1
masthead
16 prosince 1903.
2
masthead
Příloha „Národnich Listdi
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. prosince. (Plány dra.
Körbra.) Pověsť, že dr. Körber zamýšli svo-
lati v lednu příštího roku opět smiřovací kon-
ferenci česko-německou, udržuje se dosud v po-
slaneckých kruzích. Dle krakovského „Czasu
dr. Körber nevěří, že by pouhá změna jednacího
řádu postačila, aby v rakouském parlamentě
nastal opět pořádek. Změna jednacího řádu stala
by sc aktuálnou teprve tehdy, až by parlamen
začal opět normálně pracovati; za nynějších po-
měrů jednací řád mohl by se prý nahraditi leda
drakonickým trestním řádem. Dr. Körber má
tedy za výhodnější, pokusiti se o sanaci říšské
rady způsobem pohodlnějším. Vidí dokonce už
jakousi známku uzdravení v tom, že jalovost sně-
movní činnosti budí všeobecnou nechuť, jež za
nedlouho sporným stranám vnukne přesvědčení.
že jim zbývá jediná cesta — cesta vzájemné
dohody. Ve spojení s tím se tvrdí, že předsedn
kabinetu pokusí se v lednu opět prostředkovati
mezi Čechy a Němci a že jen proto nedal příme
a určité odpovědi těm parlamentním stranám.
které si přály, aby se sněmovna svolala zase
polovině ledna.
doktor
Körber
Němec
Praha
Čechy
6
article
Takové jsou informace krakovského „Cza-
su“. Nemožného v nich nevidíme nic, naopak
dle známé Körbrovy zásady, že v jazykových
otázkách neučiní kroku, dokud se o něm nedo-
hodnou sporné strany samy, pokládáme za zeela
možné, že smiřovací konference budou svolány
v lednu 1904, podobně, jako byly svolány
lednu 1903 a i v létech předchozích, aby se
ovšem po několikadenním bezplodném rokování
opět rozešly bez výsledku.
V Praze, 15. prosince. (Poláci a vlád a.)
Pod timto záhlavím přináší lvovský konserva-
tivný „Przedswit“ ostrou kritiku letošní činnosti
polského kola a zvláště jeho předsedy rýt. Ja-
werského na říšské radě. Že pan Jaworski vy-
stoupil ve sněmovně proti „maření času“ a při
té příležitosti urazil českou delegaci, tomu se
pisatel nediví, poněvadž takovým slabostem sta-
rého regimentáře dávno již přivykli jeho přátelé
i nepřátelé. Také ho nepřekvapuje, že mluvči
polského kola řečnil o uzdravení parlamentu.
ale neukázal ani jediného positivního pro-
středku, jímž by se uzdravení dalo dociliti, poně
vadž taková řeč jest pochopitelna za nynějš
malomoci polského kola, které se za správy p.
Jaworského stalo už dávno quantíté negligeable.
Polák
Jaworský
Praha
7
article
Ale pisatele uráží, že se vedehí polské delegace
podrizuje ve všem a všude vůli dra. Körbra, kte-
rému nejde o nic jiného, než o to, aby nynější
parlamentní nečinnost se ustálila. A k tomu
směřuje politika s heslem „ať bude, jak bude“,
odůvodňována tím, že v případě, když se Če-
chově za známou cenu vzdají obstrukce, přijde
obstrukce německá. „Ať už přijde, neb nepřijde
—píše „Przedswit“ — vždy bude možno od-
pověděti: „I když přijde, zadás poslední ránu ny-
nější centralistické ústavě a spolu i poslední
ránu německé hegemonii. Rakousko bude bud
federativné a slovanské, nebo he vůbec ne-
bude . ..
Z Lublaně, 13. prosince. (Projev s ně-
movni většiny.) V nedělních číslech libe-
rálních listů zdejších vytištěn projev, podepsaný
slovinskými i německými členy sněmovní libe-
rální většiny, v němž se ukazuje, jaké škody
utrpí Kráňsko ve vzhledě hospodářském i osvě-
tovém následkem klerikální obstrukce, jež nedo
pustila, aby se vyřídil zemský rozpočet. Aby
se však tato škoda dle možnosti zmenšila, vyzý-
vají podepsaní poslanci zomský výbor, aby, ne
hledé na to, že rozpočet nemohl býti schválen,
vědl zemské hospodářství dále a nezdržoval ze-
jmena takových výdajů, jichž jest v hospodář-
ském a osvětovém zájmu obyvatelstva nezbytně
třeba, dbaje ovšem rovnováhy v příjmech a vý-
dajích, a slibuji předem, že svými hlasy takové
jednání zemského výboru dodalečně schválí př
nejhližši příležitosti.
Rakousko
Lublaň
8
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilního. Zamračené, abnor-
málně teplé počasí trvá dále, jen ve studenějších po-
lohách jsou noční mrazíky. V obchodě s pšenicí po-
trvala také včera důvěřivost. Poptávka byla však
čilejší pouze po pšenici vybirané, jejíž nabídka byla
slnbá. Pro prostřední druhy byla koupěchtivost ocha-
blá. Skrovnější druhy o 10 h zlaciněly a znamenaly
K 7.90, kdežto první jakost znamenala nezměněně
8 koun 50 haléřů a bylo lze za ni docíliti
K 8.65. U žita převyšovala nabídka poptávku. Odbyí
byl lězkopádnější, ceny klesly o 5—10 h. Z Prahy
byl prodáván za K 6.90—7.25, z Lysé za K 6.95—7.10
z Přelouče za K 6.65, z Benešova za K 6.80—6.95
z Votic za K 6.75—6.90, z Vlkavy za K 6.90. Po
ječmení byla stále ještě dobrá poplávka pro spotřebu.
