Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX

2

otile

3

V Praze, v úterý 5. října 1909.

Praha

4

ob soní ešony linlu vnáeT otilnil (došolerl ilvd vdi miono

5

obhen áve mlostlota ožnedlul

6

těm sv

7

Číslo 275

8 article

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K 64h ve fillálkách na měsío. . . . . . 2 K 00h Poštou . . . B K na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsle na tvrieta: : k

Praha

9 article Nepovolit!

Nepovolit! Čemu jsme předevčírem ještě nechtěli ani dobře uvěřit, to je dnes již nepochyb ným skufkem. K nalehání ministerského předsedy Bienertha navazují nejvyšší maršálek zemský prine Lobkovic, vůdce konservativních velkostatkářů Clam Mar tinic a ministr krajan dr. Žáček pře trženou nit vyjednávání o chvil ku obmezené dělnosti českého sněmu znova v poradách s českým poslanci v Praze — kdežto místodržitel hr. Coudenhove, náčelník německých velkostatkářů hr. Ervín Nostic a německý ministr krajan dr. Schreiner prý sou- časně působí týmž směrem opět v kasině německém. — Včera již měl dr. Žáček důvěrno poradu nejprve s předsednictvem če- ských agrárníků, po které tepry se- zval rovněž k důvěrné schůzi předsedni- ctvo klubu poslanců národní strany svobodomyslné. Již toto odloučené vyjednávání s každou stranou zvlášť jest podezřelé. Nedivili bychom se, kdyby mezi českou stranou agrárnía národní stranou svobodomyslnou panovaly té doby nějaké neshody taktické, nebo ně- jaké sokovství, ale právě poslední dobou podaly sobě obě tyto naše strany vůči spo- lečnému nepříteli a vůči vážnému společ- nému nebezpečenství přátelsky pravice a stiskly si je trváme upřímně pro delší pospo- litou obranu věci české.

Bienerth doktor Žáček Coudenhove Nostic Schreiner Mar Praha

10 article

Nicméně podobá se, že v kruzích vlád ních zabrali si do hlavy názor, že mezi če- skými agrárními poslanci dalo by se najít zivlův povolnějších a podajnějších, »kteří by si dali konečně přece jen říci« a že na této domněnce zbudoval Bienerth svůj nový operační plán dle starého hesla: »Rozděl a opanuj!« — Když dne 30. září odpoledne po spo- lečné poradě parlamentních komisí, agrární a mladočeské, dostavil se k nejvyššímu mar- šálku dr. Škarda, aby mu sdělil naši jednomyslnou českou odpověď ku posledním zpupným podmínkám německých obstrukč- níků, pronesl prý se nejvyšší maršálel princ Lobkovic k čekajícím na výsledel německým pohlavárům: »Mladočeši ne- chtějí!« Tak oznamovala zdejší »Bohe- mia« dne 1. t. m. ve stati, nadepsanét »Úřadní prohlášení nejvysšího zemského maršálka.« Z tohoto princem Lobkovicem podnes nevyvráceného tvrzení »Bohemie« pak vyvo dil si oficiosní německý důvtip na ručest, že agrárníci čeští byli asi již ochotni couv- nout a slevit, ale že byli toliko Mladočechy přemluveni, ne li terorisováni, aby nepovolo- vali, nýbrž vytrvali s nimi za jedno. Klub poslanců české strany agrární se ozval k tomu . vlastním prohlášením ze dne 1. října, ve kterém pravil, že svými zástupe až do poslední možnosti se zasazoval o děl nost sněmu »za čestných a loyal- ních podmínek«, avšak že nemol přistoupiti k tomu, aby prove den byl diktát německých stran, jímž každý jiný předmět mi m nepřátelské a strannické vládn předlohy vyrovnávací z jednán

