ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 96d7cc20-7731-11dc-abc7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 190, place 69, org 11, work 4
1 masthead
23. září 1908.
2 masthead
Číslo 263.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
kurit měst: dr. Groš, dr. Schauer, dr. Zim- mer, dr. Šubrt, dr. Srb, Posselt, dr. Funke, Ingrisch a Kaulfersch; kurií venkovských obeí; dr. Pazderka, Kropáček, Papoušek, Novotný, Schlegel, dr. Tobisch. Markert, dr. Bernardin a Kletzenbauer. Do komise petiční byli zvoleni: kuril velkých statků: sv. p. Kola Milner, Kokeš, P. Marat a Jan Viktor Mayer; kurií měst: dr. Mašek, Krejčí, Tůma, Krütz- ner a Böhr; kurií venkovských obeí: Vojtěc Prášek, Fr. Dvořák, Spies, Heiser a Kulscher. Svaz českých klubů na sněmu královstv českého. Zástupci klubů: české strany agrární. národní strany svobodomyslné, neodvislých po- slanců českých a strany národní konali včera po sezení sněmovním schůzi, ve které byly prc- jednány všechny aktuální otázky, týkající se společného postupu všech český ch stran na sněmu království če- ského a bylo docíleno jednomysl- ného usnesení. Příští schůze tohoto svaau konati se bude ve čtvrtek dne 24. t. m.
Groš doktor Schauer Zimbabwe Šubrt Srb Posselt Funke Ingrisch Kaulfersch Pazderka Kropáček Papoušek Novotná Schlegel Tobisch Markert Bernardin Kletzenbauer Milner Kokeš P Marat Mayer Mašek Krejčí Tůma Krütz Vojtěc Prášek Dvořák Spies Heiser Kulscher če ský Francie svaz český klub
6 article
Klub sněmovních poslanců národni strany svo- bodomyslné konal dnes před sezením sněmu za předsednictví předsedy dra. Václ. Škardy schůzi, ve které byl nejprve probrán jednací pořad sněmovní vyřízena řada běžných záležitostí. Stanoveni byli kandidáti pro volby do sněmovních výborů. Na po- zvání Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťan- ských škol českých k informační schůzce zástupeo českých klubů poslaneckých a delegátů jednoty vy- slán byl klubem posl. Anýž. Touž jednotou předlo žené požadavky učitelstva škol měšťanských přiká zány byly klubovnímu odboru školskému. Žádos obce Král. Stachů, by o bezpečnost Čechiů v Ka- šperských Horách bylo co nejrychleji postaráno, od- kázána byla správnímu odboru klubu. Na manife- stační schůzi českého mlynářského dělnictva dne 27. t. m. delegován posl. dr. Schuster, na sjezd samosprávných zřízenců ve dnech 27. a 28. t. m. posl. Maštálka a Krejčí. Protest městské rady lounské proti zřízení krajského soudu ve Slaném a Trutnově odkázán byl správnímu odboru klubovnímu. Schválen dolaz dra. Körnera k místodržiteli o pronásledování pokrokových učitelů v Ronově. Návrh dra. Koldin- ského na poskytnutí výstavního přídavku ze zem- ského fondu učitelstvu obecných škol na Smíchově. Vinohradech a v Karlině byl přikázán školskému odboru ku příznivému vyřízení. Schváleny byly do- tazy: posl. inž. dra. Kaftana k místodržiteli o ne- šetřeni rovnoprávnosti jazykové na místní dráze PoříčÍ-Teplice, posl. dra. Škardy k místodržiteli o porušování zákonných ustanovení a rovnoprávnost obchodní komorou libereckou, dále dotaz téhož po slance o české škole v Čes. Krumlově.
Václ Škarda Anýž Král Stach doktor Schuster Maštálek Körner Ing Kaftan Ka Slaný Trutnov Ronov Smíchov Vinohrady Karlin Teplice Čes . Krumlov
7 article
Dolaz posl. dra. Jeřábka o neužívání a neše- tření úřadních názvů pražských ulic a užívání libo- volných překladů c. k. státními úřady, podepíše se klubem. Žádost Národní rady české, aby klub zasadii se o příznivé vyřízení osnovy zákona, týkající se úpravy a zlepšení výslužného učitelů před úpravou r. 1895. odkázána byla školskému odboru. Posl. Adámek na- bádal, aby naše živnostnictvo znovu bylo upozor- něno na výhody bonifikačního fondu. Posl. Adámek navrhl: 1. aby počet autonomních zástupců v c.k. okresních školních radách byl rozmnožen; 2. aby náměstek předsedy c. k. okresní školní rady volen byl členy autonomními; 3. aby příslušný zákon do- plněn byl v tom smyslu, aby okresní školní rada po uplynuti šestileté lhůty úřadovala tak dlouho, až bude ustavena nově zvolená; 4. aby při jmenování okresních školních inspektorů byl zabezpečen jistý vliv okresním školním radám. Návrhy posl. Adámka odkázány byly školskému odboru k rychlému vyři- zení, aby co nejdřive sněmu mobly býti podány. D schůze c. k. poštovních oficiantů dne 27. t. m. vyslán posl. Schiller. Dotaz posl. Macháčka k místodržiteli o nedodržování nedělního klidu v kancelářích písárnách odkázán byl národohospodářskému odboru. Dotaz posl. dra. Švihy o událostech kašperskohor- ských se podepíše. Schválen byl dolaz posl. prol dra. Čelakovského o zvyšování berních povinností obchodníků v Turnově a návrh dra. Schustera na příspěvek na stavbu dráhy Černý Kostelec Řičany. Rozpravy zúčastnili se posl. dr. Škarde, Maštalka, inž. dr. Kaftan, dr. Pacák, Adámek, dr. Pippich, dr Zimmer, dr. Fořt a dr. Subrt.
