1
masthead
23. září 1908.
5
article
kurit měst: dr. Groš, dr. Schauer, dr. Zim-
mer, dr. Šubrt, dr. Srb, Posselt, dr. Funke, Ingrisch
a Kaulfersch;
kurií venkovských obeí; dr. Pazderka,
Kropáček, Papoušek, Novotný, Schlegel, dr. Tobisch.
Markert, dr. Bernardin a Kletzenbauer.
Do komise petiční byli zvoleni:
kuril velkých statků: sv. p. Kola
Milner, Kokeš, P. Marat a Jan Viktor Mayer;
kurií měst: dr. Mašek, Krejčí, Tůma, Krütz-
ner a Böhr;
kurií venkovských obeí: Vojtěc
Prášek, Fr. Dvořák, Spies, Heiser a Kulscher.
Svaz českých klubů na sněmu královstv
českého. Zástupci klubů: české strany agrární.
národní strany svobodomyslné, neodvislých po-
slanců českých a strany národní konali včera
po sezení sněmovním schůzi, ve které byly prc-
jednány všechny aktuální otázky, týkající se
společného postupu všech český ch
stran na sněmu království če-
ského a bylo docíleno jednomysl-
ného usnesení. Příští schůze tohoto svaau
konati se bude ve čtvrtek dne 24. t. m.
Groš
doktor
Schauer
Zimbabwe
Šubrt
Srb
Posselt
Funke
Ingrisch
Kaulfersch
Pazderka
Kropáček
Papoušek
Novotná
Schlegel
Tobisch
Markert
Bernardin
Kletzenbauer
Milner
Kokeš
P Marat
Mayer
Mašek
Krejčí
Tůma
Krütz
Vojtěc Prášek
Dvořák
Spies
Heiser
Kulscher
če ský
Francie
svaz český klub
6
article
Klub sněmovních poslanců národni strany svo-
bodomyslné konal dnes před sezením sněmu za
předsednictví předsedy dra. Václ. Škardy schůzi, ve
které byl nejprve probrán jednací pořad sněmovní
vyřízena řada běžných záležitostí. Stanoveni byli
kandidáti pro volby do sněmovních výborů. Na po-
zvání Zemské ústřední jednoty učitelstva měšťan-
ských škol českých k informační schůzce zástupeo
českých klubů poslaneckých a delegátů jednoty vy-
slán byl klubem posl. Anýž. Touž jednotou předlo
žené požadavky učitelstva škol měšťanských přiká
zány byly klubovnímu odboru školskému. Žádos
obce Král. Stachů, by o bezpečnost Čechiů v Ka-
šperských Horách bylo co nejrychleji postaráno, od-
kázána byla správnímu odboru klubu. Na manife-
stační schůzi českého mlynářského dělnictva dne
27. t. m. delegován posl. dr. Schuster, na sjezd
samosprávných zřízenců ve dnech 27. a 28. t. m.
posl. Maštálka a Krejčí. Protest městské rady lounské
proti zřízení krajského soudu ve Slaném a Trutnově
odkázán byl správnímu odboru klubovnímu. Schválen
dolaz dra. Körnera k místodržiteli o pronásledování
pokrokových učitelů v Ronově. Návrh dra. Koldin-
ského na poskytnutí výstavního přídavku ze zem-
ského fondu učitelstvu obecných škol na Smíchově.
Vinohradech a v Karlině byl přikázán školskému
odboru ku příznivému vyřízení. Schváleny byly do-
tazy: posl. inž. dra. Kaftana k místodržiteli o ne-
šetřeni rovnoprávnosti jazykové na místní dráze
PoříčÍ-Teplice, posl. dra. Škardy k místodržiteli
o porušování zákonných ustanovení a rovnoprávnost
obchodní komorou libereckou, dále dotaz téhož po
slance o české škole v Čes. Krumlově.
Václ
Škarda
Anýž
Král
Stach
doktor
Schuster
Maštálek
Körner
Ing
Kaftan
Ka
Slaný
Trutnov
Ronov
Smíchov
Vinohrady
Karlin
Teplice
Čes . Krumlov
7
article
Dolaz posl. dra. Jeřábka o neužívání a neše-
tření úřadních názvů pražských ulic a užívání libo-
volných překladů c. k. státními úřady, podepíše se
klubem. Žádost Národní rady české, aby klub zasadii
se o příznivé vyřízení osnovy zákona, týkající se úpravy
a zlepšení výslužného učitelů před úpravou r. 1895.
odkázána byla školskému odboru. Posl. Adámek na-
bádal, aby naše živnostnictvo znovu bylo upozor-
něno na výhody bonifikačního fondu. Posl. Adámek
navrhl: 1. aby počet autonomních zástupců v c.k.
okresních školních radách byl rozmnožen; 2. aby
náměstek předsedy c. k. okresní školní rady volen
byl členy autonomními; 3. aby příslušný zákon do-
plněn byl v tom smyslu, aby okresní školní rada
po uplynuti šestileté lhůty úřadovala tak dlouho, až
bude ustavena nově zvolená; 4. aby při jmenování
okresních školních inspektorů byl zabezpečen jistý
vliv okresním školním radám. Návrhy posl. Adámka
odkázány byly školskému odboru k rychlému vyři-
zení, aby co nejdřive sněmu mobly býti podány. D
schůze c. k. poštovních oficiantů dne 27. t. m. vyslán
posl. Schiller. Dotaz posl. Macháčka k místodržiteli
o nedodržování nedělního klidu v kancelářích
písárnách odkázán byl národohospodářskému odboru.