Bienerth Lobkovic Bohemia

11 article

sněmovního byl vyloučen, čímž by sněm vydán byl v šanc rostoucí politické zvůli německých stran« Klub české strany agrární káral potom počínání si nejvyššího maršálka, že nesvo- lává sněm český k dalším schů zím, čímž se jen německá obstruk ční »taktika kryje a nepřímo před veřejností omlouvá a podporuje, ačkoli obstrukce tatc trvá a jest jedinou příčinou zmaru zasedání sněmovního, od jehož dělnosti očekává oby- vatelstvo právem rozřešení četných úkolů hospodářských, kulturních a sociálních, zvláště pak uspořádání zemských financí a opravu volebního řádu, na kteréžto úkoly česká strana agrární kladla a na dále klade plnou váhu a pro něž dělnosti sně- movní za čestných podmínek na dále se bude domáhati.« — Přes toto osvědčení klubu českých agrár- níků přešel německý tisk bez povšímnut jako přes planou frási, však oficiosní kru- hové vídeňští se za to chytli závěrečné věty že agrárníci čeští i na dále budou se děl- nosti českého sněmu za čestných podmínek domáhat — a proto vyslán bar. Bienerthem dr. Žáček s bílým parlamentářským pra- porečkem nejprve do hlavního stanu vůdců agrárníků českých nepochybně za posláním, aby je přesvědčil, že by to byly dostatečné čestné podmínky, na nichž ushodíi se s Bie- nerthem nejvyšší zemský maršálek, hr. Ervin

doktor Žáček Ervin Bie

12 article

Nostic a Clam Martinic a které záleží v tom. aby se pro forma »zřídilo« v nejblíže příšti schůzi několik sněmovních komisí, čímž by se jaksi naznačilo »ustavení sněmu«, jež si my Češi přejeme, pak ale aby došlo ku prv- nímu čtení vládních předloha přikázání jich permanentní ko- misi »vyrovnací« jak si Němci přejí, načež by se sněm — asi po pěti schůzích — odročil až do prosince a svolala se zatím říšská rada ke — klidnému zasedání. Poslání německého ministra krajana Schreinera obmezuje se patrně na to, aby přesvědčil Němce, jak výborně při ta- kové leoninské smluvné formul pochodí, když potřebují toliko milostivě do- pustit, aby si český sněm zřídil několik ko- misí, načež dostanou sobě tak příznivé vládní předlohy i se všemi svým doplňovacími návrhy šmah em do stodoly stálé »vyrovnací komise«, kde pak již velkostatkářská a vládní mlá- tička se časem o to postarají, aby německá pšenice byla od českého ječmene nadobro rozdělena . ..

Nostic Martinic Čech Němec Schreiner

13 article

Pozorujeme-li pak, kterak již dnes všechen německý tisk perfidně líčí věc tak, jako bychom jedině my Češi svou ne- ústupnou zarytosti byli zavinili zm a vyjednávání a tím zmar letošního sněmo- vání, kdežto německým obstrukční- kům na dělnosti českého sněmu prý záleželo (l), což prý také dokázali tím — jak gentleman Erwein Nos ti tz ministerskému předsedovi dne 2. října pověděl — »že Němci osvědčili povolnost až dokrajnosti — (11) — pozorujeme-li tuto úskočnou šalbu a tartuferii, tuto nejnovější a nejpokryteč- tější německou komedii a šalbu — co máme po tom souditi o tom, že propůjčují se ke službam politiky, pracujíeí podobnými ethickými zbraněm proti nám, ochotně i naši přátelé, kon- servativní velkostatkáři i náš ministr krajan p. dr. Žáček! Což se nemohl aspoň také »rozstonate jako opatrnější jeho kolega dr. Bráf? — Však děj se co děj, my nechováme obavy, že by poslanci naši tentokráte ještě dali se obelstít a přimět k ústupu, že by se dali buď sliby nebo hrozbami odvrátit od svého zaujatého, dosud hájeného stanovisk vlasteneckého a schýlit k nepřijatelnému kompromisu, který by ukládal jim, jak sami dne 1. října prohlásili — »nečestné po- koření pod zpupný diktát ně- mecké menšiny!« Oni učinili pro děl- nost sněmu českého véru dosti a záleží-li vládě Bienerthově i jejím přátelům na tom. aby k ní ještě té chvile došlo, nechť pohne si německé obstrukčníky k couv nutí, ale ne násl

