1
masthead
2. srpna 1901. Číslo 211.
4
article
rozhodné kroky, ale napjetí, které z nezodpo-
věděných otázek obou stran stále rostlo, nabý-
valo více a více ostrosti. Organisace stála proti
organisaci, obě silné, obě pevné. Která jest sil-
nější a která v konečném zápasu zvítězí
V tomto očekávání dnů příštích připravovalyse
obě strany k boji. Trust upravoval pro sebe
náladu trhu a hromadil zásoby zboží, dělnictvo
pokračovalo v organisování se. Úspěchy jeho
anglických spolubojovníků byly mu voditkem
poučením. Odborové hnutí v severoamerických
Spojených Státech nenabylo rozměrů anglických
snah v tomto směru. Příznivé podmínky pra-
covní, časté střídání práce, splývání a prolínání
se různých národů — to vše působilo více
méně způsobem zdržujícím. Teprve organisace
kapitálu vzbudila v dělnictvu touhu po protior-
ganisaci. A právě americký trust ocelářský tuto
touhu stupňoval. Organisační úspěchy ocelář-
ského dělnictva rostly, Chápán dosah a význam
nastávajícího boje, k němuž obě strany zbrojily,
a který nechtěla ani jediná sama vyvolati. Bylo
souzeno, aby k němu dala podnět organisace
dělnická svým požadavkem, aby ve v šech
továrnách a podnicích trustu
bylo použitomzdové stupnice děl-
nické organisace. K formulaci tohoto
přání došlo následkem stávky ve ve-
likých válcovnách keesportských
u Pittsburgu, která vypukla následkem propu-
puštění několika dělníků, již agitovali pro při
stoupení všech dělníků závodu k ocelářskému
železářskému svazu dělnickému (Amalgamated
Association of Iron, Steel and Tinplatte Wor
kers). Stávka byla sice brzy ukončena, ale ne
dlouho potom byly závody zmíněné zavřeny.
spojený stát
Pittsburg
železářský svaz
Amalgamated Association of Iron
Steel and Tinplatte Wor
5
article
A to právě dalo podnět k formulaci postulátu
shora uvedeného a tím i k vypuknutí dnešn
obrovské stávky. Mzdová sazba dělnické organi
sace není výhodnější sazeb trustových, a také
nešlo o nějaké zvýšení mzdy, nýbrž o uz nán
prineipu a významu dělnické o
ganisace, upírání dělnického práva koalič-
ního se strany závodů trustových, kterého právě
trust nechtěl uznati. Dělnictvo usilovalo, aby
vrchní a rozhodující instancí co do podmí-
nek pracovních byla jejich
ú střední organisace, která by soustře-
dila v sobě veškeré dělnictvo. Dělnická orga-
nisace hledá opory v new-yorské burse, ke které
vysílá své delegáty, vyjednává se zástupci trustu,
agituje slovem i tiskem — a v celém tom zá-
pase není ani zmínky o zlepšení pracovních
podmínek. Jde jen o princip. A co dodává
americké stávce zajímavosti tím větší: jej
příčiny nejsou ojedinělé. V Ně-
mecku vyvolává táž otázka koaličního práva
dělnického rovněž široké a rozvětvené stávky.
O prvé stávce — v tabákové továrn
nordhausenské — jsme již referovali.
Podnikatelstvo továrny chtělo reversem zavázati
své dělnictvo, že se nesúčastní odborové orga-
nisace. Dělnictvo po delším marném jednání
v němžto ukazovalo na své zákonné právo ke
koalici, sáhlo ke stávce. Výsledkem jednání
před dohodčím soudem byl ústup zaměstnava-
telů, kteří prohlásili tím otázku reversu za vy-
řízenu.
Stávka dělnictva ve sklárnách Heye-
ových byla obdobnou. Německý král skla
Heye jest známým odpůrcem organisačních snah
dělnických. Nevystupoval ovšem přímo proti
dělnickým organisacím, dával však přednost děl-
nictvu neorganisovanému, ve svých závodech
zaměstnané členy dělnické organisace při nej-
menší zámince propouštěl a tak vytvořil se
v jeho a s ním spojených závodech stav, který
koncem bývá stávkou.
6
article
Tyto tři případy jsou typickými.
Dělnictvo má svůj boj o svobodu
koaliční za sebou. Veškerá zákono
dárství světová uznala právo děl-
nictva korganisaci zájmové, orga-
nisacím těmto připadají stále vážnější úkolya
také stát sám nejednou jich ke svým účelům
sociálně-politickým použil. A zatím co takto
organisacím právně významu přibývá, vyskytuje
se u zaměstnavatelů proti nim
stále větší odpor a to skoro ve stejném
poměru, v jakém postupuje i kapitál
ve své organisaci, Čím více se blíží
dělnické organisace ke svému cili, a by
v dnešní době svobodné pracovn
smlouvy učinily z dělnictva rovno-
cennébo činitele s poďnikatel-
stvem, tím více roste odpor kapitálu.
A tak se pozvolna připravuje
rozhodnutí o veliké otázce re-
formy dnešní smlouvy pracovní,
reformy, která stane se čím dále tím naleha-
vější. Dnešní zákonná ustanovení o věci této
nedostačují. Povstala v jiných dobácha
v jiných poměrech, za ranních červánků libe-
ralismu, na právních zásadách římských (srov.
na př. §§ 1151—1162 všeob. obě. zák.) Jich
formulace, jich duch a jich zásady dnes ani ne-
vyhovují ani nedostačují.
