Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

5. října 1909.

4

Císlo 275.

5 article

divochům jedině pochopitelným. Potom by byli porozuměli, že theorie páně Daumüllerova má dva konce. Douřáme, že ruské úřady dovedou se příště obrániti, budou-li je chtít němečtí pod- daní bíti. Doufáme také, že německá vláda konsul Daumüllera okamžitě odvolá. A konečně bude nejlépe, když bude Charbin vůbec od cizineů očistěn. »St. Petersburger Zeitung« se dovídá,že německý konsul mukdenský dr. Heiníges byí německým vyslancem v Pekingu komandován do Charbina, aby tam vyšetřil. připad svého kolegy Daumüllera a jeho německých chráněnců

Daumüllerův doktor Heiníges Charbin St . Petersburger Zeitung Peking Charbina

7 article

Z Berlína. Právě tomu třicet let, co byla v Berlině otevřena kamerunská výstava, na níž se vysta- vovali také kamerunští černokožei, přibyvší do Berlina pod vedením náčelníka kmene Hererů Samuela Megarera. Obzvláštní pozornost věnovaly svým čer- ným spoluobčanům berlinské dámy. Prvou »obětí« jejich byl sám Samuel Megarero. Za- čala skutečná negrogermánská bacchanalie. Sa- muel Megarero byl v Berlíně hrdinou dne. K jeho nohám litaly klenoty a peníze, peněz bez konce. Berlinské dámy zachvátilo jakési pohlavní šílenství a upoutati pozornost Megare- rovu bylo mezi nimi otázkou cti. Tato baecha- nalie neušla tehdy veřejnému tisku, ale protože výstava trvala nedlouho, zdálo se, že s odjez- dem Kamerunců z Berlína přestalo to vše upadlo v zapomenutí. Avšak ukázalo se, že černá manie zapu- stila v srdce Berlíňanek hluboké kořeny. Přišlo se na to, že po odjezdu Kamerunců byly jim po všechnu dobu zasílány z Berlina v ohrom- ném počtu listy a peněžné zásílky na veliké sumy a že adresy vždy bývaly psány ženskou rukou. Konečně někdo vyslovil domněnku, ž kultu černochů zúčastňují se i žačky berlin- ských škol. Věc vyšetřována a vyšly na jev velkolepé věci. Ohromný počet berlinských ško- laček si dopisuje s černými žáky německé kul- tury v Kameruně. Korespondence je naskrz milostná. Obě strany si přísahají věčnou lásku a jednají o tom, jak se vezmou, až vyjdou ze Tato poslední okolnost přeplníla míru trpě- livosti německého tisku, jenž vysloupil pro německým ženám s těžkým obviněním, žes oddávají krajnímu sexualnému rozvratu, jenž do- stupuje již stupně úplného pohlavního šílenství.

Herero Megarer Megarero Berlín

8 article

Dlužno připamatovati, že zkušenosti, nabyté v této příčině r. 1896, přiměly německou vládu tehdy k vydání rozkazu, že pro příště, kdyby zase byla pořádána v Německu kolonialná vý stava, nesmějí na ní býti vystavování černoši. Listy se vracejí k tomuto vládnímu nařizení, schvalují je, ale nevidí se jim dostatečným opa- třením proti sexualné manii německých žen. Praví, že boj tento musí býti organisován a že tu pomoci musí škola i kazatelna — o rodině se již v Berlíně nemluví. Učitelé a duchovní mají ženskou mládež německou poučovati, že je mezi Germány a Kameruňany celá propast. že jsou Němci »herrenvolk« a kamerunští čer- noši že jsou jen jejich služebným národem s nimiž ušlechtilé Brunhildy a Thusneldy ne- smějí se zahazovati. Jaký to nekonečný úpadek mravů v říši, která se ráda pokrytecky nazývá říši »bázně boži a dobrých mravů«! Německý tisk, chtěje tento rozvrat stavovati, nenachází už argumento v mravnosti, nýbrž opět v nemravnosti, nebot dělení národů na »panské« a »služebné«, v Němelch nyní tak oblibené a užívané také naproti Slovanům, nic jiného není, než nej- hrubší nemravnost, z níž právě se rodl jiné její odrůdy.

