Periodikum ALTO Viewer

1

Strana

2

NARODNÍ LISTY

3

16. prosince 1903.

4

Číslo 343.

5 article

Ve spotřebě ministerstva zahraničních záležitost jest pod titulem »výdaje konsulární« vělší potřebn 32.600 K na zřízení konsulátu v Mitrovici. Tento konsulát zřizuje se především z politických dů- vodů. Mitrovice je hlavním místem části kosovského kraje, přiléhající bezprostředně k zabranému území a profo důležitým místem pozorovacím také v nor málních dobách. Význam její zvyšuje se podstatně pro známé události, jichž jevištém balkánský polo ostrov byl v poslední době. Vedle těchto úvah rázu politického jsou to však také značné zájmy obchodní politiky, k jejichž hájení a podporování má býti kon sulát zřízen. Další požadavek 70.000 K jest zařaděn na zří- zení konsulátního zastoupení v Johannesburku. které má podporovati naše obch. styky v Transválu. V důvodové zprávě k řádněmu roz- počtu vojenskému praví se především, že reorganisace polního a horského dělostřelectva byla odročena proto, že dosud nedošlo ke zvýšení braneckého kontingentu, ač prý vojenský zájem na- léhavě toho vyžaduje. Proto odpadá v řádném roz- počtu na r. 1903 již podmínečně povolená potřeb na pořízení 14 divisí polních houfnic a na reorgani- saci divisí horského dělostřelectva v Tyrolsku, z čehož vyplývá menší potřeba 4.283.752 K. Naproii tomu musí býli vyžádány vělší obnosy na dalš opatření, započaté v dřívějších letech, na některé zvláší důležité požadavky pro vojsko nebo na sano- vání rozpočlu, aby překročení jeho v účetních závěr kách bylo co možná odstraněno. Z větších požadavků jsou: 106 849 K na roz množení auditorů o 12 setníků auditorů a 70 aspí rantů auditoriátu, což odůvodňuje se brzkým zave- dením nového trestního řádu vojenského. Z míst aspiranlů má býti obsazeno 1. lednem 30, 1. květ- nem a 1. listopadem 1904 po 20.

Mitrovic Mitrovic Tyrolsko

6 article

Další větší polřeba 368.392 K nastává za pří- činou úsilovnějšího výcviku mužstva ve střelbě ručnic. Na postupné zřízení sboru zásobních důstoj níků je zařaděna vělší potřeba 48..893 K. Pro zálož- níky a náhradní záložníky, kteří budou povolání ke cvičení ve zbraní u pěchoty a myslivců požaduje se vzhledetu k zásobování a výdajům pro 31.600 m.,o něž bude povoláno ke cvičením ve zbrani víc, větší obnos 386. 373 K Na rozšíření druhé dělostřelecké kadetní školy od 1. září 1904 je zařaděna větší potřeba 128.870K pro technické dělostřelectvo 147.000 K, pro místc vojenského zmocněnce v Sofii 19.000 K, ke zvýšen dotace na prémie pro poddůstojníky a na odbytné na služební přídavky pro ty, kdo dobrovolně slouži dále, 500.000 K. Zřízení místa vojenského zmocněnce v Sofii odůvodňuje se nynějšími poměry na polo ostrově balkánském a s nimi souvisícími vojenským událostmi v knížectví bulharském.

Sofie

7 article

Z mimořádné vojenské spotřeby buď uve den: Dlší úvěr 4,000.000 K na opatření ručních střelných zbraní a potřebného k nim střeliva, dalšt úvěr 2,250.000 K na vyzbrojení několika pevných míst děly nejnovější soustavy. VII. lhůta 500.000 k na zavedení bezdýmného prachu, další úvěr 1,760.000 K jako potřeba na opatření opevňovací. o 6000 K větší potřeba pro vojsko v jižní Dalmacii k zabezpečení hranie na dobu neobvyklých poměro v obnosu 150 250 K, dalších 928.874 K jako loní na doplnění 20 praporů pěchoty na zvýšený stav v míru. Z řádného rozpočtu vojenského ná mořnictva buď uveden požadavek na náhradní stavby lodí v obnosa 13,000.000 K (+ 387.190k než loni). Z toho připadá na křižák »E«, náhradu za »Radeckého« 2,500.000 K, na obrněnce »Arcikníže Karel« 4,200.000 K, na obrněnce »B., náhradu za »Novaru« 2,200.000 K. Z mimořádné spotřeby vojenského námoř- nictva budiž uvedeno: Na opatřování, na hrazení materiálu — 3,999.520 K než loni, na děla k vyzbrojen obrněnce »Arcikníže Karel« a »B« + 1,200.000 K Účetní závěrka za r. 1901 vykazuje úhrnný výdaj 374,523.169 K, tak že po srážce čistého výnosu cel v obnosu 118,113.345 K, jeví se čistá potřeba 256 409.624 K. Po odrážce 2 proc. na vrub Uherska připadá na Rakousko 168,204.844 K, na Uhersko 83,076.873 k

Radecký Karel Dalmacie Novara Uhersko Rakousko

8 title

Politické zprávy zahraničně.

9 article

V Praze, 15. prosince.