To, co doktrina právní staví v o bo
soukromých právních jednání, na-
bývá stále většího významu vše-
obecného. Státu nemůže a nesmí býti lho-
stejno, je-li jeho dělnietvo nuceno přijímat
přímo vyděračské podmínky pracovní, státu nenl
a nesmí býti lhostejno, aby jeho občané byl
předmětem tělesného i duševního drancování.
Právě tak jako má zájem na povznášení kul
turní úrovně, jako se stará o úpravu práce
dělské, délku doby pracovní v dolech, stejně
nebude se moci vyhnouti řešení celé tétc
otázky.
7
article
Náběhy se již staly. Jakmile s t á
uznal za svou povinnost regulovati pracovní
dobu, přiznal tím, že mu přísluši r oz-
hodné slovo v otázce úpravy po-
měrů pracovních vůbec a tím tedy
i vliv na sjednávání smlouvy této. A důsledkem
tohoto vývoje, který se zračí stejně v továrn
inspekci, jako v pojišťování dělnictva, nemůže
být nic jiného, než konečná úprav
otázky pracovní smlouvy. Nestačí,
aby uznáno bylo dělníkovo právo na koalici.
Jest to dosti platonický dar, má-li kapitál ve
své převaze dosti moci, aby toto právo na druhé
straně paralysoval. Maně naskytá se ob-
doba: když proklamována francouzskou revo-
lueí rovnost všech lidí, zrušena přivilegia šlechty,
přiznáno právo volební atd., mělo se za to, že
tím dána uspokojivá base pro další vývoj nejen
politický a sociální. A přece netrvalo dlouho
Paříží otřásla proslulá věta, že bez hospo-
dářské rovnosti není a nemůže
býti rovnosti vůbec.
A stejně dnes hlásí se stále více a více
rozpor mezi právem koaličním bez patřičného
vlivu na stanovení pracovní smlouvy a mez
zorganisovaným kapitálem, hospodářsky převa-
žujícím,
Poslední americká stávka a uvedené dvě
německé otázku činí aktuelní. Nejde
o nic více a o nie méně, než aby otáz ka
smlouvy pracovní byla vyloučen
ze soukromého práva a byla ře-
šena v rámci práva veřejné ho.
A právě tato snaha jest jednou z nejdůležitěj-
ších etap dělnického hnutí století dvacátého.
Olázka úpravy poměrů pracovních vymy ká
se z úzkého rámce nazírání dosa-
vadní legislace a nabývá rostoucí indu-
strialisací stále hlubšího významu. Pro nás
Čechy pak v prvé řadě.
Čecho
Paříž
8
article
Jeme dodavateli dělnických sil zněm
čenému severu, který své převahy kapitálové vy
užívá nejen hospodářsky, ale i národně. Otázka
česká splývá tam namnoze s otázkou sociální.
Bez fráse v plněm slova smyslu. Chceme-l
pevné postavení našich menš in,
nemůžeme k němu pracovati jinak, než prac
sociální. Věc, kterou jen letmo bylo lze
skizzovati, jest jen zlomkem moderní otázky
dělnické. A budeme míti právě v zájmu naší
věci národní plné pochopení pro životní otázky
našeho dělnietva? A vžije se toto porozumění
do veškerých kruhů našeho národa?
Budoucnost náleží nejen silný m, ale
spravedlivým. Hleďme nahraditi spravedl
ností — a zvláště v otázco dělnické — čeho
se nám nedostává na síle. . . .
Ústřední hospodářská společnost pro
české kraje ve vévodství slezském
Opavě rozesílá právě pátou výroční svou zprávu.
Společnost má ve Slezsku své důležité a vážné
poslání. Jest tmelem hospodářské organisace na-
šeho rolnictva ve Slezsku, ústředím jeho vzdě-
lavacích snah a dobrou hrází antigermanisační.
Působí po pět let a má za sebou mnohou zá-
služnou práci. Rok 1900 přinesl potěšitelné vý-
sledky. Zájem na schůzích společnosti roste, při
chovu dobytka, melioracích půdy a ruchu druž-
stevním doefleno značných úspěchů. Celá řada
nových hospodářských družstev a spolků byla
založena a větší čásť organisací, jednotou poje-
ných, vykazuje vzornou činnost. Rolnietvo zlez-
ské v roce minulém nebylo bohužel uše-
třeno pohrom. Na Opavsku způsobily
hrozné škody myši a téměř v celě zemi byl
špatná úroda obilin, zvláště ovsa, takže veliká
čásť tamějších rolníků byla nucena krmivo pro
dobytek a obilí k setí kupovati. Další pohromou
bylo vyskytnutí se červenky (růže) u vepřového
dobytka. Jest pochopitelno, že má společnoi
mnoho protivníků, zarmucuje však, že i česke
rolnictvo řady jich rozmnožuje.
Opava
Slezsko
Opavsko
pro český kraj
9
article
Ubývá ovšem zaslepených, ale ještě mnoho bude
nutno vykonnti práce pro veškeré probuzení,
mnoho... Ba stalo se v mnohých obeích,ž
v čelo organisací dali se voliite
lidé, kteři zúmyslně vedli spolky
tak, aby neměly žádné činnosti.
Značnou ztrátu utrpěla společnost i odstoupením
bar. Rolsberga, horlivého a obětavého pří-
znivce, z předsednictví spolku. Z činnosti spolku
budiž uvedeno: Ústřední výbor konal
čtyři sezení. Organisace spolková se na základe
místních spolků stále více rozvíjí. Společnos
má již jenom 60 přímo přispívajících členů,
neboť ostatní členové stali se členy místních
spolků. Okresní hospodářské spolky
— vyjímaje frýdecký — nevykazují té-
měř žádné činnosti a existují jen na
papíře. Úhrnem pojeno ústřední společ-
ností 85 spolků (z toho 4 okresní) se
4889 členy (+ 1415 oproti roku předešlému).
