3
masthead
2. srpna 1901.
5
article
A proč je rolnictvo naše hnáno do ne
rovného, ba šíleného boje? Odřekla se sna
některá politická strana česká, odřekla se ze-
jmena národní strana svobodomyslná hájen
rolnických zájmů českých? Nikoli. Jestliže ná
rodní strana svobodomyslná neodřekla se hájení
spravedlivých požadavků rolnictva, naopak chce-li
se jich zastávati, jako činila dosud, pak také
pro dobu příští vzájemnou úmluvou dosáhnouti
lze dohody, kterou odpadne onen boj všech
proti všem, onen stavovský, všecky navzájem
znepřátelující boj, který velká většina národa
z plna přesvědčení pokládá za zavržitelný.
Národohospodářská situace, dnes rolnictvu
méně příznivá, vede k poznání, že stavovský
boj by právě nyní rolnicivo české poškodil
Následkem toho je také škodlivou ta politick
strana, která stavovskou politiku a s ní sta-
vovský boj rolnictvu českému vnucuje. My pal
jednáme jen v zájmu českého rolnictva, kdyžje
varujeme před stavovskou politikou, z ní se
rodicím stavovským bojem v době, pro rolnictvo
národohospodářsky novýhodné, za to výhodné
pro jeho vykořisťovatele, my jednáme jen
v zájmu rolnictva, když je varujeme také před
nositelkou oné zhoubné politiky stavovské, před
českou stranou agrární.
Jaké bude rozhodnutí českého rolnictva?
Kéž rolnictvo naše důkladně, svědomitě přemýšl
a uvažuje, aby se neukvapilo touhou po nových
lesklých, ale v podstatě nevědomých heslechl
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. srpna. (Spor česko-
polský na Těšlnsku.) V nedělním
čísle ze dne 28. července zaznamenal »Kur
Lvov.« zprávu jednoho pražského listu, že se
na podzim chystá konference důvěrníků slez-
ských Poláků a Čechů, aby cestou kompromisu
uklidila některé místní spory na národnostním
rozhraní v Těšínsku. Lvovský líst připojil ke
své zprávě následující poznámku: »Svolán
takové konference pokládáme za myšlenku ve
lice šťastnou. Nutno konečně položiti meze
těm, kdo se snaží vyvolati nedorozumění
rozkol mezi Poláky a Čechy ad majorem glo-
riam společného německého nepřítele.«
Polák
Čecho
Praha
Lvov
Těšínsko
7
article
Téhož dne 28. července přibylo do zná-
mého polského klimatického místa Zakopaného
v Tatrách 27 slezských Poláků s p. Friedlem,
redaktorem pověstného štváčského lístku » Gilos
ludu šlaskiego«, vydávaného ve Fryštátě, aby
poučili shromážděné nyní v Zakopaném Poláky
ze všech tří dílů země polské, že zájmy polsko
na Těšínsku neohrožuje živel německý, nýbrž
že jim největší nebezpečenství hrozí se strany
— české. Němci jsou dle p. Friedla na Te-
šinsku zvláště státní úřadníci, s lidem se málo
stýkají a proto »nemůže býti ani řeči o znač
nějším vlivu Němců na slezské Poláky«. Za
to Čechové jsou tam inženýry a báňskými nel
továrními úřadníky a ti jsou Polákům nebez
pečni, poněvadž se s lidem stále stýkají a pů-
sobí, že se polští dělníci rychle počešťují
K počešťování polských dělníků napomáhá i to.
že v osadách Doubravě, Michalkovicích, Petř
valdě a Dětmařovicích, kde většina obyvatel
stva jest nyní polská, jsou jen české školy
Jiné bezpráví spácháno na Polácích ve Slezsku
při letošním sčítání lidu, kdy mnozí Poláci za-
psáni za Čechy. Proti tomuto nebezpečí, hro-
zícímu slezským Polákům se strany Čechů.
utvořil se před třemi léty polský spolek
»Jednošé«, který má 15 filiálek a v krátce má
býti založeno politické »Tovařystvo dla ochrony
kresov (hranic)« se sídlem ve Fryštátě.
Polák
Friedl
Němec
Čecho
Zakopané
Fryštát
Těšínsko
Slezsko
Čechy
Dětmařovice
tatra 27 slezský
8
article
Ty a takové stesky na útisk se strany
české přednášel red. Friedl, načež po krátk
debatě přijata resoluce, že se má zříditi komitét
jenž má sbírati fond pro ochranu slezskýeh
hranic a že se má v srpnu svolati do Doubravy
všeobecný polský sjezd. Na fond sebráno př
schůzi 272 K.
