Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve středu 6. října 1909.

Praha

3

Číslo 276

4 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administrati- na měsle. . . . . na čtvrt lota . . . . 6 K — s dvoji donáškou; na měsíe. . . . . . 2 K 54 na čtvrt leta . . . . 7 K 0lh ve fllálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštout na měsíe- na čtvrt lota . . . . 9 K 60 a dvoji zásllkou na měsie Ba čtvr ieta : . . K h

Praha Poštout

5 article Po procesu záhřebském.

Po procesu záhřebském. Ve výročí dne, jenž do dějin tohoto soustátí byl roku minulého zapsán jakožt datum provedené anexe Bosny a Hercego- viny, byl vynesen soudem záhřebským roz- sudek v procesu rázu po výtce politického. jehož líčení trvalo od měsíce března t.j plných sedm měsíců. Proces tento, uvalený na 53 příslušníky národnosti srbské z troj- jediného království, dospěl takto ke svěmu konci před první stolicí, jako by se zůmyslně chtěla zdůrazniti jeho souvislost se svrchova- nostním aktem, kterýž se udál dne 5. října r. 1908 a takto zvláště vyzvednouti jeho po- litická povaha. Procesy politické, zejmena jsou-li oká- zale tendenční, nejsou za našeho pokročilého věku ve státech ústavních a skutečně moder- ních již dávno v modě, vyskytují-li se, jak tuto přece, jsou ohlasem politického umění nejposlednějšího řádu, jsou zjevem spíše středověkým a působí na veškeru vzdělanou společnost dechem stuchliny a dusného ovzduší. Záhřebský proces byl a jest o to ještě trapnějším, že průběh jeho i co se procesuálních forem týče byl nepřetržitou řadou událostí, kteréž neomaleností a bez- ohledností svou vzbuzovaly pocit zahanbení u všech právních odborníků a pocit surového znásilňování v nitru všech slušných lidí. Dojmy tyto sdíleli i veškeří zpravodajové četných evropských časopisů, kteréž nelenily vyslati zvláštní své zástupce ku přelíčení jež tak křiklavě odhalilo roušku ze soud- nictví trojjediného království.

Bosna

6 article

I když se politické procesy zakládají na činech dokázaných, jež spadají v dosah usta- novení trestního zákonnika, bývá veřejné mlnění nejednou odchylného přesvědčení,o čemž podalo časopisectvo, zvláště rakousko- uherské, přečetných dokladů za posledních bouřlivých let v Rusku. Nynějšímu záhřeb- skému procesu však se nedostávalo po stránce skutkové všeho, co spadá v podstatu zločinu. jenž se označuje jakožto velezráda. Přinášel jsme o průběhu záhřebského procesu po drobné zprávy po celou dobu jeho trvání nle pochybujeme, že by kdokoliv byl nabyl přesvědčení, že proveden byl důkaz o skut- kové povaze činů obžalovanými Srby spá- chaných, kteréž by spadaly pod pojem vele- zrády, jak ji definuje § 58. tr. zák. iv Chorvatsku dosud platného. Neudáloť se v trojjediném království a nedopustili se ob- žalovaní ničeho, co by ohrožovalo osobní nedotknutelnost panovníka anebo mu překá- želo ve vykonávání jeho práv; rovněž se neudálo nic, co by směřovalo k násilné změně vládní formy, aneb k odtržení části státního území anebo ku přivodění a zvětšení nebezpečí pro stát z venčí aneb k válce ob- čanské uvnitř.

Srba Rusko Chorvatsko

7 article

Ve všech krajích Chorvatska panoval jak do okamžiku, kdy v červenci roku 1908 počalo zatýkání obžalovaných Srbův tak i po všecku dobu následující naprostý klid, veřej- nost nezvěděla a neví dosud o nijakém ta- kovém činění obžalovaných, na něž by se dalo užiti charakteristicky činů § 58. tr. zák. stihaných. Ba co více, ani v zatýkacíal rozkazech, proti obviněným vydaných, jednot- livě nebyl podobný čin uveden. A včera, kdy ze Záhřeba stihly prvn zprávy uherské tiskové kanceláře o vynese- ném rozsudku, oznámeno bylo sice, na kolik let byl kdo z obžalovaných odsouzen, ale ke všeobecnému překvapení ve zprávách těch ani slovem se neděje zmínka o zločinu, jehož se dopustili, ačkoli by to bylo aspoň umož nilo srovnání vysloveného trestu. Na zločin velezrády položená otázka nutně musí zníti, zda obžalovaní něco pod- nikli, čím by svůj domnělý záměr násil n byli chtěli provésti. Určité skutky, jež nedo pouštějí pochybnosti o tom, že se pokusil násilně dosíci svého záměru, tvoří před poklad takového trestnéhio činu.