Činnost spolků místních byla — a
na malé výjimky — uspokojivá. České obce
v Těšínsku v organisaci jednoty dosud nevstou-
pily, což tím více překvapuje, ježto právě na
Těšínsku dobré organisace hospodářské jest nutně
potřebí. Asi ve 40 obcích dosud hospodářských
spolků není — na Slezsko dosti značné číslo.
Těšínsko
Slezsko
okresní hospodářský spolek
10
article
Jednota slibuje ale horlivou práci na získán
obcí těchto, jako vůbec hledí na svou dosavadni
organisaci jen jako na počátek velikého sdru-
žení, které by obsáhlo veškeré české rolnictvo
ve Slezsku! Na subvencích (státních, zemských
a českého odboru zeměd. rady moravské“) do
stalo se společnosti K 33.502.33. Práce společ
nosti nese se zvláště za zvelebením chovu
dobytka, který jest v celé řadě obcí slez
ských značně zanedbáván (přidělováním stát
ních a zemských býků plemenných, místními
přehlídkami dobytka — 4 —, premiováním stájů.
očkováním dobytka, pořádáním trhu v Klimkovi-
eích, pojišťováním dobytka, zakládáním družstev
pro chov dobytka a p.), chovu ovcí na Be-
skydách, jichž výnosný dřívější chov byl
stálým zalesňováním salaší na panství těšínské
komory podlomen, chovu koz, vepřového
dobytka, který se v poslední době ve Slez-
sku potěšitelně vzmáhá, dále za povznesením
rybářství, včelařství, sadařství.
Slezsko
Klimek
11
article
které má za sebou velice pěknou minulost
které nutno z neutěšitelné přítomnosti burcovati,
hospodářství polního, lukařstv
(v českých krajích Slezska jest poměrně málo
luk a tyto jsou z větší části zbahnělé, za
účelem povznesení Iukařství pořádány lukařské
kursy a p.). Pokusná zemská seme-
nářská stanice v Opavě prokázala již
rolnictyu slezskému mnoho dobrých služeb, proto
tím více sluší litovati, že rolnictvo jeji
pomoci jen málo vyhledává. Dále
pořádala jednota 72 hospodářských před-
nášek o veškerých téměř hospodářských od-
větvích. Počet účastníků činil asi 6400. Mimo
tyto pořádal klimkovický kooperátor p. S vo zil
asi třicet hospodářských a národohospodářských
přednášek. V Klimkovicích zavedeny přičiněním
jeho hospodářské pokračova c
kursy. Hospodářské školství Slezsk
jest dosud v plenkách: české rolnictvo tamn
má dosud jedinou zimní hospo-
dářskou skolu v Opavě (odď. české
německé). A při tom jest tím smutnějším, že
právě bohatší rolnictvo slezsk
nedbá o odborné vzdělání svý ch
*) A proč ničeho od české Zeměd. rady (resp
jejího českého odborojr
synů, takže má německé oddělen
z pravidla více posluchačů než
české. Společnost míní podjati se pořádání
pokračovacích kursů hospodár-
ských ve větších obeích slezských. Co se ča-
sopisů týče, dává jednota všem hospodářským
spolkům »Moravského hospodáře«. Členstvo
spolků o četbu odbornou dosud málo dbá
doporučuje se proto, aby v každé obci pokro-
čilejší občan vzal na se předčítání a vykládání
listů svým spoluobčanům. Knihoven zří
dila společnost dosud 30 a mimo to poslala
všem hospodářským spolkům po 5—8 nejdůle-
žitějších knihách hospodářských. Knihovny budou
se doplňovati. Celou činnost spolků společnost
pojených ukazují tato data:
Počet odbíraných hospodář. časopísů 917
Spolkové knihovny čítají svazků
6630
Slezsko
Opava
Klimkovice
spolek » moravský hospodář
12
article
Spolkové školky ovocně vykazují stromků 5787
Členové spolků zalesnili půdy . . ha 18
Na členských příspěveích a jinak při-
jaly
. . . . . K 10.922
Spolková vydání číní celkem . . K 11.545
Nedostatek za r. 1900 čini. . . K 623
Hospodářských potřeb objednáno za K 100.888
Mnoho potěšitelných momentů obsahuje a kee
družstevní. Největší úlohu v tom směru
hrají Ralfřeísenky, kterých jest dnes ve
Slezsku již 24 českých. Zajímavo jest, že nej-
větší přebytky a vklady vyka zuj
Raifíeisenky tam, kde jest mnoho
dělnického lidu. Celkové vklady 20 Raif
feisenek, které jsou členy brněnské jednoty Rait
feisenek činí 384.695 K. Záložen po vzoru
Schulze-Delischovu jest ve Slezsku českých 12.