Germán Němec Německo Berlín

10 article

Prohlášení nezávislosti Bulharska se událo právě před rokem. Proto dnes v Trnovu okázale se oslaví tento památný den. Několik bohatých obchodníků sebralo kapitál na postavení nádberného pomníku na památku obnoveného bul- harského earství. Král Ferdinand snad již zavítal do Trnova (dosud byl na honbách ve Vysokých

Ferdinand Bulharsko Trnov

11 article

Tatrách). Ministr Takev učinil výpočet, jímž do- kazuje, že Bulharsko prohlášením své nezávislosti získává ročně 1,500.000 fr. Platfvala se dříve Turecku daň 3,000.000 fr. za jižní Bulharsko. Důchod ze zabrané tratě a oné z Čirpanu do Nové Zágory vedoucí nese ročně 2,600.000 fe, Zisk tedy obnáší 5,600.000 fr. Na úrok i amor- tisaci dluhu 82,000.000 fr. (Rusku), ročně se platí 4,020.000 fr. Zbývá tudíž zmíněný pře- bytek. Obnos, který Bulharsko zaplatilo za majáky na pobřeží Černého moře, se hradi důchodem z nich. Za to však se uspořila refakce 200.000 fr. již vláda dávala obchodníkům k vůli konkurene s výhradní drahou Livadie- Izvolský odejel do Livadie, aby byl při uví tání tureckého mimořádného poselstva i při tom co s ním bude jednáno. Tunecké poselstvo sklá dati se bude z čtyř osob. Vůdcem jeho je zahra ničný ministr Rifaat paša a členy: bývalý mi nistr vojenství Nazim, paša, ředitel kanceláře zahraničného ministerstva Digram beg a poboč ník Nazim paše. Poselstvo prodli v Livadii tř Tomuto poselstvu v diplomatickýchi kruzíeh připisují obzvláštní význam. Přibudou na nej krásnější turecké vachtě „Stambul“. Poselstve bude bydliti v Jaltě. Izvolský pohude na Krymu dvě neděle. dni.

Izvolský Nazim Bulharsko Turecko Nová Zágora Rusko Černý moře Jalta Krym Tatra

12 article

Španělský postup v Marokku. V noci 2. t. m. byli vypraveni ze Špa- nělska královští hulání a husaři z Pavie s in fantem Don Carlosem do severn Ařriky. Nad neobyčejně krvavým bojem ze dne 30. září vládne stisněná nálada. Španělové za ujali neobyčejně širokou bitevní čáru. S počátku šlo všc dobře, ale čím více se vojsko blízile Zoco ul Jemisu, tím hojněji se objevoval ne přítel a tím krutější byl hoj. Levá křídlo gene- rála Vicaria chtělo přes vražednou střelbu pro- niknouti v před. Odpoledne vrátila se výprava do Seluanu. Generál Vicario padl, odváživse při útoku přílis daleko. Byl střelen do hlavy. Teď mají Kabylové zase obsazený veho do pohořl. Generál Marian, dlíei v Seluanu, čítá ztráty ze dne 30. záři: 1 generál,2 setnici, 1 poručk a 28 mužů mrtvé, 9 mužů se pohřešuje; zraněni jsou 1 štábní důstojník, 15 důstojníků, 233 mužů. Vládní tisk tvrdi, že Španělové dosátvli důležitého vl- tězství, kdežto oslatní tisk pochiybuje. V Londýně poslední zprávy z Marokka ne- působí příznivě. Španělské tažení nepoklkdá se jistě za skončeně. Když velmoci prohlásily, že události v Rifu jsou věci týkající se jen Španělů a Marokka, chce teď sultán vy pověděti Španělsku válku. Španělavé chtějí obsaditi nové územi v Ma- rokku, zejmena Tetuan, a neopustitije dřive, dokud nezaplatí Mulej Hafid požadovanou výsokou válečnou náhradu. Poněvadž sultán nemá dostatečných prostředků, bude Španělsko i Francie udržovati svě posádky v celém sever ním Marokku.

Carlos Španěl Jemisa Vicario Kabyl Španělavý Maroko Špa Pavia Zoco ulice Londýn Španělsko Ma Francie

13 article

Sultán je prý odhodlán uchopiti se všech prostředků, aby vypudil Španěly. Jak se ozna- muje z Londýna, varovalo prý britské vyslane- ctví v Madridě vládu před rozšiřením opernei v Riffu s obsazením nových územi, poněvadž by tím pro Španélsko mohly vzniknouti mezi- národní obtíže. Anglie zejména neschvaluje pro- niknutí Španělů k Tetuanu, ale uznává správ ným požadavek válečné náhrady 100 milionů Španělská vláda, zdá se, že nehodlá po slouchat varovných hlasů John Bulla, kterýje ovšem rozvážnější nežli temperamentní syn ná- roda Don Guijotla a ujíšťuje se, že Španělové se chtějí zmocnit velkého kraje, jehož středi- skem by byl Tetuan. Do Melilly budou tyto dny poslány nové posily 15.000 mužů. Obsazení pohoří Guguru pokládá se za za- bezpečené. Budou vysluvěna silná opevnění, aby bylo nové povstání Kabylů v této krajině zne- možnéno. Tyto úmysly činí nejen v Londýně, ale též v Paříži trapný dojem, nebot tuší se za tim vším záměr postupovat za po- peset.

