3
masthead
23. září 1908. Císlo 263.
5
article
fřebu vlaslního okresu úplně poslačila, musí býti
značným nákladem rozšiřována, a to zase jen pro
nemocné z okresů jiných, avšak nákladem jedině
okresu domácího. Nynějším však nespravedlivým
upravením otázky úhrady nákladu trpí velice i ne-
mocnice samy. Vývoj jich jest vážně ohrožen, nebot
vrchní správy nemocniční, zejména poplatně slab
ších měst a okresů nemohou svým nemocnicím ze
svých prostředků poskytnouti lakových polřebných
zařízení, aby vyhovovala nejnutnějším a moderním
požadavkům hyzienickým i vědeckým. Náprava v po-
měrech těch zjednala by se nejlépe úplným pozem-
štěním všeobecných veřejných nemocnic. Dřive však,
než k télo dalekosáhlé reformě bude možno přikročili.
nutno jest provésti naléhavou změnu uvedeného zá-
kona za tím účelem, aby úhrada nákladů aspoňí na
přístavby a přestavby a vnitřní zařízení spravedlivěji
než posud byla rozdělena, aby všechen náklad ton
nespočíval pouze na těch, kdož nemocnici zřidili.
nýbrž aby uhražován byl také z části fondem zem-
ským, z částí těmi sousedními okresy, jichž obyvu-
telstvo a pěíslušníci v určité míře nemocnice použí-
vají a po případě i přispěvkem slátu. Z těchto dů-
vodů žádají navrhovatelé řečenou změnu zákona
§ 2. normálních stanov, nemocničních; po stránce
Iormální žádají, by návrh přikázán byl bez prvního
čtení kemísi pro záležitosti obecní a okresní.
Posl. P. Fr. Blahovec a sp. podali návrh, týkajjící
se stavby druhé koleje na slátní dráze v okresu stra-
konickém.
Posl
Blahovec
6
article
Německé požádavky v oberu žemského úřadnictvá.
Posl. Peters a sp. podali návrh na úpravu usta-
novování německých zemských úřadníků a zemských
zřízenců, kterým se zemskému výboru ukládá, aby
v době nejkratší předložil sněmu osnovu zákona
jež by obsahovala tyto zásady:
1. stanovení trvalého poměru v počíu ně-
meckých a českých zemských úřadníků a zemskýci
zřízenců podle kulturního významu a velké bern
poplainosti Němců v Čechách
2. stanovení vyššího dočasného přechodného
poměru při uslanovování a předběžném poznamená-
vání německých úřadníků a zřízenců, aby již v kratší
době (nejméně 10 le0 mohlo se docíliti poměrného
počtu ustanovených německých úřadníků a zřízenců.
který by vyhovoval zásadě, v odst. 1. vyslovené;
3. stanovení zásadní přípustnosti německýeh
úřadníků a zřízenců vyšší třídy do všech obor
zemské služby;
4. stanovení zásady, že pro jmenování úřadníků
v zemské službě není polřebí vyšší kvalifikace, než
jakou stát vyžaduje od svých úřadníků;
5. stanovení závazného práva navrhovacího pro
německé přísedící zemského výboru (ve vzájemném
pořadí s českými) na poznamenávání, po případě
ustanovování podle poměrného počtu, uvedeného
odst. 1. a 2.
Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrl
Fez prvního čtení přikázán byl komisi, která bude
dosazena pro záležitosli zemského zřízení.
Další návrhy.
Posl. Vojiěch Prášek a sp. podali návrh na udč-
lení dodatečné suhvence obci Kamýku na postavení
mostu a na udělení zemské a státní podpory poho-
řolým v Arnoštovicích, posl. Müller a sp. na udělen
velké subvence na slavbu okr. nemocnice v Reketnici.
posl. dr. Koldinský a sp. na poskylnutí výstavního
přídavku z fondů zemských učitelstvu škol obecných
a měšťanských na Smíchově.
Posl
Peters
Němec
Müller
doktor
Koldinská
Čechy
Kamýk
Arnoštovice
Smíchov
8
article
podali poslanci: dr. Jaromír Čelakovský a sp. k mí
stodržiteli o zvyšování berních povinností obchod-
nikům v Turnově, dr. Koerner a sp. k místodržiteli
jako předsedovi zemské školní rady o pronásledování
pokrokových učitelů v Ronově, Pavlíček, dr. Šviha
a sp. k místodržiteli o nedostatečné právní ochraně
české menšiny v Kašperských Horách.
U pornšení rovnoprávnosti na dráze Poříčí— Toplice
podali posl. inž dr. Kaitan a sp. k místodržiteli tente
dotaz: Sněm království českého usnesl se k návrhu
komise pro veřejně práce ve svém sezení dne 10.
května 1899 ad čl. XXVI. a uložil zemskému výboru
aby se vší rozhodností zakročil u c. k. vlády, by
šetřena byla nejen u c. k. drah stálních, nýbrž u
všech soukromých drah veřejných v král. českém
povnoprávnost obou jazyků zemských
zejména pokud se týče zařízení a správy veřejnosti
sloužících. Zemský výbor oznámil c. k. v lá-
dě toto usnesení sněmu, položiv prove-
dení rovnoprávnosti obou zemských
jazyků jako podminku každé dráze, ze-
mí podporovaně.
doktor
Čelakovský
Koerner
Pavlíček
Šviha
Kaitan
Turnov
Ronov
kašperský hora
Toplica
9
article
Také místní dráha Teplice—Poříčí obdržela pod-
poru zemskou ve značné výši 800.000 K a již 4ím —
dle sněmovního usnesení ze dne 6. června 1905
byla dána povinnost, na této trati šetřiti rovnopráv-
nosti obou zemských jazyků při zařízení a správě
Přes to byla na télo dráze veškerá označení staniční
vyhlášky a pod. toliko v jazyku německém prove-
Hena, ano z výstražných tabulek hotov
nápisy české odstraněny, a rovněž i ho-
tové oboujazyčně lístky jízdní zaměněny lístky pouze
německými.
Nehledě k tomu, že takovým způsobem Eyla
zaručená rovnoprávnost obou zemských jazykův
král. českém porušena, odporuje to ustane-
vení čl. 20. organisačního statutu c.k
státní správy železniční, dle kterého mus
býti veškerá oznáčení, vyhlášky při drahách, stá-
lem spravovaných, provedeny mimo německy
též i v druhém jazyku zemském.
