Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

6. října 1909. Císlo 276.

4 article

pochopitelny, pováží-li se, že za Milana i Ale- xandra zastával tento důležitý úřad v Bělehradé notorický — »zpravodaj« téhož vídeňského a peštského fisku, Branko Petrovič. Po Petru Pavel, takový převrat! Kdož by tu mohl zů- stati klidnýml Slyšme tedy obžalobu na Mila Pavloviče Od r. 1902 rozvinul největší propagandu proli Rakousko-Uhersku a psal proti němu do bělehradské »Politiky«; r. 1903 cestoval po Bosně a Hercegovině a agitoval za zmíněným účelem; r. 1904 působil, aby srbská, chorvatskáa slovinská omladina v Bělehradé volala králi Petru: Živio jihoslovanský král!; r. 1906 připravil muzi moslemy v Bosný a Hercegovině půdu pro náboženskou samo- správu a byl jejich deputacím vůdeem do. Pešti později vyhledával v Sarajevě nespoko- jence, začež byl sarajevskou vládou vypovězen ze země; ještě později navštívil jižní Ubry, Chor- valsko a Lublaň, kde byl loni králko, před tím- než vypukly tamější protiněmecké bouře, Tedy to je ten nebezpečný člověk! Pozon na nějl Slovanská bauka. »Svět« píše, že ze všech stran ruské riše docházejí do Petrohradu dotazy po Slovanské bance. Všude uznávají nutnost, aby se Slované bospodářsky spojovali a podporovali. Velkou po- zornost věnují věci ruské průmyslové a bursovni kruhy, jež tu ovšem mají hlavní slovo. Projevy souhlasu došly z Odessy, Varšavy, Tagánfogu. Vílna a j. Největší finanční a úvěrové ústavy v Petrohradě a Moskvě oznámily, že se zúčastn složení základního kapitálu 5 mil. rublů. Zakla datelé Slovanské banky navrhnou Čechům, aby v Praze byla filiálka.

Milan Al Petrovič Pavel Mil Pavlovič Petr Ubry Chor Slovan Čecho Rakousko Uhersko Boseň a Hercegovina Bosný Pešť Sarajevo Lublaň Petrohrad Odessa Varšava Tagánfog Moskva Praha

5 article

Charbinský případ Dopisovate! »Ruského Slova« navštívil radu německého vyslanectva v Petrohradé hr. Mir bacha a tázal se ho, jak objasňuje eliování ně meckého konsula v Charbině, Baumüllera. H Mirbach pravil, že aféra je velmi nepříjemná že však německý konsul choval se správně Rusové ho nesměji ztofožňovati s německými poddanými, o které šlo. Konsul chtěl pouze konílikt jejich s ruskými úřady urovnati. Berlinské listy, zvláště »Berl Tageblatte horkokrevně se zastávají- Baumüllera, sno i jeho názoru o exterritorislnosti charbinských Němců. Vzniká celá řada velmi složitých diploma lických a právniekých otázek, k jichž rozřešen bude zapotřebí mnoho času i pro velikou vzdá- lenost místa, kde se aféra udála.

H Mirbach Rus Tageblatte Němec Charbina

6 article

Lord Rosebery a rozpočet. Anglická veřejnost je stále v nejistotě, jak skončí boj proti rozpočtu v horní sněmovně. Liberální listy tvrdl, že lordové předlohu flnanční zamítnou. Zveličují ovšem nebezpečí z důvodů taktických. Největší zájem je upřen k vynikajíeí osobě lorda Rosebera, kterýžto vůdce konservativeů pronosl fulminaniní řeč proti rozpočtu a byl po- zván na zámek Balmoral ke králi, aby s ním promluvil o rozpočtu. Nyní prohlašuje lord Ro- sebery, že zachová reservu. Na žádost pořa- datelů protestního meetingu v Cardilfu proti rozpočtu odpověděl lord, že nehodlá pro- vésti nijakou další akci proli rozpočtu. Rosebery se chová tím zdrželivěji, čím více se bliží rozpočtová debata. Nevydá heslo ku potření rozpočtu, poněvadž u krále mu bylo dáno na srozuměnou, že konec boje by znamenal phrožení horní sněmovny a snad i koruny. Nej- rozhodněji konservativní lordově uváží ještě vy- hlídky na nové volby, jež pro ně muhou býti příznivé. Je jisto, že v Irsku, Skolsku a Walesu nemohou očekávati nějaký obrat k lepšímu, ze- jména Irčané jsou roztrpčení proti lordům pro jejich odpor proti homerulu. Vlastní boj bude rozhodnut v angliekých volebních okresíeh. Po- čet angliekých mandátů činí 465 a Balfour by musil, aby zlskal práce schopnou většinu 4 hlásů, vejíti do dolní sněmovny s 355 členy. Irsko, Wales a Skotsko mohly by mu nejvýse dáti 35 mandátů, takže by v Anglii musit doslci 320 mandátů. Nent to snadná úloha pro unionisty, kteří by musili získati 192 nových nedadel a zuchovati si svých 128 hlasův v Anglii.