Praha
Přelouč
Benešov
Votice
K 6.75
Vlkava
K 6.95
K 6.65
9
article
Nabidka byla sice velice výdatná, ale přes to bylo lze
hladce veškeré zboží umístiti za staré ceny. Vybírané
druhy byly hledány pro vývoz a bylo za ně placeno
ze slanic polabských přes 8 K. Jinak byl prodáván
z Jenšovic za K 8.05, z Čes. Brodu za K 7..35—7.60.
z Králup za 7.30, z Kolína za K 7.25—7.50, z Dobři-
chovie za K 7.25, z Berouna za K 7.30, z Příbrami z
K 7.20, z Chlumce za K 6.90, ze Slaného za K 7.60
z Buben za K 7.40—7.75, ze Zvoleněvsi za K 7.40
z Král. Hradce za K 7.00, z Moravan za K 7.10,
z Král. Můstce za K 7.05, ze družstevního skladišt
kouřimského bylo prodáno 25 vagonů za K 7.25 až 7.50
z Kouřimi na dodání. S moravským ječmenem byl
obchod dosti značný a byl prodáván za K 6.70 z Mor
Budějovic a z Třebíče. Na trhu s ovsem bylo smý-
šlení mďté. Jednotlivé partie ovsa k seli byly sice
koupeny za vysoké ceny, ale oves ke krmení zůstal
chabý a prodáván byl o 5 h levněji. Byl naléhavě
nabízen za K 5.90—6.25. Jak česká tak i uherská vikev
byla nabízena nad potřebu a bylo ji lze obdržeti
za K 7.00—7.20 z Prahy. Ceny kukuřice v Uhrách
klesaji. Bylo lze dostati novou uherskou kukuřie
z Vídně za K 5.30. Mák udržel se dobře na ceně
K 24—251/2. Také ceny řepky nezměněně dodržely.
Moravan
Král
Čes . Brod
Kolín
Dobr
Beroun
Příbram
Chlumec
Slaný
Bubno
Zvoleněves
Hradec
Kouřim
Morava Budějovice
Třebíč
Praha
Uhry
Vídeň
K 7
K 6.90
z Král
10
article
Ceny luštěnin při chabém smýšlení povolovaly. Ve-
lice pezným by! trh s červeným jetelem. Při čilém
odbytu získaly ceny o 2 K na 50 kg a znamenaly
K 51 63. Také ceny bílého jetele byly upevněny
ale nestouply
Hospodálský stav Uher. V bojích a zápasech mez
oběma polovinami této říše hraji hospodářské otázky
význačnou roli. Ani nemůže býti jinak v době, kdy
polilická emancipace maďarská ukončena a kdy nutn
dostavůje se důsledek tohoto faktu: emancipace hospo-
dářská. Nebude tedy nezajímavo sděliti data hospodá-
ského stavu Uher v dané chvili. Ale jedno nutno
především uvésti, aby obraz byl jesným. Do poloviny
let sedmdesátých byly Uhry státem čistě agrárním —
teprve od této doby projevují se snahy vzbuditi sam -
statný a silný průmysl. Uherským vládám případla
při tom vysoce důležitá úloha a její úsilí, třeba někdy
nedosáhto úspěchů, bylo často korunováno znameni-
tými výsledky. Nepřekvapuje věak, že se strany agrární
nejednou se ozval odpor proti průmyslové politiee
uherských vlád. Z části mu vyhovováno, nieméně
měly vždy uherské vlády hojně porozumění pro rozvoh
průmyslu a obchodu. Ne však ve všcch směrech. Často
snažíly se ona odvětví obchodu, na která měl stát
vliv, soustřediti v rukou jednotlivých favorisovaných
podniků. Tak bylo tomu u vývozu tabáku, tak u do-
vozu jižního ovoce, obchodu se solí a pod. Na druhé
straně vyrůstá značné nebezpečí průmyslu přílíšným
rozpjetím státního průmyslu. Uherskému státu nále
Uher
Uhry
kg
11
article
totiž vedle dolů solných a na rudu, řada hutí a žele-
záren. V době velikého vzmachu stavebního (od polo-
viny let osmdesálých) byly tyto závody značně zvět-
šeny, takže zaujaly státní hutě, železárny a strojírny
záhy prvě místo v průmyslu tomto. Bylo jim to umož-
něno nejen pevnou posicí finanční, nýbrž i tím, že
jim vyhraženy dodávky státní. Toto zvětšování činí
nadále pokroky a poslední investiční program státní
žádá 14 mill. K pro tyto podniky. Při poklesu spolřeb-
ním — asi o 30% — doléhá soutěž státních závodů
na podniky soukromé tím více, protože se tyto ucházejí
i o soukromé dodávky. Ještě hůře než zmíněné mo-
menty působil všeobecný pokles spotřebivosti. Jeho
důsledkem jest nedostatek zaměstnanosti a vzrůst vy-
stěhovalectví. Leč následkem zvláštních poměrů uher-
ských nezostřily tyto momenty krise. Potřeby obyva-
telstva jsou ještě velmi elastické, jak to již plyne z po
čátků vývoje. Tato pružnost spotřeby přispěla takě
nemálo k tomu, že solvence porušena nebyla; laké
v posledních lětech zvýšená výroba zemědělství padá
tu na váhu. Stav zemědělství jest přízniv. Co se
týče trhu peněžního zajímavo jest v prvé řadě, že vkla-
dy u peněžních ústavů rok za rokem stoupají, více
však v kraji než v Pešti. Potřeby úvěrní značně klesly.
Pešť
12
article
Plyne to nejen z nepříznivé situace obchodu, ale také
z toho, že osobní úvěr zamědělský, který hrál v úvěr-
nictví posledních let velikou roli, ve dvou, třech letech
posledních silně se zmenšil. Také obilní obchod počítá
s úvěrem v míře velice zmenšené. Rolnické skla-
dištní organisace učinily totiž značné pokroky a ná-
sledkem loho nejeví se u nich již tak inlensivní po-
třeba peněz. Skladiště vyhovuje jim úplně. Rolník
neprodává také již hned, nýbrž jen při vhodné příle
žitosti, získávaje takto vyšší ceny, moment, jehož
nelze podceňovati. Patrno tedy, že umístění kapitálů
jest v Uhrách té doby velmi obtížným. K tomu se
druží, že skoro veškery ústavy, které vydávají zástavní
listy nebo komunální obligace, umístily v poslední
době značné jich položky v cizině. Tak stalo se, že
v Pešti byl často nadbytek peněz. Část světa obchod-
ního a průmyslového má za to, že přese zlepšený slav
zemědělství celkem blahobyt země upadá. Nápravu
mohlo by dle jejího názoru přivoditi jen celní rozluka
Uhry
Pešť
13
article
Jako důkaz nutnosti toho uvádí se i německý celní
tarif. Ježto vývoz Uher sestává ze zemědělských pro-
duktů, nepokládá se celní tarif německý za základ,
na němž by bylo lze vybudovati nové obchodní smlou-
vy. Za dnešních poměrů jest pravděpodobno, že na
základě nového celního tarifu mezi Rakouskem a Ně-
meckem celní a obchodní smlouva sjednána
bude. Ale — protože smlauva bude učiněna za
podmínek nepříznivých — bude to celní boj, zahalený
ve formuli smlouvy. To dopadne tím tíže na Uhry
kterým prostředek obrany proti Německu: zvýšená
cla průmyslová, nepřinese žádných výsledků. Ba spíše
je poškodí. Ježto nový cesní taril německý Uhry
agrárně poškodí, konsum zdraží (následkem zvýšené
celní ochrany) a rozvoji průmyslu ublíží. Jinak by
tomu bylo, kdyby Uhry mohly zde postupovati samo-
statně. Tento přehled, který uvádíme z „Berl. Tagbl.“
je zajímavým charakteristikem doby. A významným
Uher
Rakousko
Uhry
Německo
14
article
Boj o celní jednotu není jen bojem hospodářskýma
speciálně my musíme míti stále na mysli, že rozluka
celní musí nutně zvýšiti německo-řišskou hospodář-
skou nadvládu v léto polovině říše, že posílí ony smě-
ry, které kladou důraz na to, že jsme hosnodářským
pozadím Německa. V hospodářském rozvoji silný slab
šího vždy přitahuje. Tento moment může snadno dojít
výrazu v nějaké celně-politické alianci s Německem
A co značí takovéto útvary pro politický vývoj, toho
podala historie sjednocení Německa až příliš jasně
doklady.. A tak nutno více než kde jinde při řešen
této otázky se brániti okamžitým a zálibným sna
frásím.
