ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 978682b0-661a-11dc-bddb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 44, person 99, work 5, org 6
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 2. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 2ll.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty O přílohami („Nanéný Obzor ve středu a „Literární ifiidkn v pátek) předplucí ser Praze v administraei na něsíe . . . . . . P za čtrnt lets . . . . . 6 R — s dvojí donálkou za měste ns čtvt leta ve filislkácht a nlile . . . . . . 9 K 30h Poštout za měsfe . . . . . . ns čtvrt lela- s dvojí zásilkou na měste gi na čivrt leta
Iista Praha
5 article Jidáš zkouší svádět.
Jidáš zkouší svádět. Čtenáři naši sledují zajisté pozorně s námi zajímavou tu vojnu »Němců s Němci«, která od čtyř neděl zuří v severních krajích vlasti naší mezi stoupenci libereckého Prada a mezi stoupenci Schönererovými. Stačí tedy jen v krátkosti naznačit příčinu její. Jakmile počátkem let osmdesátých minulého století vláda Taaffova učinila národu našemu v od- měnu za to, že Staročeši upustili konečně od 16leté své abstinence vůči parlamentu vídeňskému nevelikou tu koncessi, že naří- zením Stremayrovým stanovila rov no- právnost obou jazyků zemských ve vnějším úřadování c. k. soudů, státních zastupitelstev a politických úřadů v Čechách i na Moravě, počali se němečtí he- gemoné zdejší a po nich i cizí proti sprave- dlivému a rozumnému opatření tomu jítřit a bouřit nejinak, než jakoby se jím živlu německému v zemích českých sahalo přímo na hrdlo.
Jidáš Němec Taaffův Čechy Morava
6 article
Marně dokazoval Němec Stremayr jako Taaffe, že se tím Němcům zdejším nejmenší újmy na jich právu a národnosti neděje, tehdejší německo-ústaváčtí vůdcové, potřebu- jíce záminky ku poražení nelibého systému Taaffova, brali si ji z nevinného toho naří- zení Stremayrova i štvali německý zdejší lid způsobem nejnesvědomitějším do ostré opposice, namlouvajíce mu, že prý běží o jeho bytí a nebytí, že jde o poslovanštění Rakouska, o násilně počeštění Němců a ně meckých krajů českými úřadníky a českým agitátory, že námi vytoužený český stát ne- byl by než hroznou hrobkou Ně- mectva zdejšího atd. atd. Všechen ten švindl bohomrzký stropili pak za tím chvali- tebným účelem, aby porazili m y šlénku svobody české vlasti a českého národa, naši myšlénku federace a rovnoprávnosti svobodných národů ve svobodných vlastech a přivedli k vítězství rozhodnému a defini- tivnímu starou myšlénku nadpráví a panství německého živlu a německého jazyka nade všemi ostatními národy tohoto soustátí, starou josefinskou methodu byrokratické centrali sace a germanisace. Odtud jejich návrh Wnrmbrandův na zrušení článku XIX. a na »upravení« práv zemských jazyků z a nad- vlády němčiny, ve všem veřejném ži- votě státu cislajtánského.
Němec Stremayr Taaff Taaffův Rakousko
7 article
Když však návrh ten byl většinou říšské rady po zásluze pohrben, v pobouřeném tá boře Němectva zdejšího vyvstali fanatikové Pickerti. Knotzové, Pradové, Strachovéa v demagogické vášnivosti vrhli v německý lid paličské heslo: »Pryč od Čechů! Roz bijme jednotu české země a zřiďmes v Čechách svou vlastní samosprávnou ně meckou provincii, z níž musí býti vypuzen živel český do poslední duše, kde budeme svoji mezi svými, volně ctíti svého Bismarka, Moltka a Viléma!« Heslem tím již r. 1871 odpovídali pro chvíli fanatikové velkoněmečtí k našim funda- mentálkám. Nyní však zdvihli je na štít německo-nacionální strany Čechách, která vytýkala Herbstovi a Schmey- kalovi jejich rakušáctví a státnictví, zvouc se na rozdíl toho stranou německo-lidovou. Zaleknuvše se tohoto radikálního hnutí, kteréz sami byli vyvolali, vůdci německých ústa- váků Herbst, Schmeykal, Plener a Schlesinger honem sami chopili se vlasti- zrádné té myšlenky rozdělen Čech a připjali ji ruče na svůj vlastní prapor k heslu o státní němčině. Tak se v německém lidu na útraty jednoty vlasti a státního práva českého hleděti spasiti a jako každý Poturčenec horší Turka, horlili a bojovali odtud, od r. 1884 za tuto šílenou myšlenku roztržení přirozené a tisícileté poli- tické jednoty království českého a za kon- struování německé uzavřené země v Čechách jménem zásady sautonomie národností« s energií a vytrvalostí lepší věci hodnou.