Jeřábek Posl Adámek Schiller Macháček Čelakovský Schuster doktor Škarde Maštalka Ing Kaftan Pacák Pippich Zimmer Fořt Subrt pražský ulice Turnov Kostelec Řičany
8 article
Valné shromáždění Svazu německých poslaneů zemských sešlo se dnes před sezením sněmu a roko valo za předsednictví posl. Pachra. Mluvilo se o ud- lostoch lublaňských: tamním Němcům vysloven byl telegraficky projev sympatií a vládě nelibost za to že prý její orgány nečinně přihlížely k výtržnostem Otázka zřízení zemských ústavů pojišťovacích pro- hlášena byla za věc všem stranám společnou. Když byl dr. Eppinger podal zprávu o jednání o volbě sně- movních komisí, byla předložená kandidátní listina pro ně pozměněna dle vyslovených přání, čímž bylo o volbách těch dosaženo plné dohody. Na dotaz posl. Ira o domnělém vyjednávání českých a něme- ckých agrárníků odpověděl posl. Zuleger, že při usta- vení kurie obcí venkovských mluvilo se o společ- ných záležitostech hospodářských, že však nedošlo k nějnkým konferencím natož k nějakému ujednání pod egidou ministra Práška; všechny zprávy tohoto druhu jsou prý smyšleny. — Po schůzi sněmovní ko- nali němečti poslanci opět poradu, ve kteréž bylo ro- kováne o taktických otázkách vzhledem k vážné poli- tické siluaci. Schůze byla nanejvýš důvěrná a ve vy- daném komuniké se praví, že všechna usnesen byla jednomyslně přijata.
Němec doktor Eppinger Ir Prášek
9 article
Depnlace Zemské úslřední jednoly českých za hradníků, v níž byli předseda p. Leop. Batěk, místo- předseda p. Karel Nedvěd a pp. Raudsnský, Lan Lefleur a tajemník jednoty Macháček, intervenoval dnes ve sněmu u všech klubů poslaneckých v zále- žitosti zřízení vyššího českého zahradnického učiliště, Deputaci dostalo se ujištění, že požadavak tento bude všemožně podporován. Dopulace služebných děvčat vedená říšským posl. Johanisem, přišla dnes do sněmovny a žadala posl. dra. Štemberku, aby se zasadil o reformu če- ledního řádu, což dr. Štem berka slíbil. Depulace Spolku zemských úřadniků královstrí českého, sestávající z předsedy p. Stýbla a člena správního výboru p. Bárty, uvedena byla poslancem Mayerem do sněmovny, kde intervenovala u posl. Maštálky, Choce, dra. Sobotky a Švehly pro snížení služební doby o 5 let pro všechino úřadnictvo zem- ské. Všichni jmenovaní poslanci slíbili deputaci účinnou podporu tohoto požadavku. Deputace samosprávných zřízenců obecních okresních a samosprávné stráže, ve společném svazu sdružených, pp. Jan Marek, školník z Náchods, Jos Vaňha a Karel Mlejnek, strážník z Vršovie, Vojtěch Nechutný, předseda Jednoty samosprávné stráže Ant. Škrdle, jednatel téže jednoty z Prahy, vyhledali dnes řadu poslanců, kterým přednesli svoje odborové požadavky, složené ve společné petici, týkající se zejména 35leté doby služební a zákonné úpravy hmotných poměrů. Posl. Maštálka, dr. Körner a dr Preiss ujistili depataci, že budou tyto snahy samo- správných zřízenců podporovati a podotkli, žeje nutno vypracovati řádný referát o těchto požadavcích, který by mohl býti co nejdříve předložen rozpočto- vému výboru sněmovnímu. Dále intervenovala de- putace u posl. Kubra, Douše, dra. Švihy, Holance,
Batěk Nedvěd Macháček Johanis Štemberk doktor Št Stýblo Bárt Mayer Maštálek Choc Švehla Jan Marek Vaňha Mlejnek Nechutná Škrdle Posl Körner Preiss Kubr Douš Sobotka Náchod Praha Lana Lefleur Vršovia
10 article
Klofáče a Choce, kteří všichni ji rovněž slibili pod poru, Depnlace okresního výboru benešovského, okresn slarosta pan Loula a jeho náměstek pan Syllaba jednali dnes ve sněmovně s poslanci drem. Kaftanem Maštálkou, drem. Preissem, drem. Ulrichem a jinými žádajíce o uskutečnění zákona o regulaci Chotyšanky a Bystřického potoka. Pro velkou Prahu. Zástupce obce Podola MUD Mudrych a zástupce obce dejvické, obecní tajemnik p. Bejček, intervenovali dnes ve sněmovně pro urych lení ministerských správních úkonů předběžných. souvisících s postupem prací pro připojení řeče ných obcí ku Praze. Deputace rokovala zvláště s posl Maštálkou, jenž o věci, o kterou jde, jednal minulý týden ve Vídní v ministerstvech.