Dotaz posl. dra. Švihy o událostech kašperskohor-
ských se podepíše. Schválen byl dolaz posl. prol
dra. Čelakovského o zvyšování berních povinností
obchodníků v Turnově a návrh dra. Schustera na
příspěvek na stavbu dráhy Černý Kostelec Řičany.
Rozpravy zúčastnili se posl. dr. Škarde, Maštalka,
inž. dr. Kaftan, dr. Pacák, Adámek, dr. Pippich, dr
Zimmer, dr. Fořt a dr. Subrt.
Jeřábek
Posl
Adámek
Schiller
Macháček
Čelakovský
Schuster
doktor
Škarde
Maštalka
Ing
Kaftan
Pacák
Pippich
Zimmer
Fořt
Subrt
pražský ulice
Turnov
Kostelec Řičany
8
article
Valné shromáždění Svazu německých poslaneů
zemských sešlo se dnes před sezením sněmu a roko
valo za předsednictví posl. Pachra. Mluvilo se o ud-
lostoch lublaňských: tamním Němcům vysloven byl
telegraficky projev sympatií a vládě nelibost za to
že prý její orgány nečinně přihlížely k výtržnostem
Otázka zřízení zemských ústavů pojišťovacích pro-
hlášena byla za věc všem stranám společnou. Když
byl dr. Eppinger podal zprávu o jednání o volbě sně-
movních komisí, byla předložená kandidátní listina
pro ně pozměněna dle vyslovených přání, čímž
bylo o volbách těch dosaženo plné dohody. Na dotaz
posl. Ira o domnělém vyjednávání českých a něme-
ckých agrárníků odpověděl posl. Zuleger, že při usta-
vení kurie obcí venkovských mluvilo se o společ-
ných záležitostech hospodářských, že však nedošlo
k nějnkým konferencím natož k nějakému ujednání
pod egidou ministra Práška; všechny zprávy tohoto
druhu jsou prý smyšleny. — Po schůzi sněmovní ko-
nali němečti poslanci opět poradu, ve kteréž bylo ro-
kováne o taktických otázkách vzhledem k vážné poli-
tické siluaci. Schůze byla nanejvýš důvěrná a ve vy-
daném komuniké se praví, že všechna usnesen
byla jednomyslně přijata.
Němec
doktor
Eppinger
Ir
Prášek
9
article
Depnlace Zemské úslřední jednoly českých za
hradníků, v níž byli předseda p. Leop. Batěk, místo-
předseda p. Karel Nedvěd a pp. Raudsnský, Lan
Lefleur a tajemník jednoty Macháček, intervenoval
dnes ve sněmu u všech klubů poslaneckých v zále-
žitosti zřízení vyššího českého zahradnického učiliště,
Deputaci dostalo se ujištění, že požadavak tento bude
všemožně podporován.
Dopulace služebných děvčat vedená říšským
posl. Johanisem, přišla dnes do sněmovny a žadala
posl. dra. Štemberku, aby se zasadil o reformu če-
ledního řádu, což dr. Štem berka slíbil.
Depulace Spolku zemských úřadniků královstrí
českého, sestávající z předsedy p. Stýbla a člena
správního výboru p. Bárty, uvedena byla poslancem
Mayerem do sněmovny, kde intervenovala u posl.
Maštálky, Choce, dra. Sobotky a Švehly pro snížení
služební doby o 5 let pro všechino úřadnictvo zem-
ské. Všichni jmenovaní poslanci slíbili deputaci
účinnou podporu tohoto požadavku.
Deputace samosprávných zřízenců obecních
okresních a samosprávné stráže, ve společném svazu
sdružených, pp. Jan Marek, školník z Náchods, Jos
Vaňha a Karel Mlejnek, strážník z Vršovie, Vojtěch
Nechutný, předseda Jednoty samosprávné stráže
Ant. Škrdle, jednatel téže jednoty z Prahy, vyhledali
dnes řadu poslanců, kterým přednesli svoje odborové
požadavky, složené ve společné petici, týkající se
zejména 35leté doby služební a zákonné úpravy
hmotných poměrů. Posl. Maštálka, dr. Körner a dr
Preiss ujistili depataci, že budou tyto snahy samo-
správných zřízenců podporovati a podotkli, žeje
nutno vypracovati řádný referát o těchto požadavcích,
který by mohl býti co nejdříve předložen rozpočto-
vému výboru sněmovnímu. Dále intervenovala de-
putace u posl. Kubra, Douše, dra. Švihy, Holance,
Batěk
Nedvěd
Macháček
Johanis
Štemberk
doktor
Št
Stýblo
Bárt
Mayer
Maštálek
Choc
Švehla
Jan Marek
Vaňha
Mlejnek
Nechutná
Škrdle
Posl
Körner
Preiss
Kubr
Douš
Sobotka
Náchod
Praha
Lana Lefleur
Vršovia
10
article
Klofáče a Choce, kteří všichni ji rovněž slibili pod
poru,
Depnlace okresního výboru benešovského, okresn
slarosta pan Loula a jeho náměstek pan Syllaba
jednali dnes ve sněmovně s poslanci drem. Kaftanem
Maštálkou, drem. Preissem, drem. Ulrichem a jinými
žádajíce o uskutečnění zákona o regulaci Chotyšanky
a Bystřického potoka.
