25 na 35 proc. a tím učinilo první krok ku
postupnému zvýšení pod-lu malých živností na vo-
jenských dodávkách, který oproti jakosti výrobků.
která se od 10 let zvyšuje, je sám o sobě velice ne-
patrný. S 10proc. zvýšením dodávek byly však spo-
jeny podminky takového druhu, že hodnota tohoto
skrovného ústupku byla velice pochybná a v povo-
laných kruzích vyvolala oprávněné roztr pčení.
23
article
Z ministrova odůvodnění těchto podminek a před-
pokladů nijak nevysvítá jejich nezbytnost a rakouská
delegace vznáší proto na ministerstvo vojenství na-
lehavou žádost, by od těchto podmínek upustilo.
1. Ministerstvo vojenství se vyzývá, aby používale
u vojska prádla a j. důležitých předmětů ze lnu, ab,y
se však příslušné dodávky zadávaly jen firmám, js2
mohou dokázati, že v dostatečném množství odbíraji
domácí len.
Zpravodaji pro výbor byli ustanoveni delegát ryt.
Kozlowski pro dodávky zemědělské a delegst dr.
Exner pro dodávky živnostenské a průmyslově.
Je v úmyslu rokování o správě užšího výbora
provésti v pondělní schůzi vojenského výboru ve
souvislosti s debalou o mimořádném rozpočtu na voj-
sko a na základě ústoích referátů obou zpravodajd.
Kozlowski
Exner
24
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. února. (Řišská rad a.)
V parlamentních kruzích se proslýchá, že prvá
plenární schůze poslanecké sněmovny říšské
rady bude dne 17. března. Před tím bude na ně-
kolik dní svolán zemský sněm moravský, aby
prodloužil platnost zatímného rozpočtu.
V Praze, 15. února. (Mi n. Abraha m -
wicz o haličské volební oprav ě.)
Polský ministr krajan, ryt. Dav. Abrahamowie
meškal včera ve Lvově, kde se rozloučil s okres-
ním výborem, jehož byl 30 let starostou, načež
promluvil kandidátní řeč ve schůzi velkostatkárá
skupiny lvovské. Min. projevil politování, že sně-
movní volební opravu provedl sněm starý. Odpo-
vědnost nesou přý oni živlové, kteří na říšské
radě svými pilnými návrhy protáhli vyřízení
uherského vyrovnání na tak dlouho, že posla-
necká sněmovna se mohla rozejíti teprve před
samými Vánocemi a na dodatečné zasedání
haličského sněmu nezbylo již času. Ale polské
kolo (rozuměj jeho konservativná většina. Pozn-
red.) bylo ochotno přinésti oběť a požádati za
svolání sněmu v době vánoční, kdyby byl kom-
promisní návrh, jejž konservativci nabizeli, do
šel souhlasu poslanců ruských a jiných radikál-
ných stran ve sněmě. Poněvadž se to nepoda-
řilo, nebylo možno volební právo rozšířiti, a to
tím méně, že sněmovní mandáty vypršely 27.
prosince m. r. Po této omluvě ryt. Abrahamowiez
Praha
Lvov
poslanecký sněmovna
Vánoce
Řišská rada
25
article
V drobném prodejlt
rsnní člslo o sobě .
odpoledni
Ve filialkách na venkově
raaní čisla. . . . . .
odpolední . . . . . . . . ak
Inserál v
plali se hotevě nspřeš.
Předplacení a lnsarty přijímá sdnaslnl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se ték rrdakce
fiskárna a ezpodíce „Národnich Listů“
Bukopisy se nsvracsjí-
prohlásil, že jest pro to, aby se volební práve
rozšířilo na nejširší vrstvy obyvatelstva, ovšem
takovým způsobem, aby neutrpěly újmy
dosavadní tradice haličského sně-
mu, jakož i národní zájmy polského národa.
Této zásadě zůstane prý věrným i v novém
sněmě, pro nějž se uchází o mandát, klerý mimo
to bude mu důležitou oporou také v úřadě mini-
sterském.
Shromáždění velkostatkáři ministrovu kan
didaturu ovšem přijali.