Klofáč Choc Loula Syllaba doktor Kaftan Maštálka Preiss Ulrich Bejček Maštálka Praha Podol Vídeň MUD Mudrych
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. záři. (Nový ústupek Uhrám.) „Budap. Hirl.“ byl s to, sděliti právě před zahájením uherské sněmovny, že otázk námořní vlajky je rozřešena po přání uherském. Ujednání mezi uherskou a společnou vládou bylo prý již panovníkem schválenoa bude předloženo delegacím hned, jak se sejdou. Na válečném lodstvu bude příště společn rak.uherská vlajka. Polovina vlajky bude, jako dosud, červeno-bílo-červená s rakouským zna kem, druhá polovina červeno-bílo-zelená s uher ským znakem. Obchodní lodstvo bude míti (jako už nyní) tutéž vlajku, ale bez znaků. Na vnitř- ních vodách monarchie rakouské lodi budou miti vlajku černo-žlutou, uherské červeno- bílo zelenou. V Praze, 22. září. (O prava štyrské he volebního řádu.) Většina štyrského sněmu navrhuje novou úpravu sněmovního volebního řádu, dle níž 1. přibudou dva virilisté za hra deckou techniku a lubenskou horní akademi 2. Počet zástupců za velké statky a obchodn komory se nezmění. 3. Města obdrží více o mandátů, venkovské obce o 4 a všeobecná kurie, v níž mají voliti jen osoby, nemající volebního práva v jiné kurii, o 2 mandáty více. 4. Zem ský výbor má míti 7 přisedících místo dosavad ních šesti. Návrh tento sdělán ovšem na pro- spěch Němcům a nedbá požadavků Slovinců Z Lublaně, 21. září. (Městská rad o lublaňském krveprolití.) Starosta
Němec Slovinec Praha Lublaň Uhry uherský sněmovna
12 article
Iv. Hribar svolal na dnešní dopoledne mimo řádnou schůzi městské rady, aby pojednal o nedělním krveprolévání. Vylíčiv udalosti po- sledních dnů, starosta ostře odsoudil nepro- myšlené jednání některých demonstrantů, kteří dali lživým německým listům přiležitost, aby opětně mohly kydati blátem po bílé Lublani. Vy- vrátiv pak dosavadní lživé zprávy německého tisku o lublaňských demonstraeíeh, oznámil, že hned po nedělním krveproliti zaslal předsedov ministerstva takový telegram: „Vojsko právě střílelo na demonstranty, kteří se nepro- hřešili jiným, než že pískali a kři- čeli. (Nikdo tedy po vojsku kame- ním neházel. Pozn. red.) Jeden demonstran padl na místě mrtev, druhý zápasí se smrtí, tř jsou smrtelně raněni. Oznamují to V. E. s po známkou, že zemský president mne nopozvai na poradu, jakými prostředky se demonstraee mají zameziti tuto noc. Na základě projovu čet nického rytmistra úřadně se nařídilo, aby se jed- naln co nejostřeji. Jménem městské rady a svým jménem jako říšský poslanec, jakož i ve jmén lidskosti protestuji co nejrozhodněji proti tyran skému jednání. Odpovědnými za následkya jsou oni činitelé, kteří je zavinili se svou bez hlavou byrokracií a nedostatkem lidského citu.
Iva Hribar Lublaň
13 article
Starosta současně požádal ministorského před sedu, aby nevěřil zprávám německého tisku vyčkal úřadního referátu. Městský rada dr. Tzvčar, odsoudiv ne rozvážné jednání vojska, navrhl, aby městská rada žádalo za přisné vyšetření: 1. Proč zemská vláda při této příležitosti užila německéh pluku, jenž nenávidí vše, co je slovinské?2 Proč svěřila velení mladým důstojníkům, kteř žijí dle zásad kultury s heslem „Halt's Maul!“e 3. Proč se střilelo do lidu na místě, kde vůbec nemohl způsobiti nijaké škody ? 4. Proč se stří- lelo do lidu utíkajícího? 5. Proč se střílelo několikrát? 6. Proč se střílelo bez rozkazu poli- cejního komisaře a lid se dříve neupozornil, že se bude stříleti? Návrh Tavčarův přijat jedn- myslně.
