ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96d33840-7731-11dc-adf5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 29, work 7, person 110, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
la itoráq nnaol mnonie
3 masthead
V Praze, ve středu 23. září 1905.
Praha
4 masthead
v lrri dotáernon
5 masthead
lt4 ne
6 masthead
Číslo 263.
7 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se: v Praze v admlnistrae na měsíe a čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou Ba něsíe na čtvrt la . . . . 7 K 80 ve sllalkick sa měsíe . . . . . . 2 K 30 Pošlout nn mněsíci . . . . . : Ko nk čtvrt lela s drojí sásilken .. . k e
Praha Pošlout NN mněsík
8 title
Dnešní číslo pre Prahu leo 10 stranácb.
Praha
9 article Nový pokus seřaditi německé svobodomyslné skupiny.
Nový pokus seřaditi německé svobodomyslné skupiny. V obou polovinách soustátí rozmáhá se pocit, že myšlence vývoje státní společnost v duchu svobodomyslném vyrůstá značné ne- bezpeči jednak z rozmáhající se organisace živlů protichůdných, jednak z přibývajíe málomoci vládní a provázejících ji zjevů množící se anarchie. O výbojném postupu živlu nepřejícího volnosti nauky na vysokýeh školách podaly význačné doklady projevy vůdce křesťanských sociálů dra. Luegra o do- bytí universit a spory odtud vzešlé a ko- nečně dosud nevyřízené. Mimo vše nadání obrozená rada říšská nedovedla se dosud propracovati k vůdčímu úkolu, jsouc doposud cele závislá na přánícl vlády. Vláda sama pak v nekonečné řadě případů prozradila slabou ruku v obraně práv státními základními zákony zaručených kdykoliv útok na ně podniknut byl se strany německé. Němci také učinili tu nejnebezpeč nější průlomy i co se týče soudnictví i eo do společenského soužití národně se různí cího obyvatelstva. Oni a nynější vládní systém nesou tudíž hlavní vinu toho, zmáhá-li se nejistota právní množí-li se obavy u neněmeckých státních občanů, že klidná jejich práce jest vícea více vydána na pospas bezohledných útoč níků a jest to jen přirozeným následkem takovýchto politování hodných poměrů, když pocit právní bezpečnosti mizí a když přibývá obav do nejbližší budoucnosti. V takových dobách nemá myšlenka svobody ustláno na růžích, v takových dobách bujně roste osení živlů tmářských .. Nebylo by tudíž divu, kdyby i mezi Němci, pokud se vydávají za stoupence idel svobodomyslných a pokrokových, vyskytli se mužové, kteří postřehují hromadící se chmury a kdyby dali podnět k napravě, pokud ne bude pozdě.
Luegr Němec
10 article
Vždyť i ta končící lhůta, poskytnutá uherské Koalici, jest jednou ze známek, ž nynější vládní soustava v této i v druhé polovině soustátí jest jenom prozatímní a do- časná, že nejbližší doba, jež po ní nadejde, jest před zraky veřejnosti dosud zahaleno nejhustší rouškou, že tedy opravdoví přátele volného vývoje nesmí propásti ani okamžiku ze dneška, pokud jest ješlé jejich. Byli jsme proto zvědavi, jak dopadne porada zástupců tak zvaných německých po- krokových stran, svolaná poslancem Sylve strem minulé neděle do Štyrského Hradce u přílezitosti sjezdu živnostníků tam kona- ného. Prof. dr. Steinwender předeslal poradě tištěný úvod, z něhož se dalo souditi, že skutečně i v kruzích německých se ozývá jakési lepší poznání. Položil přímo otázku, zda-li německé strany pokrokové dosud mohou činiti na to nárok, aby byly poklá dány za představitele myšlenky svobody. protože si v obraně její vedou tak opatrni- cky, že činí dojem králkozrakosti a neprozí- ravosti. Ani oni prý nemají jiných starostí, »než držeti situaci!« Takto pozbývají však podmínek zvláštní politické existence jako živel svobodomyslný, když nikde své pře- svědčení neuplatňují. Je li dle slov Bismar- kových politika uměním, jsou pokrokové strany německé — špatní, nemoderní umělci. Z tohoto stavu pak mohou vybřednouti je- dině, dovedou-li se sešikovati v jednotnou stranu, s určitým programem; jinak nebude škoda, když naprosto zapadnou. Prof. Stein wender do tohoto svého lepšího poznání při- bral též zcela zbytečně sloku o zlém posta- vení němectví v Rakousku, což mohl klidně ponechati — lidem, jimž schází hlubší vě dění a u nichž podobné nářky tvoří všecek jejich polítický chléb vezdejší.
