ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96d5d050-7731-11dc-8518-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 259, place 69, org 4, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. září 1908. Císlo 263.
5 article
fřebu vlaslního okresu úplně poslačila, musí býti značným nákladem rozšiřována, a to zase jen pro nemocné z okresů jiných, avšak nákladem jedině okresu domácího. Nynějším však nespravedlivým upravením otázky úhrady nákladu trpí velice i ne- mocnice samy. Vývoj jich jest vážně ohrožen, nebot vrchní správy nemocniční, zejména poplatně slab ších měst a okresů nemohou svým nemocnicím ze svých prostředků poskytnouti lakových polřebných zařízení, aby vyhovovala nejnutnějším a moderním požadavkům hyzienickým i vědeckým. Náprava v po- měrech těch zjednala by se nejlépe úplným pozem- štěním všeobecných veřejných nemocnic. Dřive však, než k télo dalekosáhlé reformě bude možno přikročili. nutno jest provésti naléhavou změnu uvedeného zá- kona za tím účelem, aby úhrada nákladů aspoňí na přístavby a přestavby a vnitřní zařízení spravedlivěji než posud byla rozdělena, aby všechen náklad ton nespočíval pouze na těch, kdož nemocnici zřidili. nýbrž aby uhražován byl také z části fondem zem- ským, z částí těmi sousedními okresy, jichž obyvu- telstvo a pěíslušníci v určité míře nemocnice použí- vají a po případě i přispěvkem slátu. Z těchto dů- vodů žádají navrhovatelé řečenou změnu zákona § 2. normálních stanov, nemocničních; po stránce Iormální žádají, by návrh přikázán byl bez prvního čtení kemísi pro záležitosti obecní a okresní. Posl. P. Fr. Blahovec a sp. podali návrh, týkajjící se stavby druhé koleje na slátní dráze v okresu stra- konickém.
Posl Blahovec
6 article
Německé požádavky v oberu žemského úřadnictvá. Posl. Peters a sp. podali návrh na úpravu usta- novování německých zemských úřadníků a zemských zřízenců, kterým se zemskému výboru ukládá, aby v době nejkratší předložil sněmu osnovu zákona jež by obsahovala tyto zásady: 1. stanovení trvalého poměru v počíu ně- meckých a českých zemských úřadníků a zemskýci zřízenců podle kulturního významu a velké bern poplainosti Němců v Čechách 2. stanovení vyššího dočasného přechodného poměru při uslanovování a předběžném poznamená- vání německých úřadníků a zřízenců, aby již v kratší době (nejméně 10 le0 mohlo se docíliti poměrného počtu ustanovených německých úřadníků a zřízenců. který by vyhovoval zásadě, v odst. 1. vyslovené; 3. stanovení zásadní přípustnosti německýeh úřadníků a zřízenců vyšší třídy do všech obor zemské služby; 4. stanovení zásady, že pro jmenování úřadníků v zemské službě není polřebí vyšší kvalifikace, než jakou stát vyžaduje od svých úřadníků; 5. stanovení závazného práva navrhovacího pro německé přísedící zemského výboru (ve vzájemném pořadí s českými) na poznamenávání, po případě ustanovování podle poměrného počtu, uvedeného odst. 1. a 2. Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrl Fez prvního čtení přikázán byl komisi, která bude dosazena pro záležitosli zemského zřízení. Další návrhy. Posl. Vojiěch Prášek a sp. podali návrh na udč- lení dodatečné suhvence obci Kamýku na postavení mostu a na udělení zemské a státní podpory poho- řolým v Arnoštovicích, posl. Müller a sp. na udělen velké subvence na slavbu okr. nemocnice v Reketnici. posl. dr. Koldinský a sp. na poskylnutí výstavního přídavku z fondů zemských učitelstvu škol obecných a měšťanských na Smíchově.
Posl Peters Němec Müller doktor Koldinská Čechy Kamýk Arnoštovice Smíchov
8 article
podali poslanci: dr. Jaromír Čelakovský a sp. k mí stodržiteli o zvyšování berních povinností obchod- nikům v Turnově, dr. Koerner a sp. k místodržiteli jako předsedovi zemské školní rady o pronásledování pokrokových učitelů v Ronově, Pavlíček, dr. Šviha a sp. k místodržiteli o nedostatečné právní ochraně české menšiny v Kašperských Horách. U pornšení rovnoprávnosti na dráze Poříčí— Toplice podali posl. inž dr. Kaitan a sp. k místodržiteli tente dotaz: Sněm království českého usnesl se k návrhu komise pro veřejně práce ve svém sezení dne 10. května 1899 ad čl. XXVI. a uložil zemskému výboru aby se vší rozhodností zakročil u c. k. vlády, by šetřena byla nejen u c. k. drah stálních, nýbrž u všech soukromých drah veřejných v král. českém povnoprávnost obou jazyků zemských zejména pokud se týče zařízení a správy veřejnosti sloužících. Zemský výbor oznámil c. k. v lá- dě toto usnesení sněmu, položiv prove- dení rovnoprávnosti obou zemských jazyků jako podminku každé dráze, ze- mí podporovaně.
doktor Čelakovský Koerner Pavlíček Šviha Kaitan Turnov Ronov kašperský hora Toplica
9 article
Také místní dráha Teplice—Poříčí obdržela pod- poru zemskou ve značné výši 800.000 K a již 4ím — dle sněmovního usnesení ze dne 6. června 1905 byla dána povinnost, na této trati šetřiti rovnopráv- nosti obou zemských jazyků při zařízení a správě Přes to byla na télo dráze veškerá označení staniční vyhlášky a pod. toliko v jazyku německém prove- Hena, ano z výstražných tabulek hotov nápisy české odstraněny, a rovněž i ho- tové oboujazyčně lístky jízdní zaměněny lístky pouze německými. Nehledě k tomu, že takovým způsobem Eyla zaručená rovnoprávnost obou zemských jazykův král. českém porušena, odporuje to ustane- vení čl. 20. organisačního statutu c.k státní správy železniční, dle kterého mus býti veškerá oznáčení, vyhlášky při drahách, stá- lem spravovaných, provedeny mimo německy též i v druhém jazyku zemském. Vzhledem k toniu, že rovnoprávné užívání obou
Teplice Poříčí
10 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Náhlá smrt slavného houslísty Pablo Sara sate v Biarrizu (21. t.m), klerou jsme včera stručně zaznamenali, vyvolává ve všem tisku nejživější úvahy o jeho umění a skvělé dráze životní. — Národnosti Španěl, narodil se Sarasate v Pamploně (v Pyre- neích) 10. března 1844. Už v šesti letech jako jedno z nesčelných »zázračných dětí« uspořádal vlastní koncert v Coruně a teprve polom se umělecky vzdě- lával a zdokonaloval v Madrídě a Paříži, kdež dostat roku 1857 — tedy třináctilelý — na konservatoři první ceny. Brzy na to podnikal už umělecké cestv po Evropě i po celém svělě. Léta 1869—1871 strávi v severní a jižní Americe. Trpěl bezmála třicet lel srdeční vadou, ale mimořádným šetřením zachoval si stále mladistvé vzezření a ohnivý temperament. Platil kdysi za prvního houslistu světa a také jako komponista španělských melodií byl svěloznámý.