Pickert Knotzová Pradová Strachové Čecho Vilém Herbst Schmey Schmeykal Plener Schlesinger Čo Turek Čechy Roza bít jednota český země
8 article
Opakujíce stále a stále perfidní svou lež jako bychom my Čechové bažili po vyhla- zení aneb ujařmění všeho německého živlu v samostatném státu českém, líčili vládě světu myšlenku rozdvojení království českého a utvoření v něm autonomní provincie ně- mecké, nezávislé na Praze, nýbrž podrobené přímo Vídni, jako myšlenku sebeobrany ži vota a svobody lidu německého v Čechách proti našemu tyranství, jako myšlenku za- chraňující Rakousko před hrozným nebez- pečenstvím českého státu a federace histo- ricko- politických jeho individualit. Víme, jak dovedli zterrorisovat tímto švindlem ne- vídaným vládu Taaffovu, i naši šlechtu a politiky staročeské. Nebýti před deseti léty strany mlado české na stráži: divosmělý plán něme- ckých nacionálů byl by se stal punktacemi vídeňskými, tímto dílem prohnaného politika Plenera, skutkem. Toliko velkolepý, husitsky statečný roz- mach uvědomělého, vlasteneckého lidu našeho zachránil vlast a národ náš od nebezpečí nej krajnějšího. Po celých odtud prošlých deseť let ně mečtí nacionálové a pokrokáři neulevili však a neupustili od této vlastízhoubné parcellační snaby své, naopak umínili a zatvrdili se vní jen tím houževnatěji, jak dokazují postuláty jich svatodušního programu z 21. května 189 a všecky potomní projevy jejich tisku i řeč níkův: úplně politicky samostatné německé Trentino na severu Čech jest doznaným je jich ideálem: »Vyhnat z uzavřeného něme- ckého území všecky české úřadníky, všecku českou intelligenci a všechen český živel, hlas a zvuk, jest jejich netajenými obmyslem za to válčí po všech svých městech od Trut nova až po Karlovy Vary »po mommsenov sku« terrorem, kyji a noži až do těch karlo varských smradlavých vajec.
Čecho Taaffův Plener Praha Vídeň Čechy Rakousko Trut Karlov Vara
9 article
V tom však dne 30. června t. r. Scho- nererovi a Wolfovi Velkoněmci na sjezdu v Chebu, aby přebili tohoto trumfa německých nacionálů Pradových na bojišti voleb sněmovních, vydali heslo: »Roz- dělení Čech je nedočin a polo vi- čatost. My Všeněmci troufáme si celý ch Čech dobýti, jakmile jen prosadíme vyloučení Haliče a Dalmacie z říšské rady, čímž dosáhneme na ní většiny a nadvlády německé pro přemožení Čechův a Jihoslovanův. O to nyní válčí spolu naši vrazi: Pradovci a Wolfovci na severu vlasti naší mezi sebou. Rvou se o kůži na- šeho českého Iva, který však, bohudík, jest zdráv a silen i ve svých poutech tak, že širá cizina naplněna jest údivem nad jeho křep kostí a silou, vážně s ní účtujíc. Nuž, hle a v této chvíli najde se — padouch, Jidáš mezi námi, který ne- ostýchá se chvátati ku pomoci jednomu z obou těch vrahův a škůdců integrity vlasti naší: libereckému tomu nacionálu německému Pradovi a ver bovati pro jeho zemězradnou, par- cellářskou agitaci stoupence mezi svými českými nohsledy. což páše těmito záludnými domluvami, tě- mito úkladnými frasemi: »Dnem, kde byse uskutečnila národnostní samospráva, národ- nostní ohraničení, tím dnem by Němci na trvalo pozbyli vší naděje na výhradné své panství v Rakousku . . . Rozdělen (vlastí) je v zájmu národností utla- čovaných, v Rakousku v zájmu národností slovanských; nebot utlačovaní mohou nabýti plnoprávnosti jen osvobozením, osamostatněním, které nen možno, dokavad jsou spoutáni s panujícími Jednota, nedílnost je v zájmu těch, kdož mají politickou moc ve své ruce, kdož pa nují. Národnostní samospráva a národnostní rozdělení navždy by znemožnilo pokusy německou státní řeč.