Sylve profesor doktor Steinwender Stein Štyrský Hradec Rakousko
11 article
Však tato slabosť Steinwendrova se do čkala ještě v neděli ve Štyrském Hradci ná sledovníků z tábora německých radikálů, kteříž — myšlenku pokroku za vedení zná- mého Wolfa zvrhli v pusté štvaní proti ne- německým národům, čímž se ovšem myšlence svobody koná nejhorší úsluha. Nevíme kolikráte již se pokoušely ně mecké pokrokové strany — seřaditi se, za nové rady říšské se to dosud nepodařiloa dospělo se pouze k devítičlennému výboru. jehož působnost spadá do zrcadla, jejž klesa- jícímu významu pokrokovosti a svobodo- myslnosti německé dr. Steinwender ve svém úvodu podržel. Nedělní porada německých pokrokových stran byla dosti dobře obeslána; vedle tř ministrů Marcheta, Prada a dra. Derschatty dostavilo se 34 poslanců z různých zemí. kteří po rokování, jež trvale přes čtyři hodiny, dospěli k usnesení, že má se utvo- řiti výbor, jenž by připravil budoucí jejich sjednocení a vytvořil i program akčn pro příští kampaň parlamentní Nejzajímavější byly projevy německého ministra krajana Prada, kterýž dovozoval potřebu, aby za ním stala silná falanga po- krokových poslanců německých a ministr vyučování Marcheta, kterýž své další setrvání v ministerstvu učinil závislým na podpoře seřaděných německých stran pokrokových německé strany lidové a německé strany agrární, kteréž již utvořily zvláštní svazek v parlamentě, a dále německých radikalův a pokrokovců, kteří doposud tvoří samotn skupiny.
Wolf doktor Steinwender Marchet Štyrský Hradec Prado Prado
12 article
Ministr vyučování dr. Marchet dal na jevo, že na podzim očekává další »rozšířeníe otázek do jeho oboru spadajících, v nichž by bez silné opory sjednocených skupin po- krokových asi neobstál; zejmena vypočell řadu záležitosti universitních, k nimž ně- mecké strany pokrokové mají zaujati určité stanovisko, začez slibil, že setrvá při jejich řešení ve stálém styku s nimi a s tak zvaným německým výborem pro vysoke školy. Zdali mezi záležitostmi oněmi uvedl potřebu vysokých škol slovanských, málo mluvné referáty o poradě nezaznamenávají Setrvajíli však německé strany pokrokové na stanovisku nepřízně ke kulturním potře- bám národů slovanských, bude jejich snaha po nabytí většího významu v parlamentě marnou. Pravé myšlenky svobody a pokroku nedají se naraziti na model výlučně — ně mecký ! Jinak přítomní vyslovili přání, aby sjed- nocení a budoucí program obsáhly zájmy národní, politické a hospodářské, aniž by proto vzaly za své strany, jež v jednotu novou mají vstoupiti, o čemž rozhodnou valná jejich shromáždění, až zvolený výbor bude s úkolem svým hotov. Nepodaří-li se sjednocení pokrokových stran německých, zvláště nedostane-li se mi nistru vyučování dru. Marchetovi žádoucí opory proti očekávanému v podzimním za sedání rady říšské sesílenému postupu kře sťanských sociálů ve věcech vysoko-škol-
doktor Marchet
13 article
ských, opustí prý s nlm i německý ministn krajan Prade i ministr železniční Derschatta svá ministerská křesla. Z tohoto průběhu porady štyrsko-hra- decké jest zřejmo, že němečtí pokrokovci čtyř odstínů nenalezli dosud jedině bez- pečnou cestu ku — posile a zdatnému vy voji myšlenky pokrokové, ježto se nedovedl vyšinouti na vyšší hledisko všenárodní, ale z obavy před ostatními německými výstřed- níky budou i na dále krněti na úzkém sta- novisku německé jednostrannosti. A tak asi se splní slova prof. Stein wendra, že by »německý národ nic neby! ztratil, kdyby se nebyli dali voliti do parla mentu a zůstali doma !e
Stein
14 article Sněm království českého.