Španěl Tetuan Kabyl Londýn Madrid Anglie Paříž John Bulla

14 article

hořím Gurugu až k Fezu, čímž by ovšem byla seslabena francouzská převaha v Ma- rokku. Z Madridu se potvrzuje, že generál Ma rina žáďal o poslání nových posil vzhledem k nutností brzkého zakončení výpravy a rozšl- ření územi. Generál uvedl, že nepřítelu Selvanu je též posilněn a dobře vy- zbrojen. Ministerská rada ihned rozhodla, aby byla vyslána do Melilly divise Amprediova Zpráva ta učinila v Madridu sensaci, neboť ně- které listy ujišťovaly, že není zapotřebí posílat nových oddílů vojenských do Marokka. Veřej- nost se bojí, jak to skončí, neboť při dalším postupu pozvedne se vždy více kmenův k od bojí. Sulfán se činí zodpovědným za protaho- vání války. Celkem jeví se situace v Marokku méne utěšenou, nežli jak španělské zprávy hlásaly po vzeti Selvanu. Okolnost, že musila býti vyslána do severní Afriky celá divise, nasvědčuje, že situsce Španělů v Marokku se nelepší. »Morning Post« oznamuje, že v Tangeru nastalo rozdvojení v diplomatickém sboru ná- sledkem známého protestu, podaného zástupei Evropy proti násilnostem sultánovým. Tyto ne- srovnalosti povzbuzují však sebevědomí suitá- novo, jenž bez okolků ignoruje rady konsulé, jakmile se vztahují k vnitřním záležitostem Mulej Hafid prohlásil, že dodrží všechna usta novení algecirasské smlouvy, Marokku vnucené, ale více že neučiní ani zble. Znovu se potvrzují zprávy, žel rogh i byl nejohavnějším způsobem zprovozen se světa Francouzský konsul ve Fezu oznámil vyslanci svému v Tangeru, že Buhamara byl skulečn popraven tím strašným způsobem, jak vylíčily dřívější zprávy. Roghi byl hozen dvě m lvům a když umiral, byl vytažen z klece, polit petrolejíem a zapálen.

ma Španěl Buhamar Ma Madrid Melilla Maroko Afrika Tanger Evropa Selvan Morning Post

15 article

Úmysly krále Leopolda vzdáli se trůnu. Již několikráte se vyskytly pověsti, že starý víe světáckým životem nežli panovnickými sta- rostmi unavený král Leopold se chce vzdáti trůnu. Opět koluje podobná zpráva, jež je stejné pravděpodobná jako nezjišténá. Již před rokem král belgický vydal předání kongského státu Belgii ve formě testamentu. Problásil, že tímje skončeno jeho poslání pro národ. Vděčnost lidu se však neprojevovala přiliš nadšeně. Za 45 let jeho vlády rozkvetl obchod a průmysl belgický Malá Belgie svým vývozem 165 franků za hlavu — oproti Anglil 105, Francii 66, Německu 2 a Spojeným státům 48 franků — postavilase v čelo světového obchodu. Je jednou z nej bohatších zemi svými 27 miliardami soukromého jmění a 5500 miliony ročního příjmu pro pouze 7 milionů obyvatel. Král Leopold nemá ovšem nijakých záslub o tento blahobyt. Ale prokáza vlasti prospěšný čin získáním kongského státu.

Leopold Belgie Francie Německo

16 article

Král byl vůbec dobrým podnikatelem a obchod- níkem a nezapomínal rozmnožovat své jmění Král často vzbudil nelibost svou hrabivostí Velikou nespokojenost vzbudil jeho úmys finančně organisovat svůj majetek, prodati galeri a drahocenné sbírky. Přes všecky zprávy o tom, že sev chee Leopold poděkovat, veří se, že nehodlů se ješté rozloučiti se svými povinnostmi panovnickými na nichž si velmi zakládá. Je dosud čilý, praco- vitý. Dává na jevo snahu zvelebit Belgii a za- jistiti jí bezpečnost. Není však pochyby, že kdyby král, unavený po padesátileté vládě, odevzdal žezlo velmi oblíbenému a schopnému synovci Albertovi, že by národ pozdravil událos s jásotem. Proti presidontu Falličrovi. Prasident francouzské republiky Fulličre je dobrý, etihodný muž, který nezskouší přílis státnických a správních trampot, neboť jebo úřad je ponejvíce representativní. Veškeru prác politickou a administrativní má za něj udělat předseda ministerstva. Ale Falliěres nerad se vytrhuje ze svého klidu a příliš časlo se dává zastupovat i při příležitostech mimořádných. Proto je často škodolibě napaden tiskem. Nový podnět k podobným útokům zavdal tím, že