Vzhledem k toniu, že rovnoprávné užívání obou
Teplice
Poříčí
10
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Náhlá smrt slavného houslísty Pablo Sara
sate v Biarrizu (21. t.m), klerou jsme včera stručně
zaznamenali, vyvolává ve všem tisku nejživější úvahy
o jeho umění a skvělé dráze životní. — Národnosti
Španěl, narodil se Sarasate v Pamploně (v Pyre-
neích) 10. března 1844. Už v šesti letech jako jedno
z nesčelných »zázračných dětí« uspořádal vlastní
koncert v Coruně a teprve polom se umělecky vzdě-
lával a zdokonaloval v Madrídě a Paříži, kdež dostat
roku 1857 — tedy třináctilelý — na konservatoři
první ceny. Brzy na to podnikal už umělecké cestv
po Evropě i po celém svělě. Léta 1869—1871 strávi
v severní a jižní Americe. Trpěl bezmála třicet lel
srdeční vadou, ale mimořádným šetřením zachoval
si stále mladistvé vzezření a ohnivý temperament.
Platil kdysi za prvního houslistu světa a také jako
komponista španělských melodií byl svěloznámý.
Pablo Sar
Španěl
Sarasate
Biarriz
Pamplona
Pyre
Paříž
Evropa
jižní Amerika
11
article
Vystupoval několikráte i v Praze. V posledních le-
tech ovšem byla jeho sláva překonána a pozapome-
nuta pro celou řadu jiných virtuosů, kteří si dobyli
světové pozornosti
Mladoturecké hnutí a vítězství konsti-
tuce v Turecku má svůj silný účinek arci i na
všechen rozvoj žurnalistiky, života literárníhoa
v neposlední řadě na divadlo turecké, sevřené dosu
těsnými okovy censury zcela bezohledné. Ve všech
divadlech Stambulu zavládlo nyní hnutí dosud
nebývalé. V těchto dnech provozováno tam drama
»Vlast« proslaveného národníbo básnika K emala
beje, jebož díla dosud byla zakázána v Turecka,
což však celkem nevadilo jeho poputaritě. Dle refe-
rátů francouzských a anglických listů premiéra kusu
se silně vlasteneckou tendencí měla průběh veskrze
enthusiastický a jeho forma je velice poetická.
Rozměrný a ovšem i nákladný podnik vše-
obecné ruské bibliografie chystá naklada-
telská firma A. L. Velichova v Petrohradě. Zatím
ohlašuje tiskem vydání »Kriticko bibliografického ob-
zoru zápisek, memoirů, denníkův a cestopisů, vyšlých
ruským jazykem.« Dílo toto, jež béře v úvahu arci
pouze knihy vyšlé v Rusku (nejen z ohledů censur-
ních, nýbrž i pro obtíže, spojené se soupisem vydání
ruských v Německu a zvlášť v Anglii i v Americe
hojných), je výsledkem mnohaleté prace S. R. Mi n
clova. Materiál jest uspořádán alfabeticky a vyjde
ve dvou svazcích asi po 1000 stranách.
A L Velichův
Praha
Turecko
Stambul
Petrohrad
Rusko
Německo
Anglie
Amerika
12
article
Hudba.
Hudba.
V »Novém Vremeni« p. P. Konrsdí popisuje
operstku »Revisore na lext, »zpracovaný podle
Gogola«, složenou Adolfem Wenigem a dávanou n
nokterém jevižti pražakém. Dojem Rusův byl docela
zemských jazyků v král. českém již z ohledů bez-
pečnostních a z ohledu na řádnou dopravu osob a
zboží jest nezbytným, vzhledem k rezčiloní, kte-
ré se veškerého lidu českěho zmocnilo
následkem vylíčeného hrubého poru-
šoni rovnoprávnosti obou zemských
jdzyků při dráze, také českými pulo-
středky podporované, jakož i vzhledemk
nepochopitelnému jednání c. k. mini-
sterstva železníc, táží se podepsaní:
Je V. E. zmíněný případ znám a hodlá V. E. vším
důrazem proti nešeiření rovného práva jazyku če-
ského na této dráze zakročiti?
O zamezení výroby vlasových sílěk
dělmi školou povinnými podali posl. dr. Zimmer
spol. k místodržiteli dotaz, v němž upozorňují, že
sítkování čili výroba sítěk z lidských vlasů šíří se
nadmíru jmenovitě v pohorských krajinách okres
čáslavského, chrudimského, haberského, cholěbořské
bo, přibyslavského atd. a jo jmenovitě pomecí dílek
škole náležejících.
Gogol
Wenig
Rusův
Zimmer
13
article
Výroba vlasových sftčk těchto, jež má po stránee
hygienické i sociální velice škodlivé následky, provo-
zuje se pravidelně od časného rána (4 hodin) pozdě
do noci, často i do 10 až 12 hodin v noci, tedy 17
až 19 hodin denně v malých uzavřených místnostech.
nedostalečně větraných, za nedoslatečného osvětlení
ve dnech chmurných, za chabého osvěllení petrole-
jového večer. Dlouhé bdění, nepřiměřené držení těla
a značné napínání zraku působí nepříznívě jak cel-
kově, tak na jednollivé ústroje dětské. Podporuji se
tak vzník nedokrevnosti chorob ústrojí zažívacího
a jmenovilě vývoj chorob pličních, zkřivenin, pře-
krvení spojivek očních, únavy akkomodační činnosli
oka a krátkozrakost. U dětí vznikává i značnější úna-
va duševní, jevící se netečností, nedostatkem pozor-
nosti, ochablou soudností. Úhony zdravolní, v zimě
zístané, jen čáslečně napravují se na jaře a v lékč
pobytem a pruací ve volné přírodě, a mnozí zlým
návykem i v létě přednost dávají sedavému, škodli-
vému zaměstnání před namáhavějším, však zdravěj-
ším pohybem venku.
14
article
Největší nebezpečí pro výrobce vůbec; zvláště
děli hrozí od nákazy, obsačené v materiálu vlaso-
věm. Vlasy, dodávané různými „faktory“, zřídka
kdy pocházejí od živých lidí; přečasto dávají se do
obchodu vlasy z mrivol a to nejvice z různých ne-
mocnic a pathologických úslavů, tedy z mrtvol osoh.
jež byly sliženy chorobami nakažlivými, zejména tu-
berkulosnu. O desinfekci vlasů, takto získaných a ze-
jměna snad o slátním dozoru na desinfekci tulo, ne-
lze vůbec mluvili.
Sítkování, jemuž namnoze věnují se celé ro-
diny, vzmáhá a pozšiřuje se na úkor všeobecných
poměrů hospodářských; zrazování rodičů od zaměst-
nání toho naráží přečasto na okamžité, byť i nepotrně
výhody hospodářské, ježto výrobou tou vydělávai
peníze jmenovitě i dílky malé, k jiné práci se ne-
hodicí.