V Praze, 15. února. (O vlašskou f-
kultu.) „Slovenec“ má z Terstu zprávu, že
liberální vlaští poslanci Rizzi, Bartoli a Marani
nebyli nikým zpraveni o vládním úmyslu, zří-
diti vlašskou právnickou fakultu ve Vídni. Nikdo
se jich také nezeptal, co o té věci soudí. Riz zi
má za to, že otázka vlašské university vůbec
se nedá rozřešiti; Marani se vyslovil v ten
smysl, že vláda vlašskou vysokou školu v Terstu
nepovolí za žádnou podmínkou a Vlachové bu-
dou tedy nuceni spokojiti se fakultou vídeňskou.
Rizzi
Bartoli
Maran
Vlach
Praha
Terst
Vídeň
26
article
Vídeňský zpravedaj terstského „Piceola“
zvěděl v ministerstvě, že otázka vídeňské vlaš-
ské fakulty není ještě definitivně rozhodnut;
budeť dříve třeba vyjednávati se všemi parla-
mentními stranami. Němci dělají zatím draholy.
ale vláda prý doufá, že časem povoli. S uznáni
zkoušek, složených na italských universitách,
by sešlo, kdyby se ve Vídni zřídila samostatná
právnická fakulta.
Ze Lvova, 14. února. (Z volebního ru-
chu v Ilaliči.) V Bojanově u Niska padla
nová, krvavá oběť letošního volebního ruchu
v Haličí. Při volbě volitelů v této obci zvítězili
na celé čáře polští lidovci. Mezi zvolenými v-
liteli byl též Jan Bojanowski. Přívrženci
konservativního kandidáta Kosthcima usmyslili
si pomstiti se za svou porážku na lidovcích. Při-
ležitost se jim naskytla za chvíli, když Bojanow-
ski vstoupil do krěmy, kde si chtěl koupit tabák.
V krčmě sedělo několik přivrženců Kostheimo-
vých; i vrhli se na Bojanowského, zmlátili jej
pěstmi a cestář Jan Pisztor bodl jej tak
silně nožem, že se skácel jako mrtvola. Boja-
nowski byl chudas, ale poctivá duše a nik-ly
při volbách svého blasu neprodal.
Strana staroruská uveřejňuje v „Gali-
čaninu“ svou kandidátní listinu, schválenou
„Národní radou“ ruskou. Kandiduje celkem
v 39 okresích. Ze známých vůdců strany kandi-
dují dr. Dudykevič v okrese brodském, dr.
Sjokalo v Drohobyči, dr. Mich. Korol v Žel-
kvi. Z říšských poslanců ruské strany kromě
dra. Korola nekandiduje nikdo.
Němec
Bojanowski
Kosthcim
Bojanow
Pisztor
doktor
Dudykevič
Sjokat
Mich
Korol
Vídeň
Lvov
Bojanov
Nisko
Halič
Bojo
Drohobyč
národní rada
27
title
Politické zprávy zahraničné.
28
article
V Praze, 15. února.
Praha
29
article
Anglický pohled na položení v Evropě a na Bal
káně zvlášt.
Znamenitý londýnský dopisovatel „Nového
Vremene“ Argus (Veselický Božídarovič) uveřej-
ňuje rozmluvu s anglickým státníkem o mezi-
národním politickém položení, jenž pravil:
Položení na jihovýchodě Evropy značně se
zhoršilo zásluhou neobyčejně nepřiznivému vll-
vu ze středu Evropy. Ovšem nelze bylo očeká-
vati, že by se německá politika snadno sml-
řila s přeskupením velmocí a zvlášlě se z asta-
vením angloruského antagonismu
jenž dlouho byl pramenem úspěchů Německa-
Německo skládalo velké naděje na ceslu
císaře Viléma do Anglie, jež byla
velkolepým pokusem o zřízeni a nglo-ně me
eké dohody, která by šla hloub a dál, než
dohoda Anglie s Francií a Ruskem. Pokus ten
Argus
Vilém
Evropa
Bala
Nový Vremen
Německo
Anglie
Francie
Rusko
Veselický Božídarovič
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 15. února.