Vývozní snahy peholejářské. Včera zahájeny v
Vídni porady s americkými interessenty o kontingen-
taci vývozu rakouského petroleje do Německa. Z
účelem tím dostavili se do Vídně dva zástupci ameri
ckoněmecké petrolejářské společnosti v Brémách, aby
tam zahájili jednání se záslupci vývozních raffineri
rakouských. V kruzích interessovaných se pochybuj
o výslednosti těchto porad. Rakouské rafinerie přej
si sice smírnou dohodu a úpravu poměrů, jakož i do
bré umístění svého petroleje v Německu, leč na zá-
kladě dosavadních proposicí není dohoda možna. Ně
mecko američtí záslupci jsou naproti tomu zmocněn
prohlásiti, že jich zmocnitelé převezmou veškeré pře-
bytečně množství rakouského petroleje — leč ani lal
nedojde prý k dohodě
Žaložení spolku rakouských továren cemenlu
podniků betonových. Dne 13. t. m. konala se v Te
plicích schůze továrníků cementu a zástupců belo
nových stavebních podniků, na které usneseno zalo-
žiti odborný spolek pro tyto obory. Za účelem vy
pracování stanov zvolen zvláštní komitě! Konstituujíc
valná hromada bude se konati ve druhé poloviné
ledna v Praze
Německo
Vídeň
Brémy
Praha
Žaložení spolek
15
article
Vývozní snahy bavlnářské. Z Vídně se nám píše
Snaby o rakouský vývoz bav nářských tovarů zatín
výsledku neměly. Příčiny toho nutno hledati nejet
v rozporech mezi přadláky, tkalci a tískaři, nýbrá
i v překážkách formálních. Na poslední schůzi spolku
bavlnářského (3. t. m.) usneseno rozpustiti tente
svaz a zříditi tři samostatné a odloučen
sekce. Přadláci jsou, jak známo, pevně a samostatně
organisováni. Tiskaři vypracovali teprve po rozpuštění
společného svazu stanovy své organisace, jež do té
chvíle schváleny nejsou. Tiskaři, jichž není příliš
mnoho, chtějí se vážně pokusiti o vývozní organisaci
a donfají ve zdar její. Tkalcovny chovají se naproti
tomu k akci této skepticky. Jest ostatně velmi téžko
sdružiti veškery tkalcovny, z nichž některé ostatně
nejsou ani továrně organisovány. Již loni založený
spolek bavlnářských tkalců trpěl těmito poměry. Ke
spolku tomu náleží sotva jeda čtvrtina veškerých
stavů. Mimo to není vzájemné důvěry. Z příčiny této
vystoupila nedávno opětně jedna větší firma ze stati-
stické kanceláře cenově. Důvody, proč se nelze na-
díti vývozní organisace tkalcoven, jsou tyto: Jednak
by se přádelny stěží odhodlaly k větším cenovým
ústupkům, aby bylo lze uvésti v rovnováhu zvýšený
náklad, přivoděný dopravními sazbami do ciziny
s nízkými cenami světového trhu, jednak jest otázka
koutroly neobyčejně stížena. Bylo by skoro nemožno
konstatovati, vyrobeno-li vyvezené zboží z příze,
jejíž ceny za tím účelem sníženy. Kdyby však bylo
užito příze uvedené k výrobě zboží pro domácí trh,
došlo by k soutěžnímu zápasu neobyčejně ostrému
Tím by ovšem stav trhu domácího byl jen zhoršen.
Vídeň
spolek bavlnářský
16
article
Slevy dopravného pro hospodářské plodiny, do-
bytek a hospodáiské potřeby. Český odbor rady země-
dělské zjistil, že slev dopravného, které ne dráhách pro
depravu hospodářských plodin, dobytka a různých
potřeb hospodářských jsou povoleny, používá se po-
měrně zřídka a to zvláště z neznalosti těchlo slev
Český odbor rady zemědělské, jenž již vícekráte na
dotyčné předpisy poukázal, poznovu tímto upozor-
ňuje rolnické kruhy, že pro dopravu uvedených před-
mětů platí tyto slevy: 1. Pro dovoz osiva. Sleva plat
pro c. k. státní dráhy a sice pro dovoz semen všech
druhů objednaných hospodářem pro potřebu ve vlast-
ním hospodářství nejvýše však do 500 kg pro jednohio
hospodáře a jeden rok. Objednávce musí býti připo-
jeno potvrzení „objednacího listu“ vydané českým od-
borem rady zemědělské, že objednaně množství se-
meno odpovídá skutečně potřebě objednatele. Objed-
nací list musí obsahovati závazek, že semeno ne-
bude předáno nehospodáři ani úplatně ani bezplatně
Český odbor rada země
Český odbor rada zemědělský
kg
17
article
Sleva platí trvale a poskytuje se cestou reklanace
(dodatečného vnácení sleveného obnosu). 2. Pro dovoz
vojenských objednávek obilních. Dodávají-li romníci
pro vojenské zásobárny již koupené obili, požívá zá-
silka tato, avšak teprve po bezvadněm přijmutí, výho
vojenského tarifu zpáteční náhradou, za kterým úče-
lem dodavalelům na dotyčných nákladních listech
vejenská zásobárna potvrdí, že zásilka do vlastnicti
vojenského eráru přešla. 3. Pro dovoz olrula, pokrutin
a moučky z pokrutin. Sleva činí 153% přislušné
sazby, povoluje se jen při objednávkách vagonových
a plati pro tyto dráhy: c. k. rak. stětní dráhy, e. k
priv. společnost státní dráhy, čes. oběhodní dráhy
českou severní, ostecko-teplickou, buštěhradskou, se
verozápadná, jihoseveroněmeckou a jižní dráhui, jakož
i pro dráhy lokální od těchto drah provozované. K ná-
kladnímu listu připojili jest objednací list potvrzen
radou zemědělskou. Platnost slevy se prodlužuje
sleva se reklamuje. 4. Pro dopravu krmiva a steliv
platí tak zv. tarii nouzový. Povoluje se na Grahách
státních spolu s připojenými drahami místními, na
drahách společnosti státních drah, na dráze eisaře Fer
dinanda, severozápsdní, jihoseveroněmecké, bustě
hradské, české ševerní, ústecko teplické dráze a na
čes. drůhách obchodních. Piati pro tyto předměty
1. jetel, krmně rostliny, léž sušené, krmnou řepu, ře-
zanku, úbrabky, výpalky, plevy, mláto, maloliny, sla
státní dráha
18
article
dový květ, seno a slámu, dřevěné štěpiny dle — pol.