Král Leopold Albert Belgie

17 article

poctil pohřeb zabitých důstojníků a vojáků př katastrofé vzducholodi »Republique« svou skvělou nepřitomností. Při této smuteční slavnosti, kdy celá Francie truchlila, byli ministři a všichn čelní representanti veřejného života a tím větš vzniklo pohoršení, když Fallires neuznal za nutné, hnouti se ze svého letního sídla. »Eclair« velmi rázný list oposiční, označuje chování pre- sidentovo za skandalosní. Možná, že se nechtěl namáhati nepěknou cestou z Rambouilletu do Versailles, zdráhal se dokonce poslati věne hrdinům vojenské povinnosti. Dvakráte odmit prosbu, aby zaslal skrovný důkaz sympatie obětem neštěstí. V úterý byl tázán, zdali uznává za vhodné, poslati věnec. President neodpověděl Ve středu se dověděl, že německý cís poslal věnec. Pan Falliěres se nedal ničím vy- rušovat. A při této národní smuteční slavnosti kde se dal Vilém II. dvojnásobným způsoben zastupovat, byl president republiky dvojnásobně vzdálen... Jisto je, že tímto jednáním se Fal lires nestane populárním.

Republique Fallires Falliěres Vilém Francie Rambouillet Versailles

18 article

Carova návštěva v Římě. V zasvěcených kruzich tlmských se ujišťuje že carova cesla do Italie není odložena, ale že je zcela jistou věcí. Nyní nedovoluje sice zdra- volní stav carevnin tuto cestu, neboť bez n ear nechce jeti. O earovně se tvrdi, že její cho roba jest pouze přechodnou neurastenií. Nen vůbec vyloučeno, že car výkoná návštěvu v Italii ještě do konce tohoto roku. Vešker zprávy listů, že jiné vlivy působily na odložení cesty, jsou bezpodstatné. Jakmile se zlepší stav cnrevnin, podnikne car ceslu. Též Izvolský jes srozuměn úplně s cestovním plánem carovým podporoval ho v jeho úmyslu při své návštěv v Livadii. O místě schůzky není dosud ničeho známo. Vše závisí od toho, bude-li podniknut cesta po moři nebo pevnině. V prvém případě by car proplnl Dardanellami se svým průvodem torpédových člunů a navštívil by sultána ture- ckého.

Carův Řím Nen

19 article Školství pražské

Školství pražské Ve včerejší schůzi školního výbaru, konan na staroměstské radnici, byl sdělen výsledek zápisu do českých skol pražských. Bylo zapsáno úhrnem 21.531 dítek. o 43 více než loni. Z těchto žáků přes polo- vinu je ze VII a VIII části. Pobočky schváleny. jak jsme již dříva sdělili, zcela dle návrhu okresní školní rady. Do německých škol — zapsáno letoe 2153 žáků, o 156 méně než loni; z načná část děti českých zůstala ješ tě vněmeckých školách, zejmen těch, které z předměstí do praž- ských škol chodi. Usneseni německé okres n školnírady, aby žactvo předmě st- ské chodilo opět do pražský ch škol, vzbudilo značné vzrušení dlouhou debatu, v níž poukazováno k tomu, že timto rozhodnutím omezujíi se práva rady městské jako vydržovatelky školy, nebot žaetvo, které začne do škol pražských chodit, později zdlouhavým projednáváním tam zůstává Dále bylo v rozpravě poukázáno k.o tomu, že ze Žižkova zvláštní deputace stěžuje si do přijímání českých děti do německých škol praž- ských, čímž národní ostuda zůstává, nehled k četným závadám zdravotním, ježto děli z před- městi nejsou okresními lékaři vedeni v evidenei a proto i infekční nemoci často se takto roz šitují. Dále bylo usneseno, aby rada měsťská odepřela příjetí těchto détí do svých škol a aby podala stížnost proti názoru německé školnt rady o rozhodování při přijímání dětí do škol pražských. Ministerstvo vyučování zamítlo žádos rady městské o přeměnu někturých středníeh škol na školy nového typu a sice: prvního reálného gymnasin v Křemencové ulici na české gymnastum a reálky v Libni na ruálné gymna- sium nového typu. Usneseno požádati znovu o přeměnu některých ústavů.

Žižkov Libeň

20 article

Na místo definitivníeh učitelek industriálních navrženy slečny: Grünwaldova, Zelinkova, Sk chova, Hanušova a Kaislerova. Proti germanisaci na drahách moravských. (Od našeho zpravodaje moravského.) V Bilovicích u Podivina, 3. října. Dnes konal se v naší obci velký protestní tábor lidu proti germanisaci na drahách mpravských. Tabor položen do Bilovic proto, poněvadž nalézá sev blízkosti Břeclava, kde úřadník nosí velkoně- mecké odznaky a kody projíždí severní dráha, která je na všech projevech moravských obžalovávánaz germanisace. Projev uspořádalo obecní představenstvo a místní odbor Národní jednoly Na projev do tavily se ob rovské massy lidí z obcí Bilovice, Podivíu. Rakvice, Žižkov, Vrbice, Čejkovice Pavlovice, Poštorná v čele s Havličkem, Huslopeč, Břeclava, Hrušky, Lanštori Bořetice, Nový Podvorov, Nová Ves Prušánky atd. atd.