š — (Kronika) »Jsou-li Čechové ná
rod — slovanský?« táže se s oušklebkem ně-
mecký spisek, vyšlý onehdy ve Štrassburku
Aulor pobyl delší dobu mezi námi, sludoval nás
jak praví, důkladně. Povidá, co si o nás mysli
Snaží se být co možná štiplavý a pichlavý
Přes to vás četba tuze nepodráždila.
— Čechové jsou původem smíšenci mon-
golské krve! usuzuje pisatel. Staletý pobytv
sousedství mocného a vzdělaného živlu germán-
ského měl pro ně přirozený následek. Malý
kmen barbarů podlehl rychle vlivu sousední
kultury. Dnes je malý národ úplně prostoupen
germanisací. Už leda jazykem a k tomu na-
mnoze umělým, dost defektně se odlišuje
polom zvláštní dětinskou domýšlivostí a jakous
malomoenou záští k Němectvu, svému kulturné-
mu dobrodinei! ..
Jak viděl, nepovidá muž celkem mnoho
nového. Především u té »mongolské krve« se za-
stavite. Jak se k ní Čechové dostali?
— Znalost pradějin evropského lidstva má
dozajista své slabiny, praví spisovatel a přib ývá
jích, čím dále nazad postupujeme, až konečně
splývají v naprostou šeď pouhých domněnek.
A kde všecko splývá v naprostou »šed
domněnek, má ovšem každý právo na domnénku
»svou«. A svého práva autor velmi důkladně
užil. S dobou tak zvaného stěhování národů ne-
provozují dějezpytci mnoho ostychu. Postrkují
národy s místa na místo po pevnině, přes hory
doly a řeky, jeden přes druhý, z konce do
konce, zcela bezstarostně. Přejele si vědeekou
»domněnku«? Zde jest.
— Také Čechové za oné temné doby dlouho
přecházeli sem a tam, nežli nalezli trvalé sidlo.
Čecho
Němectvo
Praha
31
article
Dlouho si poseděli někde za Urálem. A tam
svoji krev tak silně pomísili mongolskou, že,
A podklad domněnky? Přáli byste si zvě-
děti podklad? Je očitý ! Autor studoval plemeno
z blízka. Žil v zemi, cestoval po kraji, pozoro
val, srovnával.
— Naskytly se mi typy, jaké by na řece
Yalu byly jako doma. Nejen tvar obličeje, i po-
sťava, vůbec rozměry tělesné k mongolskému
plemenu sluší! Jak mezi lidem tak i mez
vzdělanci naskytají se široké tváře, výčnělky
licné, š kmé oči, široká ústa, vytáhlý trup n
krátkých nohách, krátce průměrný asijský
typ . ..
A jinde, na příklad v Německu, ve Francii
v Alpách náš pozorovatel nepotkal »široké tváře.
šikmé oči, výčně-ky licné« a podobné tvary?
Nepolkal! Zdá se, obmezoval své studi
»typů« jenom na obvod zemí českých.
A jiných dokladů pro svoji »mongolskou
domněnku« krom postav, tváří, trupů, nohou —
neuvádí? A proč pak temnotami dávnověku ne
poslal naše předky na pouť po světě ještě dále
Třeba někam na jih, přes Arabii a k hornímu
Nilu? A proč nenechal je tu trochu posedět a
získat také ještě nějakou krůpěj krve — ethiopské
Nenvádí. Je skromný, zůstává při domněne
jediné. Inu! Hledě k bujnostem fantasie jiných
strůjců »slovanských« domněnek v německém
stařinozpytu, můžeme dobrého muže po té stráne
v klidu ponechat, aby se bavil, jak — umí.