Srbův Chorvatsko Záhřeb

8 article

V obžalobě i v průběhu přelíčení se mlu vilo pouze o symptomech (zjevech), z nichž se dovozovalo, že obžalovaní byli stoupenci velkosrbské myšlenky, ale idea tato sama o sobě, ani její propaganda sama o sobě ne může býti předmětem soudního zakročení Vždyť v Rakousko-Uhersku se denně mluv o myšlence všeněmecké neb velkoněmecké o myšlence všeitalské, o idei velkorumunské o podobné myšlence velkochorvatské a t. d. ale dokud ideje takové zůstávají myšlenkam theoretickými, dokud přívrženci jejich nedo pouštějí se konkretních, trestních činů, trvaj ideje tyto i jako politické programy, aniž by to někoho zaráželo; jsou to snad programy nepříjemné, oposiční, ale nic více. Tak jest na příklad i s myšlenkou ne- odvislosti uherské; dnes čítá strana poli tická, jí oddaná, nejen většinu mezi členy poslanecké sněmovny, ale jest na tom pře vzíti a utvořiti případně i ministerstvo a čítá i v posavadním ministerstvu koaličním, jež jest na odstupu, několik svých přívrženců. mezi nimi pak nejpřednějšího vůdce svého Myšlenka neodvislosti Uher však nepochybně znamená změnu v posavadním ústrojí stát ním, ale nižádnému soudu v Uhrách nena padá, aby proti ní zakročil, dokud nesal ku prostředkům násilným. Tak ani propaganda velkosrbské my šlenky sama o sobě není trestná; není tím co se nazývá velezrádou, dokud nesahá k určitým, násilným činům. Ba jako my šlenka velkochorvatská jest uskutečnitelna bez porušení celistvosti státního území, an idea velkosrbská není a nemusí směřovat proti ní, o čemž nejlépe svědčí ony projevý politiků rakouských, kteří bez obalu mluví o sloučení všech Srbů a utvoření trialismu místo posavadního dualismu.

Rakousko Uhersko Uhry Srb poslanecký sněmovna

9 article

Za to jest množství dokladů o tom, že počátky procesu proti Srbům, právě v Zá- hřebě skončeného, sahají do doby, kdy roze- šla se uherská koalice s koalicí srbsko-chor vatskou, kdy jmenován byl baron Rauch bánem chorvatským a kdy vládní listy chor- vatské a vídeňské jaly se tendenčně líčiti oposicí srbsko chorvatskou jako antidynasti ckou proto, že se postavila proti bánovi. důvěrou panovníka dosazeného. Bar. Rauch zkrátka nedovedl si získati většinu ve sněmě chorvatském a boj proti oposici uvedl právě na ony koleje, po nichž se dospělo i ku pro- cesu záhřebskému. Hlavním pomocníkem vedle žurnalistiky vládní byli mu při tom stoupenci dra Franka, již i v průběhu přelíčení okázale dávali na jevo své smýšlení Srbům nepřátelské. Jest neméně poučno, že první »ukázky« velko- srbské propagandy vyskytly se v orgánu dra. Franka, kterýž přinesl zprávu, že po