Wolf Čechův Jihoslovanův Jidáš Němec Cheb Čechy Halič Dalmacie Rakousko
10 article
Vláda německá v celém Rakousku. nejen v Čechách by byla ohrožena, kdyby národnostní samospráva se stala ukazovatelem směru v německou řeč státní Národnímu rozhraničení v Čechách by mu silo následovat rozdělení mezi Vlachy Němce v Tyrolsku, mezi Slovince a Němce ve Štyrsku a Korutanech, ale tím by byla úplně podlomena německá jednotná správa říše.« — Tak loudí a přemlouvá český Jidáš, rea- listický to »Čas«, české duše na víru něme ckých trhanů Schückerův, Pradův, Strachův a tutti quanti, takovou nesmyslnou rabuli stikou doufá zmámiti lid český do tenat ně meckých parcellářův škůdcův a nepřátel svo body a samostatnosti nedílné vlasti naší.
Vlach Němec Slovinec Schückerův Pradův Strachův Rakousko Čechy Tyrolsko Štyrsko Korutany
11 article
Oni jsou tedy ti Pradeové, Schückerové a Stracheové tak pošetilí a na hlavu padlí že svým úsilím o rozdělení Čech a auto- nomii Němců v uzavřeném území českém pracují nevědomky v zájmu národností slo- vanských, v zájmu našeho osvobození a pro ohrožení a poražení vlády německé nejen v Čechách, ale v celém Rakousku. A stejně naivními byli ti Plenerové Herbstové, Schmeykalové a Schlesingrové. když od r. 1889 po celé desetiletí s takovým vynaložením všeho důmyslu svého usilovali o rozdělení Čech a o vítězství principu auto- nomie národní. Šlo jim patrně jen o naše osvobození, o naše osamostat- nění, o zlomení nadvlády něme- cké, o vítězství a osamostatněn utlačených národů slovanských. Na neštěstí pro našeho českého Jidáše však teprve nedávno orgán sociálně-demo- kratický, Adlerův »Arbeiter-Zeitung« v pole- mice proti Všeněmcům v Tyrolsku se klas- sicky podřekl: Rozdělení historických vlastí a provedení autonomie národností nikterak by neotřáslo centralisací a nevedlo by k federalisaci Rakouska, nýbrž naopak jen kutužení centralismu, ježto by zničilo autonomii zemía v pouhé departementy a kraje správní je roztříštilo, jimiž by ústřední vláda vídeňská mno- hem snáze říditi mohla. Takse to v pravdě má: Rozbijte Čechy sesílili jste rázem Vídeň a něme ckou centralisaci v obra! Jer bloud nebo Jidáš toho nechápe České rolnictvo a česká strana agrární.