Grünwaldův Zelinkův Hanušův Kaislerův Bilův Havličk Huslopeč Hruška Tabora Břeclava Bilovice Rakvice Žižkov Čejkovice Pavlovice Poštorná Lanštori Bořetice Nová Podvorov Nová Vesa Prušánka

21 article

Před táborem uspořádán byl velký průvo, v jehož čele neseny byly standarty s nápisy: České dílě patří do české školy atd. Obec byla zdoben prapory Tábor zahájil starosta P. Osička a první mluvil starosita Pošitorné Haviíček, který vzpomněl všech útrap, kterých zažila Poštorná a dě- koval všem českým lidem, kteří jí nezapomněliv nejtěžších dobách. Řečník vzpomněl také zákona Axmannova a končil za bouřiivého souhlasu slovy: »Poštorná byla slováckou českou vsí a také ji zů- stane de Posl. Šillinger kritisoval jednání Němeů. kteři chlějí zdolati české menšiny tím, že poněmčnjí české děli a nabádal, aby se podporovaly české menšiny Taj. Chytil z Brna řeč svou věnoval krilice poměrů na drahách jižní Moravy, zvláště v Břeclavě Hustopeči a v Podívině, kde, ač je celé okolí české přece má jen jednoho českého úřadníka. Posl. Krčka vzpomíná táborů před 40 lety ko naných a přeje si, aby i teď hojně se podobné tá- bory konaly, zvláště proti germanisaci na drahách Vzpomíná škody, která vzniká, že nemáme patřičný počet úřadníků na drahách z řud našich a zmiňuje se o nezaměstnanosti našeho dorostu akademického Dr. Čermák krátce nabádal ku plnění řečí n táboru pronesených, mluví o samosprávě a jejím po- vznesení a přěje si rozhodných Čechů vřele, neb vy- žaduje taho zájem národa. U6. Šmolc navrhl resoluci, která byla jedno- myslně a bouřlivě přijata. V resoluci ostře se prote- stuje proti germanisaci na drahách, zvláště na dra- hách jižní Moravy, a svým obsahem je táž, které byly přijaty na ostutních velkých projavech morav- ských proti germanisaci na drahách této země.

P Osička Pošitorný Axmannův Posl Krčka doktor Čermák Čecho Tábor Poštorná Brno Morava Břeclava Podívina

22 article Denni zprávy

Denni zprávy — Konference předsednicíva klubu poslau- oť národní strany svobodomyslné s ministrem krajanem drem. Žáčkem. Konference tato ko- nána byla včera dne 4. října o 7. hod. večerní v klubu strany. Přítomni bylice dr. Škarda, d. Fořt, dr. Pacák, dr. Šubert, dr. Körner a V. Němec. S ministrem drem. Žáčkem přibyi sekční rada dr. Greif. Konference byla přísně důvěrnou a nevydáno o ní nijaké communiqué. Trvala delší dobu; usnesení sle však ne- stalo žádné. Jak se z bezpečného pra- mene dovídáme, jednal ministr dr. Žáček předkoníerencí touto s předsednictvem klubu agrárníků. — Brněnský denník ministra krajana dra. Žáčka v nedětním svém čísle nastavuje svou polemiku o vládních předlohách proli nám pře týdnem přetrhnutou a bezmála již zapomenutou. Jest věru už anachronismem, hádati jse dne 5. října o věc dne 26. září jasnou, tak jakož logicky vyloučeno jest, aby české strany, kteréž prohlásily společnou svou parlamentní komisí, že vládní předlohy neuznávají za možný podklad pro spravedlivé uspořádání veřejných poměrů v království českém, přijaly předlohy tyto za možný podklad jednání na sněmu království českého. »Mor. Orlice«, aby dokázala, že všecky české strany uznávají předlohy tyto za podklad jednání, uvádí výroky jednotlivých českých řečníků na konferenci předsedů ze dne 24. září tak, jakoby debatní výkony, předsedů stran byly manifestovaným usnesením těchto stran. Za takové dlužno považovati řádná u sneseni obou rozhodujících stran českých a do dne 1. října v platnosti bylo usnesení společné parlamentní komise mladočeskoj agrární ze dne 23. září, podles kteréž »jmenované strany

doktor Škarda Pacák Šubert Körner Žáček Greif Mor Orlice

23 article

ny, nýbrž terrorism stran vládních proti men- šinám, jež zastoupení ve vládě nemají. Vlastní jádro a účel spisu jest vyložen až na konec: boj o všeobecné právo hlasovací v Uhrách. Článek: Výklad a kritika návrhu zá- kona hraběte Andrasse o volbách do říšského sněmu, jehož autorem jest Zoltán Zigány. Není třeba zvláště připomínati, že se tu jedná o vo- lební předlohu, kterou ministr vnitra brabě An- drássy chce pověstným svým plurálním votem a veřejným hlasováním zajistiti maďarské men- šině v Uhrách dosavadní privilegované postavení. Obsah této předlohy volební jest ze zpráv na- šich listů dostatečně znám, takže není zajiste třeba jej zde ještě jednou uváděti. Rovněž nen třeba zde zvláště se zmiňovati o kritice této předlohy, jak v článku tomto jest obsažena jest to samozřejmo, že kritika ta jest naprosto zdrcující.