Činnost jich uspokojuje až na výjimky, kde ve-
dení jich trpělo značnou nedbalost
Družstva mlékařská jsou ve Slezsku
nyní 4 česká, lihovarnické jedno (v Mi-
lostovicích), které pracovalo v loňské kampan
lépe než ve své prvé. Spravováno jest dobře
Ralfřeísenka
Raifíeisenka
Schulz
Delischův
Slezsko
Raif
13
article
Nákupní družstva jsou v Klimkovicích
a Bruzovicích. Klimkovické má již 150 členů
v prvém roce své činnosti objednalo za 9640K
hospodářských potřeb svým členům. Bruzovsk
družstvo otevřolo loni filiálku ve Frýdku. Po-
travním družstvům daří se poměrn
nejhůře. Hlavní vadou jest nedostatek re-
vise, nedokonalé účetnictví a nevyhovující ob-
chodní znalosti. Jest jich ve Slezsku 14. Ve-
škerá česká společenstva mají nyní již také své
ústředí: Jednota českých hospodářských spole-
čenstev ve vévodství slezském. — Jednota má
— jak patrno — za sebou rok dobré a účinné
práce, Jest nyní vlastně jediným obrozovacím
ústředím na slezském venkově. Své úkoly plní
zdárně a poctivě. Bylo by si jen přáti, aby
kulturní, národní a poditické věc
byly ve Slezsku tak dobře obst-
rány, jak se to snaží společnos
po hospodářské stránce. Zvláštní zá-
sluha pracovní přísluší tajemníku p. F r. Janu
Zíko vi.
Z hornoslezského obvodu průmyslového
Uhelný trh byl v měsíci červenci uspokojivý. Odby
byl ještě lepší, než v předcházejících měsících, což
znamená velmi mnoho, uvážíme-li, že bylo v měsíe
cervnu denně odesláno 5900 vagonů uhlí. Značnou
úlohu hrály v tomto směru cukrovary, které se zá
sobují uhlím pro příští kampaň; naproti tomu klesly
však také některé dodávky, zvláště dráhám, jichž
skladiště jsou následkem příliš časného zásobování
se téměř přeplněna. Tento zdravý a dobrý stav tehu
uhelného dle všech předpokladů a známek potrvá
i na dále. Trh surového železa byl bez života.
Zíka
Klimkovice
Bruzovice
Frýdek
Slezsko
český hospodářský spol
14
article
K pozoruhodnějším závěrům nedošlo, u litinového
železa proto ne, poněvadž většina sléváren byla
dosti zásobana z dřívějška. Nyní ovšem budou nu-
ceny své zásoby doplňovati. Vzhledem k tomu, že
po více měsíců téměř obchodů nebylo, dojde sna
k dalším výrobním obmezením hutí. Za těchto po
měrů obracejí se naděje výrobců na horno
slezský syndikát surového železa, kler
s tak značnými obtížemi byl ustaven. Obchody
s rudou byly nepatrny. Klesání cen látek k tavení
hutím dosud následkem nízkých cen surového železa
nepostačuje. Továrny na stroje, kotlárny a pod. byly
dosud dosti příznivě a vydatně zaměstnány. Měně
dobře vedlo se slévárnám, poněvadž poptávka
po jich výrobcích podstatně klesla.
Uhry a nový německý celní tarif. Peštská
obchodní komora stala se té doby středem nespoko-
jenců s německým celním tarifem, jak ho navrhuje
říšská vláda. Presidium komory této nařídilo.
aby byla konána přesná a obšírná
studia o tom, jaké škody by zaveden
tohoto tarifu Uhrám přineslo. Elaborái
bude předložen nejbližší plenární schůzi komorní.
kde budou učiněny další disposice a kde také se
má státi usnesení o tom, co nutno učiniti, aby para-
lysovány byly případné škody tarifu, stal-lí by se
zákonem. Jak patrno, připravují se Uhry docela
vážně k boji. A my ? —
Výtěžky tabákového prodeje. Ministerstv
financí uveřejňuje ve svých »Sděleních« data tabá-
kového prodeje v této říšské poloviné v r. 1900.
Uher
Uhry
15
article
Celkem bylo přijato 200,508.312 K (+ 6,.521.476
ve srovnání s r.1899), za zvláštní druhy 16,733. 455k
(+ 1,001.005 K), za odpadky tabákové a výtažky
příjato 9532 korun celkem tedy 211,251.299 korun
(+ 7,522.583 K). Za hranicemi prodáno našeho ta-
báku za 1,871.743 K (-+ 323.623 K). Nejvíce obyčej-
ných druhů tabáku spotřebovaly Čechy (za 55.
mill. K), pak Dolní Rakousy (za 50.9 mill. K), Haliě
(za 26.9 mill. K), Morava (16.6 mill. K). Speciali
spotřebovaly nejvíce Dolní Rakousy (za 4.8 mill. K)
pak Čechy (za 1.8 mill. K), Halič (za 1.1 mill. K)
Z obyčejných druhů bylo vykouřeno nejvíce » krát
kých« (za 540 mill. K), »portorik« (za 188 mill. k)
»viržinek« (za 161 mill. K), »trabuk« (za 40 mill. K
a pod.
Odbornou cestu v oboru melioračním
podnikl prof. J. V. Hráský, t. č. rektor čes. vys.
školy technické v Praze s posluchači oddělení kul
turně-inženýrského pomocí fondu Vosykova, Nejprve
navštívili vzornou úpravu řeky Loučné od Pardubie
do Dašic za ochotného vedení p. R. Santrůčka
inženýra rady zemědělské, jemuž se přidružili čle-
nové vodního družstva dašického s inženýrem panem
Svobodou; večer téhož dne dospěla exkurse do Brna.
i byla na nádraží uvítána deputací tamějšího spolku
českých inženýrů, i uvedena do besedního domu ku
přátelskému večeru. Druhého dne podniknuta jízda
k nádržné hrázi u Jevišovie, jejíž účelem jest, zdr-
žením přívalových vod mírniti zátopy potoka jevi-
šovského — po smyslu tom jest hráz jevišovská je-
dinou dosud stavbou v celé říši. Odborný výklad
podal pan vrchní stavební rada A. Hanaman
přednosta zemského melioračního úřadu na Moravě.