Pradeová Schückerová Stracheová Němec Plener Herbst Schmeykalová Schlesingrová Adlerův Čecho Jer Čechy Rakousko Tyrolsko Vídeň Český rolnictvo ArbeiterZeitung
12 article
(Zkruhů poslaneckých.) V poslední době vede se u veřejnosti česk začasté rozhovor o základech, na jakých si má český lid poříditi své zastoupení ve sborech zákonodárných. Jedni — a těch je zajistě vět- šina — trvají na tom, aby základem, z něhož vytýčiti dlužno hradbu zastoupení našeho národa ve sborech zákonodárných, byl národ jakožtc celek se všemi svými potřebami a programovým požadavky, ovšem s náležitým a spravedlivým zřetelem na všechny jeho výrobní vrstvy. Druz — kteří dosud jsou bohudik v menšině — žá- dají zastoupení stavovské. Nejhlučněji dožaduje se stavovského zastou- pení česká strana agrární. Strana tato praví,že všechny ostatní politické strany nynější jsou k rolnictvu neupřímny, ona jediná, že dovede hájiti zájmů rolnictva, ostatní že jich nedbají ba že i jednají proti nim. Strana agrární tvrd dále, že české rolnietvo jen tehdy pochodí dobře vrhne-li se na politiku stavovskou, a když ve- dení všech svých záležitostí svěří výhradně výlučně můžům ze středu strany agrárni, kte- rážto strana prý je úplně samostatná, ode všech ostatních politických stran českých naprosto ne- odvislá, a vedle politiky stavovské pěstuje pěstiti chce celonárodní politiku českou, zvlášt státoprávní. Toť hlavní obrysy rozhovorů, jež se nyní vedou v české veřejnosti. Jak patrno, česká strana agrární je při nich jednak žalobnícl. jednak obhájcem nového směru v politickém zastoupení našeho národa. Na nás jest, abychom z postati národní strany svobodomyslné zaujal k obému stanovisko určité a jasné.
13 article
Činíce tak, všimneme si opětně předn výtek, jakoby poslanci národní strany svobodo myslné nebyli dbali náležitě stavu rolnického Již minule dovodili jsme, jak čestné a početně silné místo zaujímá rolnictvo v organisaci ná- rodní strany svobodomyslné, majíc v rukou svých celou polovinu veškerého sboru důvěrni- ckého, majíc řádné zastoupení ve výkonném výboru strany, ve sborech poslaneckých, vůbec všude, kam národní strana svobodomyslná jako organisovaný celek sahá. Pokud jde o činnost ve sborech zákonodárných, poukazujeme s plným přesvědčením na činnost všech, jak rolnických tak svorně s nimi i nerolnických poslanců ná rodní strany svobodomyslné na sněmě královstv českého i na radě říšské ve prospěch rolnictva Nesčetné akce celého poslaneckého sboru ná rodní strany svobodomyslné ve prospěch rol nictva, stíhaného neúrodou nobo živelními po hromami, přehojné návrhy na prospěch země- dělství, ať s účelem jejich bylo zřízení pojišťo vacích ústavů zemských, rolnictvu žádoucích. nebo zřízení zemědělského školství, ať směřo- valy k pořízení dopravních prostředků, rolnictvem žádaných, všechna ta činnost, kterou zde jedno tlivě vypočítávati nelze, při které však pro rolnictvo vedle poslanců rolníků pracovali už v době, kdy strany agrární u nás vůbec nebylo a pracují i nyní, kdy česká strana agrární zde jest, s plnou silou a oddanosti také všichni mladočeští poslanci nerolníci: vše to na prach drtí žaloby nynějších předáků strany agrární V drobném prodejír ranní číslo o s6bě . . . ss 9 cdpělední . . . . za 2h Ve slislkich na venkovs ranní čáslo. . . . . . . . n0 vdpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se hotově sapřei. Předplaooní a inserty přijímá ndmist strace v Mhrianské ulici č. s. Tam nacházejí na též redakee tlakárna a ezpedicu „Národnich Listů“. Rukoplsy se nevraceji.
