ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 978b1690-661a-11dc-89d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 99, place 63, org 10, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍLSTY
3 masthead
2. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 211.
5 article
A proč je rolnictvo naše hnáno do ne rovného, ba šíleného boje? Odřekla se sna některá politická strana česká, odřekla se ze- jmena národní strana svobodomyslná hájen rolnických zájmů českých? Nikoli. Jestliže ná rodní strana svobodomyslná neodřekla se hájení spravedlivých požadavků rolnictva, naopak chce-li se jich zastávati, jako činila dosud, pak také pro dobu příští vzájemnou úmluvou dosáhnouti lze dohody, kterou odpadne onen boj všech proti všem, onen stavovský, všecky navzájem znepřátelující boj, který velká většina národa z plna přesvědčení pokládá za zavržitelný. Národohospodářská situace, dnes rolnictvu méně příznivá, vede k poznání, že stavovský boj by právě nyní rolnicivo české poškodil Následkem toho je také škodlivou ta politick strana, která stavovskou politiku a s ní sta- vovský boj rolnictvu českému vnucuje. My pal jednáme jen v zájmu českého rolnictva, kdyžje varujeme před stavovskou politikou, z ní se rodicím stavovským bojem v době, pro rolnictvo národohospodářsky novýhodné, za to výhodné pro jeho vykořisťovatele, my jednáme jen v zájmu rolnictva, když je varujeme také před nositelkou oné zhoubné politiky stavovské, před českou stranou agrární. Jaké bude rozhodnutí českého rolnictva? Kéž rolnictvo naše důkladně, svědomitě přemýšl a uvažuje, aby se neukvapilo touhou po nových lesklých, ale v podstatě nevědomých heslechl
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. srpna. (Spor česko- polský na Těšlnsku.) V nedělním čísle ze dne 28. července zaznamenal »Kur Lvov.« zprávu jednoho pražského listu, že se na podzim chystá konference důvěrníků slez- ských Poláků a Čechů, aby cestou kompromisu uklidila některé místní spory na národnostním rozhraní v Těšínsku. Lvovský líst připojil ke své zprávě následující poznámku: »Svolán takové konference pokládáme za myšlenku ve lice šťastnou. Nutno konečně položiti meze těm, kdo se snaží vyvolati nedorozumění rozkol mezi Poláky a Čechy ad majorem glo- riam společného německého nepřítele.«
Polák Čecho Praha Lvov Těšínsko
7 article
Téhož dne 28. července přibylo do zná- mého polského klimatického místa Zakopaného v Tatrách 27 slezských Poláků s p. Friedlem, redaktorem pověstného štváčského lístku » Gilos ludu šlaskiego«, vydávaného ve Fryštátě, aby poučili shromážděné nyní v Zakopaném Poláky ze všech tří dílů země polské, že zájmy polsko na Těšínsku neohrožuje živel německý, nýbrž že jim největší nebezpečenství hrozí se strany — české. Němci jsou dle p. Friedla na Te- šinsku zvláště státní úřadníci, s lidem se málo stýkají a proto »nemůže býti ani řeči o znač nějším vlivu Němců na slezské Poláky«. Za to Čechové jsou tam inženýry a báňskými nel továrními úřadníky a ti jsou Polákům nebez pečni, poněvadž se s lidem stále stýkají a pů- sobí, že se polští dělníci rychle počešťují K počešťování polských dělníků napomáhá i to. že v osadách Doubravě, Michalkovicích, Petř valdě a Dětmařovicích, kde většina obyvatel stva jest nyní polská, jsou jen české školy Jiné bezpráví spácháno na Polácích ve Slezsku při letošním sčítání lidu, kdy mnozí Poláci za- psáni za Čechy. Proti tomuto nebezpečí, hro- zícímu slezským Polákům se strany Čechů. utvořil se před třemi léty polský spolek »Jednošé«, který má 15 filiálek a v krátce má býti založeno politické »Tovařystvo dla ochrony kresov (hranic)« se sídlem ve Fryštátě.
