1
masthead
Ročník XXXXVIII
2
masthead
la itoráq nnaol
mnonie
3
masthead
V Praze, ve středu 23. září 1905.
Praha
4
masthead
v lrri dotáernon
7
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se:
v Praze v admlnistrae
na měsíe
a čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
Ba něsíe
na čtvrt la . . . . 7 K 80
ve sllalkick
sa měsíe . . . . . . 2 K 30
Pošlout
nn mněsíci . . . . .
: Ko
nk čtvrt lela
s drojí sásilken
.. . k e
Praha
Pošlout NN mněsík
8
title
Dnešní číslo pre Prahu leo 10 stranácb.
Praha
9
article
Nový pokus seřaditi německé
svobodomyslné skupiny.
Nový pokus seřaditi německé
svobodomyslné skupiny.
V obou polovinách soustátí rozmáhá se
pocit, že myšlence vývoje státní společnost
v duchu svobodomyslném vyrůstá značné ne-
bezpeči jednak z rozmáhající se organisace
živlů protichůdných, jednak z přibývajíe
málomoci vládní a provázejících ji zjevů
množící se anarchie. O výbojném postupu
živlu nepřejícího volnosti nauky na vysokýeh
školách podaly význačné doklady projevy
vůdce křesťanských sociálů dra. Luegra o do-
bytí universit a spory odtud vzešlé a ko-
nečně dosud nevyřízené.
Mimo vše nadání obrozená rada říšská
nedovedla se dosud propracovati k vůdčímu
úkolu, jsouc doposud cele závislá na přánícl
vlády. Vláda sama pak v nekonečné řadě
případů prozradila slabou ruku v obraně
práv státními základními zákony zaručených
kdykoliv útok na ně podniknut byl se strany
německé. Němci také učinili tu nejnebezpeč
nější průlomy i co se týče soudnictví i eo
do společenského soužití národně se různí
cího obyvatelstva.
Oni a nynější vládní systém nesou tudíž
hlavní vinu toho, zmáhá-li se nejistota právní
množí-li se obavy u neněmeckých státních
občanů, že klidná jejich práce jest vícea
více vydána na pospas bezohledných útoč
níků a jest to jen přirozeným následkem
takovýchto politování hodných poměrů, když
pocit právní bezpečnosti mizí a když přibývá
obav do nejbližší budoucnosti. V takových
dobách nemá myšlenka svobody ustláno na
růžích, v takových dobách bujně roste osení
živlů tmářských ..
Nebylo by tudíž divu, kdyby i mezi
Němci, pokud se vydávají za stoupence idel
svobodomyslných a pokrokových, vyskytli se
mužové, kteří postřehují hromadící se chmury
a kdyby dali podnět k napravě, pokud ne
bude pozdě.
Luegr
Němec
10
article
Vždyť i ta končící lhůta, poskytnutá
uherské Koalici, jest jednou ze známek, ž
nynější vládní soustava v této i v druhé
polovině soustátí jest jenom prozatímní a do-
časná, že nejbližší doba, jež po ní nadejde,
jest před zraky veřejnosti dosud zahaleno
nejhustší rouškou, že tedy opravdoví přátele
volného vývoje nesmí propásti ani okamžiku
ze dneška, pokud jest ješlé jejich.
Byli jsme proto zvědavi, jak dopadne
porada zástupců tak zvaných německých po-
krokových stran, svolaná poslancem Sylve
strem minulé neděle do Štyrského Hradce
u přílezitosti sjezdu živnostníků tam kona-
ného.
Prof. dr. Steinwender předeslal poradě
tištěný úvod, z něhož se dalo souditi, že
skutečně i v kruzích německých se ozývá
jakési lepší poznání. Položil přímo otázku,
zda-li německé strany pokrokové dosud
mohou činiti na to nárok, aby byly poklá
dány za představitele myšlenky svobody.
protože si v obraně její vedou tak opatrni-
cky, že činí dojem králkozrakosti a neprozí-
ravosti. Ani oni prý nemají jiných starostí,
»než držeti situaci!« Takto pozbývají však
podmínek zvláštní politické existence jako
živel svobodomyslný, když nikde své pře-
svědčení neuplatňují. Je li dle slov Bismar-
kových politika uměním, jsou pokrokové
strany německé — špatní, nemoderní umělci.
Z tohoto stavu pak mohou vybřednouti je-
dině, dovedou-li se sešikovati v jednotnou
stranu, s určitým programem; jinak nebude
škoda, když naprosto zapadnou. Prof. Stein
wender do tohoto svého lepšího poznání při-
bral též zcela zbytečně sloku o zlém posta-
vení němectví v Rakousku, což mohl klidně
ponechati — lidem, jimž schází hlubší vě
dění a u nichž podobné nářky tvoří všecek
jejich polítický chléb vezdejší.