rolník Mhrianský ulice národní strana svoboda
14 article
jakoby národní strana svobodomyslná zanedbá- vala zájmy rolnické. Všechnu tu záslužnou, dosud nedoceněnou činnost strana agrární umlčuje a zapírá. Není mravné, není českého rolnictva důstojno to umlčování. Ale hledě k různým lidským křeh- kostem lze ono umlčování a zapírání pochopiti a vysvětliti. Česká strana agrární nemá totiž ničeho, co by přeď rolnictvo české postavila jako protiváhu té práce, kterou pro ně podnikala a podníká národní strana svobodomyslná. Odtud to umlčování. Strana agrární slibila zorganiso- vati české rolnictvo, zatím však nepracuje o věcné soustavné organisaci na základě rolnických zájmů, nýbrž namahá se pouze o to, by zorganisovala na venkově českém opposici proti národní straně svobodomyslné. Na tom dosud přestává, vše ostatní ponechávajíe na dobu budoucí, na dobu, až dobojuje bratrovražedný zápas, který stále podněcuje, do něhož vlastně české rolnictvo štve pod vlajkou stavovské politiky. Někdo snad namítne: strana agrární je dnes samostatnou rolnickou stranou a jako ta- ková přirozeně pracuje pro sebe ve kruzích rolnických, tím spíše, když prohlašuje se take pro všepolitické akce české. Nuže, na takovou námitku, kterou ostatně strana agrární hájí svou existenci a svou čin- nost, odpověď je na snadě. Jestliže je strana agrární stranou opravdu samostatnou, pak musí míti také svůj samostatný program nejen agrární, nýbrž také celonárodní. Jaká je naproti tomu skutečnost?
15 article
Vynikající znalci veškerého zemědělství dokázali, že česká strana agrárne nemá ani celkový soustavný, do- bře promyšlený a rolnictvu při- jatelný program agrární a my se t- žeme dále: kde je státoprávní, kde je školský. kde je vůbec osvětový český program české strany agrární? Kde je? Fakta odpovídají: samostatná politická strana agrární má nedo- statečný, neucelený a pochybený program agrární a nemá žádného programu státoprávníh ani školského, ani vůbec osvětového S úžasem musíme ke všem vrstvám ná- roda, v první řadě pak k českému rolnictvu učiniti dotaz: je taková nevyzbrojená strana mravně možna, je taková strana s to, by rol- nictvu českému prospěla? A čím nahražuje, čím vyvážiti chce česká strana agrární ty vro- zené svoje nedostatky? Odpověď slyšíme z řad strany agrární samé: stavovskou politikou. Co znamená sta vovská politika? Boj všech proti všem. Stavov- ská politika českě strany agrární znamená krutý národohospodářský boj českých výrobců s če- skými konsumenty, boj, který neklamně pohltí obrovské množství hmotných oběti, který však take rozeštve všecky výrobní vrstvy našeho národa a nad to upoutá a spotřebuje valnou část na- šich politických sil, týchž sil, jež potřebujeme míti volny k národním zápasům proti nepřáte- lům národa jako celku. Je všeobecně uznaným a potvrzeným zá- konem života, že v boji vítězí silnější. A tu ve chvili, kdy strana agrární dává signál k boji do něhož vhání rolnictvo na celé čáře, vzpomí- náme nářků z téže české strany agrárnís ozývajících, že rolnictvo české je v tísni,ž stěží hájí své existence, ba že už tone ve víru hmotné zkázy — a tážeme se: je rozumné, je poctivé, je svědomité sváděti rolnictvo české k boji v době, kdy toto rolnictvo krvác z mnoha ran?
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mimořádná vydání našich měst. Kapitola z pamětí XVI. a XVII. věku. Napsal Karel Adámek. Česká města vynikala v dobách největš své moci i v době nejtěžší poroby dobročinností horlivým podporováním umění a písemnictvl jakož i obětovným fedrováním studujíci mládeže svých učitelů a kněží. Zajímavých toho příkladů jsme nalezli tak v archiválních památkách královského věnného měsla Poličky. Obec poličská podporovala rodáky své na studiích, zvláště pak jim usnadňovala studia bohoslovecká v té době, když bohoslovci pod obojí v Čechách na kněžství svěceni nebyli proto na studia do Italie se obraceti musili, kde je zvláště biskup benátský na kněze světil. Léta 1582, 17. dne měsíce dubna prosil Samuel Písecký, rektor školy nymburské, pány poličské za podporu sirotka Šimona Opičky, rodáka poličského, kterýž se na vy- soké učení pražské obrátiti mínil.