Pro velkou Prahu. Zástupce obce Podola MUD
Mudrych a zástupce obce dejvické, obecní tajemnik
p. Bejček, intervenovali dnes ve sněmovně pro urych
lení ministerských správních úkonů předběžných.
souvisících s postupem prací pro připojení řeče
ných obcí ku Praze. Deputace rokovala zvláště s posl
Maštálkou, jenž o věci, o kterou jde, jednal minulý
týden ve Vídní v ministerstvech.
Klofáč
Choc
Loula
Syllaba
doktor
Kaftan Maštálka
Preiss
Ulrich
Bejček
Maštálka
Praha
Podol
Vídeň
MUD Mudrych
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. záři. (Nový ústupek
Uhrám.) „Budap. Hirl.“ byl s to, sděliti právě
před zahájením uherské sněmovny, že otázk
námořní vlajky je rozřešena po přání
uherském. Ujednání mezi uherskou a společnou
vládou bylo prý již panovníkem schválenoa
bude předloženo delegacím hned, jak se sejdou.
Na válečném lodstvu bude příště společn
rak.uherská vlajka. Polovina vlajky bude, jako
dosud, červeno-bílo-červená s rakouským zna
kem, druhá polovina červeno-bílo-zelená s uher
ským znakem. Obchodní lodstvo bude míti (jako
už nyní) tutéž vlajku, ale bez znaků. Na vnitř-
ních vodách monarchie rakouské lodi budou
miti vlajku černo-žlutou, uherské červeno- bílo
zelenou.
V Praze, 22. září. (O prava štyrské he
volebního řádu.) Většina štyrského sněmu
navrhuje novou úpravu sněmovního volebního
řádu, dle níž 1. přibudou dva virilisté za hra
deckou techniku a lubenskou horní akademi
2. Počet zástupců za velké statky a obchodn
komory se nezmění. 3. Města obdrží více o
mandátů, venkovské obce o 4 a všeobecná kurie,
v níž mají voliti jen osoby, nemající volebního
práva v jiné kurii, o 2 mandáty více. 4. Zem
ský výbor má míti 7 přisedících místo dosavad
ních šesti. Návrh tento sdělán ovšem na pro-
spěch Němcům a nedbá požadavků Slovinců
Z Lublaně, 21. září. (Městská rad
o lublaňském krveprolití.) Starosta
Němec
Slovinec
Praha
Lublaň
Uhry
uherský sněmovna
12
article
Iv. Hribar svolal na dnešní dopoledne mimo
řádnou schůzi městské rady, aby pojednal
o nedělním krveprolévání. Vylíčiv udalosti po-
sledních dnů, starosta ostře odsoudil nepro-
myšlené jednání některých demonstrantů, kteří
dali lživým německým listům přiležitost, aby
opětně mohly kydati blátem po bílé Lublani. Vy-
vrátiv pak dosavadní lživé zprávy německého
tisku o lublaňských demonstraeíeh, oznámil, že
hned po nedělním krveproliti zaslal předsedov
ministerstva takový telegram: „Vojsko právě
střílelo na demonstranty, kteří se nepro-
hřešili jiným, než že pískali a kři-
čeli. (Nikdo tedy po vojsku kame-
ním neházel. Pozn. red.) Jeden demonstran
padl na místě mrtev, druhý zápasí se smrtí, tř
jsou smrtelně raněni. Oznamují to V. E. s po
známkou, že zemský president mne nopozvai
na poradu, jakými prostředky se demonstraee
mají zameziti tuto noc. Na základě projovu čet
nického rytmistra úřadně se nařídilo, aby se jed-
naln co nejostřeji. Jménem městské rady a svým
jménem jako říšský poslanec, jakož i ve jmén
lidskosti protestuji co nejrozhodněji proti tyran
skému jednání. Odpovědnými za následkya
jsou oni činitelé, kteří je zavinili se svou bez
hlavou byrokracií a nedostatkem lidského citu.
Iva
Hribar
Lublaň
13
article
Starosta současně požádal ministorského před
sedu, aby nevěřil zprávám německého tisku
vyčkal úřadního referátu.