II. — 18 aneb 19. klassifikace zboží, a pro dřevitou
vlnu; 2. pro rašelinné stelivo a rašelinnou měl dle
pel. tar. — 27 (podmínkou slevení jest, aby objed-
návka opnášela aspoň 10.000 kg. a aby zněla na obec
nebo hospodářský spolek neb družstvo 3. V nákladním
listě musí býti potvrzeno (při objednávce obcí, obec-
ním úřadem, při objednávce hospodářského spolku
nebo družstva zemědělskou radou, při družstvu též
Ústřední jednotou českých hospodářských společen-
stev), že dotyčnů obec, spolek nebo družstvo leži
v obvodu, pro nějž nouzový tarií platí, a že rolníci,
jimž zásilka byla dodána, v době objednávky nouzi
o krmivo a stelivo měli. Potvrzení toto připojuje se na
nákladní list z pravidla teprv, když se sleva rekla-
muje. Sleva platí až do odvolání, nejdéle však do 30.
června 1904. 5. Sleva dopravného pro hnojiva a látky
k výrobě umělých hnojiv; povoluje se na drahách
státních, na lokálních drahách jimi provozovanýcha
na určitých dráhách soukromých. V Čechách na ob-
chodních dráhách, na severní, buštěhradské, severo-
západni a jihoseveroněmecké spojovací dráze a na
některých určitě stanovených dráhách místních. Výše
slevy různá jest dle množství objednávky. Sleva po-
skytuje se zpravidla ihned při placení dopravného,
vyjímajíc při styku s dráhami cizozemskými a oněmi
tuzemskými, jež slevy nepovolují, při pohraniční do-
pravě rakousko-bavorské a ve styku mezi rakouským
pohraničními stanicemi a s překladišti na Labí. v
těchto případech reklamuje se sleva do 3 měsíců,
Čechy
spolek nebo družstvo
kg
19
article
Sleva poskytuje se pro zásilky zboží nákladního. Pod-
mínkou jest, že zboží jest určeno k hnojení neb k vý-
robě umělých hnojiv a musí na nákladním listu vý-
slovně býli vytčeno „k použití v Rakousku k účei
bnojení“ neb „k použití v Rakousku k účelu výroby
hnojiv.“ Jedině při kalech z cukrovarů čili šámě (sa-
turační lisované a vápenné) dodatku slev „k použit
v Rakousku atd.“ není potřebí. Příjemce zboží jest
na požádání dráhy povinen prokázati způsob použiti
tohoto obchodními knihami neb případnou revisí n
útraty jeho předsevzatou. (Předkládání certifikátů
zemědělské rady není již zapotřebí.) 6. Pro dopravu
plemenného dobytka a drůbeže povoluje se hospodář-
ským spolkům, držitelům plemenných stanic skotu.
vepřového bravu a drobného zvířectva zvláštní sleva
dopruvného, a to jak pro zboží nákladní tak i rychlo-
zboží, připojí-li se k nákladnímu listu „osvědčení“
podepsané zemědělskou radou nebo okresníni hej-
manstvím, že zvířala jsou zvíraty plemennými.7
Sleva jízdného dělníkům při česání chmele zaměstna-
ným. V době česání chmele povoluje se na dráhách
státních dělníkům při česání chmele zaměstnaným
poloviční sleva jízdného, prokáží-li se služební kníž-
kou, domovským nebo cestovním listem nebo jinou
na jméno znějící úřadní legitimaci. Bližší podmínky
uvedeny jsou v návěstích o snížení jízdného pro děl-
níky na stanicích vyvěšených.
Rakousko
20
article
Z lverpoolského trhu bavlnářského se oznamuje
Také v minutém témdni potrvalo vzrušení na bavinář-
ském trhu, který mocně den za dnem kolísal. Ale
přes to neudržel se prudký vzestup ceny z týdne
předchozího. V Novém Yorku i Novém Orleansu bojui
haussisté a baissistě ještě plnými silami, ale zdá se.
že půda haussý není tak silnou a pevnou, jak by se
snad na prvý pohled zdálo. Vykládá se to stále ještě
velikým pohybem sklizňovým, dle něhož jest úřadní
odhad přece jen nedosti případným. Ba nepřípadnost
jeho zdá se ještě patrnější tento týden než minulý.
Nový York
Nový Orleans
21
article
K oslabení přispěly také zprávy o americkém textilním
průmyslu, dle nichž přadláci nejen že značně zmenšili
výrobu, ale i snížili mzdu. Že bylo lze druhé opatření
provésti hladce, pokládá se za důkaz, že poměry ame-
rického průmyslu bavlnářského nejsou nejvýhledněj-
šími. Ani on nechce platiti vysoké ceny surovinné,
tím méně pak nyní, kdy není vlastně spolehlivých
zpráv o sklizni. Až dosud uvedeno na trh o 46. 400
balíků více než loni v tomže obdobi. Z ostatních zemí
bavlnářských došly výhledné zprávy. Tak odhaduje
„Produce Associatien! v Alexandrii egyplskou sklizen
6.500.000 kartary neboli 860.000 bal. proti 770.000 bal
loňským; také východoindická sklizeň bude výdatnějši
než loni, i z Činy došly dobré zprávy. V míslním ob-
chodu klesla americká bavlna o 14—16 bodů při ma-
lých obratech, brasilská o 14 bodů, hladké peruanská
o 16—20 b., egyptská o 1/4 d. a východoindickáo
14—3/a d. Lhůtní ceny ztratily 10 bodů na blízké
914— 8 b. na pozdější dodávky. Dovezeno bylo 120,317
bal. (114904 americké bavlny). Místní obrat činil
38.360 bal., zásoby místní 407.910 proti 407. 370
v tomže období loňském. Dopravuje se americké b-
viny do Liverpoolu 321.000 proti 378.000 bal., na kon-
tinent 610.000 proti 417.000 bal. Veškeré viditel
zásoby činí 3,428.000 proti 8.335.000 bal.
