1
masthead
8. května 1901.
5
article
svolati anketu, jež má porokovati o reformě
obchodních škol, zřízení seminářů a ústředního
pensijního fondu pro obchodní učitele. Ministn
Call oznámil, že učitelé na vývozní akademi
byli přijati do státních služeb. Přijat Sobotkův
návrh, aby anketa uvažovala také zřízení po-
radních sborův u politických úřadů zemských.
Vukovičův návrh na zřízení obchodní a průmy
slové školy v Dalmacii byl přikázán III. oddé-
lení. Konečně přijat referentský návrh, aby vládla
vyhradila domáeímu průmyslu pro zpracován
dřeva předkupní právo před cizinou.
— Zejtra uveřejněn hude prospekt k emissi.
nových 4 pet. priorit rakouského Lloy du
Z celého 18millionového obnosu půjčky vyloži
se 12 millionů k veřejnému upisování. Toto
díti se bude v polovici přišttho týdne ve Vídni
Terstu a Amsterodamu. Subskripění kurs jest
x. Z Vídně, 7. května. (Telefonogram
»Nár. Listů«). Valná schůze vídeňské »Sta-
vebni společnosti« se usnesla vypláceu
dividendu 8 K (loni 10 K).
— Dle pařížských zpráv u za v řel
Rusko půjčku 400 mill. franku
s ústavem »Crédit Lyonais« a s Rothachildem
v Paříži,
st. Z Pešti. 7. května. ( Zvl. telegr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 metr. ctů.
o 25 haléřů levněji. Platila: psenice tisská
78 kg K 8.—, 77 kg K 7.80, peštská 77.5 k
K 7.95, 77 kg K 7.70, 765 kg K 7.50, žlutá
76.5 kg K 7.— snětivá, horňácká 75 kg k
7.40, biharská 80 kg K 7.90 na čtvrt letai
žito K 745, ječmen K 6.65, kukuřice
K 555, oves K 6.90.
Sobotkův
Vukovičův
Platil
Dalmacie
Vídeň
Terst
Amsterodam
Rusko
Paříž
Pešť
K 7.95
Ministn Call
Crédit Lyonais
kg
6
article
Termínový obchod byl dobrý. K ve-
čeru znamenala: pšenice obchodní na květen
K 7.59, pšenice na říjen K 7.70, pšenice
uherská obchodní na říjen K 7.75, žito na
květen K 7.50, žito na říjen K 6.74, o ves na
květen K 6.60, oves na říjen K 5.59, kuku-
řice na květen K 5.31, kukuřice na červene
K 5.39, řepka na srpen K 13.35.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Počasí velmi krásné.
n. Z Rerlína, 7. kvělna. (Zvl. teleg
»Nár. Listů«.) Snahy zříditi všeobecný německý
cementový syndikát se nezdařily
Slezské a severozápadně-německé skupiny sní-
žily v konkurečním boji ceny.
Z Londýna, 7. května. (C.-B.) Listy
oznamují z Newportu, že francouzská. Z aat-
lantická společnost objednala z Walesu
121.000 tun uhlí, jež musí býti dodány ve
třech měsících. Společnost zaplatí vývozní clo
samu.
x. Z Londýna, 7. května. (Zvl. Ulgr
»N. Listů«.) Velká haussa v ameri cký ch
dráhách a v minách. V 10 hod. 56 min.
znamená Kanada 113.—. Ve 12 hod. : Norther
Commous 125, Randmines 43.37.
904-
Ulgr
Londýn
Newport
Wales
Kanada
Norther Commous 125
Randmine 43.37
7
article
Národní hospodář,
Národní hospodář,
Jednání o otázce vodních dráh v če-
ském odboru rady zemědělské.
Český odbor rady zemědělské pojednal ve zvlášt-
ním komitétu o vládní osnově v příčině vodních
dráh. Komitět konal poradu dne 6. května za před
sednictví předsedy českého odboru rady zemědělské
pana Heřmana J andy-
Zprávu o věci podával člen výboru pan Jindřieh
Maštálka, jenž poukázav na změnu parlamentní
konstelace, vyslovil své obavy ve příčině alpskýcho dráh
a jich hlásané prospěšnosti. Zejmena turská dráha
jest přímo namířena proti zájmům království českého
neboť tato dráha nepopíratelně přiblíží více jak
200 kilometrů celé jižní Německo k Terstu, čímž nám
povstane silný a mocný konkurent v Levantě, Malé
Asii ald. Země české, Dolní Rakotsy a Halič nemají
zájmu na výstavbě dráh těchto, které budou sloužiti
zemím s obyvatelstvem 3 mill. duší. Jest přirozeno, že
jakmile otázka stavby těchto alpských železnic stala se
aktuální, musila se pro severní země hledali náhrada
a to ve vodních dráhách. Vláda vyhověla, vzhledem
k hospodářskému významu zemí těchto, tlaku poměrů
a rozhodla se rázem, a o překot sdělati předlohn,
která jest však tak nedokonalou a ne-
úplnou, že není ani jediného poslance
který bez podmínky vyslovil by se
pro ni.