Rosebery Roseber ro Balfour Irsko Skolsko Wales dolní sněmovna Skotsko Anglie horní sněmovna

7 article

Válka Španělů s Marokkem? Rozmluvě francouzského vyslance v Ma dridě Rovajla, kterýž do Paříže zajel, s fran- couzským ministerským předsedou Briandem s ministrem vnějších záležitostí Pichonem při- čítá se veliký význam. Francouzská vláda snaži se totiž všemožně vykonati všechno, čím by se zamezilo rozšíření marockých zmatků a čím by poskytnuta byla v Marokku náležitá ochrana Evropanům. Ve vládních kruzích obávají se, že fanatická zášť proti cizincům v Marokku oživena bude znovu španělskou akcí a že sultánu Muleji Hafidovi bude docela snadno, aby pohnul kmeny ku prohlášení svaté války. V pohrani- čném územi Rifů jeví se totiž neobyčejný ruch a je to nepochybně sultán, kterýž sám podnět dal k soustředění čet jizdeckých a k rozdllení munice. Hrozivá situace ta asi rozhodnutí paříž- ského ministerstva urychlíla. Pomýšlí se na mobilisaci francouzského vojska osad- ního v území Upida a na vyslání četných posil. Francouzské vojsko zachová však zatím ozbro- jenou neutralitu a zamezí pouze, aby válečné hnutí nepřeneslo se do krajů dosud klidných. Na společné operace se Španělskem naprosto prý ale Francie nepomýšlí. Již proto nikoli, že by pro »mladý« kabinet Briandův bylo na nej- výše nebezpečno spouštěti se do všelikých dobro- družství. Ostatně kvapné vyslání posil omlouvá se také ve vládních kruzích španělských tím, že- blizká jest změna ročních počasí a že bylo by na nejvýš obtížno v listopadu neb ještě později vojsko na břeh vysaditi. Španělské ministerstvo zabývalo se dle »Daily Telegraphu« v sobotní radě své posled- ními vojenskými oblížemi španělskými v Ma- rokku teprve v druhé řadě, v první řadě ale všeobecnou situací v Marokku, která se pokládá za velice vážnon. Sama vláda ápanělská obává se, že vyjednávání se

Španěl Briand Pichon Evropan Briandův Maroko Ma Paříž Upida Španělsko Francie Daily Telegraph

8 article

sultánem Mulejem Hafidem bude bezvýsledno. Jak již telegraficky sděleno, radí i Anglie Špa- nělsku naléhavě, aby se vyhnulo zabrání ma- rockého území a zápletkám mezinárodním. Po- stihují v Londýně zajisté velice dobře, že ne- pokoje v Marocku podněcuje Německo, jehož přitelem nejoddanějším jest právě Mulej Hafid, aby koalici anglo-franko-španělskou upoutalo zde a aby tak rozířištilo síly její. Jak vážnou jest situace, tomu nasvědčuje i okolnost, že zmíněná ministerská rada svolána byla na půlnoe do ministerstva vojenství. Hned na to v neděli ráno podával ministr-president Maura zprávu králi. Opouštěje palác ovšem prohlásil Maura, že chce vláda výpravu co nejdříve ukončiti — vysláním nových posil . . . Avšak zprávy z Marokka nasvědčují přímému opaku nežli ukončení války. Všechny kmeny sultánu oddané ozbrojují se co nejrychleji, ano v Madridu po čítají i s možnosti, že marocké vyslanectvo opustí co nevidět Madrid, čímž by v pravdě za- hájen byl válečný stav mezi oběma státy. Ná- sledky jeho byly by nedohledny. Němci a Francouzi v Marekku. »Köln. Ztg.« telegrafuje se z Berlína: Vy- jednávání mezi úřady francouzskými a něme- ckými v Marokku o pravidlech pro německé chráněnce v Marokku děje se v duchu úplně smířlivém. Některé příhody ostřejší nemaj žádné (?) důležitosti a vyplynuly jen z ukvape- nosti podrízených úřadniků.« Srážka anarchistů — s dělníky. Ve Foggianu došlo ke krvavě srážce ital ských dělníků s anarchisty. Čtyři osoby byly usmrceny a 39 raněno těžce nebo lehce. Policie zakročivší zatkla několik osob. Teprve po delsí době podatilo se obnoviti pořádek.

Maur Němec Francouz Köln Anglie Londýn Německo Maroko Madrid Ná Berlín

9 article

Zmařený pokus atentálu na presidenla republiky Taíla. V Porllandu, jak jsme již v pondělníku stručně telegraficky zaznamenali, zatčen byl jistý Artur Wright, když se chtěl s revolverem v ruce vrhnouti na presidenta Spojených sttátů, když tento právě antomobilem odjeti se chystal. Wrighl, klerý měl i nábojnici u sebe, byl dříve již nápadným policistům, poněvadž několik kroků od automobilu hleděl ukrýti revolver svůj ve fotografiekém aparátu. Kromě Wrighla zatčeny ještě dvě osoby, které ná- padně so k automobilu presidentovu tlačily. Také u nich nalezeny revolvery a muníce. Útočník Arlur Wright jest z Lowellu; odpíral všeliké výpovědi kromě již sdělené výmluvy: že chtěl presidenta fofografovati. Wright bydlel až do tří let posledních doma u svých rodičů. Ote jeho sdělil s úřady, že syn před několika lety rozšířil sám zprávu o své sebevraždě, již ale nevykonal. Dle vyšetřování úřadů sledoval Wright

Wright Arlur Wright spojený sttát Lowell

10 article

Tafta od města k městu. Býval prý ale v mládí svém poněkud duševně poblouzen. Vláda ame- rická míni, že prý zamýšlel skutečně atentát na presidenta, ale z choromyslnosti. Policie míní, že Woght, jenž slěží unikl lynehování, byl členem anarchistického spiknutí proti Taf- tovi, jemuž prý se mělo dostati odvety za po- slední ostrý postup proti anarchistům a vypoví- dání jich. Při tom však, jak zkorumpovaná jest americká policie, nebyl by div, kdyby atentát byl býval nastrojen policejními sgenty- provokatéry proto, aby byla zjednána nálada pro zvláštní výminečný zákon proti anarchistům, kterýž veřejnost dosud rozhodně odmítala. Pre- sident Taft zaehoval prý při pokusu atentátu úplnou chladnokrevnost a nepřeje si prý býti ani policisty střežen na vyjiždkách svých. Ta- kové lichocení napsali vládní pisálkové ale ješté o každé »vysoké« osobnosti při každém aten- tátu na ni, aniž to bývá zpravidla pravdou.