Pablo Sar Španěl Sarasate Biarriz Pamplona Pyre Paříž Evropa jižní Amerika
11 article
Vystupoval několikráte i v Praze. V posledních le- tech ovšem byla jeho sláva překonána a pozapome- nuta pro celou řadu jiných virtuosů, kteří si dobyli světové pozornosti Mladoturecké hnutí a vítězství konsti- tuce v Turecku má svůj silný účinek arci i na všechen rozvoj žurnalistiky, života literárníhoa v neposlední řadě na divadlo turecké, sevřené dosu těsnými okovy censury zcela bezohledné. Ve všech divadlech Stambulu zavládlo nyní hnutí dosud nebývalé. V těchto dnech provozováno tam drama »Vlast« proslaveného národníbo básnika K emala beje, jebož díla dosud byla zakázána v Turecka, což však celkem nevadilo jeho poputaritě. Dle refe- rátů francouzských a anglických listů premiéra kusu se silně vlasteneckou tendencí měla průběh veskrze enthusiastický a jeho forma je velice poetická. Rozměrný a ovšem i nákladný podnik vše- obecné ruské bibliografie chystá naklada- telská firma A. L. Velichova v Petrohradě. Zatím ohlašuje tiskem vydání »Kriticko bibliografického ob- zoru zápisek, memoirů, denníkův a cestopisů, vyšlých ruským jazykem.« Dílo toto, jež béře v úvahu arci pouze knihy vyšlé v Rusku (nejen z ohledů censur- ních, nýbrž i pro obtíže, spojené se soupisem vydání ruských v Německu a zvlášť v Anglii i v Americe hojných), je výsledkem mnohaleté prace S. R. Mi n clova. Materiál jest uspořádán alfabeticky a vyjde ve dvou svazcích asi po 1000 stranách.
A L Velichův Praha Turecko Stambul Petrohrad Rusko Německo Anglie Amerika
12 article Hudba.
Hudba. V »Novém Vremeni« p. P. Konrsdí popisuje operstku »Revisore na lext, »zpracovaný podle Gogola«, složenou Adolfem Wenigem a dávanou n nokterém jevižti pražakém. Dojem Rusův byl docela zemských jazyků v král. českém již z ohledů bez- pečnostních a z ohledu na řádnou dopravu osob a zboží jest nezbytným, vzhledem k rezčiloní, kte- ré se veškerého lidu českěho zmocnilo následkem vylíčeného hrubého poru- šoni rovnoprávnosti obou zemských jdzyků při dráze, také českými pulo- středky podporované, jakož i vzhledemk nepochopitelnému jednání c. k. mini- sterstva železníc, táží se podepsaní: Je V. E. zmíněný případ znám a hodlá V. E. vším důrazem proti nešeiření rovného práva jazyku če- ského na této dráze zakročiti? O zamezení výroby vlasových sílěk dělmi školou povinnými podali posl. dr. Zimmer spol. k místodržiteli dotaz, v němž upozorňují, že sítkování čili výroba sítěk z lidských vlasů šíří se nadmíru jmenovitě v pohorských krajinách okres čáslavského, chrudimského, haberského, cholěbořské bo, přibyslavského atd. a jo jmenovitě pomecí dílek škole náležejících.
Gogol Wenig Rusův Zimmer
13 article
Výroba vlasových sftčk těchto, jež má po stránee hygienické i sociální velice škodlivé následky, provo- zuje se pravidelně od časného rána (4 hodin) pozdě do noci, často i do 10 až 12 hodin v noci, tedy 17 až 19 hodin denně v malých uzavřených místnostech. nedostalečně větraných, za nedoslatečného osvětlení ve dnech chmurných, za chabého osvěllení petrole- jového večer. Dlouhé bdění, nepřiměřené držení těla a značné napínání zraku působí nepříznívě jak cel- kově, tak na jednollivé ústroje dětské. Podporuji se tak vzník nedokrevnosti chorob ústrojí zažívacího a jmenovilě vývoj chorob pličních, zkřivenin, pře- krvení spojivek očních, únavy akkomodační činnosli oka a krátkozrakost. U dětí vznikává i značnější úna- va duševní, jevící se netečností, nedostatkem pozor- nosti, ochablou soudností. Úhony zdravolní, v zimě zístané, jen čáslečně napravují se na jaře a v lékč pobytem a pruací ve volné přírodě, a mnozí zlým návykem i v létě přednost dávají sedavému, škodli- vému zaměstnání před namáhavějším, však zdravěj- ším pohybem venku.
14 article
Největší nebezpečí pro výrobce vůbec; zvláště děli hrozí od nákazy, obsačené v materiálu vlaso- věm. Vlasy, dodávané různými „faktory“, zřídka kdy pocházejí od živých lidí; přečasto dávají se do obchodu vlasy z mrivol a to nejvice z různých ne- mocnic a pathologických úslavů, tedy z mrtvol osoh. jež byly sliženy chorobami nakažlivými, zejména tu- berkulosnu. O desinfekci vlasů, takto získaných a ze- jměna snad o slátním dozoru na desinfekci tulo, ne- lze vůbec mluvili. Sítkování, jemuž namnoze věnují se celé ro- diny, vzmáhá a pozšiřuje se na úkor všeobecných poměrů hospodářských; zrazování rodičů od zaměst- nání toho naráží přečasto na okamžité, byť i nepotrně výhody hospodářské, ježto výrobou tou vydělávai peníze jmenovitě i dílky malé, k jiné práci se ne- hodicí.