Andrass Zoltán Zigat Uhry

24 article

Aby vysvětleny byly blíže poměry hlasovac v Uhrách, jsou v následujícím článku: Hlaso vací právo a moc vlády v Uhrách od Ludvíka Leopolda tyte poměry nastíněny. Následuje kra- tiěký článek: Předloha uherská o volební re- formě a hlasovací právo ve státech balkánských z péra Karla Selymosa, ve kterém jest načrtnut stav hlasovacího práva v Srbsku, v Bulharsku, v Rumunsku a v Řecku. Závěr. tvoři, článek Proč jest všeobecné právo hlasovací nutně jehož autorem jest Oskar Jászi. Obsah tohoto článku uváděti netřeba; chováme vývody ty. více méně všeobecné, ještě v dobré pamět z dob, kdy se jednalo o zavedení všeobecného práva hlasovacího do předlitavské říšské rady Příliš rád ostatně na to nevzpomínám; myslil jsme všichni, že parlament, vyšlý ze všeobecné ho práva hlasovacího projeví zeela jinou sílu a moc vůči vládě a zatím ta vláda ho drží na provázku více ještě, než parlament dřivější, kte rý neměl za sebou široké masy, lidstva, nýbrž jen privilegované voličstvo. Doslov knihy tvoři mínění ciziny o An- drassově volební reformě. Redakce časopisu Kuszedik Szárad obrátila se totiž francouzským přípisem na vynikající profesory, publicisty nel politiky zahraniční se žádostí o jejich mlněn o reformě Andrássově. Z Čech odpověděl pro B. B. Masaryk (němockey).

Ludvík Leopold Selymoso Jászi B B Masaryk Uhry Srbsko Bulharsko Rumunsko Řecko Čechy

25 article Karel Lier.

Karel Lier. Z české obce Hierecké odvolán Eyl smrtí jeder z jejích členů nejvíce vynikajících a nejrázovitějších třeba že mu nebylo dopřáno, aby působil na předn scéně umělecké. Kanel Lier, senior herecké dru žiny smíchovských divadel, zemřel, včera po krátké nemoci, jak jsme již stručně zaznamenali ve ve- černíku. Karel Lier byl z těch umělců, kteří od mládí prošli těžkou školou herecká kariéry, jak se u ná dělávala, cestou, plnou svízelů a tuhé práce, na níž sílila jednotlivce jenom nesinírná oddanost ke své- mu povolání a nadšená láska pro ně. Po řadě let strávených u menšíchii společností venkovských, z- kotvil posléze pevně v Prazo a tisíce českých diváku dlouho si uchová dobrou upomínku na Karla Liera z divadla Pištěkova, vo posledních 12—15 letech z smíchovských divadelí Platí-li o hercích starší školy rozdělování n jednotlivé obory umělecké, třeba říci, že nejvlasi- nějším oborem Karla Liera byly role charakterní v nichž měl příležitost rozvinouti celé své umění syté a pevné charakteristiky, vytvářející sílné a živé po- stavy. Ale železná povinnost denní, tvrdé a všední práce herecké na malě scůně nutila jej arci hráti často ze dne na den, role všeho druhu, a Karel Láen dovedl se svou robustní postavou, se zdravím zdán- livě neotřeseným a s humorem nikdy nevysýchají cím dostáti také ze dne na den této povinnosti, vždy- cky svěží a vždycky poholově. Svátkem bývalo mu když měl přiležitost při občasných cyklech literár- ních ukázati se obecenstvu ve velikých rolích re- pertoiru klassického nebo moderního a při takových příležitestcch nejlépe bylo lze změřiti sílu talentu umčlce, který mohl vysoko vyrůsti, kdyby Býv měl štěstí rozvijeti jej v poměrech příznivějších.