Srba Rauch Franco

10 article

čátkem května byly na domech v Kostajnic nalepeny pobuřující proklamace. Vyšlo však pátráním četníků na jevo. že dvě z těchto proklamací psal učednik fanatického přívržence Frankova, Krivošič. Nad to jest nápadno, že proklamace ty vy- skytly se v městě od hranic srbských vzdá- leném, jež mezi 2063 obyvateli čítá všeho všudy pouze 304 Srby a kdež jest organi- sace a terrorism Frankovců nejvydatnější. A podobných případů se vyskytlo několik, než objevil se na sceně pověstný Nastič. člověk nejtemnější minulosti, se svou brožu- rou »Finale« a statutem pro velkosrbskou propagandu. Mimo bratry Pribičeviče, Nasti- čem jmenované, bylo pak celkem zatčeno přes 70 osob, z nichž 53 ponechány ve vazbě, mnozí od počátku měsíce července r. 1908. Pribičevičům se vytýkaly styky s bělehradským spolkem »Slovenski Jug«, většině ostatních, buď že propagovali velko- srbskou propagandu nebo že jsou v pode- zření, že náležejí k její organisaci. Za dů- kazy mělo sloužiti mimo jiné, že u někte- rých byly nalezeny při domovních prohlíd- kách srbské kalendáře, podobizny srbského krále, že nosili srbské národní barvy, že se vydávali za Srby, že vztyčovali srbské pra pory a pod. Co se týče zvláště srbského praporu, užívají ho Srbové v Rakousko- Uhersku ode 200 let, co jej přinesl s sebou patriarcha Crnojevič i s odznakem srbským.

Frankův Krivošič Srba Pribičevič Nasťa Crnojevič Slovenski Jugoslávie Rakousko Uhersko

11 article

A tento prapor a odznaky srbské dostaly se zpět do nynějšího království srbského z Ra- kouska za knížete Miloše, když se mu do- stalo z Rakouska potřebných pomocníkův úřadníků, kteří mu poradili, aby patriarchův prapor a odznaky přijal pro své mladé kn- žectví. Jest tedy vývoj praporové otázky právě opáčný, než jak se vykládal při pro cesu záhřebském. Bude pak za takovýchto okolností za jisté celý svět vzdělaný zvědav na odů- vodnění rozsudku tak krutého. My máme za to, že po annexi Bosny Hercegviny bylo celé to přelíčení politickou chybou, což jest na jeho politické povaze to nejpovážlivější. Rozsudkem bude zaneseno odůvodněné rozčilení do zemí jihoslovan- ských, kdežto jest žádoucí uklidnění jejich- Bylo-li něčím záměrem, zjistiti »daleko, široko rozvětvené spikouti«, tož se záměr ten naprosto nezdařil, protože něco podob- ného v Chorvatsku nebylo a není; obžalo- vaní a odsouzení pak vůbec ani dle svých prostředků a svého zaměstnání po většině společensky málo významného, nebyli způ- sobilí, aby nějaké opravdu nebezpečné hnuti způsobili. Zajisté že nadešel okamžik, aby dalšímu pohoršení, jakýž proces nynější i za hrani- cemi způsobil, učiněn byl konec a aby po chybná spravedlnost ustoupila aktu vyššího politického rozhledu a nešťastníci těměř po půl druhého roku věznění, byli vráceni svému občanskému životu.

Miloš Rakousko Bosna Chorvatsko

12 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 5. října. (Po roce.) Dnes je to mu rok, co byl podepsán a dne 7. října úřadne vyhlášen manifost, jímž se obyvatelstvu Bosny a Herocgoviny oznamovala annexe a zároveř v době co nejbližší slibovala ústava. Dnes, po roce, zabrané země ústavy ještě nemají a také