15
article
Osoby, sítkování se věnující odcizují se mim
to těžší a namáhavější tělesné práci hospodářské
čímž ztěžují se i všeobecná poměry hospodářské
Z té příčiny táží se interpelanli místodržitele, c
zamýšlí zaříčiti, aby sítkování bylo jmenovitě dětem
školou povinným zamezeno.
Lihorecká obchodní komora porušuje rovnoprávnost.
Posl. dr. Václ. Škarda a sp. podali k místodržiteli
tento dolaz o porušování zákonných ustanovení o
rovnoprávnosti obchodní komorou libereckou: V pod-
zimním zasodání sněmovním v r. 1905 učinili jsme
k V. E. dolaz o porušování zákonných uslanovení
o rovnoprávnosti ebchodní komorou libereckou. Ve
směru tom nestala se po dnos žádná náprava.
a s českou menšinou, dosahující téměř polovici ve-
škerého poplatnictva, předscdnictve a kancelář ko-
mory přes veškeré stížnosti a protesty stále jední
dopisuje pouze jazykem německým. Če-
ština vždy a všude napořád jest vylučována,
Tak si počíná liberecká komora, ač komořy s českou
vělšinou v jednání se stranami přesně šetří rov-
noprávnosti, Z té příčiny činíme tento uctivý
dobaz: Jest V. E. ocholna na základě fakt ve zmíně-
ném dolnze dopodrobna vylíčených učiniti opastření,
aby obchodní a živnoslénská komara liberecká přes-
ně zachovávala rovnoprávnost, státními základními
zákony zaručenou?
Posl
doktor
Václ
Škarda
16
article
O nedostalcích české školy v Č. Krumlavě.
podali posl. dr. V. Škarda a sp. k místodržiteli tenle
dolaz: V Č. Krumlově zřízena byla v r. 1886 veřejná
česká škola pro českou menšinu. Mísinosti školy te
byly provisorně v domě čp. 153 v Horní ulici, z nichž
se německá škola pro jejich nezpůso-
bilost a nezdravost vystěhovala, na je-
čen rok vykázány a městské obci krumlovské naří-
zeno, aby vhodné místnosti pro českou školu do roka
opatřila. d
To se stalo ledy r. 1886. Česká menšína v Kru-
mlově domáhá se laké od télo doby, od založení jme-
nované školy, tedy přes 20 roků, nových, zdravých
a zákonu odpovídajících místností pro tuto svou ško
lu, klerá sestává ze čtyr tříd a jedně pobočky, avšak
dosud mgrně, neboť škola ta je do dneška v těchte
nezpůsobilých místnostech. Na opětné žádosti a stíž
nosti konstatovala c. k. okresní školni rada
v Krumlově o těchto místnostech ve svém rozhodnul
ze dne 29. červenice 1896 tolo: Dle výsledku komisio-
nálního šetření, ve dnech 8. a 310 lodna 1896 kona
ného, nevyhovují místnosti české obecné školy
v Krumlově, jež v přízemi domu č. 153 v Horní ulici
umistěna jest, stávajícím předpisům a sice jsou obě
místnosti na severní straně domu proli sobě ležící,
jichž ckna do Horní ulíce vedou a v nichž dosud třídy
II. a IV. umístěny byly, pro světnice školní z ce la
jiný, než dojem českého obecenstva. České obecen-
stvo se rozsýpalo smíchy. Rus byl rozmrzen. »Re
visora« páně Wenigova nazývá »nesmyslným zkaže-
ním gogolovské tvorbys a pochybuje dokonce, že by
pan Wenig byl Slovan.
doktor
V Škarda
Wenigův
Wenig
Slovan
Č . Krumlava
Č . Krumlov
Horní ulice
Krumlov
Rus
český obecný škola v Krumlov
17
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Nejnovější úspěch Wilburn Wrighta. Z Pa-
říže, 22. září. Ke včerejšímu lelu Wilbura Wri ghtn,
kterým překonal světový rekord svého bratra Or-
villa, se sděluje: Vzlet podniknut byl za ideálního
počasí v přítomnosti 600 díváků. Wright vzal s se-
bou vody a benzinu na 200 km a dobu 21/4 hod. Mo-
tor aeroplanu pracoval neobyčejně pravidelně. Každ
kruh, měřící přesně dva kilometry, přeletěl přístroj
za 2 min. 36 vteř., což se rovná průměrně rychlosti
48 km za hodinu. Po letu 112 hodiny trvajícím snesl
se aeroplan lehce na místě vzlolu. Diváci hrnuli so
k míslu, vyslanec White spěchal k Wrightovi a s po-
hnutím mu blahopřál. Wilbur Wright byl ještě vážnější
než jindy při svých pokusech, nejspíše přispívala
k této náladě vzpomínka na těžce zraněného bralra
Mlčky pomáhal dopravili přístroj do kolny.
= Ministr dcfraudaniem. Z Kodaně, 22. září.
Wilburn Wright
Wri
Wright
White
Mlček
Or
Kodaň
km
18
article
Bylo zjištěno, že Alberti ztratil v akciích zlatých dolů
částku asi jodnoho milionu, poněvadž však v poslední
době na burse také mnoho vyhrál, že kalastrofa ne-
byla zavíněna jeho bursovními spekulacemi.
— Vražda proslitulky. Ze Lvova, 22. září.
V noci na drešek přišla do hotelu poslodní třídy
mladá dívka s vojákem a najali si pokoj, v němž se
uzavřeli. Po nějaké době slyšel číšník sténání a na-
lezl vejáka, jenž bezradně přecházel po chodbí a
tázal se, kde je schodiště. Solva obdržel odpověď, ry-
chle uprchi, kdežto dívka, která dosud stála u dvelí
a tískla si ruku k prsoum, klesla k zemi. Přivolaný
lékař zjistil smrt dívky následkem bodné rány smě-
rem k srdci. Vrah byl po delším pronásledování do-
paden. Udal, že se jmenuje Jan Podhorzynski, je 20
let slár a závodčím 15. pěšího pluku. Skryl tvář do
rukou a opakoval jen: „Zavražil jsem ji.“ Usmr-
cená jest 20letá prostitutka, s níž voják v různých
místnostech ztrávil večer. Příčina činu jest neznáma.