Podrobný referát o této zakopanské schůzi
připravené red. Friedlem, jenž jest znám jak
Haasův námezdník v boji proti českému živlu
na Slezsku, přinesly pouze dva větší listy ha-
ličské: krakovská »Nová Reforma«, jež z pra-
láska a milosrdenství zahynulo, pravda nohy
zlámala, víře dno vypadlo, i jiné nesčíslné ne-
řesti, o nichž se nemůže téměř vyprávěti, mlče
o válkách a bojích, o moru a hladu, o divném
a zázračném povětři a j.«
V dopise věnovacím (d. 22. m. srpna) Gel
pach toho želí, že nemohl toto dílo větší něja-
kou uetivostí odíti a tiskem vypraviti, »po-
něvadž nedostatek a skromnost služby v to
vkroči«. Současně pak pány poličské prosil,
aby ho při poličské škole ještě
příštího půl leta ponechati ráčili.
Léta 1588 poslal Jan Štelcar Žele-
tavský ze Želetavy z Mnichovic u Říčan
pánům poličským dva výtisky spisu o čaro-
dějnicích, kterak dábel skrze ně působí
divné čáry, pormelice, promokety a j. zlé věci
na svět vyvodí i prosil za podporu a příspěvek
na vydání tohoto spisu, připomínaje, že ho každá
kniha stojí 8 gr. bíl. »a co posel«.
Friedl
Haasův
Gel
Štelcar
Slezsko
Želetava
Mnichovice
Říčany
9
article
Učitel Jeremiáš Denhart Šiltper-
ský poslal r. 1594 v sobotu v den sv. Jiř
pánům poličským »přátelům v lásce boží k němu
přivětivým svá carmina nebo verše«,
»protože k takové práci nakloněni býti ráčí«.
Léta 1678, 18. d. m. února daroval Jiřík
Nigrin Litomyšlský, někdejší správee
škoty poličské, »svým dobrodincům« purkmistru
a pánům radním poličským svůj spis: »K v tt
kové z pískem svatých« (vydán v Praz
r. 1617) důvěřuje, že posílané knihy »jak upřím-
ným úmyslem se odesílají i takovým od J. Msti.
že přijaty budou«,
Děkan Tobiáš Cirhoreus posla
r. 1619, 15. d. m, března, pánům poličským
prácičku svou počáteční v církví, v těch dnech
na světlo vyšlou (Ignis fatuus, kratičký
spis o ohni bláznivém) a témže roee
J. Mst. purkmistru, radním a všem kollatorům
věnoval spis: »Sprostý (l) výklad ž al mu
83«, kterýž byl ještě v Rozhovicích napsal.
Roku 1630, d. 31. m. března, Mistr Ši-
mon Partlic ze Špicberka »vedle ji-
ných měst« také pánům poličským poslal svůj
spis: »Naříkání Krista Pána na ne-
vděčnost lidskou«, s přidáním druhého
o »Známosti« a třetího »O nových do
mnělých hvězdách«.
Denhart Šiltper
svatý
Jiřík Nigrin
Cirhoreus
J mst
Partlic
Krist
Rozhovice
10
article
vidla z Friedlova lístku otiskuje všechny spro
stoty a invektivy proti našemu národu, a lvovský
»Dzien. Polský«, jehož redaktor a vydavate
Ostaševský-Baraňský v rozmluvách s Čechy se
tváři přitelem českého národa, ve skutečnost
však stojí v jedné řadě s fryštátským listkem.
jejž kde možno, hledí přetrumfnouti. To činí
v referátě o schůzi zakopanské. Mluví o tom,
jakého zklamání se Poláci dočkali ve Slezsku
od svých pobratimeň a parlamentních
spojenců Čechů, kteří v uhelné pánvi kar
vinské »užívají nejnehodnějších prostředků, aby
polského dělníka odervali násilím, podvo-
dem a šalbou od národního kmene a ulou-
pili ho na prospěch české národnosti, Útiska
loupež konají se za bílého dne, zjevně a je-
vištěm jich jest všední život při práci v dolech,
pak škola a konečně i kostel.« . . . Hrůza se
zmocňuje — píše dále »Dz. Pol.« — toho, kdo
slyší stesky našich slezských bratří a nabývá
přesvědčení, že v národním fanatismu Čechové
neustupují nejzarylějším nepřátelům. ) Slovanů.
německým radikálům druhu Schönererovaa
Wolfova.
Došlo tak daleko, že jakýs časopis smí
hlásati nestoudnou lež, jakoby práva koruny sv.
Friedlův
Polák
Čecho
Dz
Pol
Schönererovaa Wolfův
Čechy
11
article
Václava sáhala až po Vadovice ! . .. Summa
summarum: Násilí a útisk hospodářský, faleš
nost, využitkování massy, slabší osvětou a bla-
hobytem, slouží slezským Čechům za loupež
nickou zbraň, které užívá lam každý
systematicky od hora až dolů, krádouce bez
ustání sta a tisíce rodin polských na prospěch
české národní věci . . .« Pak následuje několik
poznámek o bývalých byrokratech z Čech, kteře
působili za Bacha v Haliči a vyzvání k sbírkán
na ochranu slezských hranic, ohroženěch o
Čechů.