doktor Tzvčar Tavčarův Halt ' s Maul
14 article
Městský rada dr. Oražen jako očit, svě dek sdělil, že velící poručík mu nedovolil po- skytnouti lékařské pomoci raněným. Když se ptal poručíka Mayera, proč dal do lidu vystře- liti, a poručík se omlouval tím, že prý vojsko bylo napadeno, požádal, aby mu ukázali napa dané vojáký. Poručík přivedl jednoho vojáka ale ten nemohl ukázati nijakého po ranění. Konečně přijata resoluce, kterou se prote stuje proti tomu, že zemská vláda bez vědom starostova, ani se s ním neporadivši, způsobile svými nerozvážnými a nezákonnými skutky ne štěstí, jemuž padlo za oběť několik lidských ži- votů. Ze Záhřoba, 20. září. (Konec studen ské stávky.) Posluchači záhřebské univer- sity, kteří v lonském letním semestru opustil Záhřeb a studovali většinou v Praze, usnesli se na dnešní schůzi, že se na zimní semestr dají zapsati opět na universitě záhřebské. Rozhod- nutí své odůvodňují takto: Z královského roz- hodnatí, jímž zamitnuto reaktivování prof. Š ur- mina, vysvítá, že universita se nemůže naditi zadostučinění, dokud bude bánem bar. Rauch Studentstvo je proto povinno posíliti řady národ- ních bojovníků a pokračovati v boji na do mácí půdě. Studentstvo zůstane tedy v Zá- hřebě, ale na universitě nebude pokoje, dokud nebude smazána hanba, učiněná vysoké škole. Boj na domácí půdě je nyní nejvhodnější, ne- boť secessí dosáhlo se morálného efektu a uká- zalo se, že akce samotných profesorů zůstává marnou.
doktor Mayer profesor Š ur Rauch Záhřoba Záhřeb Praha Zá
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 22. září. Rozmluva s rakouským státníkem o věcech bal kánských. „Novoje Vremja“ uveřejňuje rozmluvu svého spolupracovníka s kn. Fürstenbergem, ra- dou při rakousko-uherském vyslanectví v Petro- hradě. Kníže pravil: „Vše, co se přihodilo v poslední době v Tu recku, je mé vládě velmi vítáno, neboť je zá rukou míu a uklidnění na Balkáně i v Makedo nii. Makedonská otázka rozřešena nejskvělejším způsobem.“ „Rakousko odvolalo z Makeďonie své d stojníky. Máte o té věci zprávy?“ „Mně je známo, že naši důstojníci právě tak, jako představitelé druhých volmocí, dostali dovolenou. „Podle angliekých novin radil se baro Aerentbal o té věci v Solnohradě se svým kole- gou Tiltonem. „O tom ničeho říci nemohu. Rozmluva přešla na otázku záboru Bosny Hercegoviny. Kn. Fürstenberg pravili „Myslím, že Bosna a Hercegovina nejsou ústřice, aby je možno bylo polknout při snidaní. Vše to je pouhé povídání novin. Otázka, o kter rokovala moje vláda, týká se vnitřní organisace okupovaných zemí a zavedení takového zřízení. které by bylo něco podobného, jako anglický self governement. Ustanoveno zavésti něco toho druhu, jako jsou vaše zemstva.
Fürstenberg Kníže Praha Petrahradit Balkán Rakousko Bosna Hercegovina Bosna Hercegovina Novoj Vremja
16 article
„Nebylo tedy nic jiného kromě plánů n vnitřní reformu? „Zajisté. Věru je divno, že pověsti o zá- boru Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem došly tolik víry. Opakuji, že pověsti tyto na ni- čem vážném se nezakládají a podnět k nim snad byl zavdán vypracovanou reformou místn správy. Z toho následuje, že Rakousko-Uhersko ne- hodlá vyhověti tužbám okupovaného opyvatelstva po konstiluci. Okupované obyvatelstvo, možná. by nyní na věci jinak pohlíželo, kdyby nebylo bývalo svědkem, jak před málo lety všechna veřejnost rakousko-uherská bez rozdílu národ- nosti nebyla pobízela Rusko, aby dalo konsti- tuci svobodnější, než má sama Anglie. A nyn Rakousko-Uhersko bere si pro okupované zema za vzor samosprávu, kterou Rusko mělo již před konstitucí a před revolucí! Uplně pochopujeme, že okupované obyvatelstvo necití se spokojeným a žádá si víe. Ruské jubileje v r. 1909. V roce 1909 bude tomu sto let, cose narodil veliký spísovatel N. V. Gogol, a dvě stě let, co car Petr u Poltavy porazil bojovného krále Švédů Karla XII., čimž položen základ nově éře v životě Ruska a nadobro byl spro- vozen aktivný ukrajinský separatism. Oba jubileje zajisté budou oslaveny celým Ruskem. Počin vychází od města Kyjeva.