Heřman J anda
Jindřieh Maštálek
Německo
Terst
Asie
Dolní Rakotsa
Halič
Český odbor rada zemědělský
český odbor rada zemědělský pan
8
article
Předloha ona neposkytuje ani v nejmenším po-
třebných pomůcek, o technickém propracovánía
odůvodnění není ani řeči
Nejdále pokročila otázka kanálu dunajsko oder-
ského. Dunajsko-vitavský kanál jest mnohem měně
připraven, a zejmena nerozřešenou zůstává otázka
přechodu přes hranice české, o čemž odborníci roz-
cházejí se v mínění. Pro kanalisaci Labe jsou plány
připraveny v měřítku malém, a bude se musit de-
tailní plán po rozluštění celé řady otázek zásadních
teprve připraviti. Pro kanálový projekt z Pardubie do
Přerova není nejmenšího podkladu technického,a
techničtí odborníci vyslovují velmi vážné pochybno-
sti o kanálu tomto, ježto má velmi úzký hřbet hor-
ský, nemohoucí dodati k napájení potřebné množ-
ství vody, takže by eventuálně stroji musil býti
napájen. Totéž platí o kanálech haličských.
ský
Pardubie
Přerov
kanalizace Labe
9
article
Předloha nepodává toho nejmenšího podkladu
pro posouzení, jaké změny a obraty by výstavba
kanálů musila zejmena v bospodářském ohledu u
nás míli v zápěti. O tom není nejmenší pochyby, že
kanál dunajsko oderský by prospěl velmi mnoho do-
vozu kamenného uhlí zejmena do Vídně a kanál
dunajsko-vltavsko-labský dovozu hně-
dého ublí, zejmena do jižních Čech.
Avšak o tom není také nejmenší pochyby, že by
kanál dunajsko-vltavský a zejmena přerovsko-pardu-
bický přiblížil Prahu a střední Čechy k Uhrámv
ohledu tarifním asi tak, jako jest dnes Vídeň
Uher vzdálena, a že by tudiž sblížil obě tyto země
tak, že by ve výrobě obilní nebylo žádných růz-
ností.
Naše poměry obilní produkce s uherskou rovnati
nebudu. Dle dokladů úřadních, předložených kro-
tové deputaci, urodí se na př. v této polovici říše
pšenice na 1 hektaru 1448 q, kdežto v Uhrách
1632 q. Rozdíl tento vyrovnává částečně vzdálenost
a zemědělství české domáhá se ode dávna toho, aby
na místo differenciálního tarifu zaveden byl tarif kilo-
metrový. Není pochyby, že zřízením kanálů a tudíž
zlevněním dopravy by vzdálenost sklesla ještě více.
což by nutně působilo na tvoření cen zemědělských
výrobků, k čemuž přistupuje ještě tas okolnost, že
Uhry jsou s to, aby ještě nově plochy účelům země-
dělství získávaly. re
Uher
Vídeň
Čechy
Praha
Uhry
ha
10
article
Za normálních poměrů ovšem nebyly
by účinky uherské soutěže obilné pro
náš trh tak značné, neboť Rakousko přestalo
v poslední době následkem nevelké úrody býti
slátem obilí vyvážejícím; nicméně jen
při trochu příznivějším roku tyto účinky uherské
konámence by se dostavily«tak na př. v t. 1900
produkováno pšenice uherské 29 milí m. ctů.; u nás
pak 11 mill. m. ctů, což domácí trh téměř spotřebil.
Avšak v roce 1897 činila výroba uherská na př.
52 mill. m. ctů. a v takovém roce stanou se ovšem
účinky vnitrozemské konkurence obilné nad miru
citelnými.
Rečník vykládá po tom stanovisko české dele gace.
Předloha vodní byla předmětem nejvážnějších úra
poslaneckých. Jak známo, skončily úrady tyto
přesně postaveným návrhem, který stav
do prvé řady otázku regulací, otázku průplavů pak
ponechává době pozdější, a není pochyby, če i ostatní
strany sněmovny kritikou poměrů a vládních předloh
dostanou se k stejnému názoru.
