Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělstvi

3

Obchod Prčmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 275. ze dne 5. října 1909.

4

Finančnictví

5 title

Baltimore aud Uhlo 1175/2 (118.—).e

Baltimore Uci

6 article Telegraflcké zprávy.

Telegraflcké zprávy. Stav bavlny koncem září. Z Washingtonu, 4. řijna. (K. k.) Země- dělský odbor ministerstva orby odhaduje vše- obeený průměrný stav bavlny koncem září n 58.5 proc. proti 63 7 proc. v minulém měsíci, 60.7 proc. v roce minulém, 67 7 proc. v roee 1907 a 71.6 proc. v roce 1906. Stav v tomto měsíci vykazuje tudiž úbytek 5 2 proc. prot měsíci minulému a jest o 112 nižšl, nežl stejnou dobou v roce minulém. Lloydovy plavby. Z Terstu, 4. října. (K. k.) Parník »Istriae odplul 2. října z Pernambuka do Maceia, » Bobe mia« z Alexandrie do Terstu. Surové železo- (Týdenní přehled.) Z Glasgova, 1. října. (Pův. zpr. »Nár. Listů.e Směr zůstavá na dále velmi pevný při značných obratech. Amerika vyjednává stále o nákupech vel- kých množství č. 3. i hematitu. Stav v Německu s lepší neustále, což došlo na poslední důsseldorfské burse nového výrazu zvýšením cen. Nabídky lepáích druhů německé litiny, hodící se pro zdejší poměry. skorem ostaly, neboť ceny ty byly pro huti spojeny s velkými ztrátami. Middiesbré č. 3 znamenalo ke konci týdne: 52/61/2 pro brzkou, 53/— pro jedno- 53, 6 pro Bměsíční dodávku. Číselný přehled o surovém želez Middlesbtó: Naloděno v týdnu končícím 30. září 25 501 tun (I. října 1908 19.739 tun). Celkem naloděno od počátku roku 891.241 tun (v stejné době v roce 1908 1 028.168 tun) Zásoby ve veřej- ných skladištích dne 30. m. m 313.975 tun, 1. října m. r. 74.657 tun). Za týden do 30. září se zvětšnly o 7647 tun.

Lloydův mia Washington Terst Pernambuco Maceia Alexandrie Glasgov Amerika Německo

7 article

Vídeňský trh na hovězí dobytek Z Vídně, 4. října. Přibnáno bylo 5316 kusů z loho 3995 kusů z Uher, 354 z Haliče a 967 z jmých zemí rakouských. Dle druhu bylo: 3089 volů, 874 býků, 880 krav a 473 buvolů. Dle kvality bylo 2890 kusů dobytka krmného, 1416 pastevního 1080 kusů slabého skotu. Krmného a pastevního dobytka bylo + 150 kusů než minulý týden, slabého — 376. Obchod s la a prostředními voly byl čilý, eeny stouply o 1 až 2 koruny. Po špatnějším zbožím byla malá poptávka ceny beze změny. Býci a slabý skot platil jako mi- nulý týden, buvolům spadly 1 až 2 K. Znamenali: krmní voli uherští 48 88, ba tak K 94.— a 98.— haličtí 76 85 K, němečti 80 - 102 K. arciprima 1.3-107 K, pastevní dobytek 46—78, býci a krávy 54—86 K. buvoli 3046 K, slabý skol 30—60 K za 100 kg živé váby. Na zejtřejší trh vepřového dobytk je přihlášeno asi 9000 tučných a 5800 masnýeh prasat. st Z Pešti, 4. října. (Zvl. telegr. »Nár.

Vídeň Uhry Halič Pešť 1.3107 K kg

8 article

Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 q o 24 až 5 h levněji. Platila za 50 kg: p šeni c tisská 79 kg K 14 60, 77.5 kg K 1440, peštská 76 kg K 14.671, banátská 78 kg K 14 47, bačská 76.5 kg K 14.3214, bečkerecká 77 5 k K 14 4713, stolno-bůlehradaká 79 kg K 14 60, 77 5 kg 14.30, horňácká 78 kg K 14.45, ru- munská 78.5 kg K 1415; žito kg K 9 55 až 9 77; ječmen K 7.22; oves K 7.70 až 8.——; kukuřice (— 5 h) K 7.45. Terminový obehod byl zpočátku pevný, později mdlý na prodeje. K večsru znamenla vssniee na říjen K 14 19, na duben 1910 K 14.08; ž ito na říjen K 9 65, na duben K 10.01; oves na řijen K 7.50, na duben K 7 65; kukuřice na květen K 6 98. Plodinový trh byl bez odbytua změny. Počas!: pěkné. Americké kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yerku, 4. října. (Tněžní buree. Závěrečné smýšlení peněžaí bursy nepravidelné Obrat akclí 910 000 (410.000). Uulon Paellle 2071/2 (208.—). Kanada Pnelne 1881j2 11873/41. Steel enmmons 93 (927.