Jsme p. Ostaševskému Baraňskému vděční,
že promluvil konečně to, co měl patrně už
dávno na srdci. Tušili jsme v něm už dávno
šovinistu nejhoršího druhu; nyní máme pro své
tušení doklady. Jeho nesmyslná tvrzení o loupení
polských duší vyvraceti nebudeme; vyvrátí je
nejlépe úřadní zpráva o počtu obyvatelstva na
Těšinsku dle obeovacího jazyka, která ukáže
značný vzrůst lidu polského, ale nepatrný vzrůst
lidu českého. Také se nezmíníme o tom,čí
jazyk na rozhraní jazykovém postupuje ve škole
a v kostele. Smutné doklady toho máme z Laz
a z Doubravy. Ale jedno bychom si vyprosili:
aby se »Dzien. Pol.« nedotýkal Čechů jako
parlamentních spojenců delegace
polské. Česká delegace nikdy na říšské radě
neschvalovala výminečných stavů pro Halič,
česká detegace nikdy nepaklovala za zády Po-
láků na jich neprospěch s Němci. My parla-
mentnímu spojenectví rozumíme jinak, než lidé
rázu p. Oslaševského- Baraňského.
Václav
Čecho
Pol
Němec
Čechy
Halič
12
article
Na štěstí víme, že Baraňští mizí i mez
haličskými Poláky a slušný Polák se stydí z
tyto své Baraňské tak, jako se my Čechové
stydíme za ony »Přesličky«, kteří prováděli kdys
v Haliči úkol bachovských husarů. Friedlov
pohostinské vystoupení v Zakopaném většina pol-
ských listů prostě ignoruje, jiné pak proti němu
přímo protestují. Tak píše krakovský »Glos Na-
roda«: »Schůze zakopanská zasluhuje zmínky
leda jako pokus, přenésti čistě místní spory na
široké forum veřejnosti. Nepovolaní politikové,
kleří by rádi obrátili na sebe pozornost obe-
censtva za každou cenu, rozdmychují umělým
způsobem všední sousedské spory mezi přiliá
horkokrevnými a politicky málo zralými jedno-
tlivci obou národů, polského i českého, chlíce
tím způsobem vzbuditi vřavu, aby se mohli vy-
dávati za ochránce polskosti a obrance vlasti«.
»Gl. Nar.« praví dále, že už nejednou upozor-
ňoval na činnost agitátorů na Těšínsku, jimž
běží o rozeštvání Poláků proti Čechům, aby
z jich sporu mohli těžiti socialisté a jich známí
patroni. Proto doufá, že »každý Polák, až uslyší
z úst takového agitátora, že Čechové jsou větší
nepřátelé Poláků než Němci, ihned pozná, s kým
jest mu činiti a v či prospěch se děje štvaní
dvou sbratřených národů proti sobě«. Právě se
vyskytly zprávy o konferenci, jež má uklidili
místní spory na těšínském jazykovém rozhraní.
Baraňský
Polák
Čecho
Přeslička
Glos
Němec
Halič
Nara
Těšínsko
13
article
To se nehodí do počtu oněch agitátorů a proto
na kvap uspořádali zakopanskou schůzi, spolé-
hajíce na neznalost slezských poměrů mezi Po-
láky. »Soudíme však — končí »Gl. Nar. —
že tyto poslední pokusy o balamucení našeho
veřejného mínění vyznějí na prázdno a vzbud
jen ošklivost a odpor k lidem, kteří neváhaji
postaviti se do řady s našimi nejzarytějšími ne
přáteli proti přirozeným spojencům národa pol
ského, jen aby mohli provésti své nečisté plány
a záměry«.
Tato slova nechť jsou zároveň také odpo-
vědí panu Ostaševskému-Baraňskému.
V Praze, 1. srpna. (K úmrti Szilá
gyovu). Všechny vídeňské listy zabývají se
úmrtím velikého státníka uherského, chválice
jeho liberálnost a vynikající vlastnosti politické.
»Arb.-Ztg.« poznamenává, že Szilágyi byl duchov-
ním původcem církevně-politických zákonův uher
ských, oné občanské revoluce, která modern
stát vymanila z poručenství církve a postavila
jej na vlastní nohy. Dále s důrazem podotýká.
že to byl nepodplatný a nepodplacený charakter
zeela nepodobný oněm peštským rytířům štěstěny
jimž jest politika obchodem, obchod politikou
kteří heslem uherského parlamentarismu učinil
slovo: Obohacujte sel
Z peštských listů »Eszti Ujsag« chválí ze
snulého, uznávaje jeho vynikající nadání a praví,
že ve všech ohledech ve svém veřejném živolě
i v politické činnosti zůstal čist a čistýma
rukama bojoval proti korrupci. —
»Hazank« píše, že Szilágyi byl Maďar do morku
kostí a jako politik byl žák Deákův. Jeho úmrtí
způsobí snad změnu v uherské politice, nebo
úmrtím Szilágyovým Uhry ztratily vůdee.
Ostaševský
Baraňský
Szilágyi
Ujsag
Maďar
Deákův
Szilágyův
Nara
Praha
Ztg
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. srpna.