Městský rada dr. Tzvčar, odsoudiv ne
rozvážné jednání vojska, navrhl, aby městská
rada žádalo za přisné vyšetření: 1. Proč zemská
vláda při této příležitosti užila německéh
pluku, jenž nenávidí vše, co je slovinské?2
Proč svěřila velení mladým důstojníkům, kteř
žijí dle zásad kultury s heslem „Halt's Maul!“e
3. Proč se střilelo do lidu na místě, kde vůbec
nemohl způsobiti nijaké škody ? 4. Proč se stří-
lelo do lidu utíkajícího? 5. Proč se střílelo
několikrát? 6. Proč se střílelo bez rozkazu poli-
cejního komisaře a lid se dříve neupozornil, že
se bude stříleti? Návrh Tavčarův přijat jedn-
myslně.
doktor
Tzvčar
Tavčarův
Halt ' s Maul
14
article
Městský rada dr. Oražen jako očit, svě
dek sdělil, že velící poručík mu nedovolil po-
skytnouti lékařské pomoci raněným. Když se
ptal poručíka Mayera, proč dal do lidu vystře-
liti, a poručík se omlouval tím, že prý vojsko
bylo napadeno, požádal, aby mu ukázali napa
dané vojáký. Poručík přivedl jednoho vojáka
ale ten nemohl ukázati nijakého po
ranění.
Konečně přijata resoluce, kterou se prote
stuje proti tomu, že zemská vláda bez vědom
starostova, ani se s ním neporadivši, způsobile
svými nerozvážnými a nezákonnými skutky ne
štěstí, jemuž padlo za oběť několik lidských ži-
votů.
Ze Záhřoba, 20. září. (Konec studen
ské stávky.) Posluchači záhřebské univer-
sity, kteří v lonském letním semestru opustil
Záhřeb a studovali většinou v Praze, usnesli se
na dnešní schůzi, že se na zimní semestr dají
zapsati opět na universitě záhřebské. Rozhod-
nutí své odůvodňují takto: Z královského roz-
hodnatí, jímž zamitnuto reaktivování prof. Š ur-
mina, vysvítá, že universita se nemůže naditi
zadostučinění, dokud bude bánem bar. Rauch
Studentstvo je proto povinno posíliti řady národ-
ních bojovníků a pokračovati v boji na do
mácí půdě. Studentstvo zůstane tedy v Zá-
hřebě, ale na universitě nebude pokoje, dokud
nebude smazána hanba, učiněná vysoké škole.
Boj na domácí půdě je nyní nejvhodnější, ne-
boť secessí dosáhlo se morálného efektu a uká-
zalo se, že akce samotných profesorů zůstává
marnou.
doktor
Mayer
profesor
Š ur
Rauch
Záhřoba
Záhřeb
Praha
Zá
15
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 22. září.
Rozmluva s rakouským státníkem o věcech bal
kánských.
„Novoje Vremja“ uveřejňuje rozmluvu
svého spolupracovníka s kn. Fürstenbergem, ra-
dou při rakousko-uherském vyslanectví v Petro-
hradě. Kníže pravil:
„Vše, co se přihodilo v poslední době v Tu
recku, je mé vládě velmi vítáno, neboť je zá
rukou míu a uklidnění na Balkáně i v Makedo
nii. Makedonská otázka rozřešena nejskvělejším
způsobem.“
„Rakousko odvolalo z Makeďonie své d
stojníky. Máte o té věci zprávy?“
„Mně je známo, že naši důstojníci právě
tak, jako představitelé druhých volmocí, dostali
dovolenou.
„Podle angliekých novin radil se baro
Aerentbal o té věci v Solnohradě se svým kole-
gou Tiltonem.
„O tom ničeho říci nemohu.
Rozmluva přešla na otázku záboru Bosny
Hercegoviny. Kn. Fürstenberg pravili
„Myslím, že Bosna a Hercegovina nejsou
ústřice, aby je možno bylo polknout při snidaní.
Vše to je pouhé povídání novin. Otázka, o kter
rokovala moje vláda, týká se vnitřní organisace
okupovaných zemí a zavedení takového zřízení.
které by bylo něco podobného, jako anglický
self governement. Ustanoveno zavésti něco toho
druhu, jako jsou vaše zemstva.
Fürstenberg
Kníže
Praha
Petrahradit
Balkán
Rakousko
Bosna Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Novoj Vremja
16
article
„Nebylo tedy nic jiného kromě plánů n
vnitřní reformu?
„Zajisté. Věru je divno, že pověsti o zá-
boru Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem
došly tolik víry. Opakuji, že pověsti tyto na ni-
čem vážném se nezakládají a podnět k nim snad
byl zavdán vypracovanou reformou místn
správy.
Z toho následuje, že Rakousko-Uhersko ne-
hodlá vyhověti tužbám okupovaného opyvatelstva
po konstiluci. Okupované obyvatelstvo, možná.
by nyní na věci jinak pohlíželo, kdyby nebylo
bývalo svědkem, jak před málo lety všechna
veřejnost rakousko-uherská bez rozdílu národ-
nosti nebyla pobízela Rusko, aby dalo konsti-
tuci svobodnější, než má sama Anglie. A nyn
Rakousko-Uhersko bere si pro okupované zema
za vzor samosprávu, kterou Rusko mělo již před
konstitucí a před revolucí! Uplně pochopujeme,
že okupované obyvatelstvo necití se spokojeným
a žádá si víe.
Ruské jubileje v r. 1909.
V roce 1909 bude tomu sto let, cose
narodil veliký spísovatel N. V. Gogol, a dvě
stě let, co car Petr u Poltavy porazil bojovného
krále Švédů Karla XII., čimž položen základ
nově éře v životě Ruska a nadobro byl spro-
vozen aktivný ukrajinský separatism.