Sylve
profesor
doktor
Steinwender
Stein
Štyrský Hradec
Rakousko
11
article
Však tato slabosť Steinwendrova se do
čkala ještě v neděli ve Štyrském Hradci ná
sledovníků z tábora německých radikálů,
kteříž — myšlenku pokroku za vedení zná-
mého Wolfa zvrhli v pusté štvaní proti ne-
německým národům, čímž se ovšem myšlence
svobody koná nejhorší úsluha.
Nevíme kolikráte již se pokoušely ně
mecké pokrokové strany — seřaditi se, za
nové rady říšské se to dosud nepodařiloa
dospělo se pouze k devítičlennému výboru.
jehož působnost spadá do zrcadla, jejž klesa-
jícímu významu pokrokovosti a svobodo-
myslnosti německé dr. Steinwender ve svém
úvodu podržel.
Nedělní porada německých pokrokových
stran byla dosti dobře obeslána; vedle tř
ministrů Marcheta, Prada a dra. Derschatty
dostavilo se 34 poslanců z různých zemí.
kteří po rokování, jež trvale přes čtyři
hodiny, dospěli k usnesení, že má se utvo-
řiti výbor, jenž by připravil budoucí jejich
sjednocení a vytvořil i program akčn
pro příští kampaň parlamentní
Nejzajímavější byly projevy německého
ministra krajana Prada, kterýž dovozoval
potřebu, aby za ním stala silná falanga po-
krokových poslanců německých a ministr
vyučování Marcheta, kterýž své další setrvání
v ministerstvu učinil závislým na podpoře
seřaděných německých stran pokrokových
německé strany lidové a německé strany
agrární, kteréž již utvořily zvláštní svazek
v parlamentě, a dále německých radikalův
a pokrokovců, kteří doposud tvoří samotn
skupiny.
Wolf
doktor
Steinwender
Marchet
Štyrský Hradec
Prado
Prado
12
article
Ministr vyučování dr. Marchet dal na
jevo, že na podzim očekává další »rozšířeníe
otázek do jeho oboru spadajících, v nichž
by bez silné opory sjednocených skupin po-
krokových asi neobstál; zejmena vypočell
řadu záležitosti universitních, k nimž ně-
mecké strany pokrokové mají zaujati určité
stanovisko, začez slibil, že setrvá při jejich
řešení ve stálém styku s nimi a s tak
zvaným německým výborem pro vysoke
školy.
Zdali mezi záležitostmi oněmi uvedl
potřebu vysokých škol slovanských, málo
mluvné referáty o poradě nezaznamenávají
Setrvajíli však německé strany pokrokové
na stanovisku nepřízně ke kulturním potře-
bám národů slovanských, bude jejich snaha
po nabytí většího významu v parlamentě
marnou. Pravé myšlenky svobody a pokroku
nedají se naraziti na model výlučně — ně
mecký !
Jinak přítomní vyslovili přání, aby sjed-
nocení a budoucí program obsáhly zájmy
národní, politické a hospodářské, aniž by
proto vzaly za své strany, jež v jednotu
novou mají vstoupiti, o čemž rozhodnou
valná jejich shromáždění, až zvolený výbor
bude s úkolem svým hotov.
Nepodaří-li se sjednocení pokrokových
stran německých, zvláště nedostane-li se mi
nistru vyučování dru. Marchetovi žádoucí
opory proti očekávanému v podzimním za
sedání rady říšské sesílenému postupu kře
sťanských sociálů ve věcech vysoko-škol-
doktor
Marchet
13
article
ských, opustí prý s nlm i německý ministn
krajan Prade i ministr železniční Derschatta
svá ministerská křesla.
Z tohoto průběhu porady štyrsko-hra-
decké jest zřejmo, že němečtí pokrokovci
čtyř odstínů nenalezli dosud jedině bez-
pečnou cestu ku — posile a zdatnému vy
voji myšlenky pokrokové, ježto se nedovedl
vyšinouti na vyšší hledisko všenárodní, ale
z obavy před ostatními německými výstřed-
níky budou i na dále krněti na úzkém sta-
novisku německé jednostrannosti.
A tak asi se splní slova prof. Stein
wendra, že by »německý národ nic neby!
ztratil, kdyby se nebyli dali voliti do parla
mentu a zůstali doma !e
Stein
14
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
(Prvního zasedání schůze 4.)
V Praze, 22. září.