Adámek Samuel Šimon opička Čechy
17 article
Léta 1583, 14. d. m. června Ši m on Ondřej Policenus, správce školy kou- řimské, maje ve velké koleji Karlově examen začnouti a dokonati, »jako potřebný na ten čas člověk, J. Opatr, laskavé pány poličské prosil, aby mu v tom nápomoeni býti ráčili, aby předně jak pána boha tak i vrchnosti své na sebe ne- rozhněval«; i žádal, aby ho J. Optti, některým penízem fedrovali. Léta 1603 v sobotu po neděli exaud (datum v kapli Betlemské na Starém Městě Praž ském) žádal administrátor konsistoře pod obojí. kn. Václav Dalický, purkmistra a radu poličskou, aby Jana, pozůstalého syna po Petru Kavkovi, někdy sousedu poličském kterýž sacros ordines žádá »fedruňk a pomo z lásky jakýž takýž a lásku ukázati ráčili«. Současně také dotčený mládenec Jan Kavka pány poličské prosil, aby ho při opatřování kněh neb oděvu kněžského fedrovali. Kn. Jakub Antropius Kouřimský, sučitel slova božího v městě Jevíčku« I. 1588. 5. d. m. června J. Mstem pánům poličským dě koval za částku zvěřiny jemu oddanou, již učin
ša Policenus Karlův J Opatr bůh J Optti Dalický Jan Kavka Antropius J Mst Jevíčko Betlemský
18 article
též účastna svého milého syna, kn. Jeremiáše Theofilka, kterýž byl té doby na gruntechJ Msti. uroz. pp. Karla Záruby z Hustiřan, J. C Msti. firšneidera, ne velmi daleko města Poličky v Něm. Bělé, farářem. Týž kn. Jeremiáš Theofilek I. 1588, když Poličtí kněze neměli s vůlí svého otce církev poličskou po některý čas spravoval. Poličtí pomáhali také exulant ům českým, kteří za časté zvláštními posly v Čechách podpory sbírali. Tak vyslali r. 1632 v Mišni se zdržující kněží čeští po snesení sjezdu drážďanského s přivolením knížet z Friedlandu do Čech své posly, kteří také n Chrudimsku »pomoc a fedruňk v almužně svate pro své u vyhnanství trpící bratry žádali « za tou příčinou také do Poličky d. 22. m. listopadu r. 1632 »nemohouce sami osobně (z některých obzvláštních příčin) k slovutným pánům poličským se vypraviti« posla se psaním schválně vyslali, »doufajíce že J. Msti., jakožto lidé pobožní a křesťanští jim to v dobré obrátiti a tuto jejich bídu k srdci připustice, v tomto přezarmouceném losu je politujíce, toho přetěž- kého břemena jakouž takouž dobročinnosti o poctivé obce měšťanské vedle svých možností (alespoň pro boha a milosrdenství jeho svaté) laskavě a dobromyslně polehčiti ráčí.« Poličt k této prosbě vyslané 1 kop. míš. podarovali Páni poličtí štědrostí svou proslulí, byl také k různým veselim, zvláště pak n an s va tební hody často zváni.