Praha Bosna

13 article

sama annexe není ani v Rakousku, ani v Uher- sku ústavně schválena, poněvadž parlamenty j dosud neprojednaly. Pouze delegace, jež za- sedaly loni v říjnu, vzaly annexi na vědomí. Mi- nisterstvo vnějších věcí zaznamenává ve věc anekční ovšem značný úspěch, že se mu poda- řilo obdržeti svolení jak dřivějšího suveréna Bosny a Hercegoviny, tak i signatárních velmocí které smlouvou berlínskou zmocnily Rakousko k okupaci těchto zemí. Turecko protokolem ze dne 26. února t. r. vzdalo se svých práv na Bosnu a Hercegovinu, když se Rakousko zavá- zalo zaplatiti mu za bývalé státní statky v za- braných zemích 53 milionů korun a učiniti ještě jiné ústupky, týkající se zvýšení tureckých ceh a zrušení tak zvaných kapitulací. Výkupné z Bosnu a Hercegovinu bylo Turecku v květnu zaplaceno. Obtížnější bylo vymoci svolení signa- tárních velmocí. Srbsko a Černá Hora podaly proti annexi protest, jenž byl všemi velmocemi až na Německo příznivě přijat. Proti Srbsku a Černé Hoře počalo kvapně zbrojiti Rakousko a současně bylo nuceno zahájiti díplomatické jednání s velmocemi. Slabá posice Ruska, k válce nepřipraveného a vázaného mimo to starším diplomatickými úmluvami, umožnila Rakousku že znenáhla všechny velmoci annexi uznalya společným zakročením v Srbsku i na Černé Hoře odvrátily nebezpečí války. Černé Hoře do stalo se malé náhrady tím, že se Rakousko vzdalo policejního dozoru na přímoří černohor- ském, k němuž mělo právo dle berlinské smlouvy. Srbsku Rakousko slíbilo ústupky rázu hospodářského, zejména snazší přístup k moři ale nejen že v tomto vzhledě neučinilo podnea ničeho, nýbrž zhoršilo bez toho už špatné ob chodní styky srbsko-rakouské.

Rakousko Uhry Bosna a Hercegovina Turecko Srbsko Černá Hora Německo Rusko Černá hoře

14 article

Bosna má v prvém roce svého příslušenstv k monarchii habsburské pouze dvě vymoženosti ceny nad míru pochybné. Bar. Burián jako dosa vadní vrchní správce zabraných zemí vymohl n obou vládách koncesi pro maďarskou agrární banku, která bude ze Sarajev lichvářskými úroky vyvazovati bosenské kmety a v témž Sarajevě zřízena obchodní ke- mora, do níž provedeny volby dle přání bo- senské vlády. Jakého rázu je prvá bosenská obchodní komora, vysvítá nejlépe z toho, že z jejího předsednictva úplně vyloučeni Srbové. tedy většina bosenského obyvatelstva. V Praze, 5. října. (Uherská krise. Strana neodvislosti nepřijala včera návrh svého vrchního vůdce, Frt. Košuta, aby se sněmovna ještě jednou odročila až do jmenování nového ministerstva, nýbrž vyhověla přání předsedy Justha, aby se sněmovní schůze konaly byť bez programu politického. V usnosoní tom, ktero v dnešní plenární scbůzi sněmovní již prove- deno, spatřuje se právem zhoršení situace, pone vadž každému poslanci je tím dána možnost vy- nutiti pouhým dotazem novou debatu o samo- statné bancc a porušiti klid, jehož je třeba k se stavení nové vlády.

Burián Srba Košut sněmovna Justh Bosna Sarajevo Praha agrární banka

15 article

Ze Lvova, 3. října. (Polští lékaři pešťský kongros.) Urážka, jež se stala polským účastníkům lékařského sjezdu pešt ského tím, že byli úplně vyloučeni z předsed nictva, zaměstnává dosud polské lékařské spol- ky. V sobotu byla ve Lvově opětně schůze zá- stupců obou hlavních lékařských spolků halič- ských se zástupci university a lékařské komorya Prof. Wicherkiewiez referoval opětně o pešť- ských událostech a vytknul výslovně, že jsou plané všechny vytáčky Maďarů, jakoby se urážk Poláků byla stala proti jejich vůli jen usnese- V drobném prodeji ranni čislo o sobě . . na večerní . . . . za sb Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . večerni . . . . . . . . 6h nseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá admínistrnce v Marianské ul., a. Tam nacházejí se téi redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů Rukopisy se nevraceji