Záhuba ruské výpravy do Tibstu. O v
pravě té, která byla dle zpráv, došlých z Kobda
napadena a z větší části potřena Tanguty, po
dávají »Novosti« následující podrobnosti: Vý
prava poručíkův Kozlova a Kaznakova byla vy
slána před dvěma léty ruskou zeměpisnou spo
lečností, aby prozkoumala střední Asii. Z vý
pravy té zaslal poručík Kozlov zeměpisné spo-
lečnosti za celou dobu jen dva nebo tři dopisy.
v nichž podával zprávu, že expedice dosáhla
znamenitých výsledků. Energickým a obětavým
cestovatelům podařilo se proniknouti v taková
místa, kam ještě nevkročila noha civilisovaného
člověka a nanésti na mapu zcela neznámá mísla-
Expedice nashromáždila sbírky různých před-
mětů vysoké ceny a vezla je s sebou. Jestlize
se kobdinská zpráva osvědčí, zastihla katastrof
výpravu na zpáteční cestě, kdy už měla vstou
piti opět do krajin civilisovaných.
Tangut
Kozlov
Praha
Asie
poručíkův Kozlův
15
article
Hr. L. N. Tolstoj. Ruské listy nevědíni
čeho o tom, že by hr. Tolstoj trpěl jakýms
prsním rakem. Naopak, dle zpráv z Jasné Po
ljany zdraví slavného spisovatele zlepšilo se již
na tolik, že může konati malé procházky po
sadu. Zpráva o raku vznikla bezpochyby z ne
znalosti ruského jazyka. V době nemoci Tol
stého psalo se, že trpí »prsní žábou«, t. j. zá-
duchou; cizí novináři udělali pakně ze žáby
»Novosti« otiskují následující anekdotu ze
života Tolstého. Přišel k němu kdysi básník
samouk L., žádaje ho, aby si přečetl jeho verše
Hrabě, jenž není přítelem veršované poesie
přijal ho na ponejprv ne hrubě laskavě. Uka-
zuje na verše, pravil mu: »Zbytečně se tímto
zabýváte. Veršotepeů je nyní mnoho. Básník
jest jako spoutaný kůň; chce jíti, ale nemůže;
a básník chce prověsti nějakou ideu, ale rým ho
zdržuje.« Přes to však přečetl na zkoušku ně
kolik básniček a uviděv, že rolník- samouk má
značné nadání, slíbil mu podporu a některé jeho
verše dal vytisknputi v »Ruské Mysli«.
L N Tolstoj
Tolstoj
Tolstý
Hrabě
Hradec
Tolo
16
article
Vyloučení Tolstého z moskevského spolku
střídmosti není ještě definitivně odbyto. Našli se
osvícení členové spolku, kteří se zastyděli za
jednání výboru a podali proti němu protest.
V protestu se pravi, že výbor dle stanov nemá
práva někoho ze spolku vylnčovati; Tolstoj byl
zvolen čestným členem ve valném shromážděni
jednohlasně a nemůže tedy minění několika málo
osob platiti více, než jednomyslné usnesení ce-
lého spolku; svóu volbou spolek projevil Tol-
stému úctu za jeho činnost v zájmu střídmosti;
jeho filosofické názory nemají nic společného
účelem spolku; ty mohou posuzovati jen boho-
slovci, jichž ve spolku není; Tolstoj mimoto
nepromluvil ještě svého posledního slova; kře
stanství hlásá lásku a odpuštění bloudícím, ne-
může tedy býti pokládáno za skutek křesťanský
vylučuje-li se ze spolku největší ruský spisovatel
kmet 73letý. — Prolest ten otiskují všechny
ruské časopisy.
Tolstý
Tolstoj
Tolo
18
article
Ze Starého Srbska. Udalosti v Mitroviei
Ze Starého Srbska. Udalosti v Mitroviei
a Kolašíně přiměly ruské poselstvo v Cařihradě.
aby vyslalo svého důvěrníka do novopazarského
kraje, by se osobně přesvědčil o pravdivost
zpráv, týkajících se řádění Albánců mezi Srby
Volba padla na pana Maškova, ruského kon-
sula v Skoplji, jenž se ihned odebral do Mitro-
vice i do Kolašína a sebrav na místě podrobné
zprávy o krvavých udalostech, zaslal je do Caři
hradu poslu Zinovjevu. Dle těchto zpráv ruský
posel Žinovjev sepsal pro sultána obšírné memo
randum, v němž se líčí sitnace v Starém Srbsku
a k memorandu připojil následující tři požadavkyo
1. aby se ve Starém Srbsku přestalo ihned pá
trati po zbraních, což jest Turků jen záminkou,
aby mohli pronásledovati Srby. 2. Aby všichni
uvěznění Srbové byli propuštěni na svobodn
3. Aby prištinský mutesarif byl zbaven svého
úřadu. Sultán dle bělehradského »Dnevnika « na-
řídil, aby se memorandum řádně zodpovědělo
a požadavkům ruského posla ihned se vyhovělo
Srbský list přináší tuto zprávu jako důkaz
že turecké úřady neprávem popíraly řádění Al-
bánců mezi Srby v Kolašíně a pak proto, že
v ní vidí snahu ruské diplomacie, odvrátiti vše
co by mohlo porušiti mír na Balkáně.