Čech Erwein Nos Němec doktor Bráf Bienerthův

14 article

Před novými poradami o dělnos Sněmu? Včera večer konala se v místnosti akčního výboru strany svobodomyslné přísně důvěrná porada předsednictva klubu zemských poslanců svobodomyslných s ministrem drem. Žáčkem Proč ministr dr. Žáček přijel, pověděly jiá německé listy, z pramenů vládních informované aby české strany přiměl k ústupnosti vůči poža davkům německým. Nejsme z těch, kdož něme cké zprávy přijímají za základ poučení o politi ekých zjevech a dějích, než tentokráte mů žem říci, že není příčiny zprávám z německého pra mene rozšířeným nedůvěřovati. Ano, lze míti za jisto, že dr. Žáček přijel do Prahy, aby če- ským stranám doporučil slevy z požadavku, jejž předložily ve druhé předsednické konferenci, a který nechce pranic více než formální průkaz. že sněm je dělný. Mohl-li kdo od českého ministra žádať prác- Sisyfovu, byl to politický činitel, který myslí že ať dr Žáček, ať kdokoliv jiný je s to, by od poslanců českých, znalých své povinnosti k ná rodu, zemi i jejímu sněmu vymohl svolení k sněmovnímu zasedání, dělnému pouze z něme cké milosti a pro vládní předlohy, skrývajíe obrovské vymoženosti pro Němce. Mluvilo se sice již dříve a také prý včera o tom, že by návrh jednacího pořadu, požado vaný českými stranami ve druhé konferene předsednické, mohl býti pozměněn tak, že by na jednací pořad byly dány jednací předměty v tomto pořadí: zřízení a volba některých komis- a pak rozprava o vládních předlohách, a že by bylo lze rozpravu tu ve vhodné chvíli přerušit a vsuncuti do ni volbu dalších ko- misí.

Žáček Sisyfův Němec Praha

15 article

Kdo návrh takový by činil, neprokázal by nic jiného, než naprosto neznalost jednacího řádu sněmovního, který takového postupu nepři pouští. Historie proslulého 23. května r. 1893. který rozbil punktace Tanffovy, vznikla tím způ- sobem, že nejvyšší maršálek kníže Jiří z Lob- kowiez přerušil tehdejší debatu roz po- č tovou a vsunul do ni předlohu o zřízení soudu teplického (weckelsdoríského); tolo poru- šení jednneího řádu vyvolalo bouři, která mno- ným politikům zní v ušich do dneška . . . Úkol dra. Žáčka, ať už od českých poslanců žádal více nebo méně ústupnosti, byl stížen ne- jenom tím, co se stalo ve sněmovní budově o prvního letošního sezení sněmu, nýbrž také pro jevy německých poslaneů, zejména dra. Ep pingra. Jeho známý epilog „finale“, uveřej- něný současně v „Boh.“ a v „N. F. Presse“ poškodil německou situaci velice v myslích če- ských. Prohlášení dra, Eppingra, že sněm v zá sadě nedělný má německou milostí býti učiněn dělným výhradně pro vládní předlohy německé. otevřel oči všem. Více než kdy jindy vidí ted čeští poslanci, že ústup jejich by znamenn sklon české šije pod jho německého vela na- vždy a že by navždy zabil české sněmování protože Némci kdykoliv a při každé další při- ležitosti, kterou by si sami sestrojili, by mohl opakovati stejnou loupežnou výpravu, ve kter stojí nyní. Dovídáme se, že vláda proponuje ústy dra Žáčka Čechům, budou-li Němeům rovni, zase- dání sněmu od 11. do 16. nebe do 19. října. tedy zrovna tolik času, aby se nemohlo na sně- mě nic vyřídit a mímo vládní předlohy ani ni začít. Ze všeho tedy lze čerpati mínění, že praz ské poslání ministra dra. Žáčka se nezdaří.