Lier Láen Hierecký Eyl divadlo Pištěkův

26 article

Vynikajícím způsobem zúčastnil se zesnulý prvních letech Budilovy činnosti v Plzni, v lefech 1880 v Praze stal se populárním a jako umělec vel- mi váženým ve výstávním divadlé v r. 1898. Později když tehdejší iniciatoři divadla ujali se správy Ná- rodního divadla, vystoupil tu také několikráte poho- stinsky a sice jako Valenta v Tylově „Paličově dce- ři“, jako městský hejtman v Gogolově „Revisoru? a „Klubka v Shakespearově „Snu noci svatojanské“ Nedlouho potom krásný jého výkon v Čechovov- „Višňověm sadě (v prvním cvklu „Kruhu nejlíp ukázal, jaké role asi svědčily nejvic Lierov umělecké individualitě. Poslední veliký herecký v kon Lierův byl jeho Mercadet ve stejnojmenne komedii Balzacově (v loňském cyklu „Máje!), velmí obsáhlá role, kterou zmohl se svěžestí úctyhodno při svém stáří a při klíčící již churavosti, Intimn divadlo Švandovo ztrácí v Karlu Lierovi svoji nej- lepší sílu hereckou, a přečetní přátelét jeho dlouh budou vzpomínati jeho umění a jeho humoru. Zemře G4letý, zanechav několikačlennou rodinu, z níž sy jest známým dobrým hercem, dcera Maric a nej- mladší Lierova slibnými talenty divadelními,

Budilův Valent Tylův paličův Gogolův Shakespearův Lierův Balzacův Lier Plzeň Praha Čechovov Marica rodní divadlo Višňově sadit Intimn divadlo Švandův ztrácet sen noc svatojánský

27 article Dramatické umění.

Dramatické umění. . Měsiské divadlo na Král. Vinohradech. „An sene Lupin“. Detektivní hra o čtyřech dějstvích Napsali Fr. de Croisset a M. Leblanc. Přel Jan Chvojan. Režisér A. Jiříkovský. Poprvé 3. října Správa vinohradského divadla sama odhadla c nu a význam svojí poslední novinky činohorní tí že její premiéru položila na nedělní odpoledne a kro- mě tcho uznala za dobré v předběžných builletinecl hodně oknté zdůrazniti, že byla vlastně připravena a určena již loni pro „letní“ repertoir. Proč sní přicházi teprvo letos a v samém začátku zimní s zony, budiž jí přiznáno za čistě vnitřní záležitost. neboť jakmile bychomi z této premiéry chtěli činili otázku vkusu a uměleckého programu, stačilo by udělati tečku na konci této věty. Zdramatisovaná hi- storie o pověstném lupiči velkého slohu Arnenu Lu- pinovi není nic více a nic méně, neži hrubý řemeslný výrobek nejbanálnější machy. Nepočítá také s ničím jiným, než s drážděním nejhorších lidských instinktů. Ničema, který již v útlém mládí dosáhl virtuosityv kradení a přisvojiv si dokumenty zemřelého vévody de Charmerace, hraje jeho roli ve společnosti, za- snoubí se s dcerou bohatého soukromníka a proved celou řadu rafinovaných lupů v domácnosti svéh příštího tchána, je hrdinou této hrubě detektivní hry. která napíná nervy svých diváků asi zrovna tak jako napinají nejubozší z čtenářů divoké zápletky jakéhokoli dobrodružného a krvavého románu. Po celá desetiletí se namáhala naše literární kritika a poctivá zurnalistika, aby vyplenila bejlí krváků z literatury a omezila jejich otravný vliv Domnivá-li se nynější správa vinohradského měst- ského divadla, ze je právě vhodnou stravou (třebe

Král Lupin Croisset M Leblanc Chvojan A Jiříkovský Arnena Lu Nič Charmerace Francie Měsiský divadlo vinohradský divadlo

28 article

jen pro nedělni odpolední publikuml) jeho návšlěvníků kult téhož zboží, transponovaný na scénu, tedy tím prudčeji, bezprostředněji a jistěji pů- sobící, je to její věc. Ale že by „druhá česká zcéna měla poskytovati útulek novým českým Basnbasům toho se jistě nikdo nenadál ještě v době, kdy se tak- řka veřejným národním plebiscitem rozhodovalo,k čamu vlastně bude. Stupidnost celého děje tohoto hrubého dramatu nězachraňuje ani těch několik vtipů, které tvoří chu dé oasy včtyřaktové poušti, ani primitivní a hrubo zrnná filosofie o ušlechtilosti zlodějského povolání které krade pouze u bohatých, a jehož hrdina v středověku prý se mohl zúčastniti křižáckých válek dnes ovšem — musi krásti brilianty. Ani konečně ten sentimentální milostný románek, který je do děje vpleten, a který útlocitným posluchačkám vtiskuje šátečék na oči. Divadlo bylo arci nabilo a kus měl čemu se říká okázalý úspěch.V Ba víc, než úspěcha stačilo viděti vyboulené oči diváků, podrážděných všemi sensacemi odvážných útěků, zápasů na živo a na smrt mezi smělým lupičem a neohroženým de- tektivem atd. atd. Jen co je pravda, byl to osvěžujíe sváteční požitek, který si odnášele nedělní odpoledn obecenstvo vinohradského divadla z premiéry „Arse- na Lupina“. Jsou to střední, nezámožné vrstvy, če kají na nedělní odpoledne, kdy mají prázdno a sní žené ceny... tady je jim postaráno o zábavu a po vč. učení s dostatekl

Ars

29 article Hudba.