Francouzský spolkový zákon.
S jesnity odcházejí z Francie také be
nediktini. Generál jejich, sídlící v Řtímě
rozhodl, že nebude se ucházeti u francouzských
úřadů o autorisaci dle nového spolkového zá
kona. Benediktini se z Francie již stěhují. V mi
nulém týdnu odjelo jich přes 600, z nichžse
odebrala většina do Anglie, menší část pak do
Lucemburska a do Italie. Ostatní budou jim ná-
sledovati v nejbližší době.
Kláštery a náležející k ním statky bene
diktinů zabírá vláda pro nezapravené daně
přeměňuje je v kasárny a továrny, aněb je
prodává.
Albánec
Srba
Maškův
Zinovjev
Turek
Al
Starý Srbsko
Kolašín
Cařihrad
Skoplja
Balkán
Francie
Anglie
Lucembursko
19
article
Francie a nový německý celní
tarif.
Francouzské listy komentují velmi živě
nový německý celní tarif, o němž souhlasn
praví, že bude-li přijat zákonodárnými sbory
německými, že znamenati to bude přímé opo
vězení hospodářské války celé Evropě. »Eclair
a »Matina varují Německo, jež prodělává velm
lěžkou hospodářskou krisi, před následky, kter
by podobná provokace nevyhnutelně měla v zá
pětí, a dokládají, že i ostatní Evropa má po
hotově dvojsečnou zbraň.
Pichon v Paříži.
Francouzský vyslanec v Číně Pichon
jenž měl vynikající úlohu v čínských záplet
kách, vrátil se, jak známo, do Paříže a byl př
svém příchodu očekáván velikým množstvím
obecenstva, přáteli a četnými osobnostmi poli
tickými i diplomatickými, presidentem republiky
a ministrem zahraničných záležitostí. Z četnýeh
rozmluv, které měl Pichon se zástupci žurnali-
stiky, zajímavo jest zejmena, co pravil o po-
měru Ruska k nebeské říši, o němž pravil, že
jest velmi srdečný, ale srdečnost tato ž
jest diktována nesmírným strachem Číny pře
svým mocným sousedem. Rusko nikdy více se
nevzdá Mandžurska, nýbrž v dozírné době sáhne
i po Mongolsku a Tibetu. Obyvatelé těchto
krajin si tak přejí a jsouce nespokojeni s nád-
vládou činskou, touží po hegemonii ruské. Co
se týče poměru rusko-japonského, Pichon pro-
hlásil, že se poměry tak změnily, že nejlepší
shoda nyní víže oba dřívější soupeře, a že to
byla obzvláště Francie, jež při tomto smiřování
měla vynikající sprostředkovací úlohu.
Matin
Pichon
Francie
Evropa
Německo
Paříž
Čína
Rusko
Mongolsko
21
article
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná páteční příloha „Hlídka literární“
— Včerejší odpolední vydání „Národ
ních Listů“ bylo zabaveno. Závadnými shle
dány původní dopis z Plzně o zamějších demon-
stracích a článek »Orgány pražského kasina«.
jednající o karlovarských demonstracích a taktice
německých zdejších novin vůči nim. Zabavení
číslo obsahovalo kromě inkriminovaných stat
zprávy telefonické a telegrafické, ve fenilietonu
črtu »Jeho první večer«, již napsal Kare
Horký, denni zprávy a obvyklé, pravidlelne
rubriky.
— Saský protějšek ke karlovarským
brutálnostem. V královských saských lázních
Elsteru (Halštrově) udála se následujíci příhoda.
kterouž vybíráme z »Tägliche Rundschau«. Lá-
zeňská tamní kapela pojala do svého programu
hudební kus »Polská píseň« od Barova, dle
všeho asi směs z polských národních pisní,
i hrála tento kus asi pětkráte, naposled k přání
polských hostí, kteří prý kapelníkovi sdělili, že
v Poznani píseň ta jest zakázána. Každé pro
vozování tohoto kusu bylo odměňováno nej
živější pochvalou Poláků, před orchestrem shro
mážděných a posléz podali Poláci na veřejném
lázeňském sadě kapelníkovi kytice s květy v ná-
rodních polských barvách s dlouhými červeno-
bílými stuhami, což přijato demonstrativním
Hlídek
Kare
Polák
Plzeň
Poznaň
lázeň Elster
Tägliche Rundschau
22
article
potleskem. Kapelník přijal tento hold nej-
uetivější poklonou. Proti tomuto opětovnému
hraní polských písní a proti podobným polským
demonstracím byla podána u lázeňského ko-
misaře, vysl. plukovníka Seydew itze, písemná
stížnost, kterouž tento odmítl, při ústním i pí-
semném opakování těto stížnosti odpověděl ko-
nečně lázeňský komisař, že správa lázní ne-
hodlá nic míti s politikou. K námitce, že musí
býti zamezeno zneužívání lázeňské kapely k de-
monstracím Poláků, jichž protiněmeckě snahy
lázeňské správě jsou přece známy () odpověděl
lázeňský komisař, že mu není o těchto proti-
německých tendeneích Poláků ničeho známo.