Právě dnes týden sešel se poprvé sněm
království českého, letos zvolený; do dneška
nedostal se dále nežli ke zřízení jedenácti ko
misí, jichž nezbytně potřebuje, by mohl vyřiditi
aspoň nejnutnější svoje úkoly ústavní. Sku-
tečnou, věcnou činnost zahájí teprve v sezení
přištím. Většinu času všech schůzí dosavadníel
strávila četba návrhův a dotazů; dnes spotře
bovala tři čtvrtiny celého sezení. Není divu
jich sepsání a odevzdání předsednictvu — ni
víc než jen to — znamenalo v minulém šesti
leti celou osobní parlamentní činnost značné
části pp. sněmovníků, a je pravdě podobno, že
v zákonném období právě počinajícím se pp.
poslanci toho druhu nezjinačí.
Zatím co sněmovní sekretář i aktuáři klidně
předěítali z části vážný, z části uboze povrehní
text návrhových a interpelačních statí za vše-
obecné nepozornosti sněmovny, končili, uprostřed
sněmovny v kroužku stojíce, předsedové a zl-
stupcové klubů sré porady o t. zv. klíči pro
volby sněmovních komisí.
Tato otázka jest jednou z mnohých pře-
důležitých věcí politických, jichž význam
dosah uniká širší veřejnosti, poněvadž se o nieh
skoro nic veřejně nemluví. »Klíč« pro volby
kurlátní sněmem konané je první koncese, kterou
na sněmu českém neněmecká vělšina trvale po-
skytuje německé menšině bezpodmínečně a bez
nejmenšího závazku pro ni i pro sněmovní
práce.
Klíč
Praha
15
article
Ze zákona neplyne Němcům pražádné právo
na zastoupení ani v komisích ani v zemském
výboru ani v zemských ústavech; Němei jeko
představitelé německého lidu jsou v mensině
jak ve sněmě, tak v jeho kurších; proto se jim
všude, kam sněm dosahuje, dostává zastoupení
z dobré vůle ostatních. Vliv kurie velkostatkář
ské je takový, že německé menšině věnuje se
všude tam zastoupení počelně stejné, jako če-
ské většině země. Rozdílení tohoto zastoupen
má název klíče. Tento klíč byl již před dneš-
ním sezením sněmu ujednán a dnes jodnalo se
jen o jeho provedení na českém sněmě tvoříe
pouhopouhou jednu třetinu ze zástupců českého
lidu, který v zemi je většinou dvoutřetinovou
Nespravedlnosti dopustil by se každý, kdo
by za tento bídně zrůdný nepoměr vinnými čini
poslance české; vinu má špatné zřízení zemsko
a nenárodní i nelidová politika kurie velkostat-
kářské. Jak by se změnily mocenské poměry
uvnitř sněmu, kdyby velkostatkářská kurie za
ujala postavení jiné, příznivější české většině
země! Pak by se „klíč“ pro volby sněmem pro
váděné stal ocelovým klíčem pro otevření bran,
kterými by celá chorá politika zemská prošla
přímo k mistům, kde jí kyne ozdravění.
Toho je bohužel celá země dosud dalek
Němec
Němei
16
article
I pochopí každý, že posl. dr. Šakrda úsilně tlu-
mil české rozhořčení, když při prvním článku
jednacího pořadu, při zřizování komise rozpo-
čtové, dal projev velikému sebezapření, jež vol
by ty poslancům českým ukládají. Rázně ohra
dil se dr. Škarda zároveň proti zanedbávání
zemského sněmu vládou; jeho prohlášení, že h
příště poslanci češti nestrpí, ukládá aspoň svo-
bodomyslným poslancům českým i na říšské
radě vážný politický závazek pro budoucnost,
stejně jako všečeský požadavek, aby sněmu do
stávalo se k zasedání tolik času, kolik ho po
třebuje k vyřízení svých ústavních povinností
Že dr. Škarda řekl, co všichni čeští po
slanci lidoví mají na srdci, dosvědčuje fakt, že
předseda sdružení neodvislých poslanců če
ských, dr. Baxa, se připojil ke všemu, co dr
Škarda prohlásil. Že dr. Baxa připojil ku pro
testu tomu některé positivní požadavky, plyne
z poměrů, za kterých sněm je shromážděn.
doktor
Šakrd
Škarda
Baxa
17
article
Sebezapření českých poslanců bylo do
vršeno, když hlasovali pro návrh bývalého mar
šálka knížete Jiřílo z Lobkowicz, aby komise
rozpočtová byla volena kuriemi, každou po de
víli členech. Němci ovšem přešli hladce po tom
to zlatém mostě.