Sněm království českého. (Prvního zasedání schůze 4.) V Praze, 22. září. Právě dnes týden sešel se poprvé sněm království českého, letos zvolený; do dneška nedostal se dále nežli ke zřízení jedenácti ko misí, jichž nezbytně potřebuje, by mohl vyřiditi aspoň nejnutnější svoje úkoly ústavní. Sku- tečnou, věcnou činnost zahájí teprve v sezení přištím. Většinu času všech schůzí dosavadníel strávila četba návrhův a dotazů; dnes spotře bovala tři čtvrtiny celého sezení. Není divu jich sepsání a odevzdání předsednictvu — ni víc než jen to — znamenalo v minulém šesti leti celou osobní parlamentní činnost značné části pp. sněmovníků, a je pravdě podobno, že v zákonném období právě počinajícím se pp. poslanci toho druhu nezjinačí. Zatím co sněmovní sekretář i aktuáři klidně předěítali z části vážný, z části uboze povrehní text návrhových a interpelačních statí za vše- obecné nepozornosti sněmovny, končili, uprostřed sněmovny v kroužku stojíce, předsedové a zl- stupcové klubů sré porady o t. zv. klíči pro volby sněmovních komisí. Tato otázka jest jednou z mnohých pře- důležitých věcí politických, jichž význam dosah uniká širší veřejnosti, poněvadž se o nieh skoro nic veřejně nemluví. »Klíč« pro volby kurlátní sněmem konané je první koncese, kterou na sněmu českém neněmecká vělšina trvale po- skytuje německé menšině bezpodmínečně a bez nejmenšího závazku pro ni i pro sněmovní práce.
Klíč Praha
15 article
Ze zákona neplyne Němcům pražádné právo na zastoupení ani v komisích ani v zemském výboru ani v zemských ústavech; Němei jeko představitelé německého lidu jsou v mensině jak ve sněmě, tak v jeho kurších; proto se jim všude, kam sněm dosahuje, dostává zastoupení z dobré vůle ostatních. Vliv kurie velkostatkář ské je takový, že německé menšině věnuje se všude tam zastoupení počelně stejné, jako če- ské většině země. Rozdílení tohoto zastoupen má název klíče. Tento klíč byl již před dneš- ním sezením sněmu ujednán a dnes jodnalo se jen o jeho provedení na českém sněmě tvoříe pouhopouhou jednu třetinu ze zástupců českého lidu, který v zemi je většinou dvoutřetinovou Nespravedlnosti dopustil by se každý, kdo by za tento bídně zrůdný nepoměr vinnými čini poslance české; vinu má špatné zřízení zemsko a nenárodní i nelidová politika kurie velkostat- kářské. Jak by se změnily mocenské poměry uvnitř sněmu, kdyby velkostatkářská kurie za ujala postavení jiné, příznivější české většině země! Pak by se „klíč“ pro volby sněmem pro váděné stal ocelovým klíčem pro otevření bran, kterými by celá chorá politika zemská prošla přímo k mistům, kde jí kyne ozdravění. Toho je bohužel celá země dosud dalek
Němec Němei
16 article
I pochopí každý, že posl. dr. Šakrda úsilně tlu- mil české rozhořčení, když při prvním článku jednacího pořadu, při zřizování komise rozpo- čtové, dal projev velikému sebezapření, jež vol by ty poslancům českým ukládají. Rázně ohra dil se dr. Škarda zároveň proti zanedbávání zemského sněmu vládou; jeho prohlášení, že h příště poslanci češti nestrpí, ukládá aspoň svo- bodomyslným poslancům českým i na říšské radě vážný politický závazek pro budoucnost, stejně jako všečeský požadavek, aby sněmu do stávalo se k zasedání tolik času, kolik ho po třebuje k vyřízení svých ústavních povinností Že dr. Škarda řekl, co všichni čeští po slanci lidoví mají na srdci, dosvědčuje fakt, že předseda sdružení neodvislých poslanců če ských, dr. Baxa, se připojil ke všemu, co dr Škarda prohlásil. Že dr. Baxa připojil ku pro testu tomu některé positivní požadavky, plyne z poměrů, za kterých sněm je shromážděn.