N V Gogol Petr Švéda Karel XII Bosna Hercegovina Rakousko Uhersko Rusko Anglie Poltava Kyjev
17 article
Německý císař a Francie. Z posledních projevů císařových, učiněných za jeho návštěvy na hranicích německo-fran- couzských, soudí některé německé žurnály, že Vilém chce si nakloniti Francii a usmířiti obs národy. Zdá se však, že císař nedosáhl dosu žádoucích úspěchů. Francouzská vláda přijímá sice roztomile jeho dvornosti, ale zachovává chladnou zdrželivost. Nacionalistické žurnály francouzské s radostí poukazují na nezdar zá- měrů eísařových a ujišťují, že Francie se ne- změnila ve svém srdci od roku 1871. Fran- couzský lid je prodehnut stále starým vlastene- ckým cítěním a to zejména skvěle dokázal před 6 měsíci sám předseda vlády Clemen- ceau, který při odhalení pomníku Elsa sana Seheuer - Kesinera promluvil z duše lidu fran- couzského. Opravdový poměr mezi Francif Německem nedá se lépe karakterisovati nežl porovnáním nadšené vlastenecké řeči Clemen ceauovy a řeči cisaře Viléma tyto dny prone- seně v Colmaru. Clemenceau mluvil o Elsasku, na které nemůže Francie nikdy zapomenouta jeho slova našla ohlasu v celé Francii. Podob ným duchem nesla se nedávná řeč generála Baillauda, velícího pohraničnému sboru francouz skému. Zdá se, že je ještě daleko splnění dávné touhy Viléma II., jenž by tak rád vjel po boku presidenta republiky do nádherné avenue bulonského lesíka, jako ruský car nebo anglický král za nadšeného provolávání Pa řížanů.
Vilém Fran Clemen Elsa Vilém tento Clemenceau Elsasko Baillauda Vilém II Francie Německo Colmar
18 article
Don Nikolas Salmeron. Jak se oznamuje telegraficky z Bordeaux zemřel starý španělský politik, bývalý ministn Salmeron. Zosnulý vůdce republikánů špa- nělských zahájil svou veřejnou činnost jako žurnalista. Byl nejdříve spolupracovníkem Ca- stelarovy »Demokracie«, r. 1865 byl zvolen z poslance republikánsko-demokratickým výborem v Madridu, r. 1868 v únoru byl odsouzen do vězení, odkud ho vysvobodila téhož roku září- jová revoluce. R. 1871 stal se hlavním mluvčím republikánské strany. Po odstoupení krále Ama- dea stal se r. 1873 v únoru ministrem sprave- dlnosti a pak chefem výkonné vlády. Enurgicky potlačoval revoluční hnutí internacionalistů n jihu a karlistů na severu, ale povstání bylo silnější a když kortesové opět zavedli trest smrti v armádě, podal Salmeron demisi. Dva dny na to byl zvolen za předsedu korlesů. Státní převrat generála Pavia r. 1874 odstranil ho i s Castelarem. Po obnovení monarchie uprchl Salmeron do Paříže, odkud ho povola Sagasta na učitelské místo na madridské uni- versitě. Po smrti Zorillové převzal vedení repu- blikánské strany a byl lonského roku vyslán za Madrid mezi kortesy.
Salmeron Ama de Castelar Zorilla Bordeaux Madrid Paříž Ca
19 article
Události v Persi »Times« telegrafují z Teheranu, že š a cl odpověděl v sobotu na anglo-ruskou notu. Úřadní kruhy vyslovují se o obsahu jeho odpověd velmi zdrželivě a zdá se, že není uspokojivá Šach zdráhá se obnoviti ústavu, dokud se mu nepodrobí provincie Aserbeldinn. Franko-britská výstava Z Londýna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Jury franko britské výstavy právě skončila své práce. Mezi anglickou a francouzskou jury panovala stále největší srdečnost. Od počálku výstavy, jenž byl dosti bouřlivý, nebylo nikdy plnější shody mezi Angličany a Francouzi, jako při této příležitosti. Je potěšitelno to konstatovali, poněvadž, jak vhodně podolknul se- nátor Viger na jednom z četných banketů minulého týdne, »ve všech společných domácnostech bývá smí- ření po bouři tím krásnější a trvalejší«. Jest si přáti. aby senátor byl dobrým prorokem. Vrchní jury se ustavila v pátek odpoledne, Anglie i Francie do ni vyslaly vyníkající osobnosti, které příspěly k trium fálnímu úspěchu franko-britské výslavy. Předsedou zvolen lord Alverstone, lord chiel juslice, mistopřed- sedy senátor Emile Dupont a lord Blyth. Ve středu večer uspoládal senátor Düpont a francouzský komitět pro zahraniční výstavy banket v rozsáhlé místnosti holelu »Cecil« na počest fran- couzských členů jury a Irancouzských přátel vý stavy. Proneseny četné významné přípitky a sir Johin