Polák Friedl Němec Čecho Zakopané Fryštát Těšínsko Slezsko Čechy Dětmařovice tatra 27 slezský
8 article
Ty a takové stesky na útisk se strany české přednášel red. Friedl, načež po krátk debatě přijata resoluce, že se má zříditi komitét jenž má sbírati fond pro ochranu slezskýeh hranic a že se má v srpnu svolati do Doubravy všeobecný polský sjezd. Na fond sebráno př schůzi 272 K. Podrobný referát o této zakopanské schůzi připravené red. Friedlem, jenž jest znám jak Haasův námezdník v boji proti českému živlu na Slezsku, přinesly pouze dva větší listy ha- ličské: krakovská »Nová Reforma«, jež z pra- láska a milosrdenství zahynulo, pravda nohy zlámala, víře dno vypadlo, i jiné nesčíslné ne- řesti, o nichž se nemůže téměř vyprávěti, mlče o válkách a bojích, o moru a hladu, o divném a zázračném povětři a j.« V dopise věnovacím (d. 22. m. srpna) Gel pach toho želí, že nemohl toto dílo větší něja- kou uetivostí odíti a tiskem vypraviti, »po- něvadž nedostatek a skromnost služby v to vkroči«. Současně pak pány poličské prosil, aby ho při poličské škole ještě příštího půl leta ponechati ráčili. Léta 1588 poslal Jan Štelcar Žele- tavský ze Želetavy z Mnichovic u Říčan pánům poličským dva výtisky spisu o čaro- dějnicích, kterak dábel skrze ně působí divné čáry, pormelice, promokety a j. zlé věci na svět vyvodí i prosil za podporu a příspěvek na vydání tohoto spisu, připomínaje, že ho každá kniha stojí 8 gr. bíl. »a co posel«.
Friedl Haasův Gel Štelcar Slezsko Želetava Mnichovice Říčany
9 article
Učitel Jeremiáš Denhart Šiltper- ský poslal r. 1594 v sobotu v den sv. Jiř pánům poličským »přátelům v lásce boží k němu přivětivým svá carmina nebo verše«, »protože k takové práci nakloněni býti ráčí«. Léta 1678, 18. d. m. února daroval Jiřík Nigrin Litomyšlský, někdejší správee škoty poličské, »svým dobrodincům« purkmistru a pánům radním poličským svůj spis: »K v tt kové z pískem svatých« (vydán v Praz r. 1617) důvěřuje, že posílané knihy »jak upřím- ným úmyslem se odesílají i takovým od J. Msti. že přijaty budou«, Děkan Tobiáš Cirhoreus posla r. 1619, 15. d. m, března, pánům poličským prácičku svou počáteční v církví, v těch dnech na světlo vyšlou (Ignis fatuus, kratičký spis o ohni bláznivém) a témže roee J. Mst. purkmistru, radním a všem kollatorům věnoval spis: »Sprostý (l) výklad ž al mu 83«, kterýž byl ještě v Rozhovicích napsal. Roku 1630, d. 31. m. března, Mistr Ši- mon Partlic ze Špicberka »vedle ji- ných měst« také pánům poličským poslal svůj spis: »Naříkání Krista Pána na ne- vděčnost lidskou«, s přidáním druhého o »Známosti« a třetího »O nových do mnělých hvězdách«.
Denhart Šiltper svatý Jiřík Nigrin Cirhoreus J mst Partlic Krist Rozhovice
10 article
vidla z Friedlova lístku otiskuje všechny spro stoty a invektivy proti našemu národu, a lvovský »Dzien. Polský«, jehož redaktor a vydavate Ostaševský-Baraňský v rozmluvách s Čechy se tváři přitelem českého národa, ve skutečnost však stojí v jedné řadě s fryštátským listkem. jejž kde možno, hledí přetrumfnouti. To činí v referátě o schůzi zakopanské. Mluví o tom, jakého zklamání se Poláci dočkali ve Slezsku od svých pobratimeň a parlamentních spojenců Čechů, kteří v uhelné pánvi kar vinské »užívají nejnehodnějších prostředků, aby polského dělníka odervali násilím, podvo- dem a šalbou od národního kmene a ulou- pili ho na prospěch české národnosti, Útiska loupež konají se za bílého dne, zjevně a je- vištěm jich jest všední život při práci v dolech, pak škola a konečně i kostel.« . . . Hrůza se zmocňuje — píše dále »Dz. Pol.« — toho, kdo slyší stesky našich slezských bratří a nabývá přesvědčení, že v národním fanatismu Čechové neustupují nejzarylějším nepřátelům. ) Slovanů. německým radikálům druhu Schönererovaa Wolfova. Došlo tak daleko, že jakýs časopis smí hlásati nestoudnou lež, jakoby práva koruny sv.