doktor Šakrd Škarda Baxa
17 article
Sebezapření českých poslanců bylo do vršeno, když hlasovali pro návrh bývalého mar šálka knížete Jiřílo z Lobkowicz, aby komise rozpočtová byla volena kuriemi, každou po de víli členech. Němci ovšem přešli hladce po tom to zlatém mostě. Stejně zřízeny byly všechny dosavadní ko- mise. Navrhovali je střídavě dr. Škarda, km. Jiř z Lobkowicz a dr. Eppinger, některé též hr Buquoy a hr. Ervín Nostitz, konservativní velko statkáři kn. z Lobkowitz a hr. Buquoy česky německy, ostatní svým rodným jazykem. Dle výroku nejvyššího maršálka prince Ferdinanda Loblovice měly se komise hned po volbě ustaviti. Pan maršálek měl při této výzvě na mysli neodkladné zahájení prací, pro ně již připravených. Leč komise se neustavily, jednak proto, že po velbě jich členové nezůstali pohro- madě, jednak proto, že nebyl do všech podrob ností ujednán klič pro volby předsednictva ko misí. Pověstný, nedocenčný a ani dosti nezkriti sovaný klič, od dřivějška zděděný, otvírá totiž také dvéře ku předsednictvům v komisích a stro davě je přiděluje Čechům, velkostatkářům Němcům. Dle klíče se už jednotlivé skupiny po dělily o předsednictva ve všech dosavadních ko miších, vyjma jen komisi pro veřejné práce; jej předsednictví chtějí ústavověrní velkostaitkáři.
Jiřílo Lobkowicz Němec Jiř doktor Eppinger Buquoy Nostitz Ferdinand Loblovice Čecho Lobkowitz
18 article
Ale čeští poslanci zamítají tento požadavek, ro-rava zástupců stran po sezení sněmu nedo- spěla ještě ke shodě. Přestalo se tedy na volbe kemisí kuriemi; tento akt znamená pro každou kurii jedenáct voleb, jedenácteré sčítání hlast a jedenáct protokolůl Z dotazů, jimiž sněmovní schůze začala skončila, vzbudí národní zájem český, trpee dlotčený, jistě ostrá intorpolace posl. inž. drn, Kaftana o porušení zákonně i smluvné rovno právnosti jazykově při zevní úřadní činnost mistní dráhy teplicko-poříčské, a neméně dva výrazné národně-politické dotazy poslance dra Škardy. Včasné návrhy podali jednak posl. dr Schuster, jednak posl. Papoušek, včasný dotan dr. Jeřábek. Jako všecky dosavadní, stejně dnešní schůze sněmu poskytla charakteristické dokumenty pro politiku českých Němců. V minulých schůzí žádali kardinální ústavní přetvoření země, všaké změně volebního řádu nejnápadněji se vyhnuvš- naprostým mlčením o ní, mimo sněmovnu hrozt obstrukel, nebudou-li splněny jejich požadavky. o nichž lze jednati jen tehdy, bude-li parlamen dělným; při hrozbě své trvají, ale před volbou komisí promluvil německý pokrokovec dr. Nitsche řeč úplně prosáklou opportunismem, hned pone však nabubřelou interpelací žádají okamžitě sesazení chefa zemského úřadu pro pivní dávku, rady z v. dra. Pilaře a zatím co »Volksrat- ukládá Němcům, aby se učili česky, navrhuj V drobném prosejít rnní číslo o sebě . . . za 85 opoledni . . . . . . . za 2h Ve úlialkách na vonkovo ranní čislo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 4h Inserát platí se hotově zapřei. Přečplacaní a inserty přijímá nůmlnl- strace v Marianské ulici č.3. Tam nachánejí se těž redakne tlskárna s ezpedice „Nárudních Llsta“ Dakopisy so nerracsji.
Ing Kaftan Škarda Schuster doktor Jeřábek Němec Nitsche Pilař Nárudne Llsta Dakopisa
19 article
jejich poslanci — tlumočníky pro český sněm, koketujíce při tom s úkazem vzdělanostního nedostatku u muže v české zemi veřejně půso- bicího: neznalosti češtiny, ostatně ještě k tomu nemotornou nepravdou, ježto převážná většina Němců — ne-li všichni — ve skutečnosti znají tolik česky, aby mohli sami přímo a dobře sledovati vše, co se ve sněmovně mluví po česku. Kdyby tudiž kdokoli řekl, že češlí Němci provozují malichernou politiku a že nemají mezi sebou ni jediné hlavy politicky opravdu vynika- jící — měl by pravdu. Bohužel: právě rozhodující činitelé v státě umožňují politiku i zmatky, prýštící z po- stupu českých Němců po všecken věk a nyní neméně! Něco se připravuje! Nemůže ujíti pozor- nosti, že ministr obchodu dr. Fiedler, který je poslancem českého sněmu, nebyl od prvn schůze na sněmě pražském, kdežto ministn krajan Prášek, který zemským poslancem není, dli v Praze při českém sněmování. Co znamená jeho nynější zájezd do Prahy, vílačeno je do skořápky tajností. Dnes po sezení sněmu měly za účastenství ministra Práška společnou schůzi parlamentní komise říšských poslaneckých sdru- žení českých: »Českého klubu« a klubu agrár- ního. Jde tudiž zjevně o souvislost české poli- tiky v parlamentě zemském a říšském.