Poslanci čeští dobřa jsou si vědomi chyb a sla-
bostí předlohy, avšak jim jest také předobře známo
v jaké tísnivé situaci nachází se úprava toků řek
českých. Před nedávnem proniklo do veřejnoslí české
přání, aby svolána byla schůze, na níž by pojednáno
bylo o programu úpravy toků českých řek.
Tento program již máme a nepotřebujeme jej ji
hledati. Program ten je velmi krátký a jednoduchý
upraviti Vltavu a Labe v první řa d
a pak provésti úpravu oněch toků, o nich
již dávno se jedná, a o nichž detailní
plán-y jsou již hotovy. To jest úkol nej-
bližších 10 let, a tento úkol může býti, pokud
otázky kanálů se týká, spojen velmi dobře
s touto.
Rakousko
Vltava
11
article
Kanalisujme Vítavu od Budějovi
do Prahy, Labe od Mělníka do Pardubie
odtud pak regulujme je až k prameništi, a putom
nechť zemský sněm sám, uváživ všechny okolnosti
rozhodne o tom, zda-li chce poskytnouti příspěvek
na stavbu průplavů, které ovšem nutno již nyn
zajistiti.
Řečník zmínil se pak o slanovisku Poláků a zá-
stupců alpských zemí a končil poukazem, že otá z ka
kfanálová proposicemi českého klubu není kom
plikována a není zmatena, jak někteří nedosta-
leční pozorovatelé vylíčiti se vynasnažují. Návrhy
těmi, střízlivě uváženými, jest vnesena kritika do
nedostatečně připravené vodní předlohy, nesměřující
k jejímu zničení, leč k lepšímu jejímu propracování
Debaty o věci zúčastnili se předseda pan Heř-
manJanda, členové výboru pp. JUDr. Fran
tišek Fiedler, Jan Jaroš, Stanislav
Kubr, Karel Prášek. V. A. Schuster, dr
Bedřich prine Schwarzenberg a ta-
jemník dr. K. Viškovský.
Na základě podrobné debaty přijata byla jedno
myslně tato resoluce
Stavba vodních dráh nechť provede se státem
v ten způsob, že se předně a nejdříve n
státní útraty podniknou:
I. kanalisace Vltavy od Budějovie do Prahy, čí-
taje v to přestavbu přístavu holešovického spo-
jenou s kanalisačními pracemi již rozdělanými,
dále kanalisace středního Labe od Mělníka až
pod Jaroměř, po případě zřízení průplavu na Dvůr
Králové
II. regulace horního Labe od Jaroměře p
Vrchlabí, dále Ohře, Berounky;
III. Ostatní vodní slavby, jmenovitě projektovan
kanály, nechť provedeny jsou za podmínkou
uvolí-li se příslušná země a království jako
i města Vídeň a Praha ku přiměřeným pří
spěvkům.
Polák
Heř
JUDr
Fran
Fiedler
Jaroš
Kubr
Prášek
Schuster
Bedřich
Schwarzenberg
K Viškovský
Praha
Labe
Mělník
Pardubie
Jaroměř
Králové
Vrchlabí
Ohře
Berounka
Vídeň
12
article
Český odbor rady zemědělské uznává však na
lehavě potřebným, aby na regulace přítoků a spo
jené s tím práce meliorační věnován byl krá
lovství českému přírpěvek nejměně 10 millicnů
korun.
Pokud se zvlášlě týče projektovaně slavby ka
nálu postrádá český odbor rady zemědělské v
vládní osnové bližšího hospodářského odůvodnění
o tom, jakého druhu a jaké množství zboží ka-
nály těmi, zejmena kanálem vitavsko-dunajským
bude dopravováno, jaký vliv bude míli doprav
tato na hospodářské, zejmena zemědělské poměry
českě.
Zemědělská rada mohla by pro projekt kanálo
těch vysloviti se teprve tehdy, až by otázka tato
vládou statisticky co do hospodářských důsledků
podrobně byla vysvětlena.
Průmyslová rada pro další sestátňování
železnic. Dodatkem k svému včerejšímu referátuo
jednání průmyslové rady sdělujeme s našimi čtenáři
resoluci pro postátňování dráh. Usnesení vyslovuje
se předem všeobecně o významu postátňování dráb.
Počíti by se mělo především s rakouskými liniemi
společnosti státních drah a dráhou košicko-bohumín-
skou. Relerent dr. Finger poukazoval ve své zprávě
k tomu, že vyplynou průmyslu z dalšího sestátňo-
vání mnohé a závažné výhody. Co do jižní dráhy
jest celkem málo překážek, které by sestátňování brá-
nily, a to ani po stránce finanční, ani po stránce za-
řízení provozovacích. Projektovaná stavba turské
dráhy ovšem potřebu sestátňovací zde valně oslabuje
a potlačuje. Sestátňovací lhůta severní dráhy nastane
teprve r. 1904. Nutno ovšem uvážiti, neusnadní-li
výstavba dunajsko oderského kanálu, již možno po-
važovati za zajištěnou, pozdější sestálnění dráhy této.