Čecho
Hali
Speciat
profesor
Hráská
Vosykův
R Santrůček
Svoboda
A Hanaman
Dolní Rakousy
Morava
Čechy
Halič
Praha
Loučná
Dašice
Brno
spolek český inženýr
meliorační úřad na Morava
16
article
Třelí dopoledne věnováno bylo melioračním úpravám
vodního družstva napajedelského za vedení p. vrch-
ního zemského inženýra Letovského, jemuž se
výbor družstevní připojil, kdežto odpůldne poskytlo
účastníkům příležitost, seznati vlastním názorem
práce upravovací na řece Bečvě u Mor. Hranic, jak
v období stavebním tak i po konsolidaci. Odborným
vůdcem byl zemský inženýr p. J. Horák, stavby-
vedoucí této zdařilé a v mnohém původně vytvořené
soustavy regulační, jež se hodí výhodně pro toky
o velkém spádu. Čtvrtého dne záhy z rána opustil
exkurse pohostínné kraje domácí a v krátce dospěla
do Kozlů v Pruském Slezsku ku prohlednutí kanali-
sace řeky Odry, i byla uvítána přednostou vodní
inspekce opolské, stavebním radou Wolfromem
mnoha jinými vyššími úřadníky odbornými. Nejprve
prohlédnut přístav kozelský, vrcholové překladiště
uplavněné trati. Přístav byl otevřen v roce 1895,
roce 1896 vykazoval 272.000 t. průvozu, v r. 1900
již 900.000 t. a právě nyní počne se s rozšířením pří-
stavu na trojnásobnou rozlohu. Odpůldne nastoupena
plavba na parníku »Heleně«, jejž zemská vláda slezská
ochotně a bezplatně exkursi propůjčila a projeta do
večera značná čásť kanalisované Odry z Kozlů až do
Opolí, i prohlédnuta při tom zdýmadla (počtem sedm
a různé objekty stavební a upravovací na této trati
Mor
J Horák
Helena
Odra
Kozl
Bečva
Slezsko
Odra
Opole
17
article
Studie ta byla i tím zajímavou, že poměry na Odře
jsou obdobny poměrům na středním Labi, zejmena
co do účinků uplavnění na zájmy zemědělské při
lehlého území, kde bylo opomenuto je současně a sou
časně rozřešiti, zavdána příčina ke mnohým stížno-
stem zájemců. Poučno při uplavnění Odry jest i to, ž
nejsou zdýmadla jednotně konstruována, což pro
udržování citelnou závadou jest, na niž si nyní
tamější odborníci velice stěžují, právě tak jako na do-
mnělou výhodu ze zkrácení plavební trati, jež
měla vzniknouti umístěním plavidel při březích vy
pouklých místo vydutých, což nyní za následek uklá-
dání se písku před plavidly má, že po velkých vo-
dách ani osm parních rýpadel nestačí pro plavbu
dosti rychle plavební dráhu zříditi. Pátého dne užito
bylo ku prohlídce prací melioračních ve vládním ob
vodu opolském, pomocí t. zv. dotace pro úlevu nouze
podnikaných, a sice za vedení kulturního inženýra
Odra
18
article
Bacumera. Prohlédnuty byly stavby luční na panstv
turawském (120 ha) a družstevní meliorace bývalého
rybníku kališského (400 ha), k čemuž hrabě z Tu
rawy své ekypáže k volné disposicí exkursi pro
půjčil. Po návratu do Opolí prohlédnuta byla ještě
městská vodárna co do zařízení sprchového a filtrač
ního k vybavování železa z vody podzemní. Še-
stého dne ráno očekávána byla exkurse v konfe-
renční síni vratislavské radnice, kde přednosta sta
vebního úřadu městského, stavební rada v. Scholz.
vysvětloval na podrobných plánech zásady, dle nichž
uplavnění Odry ve Vratislavi, vodovody i kanalisnee
města zřízeny byly. Uplavněním Odry zhoršila se
jakkost vody říčné tou měrou, že bylo nutno pomý-
šleti na opatření jiného zdroje, nežli uměle cezené
vody oderské, i prozkoumána voda podzemní v údol
oderském nad Vratislaví i seznána co do jakosti
(po výbavení železa) i co do množství za výhodnou.
i budě přikročeno na podzim ke stavbě nového vodo-
vodu. Se vzrůstem obyvatelstva Vralislavi (4.40.000
bylo nutno čerpací stanici kanalisační i pole na
splaškovou závlahu přiměřeně rozšířiti, což obé
plném proudu stavebním exkursl shlédnouti dopřáno
bylo. Z popisu teho vidno, jak důležitým jest Vosy
kův fond pro vzdělání techniků našich a jak žá
doucno jest, by mu odborné kruhy svou přízeň vě
novalyl
Scholz
Opole
Odra
Vratislav
Uplavnění Odra
ha
19
article
Dánsko a nový celní tarif německý
Dánský tisk obírá se horlivě německým celním tarifem
Dánsko je na celní politice německé značně intereso
váno Dodává svému sousedu značné množství kon
živého jatečného dobytka, masa, ryb, másla
vajec a jiných požívati n. Právě tento vývon
přispěl k značnému rozvoji a rozkvětu dánskéh
zemědělství. Jest tedy pochopitelno, že tisk zeměděl
ských kruhů vyslovuje své nejvážnější obav
Zvláště vývoz dánských koní, silných a statných
pokládají dánští jich pěstitelé v budoucnu za zne-
možněný, bude-li celní sazba zvýšena z 20 na 75 m
V zemědělstvu dánském projevuje se veliké rozho-
čení proti agrárníkům německým. Dánsko nemůže
ovšem pomýšleti na celní válku s Německem a čeká
tedy, že přímo enormní sazby německého návrho
budou zmírněny. Dobře dovozuje jistý dánský list,.