Němec doktor Fiedler Prášek Praha
20 article
Nojvyšší maršálek zemský princ Ferd. Liobkovic zahájil schůzi o 11. hod. 15 min. dopol U vládního stolu místodržitel král. českého hr Coudenhove a místodržitelský rada Kosina. Galerie byly obsazeny úplně Spisů došlo od 18. do 21. t. m. 43, mezi nimi zpráva zemského výboru o zřízení další stolice pří- rodních věd (zeotechníky) při hospodůřských akade- miích v Táboře a Libverdě, pak dvě stižnosti proti volbě dra. Lub. Jeřábka poslancem zemským z Menší město pražské. Petic podáno bylo 18. 4. m. dle seznamu dnes vydaného 115 Zprávy předsednictva. Osmidenní dovoloná byla povolena poslancům hr. Clam-Gallasovi a kn. Rohanovi Svou nepřitomnost v minulé schůzi omluvil do- datečně posl. Holoubek; pro dnešní schůzi omluvil svou nepřítomnost churavostí posl. dr. Maly.
Ferd Coudenhove Kosina Jeřábek Gallas Rohan Holoubek doktor Malo Tábor Libverda
21 article
Návrhy podali poslanci: P. Fr. Blahovec, Václ. Dveřák a sp. na zřizení šestiměsičního stálého kursu dřevařského v Husinci, Vacek, Mohl a sp. na zřízení vyšší za- hradnické školy české v král. českém, Stan. Mayer a sp na udělení zemské a slátní subvence obci By- lenici v okr. sušickém, šl. Stransky a sp. na zřízení zemského ústavu pro epilepliky, Lande a sp. na poskytnutí zemské a státní subvence občanům okresů mosteckého a jirkovského, postiženým živelními po- hromami, Lipka a sp. na poskylnutí zemské subvence okresům ústeckému n. L. a chabařovickému na stavbu silnic, dr. Frengl a sp., aby vláda byla vyzvána, aby předložila zemskému sněmu osnovu zákona o práv- ních poměrech rytářství v řekách českých, Relchalt aby zemský výbor jednal s vládou o založení veřej- ných knih po vzoru knih pozemkových pro lodi říční.
Blahovec Václ Vacek Stan Mayer doktor Frengl Francie Lipka zákon o práv
22 article
Posl. Cyrill Papoušek a sp. podali návrh na změ- nu § 17. zákona ze dne 5. března 1888 čís. 19 z. z. kterým upravují se vořejnoprávní poměry všeobecných vežejných ne- mocnie v král. českém. V návrhu se dovozuje: V době 20 let, co vydán byl zákon o úpravě veřejnoprávních po- měrů všeobecných veřejných nemocnic v královslví českém, poměry těchto nemocnic velice se změnily, takže bylo by potřebí ustanovení tohoto zákona po- drobiti rovisi. Nutné zejména změny vyžaduje § 17., kterýž ustanovuje, že náklad na nové stavky, pří- stavby a přestavby všeob. veřejných nemocnic, jakož i na nové vnitřní jich zařizení mají něsti pouze ti, kdož ústav zřídili, tedy zvláště obce a okresy. Nyní stává se často, že nemocnice, kterou vystavěl sobě okres s velikým nákladem, používají více než z polo- vice obyvatelé a příslušníci okresů jiných, ano stává se, že nemocnice jest nemocnými z jiných okresů tak přeplněna, že vlastní příslušníci musí býti odmí- táni. Následkem toho nemocnice, která by pro po-
Posl Cyrill Papoušek
23 article FEUILLETON