Platil Nový Yerk Kanada kg 11873 / 41

10 article

4. října 2. října Rto fatr čtu. 7 . . . . na říjen . . . . . . . Pr2a 5.4o. na proslnes . . . . . . 5.65 5.60 Cukr. 4. října 2. října Cukr Falr Muse.) . . . a 73 3.73 Tuky Westeru Steam . . 12o Tuky známka Wlloox . . 13 15 1315 P'šenlee Z Nového Yorku, 4. října. (Obilui bursu. Smyšlení obliní bursy sotva stálé. 4. října a. října pohotová nová skllzeň na prostnec nová sklizeň. 1071/ 107.7 na květen nova sklizeň . 1087/2 1087% kukuřice. 4. října 2. října na prosinec . . . . . . 69.20 - 69.50 na květen . . . . . . . — — na červenec . . . . . . —.-

Cukr Nový York Tuka Wester Steam Falr Musa

11 title

(Vočerní bursa.) Kr

12 article Petrolej

Petrolej 4. října 2. října 10.65 10 6 rafinovaný Standard White 8.25 5r25 Kovy.o 4. října 2. října Měď. . . . . 12.40 12.65 12.50 12.65 30.50 30.75 30.30 30.35 Železo čls. 2. . 18.75 19.25 18.75 19.25 Bavlna. n e Z Nov. Yorku, 4. října. (Bavinářská burs. Bavlna zahájila na vzestupné zprávy povzbudivě oslabila se všuk ke konci na rozsáhlé realisace závěrek byl stálý. 4. října 2. října 1. října pohotová . . . . 13.60 13.60 13.55 na říjen . . . . 13.25 13.25 13.27 na prosinec . . . 13.35 13.35 13.37 na leden. . . . . 13.32 13.31 13.34 na březen . . . . 13.41 13.40 13.41 Zavěrečné smýšlení stálé. Z Nor. Orleanu, 4. října. Na prosinee 13.20 (13.22), na leden 13.29 (13.32,. raflnovaný, kesonový .

Nora York 5 r 12.65 18.75 13.25 13.35 13.31 13.40 Zavěrečný smýšlený

13 article

Z Hamburku, 4. Hjna ditky 299 75. Smýslení klidne Ze světového trhu obilního. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Z Vídně, 3. fíjna. T. Počasí se považuje jako velice příznivé Obdělávka polí postupuje zdatně a v mnohých krajinách se chýli ke konci; někde již je skon- čena. Loupání kukuřice a vyorávání řepy sou- střeďuje teď pracovní síly zemědělské. Mezidobí mezi starou a novou saisonou je nyní překonáno, ale nelze tvrditi, že by se si- tunce byla vyjasnila. Jedno dlužno však kon- statovati: levně ceny pšenice není nikde. Nikdy také nebylo oblížnější než letos utvořiti si úsudek o útvaru tržním. To platí obzvláště o domácím obchodě obilním. Domácí eeny pšenice jdou svou vlastní cestou, bez zřetele na trh světový. Několik údajů cenových prokáže tento fakt. Po- čátkem nových žní (koncem června) znamenal řijnová pšenice, srovnána s cenami, nyní plat- nými pro říjen:

Hamburk Vídeň

14 article

v červnu v říjnu zna- znamenala mená dodáv- lhůta na říjen kové zboží v Novém Yorku . 1185/s etu. 1072 ctu. v Paříži . . . . 24 60 fr. 23 35 fr. v Berlině . . . 229 25 mk. 214.— mk v Pešti . . . . 13.70 K 14..25 K Pouze a jedině domácí trh terminový jev tedy vzestup, a to touž měrou, jakou cizí ob- chodní místa polevíla. Záleží tento rozdil a roz- por v poměrech sklizňových? Oficiální odhady znéjí pro Předlitavsko »slabě prostřední«, až i »prostřední«. V Uhrách byla sklizeň oficiálně odhadnuta na 37 mil, metr. ctů, proti lonským 41 .5 (činil by tedy úbytek 414 mil. q) a proti deseti- letému průměru 44 mil, metr. etů. (vůči němu ůbytek činí 7 mil. q). Počitá li se s tím, že letošní sklizeň byla o 4 neděle opozdéna a že příští žeň připadne na dobu normální, tu jev se velká část úbytku býti uhražena čtyřnedělní úhradou spotřeby, provedenou letos přede žněmi. Dalšt část úbytku je již uhražena hromadnými dovozy, již došlými a část ještě větší obrov- skými uzávěrkami, které zajišťují další nákup cizích dovozů. A přece ani obchod, ani mlýny necítí se jistými. Zajišťují se pro nejbližší dobu, ale ne- těší z toho, čeho nabývají se ze svých nákupů. Zájemníci nemohou se zhostit obavy, že peštské kursy vzestupově mohou býti pouze následkem taktiky, kterou provádějí přemoení uherští prů- myslnici oboru mlýnského, zúčastnění ve spe- kulaci na vzestup. Druhdy objevuje se ovšem na místních trzích tak málo domácího zboží, že se vyprodá, sotva se doveze, a druhdy slyší se tak zřidka o větších uzávěrkách domácí plodiny. jako se v jiných letech slýchá o nákupech z ei- ziny. Je snaha, vysvětliti si věc tu pouze po- stupným odbýváním výsledků sklizně a nesmírnou koupěchtivostí, kterou způsobily prázdné sýpky z poslední kampaně. Avšak obojí jsou činitelé.