že — nespokojí-li se ovšem Němci v budoucnost
brambory a rybami — způsobí nový německý tari
takové značné zdražení všech živobylních prostředků.
že ani nelze za to míti, že by nalezl souhlasu svo
hodomyslných živlů a i části národních liberálův
Vedle protestů německého obyvatelstva spolehá s
zde i na ohražení se větších států (Ruska a Ra-
kouska), které by asi užily protitlaku. Některé listy
spoléhají také na včasný odpor císaře Viléma . ..
Němec
Vilém
Dánsko
Německo
Rusko
20
article
Offertní řízení v Belgii. Dne 7. srpna t.
o 10. hodině koná se v ministerstvě vojenstv
v Brusselu offertní řízení na dodávku vlny do ží-
něnek a zařízení ložního pro vojsko a četnictvo. —
Dne 7. sepna t. r. koná se o 1 hodině na brusselsk
burse offertní řízení na dodávku, dovoz a složeni
dříví k topení a hoblin. — Dne 7. srpna t. r. koná
se o 1 hodině na burse brusselské offertní řízení na
dodávku podušek a opěradel pro osobní vozy druho
třídy. — Bližší zprávy o těchto offertních řízeních
podá vývozní kanceláž pražské obchodní a živno
stenské komory
Kyselina octová. Následkem dotazu politi
ckého úřadu zemského, při kterém stupni zhuštěn
by se tekutiny, kyselinu octovou obsahující, která
k domácímu připravování octa pokrmového do ob-
chodu se uvádí, za opatrností, v § 15. min. nař.
ze dne 21. dubna 1876 z. ř. č. 60 předepsaných
prodávati mobly, upozornilo ministerstvo vnitra vedle
vynesení ze dne 19. června 1901 č. 38.233, že roz-
ředěná kyselina octová rakouské farmakopoe, jež ob
sahuje 20% čisté kyseliny octové, ve volném ručním
prodeji v lékárnách prodávati se smí. Nepodléh
tudíž volný obchod tekutinami, kyselinu octovou ob-
sahujícími, jež nechovají více než 20% čisté kyse-
liny octové, žádné závadě. Pokud však tento pro-
centový obsah kyseliny octové se překročí, spadaj
tekutiny takové mezi lučebné přípravky, při jichž
prodeji ve zmíněném 8 15. minist. nařízení ze dne
21. dubna 1876 naznačených opatrností použíti
dlužno, zvláště když vědeckými pokusy se zjistilo.
že roztoky kyseliny octové o vyšším než 20% ob
sahu škodlivé vyleptání sliznic s reaktivním zánětem
zaviniti by mohly.
Belgie
Brusel
21
article
Anglické listy o německém celním tarifu
»Daily Graphice píše o novém německém cel
ním tarifu: »Jedna věc jest jasna, že jest tarifní
předloha úplnou kapitulací před agrá
níky. V tomto podstatném směru nebude asi před
loha měněna. Hrabě Bülow prohlásil se velmi roz
hodně pro agrární směry a třeba stanou se změny
na předloze, než bude uzákoněna, jejiho agrár
ního rázu změniti nelze, aniž by na-
stala změna v úřadu kancléřské m-
Agrárníci mají moc, která daleko jich početní sílu
převyšuje a ministr, který chce míti ustláno na r-
žích, nesmí se odvážiti je pohněvati. Hr. Caprivi
kn. Hohenlohe musili toto poučení draze zaplatiti
sám císař nezůstal ušetřen nepěkných manifestací
vlivu, který mají zemědělské kruhy. Je-li to v zájmu
hr. Bůlowa, aby agrárníky usmířil, není to zá-
jmem říše. Císař rád opakuje, že budoucnost říše
jest na vodě, ale toto proroctví se nesplní, uvede-li
hr. Bülow Německo zpět do stavu, v němž se nalé-
zala Velká Britanie před epochálními ujednáními r.
Bülow
Caprivi
Hohenlohe
Hradec
Německo
Velká Británie
Daily Graphice
22
article
1843.« »Times« píší: »Zapletení se ve
spory s cizími zeměmi, které jsou nejlepšími
zákazníky Německa, bylo by příliš vys oko
cenou za získání přízně strany, která se
nedávno ještě vyznamenala zničením tak prospěš-
ného plánu, jakým jest rýnsko-labský kanál, o nějž
se císař velmi mnoho zasazoval. Zvýšená obilní cla
budou sociálním demokratům novou
vzpruhou, oni budou mluviti k lidem, kteří v
dobách dnešní průmyslové depresse rádi je budou
poslouchati a jim věřiti.« Stejně píše »Daily
Chronicle«: »Předloha tato sesflí nejen řady
sociálně demokratické o tisíce přívrženců, nýbrž
zhorší podstatně i obchodní styky Německa s Ru-
skem, Řakousko-Uherskem a Spojenými státy.«
Ještě důsledky úpadku kasselské společ-
nosti. Pád kasselské společnosti na sušení mláta
strhl s sebou i mnohé její závody pobočné. v
Nantu uvalen konkurs na Société des products
chimiques a včera stihl týž osud Společnos
pro dřevařský průmysl v Košici
Uhrách. Tato společnost založena kasselskou spo-
lečností r. 1897 s akciovým kapitálem 4,200.000 K
věnovala se destilaci dřeva Bergmannovým patentem.
Bergmannův
Německo
spojený stát
Times
Daily Chronicle
Košik Uhry
ŘakouskýUhersko
23
article
Vedle 10.580 akcil po 400 K dáno v oběh ještě 8000
obligaci 4% v úhrnném obnosu 2,400.000 K. V roce
1898 placena dividenda 109%, pro rok 1899 790.