FEUILLETON Kujeba z Mejta. Zavílal mezi nás, sklíčené deštivou nepo- bodou a sychravou, lezavou zimou letošního srpna, čiporný rodák z Vysokého Mýta a bavi v nenucené náladě všecky mrzouty všelijakým rozprávkami. Střídala se řeč, až došlo na vtip- kování dovádivého „Kujebáka z Mejta“. „Proč se říká Kujebák?“ naléhali někteří na něho. Něco věděl a vyprávěl, ale bylo toho málo. Za- donili, co prý tomu říká historie? Naznačil jsem hlavní dolady o tom, proč se posmívají Vy- sokomýtským tímto názviskem, a slíbil jsem až se do Prahy vrátím, že to sestavím všecko do fouillotonu. A tu je. Proti vykladačům pověsti o Kujebovi teprv z doby Josefa II. (viz dále) svědčí několik bez- pečných zápisů již ve stol. XVII. Uvádí-li se mezi staročeskými příslovými již z počátku XVII. věku z tehdejšího podání lidu českého po- směšné pořekadlo „Kujeba z Mejta“, vyroz- umíme snadné, že to byl již posměšek značně rozšíený a všeobeeně známý a užívaný. Přezdívku „Ty Kujebo“ nalezl mistr Winter ve viničné knize archivu král. hlavního města Prahy č. 9. a sice ponejprv r. 1592, jak vypra- vuje v Staropražských novelách str. 173. Tu opět předpokládáme, když se tak nadávalo, až se ta sváda dostala před soud pana perkmiste hor viničných, že to byla urážka, tenkráte obec- ně známá a vykládaná za hrubé provinění, K dokladům známým vypisuji nový, posud nejstarší a nepovšimnutý. Bartoloměj Havlík Srnovec z Varvažova, přední písař radní Nového Města Pražského, přeložil vlašskou knihu Šte- fana Gvazy O ctném a chvalitebném v světě obcování. Havlík zemřel r. 1610. Překlad jeho přehlédl a poopravil známý spisovatel Jiři Karel z Karlsperka a svěřil k vydání bratrovi Danielovi Karlovi z Karlsperka. Kniha vyšla r. 1613. Če- ský text není otrocky věrný překlad vlašského originálu. Havlík i Karel (Carolides) z Karl
Kujeba Mejta Kujebák Josef II Winter Havlík Srnovec Havlík Jiř Karel Daniel Karel Carolides Vysoký Mýto Praha Varvažov Nový město archiv král Štefana Gvaza Karlsperka Karl
24 article
perka vplétali rázovitá úslovi, pořekadla domáci Vzpomněli si při tom i na Kujebu z Mejta. Při družném hovoru podán prý koflík panu Vilémovi, kterýžto, přiloživ jej k ústům, řekl „I já, jsa voskovým, k ohni se navracuji.“ I řekl k tomu pan rytíř: „K takovému ohni máme ve- sele přistoupati, ano i za času ke kvasům a přá- telským poseděním přivykati, v té nadějí, že spíše zvítězíme, nežli bychom se strachovali že budeme přemožení. Nebo kdož takovým bo- dům nepřivykne, avšak druhdy, buďto dobro- volně, anebo náhodou a z mučení k nim se z hodí, chce-li s jinými jednostejné kratochvíle rozkoše účasten býti, tehdy takový konečně sebe zavazuje, i nějakými divnými a neobyčej nými morovatými věcmi mozek svůj naparuje po nichž snadně poznán bývá, že jest Johan nes in eodom aneb kujeba z mejta!“ Smysl jasný: Výstraha, kdo nepřivykne časem pijanským mravům a společenským řádům př schůzkách přátelských, málo snese a bezděky prozradí to svým chováním, že je Kujeb z Mejta! Tedy doklad z r. 1613.