Nový York Paříž Berlín Pešť Předlitavsko Uhry

15 article

se kterými dlužno počitati po všechna léta; si tuaci mohou zdůrazniti, ne však vytvořiti. Proto nejistota namalovala již na stěnu strašidlo na- prosté neúrody. Uvažuje se takto: Uhry jako země agrární nebyly by zajisté měly zájem na tom, vyllčiti svou sklizeň příznivěji a tím stla- čiti ceny, ale sklizeň byla celkově odhadována příznivěji, protože při zprávě o skutečném ne- dostatečném výnosu žní by bylo hned padlo ochranné clo agrární, a nával pšenice ze všech možných zemi byl by stiskl ceny na úroveň, na jakou velkoprůmyslníci v oboru zemědělství nikdy nechtějí býui upamatováni. 13zlatová, po případě 14zlatová cena musí zůstati ustálena, musí býti pociťována jako pravidelná ! To bylo heslo — praví se. Podle téže pověsti prý Uhry sklidily letos nikoli 37, nýbrž sotva 30 mi metr. centů pšenice. To je strašidlo, které a nepřežije vývoj říjnové lhůty. Připomeneme.li si však, že Amerika letoe vlastně ještě nic nevyvezla, protože se ji cen dosud nejeví výnosnými a že ruské agrární zájmy pracují, aby státními nákupy bylo čeleno nizkým cenám vývozním, dále že v Rusku do- vozy mohou přes noc přestati, protože ve chvíli, kdy nastane zima, budou cesty nesjízdné, tu další překvapení nejeví se vyloučenými- Dlužno jen povážiti, že Rusko je dosu hlavním zásobovatelem Evropy, že odtud vyváží zvláště sever a to po železnici, i dlužnos představiti obtíže, spojené s ovládnutím této do- pravy železmiění. Milion metrických centů obil vyžaduje 10.000 vagonů, aby bylo možno na- ložiti jej, nikoli — jako tomu jest při dopravě lodní — pouze jediného parníku. K tomu s druží fakt, že balkánské země dospěly snad na okraj svých sil, tak že odtud nelze očekávati posily a že uskutečnění nabídky argentinsk jeví se před jarem vyloučeným.

Uher Amerika Rusko Evropa

16 article

Všecky tyto úvahy vysvětlují dosavadní nejistotu, leč nerozptylují obavu, družku každé- ho jednání, která se letos objevuje na trhu. V Americe proveden byl obchod tohoto týdne za rozkyvů nevalných. Nový York zna- menal pšenici na místě ciů 11115—1104, n prosinec 10744—1073, na květen 1085/2 1071/. Stejně se dělo v Anglii. Také tam jde pše- nice z trhu za úrovně skoro stejné. Ve Francii odhad sklizně uspokojil, na tri však měl účinek ochabující. Paříž znamenal na listopad-únor fr. 23 75—23.55, na leden- duben 24.10—23.80. V Německu jsou dovozy velmi malé, kdežto vývozní poptávka je čilá. Kursy stouply. Berlin znamenal na říjen mk 210.75 až 214.—, na prosinec 21075 až 213 50, na květen 215.75 Na domácích byl z důvodů již vyložených obchod obmezen zvláště na pšenici fruskou, jež co do ceny zůstala skoro nezměněna. Domáci zboží se upevnilo. Pešťské terminy zůstaly pevny. Znamenána byla říjnová dodávka. K 13..85 až 14.25, na duben 1390 až 14.07. Situace žita posuzuje se střizlivěji, a to jak v mocnářství rakousko-uherském, tak i v Nč- mecku, kde vývozní poptávka vystupuje méně pronikavě. Berlin znamenal na řijen mk 171.— botje

Amerika Nová York Anglie Francie Paříž Německo Berlín Nč

17 article

170.25, na prosinec 171.— až 17175, na květen 175.—. V Pešti, kde jsou pro vý- povědní účely připraveny větší částky, znamen dodávka na říjen K 9. 65—9 63, na duben 9 97—9 97. Obchod s ječmenem byl líný. Spotřeb provádí úhradu jen obtlžně; ovšem ani nabídk nikterak nenalehá. Smýšlení a ceny se udržely. V domácím obchodě s ovsem nebyly koupě na trhu termínovém vypověděny, což vedlo k úhra- dám. Ceny nabyly tak vzestupu, ač odbyt je slabý. Pešť znamenala na říjen K 7.43 —7.50, na duben 7 64—7.64. V Německu spotřební odbyt, přímo bezůtěšně slabý, působil tisnivě na ceny. Berlín znamenal na prosinec marek 155.—, 154.50. orsa Pro skrovnou poptávku po kukuřici, jak nyní se jeví, směrodatny jsou v první řadě pře- bytek ječmene a levné ceny ovsa. Zprávyo americké sklizni si odporují. V Rumunsku s očekává špatná sklizeň. Druhdy Argentina opa- třuje potřebu Evropy. Po fadu měsíců neplaví se ze severní Ameriky téměř žádná kuknřice, Nový York znamenal na prosinec ctů 71 75— 69 50. Poptávka na evropských místech spo- třebních je bez chuti. Doma záležeti bude n jakosti nové sklizně, zlepší-li se obchod s ku- kuřicí. Povšechné vyhlidky jsou dobré. Pest znamenala na květen K 7.04—7.—.