Praha

10 article

List krále Petra carovi. Jistý vídeňský list uveřejňuje plné zněn dopisu krále Petra, jejž poslal po svém nasto lení dne 4./17. července 1903 caru Mikuláší Il Tento list už jednou se dostal do veřejnosti avšak částečně porušený. Král Petr v něm dě- kuje upřímně caru za všechnu sympatii, osvěd- čovanon jemu ve vyhnanstvi i jeho dětem prosí, aby svou přízeň zachoval jemu i srb- skému národu. Avšak psaní toto nedostalo se do rukou carových. Carovi bylo oznámeno, že s ním při- jede zvláštní posel krále Petra, avšak car chtěl prvé věděti, jaký jest obsah jeho a dal uložit ruskému vyslanci v Bělehradě, aby jej oznámil. Králův posel, nemaje o tom tušení, přijel, avšak nebyl připuštěn, protože zpráva bělehradského vyslanectví ještě nedošla. Posel odjel z Ruska, načež psaní královo dostalo se do veřejnosti. Uveřejnění toto učinilo v Pelrohradě tim nepříznivější dojem, že hr. Lamzdorf, když kolem Nového roku 1903 meškal v Niši, ujistil slavně jmenem carovým krále Alexandra, že car roz- hodně odsuzuje každou protidynastickou agitae v Srbsku a králi Alexandru i jeho dynastii pořád stejně jest nakloněn. Kromě toho hr. Lamzdorí vyřídil nejsrdečnější omiuvu, že královští man- želé srbští nemohli býti přijati v Livadii, kde car a carová na podzim lonského roku meškali

Petro Petr Alexandr Bělehrad Rusko Niš Srbsko Livadie král petra car

11 article

Možnost války rusko-japonské. V Petrohradě, 10. prosince. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Zprávy z dalekého Východu při nášejí zajímavé podrobnosti, jež dovolují učinit si názor o zajímavém poměru mezi Ruskema Japonskem, jenž vzbuzuje účastenství i mezi národy evropskými. Telegraf již oznámil, že válka rusko-japonská mohla by se rozšířiti na válku čínsko ruskou, nyní pak jsme s to učiniti si představu, jaký účinek by tato druhá even- tualita měla na smýšlení dalekého Východu. Možno pověděti hned z předu, že účinek nebyl by nikterak přízniv míru a že váleční živlové v Japonsku jsou tím značně povzbuzeni. Jakýsi japonský časopis podnikl podrobný výzkum o rozložení ruského vojska v Man- džursku. Podle jeho zpráv mají Rusové v oblasti Mukdenu 20.000 mužů pěchoty, 8000 jízdy, 6000 dělostřelectva, 1000 ženijního sborua 800 mužů železničního sboru, celkem 35.800 mužů. V kraji giriinském 15.000 pěchoty, 7000 jízdy, 8000 dělostřelectva, 700 ženijního a 700 železničního shoru, celkem 31.400 mužů. Ko- nečně v oblasti Amuru 14.600 pěchoty, 5000 dělostřelectva, 5000 jízdy, 500 ženijního a 500 železničního sboru, celkem 25.600 mužů. Tedy úhrnem 92.000 mužů. To jest značná moc pro počátek operací, ale Japonci se těší, že nebude moci vyvinouti ve válce plný účinek. Vskutku předpokládají, že rozloha území, obsazeného timto vojskem, jest značná a poněvadž směr japonského útoku by nebyl znám, nebylo by dostatek času, soustředit moe dosti značnou na rozhodujícím místě, aby zvítězili nad Japonci. Tato naděje Japonců je zvýšena odte doby, co koluje pověst, ze Čína rovněž napadne

Rus Japonec Petrohrad Japonsko Man ko Amur Čína

12 article

Rusy v Mandžursku, aby se opět zmocnila tohoto kraje. Tolik je pravda, že v Číně obihaj nejpoplašnější zprávy pokud se týče možnosti války s Ruskem. Ujišťuje se, že všichni guver- néři a místokrálové dostali od své vlády telegram následujícího obsahu: »Diplomatické styky s Ruskem budou bezpochyby záhy přerušeny. Třeba si pospíšit a sebrat co možná nejvíce peněz a vyzbrojeného mužstva, než bude ne- přátelství zahájeno.« Mistokrálové přímořských krajů zároveň dostali rozkaz, »aby měli připra- venu zbrojnou moc námořní a učinili přípravy k hájení pobřeží, aby se neupadlo v chyby předešlých«. Praví se, že tato zpráva způsobila značné vzrušení mezi vysokými hodnosty čín- skými, že však přes to jsou spokojeni, že »otázka mandžurská nabývá rozhodné tvářnosti«. Podle mluvy čínských časopisů obávají se v Číně. že kdyby Rusko nevyklidilo Mandžursko, ostatn soupeříci velmoci vzaly by si rovněž kusy čin ského území v náhradu. Aby tomu zabránili, navrhují, aby otázka mandžurská odkázána byla rozhodčímu soudu. Všecky tyto zprávy, jak jsem pravil, na- plňují Japonce radostí a tokijský dopisovate »Nového Kraje«, orgánu místokrále Aleksajeva zmiňuje se o výhodách, jež z toho hodlají Ja- ponci téžit. »Největší nevýhoda Ruska«, praví, »spočívá ve přílis rozsáhlé čáře jeho komuni- kačních cest. Jakmile by jejich železničná tra byla zničena, oeítila by se jejich armáda vsi tuaci nanejvýš kritické. Různé pahýly armády zůstaly by bez spojení a mohly by býti snadno rozdrceny Japonci. Nuže, kdyby Čina prohlásila válku Rusku, jest jisto, že veškeré domorodé obyvatelstvo Mandžurska postavilo by se prot Rusům, kteří by pak nemohli hájit železničnou trať proti ničení domorodců.«

Rus Japonec Čína Rusko Nový kraj

13 article

Rusové neobávají se přiliš této možnosti to proto: Nevěří se, že by obyvatelstvo mand žurské osvědčilo solidárnost s čínským vojsken a názor ten opírá se o příklad z roku 1900 kdy obyvatelstvo popuzeno násilnostmi a pleně- ním čínských vojáků, osvědčilo rozhodné nepřá- telství vůči nim a přízeň vůči Rusům. Mez obyvatelstvem a čínskou armádou panují poměry které velmi se podobají poměru obyvatelstva balkánského vůči tureckému vojsku, prostému kázně. Za tři léta okupace ruské obyvatelstvo si zvyklo na vládu, zajišťující bezpečnost a ho- spodářský blahobyt, na něž před tím mohlo po- mýšleti toliko ve snách, vzpominajíe na zlaté časy eísaře Jao a Šuny. Jest více než možno, že se nebude chtít vrátit v doby činského pan ství před okupací ruskou.