Friedlův Polák Čecho Dz Pol Schönererovaa Wolfův Čechy
11 article
Václava sáhala až po Vadovice ! . .. Summa summarum: Násilí a útisk hospodářský, faleš nost, využitkování massy, slabší osvětou a bla- hobytem, slouží slezským Čechům za loupež nickou zbraň, které užívá lam každý systematicky od hora až dolů, krádouce bez ustání sta a tisíce rodin polských na prospěch české národní věci . . .« Pak následuje několik poznámek o bývalých byrokratech z Čech, kteře působili za Bacha v Haliči a vyzvání k sbírkán na ochranu slezských hranic, ohroženěch o Čechů. Jsme p. Ostaševskému Baraňskému vděční, že promluvil konečně to, co měl patrně už dávno na srdci. Tušili jsme v něm už dávno šovinistu nejhoršího druhu; nyní máme pro své tušení doklady. Jeho nesmyslná tvrzení o loupení polských duší vyvraceti nebudeme; vyvrátí je nejlépe úřadní zpráva o počtu obyvatelstva na Těšinsku dle obeovacího jazyka, která ukáže značný vzrůst lidu polského, ale nepatrný vzrůst lidu českého. Také se nezmíníme o tom,čí jazyk na rozhraní jazykovém postupuje ve škole a v kostele. Smutné doklady toho máme z Laz a z Doubravy. Ale jedno bychom si vyprosili: aby se »Dzien. Pol.« nedotýkal Čechů jako parlamentních spojenců delegace polské. Česká delegace nikdy na říšské radě neschvalovala výminečných stavů pro Halič, česká detegace nikdy nepaklovala za zády Po- láků na jich neprospěch s Němci. My parla- mentnímu spojenectví rozumíme jinak, než lidé rázu p. Oslaševského- Baraňského.
Václav Čecho Pol Němec Čechy Halič
12 article
Na štěstí víme, že Baraňští mizí i mez haličskými Poláky a slušný Polák se stydí z tyto své Baraňské tak, jako se my Čechové stydíme za ony »Přesličky«, kteří prováděli kdys v Haliči úkol bachovských husarů. Friedlov pohostinské vystoupení v Zakopaném většina pol- ských listů prostě ignoruje, jiné pak proti němu přímo protestují. Tak píše krakovský »Glos Na- roda«: »Schůze zakopanská zasluhuje zmínky leda jako pokus, přenésti čistě místní spory na široké forum veřejnosti. Nepovolaní politikové, kleří by rádi obrátili na sebe pozornost obe- censtva za každou cenu, rozdmychují umělým způsobem všední sousedské spory mezi přiliá horkokrevnými a politicky málo zralými jedno- tlivci obou národů, polského i českého, chlíce tím způsobem vzbuditi vřavu, aby se mohli vy- dávati za ochránce polskosti a obrance vlasti«. »Gl. Nar.« praví dále, že už nejednou upozor- ňoval na činnost agitátorů na Těšínsku, jimž běží o rozeštvání Poláků proti Čechům, aby z jich sporu mohli těžiti socialisté a jich známí patroni. Proto doufá, že »každý Polák, až uslyší z úst takového agitátora, že Čechové jsou větší nepřátelé Poláků než Němci, ihned pozná, s kým jest mu činiti a v či prospěch se děje štvaní dvou sbratřených národů proti sobě«. Právě se vyskytly zprávy o konferenci, jež má uklidili místní spory na těšínském jazykovém rozhraní.
Baraňský Polák Čecho Přeslička Glos Němec Halič Nara Těšínsko
13 article
To se nehodí do počtu oněch agitátorů a proto na kvap uspořádali zakopanskou schůzi, spolé- hajíce na neznalost slezských poměrů mezi Po- láky. »Soudíme však — končí »Gl. Nar. — že tyto poslední pokusy o balamucení našeho veřejného mínění vyznějí na prázdno a vzbud jen ošklivost a odpor k lidem, kteří neváhaji postaviti se do řady s našimi nejzarytějšími ne přáteli proti přirozeným spojencům národa pol ského, jen aby mohli provésti své nečisté plány a záměry«. Tato slova nechť jsou zároveň také odpo- vědí panu Ostaševskému-Baraňskému. V Praze, 1. srpna. (K úmrti Szilá gyovu). Všechny vídeňské listy zabývají se úmrtím velikého státníka uherského, chválice jeho liberálnost a vynikající vlastnosti politické. »Arb.-Ztg.« poznamenává, že Szilágyi byl duchov- ním původcem církevně-politických zákonův uher ských, oné občanské revoluce, která modern stát vymanila z poručenství církve a postavila jej na vlastní nohy. Dále s důrazem podotýká. že to byl nepodplatný a nepodplacený charakter zeela nepodobný oněm peštským rytířům štěstěny jimž jest politika obchodem, obchod politikou kteří heslem uherského parlamentarismu učinil slovo: Obohacujte sel Z peštských listů »Eszti Ujsag« chválí ze snulého, uznávaje jeho vynikající nadání a praví, že ve všech ohledech ve svém veřejném živolě i v politické činnosti zůstal čist a čistýma rukama bojoval proti korrupci. — »Hazank« píše, že Szilágyi byl Maďar do morku kostí a jako politik byl žák Deákův. Jeho úmrtí způsobí snad změnu v uherské politice, nebo úmrtím Szilágyovým Uhry ztratily vůdee.