Hudba. +K jedinému koncertu Kubelíkovu dne 10. t. m o 145. hod. v Rudolfinu jsou veškerá místa k stání i na sedadla až na lože a několik míst po 8 K úplně vyprodána. Druhý koncert pořádán nebude. Lístky na záznamy vydávají se, dneškem počínaje, v hu- debním a klavírnim závodě Mojmír Urbánek v Praze (Jungmannova tř. 14, Hlávkův palác). + Koncert Miši Elmana, geniálního houslisty koná se dne 20. t. m. o 1/48. hodl. v Rudolfinu. Elman sklízel na nedávno absolvované cestě Amerikou bez- příkladné triumfy. V lednu odjíždí tam opět na delší tournée. Listky od 3 K počínaje dostati lze hudebním a klavírním závodě Mojmira Urbán- ka v Praze (Jungmannova tř. 14). Zpěvácký spolek „Moravan“ v Kroměříži po- řádá v sobotu 7. t. m. o 148. hod. večer koncer v měštanském „Nadsklepi“ v Kroměříži. Účinkuj české kvarteto (pp. K. Hofímann, J. Suk, J. Herold H. Wihan).

Kubelíkův Urbánek Miša Elman K Hofímann J Suk J H Wihan Praha Jungmannův třída Amerika Kroměříž Rudolfinum Hlávkův palác Mojmiro Urbán Moravan

30 article

+ Míslní odbor Národní jednoty severočesk pro Ústi nad Lahem pořádá v sobotu 9. října v míst- nostech České besedy v Ústí n. L. velký representač- ní koncert odborového orchestru. Začátek o8 hod. večer. + Koncertní večírky konservateře hudby poč- nou v měsíci listopadu Vstupenky vydává kancelár konservatoře od 15. října denně od 5—6 hod. odpol za zaplacení záznamného 1 K ve prospěch Dvořá- kova fondu + Faní Marja Bogucká, vynikající člen oper Národního divadla, žádá nás, abychom vůči zprá- vám, kolportovaným některými časopisy i jednotliveí ústně, jakoby komorní pěvec p. Karel Burian byl odřekl své poslední dvě pohostinské hry v Ná- rodním divadle k vůli pí. Bogucké, konstatovali, ž zprávy ty nezakládají se na pravdě, jak p. Burian písemně jí prohlásil. Konstatujeme rádi.

Bogucká Burian Bogucký Ústí Český beseda + Faný národní divadlo + Míslní

31 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Pomník světového poštovního spolku, dílo francouzského sochaře Marceauxa, byl odhalen včera v Bernu (Švýcary). = Urážka vyrovnaná na ulici. Z Bělehradu 4. Híjna (K. k.) Včera večer došlo mezi srbským hl konsulem v Soluně Balugdžičem, jenž před ně- kolika měsíci byl hlavním konsulem ve Sko- piji a srbským vůdcem čet Babunským na veřejné ulicí ke srážce, za které konsulu Ba- lugdžiči bylo zasazeno několik ran do obličeje Příčinou srážky byla urážka, které se dopustil Ba- bunský vůči Balugdžiči. = Město Adria v papežské klatbě. Z Řím 4. řjna. Pro demonstrace v Adrii proti biskupovi Boggianiovi z Roviga, při nichž byl biskup kameny a holemi zraněn, dal papež město Adrii na čtrnáce dní do klatby. V kostelích adrijských a v předměsto Tombě jsou na základě toho zakázány pro luto dobu mše, zvonění, veřejné udílení svátosti a slavnostní pohřby. Dne 10. října maji se rovněž na rozkaz pa- peže konati veřejné kajícné modlitby za vinníky. — Pius X. za něhož se v církvi všude vzmáhá nejhorí reakce, sahá tedy i ke středověkému prostředku klat- by. Zdali tím lze ještě dnes povzněstí vážnost kler a papežské stolice, je velmi pochybn — Balon „Anstria“, zúčastněný na závodech o cenu Gordona-Benetta, přistál včera šťastně v 1/49. hod. ráno v Lanžhotě u Břeclavy na Moravě. Shle- dalo se, že neměl dosti plynu Nehoda poulnického vlaku v Krakovů. z Krakova, 4. října. Když dnes na zdejší nádraže přijel poutnický vlak z Čenstochové, ve kterém bylo na 600 poutníků, rozpadl se následkem trhnntí vlak ve dvě polovice. Mezi poutníky povstala velká p- nika, neboť se myslilo, že se slalo neštěstí. Při vše- obecném zmatku bylo 16 osob lehčeji raněno. Většl neštěstí se nestalo.

Marceauxa Adrie Boggiani Pius Benett Nehoda Bern Švýcary Bělehrad Řím Rovigo Lanžhot Břeclava Morava Krakov Čenstochová Soluna Balugdžič