Rus Jao Šun

14 article

Co se týče Japonců, nejsou rovněž ne- známí obyvatelstvu mandžurskému. V létech 1894 a 1895 za války čínskojaponské, zane- chali po sobě vzpomínky tak plné nenávisti jak utiskovatelé a lupiči, že by nikdo nebyl po- těšen spatřiti japonskou uniformu, Svou rozšafnou a spravedlivou správou získalo si Rusko sympatie domorodého obyva- telstva. Pravda, zbývají tlupy lupičů »chun- chuzů«, avšak ty působí již v době míru Rusové jsou více méně zvyklí, stříci se jich. Co se týče čínského vojska, jsou vůči němu chunchuzové právě tak nepřátelé jako proti Rusům. Ostatně nevěří Rusové, že by úřadní Čína se odhodlala ke zjevné válce vůči Rusku. Přece však situace na dalekém Východě není nikterak neuspokojiva. Jest známo, že příčinou sporu mezi Ruskem a Japonskem neni pouze Mandžursko. Jest mnohem tužší o Koreji, kterou Japonci považuji již za svůj majetek z téhož důvodu jako Rusové Mandžursko. Nuže, Li- Hentek, náčelník policie v Čemulpu, rozhodný stranník Ruska, byl jmenován korejským mi- nistrem války. To způsobí zlou krev v Ja- ponsku. Mějmež oči otevřené a prach v suchu. J. V. P.

Japonec Rus Mandžursko Rusko Čína Japonsko Korea Čemulp

15 article

Z Francie.

Francie

16 article

»Figaro« přináší zprávu o podivné školn knize od professora Hervé. Uvádíme věc tu jako charakteristickou známku nynějších poměrů fran- couzských. Prof. Hervé je bojovný socialista a internacionalista. Napsal pověstnou větu francouzském trojbarevném praporu, vetknutém do hromady hnoje a byl stihán pro pobuřujíe články, v nichž vybízel vojáky k opovrhování vlastí. Hervé, tento výkvět strany Jaurěsovy Reinachovy, byl ministrem Leyguesem sesazen s místa učitelského. Nyní obrací znova na sebe pozornost ne- klidný duch Hervéův. Vydal pro mládež příručn knihu dějepisnou, prodehnutou duchem krajně revolučním a internacionalistickým. V této knize určené mládeží školní, velebí Hervé hrůzovládu revoluce r. 1793, píše prudce proti militarismu je proti allianci francouzsko ruské a praví, že anarchistické attentáty jsou prosté zjevy »80 ciální netrpělivosti«. »Figaro« oznamuje, že tuto knihu, jež by mohla nanejvýše baviti milovníky zvláštnost literárních, někteří učitelé v departementu doub- ském zavedli ve školách. »To je nepřípustné«, volá »Figaro« a protestuje proti otravování školn mládeže podobnými pamílety anarchistického socialistického hlasatele.

Figaro Hervé Leygues Jaurěsův Reinachův

17 article

Plány Anglie v Persii. Transkaspický jeden list přináší o poměrech Anglie v Persii tato odhalení: Anglie dle po- věsti teheranské hledí šacha získati na nájem- nou smlouvu, by mohla vykořisťovati minerální bohatství Persie mimo sůl a otevřené již Per- šany doly uhelné. Nájemné mělo by činiti 90 mill. rublů, z čehož by však Persie musil přes dvě třetiny užiti k zaplacení dluhu Rusku. Všechny celní úřady podřízeny byly by anglické správě. Celní poplatek za zboží anglické by se značně snížil. Nikdo prý nepochybuje již, že vliv anglický na dvoře perském značně vzrostl Angličané hledí prý také získávati si vyšší cír kevní náčelníky a prostřednictvím jich na massy působiti. Lord Curzon omluví prý se co nevidět v Teheranu za známé přikré vystupování své proti úřadům perským a upevní prý tak ještě více přátelství persko-anglické. Panamská republika. Národní shromáždění panamské, jež zvol se 28. t. m., čitati bude 32 poslance. Seskup se 5. ledna. Kolumbijci, v nové republice used a nepřátelsky proti ní se chovající budou přes Kolon deportováni do Kolumbie. Pověsti o válce s Kolumbil umlkají. Anglie a Holandsko chtěj uznati novou republiku, jen když převezme část státního dluhu kolumbijského. Roozevelt. Intriky amerických kruhů bursovních prot opětné kandidatuře Rooseveltově jsou zmařeny. Výbor volební strany republikánské shledal dle smýšlení ve většině, že jest kandidatura Rooseveltova zajištěna.