Provedení slov daňových. Uvedené uz
slevy při reálních daních a snížení akciové daně se
nyní officialně vyhlašují. Zvláštním oběžníkem se
oznamuje, že se na základě čl. 8. zák. z 25. října
1896 č. 220 ř. z. povoluje z předepsané reální daně
na r. 1901 sleva a sice z dané pozemko v
15b, domovní daně třídní a domovní
činžovní 121/29%. Sleva se poskytuje pouze ze
stát. daní, pro přírážky neplatí. — Dále stanovilo
ministerstvo financí zároveň i celkový obnos daně
výdělkové na r. 1901t a to v stejné výší jako
pro rok 1900, t. j. 34.923.952 K a daň podnik
povinovaných k veřejnému účto ván
na 10 059
Snížení cen bavlněných nití. Akciová spo-
lečnost harlanderské továrny bavlněných nití roze-
sílá oběžník, že snižuje ceny svých niti v dělce 1000
vardů na vřelenu č. 12—24 na 79.92 K, č. 30—100
na 66.60 K, tedy as o 6—79%.
První výroční valná hromada obilního
skladiště v Kouřimi, zapsaného družstva s ruče-
ním obmezeným, koná se v neděli dne 25. srpnao
9. hod. dopol. ve větším sále Občanské záložnyv
Kouřimi.
Kouřim
059
24
article
Český chmelařský spolek pro král. česk
má valnou hromadu v Ročově dne 4. srpna o 3.
hod. dopol. v hostinských místnostech p. Vacla. Na
pořadu jest také rozhovor o nynější situaci chme-
lařství a snahy českých pěstitelů chmele a o zalo-
žení české chmelařské společnosti pojišťovaci. Téhož
dne o 8. hodině koná se schůze výborová, aby po-
dala k jednotlivým číslům pořadu jednacího návrh
valné hromadě
Trh v Netolicích. Dne 29. července T. r. konal
se v Netolicích výroční trh, ke kterému přihnáno
bylo dobytka: býků 34, volů 947, krav 398, jalovic 564.
kobyl 170, valachů 98, hříbat 103, úhrnem kusů do-
bytka bovězího 1941 a koňského 371, dohromady
kusů 2312. Obchod byl čilý, ceny přiměřené. Vyve-
zeno bylo do ciziny 50 vagonů dobytka (41 vagon
hovězího dobytka a 9 vagonů koní). Příští teh konán
bude dne 26. srpna 190I, ke kterémuž se přihán
nejvíce hovězího a koňského dobytka všeho druhu,
zejmena hříbata.
Konkurs prohlášen byl zemským soudem
Praze na jmění pozůstalosti po Váciavu Mülle-
rovi, neprot. obchodniku ve Stelčovsi u Kladna.
Konkursní komisař přednosta okresního soudu ne
Kladně, správce pan dr. Hlaváček, advokát tamtéž
Schůze věřitelů 10. srpna, přihlášky do 7. září, rok
likvidační 17. září.
Vacl
doktor
Hlaváček
Ročov
Netolice
Praha
Stelčoves u Kladno
spolek pro král
25
article
Banky, záložny a spořitelny.
České peněžní ústavy za měsíc čer-
venec vykazují:
Vklady Výplaty
koru
První záložna ve Vys. Mýtě 2,250.091 1,348.364
Měst. spoř. v Červ. Kostele
42.669 40.19
Spořitelna král. hor. města Hory
Kutné
255.334 214.196
63.74
57.055
Městská spořitelna ve Slaném
271.556 305.82
Občan. záložna v Chrudimi
559.93
590.30
Spořitelna král. města Kolína
84.131 103.479
Spořitelna města Soběsl a vi
79.766
83.65
Občanská záložna v Přelouči
Občanská zál. na Malé straně 62.483 57.634
Národní záložna v Praze
33.003 49.732
Obč. záložna v Náchodě.
100.211 150.65
Měst. spořitelna v Mnic h. Hra-
95.542 86.05
dišti
Občanská záložna v Chocni 38.865 49.434
Pražské odúčtovací sdružení. K vzájemn
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
od 24. do 31. července r. 1901 úhrnem: 13,397.696 k
54 h. r. 1900 úhrnem: 21.319.978 K 35 h. Součet
všech podání od 2. ledna 1901 obnáší 267.107.775 k
19 h a vykazuje u porovnání se 273.157.319 K 94 h
téhož období předešlého roku 6,049.544 KK 75 h.
Pražská úvěrní banka. Dle stanov vykazuje
jediné vklady na knížky, které činily koncem měsíce
července t. r. 9.751.983 46 h, tudíž o 164.507 K 77h
méně než předešlý měsíc.
Česká průmyslová banka. Vklady peněžní
u tohoto ústavu činily koncem minulého měsíc
K 8,807.407.— (v měsíci červnu K 8,956.389.—).
Kutná
Slaný
Chrudim
Přelouč
Praha
Náchod
150.65 město
Choceň
590.30 spořitelna král . město Kolín
103.479 spořitelna město Soběsl
83.65 občanský záložna
57.634 národní záložna
49.732 občanský . záložna
pražský odúčtovací sdružený
úvěrní banka
Český průmyslový banka
26
article
Slosování a tahy.
Slosování a tahy.