15 article
Osoby, sítkování se věnující odcizují se mim to těžší a namáhavější tělesné práci hospodářské čímž ztěžují se i všeobecná poměry hospodářské Z té příčiny táží se interpelanli místodržitele, c zamýšlí zaříčiti, aby sítkování bylo jmenovitě dětem školou povinným zamezeno. Lihorecká obchodní komora porušuje rovnoprávnost. Posl. dr. Václ. Škarda a sp. podali k místodržiteli tento dolaz o porušování zákonných ustanovení o rovnoprávnosti obchodní komorou libereckou: V pod- zimním zasodání sněmovním v r. 1905 učinili jsme k V. E. dolaz o porušování zákonných uslanovení o rovnoprávnosti ebchodní komorou libereckou. Ve směru tom nestala se po dnos žádná náprava. a s českou menšinou, dosahující téměř polovici ve- škerého poplatnictva, předscdnictve a kancelář ko- mory přes veškeré stížnosti a protesty stále jední dopisuje pouze jazykem německým. Če- ština vždy a všude napořád jest vylučována, Tak si počíná liberecká komora, ač komořy s českou vělšinou v jednání se stranami přesně šetří rov- noprávnosti, Z té příčiny činíme tento uctivý dobaz: Jest V. E. ocholna na základě fakt ve zmíně- ném dolnze dopodrobna vylíčených učiniti opastření, aby obchodní a živnoslénská komara liberecká přes- ně zachovávala rovnoprávnost, státními základními zákony zaručenou?
Posl doktor Václ Škarda
16 article
O nedostalcích české školy v Č. Krumlavě. podali posl. dr. V. Škarda a sp. k místodržiteli tenle dolaz: V Č. Krumlově zřízena byla v r. 1886 veřejná česká škola pro českou menšinu. Mísinosti školy te byly provisorně v domě čp. 153 v Horní ulici, z nichž se německá škola pro jejich nezpůso- bilost a nezdravost vystěhovala, na je- čen rok vykázány a městské obci krumlovské naří- zeno, aby vhodné místnosti pro českou školu do roka opatřila. d To se stalo ledy r. 1886. Česká menšína v Kru- mlově domáhá se laké od télo doby, od založení jme- nované školy, tedy přes 20 roků, nových, zdravých a zákonu odpovídajících místností pro tuto svou ško lu, klerá sestává ze čtyr tříd a jedně pobočky, avšak dosud mgrně, neboť škola ta je do dneška v těchte nezpůsobilých místnostech. Na opětné žádosti a stíž nosti konstatovala c. k. okresní školni rada v Krumlově o těchto místnostech ve svém rozhodnul ze dne 29. červenice 1896 tolo: Dle výsledku komisio- nálního šetření, ve dnech 8. a 310 lodna 1896 kona ného, nevyhovují místnosti české obecné školy v Krumlově, jež v přízemi domu č. 153 v Horní ulici umistěna jest, stávajícím předpisům a sice jsou obě místnosti na severní straně domu proli sobě ležící, jichž ckna do Horní ulíce vedou a v nichž dosud třídy II. a IV. umístěny byly, pro světnice školní z ce la jiný, než dojem českého obecenstva. České obecen- stvo se rozsýpalo smíchy. Rus byl rozmrzen. »Re visora« páně Wenigova nazývá »nesmyslným zkaže- ním gogolovské tvorbys a pochybuje dokonce, že by pan Wenig byl Slovan.
doktor V Škarda Wenigův Wenig Slovan Č . Krumlava Č . Krumlov Horní ulice Krumlov Rus český obecný škola v Krumlov
17 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Nejnovější úspěch Wilburn Wrighta. Z Pa- říže, 22. září. Ke včerejšímu lelu Wilbura Wri ghtn, kterým překonal světový rekord svého bratra Or- villa, se sděluje: Vzlet podniknut byl za ideálního počasí v přítomnosti 600 díváků. Wright vzal s se- bou vody a benzinu na 200 km a dobu 21/4 hod. Mo- tor aeroplanu pracoval neobyčejně pravidelně. Každ kruh, měřící přesně dva kilometry, přeletěl přístroj za 2 min. 36 vteř., což se rovná průměrně rychlosti 48 km za hodinu. Po letu 112 hodiny trvajícím snesl se aeroplan lehce na místě vzlolu. Diváci hrnuli so k míslu, vyslanec White spěchal k Wrightovi a s po- hnutím mu blahopřál. Wilbur Wright byl ještě vážnější než jindy při svých pokusech, nejspíše přispívala k této náladě vzpomínka na těžce zraněného bralra Mlčky pomáhal dopravili přístroj do kolny. = Ministr dcfraudaniem. Z Kodaně, 22. září.
Wilburn Wright Wri Wright White Mlček Or Kodaň km
18 article
Bylo zjištěno, že Alberti ztratil v akciích zlatých dolů částku asi jodnoho milionu, poněvadž však v poslední době na burse také mnoho vyhrál, že kalastrofa ne- byla zavíněna jeho bursovními spekulacemi. — Vražda proslitulky. Ze Lvova, 22. září. V noci na drešek přišla do hotelu poslodní třídy mladá dívka s vojákem a najali si pokoj, v němž se uzavřeli. Po nějaké době slyšel číšník sténání a na- lezl vejáka, jenž bezradně přecházel po chodbí a tázal se, kde je schodiště. Solva obdržel odpověď, ry- chle uprchi, kdežto dívka, která dosud stála u dvelí a tískla si ruku k prsoum, klesla k zemi. Přivolaný lékař zjistil smrt dívky následkem bodné rány smě- rem k srdci. Vrah byl po delším pronásledování do- paden. Udal, že se jmenuje Jan Podhorzynski, je 20 let slár a závodčím 15. pěšího pluku. Skryl tvář do rukou a opakoval jen: „Zavražil jsem ji.“ Usmr- cená jest 20letá prostitutka, s níž voják v různých místnostech ztrávil večer. Příčina činu jest neznáma.