Angličan Curzon Kolumbijec Kolon Kolumbit Rooseveltův Anglie Persie Rusko panamský republika nový republika Kolumbie Holandsko nova republika

18 article

Cesty Alfonsa XIII. Král španělský po svých narozenináchv květnu příštího roku pojede do Paříže a odlam tud navštíví i různé dvory evropské. Z Paříže pojede přímo do Berlína. Vánoční výstava umělecko-průmy- slového musea v Praze. —Rs.— Vánoční výstavky musejní mají posky tovati příležitost odbytu nejnovějších výrobků umě lého průmyslu. Od získání pěkných místností vý stavních v nové budově musejní r. 1899 pořádá správa musen každoročně vánoční výstavku, ale zá- služnému podnikání tomu se pořád ještě nechce dařiti, aspoň ne v té míře, aby výstavka se skutečně stala stykem mezi výtvarníky a obecenstvem kupu- jícím, aby výstavka vánoční byla i přehlidkou nové tvorby, nových sil. A přece pro kupující není výhodnější příležitosti k výběru, jak se na této vý- stavě skýtá. Nerušený klid při srovnávání předmětů vystavených, všude ceny vyznačené a to ceny ve většině případů až překvapující nízké, neboť režije prodeje tu nespadá na váhu. Dále již tím, že před- měty se vlastně vystavují na veřejnost a to v museu. tedy i s předpokladem kritiky, musí každý vystavo- vatel pečovati o výběr dobrý. Ale naše obecenstvo nechce ještě pořád těch všech výhod pro koupi chápati. Tomuto praktickému styku musea s obecen- stvem nedostává se dosud náležité síly, z níž by mohla a i měla vycházeti také hmotná podpora umělé tvorby domácl. Na obchodní stránku vánoční výstavy v museu nesmí se pohlížeti pohrdlivě a nejméně smí tak činiti výtvatníci sami. Naprosto nemístné jest vyhýbati se výstavě snad proto, že se na ni zúčastňují závody živnostenské a tovární. Zde správa musea jako po- řadatelstvo přejímá zodpovědnost, že se na výstavu dostanou jen předměty vhodné, formou i technikou cenné, ať již drahé neb jednodušší. A v tom jest od výstavy k výstavě viděti pokrok.

Alfonso XIII Paříž Berlín Praha

19 article

Naproti tomu nápadným jest, že mnozí účastníci dřívějších výslav na letošní více nejsou. Zastraši snad nedosti uspokojivý výsledek prvního vystou- pení? Klesá důvěra v podnikání přece jen velíce důležité tak rychle? Že se bned obecenstvo nebrne plnými dveřmí a s plnými měšci, nesmí podlamovati důvěru a podceňovati význam těchto vánočních výstav musejních. Není na místě zkoumati stesky do nedo- statku reklamy pro výstavu. O tuto, arciť při každé výstavě, zejmena jednásli se při ní i o tržbu, velice důležitou podmínku zdaru měli by páni vystavovatelé sami pečovati a přičiniti se společnou součinne stí o získání obecenstva působivými prostředky. Letošní výstavka jest obeslána méně než předešlé, za to jest ale při ní přísnější výběr. Obory některé, zejmena nábytkářství, dříve silněji zastoupené, na letošní skoro mizí. Za to množí se zdobné práce z kovu a to s potěšitelným znamením pokroku práce domácí. Z nábytku jsou jen drobnější předměty zastoupeny, mezi nimiž stolice moderního rázu, vystavené Mlchem zasluhují chvalné zmínky. Intarsie vystavuje Kubát a v nábytku zastoupen též Hořák. Zdobné vazby knih s umělou prací v kůži vystavují osvědčené zá- vody Fischera a Spotta, jest tu viděti stoupající do- vednost v oborech, utěšeně v pražském knihařství se zmáhajících. Drobné práce z kůže vystavuje v pěk- ném vzoru Lindauer. Účast nakladatelských firem se letos na prospěch vlastního účelu umenšilaa vidíme tu od firmy J. Otto a družstva »Máje« pěkná roucha spisů jimi vydaných. Výšivky a pod. práce jsou méně zastoupeny než jiná léta; pozornost vzbu- zují práce z městské pokračovací školy dívěl, z nichž některé vynikají ladnými vzory. V převaze jsou na výstavě zdobné práce kovové.

Intarsie Kubát Hořák Fischer Otta

20 article

Nejčetnějším počtem zastoupen jest atelier Aný žův a závod T. Procházky. Jest tu hojný výběn zdařilých prací z bronzu i stříbra s použitím bar vení i patinování a i ve spojení s kameny a sklem. Všude snaha vyhověti moderním požadavkům vkusu. Od Němce mladšího uvykli jsme již vídati práce jemného vkusu i jemného provedení, ukazuje to i n letošní výstavě vánoční. Mezi dalšími pracemi uvá- díme účasť J. Maliny, Kalvody, Beneše, Čížka, Vai- ganta a mn. j. Vlček mimo drobné figurální vysta- vuje český betlém. Malý vystavuje různé práce klenotnické, Křížik elegantní předměty osvětlovací. Jaroš a Michálek z Plzně vystavují rázovitě kované práce z různých slohů i naturalistických vzorů ve- lice dobře vhodné jako slohové ukázky pro školy. J. Pinkava předvádí velice pěkný výběr dekoračních nádob skleněných. Závod Bendelmayer a Červenka od výstavy k výstavě roste svým pokrokem v oboru umělého slévačství. Za součinosti předních umělců výtvarných rozmnožuje závod ten výběr svých do- vedných i půvabných výrobků, jichž tu předváděl velice pěknou kolekci. Úvedli jsme nejvýznačnější. Účast není sice příliš hojnou, ale je cennou. Kdyby obecenstvo hojnými koupěmi ukázalo účasť náležitou. vzrostl by zájem o výstavku velice rychle. Jde tu tedy o účasť kupujícího obecenstva. To nechť přijde, přesvědčí se a koná také svoji povinnost k domácí tvorbě.