Ostaševský Baraňský Szilágyi Ujsag Maďar Deákův Szilágyův Nara Praha Ztg
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. srpna. Záhuba ruské výpravy do Tibstu. O v pravě té, která byla dle zpráv, došlých z Kobda napadena a z větší části potřena Tanguty, po dávají »Novosti« následující podrobnosti: Vý prava poručíkův Kozlova a Kaznakova byla vy slána před dvěma léty ruskou zeměpisnou spo lečností, aby prozkoumala střední Asii. Z vý pravy té zaslal poručík Kozlov zeměpisné spo- lečnosti za celou dobu jen dva nebo tři dopisy. v nichž podával zprávu, že expedice dosáhla znamenitých výsledků. Energickým a obětavým cestovatelům podařilo se proniknouti v taková místa, kam ještě nevkročila noha civilisovaného člověka a nanésti na mapu zcela neznámá mísla- Expedice nashromáždila sbírky různých před- mětů vysoké ceny a vezla je s sebou. Jestlize se kobdinská zpráva osvědčí, zastihla katastrof výpravu na zpáteční cestě, kdy už měla vstou piti opět do krajin civilisovaných.
Tangut Kozlov Praha Asie poručíkův Kozlův
15 article
Hr. L. N. Tolstoj. Ruské listy nevědíni čeho o tom, že by hr. Tolstoj trpěl jakýms prsním rakem. Naopak, dle zpráv z Jasné Po ljany zdraví slavného spisovatele zlepšilo se již na tolik, že může konati malé procházky po sadu. Zpráva o raku vznikla bezpochyby z ne znalosti ruského jazyka. V době nemoci Tol stého psalo se, že trpí »prsní žábou«, t. j. zá- duchou; cizí novináři udělali pakně ze žáby »Novosti« otiskují následující anekdotu ze života Tolstého. Přišel k němu kdysi básník samouk L., žádaje ho, aby si přečetl jeho verše Hrabě, jenž není přítelem veršované poesie přijal ho na ponejprv ne hrubě laskavě. Uka- zuje na verše, pravil mu: »Zbytečně se tímto zabýváte. Veršotepeů je nyní mnoho. Básník jest jako spoutaný kůň; chce jíti, ale nemůže; a básník chce prověsti nějakou ideu, ale rým ho zdržuje.« Přes to však přečetl na zkoušku ně kolik básniček a uviděv, že rolník- samouk má značné nadání, slíbil mu podporu a některé jeho verše dal vytisknputi v »Ruské Mysli«.
L N Tolstoj Tolstoj Tolstý Hrabě Hradec Tolo
16 article
Vyloučení Tolstého z moskevského spolku střídmosti není ještě definitivně odbyto. Našli se osvícení členové spolku, kteří se zastyděli za jednání výboru a podali proti němu protest. V protestu se pravi, že výbor dle stanov nemá práva někoho ze spolku vylnčovati; Tolstoj byl zvolen čestným členem ve valném shromážděni jednohlasně a nemůže tedy minění několika málo osob platiti více, než jednomyslné usnesení ce- lého spolku; svóu volbou spolek projevil Tol- stému úctu za jeho činnost v zájmu střídmosti; jeho filosofické názory nemají nic společného účelem spolku; ty mohou posuzovati jen boho- slovci, jichž ve spolku není; Tolstoj mimoto nepromluvil ještě svého posledního slova; kře stanství hlásá lásku a odpuštění bloudícím, ne- může tedy býti pokládáno za skutek křesťanský vylučuje-li se ze spolku největší ruský spisovatel kmet 73letý. — Prolest ten otiskují všechny ruské časopisy.
Tolstý Tolstoj Tolo
18 article Ze Starého Srbska. Udalosti v Mitroviei
Ze Starého Srbska. Udalosti v Mitroviei a Kolašíně přiměly ruské poselstvo v Cařihradě. aby vyslalo svého důvěrníka do novopazarského kraje, by se osobně přesvědčil o pravdivost zpráv, týkajících se řádění Albánců mezi Srby Volba padla na pana Maškova, ruského kon- sula v Skoplji, jenž se ihned odebral do Mitro- vice i do Kolašína a sebrav na místě podrobné zprávy o krvavých udalostech, zaslal je do Caři hradu poslu Zinovjevu. Dle těchto zpráv ruský posel Žinovjev sepsal pro sultána obšírné memo randum, v němž se líčí sitnace v Starém Srbsku a k memorandu připojil následující tři požadavkyo 1. aby se ve Starém Srbsku přestalo ihned pá trati po zbraních, což jest Turků jen záminkou, aby mohli pronásledovati Srby. 2. Aby všichni uvěznění Srbové byli propuštěni na svobodn 3. Aby prištinský mutesarif byl zbaven svého úřadu. Sultán dle bělehradského »Dnevnika « na- řídil, aby se memorandum řádně zodpovědělo a požadavkům ruského posla ihned se vyhovělo Srbský list přináší tuto zprávu jako důkaz že turecké úřady neprávem popíraly řádění Al- bánců mezi Srby v Kolašíně a pak proto, že v ní vidí snahu ruské diplomacie, odvrátiti vše co by mohlo porušiti mír na Balkáně. Francouzský spolkový zákon. S jesnity odcházejí z Francie také be nediktini. Generál jejich, sídlící v Řtímě rozhodl, že nebude se ucházeti u francouzských úřadů o autorisaci dle nového spolkového zá kona. Benediktini se z Francie již stěhují. V mi nulém týdnu odjelo jich přes 600, z nichžse odebrala většina do Anglie, menší část pak do Lucemburska a do Italie. Ostatní budou jim ná- sledovati v nejbližší době. Kláštery a náležející k ním statky bene diktinů zabírá vláda pro nezapravené daně přeměňuje je v kasárny a továrny, aněb je prodává.