Alexandrie
Liverpool
Produce Associatien
22
article
Káva. Dle zprávy firmy Nortz a spol. odhadují
komisariáty příšti sklizeň kávy v Riu na 21/2 mill.
pytlů.
Rakousko-italské obchodní provisorium. Z Vídně
se oznamuje: Odborný přednosta Rösster, jeden
z vyjednavačů rakouských v Římě, vrátil se sem
podat zprávy. Po několika dnech odjede opět do
Říma. Jak »N. W. Tagbl.« oznamuje, nepokládá se
přes značné rozpory mezi nároky Italie a podmín-
kami Rakouska v officiálních kruzích za vyloučeno,
že se docílí před Novým rokem provisorní dobody.
Nicméně bude jednáno o opatřeních, k nimž bylo
by nutno sáhnouti, kdyby dohody dosaženo nebylo.
N W Tagbl
Rio
Rakousko
Vídeň
Řím
Nortz
Rösster
23
article
Různé zprávy. Od 6. do 12 prosince dopraveno
saskými dráhami státními 82.798 (— 20.8.18) t. a od
počátku roku 3,551.923 (— 183 422) t. českéh
hnědého uhlí. — Gelsenkirchenská
báňská společnost zakoupila majelek lěžař
stva Hamburg Franziska za 36 mill. mk. gelsenkir-
chenských akcií a za 1 mill. mk. hotově. — L-
hové zásoby Německa klésly v listopadu na
232.187 hl. (lont 717.371 hl.)
K taře sudů petrolejových. Z kruhů interesova-
ných dostalo se představenstvu Nového obchodního
gremia král. hlav. města Prahy zpráv, že dosavadní
zvyklost, srážeti taru sudů petrolejových ve výši 202
hrubé váhy, dala příčinu k diferencím, ježto tarová
srážka neodpovídala skutečné a vždy větší váze sudů
Proto upozorňuje představenstvo, že jest záhodno,
aby vždy při dodávkách žádáno bylo účtcvá n
petroleje v čisté váze, ledy po srážce sku-
tečné váhy sudu, a to tím spíše, když poslední usne-
sení kartelu petrolejového vychází tomuto způsobu
účtování dodávek s ochotou vstřic. Bude však dále
v zájmu obchodu, budeli se v každém případě o sku-
tečné váze sudu a čistě váze petroleje zvláště přesvěd
čovano. (Jak jsme již oznámili, usnesly se hlavní kar-
telní rafinerie účtovati na dále jen ve způsobu Novým
obchi gremiem žádaném. Pozn. red.)
Česká společnost národohospodářská koná dne
o 71/2 hod. več. v malé zasedací síni obchodní a živ-
nostenské komory debatní večer, jejž záhájí p. dr.
Franziska
Německo
Praha
24
article
Jar. Preis referátem „O závazných spole-
čenstvech zemědělských.“ Hosté členy
uvedení jsou víláni
Valná schůze hospodňiského spolku okresu žam-
berského koná se dne 20. prosince 1903 o 2. hod. od-
pol. v místnostech „Sokolovny“ v Žamberku. Pořad
Čtení protokolu. „O chovu hovězího dobytka“ po
jedná p. M. Michálek, professor rolnické školy v Ko-
slelci nad Orl. „O pěstování pícnin a zvelebování luk“
přednese pan prolessor Michálek. Přijímání členů a
příspěvků. Volně návrhy
Hospodářský spolek pro okres holický pořádá
schůzi dne 20. prosince t. r. o 2. hod. odpol. v ho-
stinci p. Formana v Komárově. Porad jednání: „o
odvodňování pozemků“ přednese říšský poslanec p.
Učržal. „O úvěru hypotečním“ pojedná p. dr. Va-
níček. Přijímnání členů.
Trh na hovězí dobytek v Habrech bude dne 23.
prosince t. r.
Banky, záložuy a spořitelny.
První česká diskoutni společnost v Praze eskon
lovala vměsíci listopadu od svých členů pohledável
za K 981.267.74 a směnek za K 915.064 61. Reserví
fond a splacené závodní podíly se zárukou obnáší
přes K 1.460.000
Občanská záložna v Náchodě sděluje, že v d. b
roční závěrky účtů úřaduje až do 29. února 190
pouze po čas dopolední od 1/29.—12. hod. vy-
jímaje den tržní (ve čtvrtek) a každého posledníh
v měsíci, kdy kancelář jest léž od 2—4 hod. odpol.
otevřena. Členové žádají se, by v hojném počtu
knížky vkladní ke kontrole předkládali.
M Michálek
Michálek
Virginie
Žamberk
ko
Forman v Komárov
Praha
Náchod
Orlický
Reservit fond
25
article
TTrhy peněkní.
TTrhy peněkní.
V Praze, 15. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Ia . e)
Na dnešní burse rozvinul se pevný trh a úskutečněny
závěrky květnové renty za K 100.80, červencové
renty za K 100.65, zlaté rak. renty za K 122 80 le.
4% zástavních listů české hypot. banky K 100 90
4% zástavních listů haličské akc. hypot. banky
za K 99.15, záslavních listů morav. spořitelny zn
K 100621/2, 31/2% zástavních listů dolnorak. zem
hypot. banky za K 94.20. Dále podáváno za akcie
Živnostenské banky K 254—, České banky »Unione
K 247.—, strojírny Daňkovy K 365.—, Žajišťovací
banky K 205.- peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimuuly.
Ofncišlní záznamy zněji
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka
Žajišťovace banka
26
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
»» Plzně r. 1886. .
Teplice r. 1887 .
„ » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ » » kom. dl. úp.
. . . mel. úpisy
„ » » » želez úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy by-
poleční listy důchodkově
Buštěhradská dráha . .
dto.
» 1872
Místní dráha Německý Brod
Humpolec.
Česká montanní Em. 1890
Česká eskomptní banka
» banka »Union«
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko teplická dráha . . ..
Česká severní dráha ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
»a (lit. B.)
Ducheovsko-podmokelská dráha.