Alberti Podhorzynski Lvov
19 article
= Cholera v Pelrohradě. Z Petrohradu, 22. září. Včera onemocnělo cholerou opět 366 osob a hlášeny 153 případy úmrlí. Na přání předsedy mi- nisterstva Stolypina bude se pokračovati ve vyučo- vání na čtyřech velkých obecných školách, které po- jmou skoro čtyři tisíce dětí. Vyučování, učebný ma- teriál, jakož i zaopatření, obdrží zde děti vždy bez- platně. Je to jediný městský ústav svého druhu. Z to má ministr vojenství a námořnictva poskytnouti nepoužívané místnosti svého ressortu pro nemocné. nezpůsob!lě a nelze ani nějakou adapřaci jich s účelem provésti; ostatní obě místnosti, na jižní straně budovy proli sobě ležící, v nichž dosud I.a III. třída umístěna byla, nejsou dle nynějšího slavu zcela způsobilé, avšak po provedení některých oprav lze jich ku provisornímu umístění dvou tříd nadále použiti; shledané závady při nich záleží v nedosta- tečných poměrech vzdušných a osvětlení a v nemož- nosti zákonného počtu 80 žáků v jedné třídě. Dále bylo zlištěno, že i záchody při škole té a tělocvična, na dvoře se nacházející, jsou nedostatečné a že zá- chody a hnojiště na dvoře hotelu „Růže“, k západní straně školy přiléhajícího, vzduch školy otravují. Nynesením c. k. zemské školni radyv Praze ze dne 6. listopadu 1899 bylo vysloveno, že místnosti, v nichž česká veřejná obecná škola v Kru- mlově jest umístěna, jsou nezpůsobilé a místni školní radě v Krumlově bylo nařízeno, aby se posta- rala o vhodhé, zákonným předpisům odpovidající umístění české veřejné školy v Krumlově.
Stolypin Petrohrad Praha Krumlov
20 article
Stížnost proti tomulo rozhodnutí c. k. zemské školní rady byla c. k. správním soudem dne 21. února 1900 zamitnula. Vhodné místnosti tyto měly býti v jedné budově. Tomuto nařízení místní školní rada v Krumlově vzdor stálým urgencím do dneška novyhověla. Při komisionálním řízení dne 31. čer- vence 1906 byl podán za účelem zlepšení nepřízni- vých stávajících poměrů při jmenované škole návrh, aby dvě třídy, které v nynější budově této školy v nezpůsobilých místnoslech v Horí ulici se nachá- zejí, v přízemí a v I. poschodí jižního křídla, které pro sebe uzavřeno jest, německé dívčí školy se umí- stily a aby ostatní dvě třídy v obou lepších místno- stech nynější budovy k jihu ležicích ponechány byly. Při tom buď připomenuto, že tím uvolněné místnosti v české škole bude se moci užívati k jiným školním, účelům, jako pro kancelář, pro konferenční síň a po dobně. Zároveň hlásili zástupci míslní školní rady, ž navržené místnosti v čas upraví, aby počálkem škol- ního roku 1906-7 k tomu účelu mohly býti ode- vzdány; v temto případě mohli by pak učitelé zá- chodu při bytu ředitele dívčí školy v II. poschodí po- uživati. Tento návrh byl přijat jakožto nové provi- sorium a místní školní rada se zavázala, místnosti ty do začátku školního roku 1906-7 upraviti. Zárovet bylo však české školní radě místní nařízeno, aby do 2 měsíců nový způsobilý projekt k umístění školy ke schválení předložila Jak nevážně místní školní vada v Krumlově roz hodnutí a sliby své bere, vysvílá a toho, že ve vý- měru ze dne 12. srpna 1906 nevyhověla předsevzal povinnosli, upraviti dvě mísinosti do začátku škol- ního roku v nově budově.
Zárovet Krumlov Horí ulice
21 article
Teprve v dubnu 1907 začala mlslnosti ty upra vovati a zase je neupravila dle příkazu jí daného Teprve od začátku května 1907 umístěny jsou dvě třídy české školy obecně v nové budově, takže jest dnes česká zkola ve dvou budovách a sice: 1. 2 třídy nalézají se ve staré budově čp. 153 v Horní ulici zde se nalézá také sborovna učitelská a pak dvorek, který n sloužiti za tělocvičnu. Místnosti této budovy jsou malé, nízké, nedo- statečně osvětlené a světlo přicházi učiteli do obli- čeje. Jsou to místnosti, které byly vícekráte a na- posled citovaným usnezením c. k. zemské školní rady ze dne 6. listopad 1899 č. 38.299 uznány za zce la nezpůsobilé a od té doby nebyly na nich žáde opravý provedeny. 2. 2 třídy jsou v budově něme- cké školy, 5 minut od budovy čp. 153 vzdálené. Jedna Uřída nalézá se v I. poschodi a byla pro školu zří- zena ze školníkova bytu. Při ní není řádný, pro 70 dětí, v té třidě se nalézajících, potřebný záchod. Druhá místnost jesť v přízemí v naprosto tmavě místnosti, vypadající jako sklepení a jest u ní opětně jen malý záchodek. Při těchto dvou třídích nenalézá se žádná tělo- cvična, nýbrž byli učitelé poukázáni, by s dětmi n ulici před kostelem cvičili. Také zde není žádná sbo- rovna pro učitele. Ko společnému zpěvu děli pře- cházejí z dolní budovy do hormi, což trvá pět miut.