Když pak stěžovatelě se tázali, co učiní správa
lázeňská, kdyby se strany německých host
byly pořádány prolidemonstrace hraním proti-
polských kusů, odvětil komisař, že byt
správa lázní nedovolila. Prušácká »Tágl
Rundschau« denuneuje sice statečného plu-
kovníka jako »slabocha« oproti Polákům,
což mu v Sasku bude jako pensistovi ve-
lice ihostejno, tolik však sluší uznati,
že dovede ve svých lázních udržet pořádek
proti národním štváčům a velkoněmeckým ber-
serkerům, běsnícím pro každé slovanské slovo
a pro každou slovanskou melodii. Halstrovšt
Seydew itz
Polák
Sasko
Tágl Rundschau
23
article
Sasíci jsou pak lidmi příliš bodrými, než aby
se propůjčovali prušáckému agitatoru za nástroj
brutálností proti slovanským hostem a mají také
nepochybně velice vydatné a nutkavé příčiny
k slušnému chování oproti Polákům, neboo
kdyby tito zůstali doma, musili by Halštrovšt
nepochybně své lázně zavříti. Celkem vzalo,
jsou se stanoviska českých a vůbec slovanských
lázeňských hostí karlovarských tyto saské po-
měry závidění hodnése Pováží-li se, že říšsko
německým, to jest prušáckým programem jes
vyhlazení Polákův stůj co stůj, že jsou nárou
ností prohlášenou za říšsko-německého psance.
jest pevnost a vytrvalost a vůbec chování správy
saských lázní vůči prušáckému agitatoru a de-
nunciantu zajisté znamenitá. Rozhodnutí jeho,
jímž zabráněno štvavým choutkám a skutečným
protipolským štvanicím, mohlo by sloužiti karlo-
varským Wolfianům za vzor a za důvo
k studu a správa karlovarských lázní však
ztýrání českých a slovanských svých hostí do-
konce prostřednictvím svého úřadního »Bade-
zeitungu« schvaluje, jakkoli slovanské národno-
sti dodávají Karlovým Varům velkou většinu
svých hostí. Kdyby nás, slovanské národnosti
skutečně spojovala jediná páteř národní hrdost
a pospolitosti v slovanské uražené cti, Karlovy
Vary by musily cílit, co to znamená, znásilnit
umělecký a hudební podnik slovanské společ-
nosti takovým hanebným a neslýchaným způ
sobem
— Křeč smíchu zachvátila vídeňeký
»Vaterland« nad naším předvčerejším odpo
ledníkem, kterýž prý svou bezděčnou komikou
působí nesmírně obveselujícím dojmem. D .
Sasík
Polák
Polákův
Bade
Karlová Vary
Karlov Vara
24
article
Stránský prý dal svoje jmeno čistě odloučiti od
projevu volebního výboru strany lidové, i ačkol
prý to bylo již s neděle známo, píšeme pr
ještě předvčírem, že usnesením volebního vý
boru strany lidové prokázána Moravě služba, z
niž budou se moravšti Češi ještě po letech vdě
čiti. A tu jest prý vídeňský klerikál silně
zvědav, jak se z této máčky vytáhneme. Sna
prý použijeme prostředku bar. Prášila a vy-
táhneme se sami popadnutím za vlastní cop.
Nechceme »Vaterlandu« kaliti výtečný jeho
humor, ale obáváme se, že jeho postavení vůč
nám silně připomíná jinou episodu ze života
téhož konservativního velkostatkáře pana bar,
Prášila a sice z loveckých jeho dobrodružství.
»Vaterland« vypadá totiž nejinak, než jako
medvěd, chycený na znamenité Prášilovo vna-
dialo, voj, namazanou medem, již huňáč do
sebe celou nasoukal, aniž by tušil, do čeho
leze. Jest sice pravda, že plachty na yachtě
dra. Stránského poněkud jinak stojí, než jak
podkásany bezprostředně po boskovické řeči
dra. Žáčka, říci však, že nabírají už punkta-
čního větru, to podle čtvrtečního, ovšem dosti
zarážejícího článku »Lid. Novin« pod titulem
»Vláda má zakročiti«, ještě nelze. Olomoucký
»Pozor« sice vystupuje s určitými zprávami
o povaze audience dra. Stránského u předsedy
ministerstva dra. Körbra, s nímž prý mě
o moravské smiřovací akci poradu. » Dr
Stránský,« píše olomoucký list doslovně, »př
této příležitosti prohlásil, že proti smiřovačkám
ničeho nepodnikal a že na projevu proti nim
neměl žádného vlivu«. Dále praví se v olo-
mouckém listě podmíněně, že bylo a si dru.