Oba jubileje zajisté budou oslaveny celým
Ruskem. Počin vychází od města Kyjeva.
N V Gogol
Petr
Švéda
Karel XII
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Uhersko
Rusko
Anglie
Poltava
Kyjev
17
article
Německý císař a Francie.
Z posledních projevů císařových, učiněných
za jeho návštěvy na hranicích německo-fran-
couzských, soudí některé německé žurnály, že
Vilém chce si nakloniti Francii a usmířiti obs
národy. Zdá se však, že císař nedosáhl dosu
žádoucích úspěchů. Francouzská vláda přijímá
sice roztomile jeho dvornosti, ale zachovává
chladnou zdrželivost. Nacionalistické žurnály
francouzské s radostí poukazují na nezdar zá-
měrů eísařových a ujišťují, že Francie se ne-
změnila ve svém srdci od roku 1871. Fran-
couzský lid je prodehnut stále starým vlastene-
ckým cítěním a to zejména skvěle dokázal
před 6 měsíci sám předseda vlády Clemen-
ceau, který při odhalení pomníku Elsa sana
Seheuer - Kesinera promluvil z duše lidu fran-
couzského. Opravdový poměr mezi Francif
Německem nedá se lépe karakterisovati nežl
porovnáním nadšené vlastenecké řeči Clemen
ceauovy a řeči cisaře Viléma tyto dny prone-
seně v Colmaru. Clemenceau mluvil o Elsasku,
na které nemůže Francie nikdy zapomenouta
jeho slova našla ohlasu v celé Francii. Podob
ným duchem nesla se nedávná řeč generála
Baillauda, velícího pohraničnému sboru francouz
skému. Zdá se, že je ještě daleko splnění
dávné touhy Viléma II., jenž by tak rád vjel
po boku presidenta republiky do nádherné
avenue bulonského lesíka, jako ruský car nebo
anglický král za nadšeného provolávání Pa
řížanů.
Vilém
Fran
Clemen
Elsa
Vilém tento
Clemenceau
Elsasko
Baillauda
Vilém II
Francie
Německo
Colmar
18
article
Don Nikolas Salmeron.
Jak se oznamuje telegraficky z Bordeaux
zemřel starý španělský politik, bývalý ministn
Salmeron. Zosnulý vůdce republikánů špa-
nělských zahájil svou veřejnou činnost jako
žurnalista. Byl nejdříve spolupracovníkem Ca-
stelarovy »Demokracie«, r. 1865 byl zvolen z
poslance republikánsko-demokratickým výborem
v Madridu, r. 1868 v únoru byl odsouzen do
vězení, odkud ho vysvobodila téhož roku září-
jová revoluce. R. 1871 stal se hlavním mluvčím
republikánské strany. Po odstoupení krále Ama-
dea stal se r. 1873 v únoru ministrem sprave-
dlnosti a pak chefem výkonné vlády. Enurgicky
potlačoval revoluční hnutí internacionalistů n
jihu a karlistů na severu, ale povstání bylo
silnější a když kortesové opět zavedli trest
smrti v armádě, podal Salmeron demisi. Dva
dny na to byl zvolen za předsedu korlesů.
Státní převrat generála Pavia r. 1874 odstranil
ho i s Castelarem. Po obnovení monarchie
uprchl Salmeron do Paříže, odkud ho povola
Sagasta na učitelské místo na madridské uni-
versitě. Po smrti Zorillové převzal vedení repu-
blikánské strany a byl lonského roku vyslán
za Madrid mezi kortesy.
Salmeron
Ama de
Castelar
Zorilla
Bordeaux
Madrid
Paříž
Ca
19
article
Události v Persi
»Times« telegrafují z Teheranu, že š a cl
odpověděl v sobotu na anglo-ruskou notu. Úřadní
kruhy vyslovují se o obsahu jeho odpověd
velmi zdrželivě a zdá se, že není uspokojivá
Šach zdráhá se obnoviti ústavu, dokud
se mu nepodrobí provincie Aserbeldinn.
Franko-britská výstava
Z Londýna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Jury
franko britské výstavy právě skončila své práce.
Mezi anglickou a francouzskou jury panovala stále
největší srdečnost. Od počálku výstavy, jenž byl dosti
bouřlivý, nebylo nikdy plnější shody mezi Angličany
a Francouzi, jako při této příležitosti. Je potěšitelno
to konstatovali, poněvadž, jak vhodně podolknul se-
nátor Viger na jednom z četných banketů minulého
týdne, »ve všech společných domácnostech bývá smí-
ření po bouři tím krásnější a trvalejší«. Jest si přáti.
aby senátor byl dobrým prorokem. Vrchní jury se
ustavila v pátek odpoledne, Anglie i Francie do ni
vyslaly vyníkající osobnosti, které příspěly k trium
fálnímu úspěchu franko-britské výslavy. Předsedou
zvolen lord Alverstone, lord chiel juslice, mistopřed-
sedy senátor Emile Dupont a lord Blyth.