Pešť Německo Berlín Rumunsko Argentina Evropa severní Amerika Nová York

18 article

Zahraniční trhy na mlýnské výrobky byly tento týden celkem klidně a nezměněny. Nový York znamenal Spring wheat clears tak jak posledně dol. 4 50 za barrel 88kilový. Anglie rovněž znamenala ustálaně. V Paříži znamenala dodávka na listopad-ůnor fr. 30 75—30 25, na leden-duben 31.—, 30.55. V Berlině bylo s dále stěžováno na špatný obchod. Doma obchod s moukou byl uspokojivý. Mlýnům dostávalo s lehce obchodu, ač jejich požadavky byly vyššl. protože spotřeba je znepokojena pevnotou n trhu obilním. Také zásilky mlýnů jsou uspoko jivé Sklady se spíše zmenšily. Mouka na krmen je zanedbávána; po otrubách je slabá poptávka

Nová York Anglie Paříž Berlín

19 article

Mezinárodní sdružení bavlnářského průmyslu. Dnes započne ve Frankfurtě n. Moh. sjez stálého komitétu Mezinárodního sdružení bavlnář- ských průmyslníků, který potrvá do 7. t. m. Letos poutá se k této schůzi přirozeně zvláštní zájem vzhledem k obtížně situaci, v níž se bavlnářský průmysl nyní nalézá jednak následkem nadvýroby jednak následkem poměrného nedostatku a drahoty suroviny. Komitétu předložena bude především no- vá mezinárodní statistika o spotřebě a zásobách bavlny dle stavu z 1. září t.r a maleriál touto statistikou získaný uvede asi větší jasno v nynější poměry na trhu bavlny. Jak známo. existují velmi spolehlivé státisciky o mnozství ba- vlny na trh přivezené a o zásolách v hlavních ame- rických a evropských přístavech, z čehož se vždy snadno dají vypočísti viditelné zásoby světové. Na- prosto neznámy byly však až dosud číslice nevidi- telného zásobování se, t. j. množství surové ba- vlny ležící v přádelnách celého světa, jakož i sku- tečná spotřeba. S těmito faktory, které se vy- mykají oficiální statistice, pracuje však spekulace z povolání nejraději; neboť je jasno, že ani nejpřes- nější znalost velikosti sklizně není pro vývoj cenový směrodatnou, nejsou-li současně známy zásobya konsum. Z této příčiny vyvolalo Mezinárodní sdru- žení bavlnářské z podnětu rakouského před několik lety v život podobnou statistiku a vykazuje v agi- taci pro ni potud úspěch, že dostává data příslušná od více než 80% všech přádelen světa

Mohan mezinárodní sdružený bavlnářský průmysl mezinárodní sdružený bavlnář

20 article

Viditelné zásoby americké bavlny činily kon- cem září t. r. na 1.7 mil. bal. Neviditelné zásoby odhadují se na 60—70 této cifry, a rozumí se same sebou, že pro celý rozvoj trhu je neobyčejně důležite věděti, zda možno skutečně počítati na téměř 3 mil bal. zásob. Stejně rozhodnou bude číslice konsu- mu, uváží-li se, že americká spekulace posílá do světa číslice spotřební, jež téměř o 2 mil. bal. pře- vyšují pravděpodobný výsledek sklizňový a jež mno- ho přispěly k divokým cenovým fluktuacím posled- ních týdnů.

21 article

V souvislosti se statistickou posicí bavlny za- bývati se bude komitět provedením mezinárod- ního obmezení výroby. Vysoce příznačnou pro dnešní situaci jest okolnost, že také sdružením amerických přádelen baviny přes poměrně příz- nivou situaci tržní v Americe propaguje se takove obmezení výroby k potírání výstřelků cenových. Dle nedávných depeší, též čtenářstvu našeho listu zná- mých, pozdravuje americký průmysl návrh na obme- zení výroby velice sympaticky. K plenární schůzi komitětu družiti se Budou porady 4 subkomisí, dosazených posledním kon- gresem v Miláně. Těmto subkomitětům bylo uloženo provedení příslušných usnesení sjezdových. Nejdů- ležitější z nich týkají se zavedení nové smlou vy pro obchod bavinářský, úpravy požárního po- jištění přádelen na mezinárodní základně, zave- dení mezinárodních rozhodčích soudů pro spory z obchodu s přízí a hotovým zbožíma konečně studia různých projektů k úpravě zásobo- vání se bavlnou, resp. potírání spekulace v bavlně. Konečně se bude komitet zabývati přípravami pro příští kongres, který se bude konati v červnu 1910 v Brussel u. Mezinárodnímu sdružení přádelen Bavlny při- bývá stále na rozsahu i významu; patří k němu nyní kromě organisací všech evropských průmyslových zemí také sdružení japonských průmyslníků ba- vlnářských a stojí v nynějších stycích i s americký- mi organisacemi průmyslovými.