Tanffův Jiří N F Čecho Žáček

16 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. V Praze, 4. října. (Ústřední zdra- votní rada a Poláci.) Úřadní vyhláška c jmenování členů rozmnožené zdravotní rady při ministerstvě vnitra způsobilo pobouřen v polském tisku. Ve staré, 20členné zdravoln radě zasedali dva Poláci z Haliče, do nynější mající téměř dvakrát tolik členů, povoláni za jen dva Poláci. „Kur. Lwow.“ nazývá toto jed- nání Bienerthovy vlády políčkem Hlaliče a vy- zývá polské poslance, aby co nejrozhodněji v Vídni zakročili, aby urážka, způsobená Polákům- byla odčiněna.

Polák Bienerthův Praha Halič Vídeň

17 article

Požadavek „Kur. Lwow.“ je úplně správný ale nesprávno je, co k němu dodává. Lvovský list píše totiž dále: „Není nijaké odůvodněn supremacie Němců a Čechů a odůvodněného vyloučení Poláků z tohoto ústředního poradního sboru, poněvadž v Haliči je dosti osob dobře kvalifikovaných, aby mohly zasedati v onon sboru.“ „Kur. Lwow.“ neprávem se tu dotýká nás Čechů, neboť i my jsme byli při sestavo- vání nové zdravotní rady stejně odstrčeni, jako Poláci. Češi jsou do zdravotní rady povolán všeho všudy čtyři, ač máme právo aspoň na pě tinu všech členů. Žádá-li „Kur. Lwow.“, aby pelští poslanci žádali, by se počet polských čle nů v zdravotní radě rozmnožil poměrně dle po- čtu polského obyvatelstva ve státě, musí totéž právo přiznati i nám. V Praze, 4. října. (Rumunský hlas uherské krisi.) Vůdce rumunských národ ních poslanců, dr. Mihali, uveřejnil tyto dn úvalu o nynější uherské krisi, v níž vidí po- čátek krise dualismu. Nestejnost poli tických složek v Uhrách a v Rakousku mus prý býti vyrovnána. Polůtická činnost uherskýeh státníků vyčerpává se umělecky prováděným vy- děračstvím nahoru i dolů. Maďarstvo vychovává se po 42 lota školou, tiskem a veřejným živo- tem k velikášství, poněvadž prý jeho historick povolání vyžaduje, aby všichni Nemaďaři byl pemaďařeni. Dualismus nezachrání politikové, kteří od Tiszy až do Justha snaží se o takový pro Maďary výhodný volební řád, který by Ma- darům zajistil většmu v parlamentě i do bu- douena a kteři věčnými stesky a požadavks

Němec Čecho Polák Čech doktor Maďar Halič Praha Uhry Rakousko Ma

18 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově ranni čislo . . . . . večerni . . . . . . . . 5h fnseráty plati sa hotově napřed. Předplscení a inserty přijímá administrace v Marianské ul. , e. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“. Rukopisy se nevraceji

19 article

chtějí na místo dualismu postaviti osobní unii. Sedmašedesátníci, jako na př. Tisza, chtějí na venek zachovati formu dualismu, ale vnitřek její vyplniti „neodvislostí“. Košutovci jednají na- opak, ale cíl mají stejný. Justh odehrává nyní úlohu strašáka, aby se koruna domýšlela, že ostatní tajní radové jsou velice umírnění státníci. Dr. Mihali je povděčen koruně, že připustila v Rakousku všeobecné volební právo a chce je zavésti také v Uhrách. Takovým volebním prá- vem uplatnily by se parlamenině také široké vrstvy lidu maďarského i nemaďarského. Tyto lidové vrstvy měly by zcela jiné sociální a ho- spodářské požadavky, než nynějšt parlament, a sotva by mluvily o historických právech Uher na Bosnu a Dalmacii. Dualismus dá se dle mi- nění dra. Mihalia zachrániti jen takovým uher- ským parlamentem, který vzejde z podobného volebního řádu, jaký je v Rakousku. Bez parity velebních zákonů v obou státech nedá se udr- žení dualismu mysliti.