Albánec Srba Maškův Zinovjev Turek Al Starý Srbsko Kolašín Cařihrad Skoplja Balkán Francie Anglie Lucembursko
19 article
Francie a nový německý celní tarif. Francouzské listy komentují velmi živě nový německý celní tarif, o němž souhlasn praví, že bude-li přijat zákonodárnými sbory německými, že znamenati to bude přímé opo vězení hospodářské války celé Evropě. »Eclair a »Matina varují Německo, jež prodělává velm lěžkou hospodářskou krisi, před následky, kter by podobná provokace nevyhnutelně měla v zá pětí, a dokládají, že i ostatní Evropa má po hotově dvojsečnou zbraň. Pichon v Paříži. Francouzský vyslanec v Číně Pichon jenž měl vynikající úlohu v čínských záplet kách, vrátil se, jak známo, do Paříže a byl př svém příchodu očekáván velikým množstvím obecenstva, přáteli a četnými osobnostmi poli tickými i diplomatickými, presidentem republiky a ministrem zahraničných záležitostí. Z četnýeh rozmluv, které měl Pichon se zástupci žurnali- stiky, zajímavo jest zejmena, co pravil o po- měru Ruska k nebeské říši, o němž pravil, že jest velmi srdečný, ale srdečnost tato ž jest diktována nesmírným strachem Číny pře svým mocným sousedem. Rusko nikdy více se nevzdá Mandžurska, nýbrž v dozírné době sáhne i po Mongolsku a Tibetu. Obyvatelé těchto krajin si tak přejí a jsouce nespokojeni s nád- vládou činskou, touží po hegemonii ruské. Co se týče poměru rusko-japonského, Pichon pro- hlásil, že se poměry tak změnily, že nejlepší shoda nyní víže oba dřívější soupeře, a že to byla obzvláště Francie, jež při tomto smiřování měla vynikající sprostředkovací úlohu.
Matin Pichon Francie Evropa Německo Paříž Čína Rusko Mongolsko
20 title
Denní zprávy.
21 article K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“
K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná páteční příloha „Hlídka literární“ — Včerejší odpolední vydání „Národ ních Listů“ bylo zabaveno. Závadnými shle dány původní dopis z Plzně o zamějších demon- stracích a článek »Orgány pražského kasina«. jednající o karlovarských demonstracích a taktice německých zdejších novin vůči nim. Zabavení číslo obsahovalo kromě inkriminovaných stat zprávy telefonické a telegrafické, ve fenilietonu črtu »Jeho první večer«, již napsal Kare Horký, denni zprávy a obvyklé, pravidlelne rubriky. — Saský protějšek ke karlovarským brutálnostem. V královských saských lázních Elsteru (Halštrově) udála se následujíci příhoda. kterouž vybíráme z »Tägliche Rundschau«. Lá- zeňská tamní kapela pojala do svého programu hudební kus »Polská píseň« od Barova, dle všeho asi směs z polských národních pisní, i hrála tento kus asi pětkráte, naposled k přání polských hostí, kteří prý kapelníkovi sdělili, že v Poznani píseň ta jest zakázána. Každé pro vozování tohoto kusu bylo odměňováno nej živější pochvalou Poláků, před orchestrem shro mážděných a posléz podali Poláci na veřejném lázeňském sadě kapelníkovi kytice s květy v ná- rodních polských barvách s dlouhými červeno- bílými stuhami, což přijato demonstrativním
Hlídek Kare Polák Plzeň Poznaň lázeň Elster Tägliche Rundschau
22 article
potleskem. Kapelník přijal tento hold nej- uetivější poklonou. Proti tomuto opětovnému hraní polských písní a proti podobným polským demonstracím byla podána u lázeňského ko- misaře, vysl. plukovníka Seydew itze, písemná stížnost, kterouž tento odmítl, při ústním i pí- semném opakování těto stížnosti odpověděl ko- nečně lázeňský komisař, že správa lázní ne- hodlá nic míti s politikou. K námitce, že musí býti zamezeno zneužívání lázeňské kapely k de- monstracím Poláků, jichž protiněmeckě snahy lázeňské správě jsou přece známy () odpověděl lázeňský komisař, že mu není o těchto proti- německých tendeneích Poláků ničeho známo. Když pak stěžovatelě se tázali, co učiní správa lázeňská, kdyby se strany německých host byly pořádány prolidemonstrace hraním proti- polských kusů, odvětil komisař, že byt správa lázní nedovolila. Prušácká »Tágl Rundschau« denuneuje sice statečného plu- kovníka jako »slabocha« oproti Polákům, což mu v Sasku bude jako pensistovi ve- lice ihostejno, tolik však sluší uznati, že dovede ve svých lázních udržet pořádek proti národním štváčům a velkoněmeckým ber- serkerům, běsnícím pro každé slovanské slovo a pro každou slovanskou melodii. Halstrovšt