Stejně zřízeny byly všechny dosavadní ko-
mise. Navrhovali je střídavě dr. Škarda, km. Jiř
z Lobkowicz a dr. Eppinger, některé též hr
Buquoy a hr. Ervín Nostitz, konservativní velko
statkáři kn. z Lobkowitz a hr. Buquoy česky
německy, ostatní svým rodným jazykem.
Dle výroku nejvyššího maršálka prince
Ferdinanda Loblovice měly se komise hned po
volbě ustaviti. Pan maršálek měl při této výzvě
na mysli neodkladné zahájení prací, pro ně již
připravených. Leč komise se neustavily, jednak
proto, že po velbě jich členové nezůstali pohro-
madě, jednak proto, že nebyl do všech podrob
ností ujednán klič pro volby předsednictva ko
misí. Pověstný, nedocenčný a ani dosti nezkriti
sovaný klič, od dřivějška zděděný, otvírá totiž
také dvéře ku předsednictvům v komisích a stro
davě je přiděluje Čechům, velkostatkářům
Němcům. Dle klíče se už jednotlivé skupiny po
dělily o předsednictva ve všech dosavadních ko
miších, vyjma jen komisi pro veřejné práce; jej
předsednictví chtějí ústavověrní velkostaitkáři.
Jiřílo
Lobkowicz
Němec
Jiř
doktor
Eppinger
Buquoy
Nostitz
Ferdinand Loblovice
Čecho
Lobkowitz
18
article
Ale čeští poslanci zamítají tento požadavek,
ro-rava zástupců stran po sezení sněmu nedo-
spěla ještě ke shodě. Přestalo se tedy na volbe
kemisí kuriemi; tento akt znamená pro každou
kurii jedenáct voleb, jedenácteré sčítání hlast
a jedenáct protokolůl
Z dotazů, jimiž sněmovní schůze začala
skončila, vzbudí národní zájem český, trpee
dlotčený, jistě ostrá intorpolace posl. inž. drn,
Kaftana o porušení zákonně i smluvné rovno
právnosti jazykově při zevní úřadní činnost
mistní dráhy teplicko-poříčské, a neméně dva
výrazné národně-politické dotazy poslance dra
Škardy.
Včasné návrhy podali jednak posl. dr
Schuster, jednak posl. Papoušek, včasný dotan
dr. Jeřábek.
Jako všecky dosavadní, stejně dnešní schůze
sněmu poskytla charakteristické dokumenty pro
politiku českých Němců. V minulých schůzí
žádali kardinální ústavní přetvoření země, všaké
změně volebního řádu nejnápadněji se vyhnuvš-
naprostým mlčením o ní, mimo sněmovnu hrozt
obstrukel, nebudou-li splněny jejich požadavky.
o nichž lze jednati jen tehdy, bude-li parlamen
dělným; při hrozbě své trvají, ale před volbou
komisí promluvil německý pokrokovec dr. Nitsche
řeč úplně prosáklou opportunismem, hned pone
však nabubřelou interpelací žádají okamžitě
sesazení chefa zemského úřadu pro pivní dávku,
rady z v. dra. Pilaře a zatím co »Volksrat-
ukládá Němcům, aby se učili česky, navrhuj
V drobném prosejít
rnní číslo o sebě . . . za 85
opoledni . . . . . . . za 2h
Ve úlialkách na vonkovo
ranní čislo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . 4h
Inserát
platí se hotově zapřei.
Přečplacaní a inserty přijímá nůmlnl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nachánejí se těž redakne
tlskárna s ezpedice „Nárudních Llsta“
Dakopisy so nerracsji.
Ing
Kaftan
Škarda
Schuster
doktor
Jeřábek
Němec
Nitsche
Pilař
Nárudne Llsta
Dakopisa
19
article
jejich poslanci — tlumočníky pro český sněm,
koketujíce při tom s úkazem vzdělanostního
nedostatku u muže v české zemi veřejně půso-
bicího: neznalosti češtiny, ostatně ještě k tomu
nemotornou nepravdou, ježto převážná většina
Němců — ne-li všichni — ve skutečnosti znají
tolik česky, aby mohli sami přímo a dobře
sledovati vše, co se ve sněmovně mluví po
česku.
Kdyby tudiž kdokoli řekl, že češlí Němci
provozují malichernou politiku a že nemají mezi
sebou ni jediné hlavy politicky opravdu vynika-
jící — měl by pravdu.
Bohužel: právě rozhodující činitelé v
státě umožňují politiku i zmatky, prýštící z po-
stupu českých Němců po všecken věk a nyní
neméně!