T Procházka Němec J Malin Kalvoda Beneš Čížek Vai Jaroš Michálek J Pinkava Bendelmayer Červenka Plzeň Aný žův

21 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Souhlas papežův k národnostnímu roz- dělení diécesí? Klerikální listy říšskoněmecké přinášejí zprávu, že ve Vatikáně panují na- prosté sympatie vůči projektům na nové rozdělení diécesí v Čechách. Přízeň tato plati prý zejmena plánu, odděliti od arcidičcese pražské čistě (l) německé diécese chebskou a litoměřickou, jakož i české biskupství kutno- horské, tak že by dvojjazyčný charakter podržela jenom silně zmenšená diécese pražská. V nových diécesích chebské a litoměřické bylo by vychování kleru úplně německé. Také finančni otázka nepůsobila by valné oblíže, ježto arci- diécese pražská vládne takovými prostředky, že by ani oddělení tři nových diécesí nezpůsobilo přes příliš velké zatížení. Takto by se prý vzalo mnoho oprávnění stižnostem Němců v Čechách a lépe by se učinila přítrž hnutí losvonromi- stickému. Dosavadní nuncius vídeňský kardinál Taliani prý papeže zpravil velice zevrubně o těchto poměrech a jak se ujišťuje, j iž jeho svolení obdržel.« Jak se zdá, dělají ve Vatikáně a vídeňské nunciatuře věc na takových posvátných místech nejméně pří pustnou: malují čerta na zeď. Nepřestanou patrně, až se jim zjeví skutečně! — Boj za českou školu v Rožnově u Budě- jovic provázen jest takovými zjevy germánské zvrhlosti, jaká jest možna jenom v regimentu Taschkových žoldnéřů. Uvedli jsme již odvetu, jakou postihla Hardtmuthova továrna v Budějo- vicích české dělníky v ní zaměstnané, kteří při hlásili své dítky pro českou školu. Byli na hodinu propuštěni a kdyby nebylo tužkárny Národního podniku, která je přijala, musili by strádati nej- větší bídou. Na tom není dosti. Německo-nacio- nální list „Deutsche Wacht“, vycházející v Bu- dějovicích, tedy v samém sídle c. k. okresníh

Němec Hardtmuthův Vatikán Čechy Rožnov Buda Německo Deutsche Wacht

22 article

hejtmanství a krajského soudu — přinesl soupis všech českých rodičů, v Rožnově bydlících, kte podepsali žádost za českou školu i štve na ně všechny Němce rožnovské, vyzývaje německé majitele domků, aby Čechům dali výpověďz bytů, výslovně za tím účelem, aby přinucení byli odvolati své podpisy ne žádosti za českou školu. Takové věci dějí se přímo před očima c. k. úřadů, povolaných na stráž právní bezpeč- nosti státních občanů. Vydírání takové není, jak známo, žádnou neobvyklou zbraní ve sveřepé ruce německé v Čechách, ale ruce, kteréž jí na Budějovicku užívají, a celý český kraj a české menšiny jazykového rozhraní o jazykové a rovné právo odírají, jsou nad to špinavější, než které- koli německé ruce v Čechách. Děje se to v době, ve kteréž výstižně vylíčena zehátralost tasch- kářského germánstva Brdlíkovou interpellacío 858 falešných voličích, v době, kdy jeden z „nečestných měšťanů budějovických“ Tasch- kovy výroby, jakýsi Ziegler, před trestním sou- dem budějovickým odsouzen na pět let těžkého žaláře pro ránu, kterou zasadil budějovickému fetografovi p. Wildtovi, když byl u něho žebrat. v době, kdy náčelník rodu Taschkova, Č. Budě- jovicemi a krajem vládnoucího, otec nynějšího starosty budějovického, podal k císaři žádost za milostivé zastavení trestního vyšetřování s ním pro podvody v měšťanském pivovaře budějovi- ckém, kdež za spoluúčinkování starého pána zmizely bez mála asi 2 mill. K v kapsách pivo- varských správeů. A tato Taschkova camorra vypisuje tak říkajíc cenu na hlavu českých ro- dičů v Rožnově, za to, že chtějí podle zákona pro své děti českou školul

Němec Čecho Brdlíkův Ziegler Rožnov Čechy Č . Buda Taschkův

23 article

— „Stálý vyrovnaci výbor na snemu krá- lovství českého“? Ve včerejším ranním čisle uveřejnili jsme pod tímto záhlavím obsah sen sační zprávy z „Podřipana“, časopisu vydáva- ného posl. E. Špindlerem, o přípravách a pour parlerech směřujících k ustavení se stálého vy rovnacího výboru v Čechách podle osvědčeného (prý) vzoru moravského. S kompetentn strany prohlašuje se nám, že se zprávy „Podřipana“ na pravdě na- prosto nezakládají.

E Špindler Podřipan Čechy

24 article

— Ku protestu obce král. města Plzn proti podání pamětního spisu Němců z Plzně a západních Čech předsedovi ministerstva, dru. Arnoštu z Körbrů, ve příčině národnostních po- měrů u c. k. státních úřadů v Plzni — připojila se také rada král. města Sušice podáním ze dne 11. prosince t. r. — Krajský sjezd národní strany svobodo- myslné koná se dne 3. ledna o 11. hodině dopol. v Kutné Hoře ve Vladislavském sále. Dle usnesení zemského výkonného výboru má totiž mezi zemské a okresní důvěrnické sbory vsunut býti nový článek organisační, krajský sbo důvěrnický, jehož účelem jest utužiti or- ganisace kraje a okresů a pořádati postupně ve všech městech a místech kraje, krajské a okresní sjezdy k bližšímu seřadění stoupenců strany. Ke sjezdům takovým zváni býti mají veškeří po- slanci strany, kteří zastupují města a okresy kraje. Sjezd dne 3. ledna svolává se za při- činou ustavení se důvěrnického sboru na Horách Kutných. Program jeho jest: Zahájení sjezdu předsedou. Usnesení o krajském organisačním statutu. Rokování o situaci. Ustanovení místa příštího sjezdu. Volné návrhy. Po schůzi bude společná hostina v Měšťanské besedě (kuvert 2 koruny). Pánové, kteří sjezdu se zúčastní, nechť nejdéle do 20. prosince oznámí, zda zúčastní se sjezdu a hostiny, neb jen sjezdu, aby rozeslány býti mohly dle toho v čas vstupenky jež plati za legitimaci ke schůzi. — Kluby občanské. Malostranský občanský klub koná dnes o 8. hod. več. svoji výborovou schůzi v hostinci p. Janouška v Nerudově ulici. Přítomnost členů výboru nutná.