Kujeba Mejta Vilém Johan Ted
25 article
Historikové snažili se vyhledati v minulost Vysokého Mýta osobnosti, jichž by se týkalo po řekadlo. Al. V. Šembera ve své knize o Vysokém Mýtě na str. 122 v poznámce klade Kujebu do století XVI., dodávaje, že to nepochybně by Jiřík Kujeba, jejž r. 1578 uvádějí knihy měst ské za držitele domu, z jeho příbuzenství. By prý to křiklavý švec, jenž o jarmarcích rád hád ky začínal, pročež se dlouho ještě po jeho smrti při podobných rozepřích říkávalo: „Tenť se hádá jako Kujeba z Mýta.“ Jiní opět pokládají ho za člověka šprýmovného, jenž svými dobrými nápady a žerty lid obveseluje, v celém okoli pověstným se učinil. Herm. Jireček v dějinách Vys. Mýta 1884 dále ještě dodává: „Nám bylo v padesátých letech vypravováno od soused Šimona, že Kujeba byl houslař dobrý, při svat- bách velmi hledaný. Pavel Stránský v Respublica Bojema roku 1634 zná z tehdejší tradice lidově posměšek „Není než Kujeba z Mejta“ a značilo to: zpo zdilec, nejapa, hlupák. Žil prý v době dávné Stránský dobře znal lidové pověsti a v latinský text vkláídal české znění lidových přísloví, ná- zvů a pod. Vzpomněl-li si také na Kujebu z Mýta, svědčí to bezpečně, jak Kujeba tenkráte již zdomácněl v lidovém podání, kdy nelicho- tivý název „hlupák“ opisoval se mírnějším po- sudkem o Kujebovi z Mejla. Dobrovský upozorňuje ve vydání Českýel přísloví str. XIII., že také Jan Kořínek do svých Starých pamětí kutnohorských r. 1675 vloži vedle jiných přísloví též pořekndlo, tenkráto oblíbené: „Hloupější nad Kujebu z Mejta“. Vý- znam u Kořinka shoduval by se tedy s výkladem Stránského. Uvedené doklady, čerpané z lidového po- dání ze začátku věku XVII., dokazují, že se pořekadlo týká osoby starší, snad z věku XVI.
V Šembera Kujeba Jiřík Kujeba Jireček Šimon Pavel Stránský Mejta Stránský Mejla Dobrovská Kořínek Vysoký Mýto Mýto Respublica
26 article
Zatím vznikaly pokusy, zjistiti historicky Kujebu z Mýta, jednak pro polovici věku XVII., jednak až do doby čísaře Josela II. V rukopisné Pa- mětní knize Knířovské na str. 28. K. Nevečeřel vypravuje: V Mýtě žil Jakub Kujeba, muž svár- livý, neblaze proslulý po celém okolí, všude n tropil hádku, svády, soudy. Kde se na trhu ozval lomoz, hádka, říkalo se: „Mojtskej Kujeba m tu zas ňáký křiky.“ To Nevečeřelovi vypravoval Jindřich Varhaník, bývalý konšel Mýtský, muž stařičký, jenž to slýchal od otce svého osm- desátníka, kteréhož Nevečeřel za chlapectv svého okolo r. 1739 znal; tento pak tu zprávu měl od svých starších. To prý se potvrzuje sta- rou knihou smluv, kterou Jindřich Varhaník jsa starobylostí milovník, u sebe měl; v ní Ne- večeřel se dočetl, že okolo r. 1650 Jakub Ku- jeba koupil od souseda jakési pole; tu pak sou- sed ten pro uvarování budoucích sporů žádal rukojmí. Ta kniha smluv však při velikém po žáru v Mýtě r. 1774 u téhož konšela Jindř. Varhaníka shořela. Úsloví prý vzniklo, že se říká o člověku svárlivém, křiklounovi: „To je Mejckej Kujeba!“ Podle této zprávy Nevečeře- lovy byl tedy Jak. Kujeba pověstný hádavým křiklounstvím a touto činností proslul prý okolo r. 1650, kdy následky války třicetileté nejen rodné jeho město, ale i colý kraj přetěžce tížily- Druhý pokus, zjistiti Kujebu v Mýtě, páítrá v době Josefa II. — Primus Sobotka v Krato- chvilné historii měst a míst v zomích koruny svatováclavské str. 134 líčí rozmarnou historku Vysokomýtští honosívali se výbornými pstruhy
Kujeba Varhaník Jakub Ku Jindřichův Josef II Mýto Krato Knířovský Primus Sobotka V Mýto
27 article
Přihodilo se pak, že císař Josef II., konaje cesty po Čechách, měl zavítati též do Vysokého Mýta I rokováno o tom, kerak by vzácného hosta měl uctíti, a konečně na tom zůstáno, že bude nej- lépe uctíti císaře tím, co jest chloubou města i krajiny: výbornými pstruhy. Stalo se. V usta novený den očekávala voškorá obec s chutným pstruhy císaře. Čekali, čekali — slunce už se dávno přoválilo přes poledne, chýlilo se k ve- čeru — císař nepřijížděl a opatrné městské rad už kručelo pod vestami, jednak neustálým oče káváním a v úzkostech trváním, jednak dlou- hým, od samého rána postěním. Když se ko- nečně okázala hvězda zvířetnice, prohodil kdos z rady: „Trvám, že teď už nepřijede. Škoda těch pstruhů. Což abychom sami do nich se da- douce, ke cti a slávě našeho nejmilostivějšího krále jich použili?“ Nikdy posud nebyl návr přijat tak jednomyslně a bez debaty jako tento Ale co čert nechtěl míti? Nazejtří rozlétla se po jednou městem zvěst, že císař jede. Co si počít? I sebrány na kvap ještě zbytky včerejších pstru hů, jež si páni konšelé jakožto výslužku byli od nesli, a přodloženy císaři, Císař chválil si pstru- hy, že jsou dobré. „O to není; pstruhy jsou dobré,“ osmělil se prohoditi jeden z rady, „ale Vaše Milost královská měla přijeti včora, to by si byla teprve pochutnala! Tohle jsou jer zbytky.“ A poněvadž opatrný tento rada jmeno val se Kujeba, zůstala Vysokomýtským přezdívk „kujebáků“.