Alberti
Podhorzynski
Lvov
19
article
= Cholera v Pelrohradě. Z Petrohradu, 22.
září. Včera onemocnělo cholerou opět 366 osob a
hlášeny 153 případy úmrlí. Na přání předsedy mi-
nisterstva Stolypina bude se pokračovati ve vyučo-
vání na čtyřech velkých obecných školách, které po-
jmou skoro čtyři tisíce dětí. Vyučování, učebný ma-
teriál, jakož i zaopatření, obdrží zde děti vždy bez-
platně. Je to jediný městský ústav svého druhu. Z
to má ministr vojenství a námořnictva poskytnouti
nepoužívané místnosti svého ressortu pro nemocné.
nezpůsob!lě a nelze ani nějakou adapřaci jich
s účelem provésti; ostatní obě místnosti, na jižní
straně budovy proli sobě ležící, v nichž dosud I.a
III. třída umístěna byla, nejsou dle nynějšího slavu
zcela způsobilé, avšak po provedení některých oprav
lze jich ku provisornímu umístění dvou tříd nadále
použiti; shledané závady při nich záleží v nedosta-
tečných poměrech vzdušných a osvětlení a v nemož-
nosti zákonného počtu 80 žáků v jedné třídě. Dále
bylo zlištěno, že i záchody při škole té a tělocvična,
na dvoře se nacházející, jsou nedostatečné a že zá-
chody a hnojiště na dvoře hotelu „Růže“, k západní
straně školy přiléhajícího, vzduch školy otravují.
Nynesením c. k. zemské školni radyv
Praze ze dne 6. listopadu 1899 bylo vysloveno, že
místnosti, v nichž česká veřejná obecná škola v Kru-
mlově jest umístěna, jsou nezpůsobilé a místni
školní radě v Krumlově bylo nařízeno, aby se posta-
rala o vhodhé, zákonným předpisům odpovidající
umístění české veřejné školy v Krumlově.
Stolypin
Petrohrad
Praha
Krumlov
20
article
Stížnost proti tomulo rozhodnutí c. k. zemské
školní rady byla c. k. správním soudem dne 21.
února 1900 zamitnula. Vhodné místnosti tyto měly
býti v jedné budově. Tomuto nařízení místní školní
rada v Krumlově vzdor stálým urgencím do dneška
novyhověla. Při komisionálním řízení dne 31. čer-
vence 1906 byl podán za účelem zlepšení nepřízni-
vých stávajících poměrů při jmenované škole návrh,
aby dvě třídy, které v nynější budově této školy
v nezpůsobilých místnoslech v Horí ulici se nachá-
zejí, v přízemí a v I. poschodí jižního křídla, které
pro sebe uzavřeno jest, německé dívčí školy se umí-
stily a aby ostatní dvě třídy v obou lepších místno-
stech nynější budovy k jihu ležicích ponechány
byly. Při tom buď připomenuto, že tím uvolněné
místnosti v české škole bude se moci užívati k jiným
školním, účelům, jako pro kancelář, pro konferenční
síň a po dobně.
Zároveň hlásili zástupci míslní školní rady, ž
navržené místnosti v čas upraví, aby počálkem škol-
ního roku 1906-7 k tomu účelu mohly býti ode-
vzdány; v temto případě mohli by pak učitelé zá-
chodu při bytu ředitele dívčí školy v II. poschodí po-
uživati. Tento návrh byl přijat jakožto nové provi-
sorium a místní školní rada se zavázala, místnosti ty
do začátku školního roku 1906-7 upraviti. Zárovet
bylo však české školní radě místní nařízeno, aby do
2 měsíců nový způsobilý projekt k umístění školy
ke schválení předložila
Jak nevážně místní školní vada v Krumlově roz
hodnutí a sliby své bere, vysvílá a toho, že ve vý-
měru ze dne 12. srpna 1906 nevyhověla předsevzal
povinnosli, upraviti dvě mísinosti do začátku škol-
ního roku v nově budově.
Zárovet
Krumlov
Horí ulice
21
article
Teprve v dubnu 1907 začala mlslnosti ty upra
vovati a zase je neupravila dle příkazu jí daného
Teprve od začátku května 1907 umístěny jsou dvě
třídy české školy obecně v nové budově, takže jest
dnes česká zkola ve dvou budovách a sice: 1. 2 třídy
nalézají se ve staré budově čp. 153 v Horní ulici
zde se nalézá také sborovna učitelská a pak dvorek,
který n sloužiti za tělocvičnu.
Místnosti této budovy jsou malé, nízké, nedo-
statečně osvětlené a světlo přicházi učiteli do obli-
čeje. Jsou to místnosti, které byly vícekráte a na-
posled citovaným usnezením c. k. zemské školní rady
ze dne 6. listopad 1899 č. 38.299 uznány za zce la
nezpůsobilé a od té doby nebyly na nich žáde
opravý provedeny. 2. 2 třídy jsou v budově něme-
cké školy, 5 minut od budovy čp. 153 vzdálené. Jedna
Uřída nalézá se v I. poschodi a byla pro školu zří-
zena ze školníkova bytu. Při ní není řádný, pro 70
dětí, v té třidě se nalézajících, potřebný záchod.
Druhá místnost jesť v přízemí v naprosto tmavě
místnosti, vypadající jako sklepení a jest u ní opětně
jen malý záchodek.
Při těchto dvou třídích nenalézá se žádná tělo-
cvična, nýbrž byli učitelé poukázáni, by s dětmi n
ulici před kostelem cvičili. Také zde není žádná sbo-
rovna pro učitele. Ko společnému zpěvu děli pře-
cházejí z dolní budovy do hormi, což trvá pět miut.
22
article
Toto opčíné provisorní umístění polovice české školy
jest naprosto nedostatečné, zákonu se příčící, zdraví
dětí a učitelů škodlivé. Provisorní umístění školyv
budově č. 153 v Horní ulici bylo povoleno r. 188e
na jeden rok, trvalo však 21 rek. Nynějlí provisoriun
chce obec krumlovská povážovati za definitivu, nebot
podala proti výměru ze dne 12. srpna 1906 stížnost
na c. k. zemskou školní radu v Praze, ve kleré se
brání proti nařízení, zabezpečit škole české dobré
místnosti. Stížnost tato dosud vyřízena nebyla. Tak
obec krumlovská za 21 rok nezmohla se na nic ji-
ného, než že na místě nezpůsobilých místností v do-
savadní budově pořídila ještě dále 2 nové nezpůsobilé
místnosti v jiné budově. Tak hledí česká škola po
21letém boji o slušné místnosti nové cestě, plné útrap.
vstříc. Při této příležitosti nelze opomenout pouká-
zati na další svízele české školy, jako: stále vět-
ší a větší nátlak na české rodiče se strany
německého obyvatelstva v Krumlově, aby dali
děti do německé školy zapsati a pak na
v pravdě desolátní poměry v učitelstvu, na této škol
působícím.