Němec Arnošt Janoušek Plzn Čechy Körbr Plzeň Sušice Kutná hoře Kutná Nerudův ulice Krajský sjezd národní strana svoboda malostranský občanský klub

25 article

— Na pomoc Makedoncům. Zoufalý boj který podniká lid makedonský za svoji svobodu, budí v celé Evropě vřelý zájem pro utlačovaný a otroctvím zhnětený národ slovanský. Jest t zejmena Anglie a Francie, kdež osudy stráda- jíeího lidu na Balkáně nalézají soucitu a po- chopení. Jest na čase, aby i slovanský svět a především my Čechové, jdoucí v čele slovan- ského ruchu, ozvali se důrazně a hlasně proti surovému násili, páchanému na národu bulhar ském a srbském hordou asiatskou, a přispěli ku pomoci ohroženým bratřím. Za účelem tím po- řádá se na podnět Slovanského klubu příští ne děli velká schůze manifestační na Žofíně, na kteréž výrazně, povolanými ústy promluveno bude o osudech slovanského lidu na Balkáně Jsme přesvědčeni, že český lid, prodehnutý zá palem pro věc Slovanstva, použije příležitost té k důstojnému projevu svého vřelého zájmu a soucitu se strádajícími bratry. — O domnělém prodeji „Národních Listů“ objevily se v posledních dnech v časopisech kra- jinských a také pražských nové klepy. Soudili jsme, že po známém našem prohlášení z měsíce září t. r. není třeba znovu je vyvraceti. Ale ně- kterým časopisům a sháněčům klepů jde patrně o tvrdošijné opakování nepravd, třeba u vědomí, že budou najisto vyvráceny. Aniž bychom pouštěli se do polemik s lidmi, kteří neostýchají se ve svých nečistých pomluvách dotýkati se i rodiny dra. Julia Grégra, prohlašujeme zkrátka- „Národní Listy“ dosud nikdy a ni- komu, družstvu, ani straně politi- cké, ke koupi nabizeny nebyly.

Makedonec Čecho Grégr Evropa Anglie Francie Balkán Žofín

26 article

Ovšem nejednou, již za života dra. Julia Grégra, činěn byl dotaz o podmínkách, za kte- rých mohly by státi se majetkem konsorcia avšak k nějakému ujednání nebo dohodnutí vů- bec nedošlo a později vzhledem k testamentu dra. Julia Grégra ani dojíti nemohlo. Tedy ni- koliv noví, nýbrž dosavadní majitelé a redaktoři „Národních Listů“ s osvěženým úsilím pečovati budou, aby náš časopis také od Nového roku 1904 neochvějně a nepoddajně konal úkol, jejž mu vytknul jeho zakladatel. „Národní Listy“ jako byly dosud i po Novém roce 1904 zůstanou časopisem svobodomyslným, neodvislým, slou- žícím jen a jedině zájmům svého národa. Aby ve všech rubrikách plnou měrou vyhovovaly kul- turním i hospodářským potřebám českého lidu bude snahou naší nejúsilovnější, bez ohledu na útoky a pomluvy lidí i časopisů, kterým jsou „Ná- rodní Listy“ překážkou k dosažení povědomých cílů a proto i předmětem tak nekvalifikovaných pomluv a útoků. — Osobní. Baron Aehrenthal, velvyslanec rakou- ský v Petrohradě po několikadenním pobytu v Praze odjel včera odpoledne přes Podmokly a Berlín do Pelrohradu.

Grégr Baron Aehrenthal Petrohrad Praha Podmokly Berlín Pelrohrad

27 article

— Úmrtí. V pondělí dne 14. t. m. zemřel v Praze ve věku 80 let soukromnice paní Klotilda Čermáková. Pohřbena bude dnes ve středu c 3 hodině odpol. z kostela sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — V Praze zemřel v pondělí pan Bohumi Pospíšil, architekt a stavitel, v 39. roce věku svého života. Tělesná schránka zesnulého bude ve středu dne 16. prosince o 1. hod. odp. v ústřední síni hřbitova olšanského vykropena a pak na témže hřbitově do vlastního hrobu pohřbena. — Pohřeb oiv. inženýra arch. p. Jana Kruliše konal se v pondělí dne 14. t. m. z votivního chrámu u sv. Ludmily na Král. Vinohradech. V hlavní lod- chrámové vystaveny byly tělesné pozůstatky zesnu- lého, uložené v kovové rakvi, na smutečním katafalku. obklopeném množstvím věnců a kytic, jež věnovali členové rodiny a příbuzní, dv. rada ryt. Randa, In ženýrská komora, rodina Šmídova, Eisenhutova, Gold schmiedova, Kloučkova, Formanova, Ottova, Sekalova Bechsteinova, Rašínova, Vilímkova, Tieglova z Lin denkronu, Krásova a Zdeňkova; dále B. Bondy, pí.