Něco se připravuje! Nemůže ujíti pozor-
nosti, že ministr obchodu dr. Fiedler, který je
poslancem českého sněmu, nebyl od prvn
schůze na sněmě pražském, kdežto ministn
krajan Prášek, který zemským poslancem není,
dli v Praze při českém sněmování. Co znamená
jeho nynější zájezd do Prahy, vílačeno je do
skořápky tajností. Dnes po sezení sněmu měly
za účastenství ministra Práška společnou schůzi
parlamentní komise říšských poslaneckých sdru-
žení českých: »Českého klubu« a klubu agrár-
ního. Jde tudiž zjevně o souvislost české poli-
tiky v parlamentě zemském a říšském.
Němec
doktor
Fiedler
Prášek
Praha
20
article
Nojvyšší maršálek zemský princ Ferd. Liobkovic
zahájil schůzi o 11. hod. 15 min. dopol
U vládního stolu místodržitel král. českého hr
Coudenhove a místodržitelský rada Kosina.
Galerie byly obsazeny úplně
Spisů došlo od 18. do 21. t. m. 43, mezi nimi
zpráva zemského výboru o zřízení další stolice pří-
rodních věd (zeotechníky) při hospodůřských akade-
miích v Táboře a Libverdě, pak dvě stižnosti proti
volbě dra. Lub. Jeřábka poslancem zemským z
Menší město pražské.
Petic podáno bylo 18. 4. m. dle seznamu dnes
vydaného 115
Zprávy předsednictva.
Osmidenní dovoloná byla povolena poslancům
hr. Clam-Gallasovi a kn. Rohanovi
Svou nepřitomnost v minulé schůzi omluvil do-
datečně posl. Holoubek; pro dnešní schůzi omluvil
svou nepřítomnost churavostí posl. dr. Maly.
Ferd
Coudenhove
Kosina
Jeřábek
Gallas
Rohan
Holoubek
doktor
Malo
Tábor
Libverda
21
article
Návrhy
podali poslanci: P. Fr. Blahovec, Václ. Dveřák a sp.
na zřizení šestiměsičního stálého kursu dřevařského
v Husinci, Vacek, Mohl a sp. na zřízení vyšší za-
hradnické školy české v král. českém, Stan. Mayer
a sp na udělení zemské a slátní subvence obci By-
lenici v okr. sušickém, šl. Stransky a sp. na zřízení
zemského ústavu pro epilepliky, Lande a sp. na
poskytnutí zemské a státní subvence občanům okresů
mosteckého a jirkovského, postiženým živelními po-
hromami, Lipka a sp. na poskylnutí zemské subvence
okresům ústeckému n. L. a chabařovickému na stavbu
silnic, dr. Frengl a sp., aby vláda byla vyzvána, aby
předložila zemskému sněmu osnovu zákona o práv-
ních poměrech rytářství v řekách českých, Relchalt
aby zemský výbor jednal s vládou o založení veřej-
ných knih po vzoru knih pozemkových pro lodi říční.
Blahovec
Václ
Vacek
Stan
Mayer
doktor
Frengl
Francie
Lipka
zákon o práv
22
article
Posl. Cyrill Papoušek a sp. podali návrh na změ-
nu § 17. zákona ze dne 5. března 1888 čís. 19 z. z.
kterým upravují se
vořejnoprávní poměry všeobecných vežejných ne-
mocnie
v král. českém. V návrhu se dovozuje: V době 20 let,
co vydán byl zákon o úpravě veřejnoprávních po-
měrů všeobecných veřejných nemocnic v královslví
českém, poměry těchto nemocnic velice se změnily,
takže bylo by potřebí ustanovení tohoto zákona po-
drobiti rovisi. Nutné zejména změny vyžaduje § 17.,
kterýž ustanovuje, že náklad na nové stavky, pří-
stavby a přestavby všeob. veřejných nemocnic, jakož
i na nové vnitřní jich zařizení mají něsti pouze ti,
kdož ústav zřídili, tedy zvláště obce a okresy. Nyní
stává se často, že nemocnice, kterou vystavěl sobě
okres s velikým nákladem, používají více než z polo-
vice obyvatelé a příslušníci okresů jiných, ano stává
se, že nemocnice jest nemocnými z jiných okresů
tak přeplněna, že vlastní příslušníci musí býti odmí-
táni. Následkem toho nemocnice, která by pro po-
Posl
Cyrill Papoušek
23
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Kujeba z Mejta.