C. k. okresní školní rada, ve svém slo-
žení úplně německá, prosadila jmeno
vání řídicího učitele, zastupitelstvu
města Krumlova zcela oddaného. Tento
řidící učltel žije s českou naemnšinou
od začátku svého jmenování v úplne
disharmonii. Učitelé pod nim působící byli
jsou úplně znechuceni, takže jeden jest stále ner-
vosně nemccen a druhý, aby se poměrů, někdy ne-
snesitelných, zbyl, vyžádal si dovolenou a působí na
jiném ústavě. Následkem toho jest i učitelstv
vesměs „provisorní“. Vším tím jest exi-
stence české školy vážně ohroženal
Z té příčiny činíme tenlo dolaz: Jest V. Ere
Z Petrohradu, 22. září. (K. k.) Dnes one
moenělo 417 a zemřelo 176 lidí cholerou. Nemocných
je nyní 1561
V Ere
Horní ulice
Praha
Krumlov
Petrohrad
23
article
Tajemné dobrodružství. Z Londýna, 2
září. Miss Violet, dcera ministerského předsedy Aa-
quitha, jenž dlí s rodinou na zámku Slainsu ve Skot-
sku, vyšla si v sobolu večer na procházku. Po ná-
vmtu zpozorovala, že zapomněla knihu a vrátila s
ji hledat. Když dlouho nepřicházela, hledali ji oby-
vatele zámku a o 11. hodině v noci ji nalezli ve mdlo-
bách. Byla hned dopravena do zámku a lékař ji opč
vzkřísil. O příčině nehody není nic známo. Mr. As-
quith odpověděl na telegrafický dotaz jenem, že
dceři už je dobře. Jak se praví, nejde prý o pád se
skály, spíše se soudi, že miss Asquithova byla sti-
žena nervovým záchvatem
Záhadný přípod. Z Mnichova, 22. zář
Na trati směrem k Dachavě bylo na strojníka, jenž
stál ve svém vlaku u otevřeného okna, z vlaku, při-
jiždějicího opačným směrem, vystreleno z revolveru.
Strojník byl třžce raněn do ruky. Policie vyšetřuje
záhadný případ.
= Anglický vojenský aeroplan. Z Londýna
22. záři. Nový vojenský aeroplan anglický měl v so-
botu poprvé vzlétnouti na zkoušku. Pokuz byl připra-
vován ve vší tajnosti, dostavili se k němu jen odbor-
níci a několik svědků, ale nezdařil se. Přec veškeru
námahu se přístroj nevznesl
= Srážka hasičského aulomobilu s omnibusem.
Z Vídně, 22. září. (K. k.) Dnes dopoledne srazi
se v Rotenturmstrasse automobil hasičské stráže
s omnibusem, při čemž byl omnibus překocen a po-
raněno 9 osob. Příčinou srážky jest sklouznutí auto-
mobilu na vlbké dlažbě.
Violet
Asquithův
Dachava
Londýn
Aa
Skotsko
Mnichov
Vídeň
24
article
= Cholera v Berlíně. Z Berlína, 22. září
(„Berl. Tgbl.“) Odpoledne dopraveny do Virchowovy
nemocnice další 4 osoby, mezi nimi 2 Rusové. One-
mocněli za příznaků cholery.
= Vzduchoplavba. Z Paříže, 22. zákí. (K. k.
Vzduchoplavec Malecot opustil dnes o 8.44 hod. do-
pol. se svou vzducholodí remisu v Issy a plul do Va-
nesu, zamířil potom do Malakova a vystoupil nad
Meudenem do výše 500 m, načež vrátil se do Issy
Učiniv několik obratů, přistál v 9.38 hod. dopol.
= Mor. Z Vídně, 22. září. („Wr. Abdpost“.
Mimo dva případy moru, vyskytnuvší se 18. t. m.
Terstu na lloydovém parníku „Arcikníže Franlišek
Ferdinand“, nevyskytl se jiný. Prolo přece učiněna
rozsáhlá opatření.
= Ku požáru v telefonní čentrále pařížské
Z Pařlže, 22. září. (K. k.) Z veřejného telefonníhe
místa bylu opět zavedeno telefonní spojení s Londý-
nem a Brusselem,
ocholna k tomu působitl, aly rppreee
1. provisorní umístění české školy v Č. Kr
mlově co nejdříve přestalo a aby škola ta dostala
řádné a zákonu vyhovující místnosti v jedné budově
a aby 2. i v učitelských poměrech nastaly lepší a
zdravější poměry?
Další dolazy.
Berl
Virchowův
Rus
Malecot
Mor
Ferdinand
Berlín
Paříž
Issa
Virginie
Vídeň
Terst
Brusel
dopolo
25
article
Posl. Heiser, Kasper a soudr. podali k míslo-
držitoli dutaz o rozdělení drahotních přídavků, po-
skytnutých obcí pražskou učitelstvu na obecných
měšťanských školách v Praze. V dotazu se praví, že
postupem městské rady pražské při rozdílení tčchto
přídavků bylo poškozeno německé učitelstvo o částky
od 5 do 190 K, pročež se obrátilo na zemskou školní
radu se stížností, která dosud nebyla vyřízena. In-
terpelanti se táží mísťodržitele, je-li jako předseda
zemské školní rady ochoten, dopomoci učitelstvu n
německých skolách v Praze k jeho právu.
Dále se poukazuje v dolaze na to, že učilelé na
německých školách pražských neobdrželi dosuď vý
slavního drahotního přídavku, povoleného sborem
obceních starších, ač učitelstvu na českých skolách
byl již dne 28. července t. r. vyplacen. Místodržile
se vyzývá, aby zakročil proti tomuto nezákonnému
postupu pražské městské rady a zařídil, čeho třeb
by německé učitelstvo v Praze nebylo odstrkován
a hmotně poškozováno.
Posl. Olto Fritz a soudr. podali k nejv. maršál
kovi zemskému dotaz o různých nepřístojnostech př
vybirání zemské dávky z piva
Nejv. maršálek zemský připomenul k tomu, ze
se dorozumí se zemským výborem o zodpovědění
dolazu toho.
Jednací pořad.
Nejv. maržálek zemský prohlásil pak, že sněm
je způsobilý platně se usnášeti
Posl. sv. p. Hilprandteví povolena byl
štrnáctidenní dovolená z příčin rodinných.
Posl
Heiser
Kasper
Fritz
Hilprandtevit
Praha
Ina
27
article
Pryním článkem jednacího pořadu bylo zřízen
komise rozpočtové.