Čermáková Štěpán Pospíšil Kruliš svatý . Ludmila Král Randa Šmídův Eisenhutův Gold Kloučkův Formanův Ottův Sekalův Bechsteinův Rašínův Vilímkův Krásův B Bond Praha Olšanský Tieglův z Lin Zdeňkův

28 article

O. Vrbatová, pí. Laura Schleiferová, Boh. Otto, úřad- nictvo firmy J. Kruliš, firmy Bondy a cukrovaruv Lounech a j. Po církevních obřadech, které vykonal děkan vinohradský msgr. Lehner, byla rakev snesena do skleněného 6spřežního vozu pohřebního. Za rakv ubírali se kromě přibuzných a nepřehledné řady obe- censtva, zástupcové úřadů zemských a politických, dv. rada ryt. Randa, bar. Braun, Rašín ryt. z Ryzm- burgka, dr. Škarda, dr. V. Frič, V. Hauner, cís. rada J. Otto, prof. Frič, p. Tiegl z Lindenkronu, cis. rada Hrazděra, řed. železn. oddělení F. Jahoda. stav. rada Wieser, vrch. inž. Ruml, Kostlivý, Winterstein, Čihák, podn. staveb Kubíček, stav. rada Kres, inž. Bernard. zástupce cukrovaru v Lounech M. Valtera, členové podn. firmy J. Kruliše a mn. j. Pohřeb konal se na hřbitov vyšehradský, kdež byly tělesné pozůstatky uloeny do rodinné hrobky.

O Vrbatová Schleiferová Boh Otta J Kruliš Bond Lehner Randa Braun Rašín doktor Škarda V Frič V Hauner profesor Frič Tiegl Hrazděra F Jahoda Wieser Ing Ruml Winterstein Kubíček Kres Bernard M Valter Louny Ryz Čihák

29 article

— Pohřeb inženýra pana Jos. Reifera konal se včera odpoledne z kostela u sv. Petra na hřbitov olšanský. Rakev s tělesnými ostatky spočívala na vysokém katafalku, ozdobeném zelení a planoucími voskovicemi. Před katafalkem bylo položeno mnoho krásných věnců, jež věnovaly: spolek architektůa inženýrů, správní rada družstva rozhledny na Pe- tříně, úřadníci železničního oddělení zemského vý- boru, Sokol pražský, jednota průmyslová, inženýrská komora, příbuzní, přátelé a členové rodiny. Pohřební obřady vykonal farář Christ za assistence dvou du- chovních. Po ukončení obřadů byla rakev snesena do andělového čtyřspřežního pohřebního vozu a prů- vod hnul se ku předu. Ubírali se v něm stavební radové Vlček, Borovský, Václavek a Písařovic, prof. Hráský, ředitel stav. úřadu Gröger, obecní starši Mellan, Čupr, Havlíček a Buliř, chéfinž. Pelikán, Alois Štěpán, inženýr a civ. geometr, insp. Bazika, rada z. v. Mareš, velkoobch. Tallowitz, stav. rada Landa, dr. Franta, vrch. inž. Janota, stav. r. Fiala, evid. geometr Fikar, vrch. inž. Bydžovský, správce dráhy Kazetzký, rada Kurš, taj. Lier, spisovatel Arbes, členové inž, komory, Měšťanské besedy, Sokola a j. v. Pohřeb ubíral se Poříčí, Havlíčkovou a Hybern- skou ulicí na hřlilov olšanský.

Jos Petro Christ Václavek Písařův profesor Hráská Gröger Mellan Čupr Havlíček Buliř Pelikán Alois Štěpán Bazika Mareš doktor Franta Ing Janota Fiala Fikar Bydžovský Kazetzký Kurš Lier Arbes Havlíčkův Olšanský spolek architektů inženýr Sokol pražský rada Land Sokol

30 article

— Z městské rady pražské. (Schůze v úůterý dne 15. prosince.) Právo měšťanské uděleno p. Janu Černo- horskému, obchodníku v čís. 1449—II. a p. Bedřichu Hofmannovi, obchodníku v čís. 1272—II. — V dozorč radě nad městskou průmyslovou školou pokračovací pro divky zvolen předsedou opět p. dr. Frič, místopřed- sedou p. Zvěřina, paedagogickým dozorcem p. Rašín, dozorcem hospodářským p. Urbánek a zdravotním p. dr. Al. Baštýř, náboženským P. Labler. — V do- zorčí radě nad městskou dívčí školou zvolen předsedou p. dr. Podlipný, místopředsedou p. dr. Prachenský. dozorcem náboženským dr. P. Blanda, paedagogickým prof. dr. Slavík, zdravotním dr. Štych, hospodářským p. Schrötter. — V kuratoriu vychovatelny Olivových zvolen předsedou m. r. p. Jirousek, místopředsedou p. Lada, dozorcem hospodářským a zdravotnímp dr. Štych, paedagogickým p. Bulíř; kuratorium koopto- valo P. Motysa, jenž zvolen náboženským dozorcem. — V dozorčí radě nad ústavem práce zvolen předsedou p. m. r. Hubáček, místopředsedou p. Jirousek. — Schvá- leno vyplacení obnosu 720 korun na přílepšencu cho- vancům v chudobinci u sv. Bartoloměje o sváteích vánočních a obnosu 420 K k témuž účelu pro cho- vance městského chorobince na Karlově. — Pan dr. Holubovský žádal, aby opravena byla dlažba chod- níku na silnici pod Letnou a opraveny hodiny v Chot- kově třídě na Malě straně. — Pan Brož žádal za uspíšení prací na regulačních plánech pro Malou stranu a Hradčany. — Vyhověno 59 žádostem za při- znání práva domovského ve smyslu zákona z r. 1896- zamítnuta 41 žádost téhož druhu. — Panu Prokopu Teigeovi povolena stavba 4patrového domu na po- zemku čp. 1923—II. v Sokolské třídě.