Zavílal mezi nás, sklíčené deštivou nepo-
bodou a sychravou, lezavou zimou letošního
srpna, čiporný rodák z Vysokého Mýta a bavi
v nenucené náladě všecky mrzouty všelijakým
rozprávkami. Střídala se řeč, až došlo na vtip-
kování dovádivého „Kujebáka z Mejta“. „Proč
se říká Kujebák?“ naléhali někteří na něho.
Něco věděl a vyprávěl, ale bylo toho málo. Za-
donili, co prý tomu říká historie? Naznačil jsem
hlavní dolady o tom, proč se posmívají Vy-
sokomýtským tímto názviskem, a slíbil jsem
až se do Prahy vrátím, že to sestavím všecko
do fouillotonu. A tu je.
Proti vykladačům pověsti o Kujebovi teprv
z doby Josefa II. (viz dále) svědčí několik bez-
pečných zápisů již ve stol. XVII. Uvádí-li se
mezi staročeskými příslovými již z počátku
XVII. věku z tehdejšího podání lidu českého po-
směšné pořekadlo „Kujeba z Mejta“, vyroz-
umíme snadné, že to byl již posměšek značně
rozšíený a všeobeeně známý a užívaný.
Přezdívku „Ty Kujebo“ nalezl mistr Winter
ve viničné knize archivu král. hlavního města
Prahy č. 9. a sice ponejprv r. 1592, jak vypra-
vuje v Staropražských novelách str. 173. Tu
opět předpokládáme, když se tak nadávalo, až
se ta sváda dostala před soud pana perkmiste
hor viničných, že to byla urážka, tenkráte obec-
ně známá a vykládaná za hrubé provinění,
K dokladům známým vypisuji nový, posud
nejstarší a nepovšimnutý. Bartoloměj Havlík
Srnovec z Varvažova, přední písař radní Nového
Města Pražského, přeložil vlašskou knihu Šte-
fana Gvazy O ctném a chvalitebném v světě
obcování. Havlík zemřel r. 1610. Překlad jeho
přehlédl a poopravil známý spisovatel Jiři Karel
z Karlsperka a svěřil k vydání bratrovi Danielovi
Karlovi z Karlsperka. Kniha vyšla r. 1613. Če-
ský text není otrocky věrný překlad vlašského
originálu. Havlík i Karel (Carolides) z Karl
Kujeba
Mejta
Kujebák
Josef II
Winter
Havlík Srnovec
Havlík
Jiř Karel
Daniel
Karel
Carolides
Vysoký Mýto
Praha
Varvažov
Nový město
archiv král
Štefana Gvaza
Karlsperka
Karl
24
article
perka vplétali rázovitá úslovi, pořekadla domáci
Vzpomněli si při tom i na Kujebu z Mejta.
Při družném hovoru podán prý koflík panu
Vilémovi, kterýžto, přiloživ jej k ústům, řekl
„I já, jsa voskovým, k ohni se navracuji.“ I řekl
k tomu pan rytíř: „K takovému ohni máme ve-
sele přistoupati, ano i za času ke kvasům a přá-
telským poseděním přivykati, v té nadějí, že
spíše zvítězíme, nežli bychom se strachovali
že budeme přemožení. Nebo kdož takovým bo-
dům nepřivykne, avšak druhdy, buďto dobro-
volně, anebo náhodou a z mučení k nim se z
hodí, chce-li s jinými jednostejné kratochvíle
rozkoše účasten býti, tehdy takový konečně
sebe zavazuje, i nějakými divnými a neobyčej
nými morovatými věcmi mozek svůj naparuje
po nichž snadně poznán bývá, že jest Johan
nes in eodom aneb kujeba z mejta!“
Smysl jasný: Výstraha, kdo nepřivykne časem
pijanským mravům a společenským řádům př
schůzkách přátelských, málo snese a bezděky
prozradí to svým chováním, že je Kujeb
z Mejta! Tedy doklad z r. 1613.
Kujeba
Mejta
Vilém
Johan
Ted
25
article
Historikové snažili se vyhledati v minulost
Vysokého Mýta osobnosti, jichž by se týkalo po
řekadlo. Al. V. Šembera ve své knize o Vysokém
Mýtě na str. 122 v poznámce klade Kujebu do
století XVI., dodávaje, že to nepochybně by
Jiřík Kujeba, jejž r. 1578 uvádějí knihy měst
ské za držitele domu, z jeho příbuzenství. By
prý to křiklavý švec, jenž o jarmarcích rád hád
ky začínal, pročež se dlouho ještě po jeho smrti
při podobných rozepřích říkávalo: „Tenť se
hádá jako Kujeba z Mýta.“ Jiní opět pokládají
ho za člověka šprýmovného, jenž svými dobrými
nápady a žerty lid obveseluje, v celém okoli
pověstným se učinil. Herm. Jireček v dějinách
Vys. Mýta 1884 dále ještě dodává: „Nám bylo
v padesátých letech vypravováno od soused
Šimona, že Kujeba byl houslař dobrý, při svat-
bách velmi hledaný.