Seydew itz Polák Sasko Tágl Rundschau
23 article
Sasíci jsou pak lidmi příliš bodrými, než aby se propůjčovali prušáckému agitatoru za nástroj brutálností proti slovanským hostem a mají také nepochybně velice vydatné a nutkavé příčiny k slušnému chování oproti Polákům, neboo kdyby tito zůstali doma, musili by Halštrovšt nepochybně své lázně zavříti. Celkem vzalo, jsou se stanoviska českých a vůbec slovanských lázeňských hostí karlovarských tyto saské po- měry závidění hodnése Pováží-li se, že říšsko německým, to jest prušáckým programem jes vyhlazení Polákův stůj co stůj, že jsou nárou ností prohlášenou za říšsko-německého psance. jest pevnost a vytrvalost a vůbec chování správy saských lázní vůči prušáckému agitatoru a de- nunciantu zajisté znamenitá. Rozhodnutí jeho, jímž zabráněno štvavým choutkám a skutečným protipolským štvanicím, mohlo by sloužiti karlo- varským Wolfianům za vzor a za důvo k studu a správa karlovarských lázní však ztýrání českých a slovanských svých hostí do- konce prostřednictvím svého úřadního »Bade- zeitungu« schvaluje, jakkoli slovanské národno- sti dodávají Karlovým Varům velkou většinu svých hostí. Kdyby nás, slovanské národnosti skutečně spojovala jediná páteř národní hrdost a pospolitosti v slovanské uražené cti, Karlovy Vary by musily cílit, co to znamená, znásilnit umělecký a hudební podnik slovanské společ- nosti takovým hanebným a neslýchaným způ sobem — Křeč smíchu zachvátila vídeňeký »Vaterland« nad naším předvčerejším odpo ledníkem, kterýž prý svou bezděčnou komikou působí nesmírně obveselujícím dojmem. D .
Sasík Polák Polákův Bade Karlová Vary Karlov Vara
24 article
Stránský prý dal svoje jmeno čistě odloučiti od projevu volebního výboru strany lidové, i ačkol prý to bylo již s neděle známo, píšeme pr ještě předvčírem, že usnesením volebního vý boru strany lidové prokázána Moravě služba, z niž budou se moravšti Češi ještě po letech vdě čiti. A tu jest prý vídeňský klerikál silně zvědav, jak se z této máčky vytáhneme. Sna prý použijeme prostředku bar. Prášila a vy- táhneme se sami popadnutím za vlastní cop. Nechceme »Vaterlandu« kaliti výtečný jeho humor, ale obáváme se, že jeho postavení vůč nám silně připomíná jinou episodu ze života téhož konservativního velkostatkáře pana bar, Prášila a sice z loveckých jeho dobrodružství. »Vaterland« vypadá totiž nejinak, než jako medvěd, chycený na znamenité Prášilovo vna- dialo, voj, namazanou medem, již huňáč do sebe celou nasoukal, aniž by tušil, do čeho leze. Jest sice pravda, že plachty na yachtě dra. Stránského poněkud jinak stojí, než jak podkásany bezprostředně po boskovické řeči dra. Žáčka, říci však, že nabírají už punkta- čního větru, to podle čtvrtečního, ovšem dosti zarážejícího článku »Lid. Novin« pod titulem »Vláda má zakročiti«, ještě nelze. Olomoucký »Pozor« sice vystupuje s určitými zprávami o povaze audience dra. Stránského u předsedy ministerstva dra. Körbra, s nímž prý mě o moravské smiřovací akci poradu. » Dr Stránský,« píše olomoucký list doslovně, »př této příležitosti prohlásil, že proti smiřovačkám ničeho nepodnikal a že na projevu proti nim neměl žádného vlivu«. Dále praví se v olo- mouckém listě podmíněně, že bylo a si dru.