Theofilka Záruba J C Theofilek Polický Páňa Hustiřany Polička Německo Bělá Čechy Mišni Friedland Chrudimsko
19 article
Tak ohlašoval chrudimský kantor Danie Vosika v pátek po sv. Krišpinovi 1. 1600 pánům poličským, že míní ve středu po sv Martině ve stav manželský vstoupiti, zval J. Msti. »pro ozdobu a okrasu veselí svatebního«a prosil »aby ho částkou nějakou od zvěřiny k tomu svátku fedrovati ráčili.« L. 1610 d. 26. m. ledna prosil Jaku Hobelius, správce školy rychnovské J. Msti pány poličské, aby jeho sňatek s Magdalenou pozůstalou vdovou po dobré paměti Ondřejov Acestusovi, ke dni 14. m. února t. r. položený svou přítomností »okrášlili, poněvadž takový svatební sňatek bez přítomnosti dobrých páno a přátel konán býti nemůže.« Spolu pak Hobelius žádal, aby J. Msti spokud by mimo J. Msti. potřebu při podda ných J. Msti, některé kuře se vyptati a obied
Vosika Martina Hobelius Magdaléna Acestus Ondřejov
20 article
nati mohlo, svoliti ráčili, aby jemu z rozkazu J. Msti, za peníze prodáno býli mohlo.« V pátek po nanebevzeti p. Marie l. 1612 rektor a správce školy bysterské Jindřich Průžský, chystaje se ke sňatku, utekl se k J. Mstem. pánům poličským, žádaje jeve své úzkosti »jako potřebný kumpán« ve vší po koře za křesťanský fedruňk podle umění liter ního a pokorně prose, aby jej k tomuto vesel z lásky otcovské nějakou částkou obdařili.« K pánům poličským obraceli se také pod daní na statcích městských ve svých těžkostech za pomoc a podporu. Tak žádal korouhevský rychtář J a K ašpar (asi v polov. XVII. stol.) »u své veliké těžkosti, ktorou p. bůh na něho dopustiti ráčil, že již ten rok o koňské dobytče přišel«. aby ho J. Msti. jako milá jeho vrehnost při chránili a sděloval s J. Mstí., »že mu z tohoto koně, co skrze pana patera na cestě zůstal, 30 kop dávali a že nikdy na prodej nebyl«; mimo to že loňského roku »od p. ka- prála, co u něho na kvartýru byl 2 neděle 1 den, a od 8 pacholků a 9 koní, jež na stravě vychovával, o všecko byl připraven.« Města královská si také při požárech aj nehodách vzájemně pomáhala.
Marie Průžský J Mst poličský J a K ašpar
21 article
Když r. 1560 vyhořela Litomy šl poslali Poličtí pohořelým chleba za 10 kop gr- a 10 sudů pira; Vysokomýtští 2 vozy chleba. 4 sudy piva a bečku soli; Choceňští vůz chleb a hrachu aj. Poličti si dobyli chvalné pověsti svou ště- drostí také na místech, na nichž byly opatřo vány důležitosti této královské obce. Leta 1554, 28. ledna rada města Poličk Volfovi z Vřesovic a na Doubravsko Hoře, nejvyššímu písaři zemskému a radě zři zené komory J. Kr. Msti, na Hradě Pražském 3k zdraví J. Msti. soudek zvěřiny nasolen odeslala« — s přáním, aby »pan bůh vše mohoucí dáti ráčil, aby to v dobrém zdrav požil.« »A V. Mst. žádáme« — psali Poličt! — »že z mála od nás to vděčně přijíti ráčíte. neb bychom byli V. Msti. v pravdě rádi víee odeslali, ale že nám na ten čas více přijítí ne- mohlo, neb jsme i to s velikou prací sotva objednali, ale popřeje-li nám pán bůh zdrav jlným časem, jéstli co více objednati budeme moci V. Msti. pečovati budeme V. Msti. to n hraditi.« Současně pak Poličtí prosili, »co se tkne suplikací, kterou J. Msti, arciknížeti skrze p. podkomořiho podali o sumu hromiční žádajíe aby od města odeizena nebyla, aby mohlo tc město státi a se štípiti a to pro poctivost J. K Msti, neb let předešlých a starobylých jeden úrok vybírajíce vztahovala se do ty sumy kterouž Královně J. Msti. slavné paměti dával též jednou v rok 60 kop gr. č.« Ke konci tohoto psaní Poličti nejvyššího písaře zemského opětně prosili, aby se za př- znivě vyřízení této jejich supliky přimluvil.