Černo Hofmann doktor Frič Zvěřina Rašín Urbánek Al Baštýř P Labler Podlipná Prachenský P Blanda profesor Slavík Štych Olivův Jirousek Bulíř P Motysa Hubáček Schvá Bartoloměj Holubovský Brož Prokop Karlov Letná Hradčany

31 article

— Z obci předměstských. Ve schůzích městské rady v Karlíně dne 4. a 11. prosince vyřízeny mimo jině tyto záležitosti: Likvidátory pro věci mas- ného trhu jmenován městský rada p. Petráčeka věcí školních měst. rada p. Hejtmánek. Účty chudin- ské likviduje řed. chudin. ústavu p. J. Mašovský. Vzaty na vědomí díky úřadníků a zřízenců, kteří usnesením obec. výboru byli povýšeni v platech. Usneseno, aby p. architekt Sakař jako znalec pozván byl do techni- ckého odboru. Povolena splátka na stavbu stok na invalidovně 2220 K 90 h a povolen náklad na zakou- pení šamotových dlaždic as 80 K. Schválen protokol odboru chudinského z 3. prosince 1903 s tím, aby tech. kancelář co nejdříve vzala v úvahu zřízení útulny při obecním dvoře. K vědomí vzat přípis poštovního ředitelství o zavedení pošty pneumatické a rozmnožení poštovního personálu v Karlíně. Povoleno 500 K a conto vyčištění karlínského přístavu. Usneseno předložiti obec. výboru návrh na zaopatřovací platy pozůstalým po p. dru. J. Bulovovi. Vzato na vědomí, že p. dr. Krejčí přijal nabídnutou mu substituci měst. lékaře. Schválen protokol odboru technického z 23. listopadu 1903 se všemi návrhy a protokoly o schůzi odboru elektrárenského z 11. prosince a odboru práv- nického z 9. prosince. Vzat na vědomí rozpočet vo- dárny král. hlav. města Prahy a předměstí. K volbě zástupců obce v dozorčí radě této vodárny navrhnou se obec. výboru pp. Fr. Kremlička a JUDr. Fr. Lokay. Pan rada Petráček zmocněn vyřizovati žádosti za po- volení vánočního prodeje ryb. Usneseno poděkovalip

Hejtmánek Sakař J Bulov Krejčí František Kremlička JUDr Lokay Petráček Karlín Praha

32 article

Fr. Beranovi za dar 200 K na zakoupení uhlí pro chudě před vánočními svátky — Z okresní školní rady pražské. V minulé schůzi bylo usneseno, aby p. Josef Ondrejka, ředitel měšťan- ské školy pro chlapce „U studánky“ v Bubnech, byl přeložen od 1. ledna 1904 na dívčí měšťanskou školu na Hradčanech. Na jeho místo v Bubnech přeložen ze školy hradčanské ředitel p. Vilém Hron. — Německá žádost učitele v pražské městské radě. Učitel německé školy staroměstské, Michal Dötsch, obrátil se na městskou radu se žádostí o po- volení zálohy a učinil tak německým podáním. Měst- ský rada p. Kasalický označil toto jednání za nešvar vzhledemk tomu, že přece učitel v Praze bydlící musí věděti, že jednací řečí městské rady jest čeština, že tedy o podobné osobní výhody má žádati česky. Po- dotkl, že městská rada k vůli německým učitelům ne- bude se učit německy a navrhl, aby žádost za zálohu byla zamítnuta a aby vůbec bylo vysloveno, že po- dobnými podáními rada městská jen tehdy se bude zabývati, budou-li sepsána česky. Návrh prvý byl zamítnut 11 hlasy proti 7, návrh druhý přijat valnou většinou.

František Beran Ondrejka Hron Dötsch Bubno Hradčany Praha

33 article

— Noví příslušníci obce přažské. Od doby plat- nosti zákona o domovském právu bylo do svazku obce pražské doposud přijato přes 10.000 obyvatelů — Požadavky poštovních praktikantů. Výkonný výbor bukovinského spolku poštovních praktikantů vydal prohlášení k poštovním praktikantům v Rakou- sku, ve kterém vyličuje neblahé poměry praktikantů, jež nastaly rozřešením expeditorské olázky dne 1. říjne 1902 provedeným a vybízí k jejich zlepšení svépomo í. Bukovinští praktikanti žádají, aby po složení dopravn zkoušky a dvouleté poštovní službě byli bez ohledu na poddůstojníky s certifikáty a poštovní výpomocné úřadníky, jimž dává se přednost, jmenováni poštov- ními assistenty, ať definitivními nebo prozatímními, avšak s požitky XI. postupní třídy. Splnění jediného tohoto požadavku dosíci chtějí peticí všech poštovních praktikantů v Rakousku k parlamentu, zakročením u poslanců a spolku poštovních úřadníků ve Vídni a uspořádáním všeobecného sjezdu poštovních prakti- kantů ve Vídni. V prohlášení se konečně žádá, by poštovní praktikanti zmíněnému výkonnému výboru sdělili, zdali s postupem tímto souhlasí — Magistrátní úřadovna v Holešovicích-Bubnech. Aby se vyhovělo potřebám obyvatelstva VII. části král. hlavního města Prahy, usnesl se sbor obecních starších ve schůzi dne 3. srpna 1903, aby trvající

Raka Rakousko Vídeň Holešovice Bubno Praha