22 article
Toto opčíné provisorní umístění polovice české školy jest naprosto nedostatečné, zákonu se příčící, zdraví dětí a učitelů škodlivé. Provisorní umístění školyv budově č. 153 v Horní ulici bylo povoleno r. 188e na jeden rok, trvalo však 21 rek. Nynějlí provisoriun chce obec krumlovská povážovati za definitivu, nebot podala proti výměru ze dne 12. srpna 1906 stížnost na c. k. zemskou školní radu v Praze, ve kleré se brání proti nařízení, zabezpečit škole české dobré místnosti. Stížnost tato dosud vyřízena nebyla. Tak obec krumlovská za 21 rok nezmohla se na nic ji- ného, než že na místě nezpůsobilých místností v do- savadní budově pořídila ještě dále 2 nové nezpůsobilé místnosti v jiné budově. Tak hledí česká škola po 21letém boji o slušné místnosti nové cestě, plné útrap. vstříc. Při této příležitosti nelze opomenout pouká- zati na další svízele české školy, jako: stále vět- ší a větší nátlak na české rodiče se strany německého obyvatelstva v Krumlově, aby dali děti do německé školy zapsati a pak na v pravdě desolátní poměry v učitelstvu, na této škol působícím. C. k. okresní školní rada, ve svém slo- žení úplně německá, prosadila jmeno vání řídicího učitele, zastupitelstvu města Krumlova zcela oddaného. Tento řidící učltel žije s českou naemnšinou od začátku svého jmenování v úplne disharmonii. Učitelé pod nim působící byli jsou úplně znechuceni, takže jeden jest stále ner- vosně nemccen a druhý, aby se poměrů, někdy ne- snesitelných, zbyl, vyžádal si dovolenou a působí na jiném ústavě. Následkem toho jest i učitelstv vesměs „provisorní“. Vším tím jest exi- stence české školy vážně ohroženal Z té příčiny činíme tenlo dolaz: Jest V. Ere Z Petrohradu, 22. září. (K. k.) Dnes one moenělo 417 a zemřelo 176 lidí cholerou. Nemocných je nyní 1561
V Ere Horní ulice Praha Krumlov Petrohrad
23 article
Tajemné dobrodružství. Z Londýna, 2 září. Miss Violet, dcera ministerského předsedy Aa- quitha, jenž dlí s rodinou na zámku Slainsu ve Skot- sku, vyšla si v sobolu večer na procházku. Po ná- vmtu zpozorovala, že zapomněla knihu a vrátila s ji hledat. Když dlouho nepřicházela, hledali ji oby- vatele zámku a o 11. hodině v noci ji nalezli ve mdlo- bách. Byla hned dopravena do zámku a lékař ji opč vzkřísil. O příčině nehody není nic známo. Mr. As- quith odpověděl na telegrafický dotaz jenem, že dceři už je dobře. Jak se praví, nejde prý o pád se skály, spíše se soudi, že miss Asquithova byla sti- žena nervovým záchvatem Záhadný přípod. Z Mnichova, 22. zář Na trati směrem k Dachavě bylo na strojníka, jenž stál ve svém vlaku u otevřeného okna, z vlaku, při- jiždějicího opačným směrem, vystreleno z revolveru. Strojník byl třžce raněn do ruky. Policie vyšetřuje záhadný případ. = Anglický vojenský aeroplan. Z Londýna 22. záři. Nový vojenský aeroplan anglický měl v so- botu poprvé vzlétnouti na zkoušku. Pokuz byl připra- vován ve vší tajnosti, dostavili se k němu jen odbor- níci a několik svědků, ale nezdařil se. Přec veškeru námahu se přístroj nevznesl = Srážka hasičského aulomobilu s omnibusem. Z Vídně, 22. září. (K. k.) Dnes dopoledne srazi se v Rotenturmstrasse automobil hasičské stráže s omnibusem, při čemž byl omnibus překocen a po- raněno 9 osob. Příčinou srážky jest sklouznutí auto- mobilu na vlbké dlažbě.
Violet Asquithův Dachava Londýn Aa Skotsko Mnichov Vídeň
24 article
= Cholera v Berlíně. Z Berlína, 22. září („Berl. Tgbl.“) Odpoledne dopraveny do Virchowovy nemocnice další 4 osoby, mezi nimi 2 Rusové. One- mocněli za příznaků cholery. = Vzduchoplavba. Z Paříže, 22. zákí. (K. k. Vzduchoplavec Malecot opustil dnes o 8.44 hod. do- pol. se svou vzducholodí remisu v Issy a plul do Va- nesu, zamířil potom do Malakova a vystoupil nad Meudenem do výše 500 m, načež vrátil se do Issy Učiniv několik obratů, přistál v 9.38 hod. dopol. = Mor. Z Vídně, 22. září. („Wr. Abdpost“. Mimo dva případy moru, vyskytnuvší se 18. t. m. Terstu na lloydovém parníku „Arcikníže Franlišek Ferdinand“, nevyskytl se jiný. Prolo přece učiněna rozsáhlá opatření. = Ku požáru v telefonní čentrále pařížské Z Pařlže, 22. září. (K. k.) Z veřejného telefonníhe místa bylu opět zavedeno telefonní spojení s Londý- nem a Brusselem, ocholna k tomu působitl, aly rppreee 1. provisorní umístění české školy v Č. Kr mlově co nejdříve přestalo a aby škola ta dostala řádné a zákonu vyhovující místnosti v jedné budově a aby 2. i v učitelských poměrech nastaly lepší a zdravější poměry? Další dolazy.
Berl Virchowův Rus Malecot Mor Ferdinand Berlín Paříž Issa Virginie Vídeň Terst Brusel dopolo
25 article
Posl. Heiser, Kasper a soudr. podali k míslo- držitoli dutaz o rozdělení drahotních přídavků, po- skytnutých obcí pražskou učitelstvu na obecných měšťanských školách v Praze. V dotazu se praví, že postupem městské rady pražské při rozdílení tčchto přídavků bylo poškozeno německé učitelstvo o částky od 5 do 190 K, pročež se obrátilo na zemskou školní radu se stížností, která dosud nebyla vyřízena. In- terpelanti se táží mísťodržitele, je-li jako předseda zemské školní rady ochoten, dopomoci učitelstvu n německých skolách v Praze k jeho právu. Dále se poukazuje v dolaze na to, že učilelé na německých školách pražských neobdrželi dosuď vý slavního drahotního přídavku, povoleného sborem obceních starších, ač učitelstvu na českých skolách byl již dne 28. července t. r. vyplacen. Místodržile se vyzývá, aby zakročil proti tomuto nezákonnému postupu pražské městské rady a zařídil, čeho třeb by německé učitelstvo v Praze nebylo odstrkován a hmotně poškozováno. Posl. Olto Fritz a soudr. podali k nejv. maršál kovi zemskému dotaz o různých nepřístojnostech př vybirání zemské dávky z piva Nejv. maršálek zemský připomenul k tomu, ze se dorozumí se zemským výborem o zodpovědění dolazu toho. Jednací pořad. Nejv. maržálek zemský prohlásil pak, že sněm je způsobilý platně se usnášeti Posl. sv. p. Hilprandteví povolena byl štrnáctidenní dovolená z příčin rodinných.
Posl Heiser Kasper Fritz Hilprandtevit Praha Ina
26 article
První debala.