profesor Wicherkiewiez Maďar Polák Lvov

16 article

ním lékařů cizích. Maďarské časopisy potlačily úmyslně zprávy o polských přednáškách na kon- gresu a maďarští členové kongresového výboru připravíli návrh, aby Poláci byli ze stálé mezi- národní organisace sjozdové vyloučeni. O refe- rátě prof. Wicherkiewicze, jenž byl doplněn ještě některými jinými účastníky sjezdu, roz- předla se dlouhá debata, po níž usneseno za- slati uherskému sjezdovému výboru protest, po dopsaný lékařskými organisacemi v Haliči, ru- ském Polsku i Poznaňsku; zříditi zvláštní pol- ský výbor pro mezinárodní sjezdy a uložiti mu, aby pamětným spisem požádal ústřední sjezdo- vý výbor v Haagu, aby příštímu sjezdu, jenž se bude konati v Londýně, navrhl, aby se usnesen pošťského sjezdu zrušilo. Před mezinárodním sjezdem londýnským má se konati všeslo- vanský sjezd lěkalský. Polským časc- pisům se má dáti na uváženou, že by o přátel- ství polsko-maďarském měly psáti opatrně. Proto má odpadnouti také návštěva v Aradě, kterou připravil lvovský klub maďarsko-polský.

Polák profesor Wicherkiewicz Halič Polsko Poznaňsko Haag Londýn Arada lvovský klub

17 title

Politické zprávy zahraničné.

18 article

V Praze, 5. října.

Praha

19 article

Nebezpečný muž. V den, kdy vynesen rozsudek nad záhřeb- skými »velezrádci«, není od mísla upozornit na to, že vídeňskému a peštskému tisku je málo záhřebskych obělí a zrovna šíleně shání se po nových. Jak to pověděl berlínský »Der Tage. jde nyní především o to, aby byl srbský náro rozšlapán. Peštský »A nap« a vídeňský »Dan- zers Armee Zeitung« ukázaly cesty k tomu cilia srbský národ musí býti rozeštván a přiveden k tomu, aby se sám zbavil svých politických hlav. Proto v Srbsku bydl nesvár mezi oběma královskými syny a dělají, jakoby odstoupivši následník, králevič Jiří, domáhal se znova ná- roků na trůn přes hlavu nynějšího následníka. králeviče Alexandra. Králevič Jiři nestačí vy- vraceti tyto intrikánské pověsti a ujišťovati, že dalli jednou slovo, jako muž pevně v něm stojí. Na Černé Hoře budí nedůvěru mezi následníkem princem Danilem a panujícím knížetem Nikolou vykládajíce každý nepokoj na Černé Hoře tak, jakoby Danilo chtěl jeho pamocí svrhnouti svého otce Není to nie nového. Na Černou Horu ra- kousko-uherský tisk už několik let působí tímto směrem a také některé české listy se propůjčily za nástroje těmto nekalým intrikánům Nyní snad už jest jim věc jasna.

Jiří Alexandr Danilo Nikola Srbsko Černá hoře Armee Zeitung

20 article

Jiným vídeňským a peštským listům je málo štvanice proti Srbům a mermomocí se snaží osočit i jiné Slovany monarehie: Chor- vaty, Slovince, Čechy, jakoby byli ve spojení s úblavními jejími vrahy. Srby, a měli spo- lečný s nimi plán na její rozbití. Naše veřejnosť si málo všímá této novi- nové agitace, již co do prolhanosti a podlosti není rovné v dějinách tisku. Je třeba míti tylo věci v evidenci, neboť jsou cestou k přištim událostem, které se dotknou i nás. V agifaci jsou činně zúčastněny »Neue Fr. Presse«, »Zeit«, »Reichspost«, »Pester Lloyd«, vídeňský »Volksblati« a j. Aby českému čtenáři bylo úplně jasno, oč tu jde, a co nekalému tisku poslačuje za záminku ke štvanicím, ukážeme mu pro dnešek, co »Bosnische Post« klade za vinu bělebradskému prof. Milovi Pavloviči. Ka štvanici proti němu poslačuje pověsť, že Mile Pavlovič bude jmenován náčelníkem srbské tiskové kanceláře. Ovšem, city sklamání jsou tu

Srba Čecho Neue Reichspost Pester Lloyd Mil Pavlovič Francie . Presse Bosnische Post Chorvat

21 article FEUILLETON

FEUILLETON Noc v Tivoll. V Kodani zdomáeněli jsme téměř za večer Uzpůsobila to kromě ochotné vlídnosti a přívě tivé úslužnosti, s níž selkáváme se ostatně všu de, po celé zemi Andersenově, zvláště také ta okolnost, že půlmilionové residenční sídlo dán ského krále, ačkoli má veškeré prostředky velko města, povšechně zachovává si přece jen dů- věrně přátelský ráz. Ovšem návštěvu kodaňských sbírek uměle ckých nelze odbyti tak zkrátka: Uspíšíme-li si v státním museu, shlédne me-li chvatně chronologiekou sbírku dánských králů, snad i staronorské museum, projdeme-li jen procházkou museum ethnografické, musíme přece pro dva významné pomníky severního umění dopřáti si více času a trpělivosti.