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labí . . . . . .
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cemenlarna . . .
Česka spol. pro prům. cukerní.
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř Daněk a spol.
Pražská železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
l. čes. akc. spol. továrna na orient.
cukrovinky a čokoládu
Z Vídně, 15. prosince. (Závěrečné úřad
kursy.)
350.—
roln. úvěr. banka
Únorová renta . 100. 90
578 50
Ivovskočernovicka
10 .75
květnová
678.50
spol. st. dr. rak uh
červenc. . . 100 60
100 9u
jižní drána
říjnová
120 7
štyrsko hr.-köí.
rakouská » zlatá
5560. —
severní dráha
100 8
» kor.
Ducheovsko
Ruston
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
Humpolec
Morava
Vltava
Kolín
Česko
Vídeň
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
květnový 678.50 společenský
27
article
428.—
rak. severozáp dr.
uherská » zlata
pardubicka dráha
99 05
» » kor.
420 —
93 05
polabska draha
rak. invest. renta
370.—
česká sev. draha
uher. a
2460 —
bustěhradská A
49% zást. listy Hýp.
1055 —
banky král. č. .
31/ao zást. 1. Hyp.
pražsko - ducheov
duchcov. podmok
banky král č.
ústecko tepl. dr.
4% kom. dluhop.
887.—
dunaj. paroplaveb
Zem banky kr. č.
785.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úptsy
355 —
turecká tabák rež
Zem. banky kr.č.
rak. zbrojovka
státní losy 1854
Rudolfova hut
1860
410 50
alpská montan. sp
po 500 zl.
155.8
rým. muraň. spol
po 100 zl.
185 —
335 —
Poldina hut
261.—
statní losy 1864
1878. —
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp.
1220. —
600—
česká montan. sp
vídeň. J. komun.
164. 70
Daněk . .
tisské tosy . .
doktor
Poldin
A 49
Rudolfův hut
Daněk
28
article
211.—
zapadočeská ubl
139 25
turecké losy . .
severočeská uhl.
1620
rak. uh. banka
689 —
mostecká uhl. sp
685 25
rak. úvěrní ústav
videň stavební sp
283 —
b anglovrakouská
845 —
541.—
Schodnica . ..
vídeňská uniouka
437 —
peštska vagonka
b. pro země rak.
117. 20
devisa německa
773 -
uh. úvěrní bauka
95.15
pařížská
521.—
bank jednota ..
95 07
curyšská
950-
r. úst. pro úv. poz
239 5
londýnská
česká b. Umion .
Schodnica
29
article
246-
19.06
dvacetifrank
Česká průmyslová
marka papírová . 117.20
banka . . . . 406 —
252.75
Živnost. banka . —.—
rubi
Eskontní sazby 33/2—4 procenla.
Při klidném obchodu se na konsc po Hlaku pů-
sobeném realisacemi, smýšlení upevnilo. Dodalečná
bursa: Kreditky 687, Lloderbanka 438 50, uherské
kreditky 775, státní dráha 679. 25, Rima 502 50.
x. Z Vídně, 15. prosince (Titgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Na dnešní burse převládala na
bídka, k níž zavdalo podnět nepří nivé posuzování
vnitropolitické situace, jakož i málo uspokojivé zprávy
o stavu vyjednávání o obchodní smlouvu s ltalii.
Kursy se však mnoho nezměnily a pevné základnl
smýšlení potrvalo až do konce. Obě kreditky, boden-
kreditka, länderbanka, eskomptní a uherská hypo-
leční zlacměly. Po rakousko uherské bance byla
poptávka. Státní dráha, jižní, polabská, paropiavební
Lloyd a Adria zlaciněly. Aipinky, muráňsko-rýmavské
a huť Poldina, jakož i pražské železářské a české
báňské značně zlaciněly. Petrolejové, hürtenberské.
zbrojovky a některé stavební poškozeny prodeji. Tu-
recké losy naposledy dosáhly reprisy. Trh ukládaei
za skrovného obchodu pevný. Devisy a valuty ne-
změněny. Na eskomptním nezméněno 33/% proe.
x. Z Vídně, 15. prosince. (Telfgrm. »Nár. L.«)
(Večerní bursa.) Kreditky 686 50 (po —.—)
uherské kreditky 775.—, anglobanka 283.50, bankovn
jednota 522.—, unionka 542 —, länderbanka 438.50
státní dráha 679 —, jižní dráha 89.50, polabská d
421.—, severozapadní dráha 422.50, turecké tabákov
356—, rýmavsko muráňské 502 50, alpinky 410 75
květnová renta 100.75, uherska korunová 99.05
turecké losy 139.50, marky za hotové 117.22, na
ultimno 117.26. Smýšlení klidné.
Hlako
Lloyd
Adrie
Poldin
Vídeň
polabský d 421
117.20 banka
30
article
Devisy. (První čisto znači peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krůtké lh. 100 hol. zl. K 198. 75.
198 95. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.-
Brussel šek a kr. ihůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—. —.—, Némecko šeka
ktátké ih. za 100 mk. 117.15, 117.35, Némecko na
dejší lhůty 117.20, 117.50, Londýn šek a kr. lh.
za 10lib st. 289 45, 239 65, Londýn na delší ih.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
——, Italie šek a kratké lhůty za 100 lir 95.35,
95 45, Italie delší lhůty —.———, Petrohrada
ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. — —, —.—, Paříž šek
a krátké th. za 100 ke 95.121/2, 95.221/2, Pačíž delší bb.
—.—, Curych a Bastiej šek a krátké lhůty
95.071/2, 95.20, delši lhůty — —, —.—, Švýcary
šek a kr i. 95.071/2 93 20, na delší lbůty —.—
Berlinská bursa, 15. prosince (Zvi. telef. zpráva
»Nár. Lislů«.) Na zprávy z východní Asie a z Vídně
byla zdejší bursa opěl zdrželivá. Baňské akcie byl
slabší na difference v uhelném syndikátu. Dále byly
transvaalské dráhy nižší, peněvadž nynější sdělení
o výsledku nejnovějšího vyjednávání v Londýně ne
uspokojilo. Poněkud vyšši byly gelsenkirchenské n
fusi s hamburskou společnosti Františkou. Také ko
mandítni, gotihardské a dráby meridionální se zlep
šily. Později se transvnalské dráhy zolavily. V sou-
vislosti se strnulosti peněz byiy zahraničně kursv
směnečné nižši, lendýnské o 2 fenyky a pařížské
o 5 fenyků. Soukrumý diškont 3/, proc.