27 article
Pryním článkem jednacího pořadu bylo zřízen komise rozpočtové. Posl. kníže Jiří z Lobkovic navrhl, aby rozpo- čtová komíse sestávala ze 27 členů, po 9 zvolených kuriemi z celého sněmu Přisedící zem. výboru posl. dr. V. Škarda (nár svob.) prohlásil, že jeho přátelé hlasovati budou pro návrh, ačkoli nikterak neuznávají zpěeob, kterým zástupcové českého národa jsou obme- zováni v komisích a výborech na jednu třetinu. Tento poměr je nespravedlavý a nesprávný proto, že neodpovídá ani počíu obyvatelstva českého v tomto království, ani počtu českých poslanců. Jen zřetele na urychlení sněmov- ního jednání rozhodly, že přátelé řečníkovi budou hlasovati pro návrh kníž Jiřího z Lobkovic.
Posl Jiří Lobkovic doktor V Škarda Lobkovice
28 article
Dr. Škarda vytkl pak ostře, že sněm nebyl posvěm zvolení po celého půl roku svo- lán k zasedání, ačkoli naléhavé práce dávno volaly po jeho svolání. Takového stavu nelze dále strpěti a čeští poslanci zakročí u příslušných kruhů, aby se stala náprava. Neboť když říšské radě povoluje se dosti času k vyřízení státních nezbyt- ností, nutno povoliti dosti času také zemskému sně- mu k vyřízení zemských nezbytností, neboť jest to korporace říšské radě koordinovaná, nikoli snad druhého řádu. (Výborně!) Posl. dr. Baxa (státopr. pokr.) protestoval jmé- nem neodvislých poslaneů proti klíči, dle něhož maji býti provedeny volby do komisí. Je smutným úka- zem, když češlí poslanci mají se spokojit s týmž po- čtem zástupců v jednotlivých komisích, jako poslanci němečtí. Jde dnes o to, aby v první schůzi bylo po- ukázáno k tomu, že české poselstvo nemůže se spo- kojit s tímto poměrem. Řtečník volal pak všechny české poslance bez rozdílu stran ku práci, aby ko- nečně celý nynější spuchřelý volební řád a celé dosavadní kurlátní zřízení bylo odstra- nčno. Připojiv se plně ku protestu, vyšlému z řa poslanců svobodomyslných, žádal dr. Baxa české po litiky, aby působili k obnovení vážnosti českého sně- mu, zejména k častějšímu jeho svolávání.
Posl doktor Baxa
29 article
Posl. Choc: Beck sám řekl, že nikdo o to nežáda než agrárníci a neodvislít Posl dn Baxas Mámo ado sico malou rmsenšin mezi českými poslanci, ale počet voličů, který za- stupujeme, je jistě tak úctyhodný, že máme právo. dovolivati se ostatních našich kolegů, by vyhradili nám přiměřené zastdupeni v komisích. (Pochvala.) Posl. Nitsche (něm, pokr.) prohlásil, že není če- ského jazyka tak znalý, aby mohl odpověděti na všechno, co jeho předřečníci uvedli. Konstatoval, ž on a jeho soukmenovci dobře vědí, že tvoři v zemi třetinu a Češi dvě třetiny obyvatelstva, avšak ano- malie, které se vyskytují ve složení zemského vý- boru a zemských ústavů, mohly by býti podle jeho přesvědčení přoce poněkud zmírněny jen blahovol- ným postupem a sprostředkováním velko- statkářů. V zemském výboru na př. jsou. Němci. ač tvoří více než třetinu obyvalelstva, zastoupeni jen dvěma členy. Zemská banka, jejimuž reditelstvu posl. Nitsche po léta náleží, má na př. 6 volených ředitelů, z nichž jsou 3 české národnosti, 2 velko- statkáři a rovněž Češi a on sám jediným lak zv. ně- meckým ředitelem. Řečník apeloval na velkostalkáře. aby svým sprostředkováním konečně poněkud zmír- níli odstrkování Němců Návrh kníž. Jižího z Lobkovic byl pak přijat Zřízení dalších komisí.
Posl Choc Beck Baxas Nitsche Čech Němec Jiží Lobkovic zemský banka
30 article
Vesměs bez debaty byly pak zřízeny kuriemi stejným dílem z celého sněmu komise: po návrhu posl. dra. Škardy 24členná komise škol- ská, po návrhu dra. Eppingra 12členná komise pro záležitosti Hypoteční banky, po ná- vrhu hr. Buqnoye 12členná komise pro záležitost Zemské banky, po návrhu dra. Škardy 12členný výbor legitimační, po návrhu dra. Eppingra 27členná komise zemědělská, po návrhu Ervína hr. Nostitze 27členná komise pro verejné práce, po návrhu dra. Škardy 27členná komise pro záleži- losti okresní a obecní, po návrhu dra. Eppingr 15ělenná kemise pro stavební řád. po návrhu kníž. Jiřího z Lobkovic 27členná komise živn o- stenská a po návrhu dra, Škardy 15členná komise petiční. Tím byl jednací pořad vyřízen Nejvyšší maršálek zemský vyzval pak kurie, by provedly volby zřízených komist, komise pak vy- zval, aby se hned us ta vily.
Škarda Ervín Nostitz Jiří Lobkovice
31 article Návrkiy a dotazy.
Návrkiy a dotazy. Posl. Jos. Novotný a spol. podali návrhi na po- skytnutí zemské a státní podpory pro chudé oby- vatelstvo pohorelé obce Záběhlé na brdské vyso- Posl. Br Nitsche, dr. Hackel a sp. podali návrl na deplnění § 14. jednacího řádlu zemského sněmu. Návrh zni: 8 14. jednacího řádu zemského sněmu království českého, znějící až dosuč: „ Občma jazy. kům zemským vyhražuje se též v jednáních sněmov- ních stejné právo, jim náležející“, budiž doplněn tímto dodatkem: „Jest tudiž každému poslanci vol no, zúčastniti se jednáni jazykem buď německým nebo českým. Podá-li ke své přednášce také překlad do druhého jazyka, budiž tento překlad čten, ale ji- nak budiž obsah ústního výkladu na požádání ve svých podstatných bodech přeložen přísežným llu- močníkem.“ Po stránce formální se navrhuje, aby tento ná- vrh byl přikázán zvláštnímu 12člennému výboru, d kterého každá kurie zvoliti má po 2 členech a cely sněm 6 členů. Pro stavbu dráhy z Černého Koslelce do Říčan.