Stránský
Čech
Prášil
Prášilův
Morava
strana lidový
Lido
25
article
Stránskému projeveno přání, aby se o pokračo-
vání ve smiřovací akci postaral. Mimo proste
zanesení těchto více podezřívavých zpráv nelze
se nějak jinak jimi zabývati před zřejmým ne-
pokrytým prohlášením dra. Strán-
ského a výslovným popřením
hyzdících těchto podezření. Mýli
se však zbožný »Vaterland«, míní-li, že my
sledovali jsme anebo budeme někoho sledovati
při jeho skocích do jakýchkoli omáček, jak se
přechytřele domnívá, soudě z našeho před-
včerejšího článku. Naše přesvědčení o tom,co
punktace Elvertovy- Žáčkovy pro Moravu zname-
nají, jest nezvratné a skálopevné i ne-
vzdálime se od něho nikdy an
na píď a při své další offensi vě
proti nim nebuďeme nic pohlížeti
na osoby a strany, nýbrž jedině a pouze
na věc prospěchu českého lidu na Moravě.
— Citát z rozpočtové řeči dra. Julia
Grégra, proslovené r. 1880, uvedený v orgánu
dra. Engla, námi ochráněný před potutelnými
staročeskými a realistickými výklady, jako kdyby
infence našeho zvěčnělého zakladatele a chefa
byly kdy směřovaly k rozdělení země (třeba by
to bylo v očích poctivých lidí zbytečným), měl
v zápětí zajímavý úkaz. Orgán. »strany radi-
kálně státoprávní« k našemu obhájení výroku
dra. Julia Grégra, přičínil poznámku a dotaz.
Stránský
Elvertův
Žáčkův
Grégr
Morava
26
article
Řekl, že sice ví, že dr. Julius Grégr neminil
chranicemi prokaždou národno ste
territoriální rozdělení, ale máme prý orgánu
tomu říci, proč eitoval a proložil tato slova
také pan dr. Engel v »Hl. od Bl.« i tážese
nás, proč »Nár. Listy« dosud »nedesavugvaly
(po čertech obtížné slovo !) dra. Eugla pro
jeho nepřijatelnou národnostní autonomii . . . ?«
Dotaz tento opakují včera současně ještě
dva listy a sice irracionální orgán domnělé
české lidové strany a orgán tak zvané česko-
slovanské sociální demokracie. Přiznáváme se
že by nás zvědavost kteréhokoli samotného
z těchto tři listů nebyla pohnula k odpovědi,
poněvadž však vidíme, že tato zvědavosta jest
nakažlivá, uznáváme za dobré říci tolik : »Jsmo
skálopevně přesvědčeni, že pan dr. Eagel ne-
chtél a nikdy ani chtíti nemohl citátem svým
dovozovati příchylnost dra. Julia Grégra k my-
šlence rozdělení Čech podle národnostních území,
poněvadž byl více než kdo jiný s to, znáti
pravé smýšlení dra. Grégra o tom. Jinak ne-
cítime pražádných závazků vyvraceti či »desa-
vuovati« dra. Engla v kterémkoli jeho smýšlení.
doktor
Julius Grégr
Engel
Eagel
Grégr
Čechy
27
article
Pan dr. Engel vládne svým vlastním orgánem,
obrátí-li se dotyční zvědavci přímo na něho,
snad jim odpoví a vyloží své smýšlení v »Hl.
od Bl.« Naše smýšlení vlastní — i nemáme
příčiny nějaké jiné hájiti — o vyrovnání a ze-
jmena o rozdělení král. českého jest, bohudíky
veleznámo a tak všeobecně rozhlášeno, že ne-
musíme k výkladům dnes o něm přidávati ani
čárečku. Až bude třeba, vyložíme j0 znovu
s veškerým důrazem, jímž vládneme ! *)
— Ve znamení nastávajících voleb.
Z pramenů zcela hodnověrných docházejí nás
zprávy, že již nyní objiždějí jednotlivé volební
okresy různí emisaři některých politických stran,
a to zvláště stran nepřátelských národní straně
svobodomyslné, aby zkoumali poměry. Emisaři
ti, mezi které počítáme i nár.-socišlního posl.
V. Klofáče, obracejí se způsobem, který nelae
ve všech případech ani nazvati dosti slušným,
na stoupence a důvěrníky národní strany svo-
bodomyslné, jakož i na samosprávné hodnostáře,
o kterých je obecně známo, že se hlásí k ná-
rodní straně svobodomyslné, a požadují od nich
pro sebe informace a snad i jiné služby.
doktor
Engel
V Klofáč
28
article
Vzhledem k tomu pokládáme za vhodné proje-
viti mínění, že dle nejzákladnějších pojmů po-
litické slušnosti zástupce té které strany obrac
se vždy ke svým stoupencům, a že je ne-
slušné, ne-li podloudné, domáhati se přátelskébo
vysvětlení o neznámých věcech u stoupenců jiné
politické strany. Doufáme, že důvěrnrer narodn
strany svobodomyslné na tuto zvyklost upo-
zorní různé emisaře odpůrčích stran poli-
tiekých.