Taft Woght Pre

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Společná parlamentní komise česk strany agrární a národní strany svobodomyslné konala za předsednictví dra. V. Škardy včera schůzi za přítomnosti ministra dra. Žáčka, na které jednáno bylo v podrobné debatě o nynější situaci na sněmu království českého. Konstato- váno jednomyslně, že vzhledem k tomu, že svaz německých poslaneů poslední návrhy obou českých stran zamitl, aniž by svých proposie učinil, nemají obě strany tou dobou bez nových návrhů se strany německé žádného podnětu k dalšímu jednání za účelem žádoucího do- eilení dělnosti sněmu. — Germanisační chonfky pošlovní spoři telny. Pod tímto záhlavím uveřejnili jsme pře několika dny zprávu o bezpřikladném až dosud případu z germanisační činnosti poštovní spoři telny ve Vídni, kteráž vrátila české firmě praž- ské šek z té příčiny, že firma příjemce na něm vyznačena byla v českém jazyce a že při ložený složní lístek byl opatřen českým zněnín firmy vystavovatele. Poštovní spořitelna prohlá- sila, odmitajíe šek, že jej dříve nevyřidí, dokud jméno firmy, již má býti obnos vyplacen, ne- bude označeno jazykem německým. Případ svědčí nejen o zmnožené zvůli ve spořitelní centrále vídeňské, která na místě, aby prostředkovala co nejrychlejší šekové řízení, ke kterémuž účelu byla také zřízena, hoví germanisačním choutkám svých úřadníků, nýbrž i o nepořádcích ve správě spořitelny panujících. Zachovaloť se v případě tom příslušné oddělení přímo proti výnosu svého vlastního ředitelství, jejž tuto doslovně otisku jeme podle jeho českého znění:

V Škarda Vídeň

12 article K. K. POSTSPARKASSEN-ANT.

K. K. POSTSPARKASSEN-ANT. DIREKTION, Z. 8920—09. Ve Vídni, dne 9. dubna 1909.

Postsparkassen Vídeň

13 article

P. T. Spořitelní úřad poštovní dopisuje se svými majiteli účtů v jich jazycích zemských a odpovídá na každý přípla ze zásady v oné řeči zemské, ve které psáno jest příslušné podání. Rovněž tak jsou četné tiskopisy, jichž se užívá ve styku s majiteli účtů, vydány v jednotlivých jazycích zemských i upotřebuje se jich přesně dle přání strany. Jen kde toho nevyhnutelně vyžadují nutné důvody technické služby výkonné, používá se pro všechny majitele účtů formulářů a vyhotovení jednolných. Výjimka tato vztahuje se však jen na výlah účetní a poukázku platební v řízení šekovém. Pokud se ostatně týká vyhotovování šeko- vých poukázek platebních, zapisuje se na uich adresa příjemce platu vždy přesně tak, jak jest předepsána nu šeku. Rovněž tak otiskuje se na obálkách, určených k rozesllání výtahův účetních, jméno neb firma příjemcova vždy v oné řeči, ve které majitel účtů přihlásil se k účastenství na řízení šekovém. Ostatní část nápisu obsahuje vedle firmy odesílajícího úřadu pouze data, vztahující se n dopravu a doručení zásilky příjemci. C. k. spořitelní úřad poštovní. Výnos vydán tedy letos v dubnu, a to proto snad, aby se ho už v září nešetřilo? Tohot šikanování českých firem pro germanský plaisin pánů v centrále už by mohlo být pomalun dost.

14 article

Ani protokolovaná firma není už před nimi jista a není-li šek ani ppštovní spořitelně dost sva- tým, aby na něm neschlazovala své politické chtíče, tu už obchodní bezpečnost stává se takřka pochybnou. Škrine-li český zasílatel na dvojjazyčném poštovním tiskopisu německý text, stává se tiskopis dopravy neschopným, ale pro- tokolovaná firma česká musí si dát libit škrtání od pošlovní spořitelny. A tento stát, který nebyl ještě s to, vyrovnati se s českým národem ani v těchto administrativně hyrokratických záleži- tostech, chce dělati prostředníka smíření mezi Čechy a Němci ?l — Tajnosti demise rektora Berila prozra- zuje včerejší večerní »Bohemia«e »Dne 1. srpna — tak píše list — přineslí jsme v odvetu na poznámku »Nár. Listů«, sdělujíeích, že ministr vyučování prohlásil, že potvrdí volhu profesora Bertia, toto apodiktické prohlášení: »Prohlašu- jeme k tomu, že profesor Berti nebude raktorem české techniky v nastávajícím roce. Zdůrazňu- jeme toto své sdělení proto již nyní, aby se nám nemohlo při pozdějším uveřejnění skute- čného stavu věcí vytknouti, že jsme si jej te- prve po událostech zkombinovali. České listy vrhly se tenkráto na »Bohemii« a obviňovaly nás z tendenční nepravdivosti. Nemohli jsme na tato obviněnt odpovědáli, poněvadž v témži okamžiku, kteréhož bychům byli pověděli, že se priof.