Yala
Nepolkal
Německo
Francie
Alpy
Arabia
horní Nil
32
article
Zajímavější by bylo, co vykládá za přím
o nás vědomosti.
ve sl
Odpůrce, který pro vlastní zájem snažís
vidět věrně a přesně, stojí vždy za poslech.
třeba nás chtěl výrokem svým dokonce rozdriit
a zničit. Aspoň je spíše hodnověrný, nežli na
příklad host, kterého jsme si pozvali, zahrnuli
nejvybranějšími pozornostmi, po výborném obědě
jej provedli svým domem a hospodářstvím, kde
jsme dříve dali všecko hezky uklidit, vysmejčit
a vyleštit a potom na pohovce, při dobrém
cigaru a dobré kávě mu předložili důvěrnou
otázku:
*) Sind die Tschechen ein slavi sch e
Volk? Nenestes über die Molive des Sprachen
kampíes in Oesteniech. Von E wa ld Bau m.
Volk
ld Bao
33
article
— Tak, velectěný přileli a leď nám povězte.
co si o nás vlastně myslle! Ale, zcela nepo
krytě, prosí me ! . .
A host, rozumí se, nehodí nám za odpověd
nikdy žádný škopek na hlavu! Mivá z pravidla
už připravenu spíše nějakou kytičkul
Náš štrassburský zpravodaj dívá se tedy
poněkud jinou dirkou! Nu, neškodí!
Napřed trochu hisťorie.
Knižala a králové čeští, vedeni »zdravým
poznáním«, toť se ví, spěchali odedávna po
klonit se vrehmoci sousedního germánstva. Zval
Němce do země a zakládali tak už duešní proces
přerozovací Praces trval řadu století. Přišla n
zbytná kafastrofa bělohorská, polom 1.50 1
úplného zněmčení země. A ostatek je zjevný
— Železitá lázeň zněměilosti potrvala do
statečně dlouho, aby proces mohl být dokonán
Lze klidně tvrdit, že jsou dnes Čechové témět
docela zgermanisování ..
A nové probuzení národa
Je holý povrch ! Pouhý nátěr na oko!
— Různé vymoženosti nové doby, nově
ustrojený jazyk, jsou úspěchy příliš chvatněé
umělé, než aby mohly vyvraceti, co po-
věděno . . . Slovanská povaha země je pouh
pozlátko uměle navěšované, slabý nátěr, jenž
»udalostí dějinnou« za okamžik může být setřen
A kulturná práce novočeská ? Literatura.
umění, věda?
Němec
Čecho
34
article
Autor nechce být pokládán svými čtenát
za lidožrouta. Uznává »práci a zásluhu« je-
dinců, shledává však všecko zůmysla — pře
hodnoceno.
— Čechové vedou si v tom, jako sloužíel.
který každým hnutím se snaží napodobit způsok
svého pána. Co vidí u Němců, chtěji mít taky
Zdálo se jim nezbytno, že musí mít také ně
jaké klassiky . . . Ať báseň, ať úvaha přírodo-
vědecká, všecko nese nesmazatelnou pečeť ně
meckého původu . . . Vědecky stojí česká
inteligence na překonaném hledisku. Vědu po-
kládají za svatostan, do něhož mají přístup
jenom pří-lušníci vyvolené kasty, označen
hodností doktorskou či profesorskou . . . Po-
svátné vědě nehrozí tudiž z oblasti Čechie žádní
kritika. Vědecké mandarinstvo sloučeno s brozným
byzantismem má svůj důvod v naprosté závislost
Čechů na cizé duševní práci .
Čechové ovšem popírají svůj služebný
poměr k sousední kultuře, stav! se vždye
možná okázale v zápor a odpor proti ní. Sen
náleží dle autora i české přiteličkování s Fran
couzy.
— Nadéjný český básník zajde si prost
do pokladnice německé literatury, »vydluží« se
tam nějaké něco a s tím si vyšlapuje před ná
rodem a nechá se za to na ramenou nosit . .
Autor žil kdysi v důvěrnějším styku s če
skými kruhy. Prekládal české práce. Jednou
taky přišel na návštěvu k němu mladý muž
s tlastým svazkem pod paží. Odborné dilo
Třeba je přelož ti. Ale s odborným dilem
ovšem, je políž, k vůli názvosloví Překladate
chce se poučit Hledal v naučném slovníku Brock-
hausově. A, ejhle ! Celé partie českého »odbor-
ného dila« byly odtud vlastně doslova přeloženy
V umění výtvarném, divadle, v jinýel
oborech? Podobné poměry ! Holé snaživectví us:-
luje zakrýti všemožně nedoslatek vlastní tvoři-
vosti. Napodobí zuřivě, co se kde nového
nejnovějšího ve světě vyskytne.