Andersenův Kodaň

22 article

Jsou to: proslavené Thorwaldsenovo Mu- seum a velkolepá Jacobsenova Glyptotéka. Z rad- ničního náměstí v málo minutách dostihneme obrovských zříconin vyhořelého zámku Christi- anova a odtamtud ku prvé bledané sbírce jest již jen několik kroků. Rozsáhlá budova čtyř- křidlá přeplněna je skoro samými pracemi Thor waldsenovými, jichž tvůrce, po svém přání, od počívá na dvoře, v jednoduchém hrobě, stíně ném břečtanem. Zvláště v prvém poschodi na hromaděna jsou výhradně mistrovská díla slav ného Dána, kdežto následující pořadí vymezeno jest opět sbírkám Thorwaldsenovým a památkám Zájem výtvarníků přirozeně nachází zde úžasnou žeň, neodborník do jisté míry pociťuje tu stísněnou únavu a rád vyměňuje slavný tento chrám umění s blízkou Glyptotékou, v níž vedle starších dánských umělců (Thorwaldsen, Sin- ding, Jerichan, Bisjen) selká se i s osvěžujícín uměním moderním. Zvláště Francouzi četně jsou tu zastoupeni sbírkami, jichž cena jde do sta- tisíců. Některým určeny dokonce celé sály: P Dubuis, Meunier, Rodin; jiným dána významná místa v nádherné centrální síni, jež celá zaha- lena v svěží zeleň, a v níž možno také odpo- činouti si duchu i očim znaveným před dalš poutí Kodaní, jejíž romantické ulice s tichými nas.

Thorwaldsenův Jacobsenův Thor waldsenový Dán Thorwaldsen Jerichan Bisjen Francouz Meunier niční náměstí Sina Kodaň

23 article

zákoutími vroucněji lákají snílka, než bledé ty mramory, jichž všude kolem nás bylo plno. — Rozloučili jsme se tedy krátee se stánkem Mus a vyšli do slunečního poledne. Zachtělo se nám náhle toulati se bez cíle čistými a úprav. nými uličkami, v nichž velkoměstský život ne- setřel ještě veškerého kouzla starosvětského ži- vota a poesie pohádek Andersenových. Domy i zde střídají lahodné barvy, či zůstávají necho- zeny. Vysoké, útlé štíty vbodávají se do čistého vzduchu. V každém okně s bílou záelonkou jsou květiny. Čistota všude je vzorná. Ani se nám skoro nechtělo z milých těch koutků do živých tříd ke shlédnutí mramoro vých chrámů, divadel, rybářského trhu, zoologi- cké zahrady, karlsbergského pivovaru, starého královského zámku a všeho toho, co bylo určeno naplniti řadu dnů, jež jsme si pro Kodaň určili Čas i tak kvapil na bleskových křídlechi, a než jsme se nadáli, lahodný podvečer vylákal nás k mořským koupadlům, či k opozděné svačině na Langelinii, kde přístavní život tak skvělou skýtal vždy podívanou. Svěží čistý vzduch mořský výhodně podpo roval tu rozhled na město a blízké i daleké okolí, často až břehy švédské objímající. V tem ně zladěných barvách objevilo se nám tu velko lepé panorama Kodaně: Amalienborg, anglický kostel s proslulým sousoším Bundsgaardovým zachmuřelým kastelem s jedné strany a bohatě vypravenými loděnicemi a námořními budovam na straně protější. Nedaleko restauračního pa- vilonu, kde možno každé chvíle příjemně se osvěžiti, vypínala se uprostřed starých děl socha dánského hrdiny Ivara Hvitfelda, který v námoř ní bitvě r. 1710 rekovně obětoval svůj život i svoji loď, aby zachránil ostatní část dánského loďstva.