Stránský Čech Prášil Prášilův Morava strana lidový Lido
25 article
Stránskému projeveno přání, aby se o pokračo- vání ve smiřovací akci postaral. Mimo proste zanesení těchto více podezřívavých zpráv nelze se nějak jinak jimi zabývati před zřejmým ne- pokrytým prohlášením dra. Strán- ského a výslovným popřením hyzdících těchto podezření. Mýli se však zbožný »Vaterland«, míní-li, že my sledovali jsme anebo budeme někoho sledovati při jeho skocích do jakýchkoli omáček, jak se přechytřele domnívá, soudě z našeho před- včerejšího článku. Naše přesvědčení o tom,co punktace Elvertovy- Žáčkovy pro Moravu zname- nají, jest nezvratné a skálopevné i ne- vzdálime se od něho nikdy an na píď a při své další offensi vě proti nim nebuďeme nic pohlížeti na osoby a strany, nýbrž jedině a pouze na věc prospěchu českého lidu na Moravě. — Citát z rozpočtové řeči dra. Julia Grégra, proslovené r. 1880, uvedený v orgánu dra. Engla, námi ochráněný před potutelnými staročeskými a realistickými výklady, jako kdyby infence našeho zvěčnělého zakladatele a chefa byly kdy směřovaly k rozdělení země (třeba by to bylo v očích poctivých lidí zbytečným), měl v zápětí zajímavý úkaz. Orgán. »strany radi- kálně státoprávní« k našemu obhájení výroku dra. Julia Grégra, přičínil poznámku a dotaz.
Stránský Elvertův Žáčkův Grégr Morava
26 article
Řekl, že sice ví, že dr. Julius Grégr neminil chranicemi prokaždou národno ste territoriální rozdělení, ale máme prý orgánu tomu říci, proč eitoval a proložil tato slova také pan dr. Engel v »Hl. od Bl.« i tážese nás, proč »Nár. Listy« dosud »nedesavugvaly (po čertech obtížné slovo !) dra. Eugla pro jeho nepřijatelnou národnostní autonomii . . . ?« Dotaz tento opakují včera současně ještě dva listy a sice irracionální orgán domnělé české lidové strany a orgán tak zvané česko- slovanské sociální demokracie. Přiznáváme se že by nás zvědavost kteréhokoli samotného z těchto tři listů nebyla pohnula k odpovědi, poněvadž však vidíme, že tato zvědavosta jest nakažlivá, uznáváme za dobré říci tolik : »Jsmo skálopevně přesvědčeni, že pan dr. Eagel ne- chtél a nikdy ani chtíti nemohl citátem svým dovozovati příchylnost dra. Julia Grégra k my- šlence rozdělení Čech podle národnostních území, poněvadž byl více než kdo jiný s to, znáti pravé smýšlení dra. Grégra o tom. Jinak ne- cítime pražádných závazků vyvraceti či »desa- vuovati« dra. Engla v kterémkoli jeho smýšlení.
doktor Julius Grégr Engel Eagel Grégr Čechy
27 article
Pan dr. Engel vládne svým vlastním orgánem, obrátí-li se dotyční zvědavci přímo na něho, snad jim odpoví a vyloží své smýšlení v »Hl. od Bl.« Naše smýšlení vlastní — i nemáme příčiny nějaké jiné hájiti — o vyrovnání a ze- jmena o rozdělení král. českého jest, bohudíky veleznámo a tak všeobecně rozhlášeno, že ne- musíme k výkladům dnes o něm přidávati ani čárečku. Až bude třeba, vyložíme j0 znovu s veškerým důrazem, jímž vládneme ! *) — Ve znamení nastávajících voleb. Z pramenů zcela hodnověrných docházejí nás zprávy, že již nyní objiždějí jednotlivé volební okresy různí emisaři některých politických stran, a to zvláště stran nepřátelských národní straně svobodomyslné, aby zkoumali poměry. Emisaři ti, mezi které počítáme i nár.-socišlního posl. V. Klofáče, obracejí se způsobem, který nelae ve všech případech ani nazvati dosti slušným, na stoupence a důvěrníky národní strany svo- bodomyslné, jakož i na samosprávné hodnostáře, o kterých je obecně známo, že se hlásí k ná- rodní straně svobodomyslné, a požadují od nich pro sebe informace a snad i jiné služby.