První ciiry znamgnají začátecni, druhé konečue
kursy: Rakotské kreditky 216.12. 216.40. Diskonto
199.70, 199.60, Němeeká Bánka 224.20. 224.25, Ob
chodní společnost 165.25, 165.25, Drážďanská banka
160 —, 160.—, Spanělské exterieury —.—, —
119 —
Františka
Amsterodam
Brusel
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Asie
Vídeň
Ob
Némecko
Petrohrada ruský město šek
Pačíž
Němeeká Bánka 224.20
165.25
drážďanský banka
Italia šek
31
article
91 25
100.70
9440
99.75
32
article
Bochumské ocel. 19..30, 191.—, Lauřina huť 240 75,
239 50, Dortmund. Union lit. C. 86., — 85.40. Har-
penská ubl. spol. 204.80, 204.25, Gelsenkirchienská
uhl. spol. —.
Hibernia 214. 60, 213.25,
Consolidace 447 75, 446 50, Severoněmecký Lloyd
106.— 106.—, Packet 110.80, 111.—, Kanada —.—
—.—, Transvaal —. —, —.—, turecké losy 140. 25.
141—
Z kasovních papírů: Concordia 350.—, Esch
weilské 256 60, Geisweidské 157.70, Hochdah! 156 75,
Katovické 215 50, Wilhelm 241.—, Phönix 149. 30,
Rh. Stahí 176 80, Schalker Gr. 455.—, Westfalia
145.—, Orenstem 16075, Rh. Metall 68.75, Hasper
188.50, Donnersmark 243.—, Huldschinský 113.—
Vulean 221.80, Bismark 246.50, Caro 101 70. Hoesch
184.70, Georg Marie 111 50, Königsb. 168.25, Nord-
stern 292 50.
Lloyd 106
Esch
Wilhelm 241
Georg
Marie
Lauřin
Dortmund
Haro
Consolidace
Kanada
Transvaal
Geisweidský
Hochdah
katovický
Schalker Gr . 455
Orenst
Huldschinský
Nord
Hibernia 214
Concordia 350
Packet 110.80
Phönix 149
Westfalia 145
Hasper 188.50
Donnersmark 243
Cara 101 70
35
article
Z Bezlina, 15. prosince. (C.-B.) Kreditky 216 s0,
státní dráha 145.70, jižní dráha 17.70, diskonto 199.50,
německá banka 224.30, obchodní b. 165.20, dráž-
danská b. 160.—, darmštadtská banka 148.70, ná-
rodní banka 148.—, dráha Henri 108 50, Transvaal
—, Kanada 120 40. Golthard. 190 69, Lloyd 105 . 90.
P cket 111 10. Za hotové: Lauřina huť 239 75,
dortmundské 8575, bochumská 191.—, gelsenkir-
chenské 218 10. Hibernia 213 20, harpenské 204.10,
Consolidace 445.—. Smýšlení chabé.
Z Berlína, 15. prosince. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 216 25, státní dráha 145 75, lombardy 17.75.
Smýšlení klidné.
Z Prankfurta, 15. prosince. (Tel. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 216 10, akcie společnosti státní dráhy
146 —, lombardy 17.60, papirová renta 101.20, stří-
brná renta 101.20, zlatá renta 103.—, uherská zlatá
renta 100 40, uh. korunova renta 99 45, 430 rak.
korun. renta 102. —. Smyšlení klidné.
Z Franklurtu, 15. prosince. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 216 10, státní dráha 146 10, lombardy 17 60.
Z Paříže, 15 prosince. (Počáteční bursa.) Bproc.
renta 98.97, 3/20 půjčka —.—. Smýšlení upevněné.
Z Paříže, 15 prosince. (Telegraf. zavěrečně k ursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, 3proe renta 98.57
3 sproc. renta —.—, italská renta 104 35, rakouský
pozemkový ůvěrní ústav 1314 —— státní dráha —.—,
lombardy 92 —, směnky na Londýn 25.174/2, rakou-
ská zlatá renta 102 60, uhersků zlatá renta 102.75,
otomanská banka 604.—, labáková režie 388 —, tu
recké losy 133.25. Smýšlení upevněno.
Henri 108 50
Transvaal
Lloyd 105
Lauřin
Kanada
Berlín
Paříž
Londýn
německý banka
darmštadtský banka
rodný banka
Hibernia 213 20
36
article
96 . 80
96.75
97.40
104.50
100.70
94.40
101 25
99.60
99.60
93.60
37
article
106.—
101.30
95.40
102.25
100.60
100.50
100.60
101.25
38
article
100-25
100.—
99.50
98 25
247.-
406.—
349. —
560 —
39
article
100 . 25
247 50
355—
580.—
254—
2340
370.—
2460
1034
40
article
255.—
2350
2475
1037
41
article
Trhy na zboži
Trhy na zboži
325.—
345.—
Pražská plodinová bursa, 15. prosince.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito; p šenice
česká 1903 76 —81 kg K 790, 8 50, uherská 1903
— kg 0 —, 0.—, moravská —, 0. —, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—. 0.—, česká stará 0.—, 0.—.
vadně jakosti 7 25, 7 65; žito české 1903 nové
73—76 kg 7—, 7 25, české 1903 — kg 0— až
0—; moravské —— až —.—: vadné 0.— až
0—; ječmen výběr 7.90, 8.—, první jakosti
7.50, 7.60, střední 7.15, 7 25, merkantilní 7.—, 7. 05,
ječmen k seli 0.—, 0.—, vadný 0 —, 0.—; oves ry-
chlík 1903 6 15. 6 25. prima 1903 6 05. 6.10, mersantilní
5.90, 5 95. k setí 0.—, 0.—, oves 1903 0 —, 0.—.
kukuřice uher. 1903 6.30, 6.35, cizozem. 6 65 6 70
cinquant. 1902 K 770 790 vikev česká 7 15, 7 20.
haličska 7 —, 7 15 uher. K 7.10, 7 20, pohana
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
5 95
kg
50
43
article
205.—
1878
215.-
45
article
Miýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
nčná mouka č. 0 K 28.—, 29 —, č. 1 27. —, 28.—
č. 2 25 50, 26.50, č. 3 23.50, 24.50, č. 4 22.5 , 23.—
č. 5 21 —, 21 50, č. 6 19 —, 19 50, č. 7 17 —, 17 50,
č. 8 14 40, —.—. Žitna mouka č. 1. 21 50, —.—, č. il.
20 50, —.—, č. III. 17.50, —.—, č. IV. 14.—, 14.50.