Posl Novotná doktor Hackel Černý Koslelka Říčany British Nitsche
32 article
Poslanci dr. Václ. Schuster, Boh. Novák, dr. J s Fořt, A. Švehla a spol. podali návrh na poskytnut zemského příspěvku na stavbu místní dráhy Černý Kostelec—Ríčany. V návrhu se dovozuje, že dráha tato je zdůvodněna potřebami průmyslových, obchod- ních a zemědělských interesentů zúčastněného kraje. kterýž jest schopen dalšího hospodářského rozvoje jakmile se mu poskytne vhodné komunikační »pojení nehledíc ani k tomu, že drahou tou otevrou se po- sud zanedbávané krásné krajiny širšímu obecenstvu což pro blahobyt krajiny a odbyt zemědělských vý robků při poměrné blízkosti hlavního města nebude bez významu. Dráha tato má plnou oprávněnost ne- jen co do národohospodářské rentability nynější, ny brž i budoucí, poněvadž jest s to probudíti průmyslo- vou činnost ve zúčastněné krajině a zvláště též městě Kostelci nad Černými Lesy, kde pro další vý- voj a vzník průmyslu hospodárského, keramického i. přirozené podmínky jsou dány.
doktor Václ Schuster Boh Novák A Švehla Fořt Kostelec Kostelec nad Černá les
34 article
Poloha Koslelce nad Černýmí Lesy přimo vy bízí ke spojení tohoto města s okolními tratěmi a bylo by hospodářskou nesrovnalostí, kdyby město toto nemělo nabýti železničního spojení. Výhoda ho spodářská, jež by z toho spojení pro celý atrakční obvod této dráhy vzešla, doložena je nejlépe zlaci- něním dopravy, kteréž by železniční doprava na př. v nejdůležitější relaci Č. Kostelec—Řtíčany přivodila. Kdežto nyní činí sazba dopravy silniční v této relaci průměrně 50 h za 100 kg. činila by — vezme-li se tu za základ vyšší sazební barem místních drah českých — dle jednotlivých tarifních tříd 37 h, kle- sajic v dopravě méně cenných surovin až ne 15 h za 100 kg. Při tom však dlužno přihlížeti k tomu, že by při zhuštění dopravy, jež by postupným vývo- jem bezpečně nastalo, při důležitějších předmělech dopravních byly zajisté i zvláštní tarifní slevy po- voleny Délkn trati činí 15 kní a celkový stavební náklad jest vypočten asi na 1,600.000 K, z čehož čásť jest hrazena interesenty; mimo to není vyloučeno další spojení na Kouřím. Vzhledem k tomu, že jest zdůvodněna naděje, že stát poskylne za zůročení a umořování garancii 7094, dále že místní interesenti značnou částku upsalia že tudiž zemi nevznikne žádné značně obtížení, na- vrhuje se: Slavný sněme račiž se usněsti: 1. Za před- pokladu, že stát převezme garancii 709%, že místní interesenti zabezpečí kmenový kapitál alespoň 159%, budiž zbývající obnos uhražen pří- spěvkem zemským; 2. vláda budiž vyzvána, aby míslní dtáze Černý Kostelec—Říčany byla po- skytnuta zůročovací a umořovací garancie kvotou Názvy pražských ulic a státní úřady.
Říčan Č . Kostelec Kostelec pražský ulice kg
35 article
Posl. dr. Luboš Jeřábok a spol. podali k ml- stodržiteli tento dotaz: Jak z přečetných výnosů a výměrů úřadních vidno — poukazujeme zejména i na nedávno vydaný jízdní řád pražský — nešetří a neužívají do dneška c. k. státní úřady v král. hl. městě Praze — pokud ovšem jde o listiny, v jazyku německém sepsané — úřadních názvů pražských ulic, užívajíce zcela libovolného překladu; na př. stalo se, že v posledních dnech německými listy pražskými napaden byl i jeden okr. soud pražský, ano i zemský soud, že způsobem zcela korrektním a jedíně správným použily úradních ná- zvů a označování ulic pražských. kteréž známým ju- dikátem správního soudu za správné a zákonu odpo- vídající uznány byly. Ciníme proto k V. Exc. slušný dolaz: Jest V. E. lato vadná praxe c. k. státních úřadů v král, hl. mě- stě Praze známa? Hodlá V. E. mocí svého úřadu o to se přičiniti, aby stálními úřady v král. hl. městě Praze úřadní názvy a označování ulic náložitě byly respektovány a také i v německém jazyku sepsaných listinách úřadních ve vnitřním i zevním úřadování užívány byly?
Posl doktor Jeřábok Praha pražský ulice
36 article
Blib složilo pak několik poslanců, kteří nebyli při skládánl slibu přítomni v poslední schůzi. Příští schůze ve selo je ve čivrtek 24. t. m v 11 hod. dopol. Na jednacím požadu jest: 1. Zřízení komise pro vybudování obou jubilejních fondů, 2. zpráva zem- ského výboru o činnosti ckresních záložen hospodář- ských za rok 1906, 3. zpráva zemského výboru, kte- rou se předkládá osnova zákona o okresních zálož- nách hospodářských a kontribučenských fondech pe- něžních, 4. první čtení návrhu posl. Kropáčka a Hu- cla na vydání zemslého zákona o scelování pozemků, 5. první čtení návrhu posl. dra. Šubrta na zřízení stálých dobře kvalifikovaných rovisorů při zemské účtárně pro účty obecní, 6 první čtení návrhu posl. dra. Pazderky na postavení nové budovy pro sněm král. českého, 7. první čtení návrhu posl. Adlámka na zachování památek lidového umění v království českém Schůze Byla skončena o 12. hiod. 50 min.
Kropáček Hu Šubrt
37 article Volby zřízených komisí.