Amerika Milán Brusel

22 article V zájmu ječmenářství a průmyslu sladovnického. (Od našeho zpr. moravského.)

V zájmu ječmenářství a průmyslu sladovnického. (Od našeho zpr. moravského.) Brno, 3. října. Dnes konal se zde u příležitosti V. říšské vý- stavy ječmenářské sjezd zemědělský, na němž rozdíleny byly ceny z výstavy berlínské a z nynější brněnské. Sjezd byl zajímavý tím, že nastoupeny spo- lečné cesty pěstitelů ječmene, tedy producentů s vý- vozníky sladu a odhlasována v tom směru příslušná resoluce. Jednání sjezdové zahájil p. pres. Rozkošný Řed. Adamec mluvil o dnešním stavu našeho ječ menářství. Na Moravě pěstuje se na 200.000 ha ječ mene a dociluje se ho asi 3 mil. q. Morava stačí záso biti celý rakouský průmysl pivovarský. Velikou část musíme vyvězti a nejlepším odbytištěm je Něme cko. Do Německa dováží se 20—21 mil. q ječmene z čehož největší část je ječmen krmný a to zvláště z Ruska. Z Rakouska dováží se tam 3—4 mil. o tedy asi tolik, kolik produkuje Morava. Vývoz ječ- mene i sladu od nás do Německa slábne. Němci zu- šlechťují ječmen jednak, jednak z Ruska dovážený ječmen čím dál více upotřebují jako sladovnický I my nesmíme v zušlechfování ustávati a je nutne jím ječmenářství přivésti na vyšší stupeň. Produkce u nás zvětšuie se co do rozlohiy i co do výnosu p jedničce plochy. Produkční plocha zvýšila se za po sledních 30 let o 1/4 výměry a produkuje se dvakrát takové množství jako tehdy. Dociluje se z jedničky plochy mnohem více, než v letech 70tých. Také ce- na za posledních 30 let stoupala. Němečtí hospodář sledují cíl, býti neodvislými od Rakouska, pokud jde o ječmen sladový. Horečně zušlechťují kvalitu a my musíme se snažiti, abychom je překonávali, neboť má me vegetační podmínky příznivější.

Adamec Němec Brno Morava Německo Rusko Rakousko ha

23 article

Dále mluví o nepřímé methodě a praví, že př velké praxi se jí vůbec neupotřebí. Od dřívějších l subiektivního posuzování přichází se ku posuzován objektivnímu s přidržováním se posuzování subjek- tivního, neboť jsou body, které se objektivně an určit nedají. V Německu i u nás hledí se při posu- zování asi na 10—12 vlastností, které se posuzují čímž se však snaha pěstitele příliš rozptyluje, Není jednotného způsobu posuzovacího a ne bude, dokud se nenajde methoda, dle níž by se ječ- men dle jedné jedině vlastnosti posuzoval. Řečníl vzpomíná snah zemědělské rady, kteráž působila n rozmnožení ječmene hanáckého. Na schůzi sládků která byla den před sjezdem, vyslovena byla touha po jednotnosti ječmene a přání, aby jen hanácký ječmen se pěstil. To je potěšitelně. Proskovcův ječ- men se nehodí pro všecky kraje a proto zemědělskí rada vedena je snahou pro různé kraje vypěstiti růz- né typy ječmene, leč aby druh byl jednotný. To ne- ní možno jinak docíliti, nežli že v jednotlivých kra- jinách Moravy se zřídí stanice, které pěstují kmeny Ty se rozmnoží a tím naleznou se tvary rostlinné které vyhovují poměrům krajiny. Hospodářství všal při tom všem musí býti na výši doby, neboť vedle zušlechťování je nutna kultura hnojení, aby bylo docíleno větší množství i jakost, abychom zůstali ječmenářství zemi vedoucí a nebyli překonáni ze měmi jinými.

Proskovcův Německo Morava

24 article

Po referátu řed. Adamce přečetl p. cís. r. M áša resoluci, v níž se praví: Rakouský vývoz ječmene a sladu klesá rok z rokem. Ubývá ho neuslále a sice jednak účinkem vy sokých cel a dopravních sazeb do Německa, jednal vlivem vysokých odměn, které poskytuje francouzská vláda svým exportérům (400 fr. z vagonu) při vý vozu sladu do jiných zemí. Následkem těchto výhod zakládají se ve jmenovaných zemích nové podníky rozšiřují nynější sladovny: lamní rolnictvo vě- nuje se vždy více pěstění ječmene na úkor rakou- ského vývozu. V posledním roce byl rakouský vý- voz dle slat. zpráv o 30% menší než v letech minu- lých. Nedostane-li se rak. ječmenářství a sladovnímu průmyslu se strany vlády žádoucí podpory, hrozi nebezpečí, že vývoz bude stále klesati, až německ a francouzská konkurence ho úplně potlačí. To m také pro pěstitele ječmene důležitost velkou a mohlo by míti neblahé následky, poněvadž domácí sladovny jsou nejpřirozenějšími a nejlepšími odběrateli. U příležitosti V. výstavy ječmene a chmele sjez mor. rol. žádá, aby zem rada vydala důkladné po- dání s vylíčením vývozu ječmene a všech průmysl sladovnicky ohrožujících okolností a požádala mini- sterstva železnic, orby a obchodu, aby vývozu ječ- mene a průmyslu sladovnickému jako ostatním hosp odvětvím vývozním byly poskytnuty výhody v do- pravních sazbách, poněvadž zmenšení vývozu ječ mene a úpadek sladového vývozu znamenal by těž. kou pohromu pro náš mor. ječmen. Poslanci na sně- mu i říeské radě nechť se této životní otázky co nej horlivěji ujmou. Na to rozdány byly ceny z berlínské výstavy loňské i letošní říšské výstavy ječmenářské. M