Ve středu večer uspoládal senátor Düpont a
francouzský komitět pro zahraniční výstavy banket
v rozsáhlé místnosti holelu »Cecil« na počest fran-
couzských členů jury a Irancouzských přátel vý
stavy. Proneseny četné významné přípitky a sir Johin
Jura
Angličan
Francouz
Alverstone
Dupont
Blyth
Cecil
Franca
Londýn
Anglie
Francie
20
article
Cockburn případně označil ráz »entente cordiale
není to již abstrakce, je to skulečnost, žijící v srd-
cích.« Nadšeně připíjeno králi Eduardu, příteli Francie
a ochránci míru i královně Alexandře, která doká-
zala zájem o výstavu franko britskou tím, že ji na-
vštívila patnáctkráte. President Falliěres rovněž byi
bouřlivě akklamován.
Drubého dne po této krásné slavnosti uvítal ge-
nerální komisař výslavy Imre Kiralfy členy poroly
u snídaně v Garden Clubu, kterou možno nazvat
lunchem smíření. Senátor Viger vyslovil pocily všec
přítomných Francouzů, přijav vřelé prohlášení pan
Kiralfya a zvednuv pohár na úplnou shodu angli-
ckého výkonného výboru a výkonné komise fran
couzské, aby tato imposantní manifestace franko
britská skončila srdečným bratrstvím.
Uvádím ještě výrok plný humoru sira John
Cockburna, jenž mluvil jménem výkonného výboru.
Pravil, že pronášel se zde skoro příliš často nyní tak
populární výraz sentente cordiale«. Stejně jako slov
láska se ve spokojeném manželství nikdy nevyslo
vuje, měl by pojem entente cordiale mezi oběma ze
měmi býti tak živou skutečnosti, že by se stalo zby
lečným jej vyslovovati. Sir John má pravdu a stejné
srdečným byl druhý jeho výrok, že Angličané nepři
cházejí už do ciziny, přijdou-li ke svým sousedům
přátelům francouzským.
J. Coudurier.
Eduard
Alexandra
Falliěres
Kiralfa
Viger
Francouz
Kiralfya
Cockburna
John
Angličan
J Coudurier
Francie
Garden klub
21
title
Po bouřích lublaňských.
22
article
Praha — Lublani.
Praha — Lublani.
Ve včerejší schůzi městské rady praž-
ské bylo k návrhu p. Patočky usneseno.
aby starostovi Lublaně, panu Iva n
Hribarovi zaslán byl telegram, jímž
městská rada pražská projevuje Slo-
vincům své sy mpatie a zároveň
soustrast ve smutku nad obětmi, jichž
život zmařen byl zasažením vojenské moci
Smutek Slovinců lublaňských.
Z Lublaně, 22. září. V neděli budev
všech slovinských kostelích po celé zemi slou-
žena zádušní mše za nedělní oběti.
Všechny slovinské domy, takě
biskupský palác, kostely a kláštery,
měly dnes smuteční háv. V noci dostal se ne-
známý muž na městskou věž a vyvěsil tam
smuteční prapor.
Po celý den přijižděli hostě z venkova
O 2. hodině bylo na ulicích 20—30.000 lidí.
Slovinci měli vesměs černý oděv
muži kromě toho černé pásky na klo-
boucích a na pravém rameni; dá my
černé závoje.
Vydáno bylo heslo, že bude no sen
smutek po celý týden. Dostavil se
»Národní výbor«, který vydal provolání
k obyvatelstvu, jež vyzval, aby zachovalo o po-
hrbu nejdůstojnější klid.
»Všechen slovinský lid«, praví se v pro
volání tom, truchlí dnes. Toho budiž mládel
slovinská pamětliva. Boj musí se věsti nyn
prostředky jinými. Slovinci musí uchovati svoj
sílu pro vážnou národní práci.«
O půl čtvrté hodině odpolední uzavřen
veškery hostince a kavárny.
Patočka
Iva
Hribar
Slovinec
Praha
Lublaň
St
národní výbor
O 2
23
article
Pohřeb zastřelených Slovinců.
Z Lublaně, 22. září. Pohřeb obou obět
krvavé srážky z nedělního večera a sice gymna-
sisty Ivana Adamoviče a typografa Rudolfa
Lundnera konán byl dnes o půl 5. hodině
odpolední z umrlčí komory starého hřbitova sv
Kryštofa, kdež obě mrtvoly zastřelených polo-
ženy byly na improvisovaném katafalku v nád
herných kovových rakvích. Umrlčí komora vy
zdobena byla skvělými věnci a kyticemi se stu-
hami v nádherných barvách slovinských.
U každé rakve bylo přes 100 skvos
ných květinových darů. Starosta města
Lublaně Hribar v čele celého zastupitelstva při
nesl nádherný veliký věnec. Pak následovaly
věnce zaslané ze všech slovinských měst Kra
jiny a dolního Štyrska.
Adamovič
Lundner
svatý Kryštof
Lublaň
dolní Štyrsko
24
article
Veškeré politické, kulturní a hospodářské
jednoty a svazy poslaly květinové pozdravy
Rovněž veškeré jednoty sokolské a přečetní vy
nikající jednotlivci. Velice dojemné byly prosté
květy, kteréž k rakvím snesla chudina. So-
kolských jednot se ofieiálně zúčastnilo
přes 500. Přes 30 sokolských jednot dostavilo
se korporativně s prapory, zahalenými smuteč-
ním florem. Také sociálně demokratické jednoty
a svazy dostavily se korporativně. Četně jed-
noty dostavily se v nádherných národních kro-
jieh. Celkem přes 30.000 lidí doprovodilo obět
na poslední cestě.