Justh Uher Rakousko Uhry Bosna Dalmacie

20 article

Ze Záhřeba, 2. října. (Madaři a Němei ve Slavonii.) V maďarském tisku stále se udržuje myšlenka, že nejvýchodnější stolice království chorvatského v Slavonii bude možno připojiti přímo k Uhrám, snad za nějakou ná- hradu, kterou by Maďaři Chorvatům milostivě povolili v Bosně. „Budap. Hirlap“ vypočítal tyto dni, jak se maďarský živel ve Slavonii rozmno- žil za posledního půl stoleti a jaký to má vý- znam pro maďarský imperialismus. V letech čty- řicátých byly ve Slavonii pouze člyři maďarské vsi. R. 1880 bylo ve Slavonii už 42.000 Ma- darů a 83.000 Němců. Po dvaceti letech, roku 1900 napočíláno Maďarů již 106.000 a Něm- ců 148.000. Dle výpočtů pomaďařovacího spol- ku „Julián“ jest však ve Slavonii nyní už 200.000 Maďarů a na 250.000 Němců. Ze 262 slavonských obcí zbyly prý pouze dvě, ve kte- rých není Maďarů ani Švábů. Ve 161 obci bydlí více než 100 Maďarů, ve 40 více než 1000. Chorvatů je prý v Slavonii 340.000 a jsou již prcti Maďarům a Němcům v menšině. Maďarský list radi slavonským Maďarům, aby se spojili s tamějšími Šváby a Chorvatům prostě vypové děli poddanství.

Maďar Chorvat Němec Julián Šváb Záhřeb Slavonie Uhry Boseň Ma Německo Němec

21 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. října. Ruské listy o charbinském případě. Všecky ruské listy rozpisují se o charbin- ském případě, který jame vyličil onehdy. Ruské jeho vyličení ještě doplňuje obraz delailem, že němečti poddaní na ruskou policii nejen útočili ozbrojenou pěstí a bili ji, nýbrž nad to st v ali na ni psy. »Novoje Vremě« píše o tom : Thsorie něm. konsula Daumüllera, že Němci v Charbině po- žívají práva exlerritorialnosti, je velmi pohodlná pro šejdíře a nesprávné platežní ky. Toto pak právo v dalším výkladu a praktickém upotřebení převrací se v hlavě divocho v právo štváti psy na představitele ruské vládní moci. Naši charbinšti policisté ukázali se v tom případě hodnými následovníky Tolstého — ne- protivili se zlému a teprve když se na ně vy- cenily dravé zuby psl, probudil se v nich pud sebezachování a tasili. Jest litovati, že se naší policisté nepostavili na tutéž právní půdu, na kterou je zval p. Daumüller. Psi měli být oka- mžitě zastřeleni a divoši, osmělivší se štváti je na ruské lidi jako na poušti, kde není soudu, měli býti na místě vzpamatováni způsobem,

Němec Tolstý Daumüller Praha Novoj Vrema

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Maďaři o poměrech v Uhrách. (La Hongrie contemporaine et le suffrage universelle [Dnešní Uhry a všeobecné právo hlasovaci]. Paris 1909.) Jednu vynikající vlastnost nelze Maďarům upřiti; dovedli v čas a tendenčně informovati evropskou veřejnost o svých poměrech, o svýel snahách a o svých cilech. Tím lze si vysvětliti proč ještě do nedávna těšili se Maďaři sympatilm svobodymilovných kruhů v Evropě jako náro rytířský, který pro svou svobodu dovede vyko- nati i největš oběti. Ovšem o rubu této pověstné „rytířskosti“ maďarského národa, o úžasném, ba neuvěřitelném chauvinismu maďarském, ukrutné přímo bezohlednosti vůči nemaďarským národnostem nevědělo se v evropské veřejnost téměř praničeho. Maďaři ve svých publikacích dovedli se tomu vždy obratně vyhnouti, neb pravý stav věcí dokonce i tendenčně překruco- vali a nebylo tu až do dob nejnovějších nikoho, kdo by této maďarské přetvářce mohl strhnouti s tváře škrabošku a odhaliti bezohledně pravou, nepřekrucovanou skutečnost.