Adamec Německo M áša

25 article

Z lrhů peněžních. 4. října. Úžasné číslice po sledního bankovního výkazu berlfuského pochopueln nemizí z popředí diskuse. Letošní rok stál dor ud — nehledíc k přechodným přerušením — ve znamení abundace peněžní, která ovšem jevila se více na vol- ných trzích než u dlouhodobých závěrek úvěrových. Již lento rozpor byl pro mnohé momentem, pro který peněžní pohotovosli velného trhu tak zůplna nedů- věřovali. Kdo pozorněji sledoval vývoj věcí v po sledních měsících, tomu ovšem neušlo, že přes bo hatý příliv peněz na volném trhu u Říšs k banky německé samé bylo pozorovati pokles lskvidity. Již koncem prvého pololelí stála tu Říšska banka o 92 mil. mk. nepříznivěji než loni a nyní vzrosila tato diference již na 250 mil. mk. Na jinýcl směrodatných trzích takového napětí dosud neporo rovati. Londýn má na volném trhu ještě vždy dosti nízké sazby, banka anglická trvá dosuo na své sazbě 21%, a i když přiliv nové Lrxe v po- době zlala v poslední době stále plyne do janých žil. totiž do Ruska, zvláště však i do jižní Ameriky Egypta, a i když bance samé byly odňaty značn obnosy a ještě další úbytek zlata lze čakali, ledy přece nelze nabýti dojmu, že by se koncem roku mohly poměry přiostřiti kriticky. Zcela tak mocnou jako loni ovšem ani banka anglická nevešla v po slední čtvriletí. Naproli tomu banka franeou zsk je stále ještě v silnější posici než před rokem, the saurujíc ve svých sklepích obrovský poklad 3633 mil franků. V Novém Yorku posledně objevilys zcela jasné známky zpevnění peněžního, laké je prý

Londýn Rusko jižní Amerika Egypt Nový York Říšsko banka

26 article

Unie zcela značně zadlužena v Londýně i Paříží Uvaží-li se však, jak značně se za poslední rol změnil obraz hospodařské situace ve Spojených stá tech, jakož i že americká obchodní bilance utrpěl mnoho na své obvyklé aktivnosti, dlužno prohlásiti dosavadní znaky zdražení peněz v Unii za relativn nepatrné V celku lze shrnouti úsudek o mezinárod ním trhu peněžníu ledy v ten smysl, že opětovný počátek čilejšího obchodního ruchu spolu s celkem velikou sklizní letošní zastavil koncentraci pohoto vých prostředků v peněžních tržišlích, jaka potrval až do polovice roku jako dodalečný účinek hospo dářské a politické krise a že část nasbiromážděnýcl peněz nastoupila opět pohyb pětný. Tento zpětný pohyb však nenabyl dosud rázu povážlivého. O zvlášt ních přičmnách na německém trhu psali jsme včer Vedle spekulační činnosti bursovní ovšem na váhu padá i okolnost, že rozmnožení cenných papírů p nenáhlu nabylo velikého rozsahu a že zvláště při vedena byla do Německa celá řada zahraničnýci půjček.

Londýn Paříž Německo

27 article

Praha. Při klidném smýšlení došlo na dnešní burse pouze k závěrkám akcil Akc ové továrny n vyrahění umělých huojiv a lučebnin v Kolfně z K 390.—, akcie Západo-českých továren kaolinovýc a šamotových stouply o 3 K, neb znamenány K 503.— a akcie Pražské železářské společnosti dnes vůbec uváděny nebyly. Ostatní hodnoty doznaly jen men ších změn a podáváno za akcie: České průmyslové hanky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky K 433.— (— 1 K). Pražské úvěrní banky K 653.—, »Merkurue. směn. akciově společnosti K 623.—, České banky »Union« K 249.—, Zajišť banky K 216.— (+ 25 h) Živnost. banky K 246.50. Králohradeckého úvěrníh ústavu K 449.—, Kolínské továrny na kávové na hražky K 800.—, České společnosti pro průmysl cu kerní K 218.—, pivovaru v Českých Budějovicíe K 950.—, strojírny Daňkovy K 430.— (+ 1 K) První česko-moravské strojírny K 950.—, Škodovýel závodů K 306.—, První české akciové továrny orien tálských cukrovinek K 225.—— Vídeň. Smýšlení, které bursa měla ke konci mlnulého týdne, přeneslo se vzhledem na uherskou krisi a značné napětí v peněžním obchodě německé říšské banky na začáteční bursu, která měla slabší tendenei, protože následkem příznivého smýšlení n místním trhu byla nálada přívětívů, kdežto mezi- národní papíry byly zanedbávány. Z místních papírů zejména báňské akcie následkem pověsti o brzkém zvýšení cen domácího železa se těšily zájmu. Dále také magnesítové, hirtenberské a báňské strojírn značně stouply. Na polední burse zdrželivost potrvala a hlavní papíry v kulise se podstatně nezměnily. Ve šraňku huti Poldiny a karpatky klesly. Trh s ren- tami měl tendenci seslabencu. Na eskomptním trhu peníze nezměněny, 311/1 a 0.