Kondukt vedl opat Sajovi č za asistenee
četného duchovenstva. O ohromnosti průvodu
pohřebního učiníma si představu, když si při-
pomeneme, že od umričí komory až na hřbitov
jest 5 km a že první účastníci pohřbu došli
ke hřbitovu, zatím co ještě velice značné množ-
ství smutečních hostí se ubíralo kolem umrlč
komory. Sokolové pronesli rakve hustým špa-
lírem lidu, stojlcího v hlubokém
tichu. Průvod bral se ulicemi tak, a by se
vyhnul kasárnám 27. pěš. pluku
sice Vídeňskou třídou, Prešerno-
vou třídou, Marianským náměstím, Pet
ským náměstím k Petrskému ckrámu a odtud
Marianskou třídou na hřbitov.
Sokol
Prešerno
marianský náměstí
km
25
article
Vojsko bylo konsignováno, ale v ka
sárnách a vojákům bylo přísně zakázáno i vy
hlížení z oken.
Nad hrobem promluvili tři řečníci: říšsky
poslanec a starosta města Lublaně Hriban
zemský posl. dr. Tavčar a vůdce jihoslovan
ské sociální demokracie Křišťan.
Starosta Hribar promluvil o tom, jak ve
lice tragický je skon obou těchto obětí, jak ve-
liké služby prokázati mohli zabiti Slovinci svým
rodinám a státu; vojáci v ulicích hlavního mě-
sta nit života mladého přetrhli. Krev obou
těchto mučedníků nemá téci marně a řečník
doufá, že brzo nastanou slovenskému lidu lepší
časy a to tím dříve, čím dříve dojde k úplné
jednomyslnosti slovinských stran celého slovin-
ského národa.
Zemský posl. Tavčar jměnem všech
zemských poslanců vyslovil naději, že nešťastné
oběti, jež prolily nevinně krev svou, budou
posledními mučedníky neschopné německé byro
kracie a Němců v Krajině.
Jménem jihoslovanské sociální demokracie
pravil vůdce dělniciva Křišťan, že veškeř
kmenové jihoslovanští vroucně cílí se slovin-
ským národem. Dělnictvo jihoslovanské bude
pracovati k tomu, aby Rakousko se konečně
vymanilo z krutovlády a aby se stalo moderním
sociálním a domokratickým státem.
Na to za hlubokého ticha zasypány byl
hroby hrudami a sterými kyticemi a věnci.
Seznam těžce raněných;
Antonin Adamič, asistent finanční stráže,
bratr zabitého gymnasisty Adamiče, těžce raněn
bodákem do břieha.
Osmnáctiletý gymnasista Borstnik má
prostřelené obě nohy pod koleny.
Michal Galoušek, 20letý řeznický po-
mocník, přivezen umírající do nemocnice s pro-
střeleným mozkem.
Albín Tomšič, 17letý kovářský pomoc-
ník, má prostřelené plíce.
doktor
Tavčar
Hribar
Slovinec
Němec
Adamič
Borstnik
Galoušek
Albín Tomšič
Lublaň
Rakousko
26
article
Jos. Simončič, 17l. klempířaký tovaryě,
má prostřelenou nohu.
Jos. Simončič, 17l. klempířaký tovaryě,
má prostřelenou nohu.
Pav. Strauchel, 31letý dělník, má pro-
střelenou nohu.
Michal Strauchel, 41letý obchodní
sluha, těžce raněn bodákem do břicha.
Prodavačka Graunenová má těžkou
ránu od bodáku.
Vyhrůžky Němců vládě — za
Lublaň.
Z Vídně, 22. září. Předseda německé stra-
ny lidové dr. Chiari byt dnes odpoledne —
jak oznamuje německosnacionální korespon-
dence — u min. železnic dra. Derschatty
a ministra Prada žádat je, kterak mohou
o mluviti, že vláda v příčině Lublaně chová
se tak nerozhodně.
Dr. Chinri potom odešel k bar. Biener-
thovi, aby — podle téhož pramene — žádal
důtklivě ochranu pro Němce lublaňské a po-
tlačení nepokojů proti nim namířených. Posl.
dr. Chiari prohlásil, že německé strany jsou od-
hodlány odvoditi z chování vlády vůči Němcům
své důsledky. Podle téže korespondence Němci
vznášejí na vládu žalobu, že v Lublani chránil
se autorita vládní a nechránila autorita
státní. Musí prý se vysloviti spravedlivé po-
litování mad tím, že vláda neměla dosti síly, ani
odvahy k tomu, aby uplatnila svoji autoritu proti
štvavým snahám slovinských agitátorů. Němei
lublaňští nežádají prý pro sebe žádného vými-
nečného postavení, žádají však právem ochrany
dle zákona jim náležející. Nebude-li vláda
ochotna, nebo nebude-li moci chrániti obyvatel-
stvo německé proti slovanskému násilí, něme-
eké strany položí neprodleně otáa
ku, zdali mohou ještě na dále zu-
stati ve vládní koulici a zdali mo-
hou ponechati svoje ministry v ka-
binetě.