Jura Angličan Francouz Alverstone Dupont Blyth Cecil Franca Londýn Anglie Francie
20 article
Cockburn případně označil ráz »entente cordiale není to již abstrakce, je to skulečnost, žijící v srd- cích.« Nadšeně připíjeno králi Eduardu, příteli Francie a ochránci míru i královně Alexandře, která doká- zala zájem o výstavu franko britskou tím, že ji na- vštívila patnáctkráte. President Falliěres rovněž byi bouřlivě akklamován. Drubého dne po této krásné slavnosti uvítal ge- nerální komisař výslavy Imre Kiralfy členy poroly u snídaně v Garden Clubu, kterou možno nazvat lunchem smíření. Senátor Viger vyslovil pocily všec přítomných Francouzů, přijav vřelé prohlášení pan Kiralfya a zvednuv pohár na úplnou shodu angli- ckého výkonného výboru a výkonné komise fran couzské, aby tato imposantní manifestace franko britská skončila srdečným bratrstvím. Uvádím ještě výrok plný humoru sira John Cockburna, jenž mluvil jménem výkonného výboru. Pravil, že pronášel se zde skoro příliš často nyní tak populární výraz sentente cordiale«. Stejně jako slov láska se ve spokojeném manželství nikdy nevyslo vuje, měl by pojem entente cordiale mezi oběma ze měmi býti tak živou skutečnosti, že by se stalo zby lečným jej vyslovovati. Sir John má pravdu a stejné srdečným byl druhý jeho výrok, že Angličané nepři cházejí už do ciziny, přijdou-li ke svým sousedům přátelům francouzským. J. Coudurier.
Eduard Alexandra Falliěres Kiralfa Viger Francouz Kiralfya Cockburna John Angličan J Coudurier Francie Garden klub
21 title
Po bouřích lublaňských.
22 article Praha — Lublani.
Praha — Lublani. Ve včerejší schůzi městské rady praž- ské bylo k návrhu p. Patočky usneseno. aby starostovi Lublaně, panu Iva n Hribarovi zaslán byl telegram, jímž městská rada pražská projevuje Slo- vincům své sy mpatie a zároveň soustrast ve smutku nad obětmi, jichž život zmařen byl zasažením vojenské moci Smutek Slovinců lublaňských. Z Lublaně, 22. září. V neděli budev všech slovinských kostelích po celé zemi slou- žena zádušní mše za nedělní oběti. Všechny slovinské domy, takě biskupský palác, kostely a kláštery, měly dnes smuteční háv. V noci dostal se ne- známý muž na městskou věž a vyvěsil tam smuteční prapor. Po celý den přijižděli hostě z venkova O 2. hodině bylo na ulicích 20—30.000 lidí. Slovinci měli vesměs černý oděv muži kromě toho černé pásky na klo- boucích a na pravém rameni; dá my černé závoje. Vydáno bylo heslo, že bude no sen smutek po celý týden. Dostavil se »Národní výbor«, který vydal provolání k obyvatelstvu, jež vyzval, aby zachovalo o po- hrbu nejdůstojnější klid. »Všechen slovinský lid«, praví se v pro volání tom, truchlí dnes. Toho budiž mládel slovinská pamětliva. Boj musí se věsti nyn prostředky jinými. Slovinci musí uchovati svoj sílu pro vážnou národní práci.« O půl čtvrté hodině odpolední uzavřen veškery hostince a kavárny.
Patočka Iva Hribar Slovinec Praha Lublaň St národní výbor O 2
23 article
Pohřeb zastřelených Slovinců. Z Lublaně, 22. září. Pohřeb obou obět krvavé srážky z nedělního večera a sice gymna- sisty Ivana Adamoviče a typografa Rudolfa Lundnera konán byl dnes o půl 5. hodině odpolední z umrlčí komory starého hřbitova sv Kryštofa, kdež obě mrtvoly zastřelených polo- ženy byly na improvisovaném katafalku v nád herných kovových rakvích. Umrlčí komora vy zdobena byla skvělými věnci a kyticemi se stu- hami v nádherných barvách slovinských. U každé rakve bylo přes 100 skvos ných květinových darů. Starosta města Lublaně Hribar v čele celého zastupitelstva při nesl nádherný veliký věnec. Pak následovaly věnce zaslané ze všech slovinských měst Kra jiny a dolního Štyrska.