Merkurue Daňkův Poldin Praha Vídeň hospodářský úvěrní banka úvěrní banka Český banka Zajišť banka českýmoravský

28 article

Stav vkladů pražských bank a spořitelen čini koncem září t. r. celkem 1095,052.802 K (z toho při- padá na banky 683.438.546 K) a vykazuje za září pokles o 12,388.391 K. Největší pokles pozorovati z bank u Zemské banky (—8,513.958 K) a u Ústřed- ní banky německých spořitelen (— 902.159 K). Vze- stup vykazují jen Živnostenská (+ 613.629 K) a Če- ská průmyslová (+ 293.008 K). Do vzestupu dlužno počítati i Pozemkovou banku, která za prvý měsía své činnosti vykazuje celkem vkladů 212.240 K. Ta- ké u obou spořitelen stav vkladů v září poklesl: u Městské o 956.592 K. u t. zv. České o 1,072.562 K. O vzniku a vývoji pražského bankovnictví na- psal p. Apollo Růžička, náměstek vrchního ře- ditele Živnostenské banky pražské, znaleckou stat pro katalog loňské juhilejní výstavy pražské obehod- ní a živnostenské komory. Spisek ten, jemuž byl loni 11. října věnován náležitý rozbor na úvodním místě hospodářské přílohy „Národních Listů“, vyšel nyní samostatně. Stačí zajistě, poukážeme-li znova na jeho ocenění v řečeném čísle „Nár. Listů“. Králodvorská cementárna, akciová společnost. Ve včerejší schůzi správní rady Králodvorské cementár- ny byla podána zpráva o výsledku prvního půllet tohoto roku. Zjištěn byl menší výsledek asio 80.000 korun, který se již při uzávěrce prvního čtvrtietí vyskyll. Do tohoto porovnání nemohl arci býti zařaděn výsledsk zatím sfusionované akciové spořečnosti »Waldmühle«, továrny na portlandskýa románský cement, jelikož svaz portlandských ce- mentáren teprve na konci každého roku účetní zá- věrku provádí. Obchod stojí ve znamení konkurenč- ního boje, vyvolaného řadou nově povstalých to- váren. Trvání jeho se t. č. ještě nedá odhadnouti.

Růžička 613.629 K

29 article

Také odbyt byl menší než v roce minulém. Dále byla vzata na vědomí demise člena správní rady,p. stav. rady Karla ryt. z Weselých za příčinou úča- stenství jeho při založení nové cementárny v Uhrách a na místo jeho kooptován p. řed. Maxim Krassny. Vzestup akcií vídeňské banky »Uniun« na ví- dňské burse uvádí se v souvislost s baussou akcií Rakouského Loydu, ježto vídeňská »Umonka« je velkoakcionářkou této plavební společnosti. Na so- botní burse kolovaly kromě toho pověsli o novém linaněním obchodu, který banka »Union« při- pravuje. Pozoruhodno je, že se o akcie ty zajímá zvášlě Berlín a v posledních dnech i Pešt. Mléko ve Vídni zdraženo. Od 1. t. m. byly ve Vídni zdraženy ceny mléka o 2 h za 1 litr. Stalo se tak usnesením vídeňských velkoobchodníků s mlé- kem. Jak známo, provedli sociální demokraté velkou protestní akci proti zdražení mléka, ale marně. Mimo to dějí prý se pokusy poživati na snídaní a na svačinu čaj místo kávy. Pokus některých ka- váren, zvýšiti cenu bílé kávy o 2 h, se nezdařil i bylo od něho neprodleně upuštěno.

Karel rýt Weselá Uhry Berlín Vídeň

30 article

Nové osnovy zákona v Uhrách. V Uhrách se již dlouho (d r. 1894) jedná o novou zákonnou úpravu pojišťovatelství. Dřívější plán jen částečné reformy novelární nyní byl opět opuštěn a jak »P. L.« sděluje, pracuje se nyní v ministerstvu ju- stice na nové osnově, kťerá má upraviti i pojišťovael smlouvu a která tedy nově zreguluje pojišťovací právo v jeho celisívosti. — Min. orby Darányi dal vypracovati novou osnovu o chovu dobytka, klerá byla nyní rozeslána všem zemědělským spol- kům k dobrozdání. Dle této osnovy mají býti v jed- notlivých komitátech zřízeny komise pro chov do- bytka, jichž obor působnosti chce ministr stanoviti cestou nařizovací.