Andersenův Bundsgaardův Ivar Hvitfeld Kodaň Amalienborg Musa

24 article

Jindy, nepřemáhala-li nás únava denních prohlídek příliš, rádi prošli jsme po přistavnín molu, jež v délce dvou kilometrů táhne se k hranicím zálivu, abychom shlédli cestou ele gantní přístaviště dánského klubu plachetního a podivili se obrovským americkým parníkům které odpočívají tu ve zvláštním ochranném pří stavu. Zpět od krajní majákově věže v necelýe dvaceti minutách dopravil nás obyčejně moto rový člunek právě v čas, abychom pookřáli stu- denou lázní a rozbodli se pro návštěvu některé zábavní místnosti, jimiž se Kodaň jenjen hemží Tu již zcela neznatelně poslední světlo dn přelévalo se v měkce namodralý přísvit sever- ního večera. Přechod tento je tak pozvolný, že večer ve smyslu našem v Kodani skoro ani neexistuje. Cizinec, který pozoruje tento neobvyklý zjev, tak charakteristický pro severní kraje určitější jakés hranice mezi nocí a dnem také vůbec nepostřchne. Zvláště v letních měsících jsou zde noei tak jasné, že možno ještě o půlnoci přečísti s pohodlně večerní vydání kodaňských novin. Snad také pro tyto světlé noci i v dánskýcl. domácnostech méně jest mimořádných výstupo pro nějaké to nahodilé zpozděni. Netřeba ovšem podolýkat, že zábavní míst- nosti starají se všemožně, aby také tyto hodiy bdícímu umožnily strávit co nejpříjemněji.

Jindo Kodaň

25 article

Tak na př. ve varielním divadle „Seala“, u nás dubře známém, za nepatrné vstupné 5 örů sedíte ve výši našeho prvého balkonu a ba- víte se programem, který průměrně obsahuje 25 čísel. A tak i jinde Divadla bohužel v plné saisoně výlelní jsou zavřena, nutno tedy uspokojit se zábavou leh čího druhu, která vedle celé řady cirkusů, zpěv ních síní atd. nejpestřoji soustředěna jest v zá bavním parku Tivoli, jen několik minut od rad ničního náměstí vzdáleném. — Tivoli jsou obrovským zábavním podnikem prvého řádu světové pověsti. Projdeme-li výstavnou branou a jeho turnikety, na ploše, obsahující skor sedm hektarů, najdeme nahromaděno téměř vše co může potěšit zvědavé oči a do jisté míry upokojit také vybíravou duši. Přirozeně neodolali jsme ani my pohádkov nádheře, kterou lákaly „Tivoli“ ozářené tisíce- rými barevnými žárovkami. U vehodu dostale se nám programu, nebylo ho však zapotřebe neboť silný proud návštěvníků nesl nás od jed né atrakce ke druhé, jež účelně rozvrženy jsou tak, aby návštěvníci všeho mohli se účastnit. Stanuli jsme bezděčně s davem nejprve při fantasticky zařízeném divadle mimickém, jehol představení náhodně spadlo právě v dobu na- šeho příchodu. A již také ozvala se hudba a veliký páv

Seal Tivoli

26 article

jehož chvost nahražoval oponu, složil svá péra a stáhl se do svého hnízda. Na jevišti mladý jakýs prine trpce si stěžo- val svému šaškovi na křeče svého srdce. ideá jeho zbožňování — královská princezna — žádným způsobem že nechce slyšet o jeho lásce. Žije prý své bezstarostné mládí, tančí na svých zlatých střevíčkách uprostřed nastroje- ných družek — a když prine posílá jí kouzelnou růži a čarovného pláka — odmítá obě. Prino osnuje pomstu. Přestrojí se za pasáka vepřůa z dlouhé chvíle hraje si s růžovým prasátkem, které k velikému gaudiu obecenstva odpovídá ku princovu laškování srdceryvným kvikotem Plán se skutečně zdaří. Přestrojený prino odprodává princezně čarovný kotlík za polibek a objotí. Rozumí se samo sebou, že družky prin- cezniny musí se při tomto choulostivém výkonu obrátiti zády. Nešťastná náhoda přivede však právě v tu chvíli královské manžele. Je zle Král je sice dobrák, asi takový, jako náš pan Sedláček v „Princezně Pampelišce“, ale tady hraje se o jeho královskou čest a šnupeček to nespravi. Princezna musí s tulákem. Nezdárnice- Hudba hraje: „O du lieber Augustin“, prasátko kvičí, král trhá si vlasy — princezna odcház s prohnaným pastuchou. V konec ovšem milo srdný prine prozradí svoje inkognito, milujíeí princezna padne mu kolem krku, král mu slib svoje království, načež následuje svatba, pří níž se hoduje a tančí tak dlouho, dokud oponový páv nerozestře epět nade vším ochranný svů. chvost.