Maďar Uhry Paris Evropa Le Hongrie

23 article

Výjimku z dosavadní publikační praxe ma- darské činí však spis v nadpisu uvedený. Kniha tato celkem dosti objemná — čítá 272 strany velkého 8° — jest zvlášaní francouzské vydání a obsahuje francouzský překlad řady článků uvořejněných od různých spisovatelů v madar ském časopisu Huszadik Század (dvacáté sto- letí), měsíční revue pro vědy a politiku sociální. Redakce tohoto časopisu již v úvodu praví, že účelem této knihy jest, aby v nastávajícím boji o všeobecné právo hlasovací byly široké veřej- nosti v Uhrách vyloženy životní zájmy národa a civilisace a dále — k vůli čemu byl vlastně pořízen francouzský překlad — aby veškeren vzdělaný svět, který se zajímá o postavení a o snahy pracovních tříd v Uhrách, seznal stav země uherské dle plné pravdy. Tohoto spisu prý jest tím více třeba, ježto informace, jež ci- zině podává uherská vláda, jsou naprosto ten- denční a neustále zatemňující nestranný úsudel ciziny o Uhrách. Není, doufám, k tomu třeba zvláštního ostrovtipu a znalosti uherských poměrů, aby čtenář hned v prvních řádcích seznal, že kniha tato jest psána na podnět a pod patronancí stra- ny sociálně-demokratické (maďarské), tedy ur- čité strany politické. Nieméně nelze upříti, že jest psána nestranně, pokud ovšem politická strana, vyznávající určitý program a sledující ur čité snahy, vůbec může vydávati nestranné pu blikace.

Uhry

24 article

Spis tento obsahuje celkem čtrnáct článků sepsaných od tolikéž spisovatelů. První článek z péra Julia Rácza ličí hospodářský a sociáln stav Uher ve dvacátém století. Spisovatel, čerpa jicí z oficiální statistiky a z výtahů zemědělské společnosti uherské pojednává o všech odvětvích hospodářského života a nejen že není tímto sta- vem nikterak nadšen, nýbrž shledává témět všude hluboký hospodářský a sociální úpadek Příčinu toho shledává zvláště v ústavním zř zení, které dává celý národ a celou zemi do tukou a v moc maďarské šlechty feudální, jež počtem vlastně dosti skrovna, jest nicméně nej mocnějším činitelem v zemi, obzvláště když třídy měšťácké jsou ke všemu tomu téměř lho stejny a duševně ve značné míře obmezeny Tentýž v podstatě náhled se projevuje i v člán- ku druhém, pojednávajícím o otázce vystěhova- lectví, která zejména v době nejnovější stává se pro Uhry až příliš palčivou. Autor tohoto článku

Rácza Uher Uhry

25 article

Alexis Bolgár sleduje vývoj vystěhovalectví ve všech státech evropských a dospívá na základě statistických dat ku přesvědčení, že ruch vystě- hovalocký v době nejnovější v monarchii rakou- sko-uherské, obzvláště však v Uhrách, nápadně roste, takže v r. 1907 počet vystěhovalců z Ra kousko-Uherska činil bez mála celou čtvrtinu vystěhovalců ze všech států evropských dohro- mady. A jaký materiál odchází z Uher, vysvítá nejlépe z fakta, že z vystěhovalců dodávají Uhry tolik analfabetů, kolik Litevsko-Rumunsko a Ru- sko dohromady. Při tom pozoruje autor zajímavý a veledůležitý zjev pro otázku vystěhovaleckou v Uhrách, že totiž ruch vystěhovalecký jest stej ně mohutný v krajích neúrodných, jako v kra- jích žírných, z čehož vyvozuje autor, že příčinu vystěhovaloctví nesluší hledati v neúrodnosti chudých krajů, jako spíše a výhradně ve zvrá- cených řádech právních a sociálních, dle kte