Čecho
Němec
Sen
couza
Brock
Čechie
35
article
— Kdyby v Americe nějský klub zbrklýeh
milionářů se usnesl, že členové jeho přestanou
nosit šaty, v Evropě byli by Čechové jistě první
kdo by tu znamenitou novotu u sebe zavedli
jen aby dokázali, že jsou »dále«, než Němci ..
Pod rouškou špstně líčené objektivnost
projevuje tak autor naprostý despekt, k našim
národním schopnostem kulturným. Čekali byste
proto, že se na konec s nechutí a opovržením
odvrátl od plemene tak neschopného a přeneche
je lhostejně »hloupému« jeho vzdoru.
Chyba lávkyl
Naopak! Na konec pisatel velmi výmluvně
se vynasnažuje nás získat a — přemluvit.
— Čechové jsou vychovanci Němeů
měli by se k Němcům — připojiti! . . .
Tak tedyi
Některé jednotlivosti náš štrassburský kri
tik snad z blizka a věcně pozoroval. Nechť si
Jeho názor na celek národa je jistě skalen
Dnešní svůj kulturný slav nepovažujeme do
Čecho
Němec
Něme
Amerika
Evropa
36
article
konce za vrchol svěho vývoje. Víme dobř
nedošli jsme ješlě svého »kullurného typu«
Jsme se vším v začáteích. A začátky mají své
svízele. Spadly jsme s nimi v dobu páry a elek
třiny a to má své důsledky. Stopy chvatu
povrchnosti v dile jsou zatím zcela přirozeny
nezbýtny. Era davů, tiskové suggesce, zuřivé
konkurence sil a šílené reklamy nemohla ne-
vtisknout chvili svojí pečeť. Všude strany a kliky.
pokolení a pokoleníčka, kroužky a odbory
všecko spolu v zápase ! A strany s odbory jsou
malé řiše. A říše mají svojí potřebu lesku
reprasentace. Vem kde vem, třeba opatřit svoj
chluubu. Jakž jinak? Vyvstávají výtečníci na
všech stranách a ve všech oborech! HIemží se
osob a osobiček všalijak vynášených, ale stav
celku je smutný. Takový je tok dějin! Bylo-
jinde snad — lépe? Což nemají Némci v po-
čáteích svého novověkého vývoje dobu —
serenissimů? Národ rozdroben na množství států
a státečků, hemži se knížálek a polentálků.
všeho druhu, Výsostem a Excellencím proka-
zuje se bezmezná úcta a stav národa zatím
Era
37
article
Ubohý
Zdá se, náš přísný krifik v brdopýše svého
národního sebecitu nemá už ani poněti o těch
věcech! A nejsou přece ještě tak tuze vzdáleny
časy, kdy nejlepší vlastenci němečtí pronášeli
hlasitě své nářky na panující »Elend der
deutschen Zustänte und der Versunkenheit des
deutschen Nationalcharakters« (Knebel). Hluboký
stin nevědomosti a zpozdilosti pokrýval tehdy
všecku německou národní oblast. Jediná záře
kulturná vycházela — z Francie! Kdo zatoužil do-
dat si nějakého zdání, opičil se po francouz-
ském espritu a francouzských manýrách. Klasí-
kové němečií převáděli o překot klasiky fran-
couzské a sám »altmeister« Goethe vážně se
zabýval myšlenkou, přesídlit — do Paříže. Poměry
německé byly mu »tak malicherny«! Přiznával,
kterak srovnávaje svůj národ s jinými, pociťuje
»peinliche Gefühle«. O německých učencích
platil pověstný epigram:
Gleich dem Arme von Holz, der Andern zeiget die
Strasse,
die er selber nicht kennt, nie zu durch wandsln
begshirt,
Knebel
Goethe
Gleich
Francie
Paříž
Arm on Holz