Němec Bertius Berti Čechy Bohemia

15 article

Bertlčestným slovem zavázjal, že v případě svého potvrzení rek- torát složí — by tajnost tohoto ujednání z mařena hyla. Musili jsme se tedy obmeziti na svrchu uvedené naznačení, ve kterémž o neschválení prof. Bertla se sice nemluvilo, ale přece jenom prohlášeno bylo, že prof. Berti rektorem nebude. Nyní rektor prof Bertl podal svou demisi, i sdělujeme tudiž ve- řejnosti jeho úmluvu s ministrem vyučování hr. Stürgkhem.« Sbor mstitelů na německé uni versitě má svou oběť, toť vše l — Jubileum Národního musea krakovského. Výbor pro pořádání oslavy jübilea krakovského Národního musea sděluje, že za příčinou nyněj- šího zasedání haličského sněmu bylo nutne slavnost odročiti, že však se bude konati určitě dne 19. října. — Ku protesfům proti německým násil- nostem, páchaným na českém lidu a jeho škol ství ve Vídni a Dolních Rakousích, připojily se dále okresní výbory v Kutné Hoře Březnici. — Z Národní rady české. Schůze presi- diální komise koná se dnes ve středu v 5 hod. odpolednu v zanedael slni Národní rady české (Vodičkova ul. č. 20 — Ministr dr. Žáček odjede dnes ranním rychlíkem společnosti státní dráhy do Brna na sněm moravský. Pražské své poslání skonči tedy za půl druhého dne.

Bertlčestný Bertl profesor Berti Stürgkh Žáček Vídeň Dolní Rakousy Kutná hoře Březnice Vodičkův ulice Brno národní muzeum národní rada český

16 article

— Německé porady. Včera o 1410. hod. večer příjel do Prahy německý ministr-krajan dr. Schreiner. Měl smluveno, že hned z ná- draží odjede do bytu posl. dra. Urbana na Malé straně a že se tam při společné porade sejde s drem. Eppingrem a snad i se zástup- cem ústavověrných velkostatkářů drem. Baern- reitherem. — Rodinné zprávy. Inženýr pan Miloš Jelínek a jeho choť paní Oga Jelínková rozená Pod- lipská, slavili v těchto dnech svůj sňlatek. — Z české university. Ministerstvo kultu a vy- učování polvrdilo usnesení profesorského sboru če- ské fakulty filosofické, dle něhož byl dr. Otaka Fischer, prakukant universitní knihovny a lekto jazyka německého, připuštěn na této fakultě za sou- kromého docenta pro dějiny německé literatury. Před- nášeli začne v tomto zimním běhu. — Z Nových Benálek. (Pohřeb Karla Krouského. Ohrovská byla účast domácího i vůkolního občan stva, jež shromáždilo se v pondělí dne 4. října t. r. aby vzdalo čest památce Karla Krouského ušlechlilého starého vlastence, který poslední léta svého záslužného života ve vzorné skromnosti ztrá- vil mezi námi, požívaje všeobecné úcty a vážnosti.

doktor Schreiner Urban Jelínek Og Jelínková Otak Fischer Krouský Praha Nová Benálek

17 article

Zdejší Sokol, jehoz byl zesnulý činným členem, uspo- řádal pohřeb z nové, úpravné tělocvičny, kde poděl kalafalku stáli čestnou stráž členové jednoty s tase- nými rapíry. Vedle příbuzenstva zesnulého dostavili se zástupcové našeho města, zástupci všech místních i vůkolních samosprávných korporací, spolků vla- steneckýcl. i organisací politických. Zejména byli přítomni členové Řemeslnicko-živnostenské jednotr. národní socialisté, spolek dobrovolných hasičů, čle- nové Občanské besedy a místní tělocvičné jednoty „Sokol“ z Nových Benátek, deputace sboru hasič- ského z Chotětova, sokolských jednot z Krnska-Strá- nova, Chotětova a Malého Slivna, za obec stránov- skou a krnskou pp. starosta Pavel, Polívka a Lad.

Sokol Pavel Polívka Nová Benátky Chotětov Krnsko Strá Malý Slivno spolek dobrovolný hasič Sokol

18 article

Kotek, za obec Sušno pp. Hégr a Eliáš, za Chotětov p. Studecký, za Předměřice pp. Uzlík, Novotný, Ba- res a starosta Urban, za Sedlec pp. starosta Řehák a Fanta, jakož i nepřehledný dav občanstva všech vrstev. Rázem čtvrté hodiny rozléhaly se sokolovnou žalozpěvy a po vykonaných obřadech církevních hnul se obrovský průvod městem k romantickému hřbitovu nad Jizerou. Zde věnoval zvěčnělému osm ačtyřicátníku posmrlnou vzpomínku posl. red. J Anýž, který dostavil se, aby na jeho rakov položil věnec jménem redakce „Národních Listů“ a aby stručně vylíčil záslužný život zesnulého starce-vla- stence, který celý svůj život ovládán byl snaham nejušlechtilejšími, jehož nejpřednější a nejsvětější po- vinností bylo, působiti pro dobro a čest svého dra- hého národa. Řečník vylíčil politiekou éru, za které Karel Krouský jako odpovědný redaktor „Národních Listů“ pro delikty politické byl odsouzen do žaláře na 15 měsíců. Bylo to v době po válce s Prusy, zu ministerstva Beustova, kdy státoprávním snahám če- ského národa zasazena byla rána nejtěžší dualisti- ckým uspořádáním říše, v boji za federační my- šlenku, v době nejmohutnějšího vzdoru českého lidu. v době táborů, kdy vláda výminečným stavem stanným právem, suspendováním okresních starostů. persekucí tisku a jinými opatřeními svých giskrov- ských hejtmanů zlomiti chiěla českou oposici. V té době, kdy český národ osvědčil oposiční sílu, která obdivem naplnila i cizinu, v té době, kdy sedm re- daktorů „Národních Listů“ současně úpělo v žaláři.