Bolgár Uher Uhry Litevsko Rumunsko Ra kouskýUhersko

26 article

rých veškero bohatství země plyne do kapes ně kolika jednotliveů, kteři mají výhradný monopol kdežto ostatní třídy počtem nepoměrně silnějš strádají. Tentýž smysl má následující článek, nade psaný: bilance sociální politiky uherské od Zol tána Ronaia. A tímže směrem se nese i článek- Politické strany uherské a spojení s Rakouskem jehož autorem jest Pavel Szende. Článek tent neobsahuje v podstatě nie jiného, než líčení vý voje politických stran v Uhrách od vyrovnán z r. 1867 až do nynější koalice, a zároveň i kri tiku jejich činnosti, která pro činnost. stran koalovaných jest krajně nepřizniva. Velmi zajímavý jest článek: Uherská admi nistrace, který napsali Petr Agoston a Pavel Ke rekes. Jest v něm líčena veškera lžiústavnos uherského zřízení slátního, veškera prolhanos uherské správy. Extra Hungariam non est vita ot si est vita, non est ita (Mimo Uhry není svo- bodného života, a je-li snad, není přec jen ta kový) bylo starou chloubou Uhrů. Toto příslov platí v Uhrách snad dodnes, avšak právě tak, jako tomu bylo vždy v dobách minulých, jen pro určitou třídu privilegovanou. Sociálně-demo kratický poslanec dr. Karel Renner ve své kni- ze: Grundlagen und Entwickelungsziele der Oesterreichisch-Ungar. Monarchie, Wien uno Leipzig 1906 (pseudonym Rudolí Springer) líč na str. 75 a násl. rub této správy uherské. S ním podstatně se shoduje i tento článek o vnitřní správě uherské, ovšem jest zde tato správa líčena barvami sytějšími. Dle toho jsou veškery úřady v zemi výhradnou doménou nižší. valnou většinou schudlé šlechty (gentry), která vývojem poměrů po r. 1867, přišedši na mizinu. nalezla v pověstném předsedovi ministerstva hraběti Kolomanu Tiszovi svého zachránce.

Pavel Szende Agoston Pavel doktor Renner Ungar Springer Tisz Rakousko Uhry Wien uno Leipzig Grundlagen und Entwickelungsziele der Oesterreichisch

27 article

Dnes téměř všechny úřady jsou obsazeny toutc gentry, nejhorlivější a nejoddanější oporou a zá štitou maďarisace, které z původní šlechty po zemkové stala se dnes šlechtou výhradně úřadní obsadila ministerské kanceláře, komitáty a vé vodí ostatním třídám obyvatelstva. Pro tuto gon try jsou zájmy veřejné prý věcí vedlejší, vlastn zájmy stojí neustále v popředí a proto prý správa veřejná se vede v duchu a v zájmu třídy panu- jící. Úžasné strannictví a korupce prý panují ve všech úřadech uherských a strannietví projevuje se ještě tím zřejměji a okatěji, jde-li o spor zá jmů Maďara s jiným uherským občanem národ- nosti nemaďarské. Následují články: Školství v Uhrách z péra Sigmunda Kunfi, kapitola opravdu truchlivá, z které jde na jevo, jak macešsky se chová státn správa uherská k veřejnému školství. Dále: Cí kev v Uhrách, od Eduarda Harkányia, který ob viňuje církev, že v Uhrách stála vždy po boku absolutismu a mocnosti feudální a brání se vš mocí jakémukoli pokroku. Nejzajímavější pro nás jest však následu- jící článek: Snahy politiky uherské oproti národ nostem (scil. nemaďarským), jehož autorem jest Oskar Jászy. Článek ten seznamuje nás se smýšlením maďarské sociální demokracie vůči národnostem nemaďarským a s náhledy jejími o národnostní otázce v Uhrách vůbec. Auto tchoto článku vychází (přirozeně jako přívrženei strany sociálně-demokratické) z t. zv. ekonomi ckého materinlismu, jehož základní myšlenky poprvé vyslovil Karel Marx (Manifest der kom munistischen Partei, 1848, a v předmluvě k spisu: Zur Kritik der politischen Oekonomie. 1859), a posuzuje s tohoto zásadního hledisk také ideu národnostní a boje národnostn v Uhrách. Není ovšem zde na místě rozhodo- vati, zda toto pojetí je správné čili nic, a sluši přihlédnouti k tomu obsahu tohoto článku.