Posl. kníže Jiří z Lobkovic navrhl, aby rozpo-
čtová komíse sestávala ze 27 členů, po 9 zvolených
kuriemi z celého sněmu
Přisedící zem. výboru posl. dr. V. Škarda (nár
svob.) prohlásil, že jeho přátelé hlasovati budou pro
návrh, ačkoli nikterak neuznávají zpěeob, kterým
zástupcové českého národa jsou obme-
zováni v komisích a výborech na jednu
třetinu. Tento poměr je nespravedlavý
a nesprávný proto, že neodpovídá ani počíu
obyvatelstva českého v tomto království, ani počtu
českých poslanců. Jen zřetele na urychlení sněmov-
ního jednání rozhodly, že přátelé řečníkovi budou
hlasovati pro návrh kníž Jiřího z Lobkovic.
Posl
Jiří
Lobkovic
doktor
V Škarda
Lobkovice
28
article
Dr. Škarda vytkl pak ostře, že sněm nebyl
posvěm zvolení po celého půl roku svo-
lán k zasedání, ačkoli naléhavé práce dávno
volaly po jeho svolání. Takového stavu nelze dále
strpěti a čeští poslanci zakročí u příslušných kruhů,
aby se stala náprava. Neboť když říšské radě
povoluje se dosti času k vyřízení státních nezbyt-
ností, nutno povoliti dosti času také zemskému sně-
mu k vyřízení zemských nezbytností, neboť jest to
korporace říšské radě koordinovaná,
nikoli snad druhého řádu. (Výborně!)
Posl. dr. Baxa (státopr. pokr.) protestoval jmé-
nem neodvislých poslaneů proti klíči, dle něhož maji
býti provedeny volby do komisí. Je smutným úka-
zem, když češlí poslanci mají se spokojit s týmž po-
čtem zástupců v jednotlivých komisích, jako poslanci
němečtí. Jde dnes o to, aby v první schůzi bylo po-
ukázáno k tomu, že české poselstvo nemůže se spo-
kojit s tímto poměrem. Řtečník volal pak všechny
české poslance bez rozdílu stran ku práci, aby ko-
nečně celý nynější spuchřelý volební řád a celé
dosavadní kurlátní zřízení bylo odstra-
nčno. Připojiv se plně ku protestu, vyšlému z řa
poslanců svobodomyslných, žádal dr. Baxa české po
litiky, aby působili k obnovení vážnosti českého sně-
mu, zejména k častějšímu jeho svolávání.
Posl
doktor
Baxa
29
article
Posl. Choc: Beck sám řekl, že nikdo o to nežáda
než agrárníci a neodvislít
Posl dn Baxas Mámo ado sico malou rmsenšin
mezi českými poslanci, ale počet voličů, který za-
stupujeme, je jistě tak úctyhodný, že máme právo.
dovolivati se ostatních našich kolegů, by vyhradili
nám přiměřené zastdupeni v komisích. (Pochvala.)
Posl. Nitsche (něm, pokr.) prohlásil, že není če-
ského jazyka tak znalý, aby mohl odpověděti na
všechno, co jeho předřečníci uvedli. Konstatoval, ž
on a jeho soukmenovci dobře vědí, že tvoři v zemi
třetinu a Češi dvě třetiny obyvatelstva, avšak ano-
malie, které se vyskytují ve složení zemského vý-
boru a zemských ústavů, mohly by býti podle jeho
přesvědčení přoce poněkud zmírněny jen blahovol-
ným postupem a sprostředkováním velko-
statkářů. V zemském výboru na př. jsou. Němci.
ač tvoří více než třetinu obyvalelstva, zastoupeni
jen dvěma členy. Zemská banka, jejimuž reditelstvu
posl. Nitsche po léta náleží, má na př. 6 volených
ředitelů, z nichž jsou 3 české národnosti, 2 velko-
statkáři a rovněž Češi a on sám jediným lak zv. ně-
meckým ředitelem. Řečník apeloval na velkostalkáře.
aby svým sprostředkováním konečně poněkud zmír-
níli odstrkování Němců
Návrh kníž. Jižího z Lobkovic byl pak přijat
Zřízení dalších komisí.
Posl
Choc
Beck
Baxas
Nitsche
Čech
Němec
Jiží
Lobkovic
zemský banka
30
article
Vesměs bez debaty byly pak zřízeny
kuriemi stejným dílem z celého sněmu komise: po
návrhu posl. dra. Škardy 24členná komise škol-
ská, po návrhu dra. Eppingra 12členná komise
pro záležitosti Hypoteční banky, po ná-
vrhu hr. Buqnoye 12členná komise pro záležitost
Zemské banky, po návrhu dra. Škardy 12členný
výbor legitimační, po návrhu dra. Eppingra
27členná komise zemědělská, po návrhu Ervína
hr. Nostitze 27členná komise pro verejné práce,
po návrhu dra. Škardy 27členná komise pro záleži-
losti okresní a obecní, po návrhu dra. Eppingr
15ělenná kemise pro stavební řád. po návrhu
kníž. Jiřího z Lobkovic 27členná komise živn o-
stenská a po návrhu dra, Škardy 15členná komise
petiční.
Tím byl jednací pořad vyřízen
Nejvyšší maršálek zemský vyzval pak kurie, by
provedly volby zřízených komist, komise pak vy-
zval, aby se hned us ta vily.
Škarda
Ervín
Nostitz
Jiří
Lobkovice
31
article
Návrkiy a dotazy.
Návrkiy a dotazy.
Posl. Jos. Novotný a spol. podali návrhi na po-
skytnutí zemské a státní podpory pro chudé oby-
vatelstvo pohorelé obce Záběhlé na brdské vyso-
Posl. Br Nitsche, dr. Hackel a sp. podali návrl
na deplnění § 14. jednacího řádlu zemského sněmu.
Návrh zni: 8 14. jednacího řádu zemského sněmu
království českého, znějící až dosuč: „ Občma jazy.
kům zemským vyhražuje se též v jednáních sněmov-
ních stejné právo, jim náležející“, budiž doplněn
tímto dodatkem: „Jest tudiž každému poslanci vol
no, zúčastniti se jednáni jazykem buď německým
nebo českým. Podá-li ke své přednášce také překlad
do druhého jazyka, budiž tento překlad čten, ale ji-
nak budiž obsah ústního výkladu na požádání ve
svých podstatných bodech přeložen přísežným llu-
močníkem.“
Po stránce formální se navrhuje, aby tento ná-
vrh byl přikázán zvláštnímu 12člennému výboru, d
kterého každá kurie zvoliti má po 2 členech a cely
sněm 6 členů.
Pro stavbu dráhy z Černého Koslelce do Říčan.