Adamovič Lundner svatý Kryštof Lublaň dolní Štyrsko
24 article
Veškeré politické, kulturní a hospodářské jednoty a svazy poslaly květinové pozdravy Rovněž veškeré jednoty sokolské a přečetní vy nikající jednotlivci. Velice dojemné byly prosté květy, kteréž k rakvím snesla chudina. So- kolských jednot se ofieiálně zúčastnilo přes 500. Přes 30 sokolských jednot dostavilo se korporativně s prapory, zahalenými smuteč- ním florem. Také sociálně demokratické jednoty a svazy dostavily se korporativně. Četně jed- noty dostavily se v nádherných národních kro- jieh. Celkem přes 30.000 lidí doprovodilo obět na poslední cestě. Kondukt vedl opat Sajovi č za asistenee četného duchovenstva. O ohromnosti průvodu pohřebního učiníma si představu, když si při- pomeneme, že od umričí komory až na hřbitov jest 5 km a že první účastníci pohřbu došli ke hřbitovu, zatím co ještě velice značné množ- ství smutečních hostí se ubíralo kolem umrlč komory. Sokolové pronesli rakve hustým špa- lírem lidu, stojlcího v hlubokém tichu. Průvod bral se ulicemi tak, a by se vyhnul kasárnám 27. pěš. pluku sice Vídeňskou třídou, Prešerno- vou třídou, Marianským náměstím, Pet ským náměstím k Petrskému ckrámu a odtud Marianskou třídou na hřbitov.
Sokol Prešerno marianský náměstí km
25 article
Vojsko bylo konsignováno, ale v ka sárnách a vojákům bylo přísně zakázáno i vy hlížení z oken. Nad hrobem promluvili tři řečníci: říšsky poslanec a starosta města Lublaně Hriban zemský posl. dr. Tavčar a vůdce jihoslovan ské sociální demokracie Křišťan. Starosta Hribar promluvil o tom, jak ve lice tragický je skon obou těchto obětí, jak ve- liké služby prokázati mohli zabiti Slovinci svým rodinám a státu; vojáci v ulicích hlavního mě- sta nit života mladého přetrhli. Krev obou těchto mučedníků nemá téci marně a řečník doufá, že brzo nastanou slovenskému lidu lepší časy a to tím dříve, čím dříve dojde k úplné jednomyslnosti slovinských stran celého slovin- ského národa. Zemský posl. Tavčar jměnem všech zemských poslanců vyslovil naději, že nešťastné oběti, jež prolily nevinně krev svou, budou posledními mučedníky neschopné německé byro kracie a Němců v Krajině. Jménem jihoslovanské sociální demokracie pravil vůdce dělniciva Křišťan, že veškeř kmenové jihoslovanští vroucně cílí se slovin- ským národem. Dělnictvo jihoslovanské bude pracovati k tomu, aby Rakousko se konečně vymanilo z krutovlády a aby se stalo moderním sociálním a domokratickým státem. Na to za hlubokého ticha zasypány byl hroby hrudami a sterými kyticemi a věnci. Seznam těžce raněných; Antonin Adamič, asistent finanční stráže, bratr zabitého gymnasisty Adamiče, těžce raněn bodákem do břieha. Osmnáctiletý gymnasista Borstnik má prostřelené obě nohy pod koleny. Michal Galoušek, 20letý řeznický po- mocník, přivezen umírající do nemocnice s pro- střeleným mozkem. Albín Tomšič, 17letý kovářský pomoc- ník, má prostřelené plíce.
doktor Tavčar Hribar Slovinec Němec Adamič Borstnik Galoušek Albín Tomšič Lublaň Rakousko
26 article Jos. Simončič, 17l. klempířaký tovaryě, má prostřelenou nohu.
Jos. Simončič, 17l. klempířaký tovaryě, má prostřelenou nohu. Pav. Strauchel, 31letý dělník, má pro- střelenou nohu. Michal Strauchel, 41letý obchodní sluha, těžce raněn bodákem do břicha. Prodavačka Graunenová má těžkou ránu od bodáku. Vyhrůžky Němců vládě — za Lublaň. Z Vídně, 22. září. Předseda německé stra- ny lidové dr. Chiari byt dnes odpoledne — jak oznamuje německosnacionální korespon- dence — u min. železnic dra. Derschatty a ministra Prada žádat je, kterak mohou o mluviti, že vláda v příčině Lublaně chová se tak nerozhodně. Dr. Chinri potom odešel k bar. Biener- thovi, aby — podle téhož pramene — žádal důtklivě ochranu pro Němce lublaňské a po- tlačení nepokojů proti nim namířených. Posl. dr. Chiari prohlásil, že německé strany jsou od- hodlány odvoditi z chování vlády vůči Němcům své důsledky. Podle téže korespondence Němci vznášejí na vládu žalobu, že v Lublani chránil se autorita vládní a nechránila autorita státní. Musí prý se vysloviti spravedlivé po- litování mad tím, že vláda neměla dosti síly, ani odvahy k tomu, aby uplatnila svoji autoritu proti štvavým snahám slovinských agitátorů. Němei lublaňští nežádají prý pro sebe žádného vými- nečného postavení, žádají však právem ochrany dle zákona jim náležející. Nebude-li vláda ochotna, nebo nebude-li moci chrániti obyvatel- stvo německé proti slovanskému násilí, něme- eké strany položí neprodleně otáa ku, zdali mohou ještě na dále zu- stati ve vládní koulici a zdali mo- hou ponechati svoje ministry v ka- binetě.