Zemská banka království českého. Devá-
tenácté slosování 4pet komunálních dlužnich
úpisů v měně zlatové. Při devátenáclém sloso-
vání komunálních dlužních úpisů Zemské banky krá-
lovství českého, na měnu zlatovou znějících, jež s
konalo dne 1. srpna 1901, slosovány byly úpis
následujících čísel: po zl. 10.000 = K 20.000
415 451 533 629 803 891 906 1221 461: po zl
5000 = K 10.000: 44 190 287 297 403 409
701 728 853 911 912 1013 015 172 265 300 367
465 467 710 761 772 797 2033 130 360 366 74
3246 299 663 4633 650 5174 266 ; po zl. 1000 —
K 2000: 103 223, 332 504 514 654 660 786 851
1001 002 003 164 221 240 320 440 492 604 741
817 942 2263 406 490 533 612 663 897 3125 148
382 413 598 856 989 4070 197 483 600 633 718
861 5085 121 168 275 282 323 455 459 516 56
605 621 631 775 901 6242 505 703 793 889 706
108 140 169 238 361 499 679 715 781 815 825 865
941 8018 025 031 099 129 157 175 189 394 395
646 881 9061 079 299 342 351 405 464 474 60
743 838 852 880 953 10209 210 364 575 659 717
zemský banka
415 451
27
article
773 944 950 986 11051 466 503 725 742 12135
208 372 546 622 631 722 783 831 935 952 954 971
13079 352 404 438 473 902 14224 463 863 15198
16104 105 110 361 666 836 838 839 891 1753s
539 540 19195 260 20862 21289 503 64
22571 704 23599 617 670 806 2.4468 535 57
637 944 957 25041 344 572 839 961 26759 2713í
290 398 29061 119 436 521; po zl. 500 = K 1000
207 234 253 315 431 434 770 845 862 902 1000
087 204 330 378 434 412 492 539 849 858 2097
148 230 371 506 521 533 730 897 899 3247 392
769 849 4053 387 642 961 5335 134 188 373 494:
po zl. 100 = K 200: 1 163 195 378 402 408
525 566 755 792 833 873 963 966 1245 276 498
639 961 878 928 935 936 963 995 2023 436 495
521 600 602 611 704 798 991 3032 097 114 14
231 406 407 412 434 436 540 600 885 913 947
4044 124 284 289 460 497 957 5027 192 319 376
377 378 393 405 441 545 620 758 815 834 937
6178 356 418 7050 220 558 638 722 778 802
961 9324 586 636 679 10337 385 530 11055
12272 13146 161 191 250 333 692 15021 226
22571
722
28
article
16046 451 646 965 17838. Dříve vylosovaných ko-
munálních úpisů nebyly předloženy k výplatě čísla:
po zl. 5000 = K 10.000: 361 685 697 84
1521 2146 756: po zl. 1000 = K 2000: 20
638 671 847 997 1068 099 763 2256 270 790
916 967 3074 241 872 4095 262 488 670 743 771
951 5131 177 220 488 706 6052 658 675 696 792
740 7074 076 078 279 8413 415 425 586 768 806
9090 133 224 300 376 401 740 10440 11644
12244 261 462 490 514 970 13425 15726 17275
18917 20741 921 990 21851 22077 457 23046
708 26841 27182 505 28050; po zl. 500 =
K 1000: 247 252 488 506 1054 088 095 291 350
367 548 626 792 821 2198 582 958 4956 5659
970; po zl. 100 = K 200: 50 338 446 593 673
896 1002 045 089 185 385 519 591 789 817 2127
403 415 430 598 665 666 692 701 734 749 789
954 3020 029 086 099 151 206 320 415 585 713
785 800 850 857 874 911 4015 062 118 172 242
334 341 764 859 5044 174 468 798 918 941 6088
183 219 708 844 7385 997 8007 399 9383 468 520
956 10343 797 857 11014 12253 14952 15367.
Přišti slosování koná se 1. února 1902
Zemská banka království českého. Tří.
nácté slosování melioračních úpisů v měně
zlatové. Při třináctém slosování meloračních úpisů
Zemské banky království českého na měnu zlatovou
znějících, jež se konalo 1. srpna 1901, slosovány
byly úpisy následující: po zl. 1000 = K 2000
53 92 95 152 1326 437 462; po zl. 500 = K 1000:
34 72 92 137 163 424; po zl. 100 = K 200
72 104 127 157 177 274 369 413 463 469 491 716
854 930 941. Z dříve vylosovaných melioračních
úpisů nebyly předloženy k výplalě čísla: po zl.
zemský banka
29
article
1000 = K 2000: 561 823; po zl. 500 =
K 1000: 21 67; po zl. 100 = K 200: 15 2
29 31 32 33 60 100 105 138 178 224 252 253 440
540 545 980 1013. Příští slosování koná se dne
1. února 1902.
Z Vídně, 1. srpna. (C.-B.) Při tahu 1800
státních losů taženy serie: 62 117 319 439 460
750 785 802 914 936 992 1151 1199 1216 1243 1247
1313 1558 1641 1682 1827 1828 2054 2069 2265
2344 2361
2408 2478 2525 2661 2835 2877 3244
3335 3336
3475 3560 3901 3924 4158 4183 4199
4357 4394
4450 4480 4533 4684 4740 4759 4920
4971 5140
5144 5333
5349 5389 5393 5422 5457
5495 5514
5978 6089
5733 5802
6107 6182
6308 6540
6627 7004
7194 7213
7424 7465
7523 7608
7612 7636
7706 776
7787 7954
8063 8091
7968 8060
8235 8430 8522
8527 8709
8878 8942
8716 8876
8959 8998 9045 9068 9149
9222 9265
9298 9355
9361 9489 9535 9607 9816
9995 10011
10027 10096 10139 10228
9930 990
Vídeň