Hégr Eliáš Předměřice Novotná Urban Řehák Fanta Anýž Krouská Prus Beustův Sušno Chotětov Sedlec Jizera

19 article

Karel Krouský dobrovolně — tehdáž typograf — pli hlásil se a vzal na se těžký úkol zodpovědnosti, do- bře věda, že tak činí na účet své osobní svobody Vylíčiv přednosti ducha a srdce zvěčnělého vla- stence, který — český Aristid — až do chvíle po- slední zůstal věren svým vznešeným ideálům, kladl jej za vzor všem, kdož za našich dob ochabují, děko- val mu za všechnu nadšenou práci, xěnovanou do

Krouská Aristid

20 article

bru a blahu nárcda, i přál mu, aby klidně odpočívai v zemi české, již nade všecko miloval. Řečníkova slova mocně působila na davy shromážděného lidu nejedno oko zalilo se slzami. — Památka na staři- čkého Karla Krouského, jejž v naší krajině každý znal, uchována bude v paměti vděčné i česiné. — Za sokolskou župu Fognerovu zaslal soustrastný pro- jev z Mladé Boleslavi br. dr. Bobek. — K úmrtí Karla Liera. Ústřední výbor organisace českého herectva vybízí všecky členy organisace v pražských divadlech, aby se súčastnili pohřbu člena organisace pana Karla Liera, dnes o čtvrt na 3. hod odpoledne, na Smíchově konaného. — Z městské rady pražské. Ve včerejší schůz věnoval pan starosta dr. K. Groš vřelou posmrt- nou vzpomínku dlouholetému členu sboru obec- ních starších p. Frant. Portikovi. „Vám všem — pravil pan starosta — jest dobře známa horlivá pů- sobnost zesnulého, který každému úkolu, jejž na sebe převzal, podrobil se s nevšední pílí a svědo- mitostí. A byly to zejména otázky chudinské, kterým věnoval svoji plnou pozornost. Dnes, když dopro- vázeli jsme jej z chrámu sv. Štěpána, okresu, kdež byl chudinským ředitelem, viděli jsme na tvářícl četných ubohých chudáků, že ztrácejí v zesnulén svého otce. Fr. Portik byl členem sboru obecních starších od r. 1897 a byl po tři obdobi členem měst- ské rady. Zasedal po dlouhou řadu let ve vrchním ředitelství chudinském, byl ředitelem chudinského okresu u sv. Štěpána a otcem chudých. Dále by členem mnoha komisí a zasedal v dozorčí radě nad městskou pojišťovnou a ve výboru i ředitelství Měst- ské spořitelny.“ Památka zesnulého byla uctěna povstáním. — (Dary a nadace.) Frant. Hoche- rová, majitelka domu v Praze, odkázala chudinskému úsťavu 100 K. — Vzato na vědomí, že p. Josef No- wak věnoval dva státní úpisy rakcuher. renty p

Krouský doktor Bobek Lier K Groš František Štěpán Portikum Hoch Josef no Mladá Boleslav Smíchov Praha organizace český herectvo

21 article

20.000 K za účelem zřízení nadace Josefa a Marie Nowakových pro chudé, do Prahy příslušné osoby. usneseno k dotazu místodržitelství presentaci při- jmoati. — Návrli, aby filiálky zenského oddělení při městském ústavu práce byly soustředěny po způsohu mužského oddělení, byl odkázán příslušné dozorč radě. — (Práce pro nezaměstnané.) K ná- vrhu m. r. p. Pinze usneseno, aby prokopávk ulice, jež povede z Primátorské tř. k Zámeckému vrchu v Praze-Libni, byla ihned provedena jako prá- ce naléhavě nutná a aby při ní byly zaměstnány osoby bez zaměstnání. Prokopávka jest nutna téi z toho důvodu, aby umožněn byl přístup k obee. dvoru libeňskému a ke stavbě tělocvičny „Sokola“. — (Nové stavby.) Povolena slavha třípatrového domu na nároží Erbenovy ul. a na Žertvách v Praze (p- Fr. Ledeckému) a stavba tělocvíčny s lidovými lázněmi. prádelnou a žehlírnou těl. jednotě „Sokol“ v Praze- Libni na pozemku čki 78 v Primátorské třídě. Slih měšťanský složil do rukou p. starosty dra. Groše vrchní účetní p. Viktor Machulka.

Josef Nowakův Pinz Ledecký Groš Machulka Praha Libeň Erbenův ulice Francie Sokol

22 article

Rediteli praž. pokračovacích škol v Praze p. Karlu Bulířovi, který po 26lelém působení odchází do výslužby, uděleno bylo měšťanské právo. — K ná- vrhu p. Neumanna usneseno bezodkladně odstranit závady v ulici na Výšinách v Praze VII. a vyhověti stížnosli občanstva letenského, aby nebyl vodovo v sobotu odpoledne a večer uzavírán. — Pan dr Pik upozornil, že poštovní úřad na Král. Vyšehradě č. 13 užívá dosud německo-českého razílka a žádal. aby proti tomu bylo zakročeno. — K návrhu těhož bylo usneseno domáhati se toho, aby zaveden by jiný způsob doručování expresních dopisů, z venkova došlých, to jest, aby byly expedovány přímo z ná- draží a nikoliv prostřednictvím centrálních úřadů.