Josef II Čechy Vysoký Mýto
28 article
Tato pověst rozmanitě se ještě vypravuje pozměňuje všelijak na poškádlení Vysokomýt ských. Když prý panovník druhého dne pochva- loval předložené ryby, pospíšil jeden pan měst- ský rada s ochotrou vysvětlivkou: „Majestátnost včera byli připraveni pstruhové ještě lepší!“ „A kam pak jste je tedy dali?“ — „l snědli jsme je na padrt!“ — „lnu, inu, jste vy přece jen, což je to platno, Kujebáci,“ doložil pr Josef Il. Ještě jinak vypravuje o tom Vojta Němeček z Chrasti: V čase, kdy císař Josef dlel ve vý- chodních Čechách, byl v Mýtě starostou jakýs Kujeba. Mýtská rada zvěděvši, že císař do mě- sta přijede, hodlala ho uctíti a nechala tedy nachytati a připraviti k večeři pstruhy. V Mýt- sku je značný chov pstruhů, jež dávány krá- lovnám českým darem tak, jako na př. dával Mělník víno a pod. Aby večeře včas byla hotova, vyslán posel za město, by příjezd císaře hned městské radě oznámil. Posel však se vrátil, řka, že eísař dnes do města již nedojede.Otcové města tedy připravené pokrmy sami snědli. Za ne- dlouho na to císař dorazil do města a po přiví- tání radou, ptal se po večeři. Po dlouhých okli- kách vypověděl purkmistr, co s večeří se stalo.
Kujebák il Vojta Němeček Josef Kujeba Chrast Čechy Mýto
29 article
Císař ptal se ho, jak že se purkmistr jmenuje; „Kujeba“, zněla odpověď hlavy města, na c císař: „Mně se zdá, že jste tu všichni Kajebáci.“ Proto říká se Vysokomýtským Kujebáci a také čtveračivě městu říká se Kujebína, ten je z Ku- jebiny! Souhlasně podle vypravování Pavlíny Roblí- kově zapsal Kl. Roháč, jak sousedé ve Vysokém Mýtě, překvapeni nenadálou návtěvou, omlou- vali se a tu prý jim pravil Josef II. žertovně: „I vy Kujebáci, to jste mne napáchli. Konec konou: Úsloví o Kujebovi je starší, než vykládají pověsti historické, jistě, ne-li z doby dřívější, stopujeme jeho oplibu do sto- loti XVI. Podle všech uvedených svědectví byl tedy Kujeba hašteřivý křikloun na trzích, ne- rozuma a zase vtipkář šprýmovný, ba i houslista, muzikant. Tak změnila pověst časem představu osoby, známě z pořekadla. A kte. ou vlastnost tohoto Kujeby vkládají do jména, kdož krajany Kujebovy, Vysokomýťany, škádlívají názviskem Kujebáci? Abychom si čtenáře ve Vysokém Mýtě, budou-li tyto řádky čísti, nepohněvali, ra- ději to nedopovime . . . za e e zes li
Kujebín Pavlín Klement Roháč Josef II Kujebák Kujeba Kujebův Vysokomýťana Vysoký Mýto
30 article
Čeněk Zibri
Zibri