P L Uhry

31 article

Zvýšení akciového kapitálu Úvěrní banky v Ku- žomherku. Úvěrní banka ružomberská, která založena byla roku 1879 s kapitálem 30.000 K, jest nyní po bance „Tatře“ největším peněžním ústavem sloven- ským a řadí se mezi přední peněžní ústavy hoř. Uher vůbec. Loňský správní rok končil pro ústav velice dobrým výsledkem, čistý zisk činil 151.028 K 94 b což při 1.000.000 K posavadního akciového kapitálu se rovná 156nímu zůrokování inveštovaného vlast- ního kapitálu. Banka přistupuje nyní ke zvýšení svě akciové jistiny na 2,000.000 K a je k tomu pobádána i tou okolností, že hodlá rozšířiti svou působnost poskytováním hypotečních půjček a vydáváním zá- stavních listů, pro kteréž odvětví není v hoř. Uhrách ani jediného ústavu. Poněvadž i menší ústavy uher- ské se zdarem pěstují obchod hypotekární, který přináší jim dobrý zisk, lze očekávati, že i při Úvěrní bance toto nové odvětví bude lukrativní. Upisovací lhůta na nové akcie končí dnem 15. října t. r, subskripění kurs stanoven jest pro staré akcionáře na 280 K, pro nové na 310 K za akcii (při 200 k nominale), kteréž kursy odpovídají výnos- nosti 7.156, resp. 6.45%. Akcie Úvérní banky můzeme právem zařaditi mezi dobře fundovanéa výnosné cenné papíry, hodící se zejm. pro drobněj- ší kapitalisty a můžeme proto svým čtenářům účast na subskripci co nejvřeleji doporučiti

Uher Uhry úvěrní banka Ku Tatra

32 article

K pojmu »placení hotovými«. Řišský soud ně- mecký vyslovil nedávno ve sporu mezi dvěma ban- kami všeobecně zajímavou zásadu: »V kupeckém styku brzo ve formě řízení žírového, brzo pomocí šeků provaděné poukazy odpisem na jedné a pří- pisem na druhé straně stojí úplně na roveň placení v hotovosti.« Snaby, aby se dostálo platebním moda- litám, jak se vyvinuly v tržbě pouhým zápisem v knihách s vyloučením skulečného vyplácení peněz, jsou veskrza zdravé. Důležito jest, že říšský soud německý neuznává za rovnocenné s placením hoto- vým již vzájemné vyůčtování samo o sobě, nýbrá jen vyúčtování obvyklé v kupecké tržbě. Pokud tedy tato tržba vyžaduje zvláštních oznámení, potvrzení a pod, je zapotřebí i těchto, aby tu by ekvivalení hotového placení Dopravní přijmy ústecko-teplické dráhy činily v měsíci září t. r. na staré síti 1.251 491 k — 249.868 K) a od počátku roku 11,118.498 (— 1,095.121 K); na místní dráze Teplice Liberee v září 3 9 921 K (+ 1376 K) a od počátku roku 2,399.275 K ( 70.397 K). Celkový pokle s příjmo proti loňsku činí tedy v záři 248.492 K a za celé letošní období 1.165.518 K. Z městské tržnice na maso na Král. Vinohra dsch. Při zvěrolékařské prohlídce v měsíci srpnu t. r. bylo zabaveno: 8 hovězích čtvrtí, 46 kg hovězího masa, 2 vepřvé půle, 1 šunka, 1 vepřová hlava, 1 vepřa 1 telecí játra. Z toho do nuceného výseku pouká- záno: 4 hovězí čtvrti, 2 vepřové půle, 1 šunka a l vepřová hlava. Pohodnému k zničení dodáno: 4 ho- vězí čtvrti, 46 kg hovězího masa, 1 vepř a 1 telecí játra.

Král Teplice kg

33 article

Vzestup cen drátu v Německu. Německá kon- vence pro drát a drátěnky usnesla se uvolniti prodej na 1. čtvriletí 1910 za cen o 21/2 mk. vyšších. Bylo sděleno, že poptávky po dodávkách na r. 1910 čelně docházejí Opět německý kapitál v českém horniciví. Ně- mecká hornická společnost. Habsbutg - Hobenzollern nabyla stříbrných a cinových dolů u Riesenberka (u Nového Oseku v okresu duchcovském), v nichž se ovšem už po dávné doby nedolovalo a počne v nich opětně těžiti. Dohoda výrobců tyčového železa v Německu. Po dlouhém vyjednávání došlo dne 30. m. m. k ujed- nání dohody mezi německými firmami, vyrábějícími tyčové železo. Dle ní zavázaly se všechny huti, pa- třící ke Svazu oceláren, prodávati tyčové železo v do- bě od 1. října do 15. prosince na nejvýs jen na do- dávku v prvém čtvrtletí 1910. Do 15. prosince má se pak docíliti dohody o prodejích na 2 čtvriletí pří- štího roku. Dále usneseno neprodávati tyč, železo pod 102 mk. za t. base Oberhausen. Nyní se ještě jedná o utvoření pevnějšího syndikátu v příslušném oboru. Ceny tyčového železa již na dodávku do konce 1.n de facto stouply na 103—105 mk. franko rýnsko- xestfálská huť a čeká se, že se nyní rozvine poměrne

Německo Nový Osek Oberhausen