Litom Poličk Volf bůh V mst Poličt Polický Vřesovice Doubravsko hoře zený komora
22 article
Leta 1593, d. 9. m. prosince, psal doktor Matyáš Molesin z Dielenperku, »Civis et senator Novae Pragae«, purkmistrovi a radě poličské, že mu ctihodný kněz Ja Skřivanský zpráva jest dal, že nemálo př J. Msti. Císařské, i při jiných pánech jak strany obzvláštních věci, tak i obecných jednání mít ráčí, s kterými také on jest v dobré známosti.e Dielenperg pánům poličským na pamě uváděl, že také s J. Msti. Císařskou časté jed- nání mívá od měst, která se k němu utíkají z této příčiny že se mu vidělo toto psaní k pp. poličským učiniti, kdyby jaká potřeba J. Mstem. nastala buďto při J. Msti. Cís., nebo jinde. služebností a propůjčením svým, a všelijak se zakazuje a doufá, »že také Poličtí, jako jiná města, jeho jednání platnost potom uznati ráčí.e Ke konci pak Dielenperk připsal krotkou prosbu: »Protož V. Msti, na ten čas, poně vadž práce a úřad purkmistrovský ve dvou ne- dělích na mne přejíli má, za to žádám, že mne kbelikem másla a nějakou zvě řinou fedrovati ráčíte, neb jes vědomí, že toho všeho míti dost ráčite. Odpovědi laskavé odv Msti. žádám.« — L. 1641 uložila královská komora krutému komisaři Zdeňkovi Lvovi Libštejn skému z Kolovrat, aby na Poličsku ne katolíky konskriboval a je také stíhal. O tom byla Poličským dána zpráva ze dn 23. m. listopadu 1641. K dotčenému úřadnímu rozkazu královské komory spolupodepsaný M. z Lichtenber ka připsal: »Mám naději, poněva dž s slavnostní hody vánoční přibli
Molesin Civis J Mst Polický Zdeněk Lev Libštejn Kolovrat Dielenperk královský komora spolupodepsaný M Novae Pragae Dielenperg pán
23 article
žují, že mno k štědrému večeru zvěřinou nějakou a nějakou koroptvi čkou fedrovati budete.« — Léta 1617 žádali Poličti rektora vysokéh učení pražského M. Campana Vodňan ského, aby jim nového správce školy kon- firmoval. K této žádosti M. Campanus odpověděl (1617, v den sv. Jeronýma), že o této kon- firmaci bude uvažovati a současně Polič- ským děkoval »za zajíce, jež mu byli po schválném poslu poslali« Při volbě kněží Poličtí šťastní nebyl v XVI. a XVII. stol. ze sporů a pří se svým děkany téměř ani nevycházeli.
M Campana M Campanus svatý . Jeroným Polický Vodňany
24 article
Léta 1638 stěžovala si městská rada po- ličská při krajském děkanu Řehořovi v Chru- dimi na hrozné řádění nehodného kněze Alex- andra Vabského. Děkan Řehoř byl Poličským velice nakloněn; tak je vyzýval v dopise ze dne 21. m. července 1638, aby ničeho netajili a veškeré stížnosti na dotčeného kněze Vabského bez ostychu aby podali za do- sazení hodnějšího kněze žádajíce, slibuje jim, »že co jeho (děkanovy) osoby tkne, všelijak o to se starati chce, aby páni poličtí své žá- dosti jedné i druhé užiti mohli.« V tomto psaní děkan Řehoř Poličským uetivě děkoval za odeslané máslo a plátno. — Jak patrno, nebylo panstvo protireformační mimořádným vlivům nepřistupným ! — V archivaliích poličských jsme nalezli tak některé zajímavé zprávy o stycích pánů polič- ských s literáty aj- Nejspíše r. 1582 poslal Adam Bera Mělnický, kantor hlinecký, žádaje za dosa- zení ku poličské škole J. Mstem. purkmistro a radě města Poličky »potěšnou kanty lenu«, již pro »obveselení mysle« J. Místi. složil s poníženou prosbou, »aby se J. Msti o něho odlučovati neráčili, tak aby mohl ještě mezi nimi nějaké živnůstky najiti, neboť se bídou obíral«. Tužby jeho byly naplněny, bylť v letech 1582—1583 při poličské škole kantorem. Bakalář Jan Gelpach mladší, Lehn- cký z Lehnice, rektor poličské školy, při- psal J. Mstem. pánům poličským roku 1588 Carmen elegiacus, pojednávající o tom. »jaké neřády, nevěra, faleš, neupřimnost se děj a ukazují; ctnosti v nestydatost se obraceji
Řehoř Řehoř poličský Adam J Mst Bakalář Gelpach Lehn elegiacus Chr Lehnice Alex