Simončič Strauchel Němec Chiari Chinri Biener Posl Lublaň Vídeň
27 article
V německo-naeionální korespondenci do- dává se: jaké pronikavé důsledky by plynuly z vystoupení německých poslaneů svobodomysl- ných z vládního bloku, lze snadno předvídati, neboť takovým způsobem zničena by byla svízel- ná práce dlouhých let.. ., čelící k tomu, aby se zavedly v Rakousku spořádané poměrya snad také veškerý parlamentarism by byl tím ohrožen. Nemůže to býti také ve smyslu poli- tiky střední linie, způsobují-li se poměry, jak byly za hr. Badena a jako tenkráte, tak i nynl ukázalo by se, že němeetví vlastní si- lou dokáže, by vláda proti Něm- cům rakouským stala se nemož- nou. Netřeba rozčilovati se pro německé hrozby. Jsou od lidí, kteří se dovolávají, dnes autority státní a vládní, ale kteří ji způsobem nejolaav- nějším před 10 léty šlapali. Vláda činí opatření. Z Vídně, 22. září. (K. k.) Vláda dal zemskému presidentu kraňskému určité pokyny, aby se vší rozhodností učinil nutná opatření, by nezbytně zajistil bez- pečnost osob a majetku v Lublani. Zvláště bylo zemskému presidentu uloženo starati se o to, aby každému zaručeno bylo volné vykonávání soukromého práva a zabráněno bylo jakémukoli nezákonnému nátlaku na obyvatelstvo. K tomu cili má býti také potlačeno všechno srocování na ulicích a veřejných místech. Po osobách, které nezákonnými prostředky vykonávají tero- rismus na jednotlivé občany, zejména také strháváním obchodních štítů, anebo vůbec účast- nily se výtržností, budiž pilně pátráno a proti vinníkům budiž zakročováno se vší zákonnou přísností. Vyskytnou-li se nové výtržnosti nechť převezme zemská správ okamžitě řízení policejní moci.
Baden Rakousko Německo Vídeň Lublaň
28 article Slavný vjezd slovenské výpravy do Prahy.
Slavný vjezd slovenské výpravy do Prahy. S nadšením nesmírným pražské obecenstvo uvítalo včera večer výpravu z ujařmeného Slo- venska do stověžaté slovanské matičky Prahy. S láskou opravdovou a vřelou byli pobratími přijati a i v oficiálním uvítání položen důraz na vroucí sympatie, jimiž budou zde drazí hosté provázeni. Přes dvé stě se jich chystalo do ma- tičky Prahy, ale jen 140 se podařilo splnit a uskulečnit toužený sen, spalřit Prahu. Vůdcová výpravy tušili, že budou jim kladeny nejrůz- nější překážky. Jako úkradkem musili konati přípravy k odjezdu. Semo tamo několik se jich sešlo, nemluvili o cíli cesty, jen aby pozornost na sebe neobrátili. Hlouček padesáli Slováků, zejména s dětmi, byl maďarskými orgány za- držen. Maďaroni povídali, že Slováci chtějí od- jeti do Ameriky (!) a to že se musí vysvětlit.
Slovák Praha Amerika
29 article
Odvedli je na úřad a vyslýchali tak dlouho, až vlak odjel. Maďaři docilili, po čem toužili: zmařit mnohým odjezd do Prahy. Zejména děti plakaly. Naučily se divadelnímu představení, chtěly v Praze ukázat, co dovedou a zvůli ma- darských nepřátel jim to bylo zmařeno. S po- city pohnutými část výpravy pokračovala v jízdě do Prahy. To jsou přece události, které v osvl- ceném století a v kulturní zemi jsou opravdu neslýchanýmil Zpráva o příjezdu Slováků do Prahy vzbu- dila v Praze i v předměstích radostné vzrušení. Bylo to patrno v účastenství k jich uvitání. Pří- jezd výpravy oznámen na půl sedmou hodinu večerní, ale už o šesté hodině byl vestibul ná- draží přeplněn a naplněny i ulice před nádražím: Havlíčkova, Hybernská i Senovážná. Jen s namaháním dostali se na peron hod- nostové a zástupei korporací. Byli to zejměna: zástupci města Prahy pan náměstek Jirousek, členové rady městské a zastupitelstva pp.: cls. rada Voitl, adj. Mattuš, kom. rada Reinvart, Soukup, Herites, Šeyd, mag. rada Borůvka, praesidiální tajemník dr. Sobotka a adj. Groh, dále poslanec pan red. J. Anýž, 26 členů klubu poslanců strany agrární v čele s místopředsedou přísedícim zemského výboru panem Ždárským
Maďar Slovák Jirousek Voitl Mattuš Reinvart Soukup Herites Šeyd Borůvka doktor Sobotka Groh redakce J Anýž Ždárský Praha Havlíčkův