— Volba starosty okresního zastup
telstva žižkovského, jakož i členů výboru
okresního konala se včera odpolodne v Žižkově.
Starostou byl jednohlasně zvolen pan
Edvard Ždárský, starosta města Žižkova.
Do okresního výboru zvolení : za skupinu měst
p. Gustav Žák, majitel domu, za skupinu
velkoprůmyslu p. Rud. Baroubek, velko-
obchodník, za skupinu velkostatků volba od-
padla, za skupinu obcí venkovských zvolen pan
Ant. Cervenka, slarosta ve Strašnicích, z
zastupitelstva obecního zvolení pp. Karel- aa u se
místr kominický, Frant. Bursk, maj. domu
a obuvník a Richard Praus, stavitel a maj-
domu v Žižkově.
Ždárský
Gustav
Antonín
Cervenka
Karel
František
Praus
Žižkov
Strašnice
29
article
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub koná dnes o 7. hod. več.
v zadních místnostech hötelu »u černého orla«
na Poříčí schůzi výboru; o 8. hod. je schůze
poradní komise. Přihlášky nových členů při-
jímají se před schůzí, jakož i u pana Babušky,
obchodníka na Poříčí čís. 27. Všechny schůze
jsou členstvu, přistupny
— Osobní. Pan Tomáš Wohlgemuth,
dlouholetý zasloužilý sladmistr kníž. pivovaruv
Roudnici, svými vynálezy pro sladovny v kruzích
odborných všeobecně známý, resignoval na své místo,
byv povolán za sladmistra do Prvního pražského
měšťanského pivovaru v Praze-Holešovicích. Pan
Wohlgemuth zúčastnil se vynikající měrou veřejného
života v Roudnici, zaujímaje různé funkce v četných
vlasteneckých a dobročinných spolcích a podnicích
tamějších, pro kteréž odchod jeho bude skutečnou
ztrátou.
Babuška
Wohlgemuth
Roudnice
Praha
Holešovice
novoměstský občanský klub
30
article
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Karel Čer
mák, advokát v Praze, slavil sňatek se sl. Marií
Summovou ve čtvrtek dne 1. srpna v chrámu
Nejsv. Trojíce v Praze.
— Úmrtí. Dne 30. července zemřel v Karlově
ulici č. 10 na Kr. Vinohradech p. Josef S ch öffle
v mladistvém věku 20 roků. Zemřelý byl jediným
synem svých rodičů a velice dovedným malířem
podobizen na porculánu. Pohiřeb koná se dnes o4
hodině z kaple hřbitovní na Kr. Vinohradech.
— Dary. Pensijnímu fondu spolku českých žur
nalistů věnoval pan Rons, maj, mlýna v Karlíně
50 kornn.
— Cestovateli p. E. St. Vrázoví přihodi
se nehoda. Americké časopisy přinášeji telegrafickou
zvěsť z poříčí řeky Amuru, že parníček najatý dvěma
žurnalisty, vyslanými známým millionářem Henistem
majitelem velkých žurnálů v Novém Yorku, Chicng
a S. Franciscu, na rekordní cestu kolem světa, ztro
skotal se na řece Šilce a že musili žurnalisté dal
cestu do Srětenska nastoupiti pěšky a koňmo, veden
výzkumcem Vrázem, který se byl k nim připoj
v Chabarovsku. Doufejmež, že náš neunavný cestu
vatel a cestopisec neutrpěl žádné škody ztrátou z
vazadel, denníků a folografil, což by byla zajist
ztráta veliká, neboť předpokládáme, že s sebou vez
celou svou kořisť z Koreje, Mandžurska a Východn
Sibiře.
— Mrtvá sezona. Jsme v hrozném obdoh
kdy nejen ti, kteří musí »vydělávati svůj chléb«, a
i lenoši, šťastní smrlelníci, žijící ve stálém »dol
farniente«, poznávají úlrapy »potu tváří svých«. Poe
se stejně bankéř ve své ville v Išlu, aristokrat v
svém zámku uprostřed hvozdů a anglického par
jako lidé pracovní, ať již »vydělávají chléb svůj ve
zdejší« na polích, v dílnách, v kancelářích neb
v redakcích, neboť majestát slunce dává pocifonni
svou moc všem bez rozdílu a jeho žhavé paprsky
*) Opakováno ze včerejšího zabaveného odpol
vydán“
JUDr
Čer
Summová
Kristus
Josef
Rons
Vrázovit
Vráz
Poe
Praha
Karlov ulice
Karlín
Amur
Nový York
Chabarovsk
Korea
Išlu
Nejsv
Východn Sibiř