Pavel Stránský v Respublica Bojema roku
1634 zná z tehdejší tradice lidově posměšek
„Není než Kujeba z Mejta“ a značilo to: zpo
zdilec, nejapa, hlupák. Žil prý v době dávné
Stránský dobře znal lidové pověsti a v latinský
text vkláídal české znění lidových přísloví, ná-
zvů a pod. Vzpomněl-li si také na Kujebu
z Mýta, svědčí to bezpečně, jak Kujeba tenkráte
již zdomácněl v lidovém podání, kdy nelicho-
tivý název „hlupák“ opisoval se mírnějším po-
sudkem o Kujebovi z Mejla.
Dobrovský upozorňuje ve vydání Českýel
přísloví str. XIII., že také Jan Kořínek do svých
Starých pamětí kutnohorských r. 1675 vloži
vedle jiných přísloví též pořekndlo, tenkráto
oblíbené: „Hloupější nad Kujebu z Mejta“. Vý-
znam u Kořinka shoduval by se tedy s výkladem
Stránského.
Uvedené doklady, čerpané z lidového po-
dání ze začátku věku XVII., dokazují, že se
pořekadlo týká osoby starší, snad z věku XVI.
V Šembera
Kujeba
Jiřík Kujeba
Jireček
Šimon
Pavel Stránský
Mejta
Stránský
Mejla
Dobrovská
Kořínek
Vysoký Mýto
Mýto
Respublica
26
article
Zatím vznikaly pokusy, zjistiti historicky Kujebu
z Mýta, jednak pro polovici věku XVII., jednak
až do doby čísaře Josela II. V rukopisné Pa-
mětní knize Knířovské na str. 28. K. Nevečeřel
vypravuje: V Mýtě žil Jakub Kujeba, muž svár-
livý, neblaze proslulý po celém okolí, všude n
tropil hádku, svády, soudy. Kde se na trhu ozval
lomoz, hádka, říkalo se: „Mojtskej Kujeba m
tu zas ňáký křiky.“ To Nevečeřelovi vypravoval
Jindřich Varhaník, bývalý konšel Mýtský, muž
stařičký, jenž to slýchal od otce svého osm-
desátníka, kteréhož Nevečeřel za chlapectv
svého okolo r. 1739 znal; tento pak tu zprávu
měl od svých starších. To prý se potvrzuje sta-
rou knihou smluv, kterou Jindřich Varhaník
jsa starobylostí milovník, u sebe měl; v ní Ne-
večeřel se dočetl, že okolo r. 1650 Jakub Ku-
jeba koupil od souseda jakési pole; tu pak sou-
sed ten pro uvarování budoucích sporů žádal
rukojmí. Ta kniha smluv však při velikém po
žáru v Mýtě r. 1774 u téhož konšela Jindř.
Varhaníka shořela. Úsloví prý vzniklo, že se
říká o člověku svárlivém, křiklounovi: „To je
Mejckej Kujeba!“ Podle této zprávy Nevečeře-
lovy byl tedy Jak. Kujeba pověstný hádavým
křiklounstvím a touto činností proslul prý okolo
r. 1650, kdy následky války třicetileté nejen
rodné jeho město, ale i colý kraj přetěžce tížily-
Druhý pokus, zjistiti Kujebu v Mýtě, páítrá
v době Josefa II. — Primus Sobotka v Krato-
chvilné historii měst a míst v zomích koruny
svatováclavské str. 134 líčí rozmarnou historku
Vysokomýtští honosívali se výbornými pstruhy
Kujeba
Varhaník
Jakub Ku
Jindřichův
Josef II
Mýto
Krato
Knířovský
Primus Sobotka
V Mýto
27
article
Přihodilo se pak, že císař Josef II., konaje cesty
po Čechách, měl zavítati též do Vysokého Mýta
I rokováno o tom, kerak by vzácného hosta měl
uctíti, a konečně na tom zůstáno, že bude nej-
lépe uctíti císaře tím, co jest chloubou města
i krajiny: výbornými pstruhy. Stalo se. V usta
novený den očekávala voškorá obec s chutným
pstruhy císaře. Čekali, čekali — slunce už se
dávno přoválilo přes poledne, chýlilo se k ve-
čeru — císař nepřijížděl a opatrné městské rad
už kručelo pod vestami, jednak neustálým oče
káváním a v úzkostech trváním, jednak dlou-
hým, od samého rána postěním. Když se ko-
nečně okázala hvězda zvířetnice, prohodil kdos
z rady: „Trvám, že teď už nepřijede. Škoda
těch pstruhů. Což abychom sami do nich se da-
douce, ke cti a slávě našeho nejmilostivějšího
krále jich použili?“ Nikdy posud nebyl návr
přijat tak jednomyslně a bez debaty jako tento
Ale co čert nechtěl míti? Nazejtří rozlétla se po
jednou městem zvěst, že císař jede. Co si počít?