Sedláček Augustin

27 article

Ira měla celou řadu pkroměn, jež dály se př rozevřené oponě. Výprava byla vkusná, souhre podivuhodně zladěna. Nebylo třeba také dlouho přemý šlet, aby chom v sehrané „Eventyrpantomine“ nepoznal Andersenovu pohádku „Sviňáček“ (Svinedren gen eller Der var engang en Princ) a progran polvrdil nám také tento dohad, připomínaje, ž pohádku upravil H. O. Carlson a princeznu že hrála slečna Olga Jensenova. Tu také povšimli jsme si, že přišli jsme již o gymnaslické představení, kriminální no velu „lIvad Tivolisöen gemte“, sehranou v di vadelním sále a nejméně o tři koncertní produk ce, ač bylo sotva devět hodin. A nyní opět nevěděli jsme, kam se dříve obrátit. Proud návštěvníků zanesl nás na oka- mžik do divadelní budovy, kde produkovali se právě výstřední tanečníci námořnickým tancem divokým, smysly dráždícím. A zase vesele byli jsme smýkáni dále o zábavné herny do koncertní síně, z pekelné je skyně na napodobené modely Zeppelinových vzducholodí, které vznášejí se ve značné výši a účastníkům jízdy způsobují méně zábavnou závrať, často též i žaludeční rozpory, až zapadl jsme se do obrovského orientálního paláce, pro- měněného v bojiště konfettové a lidovou tan- čírnu. Na estradě umístěna byla turecká kapela a jakmile zazněly její zvuky, kde kdo se chyti druhému kolem pasu a ve vteřině prostorný sá hemžil se vírem tanečním.

Ir Andersenův Sviňáček H O Carlson Jensenův Zeppelinův

28 article

Zvláště hoši, oblečení ve své námořnické stejnokroje, velmi čile měli se k hezounkým školním děvčátkům, jež tančila svojí skotskou s nevylíčitelným půvabem Také můj přítel zmizel mi na okamžik s oči, s blaženým úsměvem nechávaje se uná- šeti objetím kypré tanečnice. A zatím z venčí doznívaly sem ozvuky hu- debních produkcí, přednášejících skladby Men- delssohnovy, Bizotovy, Griegovy, Wagnerovy Saint-Saěnsovy a j., tleskot diváků, bavících se výpravnou hrou „Sommerrejsen 1909“, prolo- ženou četnými tanečními vložkami, či obdivu- jících barevné kaskady se vznášejícími se kou- zelnicemi. Blížilo se již k půlnoci, ale ruch v 1i- voli neustával. Malý cirkus s živými koníky stále ještě byl obléhán četnými zvědavci, velkolepě zařízené restaurace přeplněny. Bylo milo po- sedéti ještě nějakou hodinku v světlé té noci severní, jež byla teplá a plna radostného života. Zemdlenému tělu výborná dánská kuchyně vrá- tila oživení, znaveně krvi pohár výborného karlsbergského zvýšený var. — Nepřipadalo nám ani, že jsme tak vzdáleni svým drahým. Přinesli jsme jim však přece svoji pozdrav- nou kytičku, neboť bylo třeba ve veselé té noci, strávené v Tivoli, píti na počest kráse, lásce a Quido M. Vyskočil. životu!

Bizotův Griegův Wagnerův M Vyskočil Mena Tivoli SaintSaěnsův