Posl
Novotná
doktor
Hackel
Černý Koslelka
Říčany
British Nitsche
32
article
Poslanci dr. Václ. Schuster, Boh. Novák, dr. J s
Fořt, A. Švehla a spol. podali návrh na poskytnut
zemského příspěvku na stavbu místní dráhy Černý
Kostelec—Ríčany. V návrhu se dovozuje, že dráha
tato je zdůvodněna potřebami průmyslových, obchod-
ních a zemědělských interesentů zúčastněného kraje.
kterýž jest schopen dalšího hospodářského rozvoje
jakmile se mu poskytne vhodné komunikační »pojení
nehledíc ani k tomu, že drahou tou otevrou se po-
sud zanedbávané krásné krajiny širšímu obecenstvu
což pro blahobyt krajiny a odbyt zemědělských vý
robků při poměrné blízkosti hlavního města nebude
bez významu. Dráha tato má plnou oprávněnost ne-
jen co do národohospodářské rentability nynější, ny
brž i budoucí, poněvadž jest s to probudíti průmyslo-
vou činnost ve zúčastněné krajině a zvláště též
městě Kostelci nad Černými Lesy, kde pro další vý-
voj a vzník průmyslu hospodárského, keramického
i. přirozené podmínky jsou dány.
doktor
Václ
Schuster
Boh
Novák
A Švehla
Fořt
Kostelec
Kostelec nad Černá les
34
article
Poloha Koslelce nad Černýmí Lesy přimo vy
bízí ke spojení tohoto města s okolními tratěmi a
bylo by hospodářskou nesrovnalostí, kdyby město
toto nemělo nabýti železničního spojení. Výhoda ho
spodářská, jež by z toho spojení pro celý atrakční
obvod této dráhy vzešla, doložena je nejlépe zlaci-
něním dopravy, kteréž by železniční doprava na př.
v nejdůležitější relaci Č. Kostelec—Řtíčany přivodila.
Kdežto nyní činí sazba dopravy silniční v této relaci
průměrně 50 h za 100 kg. činila by — vezme-li se
tu za základ vyšší sazební barem místních drah
českých — dle jednotlivých tarifních tříd 37 h, kle-
sajic v dopravě méně cenných surovin až ne 15 h za
100 kg. Při tom však dlužno přihlížeti k tomu, že
by při zhuštění dopravy, jež by postupným vývo-
jem bezpečně nastalo, při důležitějších předmělech
dopravních byly zajisté i zvláštní tarifní slevy po-
voleny
Délkn trati činí 15 kní a celkový stavební náklad
jest vypočten asi na 1,600.000 K, z čehož čásť jest
hrazena interesenty; mimo to není vyloučeno další
spojení na Kouřím.
Vzhledem k tomu, že jest zdůvodněna naděje, že
stát poskylne za zůročení a umořování garancii 7094,
dále že místní interesenti značnou částku upsalia
že tudiž zemi nevznikne žádné značně obtížení, na-
vrhuje se: Slavný sněme račiž se usněsti: 1. Za před-
pokladu, že stát převezme garancii 709%, že místní
interesenti zabezpečí kmenový kapitál alespoň 159%,
budiž zbývající obnos uhražen pří-
spěvkem zemským; 2. vláda budiž vyzvána,
aby míslní dtáze Černý Kostelec—Říčany byla po-
skytnuta zůročovací a umořovací garancie kvotou
Názvy pražských ulic a státní úřady.
Říčan
Č . Kostelec
Kostelec
pražský ulice
kg
35
article
Posl. dr. Luboš Jeřábok a spol. podali k ml-
stodržiteli tento dotaz: Jak z přečetných výnosů a
výměrů úřadních vidno — poukazujeme zejména i na
nedávno vydaný jízdní řád pražský — nešetří a
neužívají do dneška c. k. státní úřady v
král. hl. městě Praze — pokud ovšem jde o listiny,
v jazyku německém sepsané — úřadních názvů
pražských ulic, užívajíce zcela libovolného
překladu; na př. stalo se, že v posledních dnech
německými listy pražskými napaden byl i jeden okr.
soud pražský, ano i zemský soud, že způsobem zcela
korrektním a jedíně správným použily úradních ná-
zvů a označování ulic pražských. kteréž známým ju-
dikátem správního soudu za správné a zákonu odpo-
vídající uznány byly.
Ciníme proto k V. Exc. slušný dolaz: Jest V. E.
lato vadná praxe c. k. státních úřadů v král, hl. mě-
stě Praze známa? Hodlá V. E. mocí svého úřadu
o to se přičiniti, aby stálními úřady v král. hl. městě
Praze úřadní názvy a označování ulic náložitě byly
respektovány a také i v německém jazyku sepsaných
listinách úřadních ve vnitřním i zevním úřadování
užívány byly?
Posl
doktor
Jeřábok
Praha
pražský ulice
36
article
Blib
složilo pak několik poslanců, kteří nebyli při skládánl
slibu přítomni v poslední schůzi.
Příští schůze
ve selo
je ve čivrtek 24. t. m v 11 hod. dopol.
Na jednacím požadu jest: 1. Zřízení komise pro
vybudování obou jubilejních fondů, 2. zpráva zem-
ského výboru o činnosti ckresních záložen hospodář-
ských za rok 1906, 3. zpráva zemského výboru, kte-
rou se předkládá osnova zákona o okresních zálož-
nách hospodářských a kontribučenských fondech pe-
něžních, 4. první čtení návrhu posl. Kropáčka a Hu-
cla na vydání zemslého zákona o scelování pozemků,
5. první čtení návrhu posl. dra. Šubrta na zřízení
stálých dobře kvalifikovaných rovisorů při zemské
účtárně pro účty obecní, 6 první čtení návrhu posl.
dra. Pazderky na postavení nové budovy pro sněm
král. českého, 7. první čtení návrhu posl. Adlámka
na zachování památek lidového umění v království
českém
Schůze Byla skončena o 12. hiod. 50 min.
Kropáček
Hu
Šubrt
37
article
Volby zřízených komisí.
Volby zřízených komisí.
Po sezení sněmu zvoleny byly sněmovní ko-
mise, dnešním usnesením sněmu zřízené. Volby
měly lenle vrpalaa
do komine zemědělské byli zvolení
kuril velkých statků: br. Cholek, Josel
Meyer, Pilz, kn. Karel Schwarzenberg. Steyskal,
Kreisl, Milner, kn. Rohan a dr. Mettal
kurif měst: Kuchynka, Pavlíček, Babánek,
Mohl. Grössl, Stahl, Hofmann, Zugeler a Iro
kurií venkovských obeí: Krž, dr. Viš-
kovský, Vinař, Vacek, Janovec, dr. Frengel, Laude,
Reitterer a Besemüller.