Bulíř Neumann Král Praha p Praha Vyšehrad

23 article

Školské záležitosti pražské. Předměty, nichž rokoval školní výbor v pondělní schůzi, do- staly se na jednací pořad včerejší městské rady praž- ské. Jak jsme již sdělili, žádala rada městská za přeměnu reálného gymnasia v Křemencové ul. a je- ště některého jiného gymnasia na Novém městě v re- álné gymnasium nového typu (hez řečtiny) a dále za přeměnu reálky v Libni v podobný ústav. Minister- stvo povolilo sicé přeměnu reálky libeňské, avšek v opaku k žádosti městské rady přeměnilo reálne gymnasium v Křemencové ulici v pouhé gymnasíum O přeměně dalšího gymnasia se vůbec nezmínilo Rada městská, Medíc k tomu, že ministerstvo za- nftnutím zádosti projevilo jistou nešetrnost voe reprosěntaci pražské a dále, přihlížejíc k tomu, že Rakousko je dnes jediným slátem, kde ahsolvent středních škol jsou nucení vykázati se znalostí řečti- ny, aby byli připuštěni ke studiu universitnímu usnesla se, aby žádost za přeměnu řečených ústav v reálná gymnasia nového typu byla opětová- na. Bude při tom poukázáno na oběti obcé pražské jaké přináší na střední školství, následkem čehož zasluhuje plného ohledu, zejména když vyhověno bylo celé řadě měst venkovských. — Vzhledem k vý- sledku zápisu bylo usneseno zříditi 18 nových poboček při českých obec. a měšťanských ško- lách pražských. Dvě pobočky při obecných školách budou zrušeny. — Usneseno zříditi 5 detinitiv- ních míst industriálních učitelek a to na měšťanských školách na Hrádku, u Studánky- na Maninách a dvě na Korábě. Místa tato udělena byla sl. Grůnwaldově, Zelingrově, Srchově, Kaisle- rově a Hanužově.

Zelingrův Srchův Kaisla Libeň Rakousko Maniny Koráb

24 article

— Schůze okresního zastupilelstva na Smíchově koná se v úterý dne 12. října o 10. hod. dopolední v zasedací síni obecního domu na Smichově. — Kluby občanské. Klub voličů nov- městských, veden snahou, poučiti voličstvo důležilých olázkách pro naše hlavní město, pořádá v nově zahájeném období během 14 dnů již Gřei poučnou přednášku, která bude tentokráte pátek dne 8. října t. r. o 8. hod. več. v reslauraci „U Choděrů“, Ferdinandova tř. Théma: „Jak m- hou obce přispěti ke vzdělání lidu. Přednášeli s laskavostí se uvolil p. Jan Emnler, c. k konservator a amanuensis univ. bibliothéky. Před- náška provázena bude skioptickými obrázky. Kdo by této přednášky zůčastniti se chtěli, nechť při hlásí se u některého z následujících P. T. pánů: Čer- vený Jan, cís. rada, m. r., č. telef. 934. Dr. Kare Girož, starosta král. hlav. města Prahy, č. telef. 409 Koubek Antonín, měst. radní. Žitná ul., 5. Skrčený František, ob. starší, Vodičkova ul. 32. Šeyd Josei ob. starší, Petrská ul. 1. Šule Josef, měst. radní,č. telef. 2583. Vaníček Alois, měst. radní, Václavská ul 14. — Občanská beseda pro dolní Nové mě- sto v Praze koná ve čtvrtek dne 7. října 1909 o8 hod. večerní členskou schůzi v místnostech staroče- ského pivovaru u Bucků na Poříčí, na níž přednášet bude pan inspektor L. Weigner „O významu vzdě- lání živnostenského.

Choděra Emnler Jan doktor Kare Antonín František Josef Vaníček Bucek L Weigner Smíchov Ferdinandov třída Praha Žitná ulice Vodičkův ulice petrský ulice václavský ulice obecní dom

25 article

— Velejnou schůzi manifestační pro volobní právo žen svolává ženská organisace národní strany svobodomyslné spolu s výborem pro volební práve žen na půl 8. hod. večerní dnes do Sokolovny v Bubnech. Na schůzi promluví: pí. El. z Purkyňů zemský poslanec p. inž. F. Schiller, sl. Marie Tůmov a zástupci politických stran. Vzhledem k významu schůze je žádoucí nejhojnější účast voličstva všech, kdož sympalisují s bojem žen za zrovno právnění s muži. — K uzavření výslavy čenstochovské. Na po- zdravný telegram starosty dra. K. Groše k slav- nostnímu uzavření výstavy v Čenstechově zaslaný došla z banketu na rozloučenou tato odpověď od ko- mitétu výstavního: „Přípitkem na zdar Čechů vzpo- mínáme na bratry nad Vltavou. Nechť zlatá Prahn rozvíjí se a září kulturou i průmyslem krásné otčině vaší. Jménem komitétu: Stěpán kníže Lubomir- — Okresní hospodářská výstava v Čes. Brodě. Včera navštívil výstavu přisedíci zemského výboru poslanec Karel Adámek, který, vysloviv se velmi pochvalně o uspořádání výstavy, vzdal zvláštní uznání způsobu, jakým vedena a udržována je vzdě- lavací práce na okresu. Velmi četné byly včera na výstavě návštěvy školních dětí. Za zvláštní zmínku stojí zejména návštěva dvoutřídní školy obchodního gremia, s kterou dostavilo se z Kolína na 300 ná- vštěvníků. Odpoledne i večer koncertovala na vý- stavišti Kmochova kapela. Na dnešek připověděna je opětně hromadná návštěva zactva všech obecných a měšťanských škol z Kolína a taktéž místní tělo cvičná jednota „Sokol“ uspořádá dnes vycházku člen- stva na výstaviště, při níž podán bude účastníkům odborný výklad o všech exposicích. Na zejtřek z- ujata je pozornost zvláště sjezdem rodáků, na pá- tek svolává Hospodářský spolek pro pkres česko ski.