Volby zřízených komisí. Po sezení sněmu zvoleny byly sněmovní ko- mise, dnešním usnesením sněmu zřízené. Volby měly lenle vrpalaa do komine zemědělské byli zvolení kuril velkých statků: br. Cholek, Josel Meyer, Pilz, kn. Karel Schwarzenberg. Steyskal, Kreisl, Milner, kn. Rohan a dr. Mettal kurif měst: Kuchynka, Pavlíček, Babánek, Mohl. Grössl, Stahl, Hofmann, Zugeler a Iro kurií venkovských obeí: Krž, dr. Viš- kovský, Vinař, Vacek, Janovec, dr. Frengel, Laude, Reitterer a Besemüller. Do komise pro veřejné práce byli zvoleni: kurii velkých slatků: dr. Bärenreiter, hr. Erv. Nostitz, hr. Jan Schönborn, Gůnther. dr. Karlach, hr. Lažanský, Liebzeit, svob. pán Parisha dr. Frant. hr. Tbun; kuril měst: inž. dr. Kaftan, dr. F Maštálka, Mert, Laub, dr. Nitsche, Kiemann, Wotfa Schreiter; kurit venkovských obc!: Kotlant, Pa- poušek, Komárek, dr. Hnidek, Ungermann, Ansorge, dr. Kindermann, ryt. Kriegelstein a Stracho. Do komise legitimační byli zvolení: kurií velkých statků: dr. Damm, hr. Bedř. Deym, dr. Karlach a dr. Radimský kurií měst: dr. Podlipný, dr. Koldinský, dr. Schücker a dr. Funke; kurií venkovakých obeí: dr. Melhuba, Hucl. Ansorge a dr. Tobisch. Do komise pro záležilosti Zemské banky byli zvoleni: kurií velkých statků: provinciál Kabrhel hr. Lažanský, hr. Alfons Mensdorfl a hr. Jan Schön- born kuril měst: dr. Mašek, dr, Fořt, Maresch Keller; kurif venkovských o bef: Šmirous, Vaněk, Hofmann a Reichelt. Do komise pro záležilosti Hypoleční banky byli zvolení: kuril velkých statků: hr. Harrach, sv. p. Hildprandt, hr. Leopold Nostitz a br. Wolkenstein; kurií měst: dr. Körner, dr. Kotrbelec, dr. Knoll a Mellhardt; kuril venkovských obeí: Struna, Fencl hr. Kolowrat a šl. Stransky. Do komise školské byli zvoleni: kuril velkých statků: prelát Brusák, dr.
Cholek Josel Meyer Pilz Schwarzenberg Steyskal Kreisl Milner Rohan doktor Mettal Kuchynka Pavlíček Babánek Grössl Stahl Hofmann Zugeler Vacek Janovec Frengel Laude Reitterer Besemüller Bärenreiter Nostitz Schönborn Gůnther Karlach Lažanský Liebzeit Parisha František Ing Kaftan F Maštálek Merta Laub Nitsche Kiemann Wotf Schreiter Komárek Hnidek Ungermann Ansorge Kindermann Damm Deym Radimský Podlipná Koldinská Schücker Funke Melhuba Hucl Tobisch Kabrhel Mensdorfl Schön Mašek Fořt Maresch Keller Šmirous Vaněk Reichelt Harrach Hildprandt Körner Kotrbelec Knoll Mellhardt Struna Fencl Kolovrat Brusák Hypoleční banka
38 article
Burian, dr. Jaroslav princ Lobkowicz, hr. Jos. Nostitz, opat Roubíček, opat Helmer, dr. ryt. Jaksch a sv. p. Hrubý z Gelenj kuri! měst: Anýž, dr. Čelakovský, Čipera, Choc, Legler, Hütter, Mayer a Kutscher; kurií venkovských obel: Trojan, Slavík, Malkus, Máša, Ingrisch, Lössl, Müller a Meixner. Do komise rozpočtové byli zvoleni; kuril velkých statků: hr. Clam-Martinie, sv. p. Daesicky, sv. p. Hrubý z Gelenj, dr. Mettal, hr. Wallis, opat Pammer, dr. ryt. Perger, hr. Waldstein a dr. Radimský kurif měst: Maštálka, inž. dr. Kaftan, dr. Preiss, dr. Ulrich, dr Bachmano, dr. Maly, dr. Schreiner, Lipka a dr. Herold; kurií venkovských obcí: Kubr, Kotlant. Jan Dvořák, Žďárský, Svehla, Kasper, Jak. Richtor, dr. Roller a Peters. Do komise živnostenské byli zvoleni: kuril velkých statků: hr. Clam- Gallas hr. Chotek, dr. ryt. Kopetz, Kokeš, opat Pammer, br. Harrach, Liebzeit, Sleyskal a dr. Vopršálek kuriíměst: Krejčík, Němec, dr. Körner, Ho- loubek, Jirousek, dr. Sobotka, Strache, Glöckner Spies; kuril venkovských obel: Sochor, Huel dr. Melhuba, Fritz, Pacher, Schöflel, Morawetz, Kaul- fersch a Heiser. Do komise pro stavební řád byli zvoleni: kurií velkých slatků: sv. p. Brand. P. Labler, dr. Fr. hr. Thurn, kn. Traultmannsdorfla dr. Herrmann ; kurií měst: dr. Pinkas, dr. Koldinský, Či- pera, dr. Podlipný a dr. Jeřábek; kuril venkovských obeí: Maresch, de. Hackel, Walters, Poters a Zuleger. Do komise pro záležitosti okresní a obecní byl zvolení: kurií velkých statků: sv. p. Brand, br. Dobrzenský, hr. Eman. Mensdorfí, Sajfert, Stanislav Sib, dr. Weltrubský, opat Helmer, dr. Hermann a b. Fr. Deymy
Burian doktor Lobkowicz Nostitz Roubíček Helmer Jaksch Hrubá Anýž Čelakovský Čipera Choc Legler Hütter Mayer Kutscher Trojan Malkus Máša Ingrisch Lössl Müller Meixner Martinius Gelenj Mettal Pammer Perger Waldstein Radimský Maštálek Ing Kaftan Preiss Ulrich Bachmano Malo Schreiner Lipka Herold Kubr Kotlant Dvořák Žďárský Svehl Kasper Roller Peters Gallas Chotek Kopetz Kokeš Harrach Liebzeit Sleyskal Vopršálek Krejčík Němec Körner Jirousek Sobotka Strach Glöckner Spies Sochor Melhuba Fritz Pacher Schöflet Morawetz Kaul Heiser Brand P Labler Thurn Herrmann Pinkas Koldinská Podlipná Jeřábek Hackel Walters Poters Zuleger Dobrzenský Eman Sib Weltrubský Hermann František Deym Wallis Francie