Maďar Kunfi Eduard Harkányia Jásza Marx Uhry Zur

28 article

Jest skulečně ke chvále maďarské sociální demokracie doznati, že vůči nemaďarským ná- rodnostem zaujímá stanovisko nepoměrně pří- znivější a spravedlivější, než ostatní politicko strany maďarské. Maďarská sociální demokracie stojí a trvá na t. zv. národnostním zákoně z roku 1868. (44. článek zákona o rovném právu ná- rodností); trvá sice na požadavku jazyka stát ního (což ovšem, je-li jazykem státním stano- vena řeč některé národnosti v zemi bydlící, jak jest tomu v Uhrách, kde maďarská řeč jest pro- hlášena za jazyk státní, jest v podstatě již znač ným porušením rovného práva ostatních národ- ností), ovšem maďarského, nicméně v ostatním horlí o úplnou rovnoprávnost národností nema darských. Autor tohoto článku líčí vývoj národnostn otázky od vydání zákona o „rovnoprávnosti ná rodnostní“ resp. od r. 1848, obrací se zceli rozhodně proti nezachovávání předpisů tohioto zá

Uhry

29 article

kona a proti úporné a systematické madarisaci. již vlády maďarské od posledních třiceti let bez- ohledně provádějí. Z fakta, že všechny téměř úřady v Uhrách jsou doménou maďarské gen- try, která nikterak se nestará o to, aby si osvo- jila řeč v krajích příslušných běžnou, vyplývá pro správu státní a pro zájmy nemaďarských národností smutný zjev, že úřadníci nerozumějí řeči lidu, mezi kterým žijí. „Jest to v pravém slova smyslu hrozné,“ píše autor doslovně (str. 153), že politické a hospodářské zájmy obyvatel- stva, jdoucího do milionů, jsou rozhodovány o několika lidí, kteří neznají jazyka těchto mi- lienů.“ Z toho důvodu mají prý nemaďarské národnosti ještě méně práv, než lid maďarský, neboť tente jest vyssáván hospodářsky a jeho kulturní potřeby jsou zanedbávány, avšak ne- maďarské národnosti k tomu ke všemu jsou olu- povány také ještě o svoje práva jazyková a ná- rodní. Úžasná maďarisace na školách způsobuje intelektuální zakrnění nemaďarských národností.

Uhry

30 article

Zajímavo, že tentýž náhled vyslovuje i dr. Karel Renner (Rudolí Springer), který ve výše citova- ném spise svém na str. 98 výslovně praví: „Ma- darisační politika znamená, má-li se státi vítěz- nou, pro polovici obyvatelstva nejméně dvě ge- nerace analfabetismu a hospodářského zbída- čení, před čímž se uchrániti může jen jednotli- vec, nikoli však massy.“ Nicméně autor vyslo- vuje pevné přesvědčení, že úsilná tato maďari- snční politika musí zůstati bez úspěchu a že nemaďarské národnosti dnes prostě zmaďariso- vati nelze. Následuje článek: Příčiny marasmu dnešní literatury uherské od Zoltána Szásza, kde líčen jest žalostný stav uherské literatury. Po něm přichází článek: Okolo sněmovny poslanecké, který napsal Géza Lengyel. Článek tento podává psychologii parlamentárních stran, líčí veškeren lžiliboralismus a lžiparlamentarismus uherský. Ať politické strany maďarské se střídají sebe více ve vládě, ať v držení vládních otěží nastu- puje ta či ona, jedno zůstává stále beze změny: úžasný terorism strany vládnoucí, resp. stran, které jsou u vesla, proti stranám, které jsou v menšině. Uherský či spíše řečeno maďurský parlamentarismus je v pravém slova smyslu typem parlamentarismu, jaký nemá býti, neboť zde ne uplatňuje se zdravý princip parlamentární větši

doktor Renner Springer Szásza Lengyel Ma