Ing F Schiller Tůmov K Groš Čecho Adámek Kmochův Bubno Vltava Čes . Brod Kolín Sokol spolek pro pkre Stěpán kníže Lubomir

26 article

brodský schůzi rolnictva, na které „O hospodář- ském významu ovocnictví“ promluví zem- ský inspektor ovocnictví p. J. Fořt z Prahy a okres- ní zahradník p. Ledvinka z Kolína. Koncerty hudby Kmochovy konají se na výstavišti nyní ka- ždého dne. — Jak se vyznamenali vídeňšti pivovarnícl v Mnichově. Sjezd německých pivovarníků položen byl letos do Mnichovt a spojena s ním výstava. Při banketech na sjezdu pořádaných bylo mluvenoa připíjeno. Veškeré řeči Němců z říše vyznamenávaly se tím, že obsah jejich přiléhal k věci samotněa koreněn byl humorem. Za to Vídeňáci se vyzname- nali svým šovinismem. Tak ředitel. Thausing prohlásil, že těžce nese, že Plzeň jako město, není německou, jakou prý bývala (?) a že to není snad poslední město, jehož ztráty „My Němci musíne oželeti“. Nachází však jedinou útöchu v tom, že „celní závory, a kdyby byly sebe vyšší, dají se pře- skočit a nezamezi vzájemnou příslušnost atd.“. Aby nezůstal pozadu, přispíšil si při nejblíže následují- cím banketu prof. dr. Cluss z Vídně a přik lusal laké se svojí troškou do mlýna. Také jemu nepře- kážejí — či vlastně překážejí — hraniční kůly, ne- boť duše i srdce, zde i tam, je nedělí. Vyzval své přátele z Rakouska, aby jeho vývodům provolali: hurrá! Než na nacionální speechy jmenovaných dvou pánů z Vídně ani jediný německý řečník nenavázal, takže se svým vítráním se a se svým vybočením od čistě společenské zábavy byli mlčky a správně od- — Organirace českého lékárnictva pro Čschy.

Ledvinka Kmochův Němec profesor doktor Cluss Praha Kolín Mnichov Mnichovt Plzeň Vídeň Rakousko

27 article

Moravu a Slezsko konsla dne 30. září t. r pátou valnou hromadu, při niž zvoleni byli pro správní rok 1909.1910 tito funkcionáři: starostou Mr. Storeh z Kolina, místoslarosty Mr. Goller z Prahy a Mr. Chrž z Rokycan, jednalelem Mr Rosenberg z Be- rouna a do výboru Mři: Brener z Břevnova, Cipra z Kralova Pole u Brna, Dlabola z Banešova. Laub z Litomyšle, Nesnídal z Plzně, Pelikán z Tábora, Putrlik z Kolína. Náhradníky Mři.: Dvořáček z Brna, Berganer z Písku, Hynek z Prahy, Kalous z Král. Vinohradů. Revisory účiů Mři.: Holík z Dušník, Čermák z Král. Vinohradů a jich náhradníkem Drbal z Nusli. Zřízení lékárnických komor v Čechách má se státi skutkem v nejbližší době. České lékárnictvo žádalo vládu, aby v Čechách zřízena byla pouze ko- mora jedna s českou a německou sekcí jako v ko- moře lékařské. Vláda však k návrhu několika Němeů činí přípravy k založení komor dvou a to čistě ně- mecké v Liberci a českoněmecké v Praze. Organí- sace českého lékárnictva pro Čechy, Moravu a Slez- sko důrazně protestuje proti zamýšlenému národnost- nímu i stavovskému bezpráví a žádá české poselstvo na radě říšské, aby znemožnilo chyslaný úlok proli českému lékárnictvu, jahož jest v Čechách celých 8U procent.

Storeh Mister Goller Chrž Rosenberg Cipra Kralův Dlabola Laub Dvořáček Kalous Král Holík Dušníky Čermák Morava Slezsko Kolina Praha Rokycany Be Břevnov Brno Litomyšl Plzeň Tábor Kolín Písek Čechy Liberec Putrlik Mister Hynek

28 article

— Ko stykům česko-polským. Na Blahopřejny projev, který ke slavnostnímu uzavření výstavy čen- stochovské zaslán byl komitětu Vývozním spolkem pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze, došla k rukám předsedy téže korporace následující depeše: „Ukon- čujíce výstavu, vzpomínáme vroucně na společnž strávené chvíle v Čenstochově a tím vzniklé bra- trské spojení; vznášíme přípitek na trvalé přátelstvi a stále upevňující se styky našich dvou národů. Zza komitét Štěpán Lubomirski.“ — Dar českého krajana na Rusi. V den svých šedesátých narozenin zasílá bývalý český učedník ve Vídni (1862—1866) J. A. Náprstek-Finger- hut. cukrář a majitel kavárny v Rize na Rusi, na vydržování českých škol ve Vídni spolku „Komen- ský“ 50 rublů a Ústřední Matici školské v Praze 50 rublů, v korunách 254.