Do komise pro veřejné práce byli zvoleni:
kurii velkých slatků: dr. Bärenreiter,
hr. Erv. Nostitz, hr. Jan Schönborn, Gůnther. dr.
Karlach, hr. Lažanský, Liebzeit, svob. pán Parisha
dr. Frant. hr. Tbun;
kuril měst: inž. dr. Kaftan, dr. F
Maštálka, Mert, Laub, dr. Nitsche, Kiemann, Wotfa
Schreiter;
kurit venkovských obc!: Kotlant, Pa-
poušek, Komárek, dr. Hnidek, Ungermann, Ansorge,
dr. Kindermann, ryt. Kriegelstein a Stracho.
Do komise legitimační byli zvolení:
kurií velkých statků: dr. Damm, hr.
Bedř. Deym, dr. Karlach a dr. Radimský
kurií měst: dr. Podlipný, dr. Koldinský, dr.
Schücker a dr. Funke;
kurií venkovakých obeí: dr. Melhuba,
Hucl. Ansorge a dr. Tobisch.
Do komise pro záležilosti Zemské banky byli
zvoleni:
kurií velkých statků: provinciál Kabrhel
hr. Lažanský, hr. Alfons Mensdorfl a hr. Jan Schön-
born
kuril měst: dr. Mašek, dr, Fořt, Maresch
Keller;
kurif venkovských o bef: Šmirous, Vaněk,
Hofmann a Reichelt.
Do komise pro záležilosti Hypoleční banky byli
zvolení:
kuril velkých statků: hr. Harrach, sv. p.
Hildprandt, hr. Leopold Nostitz a br. Wolkenstein;
kurií měst: dr. Körner, dr. Kotrbelec, dr.
Knoll a Mellhardt;
kuril venkovských obeí: Struna, Fencl
hr. Kolowrat a šl. Stransky.
Do komise školské byli zvoleni:
kuril velkých statků: prelát Brusák, dr.
Cholek
Josel Meyer
Pilz
Schwarzenberg
Steyskal
Kreisl
Milner
Rohan
doktor
Mettal
Kuchynka
Pavlíček
Babánek
Grössl
Stahl
Hofmann
Zugeler
Vacek
Janovec
Frengel
Laude
Reitterer
Besemüller
Bärenreiter
Nostitz
Schönborn
Gůnther
Karlach
Lažanský
Liebzeit
Parisha
František
Ing
Kaftan
F Maštálek
Merta
Laub
Nitsche
Kiemann
Wotf
Schreiter
Komárek
Hnidek
Ungermann
Ansorge
Kindermann
Damm
Deym
Radimský
Podlipná
Koldinská
Schücker
Funke
Melhuba
Hucl
Tobisch
Kabrhel
Mensdorfl
Schön
Mašek
Fořt
Maresch Keller
Šmirous
Vaněk
Reichelt
Harrach
Hildprandt
Körner
Kotrbelec
Knoll
Mellhardt
Struna
Fencl
Kolovrat
Brusák
Hypoleční banka
38
article
Burian, dr. Jaroslav princ Lobkowicz, hr. Jos. Nostitz,
opat Roubíček, opat Helmer, dr. ryt. Jaksch a sv. p.
Hrubý z Gelenj
kuri! měst: Anýž, dr. Čelakovský, Čipera,
Choc, Legler, Hütter, Mayer a Kutscher;
kurií venkovských obel: Trojan, Slavík,
Malkus, Máša, Ingrisch, Lössl, Müller a Meixner.
Do komise rozpočtové byli zvoleni;
kuril velkých statků: hr. Clam-Martinie,
sv. p. Daesicky, sv. p. Hrubý z Gelenj, dr. Mettal, hr.
Wallis, opat Pammer, dr. ryt. Perger, hr. Waldstein
a dr. Radimský
kurif měst: Maštálka, inž. dr. Kaftan, dr.
Preiss, dr. Ulrich, dr Bachmano, dr. Maly, dr.
Schreiner, Lipka a dr. Herold;
kurií venkovských obcí: Kubr, Kotlant.
Jan Dvořák, Žďárský, Svehla, Kasper, Jak. Richtor,
dr. Roller a Peters.
Do komise živnostenské byli zvoleni:
kuril velkých statků: hr. Clam- Gallas
hr. Chotek, dr. ryt. Kopetz, Kokeš, opat Pammer, br.
Harrach, Liebzeit, Sleyskal a dr. Vopršálek
kuriíměst: Krejčík, Němec, dr. Körner, Ho-
loubek, Jirousek, dr. Sobotka, Strache, Glöckner
Spies;
kuril venkovských obel: Sochor, Huel
dr. Melhuba, Fritz, Pacher, Schöflel, Morawetz, Kaul-
fersch a Heiser.
Do komise pro stavební řád byli zvoleni:
kurií velkých slatků: sv. p. Brand.
P. Labler, dr. Fr. hr. Thurn, kn. Traultmannsdorfla
dr. Herrmann ;
kurií měst: dr. Pinkas, dr. Koldinský, Či-
pera, dr. Podlipný a dr. Jeřábek;
kuril venkovských obeí: Maresch, de.
Hackel, Walters, Poters a Zuleger.
Do komise pro záležitosti okresní a obecní byl
zvolení:
kurií velkých statků: sv. p. Brand, br.
Dobrzenský, hr. Eman. Mensdorfí, Sajfert, Stanislav
Sib, dr. Weltrubský, opat Helmer, dr. Hermann a b.
Fr. Deymy
Burian
doktor
Lobkowicz
Nostitz
Roubíček
Helmer
Jaksch
Hrubá
Anýž
Čelakovský
Čipera
Choc
Legler
Hütter
Mayer
Kutscher
Trojan
Malkus
Máša
Ingrisch
Lössl
Müller
Meixner
Martinius
Gelenj
Mettal
Pammer
Perger
Waldstein
Radimský
Maštálek
Ing
Kaftan
Preiss
Ulrich
Bachmano
Malo
Schreiner
Lipka
Herold
Kubr
Kotlant
Dvořák
Žďárský
Svehl
Kasper
Roller
Peters
Gallas
Chotek
Kopetz
Kokeš
Harrach
Liebzeit
Sleyskal
Vopršálek
Krejčík
Němec
Körner
Jirousek
Sobotka
Strach
Glöckner
Spies
Sochor
Melhuba
Fritz
Pacher
Schöflet
Morawetz
Kaul
Heiser
Brand
P Labler
Thurn
Herrmann
Pinkas
Koldinská
Podlipná
Jeřábek
Hackel
Walters
Poters
Zuleger
Dobrzenský
Eman
Sib
Weltrubský
Hermann
František
Deym
Wallis
Francie