Simončič
Strauchel
Němec
Chiari
Chinri
Biener
Posl
Lublaň
Vídeň
27
article
V německo-naeionální korespondenci do-
dává se: jaké pronikavé důsledky by plynuly
z vystoupení německých poslaneů svobodomysl-
ných z vládního bloku, lze snadno předvídati,
neboť takovým způsobem zničena by byla svízel-
ná práce dlouhých let.. ., čelící k tomu, aby
se zavedly v Rakousku spořádané poměrya
snad také veškerý parlamentarism by byl tím
ohrožen. Nemůže to býti také ve smyslu poli-
tiky střední linie, způsobují-li se poměry, jak
byly za hr. Badena a jako tenkráte, tak i nynl
ukázalo by se, že němeetví vlastní si-
lou dokáže, by vláda proti Něm-
cům rakouským stala se nemož-
nou.
Netřeba rozčilovati se pro německé hrozby.
Jsou od lidí, kteří se dovolávají, dnes autority
státní a vládní, ale kteří ji způsobem nejolaav-
nějším před 10 léty šlapali.
Vláda činí opatření.
Z Vídně, 22. září. (K. k.) Vláda dal
zemskému presidentu kraňskému určité pokyny,
aby se vší rozhodností učinil
nutná opatření, by nezbytně zajistil bez-
pečnost osob a majetku v Lublani. Zvláště bylo
zemskému presidentu uloženo starati se o to,
aby každému zaručeno bylo volné vykonávání
soukromého práva a zabráněno bylo jakémukoli
nezákonnému nátlaku na obyvatelstvo. K tomu
cili má býti také potlačeno všechno srocování
na ulicích a veřejných místech. Po osobách,
které nezákonnými prostředky vykonávají tero-
rismus na jednotlivé občany, zejména také
strháváním obchodních štítů, anebo vůbec účast-
nily se výtržností, budiž pilně pátráno a proti
vinníkům budiž zakročováno se vší zákonnou
přísností. Vyskytnou-li se nové výtržnosti
nechť převezme zemská správ
okamžitě řízení policejní moci.
Baden
Rakousko
Německo
Vídeň
Lublaň
28
article
Slavný vjezd slovenské výpravy
do Prahy.
Slavný vjezd slovenské výpravy
do Prahy.
S nadšením nesmírným pražské obecenstvo
uvítalo včera večer výpravu z ujařmeného Slo-
venska do stověžaté slovanské matičky Prahy.
S láskou opravdovou a vřelou byli pobratími
přijati a i v oficiálním uvítání položen důraz na
vroucí sympatie, jimiž budou zde drazí hosté
provázeni. Přes dvé stě se jich chystalo do ma-
tičky Prahy, ale jen 140 se podařilo splnit a
uskulečnit toužený sen, spalřit Prahu. Vůdcová
výpravy tušili, že budou jim kladeny nejrůz-
nější překážky. Jako úkradkem musili konati
přípravy k odjezdu. Semo tamo několik se jich
sešlo, nemluvili o cíli cesty, jen aby pozornost
na sebe neobrátili. Hlouček padesáli Slováků,
zejména s dětmi, byl maďarskými orgány za-
držen. Maďaroni povídali, že Slováci chtějí od-
jeti do Ameriky (!) a to že se musí vysvětlit.
Slovák
Praha
Amerika
29
article
Odvedli je na úřad a vyslýchali tak dlouho, až
vlak odjel. Maďaři docilili, po čem toužili:
zmařit mnohým odjezd do Prahy. Zejména děti
plakaly. Naučily se divadelnímu představení,
chtěly v Praze ukázat, co dovedou a zvůli ma-
darských nepřátel jim to bylo zmařeno. S po-
city pohnutými část výpravy pokračovala v jízdě
do Prahy. To jsou přece události, které v osvl-
ceném století a v kulturní zemi jsou opravdu
neslýchanýmil
Zpráva o příjezdu Slováků do Prahy vzbu-
dila v Praze i v předměstích radostné vzrušení.
Bylo to patrno v účastenství k jich uvitání. Pří-
jezd výpravy oznámen na půl sedmou hodinu
večerní, ale už o šesté hodině byl vestibul ná-
draží přeplněn a naplněny i ulice před nádražím:
Havlíčkova, Hybernská i Senovážná.
Jen s namaháním dostali se na peron hod-
nostové a zástupei korporací. Byli to zejměna:
zástupci města Prahy pan náměstek Jirousek,
členové rady městské a zastupitelstva pp.: cls.
rada Voitl, adj. Mattuš, kom. rada Reinvart,
Soukup, Herites, Šeyd, mag. rada Borůvka,
praesidiální tajemník dr. Sobotka a adj. Groh,
dále poslanec pan red. J. Anýž, 26 členů klubu
poslanců strany agrární v čele s místopředsedou
přísedícim zemského výboru panem Ždárským
Maďar
Slovák
Jirousek
Voitl
Mattuš
Reinvart
Soukup
Herites
Šeyd
Borůvka
doktor
Sobotka
Groh
redakce
J Anýž
Ždárský
Praha
Havlíčkův