Lubomirski Náprstek Komen Morava Slezsko Praha Rus Vídeň spolek pro Čechy Fingerhut

29 article

— Měšťanská beseda na Král. Vinohradech za- hájí v sobotu dne 9. října t. r. XXXV. obdohí své čin- nosti koncertem České Filharmonie, po jejím návratu z letního uměleckého výletu do Varšavy a j. Začátek o 8. hod. več., přístup pouze členům hlavním scho- dištém Národního domu. Ve středu dne 13. října t. r. zahájeny budou oblíbené besední večery původní fraškou (člena besedy) redaktora J. Baláka: „Terna.“ O svolení k jejímu provedení Národní divadlo do- žádáno. Lelošní zábavní období besedy bude ve- lice pestré a převýší nejen léta minulá co do počtu a výběru stanovených zábav, ale i vše, co jiné po- dobné spolky za vyšší přispěvky poskytují. Dle ro- zesílaného programu uspořádány budou v zimním ob- dobí 1909-10 (od října do konce dubna) celkem 32 zá- bavy a sice 3 umělecké koncerty, 4 přednášky s kon- certy, 3 zábavy programové (humoristické), 16 diva- delních večerů, 4 věnečky, 1 maškarmí ples, 1 dět- ská záhava. Pro letní období pak připravuje se v za- sklené letní verandě Národního domu umělecká vý- stava a řada přátelských večerů. Pro denní schůzky členů slouží rozsáhlé místnosti spolkové s bohatou knihovnou, čítárnou i pohodlnými hernami. — Při- hlášky nových členů, zejména z kruhů vinohradské- ho občanstva, přijímají se každodenně v kanceláři besední. Příspěvek pro členy skutečné 20 K, pro čle- ny přispívajíci 12 K ročně.

Král J Balák Vinohrady Varšava Český filharmonie národní divadlo národní dom

30 article

— Místní odbor Ústřední Malice školské ve Svě- Ulé nad Sázavou odvedi matiční pokladně výtěžek ze slavnosti, dne 18. července 1909 pořádané, v obnosu 1200 K. Horlivě pracující odbor světelský ukázal, ž v krajinách méně zámožných možno pro nejpotřeb- nější náš školský spolek, Ústřední Matici školskou, značné podpory získati, je-li jen práce matiční vhod- ně zorganisována. — „Hlahol“ pzažský vypsal v lednu r. 1908 kon- kurs o dvou cenách (1000 K a 600 K) na nová díla pro smíšený sbor s orchestrem ku padesa titetí »Hla- holu« v r. 1911. Lhůta konkursu minula dnem 28. února t. r a do té doby byly zaslány »Hlaholus celkem čtyři práce, jež byly dány ku posouzení po- rotě sestávající z pp.: centrálního inspektora drah Em. Chvály, prof. Josefa Kličky a prof. V. Nováka. Die posudku jury ustanovil ae výbor »Hlaholu« ve své schůzi dne 30. září — poněvadž žádná ze zadaných prací nevybovuje podminkám konkursu — neuděliti ceny žádné a vypsati konkurs nový, jenž v dnešním listu dále jest uveřejněn. — Svaz osvětový pořádá v neděli 10. t. m. z příznivého počasí výlet do údolí šáreckého, při němž ochotně přislíbil výklad geologicko-palacontologický pan dr. Babor; dále pohovoří páni univ. prof. dr. J.

Hla profesor Klička V Novák doktor Babor Ul nad Sázava Hlahol

31 article

Matiegka a konservator K. Buchtelo o velezajímavě anthropologické a archaeologické minulostí Šárkya Podhaby, kde se v dávnověké minulosti rozprostírala předhistorická Praha. Odjezd z nádraží státního odpo- ledne o 2. hod. 10 min. do Veleslavína — Kdo asi vyhraje hlavní výhru „České loterie“ která vystavena jest u fy. F. a D. Malý ve Ferdinan- dově třídě u Národního divadla a budí obdiv ka- ždého? Zajímavo jest, jak souhlasně tvrdí prodavači. že v poslední době velice mnoho — až nápadně mnoho — kupují naše české losy Němci. Jest to do- brým znamením, že se přesvědčili o solidnosti lote- rie a nic jim nevadí ani ryze český účel loterie a ry- ze české losy loterie. Pro Čechy jest to pobídkou, aby pospíšili s nákupem losů. — Dary. Měšťanská beseda v Praze. K uctění památky zesnulého člena správního výboru pana Františka Portika, věnováno 20 K české dětské nemocnici. — »Maxláři«, nástupei »Peck ů«, složili u naší pokladny pro spolek »Komenský« ve Vídni 59. pětku (10 K), — Z veřejné a universitní knihovny. V měsíci září navštívilo knihovnu 6421 čtenářů, kleří použili ke svým pracím 6372 svazků. Domů půjčeno 1655 svazků, na venek a do cíziny odesláno 171 svazků,z ostatních rakouských a zahraničních knihoven pro zdejší obecenstvo objednáno 245 svazků. Čítárnu ča- sopísů navštívilo 576 čtenářů, mimo to použito bylo 93 rukopisů.

Matiegka K Buchtela Šárkya Podhaby D Malá Němec Portik Peck Praha Veleslavín Ferdinany Čechy Vídeň národní divadlo spolek » Komenský

33 article

— K opalřením na elektrických drahách praž- ských. Ačkoli uplynulo již valně času od zavedení pásmových nazeb na elektrických drahách pražských, nepřestávají některá zařízení s tím souvisící býti stálým zdrojem trpkosti a nemilých scen mezi obe- censtvem, kontrolory a průvodčími vozů. Zejména těžce nese obecenstvo ta zařízení, v nichž úmysl zvýšiti výnosnost dráhy slává se tak nepříjemně ci- telným. To třeba říci zejména o stanovení pásma na vzdálenost 30 kroků od nádraží severo-západní dráhy, až příliš jest tu jasno, že kdosi vynalézavý přišel na chytrácký nápad, jak obecanstvu na drábu spěchajícímu aneb drahou přijíždějícímu, rozdělení hranic pásmových neznalému, vyloudili z kapes bu