P'šeničné otruhy jemné 10.20. 1040 hrubé 10 20
1040. otruby žitné 10..50, 10 00 krupice 28.—, 29 —
prach 11 40, —.—, tluč — —, kroupy: čís. 4/0
39.—, čis. 3/U 39.—, čis. 20 39.—, čis. U 38.—, čia1
36 50 čis 2 35 —, čís. 3 33 50, čís. 4 32 —, čís. a
29 90. čís 6A —.—, čls. 73 —.—, č. 8A —.—, cis.
9A —.—, zlom 25.—, 21 —
Semena. Ceny za oU sg.: řepka sklizeň zimní
sucha 1902—.—, —.—, zimní sucha 1903 11 50. 11 70,
zimní mokrá 1903 —.—, —.—, mak modry čusky
24 50, 20 00, modrý ruský —.—, — —, kmin český
— holandský 26.—, 27 —, jetel bilý 60.—, 81 —,
žervený 51.—, 63—, růžák —.—, —.—, konopna
semena unerska —.—, —.—, haličská 10.25, 11.—)
lněna semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus,
kg
46
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření k 12.—, 14.—, ke krmení.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlutý
9.50, 1075, k vaření zelený 11.25, 12..50, ke krmení
0 —, —.—, čočka 1903 12. 75, 17. —.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
K 16.90, 20 50, posenské 110/120, 80/85 21.50, 26.50,
srbske —.—, —.—, víšně 41.50, 46.—, tresné —. —,
—, hrušky 19.—, 40.—, křižaly 14.—, 15.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3—, 3.40, nelisované 3.—, 3.40, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlacena 1.90, 2 —, ke krmení 1.50,
1.70, ke stlaní 1.50, 1.70, cizi 0.—, 0.—
Zeměata. Čeny za 50 kg: zemčata k jídlu K 2 30.
2.50, k jidiu cizí —.—, —.—, k palení lihu 0.—, — 0.
Zvitscí tnky. Ceny za 50 kg transito: sadlo uh.
78 —, 74—, sadlo amer. 66.50, 68 —, 1ů1 —.—, —° —.
Švestka český K 16.90
kg
Viktoria
48
article
M. Z Vídně, 15. prosince. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Plodinova bursa. Zprávy z trhů zahraničních
zněly různě, takže se trhu nedostávalo podnětů. Žito
bylo chabé, zachovalo však ceny dosavadní. —
Ječmen, kukuřice a oves zůstaly nezměněny. —
Znamenáno bylo: Pšenice lisská 8..30, 8 70, slovacká
7.75, 8 25, z Morav. pole 7..65, 8.10, báčská 0.—.
Žito slovácké 6.75, 6.85, z okolí Pešti 6.70, 6 85
z jižní dráhy 6 65, 6.80, rakouské 6.55, 6.75. Ječmen
moravský 7.20, 8.50, slovácký 6.60, 8.10, severo-
uherský 6.70. 8.30, tisský 6.10, 7.19, pro pivovary
5.50, 7.15, pro krmení 5.50, 7.15. Kukuřice uherská
stará 6.20, 6.45, nová 5.30, 5.50, cinquantin 6. 60,
7.—. Oves uherský 5.55, 6.65, řepka 11.40, 11 . 60.
Z Vídně, 15. prosince. (Telegr.) Pšenice tisská
8.30, 8.70, banatská 7.80, 8.30, slovácka 7.75, 8 25,
smýšlení upevněně. Žito slovacké 6.75, 6.85, pešlské
670, 6.80, smýšlení chabé. Ječmen moravský 7 20,
8.50, smýšlení bez obchodu. Kukuřice uherska 6.20,
6.45, cinquantin 6.60. 7.—, smýšlení sotva udržené.
Oves uherský prostřední 5.70, 5.95, uherský prima 5.05.
6.2), smýšlení klidné. Repka bez obchodu. Počasí
zamračené.
Z Pešti, 15. prošince. (Telge.) Pšenice na du-
ben 7.69, 7.70, na říjen 7.58, 7.60, žito na duben
6.56, 6.57, oves na duben 547. 5.48, kukuřice na
květen 516, 5.17. — Nabídky pšenice byly mírná
koupěchtivost slabá, smýšlení klidné. Obraty činil
17.000 q Ceny zůstaly nezměněny. Trh terminový
byl zahajen smýšlením chabým. V dalším průběhu
kursy při stoupajícím obchodě poněkud ochably.
Plodinův
Ječmen
Repka
ben
Vídeň
Morava
slovácký
Pešť
Ječmen moravský 7 20
q cena
49
article
Počasí zamračené.
Z Pašti, 15. prosince. (C.-T.-B) Závěreční kursy.
Pšenice, smýšlení klidné, na duben 7.69, 7.70, na
říjen 7.57, 7.58, žito, smýšlení klidné, na duben 6. 56.
6.57, oves, smýšlení klidné, na duben 5.46, 5.47
kukuřice, smýšlení klidné, na květen 5.16, 5.17.
řepka, smýšlení vleklé, na srpen 11.70, 11.80. Po-
časí: zamračeno.
Z Berlina, 15. prosince. (Telegr.). Pšenice mdlá,
na prosinec 161.—, na květen 164.75, na červene
Žito mdlé, na prosinec 130.25, na květen
1 550, na červenec —.—. Oves klidný, na prosinec
—.—, na květen 129.—. Kukuřice klidná, na pro-
sinec 105.—, na květen 107.—
Z Hamburku, 15. pros. (Tlgr.) Pšenice stoupající
holštýnská 148 —. 158 —. žito stoup., meklenbursté
130 —, 140 — žito ruské stoupající, 1 3 —. 105.—
Počasí mlbavé.
Z Pařiže, 15. prosince. 3 hod. 15 min. (C. T. B.)
Oves, smýšleni stálé, prosinec 14.25, leden 14.35,
leden duben 14.70, březeničerven 15.15, žito, smý-
šlení klidné, prosinec 14.90, ledeu 15.—, leden duben
15.—, březen-červen 15.—, pšenice, smýšlení stálé,
prosinec 20.55, leden 20.70, ledenduben 20.70, bře-
zen-červen 20.75, mouka, smýšleni stálé, prosinec
28.00, leden 2.10, leden duben 27.95, březen-červen
27 80. Počasí krásné.
Z Patiže, 15. prosince. (Telegram.) Žito klidné,
na prosinec 14 90, na leden 15.—, na leden duben
15, na břozen-červen 15.—, pšenice, ustál., na
proziec 20.55, na leden 20 70, na ledrudoben
20.70, na březen čelveu 2075, mouka atáta, na
Berlín
Hamburk
C . T