I sebrány na kvap ještě zbytky včerejších pstru
hů, jež si páni konšelé jakožto výslužku byli od
nesli, a přodloženy císaři, Císař chválil si pstru-
hy, že jsou dobré. „O to není; pstruhy jsou
dobré,“ osmělil se prohoditi jeden z rady, „ale
Vaše Milost královská měla přijeti včora, to by
si byla teprve pochutnala! Tohle jsou jer
zbytky.“ A poněvadž opatrný tento rada jmeno
val se Kujeba, zůstala Vysokomýtským přezdívk
„kujebáků“.
Josef II
Čechy
Vysoký Mýto
28
article
Tato pověst rozmanitě se ještě vypravuje
pozměňuje všelijak na poškádlení Vysokomýt
ských. Když prý panovník druhého dne pochva-
loval předložené ryby, pospíšil jeden pan měst-
ský rada s ochotrou vysvětlivkou: „Majestátnost
včera byli připraveni pstruhové ještě lepší!“
„A kam pak jste je tedy dali?“ — „l snědli
jsme je na padrt!“ — „lnu, inu, jste vy přece
jen, což je to platno, Kujebáci,“ doložil pr
Josef Il.
Ještě jinak vypravuje o tom Vojta Němeček
z Chrasti: V čase, kdy císař Josef dlel ve vý-
chodních Čechách, byl v Mýtě starostou jakýs
Kujeba. Mýtská rada zvěděvši, že císař do mě-
sta přijede, hodlala ho uctíti a nechala tedy
nachytati a připraviti k večeři pstruhy. V Mýt-
sku je značný chov pstruhů, jež dávány krá-
lovnám českým darem tak, jako na př. dával
Mělník víno a pod. Aby večeře včas byla hotova,
vyslán posel za město, by příjezd císaře hned
městské radě oznámil. Posel však se vrátil, řka,
že eísař dnes do města již nedojede.Otcové města
tedy připravené pokrmy sami snědli. Za ne-
dlouho na to císař dorazil do města a po přiví-
tání radou, ptal se po večeři. Po dlouhých okli-
kách vypověděl purkmistr, co s večeří se stalo.
Kujebák
il
Vojta Němeček
Josef
Kujeba
Chrast
Čechy
Mýto
29
article
Císař ptal se ho, jak že se purkmistr jmenuje;
„Kujeba“, zněla odpověď hlavy města, na c
císař: „Mně se zdá, že jste tu všichni Kajebáci.“
Proto říká se Vysokomýtským Kujebáci a také
čtveračivě městu říká se Kujebína, ten je z Ku-
jebiny!
Souhlasně podle vypravování Pavlíny Roblí-
kově zapsal Kl. Roháč, jak sousedé ve Vysokém
Mýtě, překvapeni nenadálou návtěvou, omlou-
vali se a tu prý jim pravil Josef II. žertovně:
„I vy Kujebáci, to jste mne napáchli.
Konec konou: Úsloví o Kujebovi je starší,
než vykládají pověsti historické, jistě, ne-li
z doby dřívější, stopujeme jeho oplibu do sto-
loti XVI. Podle všech uvedených svědectví byl
tedy Kujeba hašteřivý křikloun na trzích, ne-
rozuma a zase vtipkář šprýmovný, ba i houslista,
muzikant. Tak změnila pověst časem představu
osoby, známě z pořekadla. A kte. ou vlastnost
tohoto Kujeby vkládají do jména, kdož krajany
Kujebovy, Vysokomýťany, škádlívají názviskem
Kujebáci? Abychom si čtenáře ve Vysokém
Mýtě, budou-li tyto řádky čísti, nepohněvali, ra-
ději to nedopovime . . .
za e e
zes li
Kujebín
Pavlín
Klement
Roháč
Josef II
Kujebák
Kujeba
Kujebův
Vysokomýťana
Vysoký Mýto
30
article
Čeněk Zibri
Zibri