doktor Engel V Klofáč
28 article
Vzhledem k tomu pokládáme za vhodné proje- viti mínění, že dle nejzákladnějších pojmů po- litické slušnosti zástupce té které strany obrac se vždy ke svým stoupencům, a že je ne- slušné, ne-li podloudné, domáhati se přátelskébo vysvětlení o neznámých věcech u stoupenců jiné politické strany. Doufáme, že důvěrnrer narodn strany svobodomyslné na tuto zvyklost upo- zorní různé emisaře odpůrčích stran poli- tiekých. — Volba starosty okresního zastup telstva žižkovského, jakož i členů výboru okresního konala se včera odpolodne v Žižkově. Starostou byl jednohlasně zvolen pan Edvard Ždárský, starosta města Žižkova. Do okresního výboru zvolení : za skupinu měst p. Gustav Žák, majitel domu, za skupinu velkoprůmyslu p. Rud. Baroubek, velko- obchodník, za skupinu velkostatků volba od- padla, za skupinu obcí venkovských zvolen pan Ant. Cervenka, slarosta ve Strašnicích, z zastupitelstva obecního zvolení pp. Karel- aa u se místr kominický, Frant. Bursk, maj. domu a obuvník a Richard Praus, stavitel a maj- domu v Žižkově.
Ždárský Gustav Antonín Cervenka Karel František Praus Žižkov Strašnice
29 article
— Kluby občanské. Novoměstský občanský klub koná dnes o 7. hod. več. v zadních místnostech hötelu »u černého orla« na Poříčí schůzi výboru; o 8. hod. je schůze poradní komise. Přihlášky nových členů při- jímají se před schůzí, jakož i u pana Babušky, obchodníka na Poříčí čís. 27. Všechny schůze jsou členstvu, přistupny — Osobní. Pan Tomáš Wohlgemuth, dlouholetý zasloužilý sladmistr kníž. pivovaruv Roudnici, svými vynálezy pro sladovny v kruzích odborných všeobecně známý, resignoval na své místo, byv povolán za sladmistra do Prvního pražského měšťanského pivovaru v Praze-Holešovicích. Pan Wohlgemuth zúčastnil se vynikající měrou veřejného života v Roudnici, zaujímaje různé funkce v četných vlasteneckých a dobročinných spolcích a podnicích tamějších, pro kteréž odchod jeho bude skutečnou ztrátou.
Babuška Wohlgemuth Roudnice Praha Holešovice novoměstský občanský klub
30 article
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Karel Čer mák, advokát v Praze, slavil sňatek se sl. Marií Summovou ve čtvrtek dne 1. srpna v chrámu Nejsv. Trojíce v Praze. — Úmrtí. Dne 30. července zemřel v Karlově ulici č. 10 na Kr. Vinohradech p. Josef S ch öffle v mladistvém věku 20 roků. Zemřelý byl jediným synem svých rodičů a velice dovedným malířem podobizen na porculánu. Pohiřeb koná se dnes o4 hodině z kaple hřbitovní na Kr. Vinohradech. — Dary. Pensijnímu fondu spolku českých žur nalistů věnoval pan Rons, maj, mlýna v Karlíně 50 kornn. — Cestovateli p. E. St. Vrázoví přihodi se nehoda. Americké časopisy přinášeji telegrafickou zvěsť z poříčí řeky Amuru, že parníček najatý dvěma žurnalisty, vyslanými známým millionářem Henistem majitelem velkých žurnálů v Novém Yorku, Chicng a S. Franciscu, na rekordní cestu kolem světa, ztro skotal se na řece Šilce a že musili žurnalisté dal cestu do Srětenska nastoupiti pěšky a koňmo, veden výzkumcem Vrázem, který se byl k nim připoj v Chabarovsku. Doufejmež, že náš neunavný cestu vatel a cestopisec neutrpěl žádné škody ztrátou z vazadel, denníků a folografil, což by byla zajist ztráta veliká, neboť předpokládáme, že s sebou vez celou svou kořisť z Koreje, Mandžurska a Východn Sibiře. — Mrtvá sezona. Jsme v hrozném obdoh kdy nejen ti, kteří musí »vydělávati svůj chléb«, a i lenoši, šťastní smrlelníci, žijící ve stálém »dol farniente«, poznávají úlrapy »potu tváří svých«. Poe se stejně bankéř ve své ville v Išlu, aristokrat v svém zámku uprostřed hvozdů a anglického par jako lidé pracovní, ať již »vydělávají chléb svůj ve zdejší« na polích, v dílnách, v kancelářích neb v redakcích, neboť majestát slunce dává pocifonni svou moc všem bez rozdílu a jeho žhavé paprsky *) Opakováno ze včerejšího zabaveného odpol vydán“
JUDr Čer Summová Kristus Josef Rons Vrázovit Vráz Poe Praha Karlov ulice Karlín Amur Nový York Chabarovsk Korea Išlu Nejsv Východn Sibiř