Finger
Český odbor rada
státní dráha
13
article
Stejně má se to celkem s dráhou severo-západní a
jihosevero-německou spojovací dráhou. Pro zrychlené
postátnění společnosti státních dráh mluví i naše
hospodářské styky a Uhry. Předem by musily do
vlastnictví státu přejili ony tratě, které padají zviáště
na vábu pro zajištění a uhájení naší hospodářské
državy a posílení našeho hospodářského položení.
Vzhledem k nevyjasněnému poměru s Uherskem
k stále silnějším tendencím pro rozdělení společného
území celního, dále vzhledem k tarifním opatřením
čelícím proti rakouské výrobě doporučuje se, aby se-
státňování dálo se především tím směrem, aby se
dostaly do státních rukou tratě vedoucí z Úher, na
něž může uherská vláda vykonávati tarifní vliv. N-
vrh zní: »V souhlasu se státní železniční radou
vznáší průmyslová rada na vládu přání, aby opětne
zahájeno bylo sestátňování dráh. Průmyslová rada
vyslovuje své přesvědčení, že postátňování má se díti
v tom směru, aby předem a) tratě společnosti stát-
ních dráh byly státem převzaty a b) aby bez od
kladu užito bylo § 26. koncessní listiny košicko bo-
humínské dráhy a sestátněna byla rakouská tra
dráhy tětor«
Zahájení dopravy na mistní dráze Chlu-
mec—Králové Městec. Tato trať se stanicemi
Chlumec n. Cidlinou, Lovčice, Běronice a Králové
Městec a nákladištěm Lišice bude dnem 9. května
1901 veřejné dopravě odevzdána. Stanice Chlumen
n. Cidlinou (připojovací stanice c. k. rak. sev. záp.
dráhy). Lovčice, Běronice a Králové Městec (připojo
vací slanice českých obchodních dráh) zařízeny bu-
dou pro veškerou dopravu (vyjímaje třaskaviny)a
nákladiště Lišice pro dopravu nákladů v plných
vozech.
Uhry
Uhersko
Městec
Chlumec
Cidlina
Lovčice
Běronice
Lišice
Chlumen
Běronice a Králové Městec
14
article
Malodráha Král. Dvůr—Beroun—Koně-
prusy. V měsíci dubnu t. r. bylo dopraveno 14.071
tun nákladů, začež se přijalo 14.475 K. Od 1. ledna
1901 bylo celkem 37.741 tun dopraveno a činí cel-
kový příjem 39.348 K, což se rovná 9837 K za rok
a kllometr.
Následky anglických cukerních cel. »N
W. Tgbltt.« dovídá se z Londýna, že několik cuker-
ních rafinerií, která dosud svoji výrobu značně ob
mezovaly, následkem lepších soutéžních podmíne
z cizinou výrobu svoji zvětší. Roku 1899 uzavřen
refnerie Grossfield, Barow a spol. počne zasé pra-
covati. Zprávy tyto nutno ovšem zatím přijímati
s určitou reservou. Jak jsme statisticky doložili, vy-
vezeno bylo do Anglie mnoho cukru v posledních
dvou měsících, kdy clo ještě zavedeno nebylo. Cena
cukru ovšem v Anglii značně stoupla, udrží-li se ale
na této výši, těžko již nyní říci, kdy se na angli-
ckém trhu vtastně dosud prodává cukr neproclenýa
těží ze změněné sitnace.
Nový družstevní lihovar na Moravě. Ne-
dávno ustavené rolnické družstvo v Syrovicích u Brna
rozhodlo se postaviti sobě hospodářský lihovar na
denní výrobu 4 až 7 hl lihu. Veškeré strojní zařízení
zadáno strojírně Novák a Jabn v Praze.
Česká severní dráha vykazuje za měsíc
duben: Dopraveno bylo 229.544 osob (proti dubnu
1900+345B) a 186.491 lun zboží (— 705). Přijmy
za dopravu tu činily K 814.758 (— 10.952). Od1.
ledna do 30. dubna t. r. dopraveno bylo 759.154 0s0b
(proti soudobí roku loňského — 8943) a 687.945 tun
zboží (+ 48.076). Přijmy dopravní v době té činily
K 2,907.354 (+ 81.052).
Banky, záložny a spořitelny.
Z okresní záložny hospodářské ve Zbra
slavi. Za přičinou čisténí úřadních mistností zůsta
nou tyto v pátek dne 10. května t. r. pro strany
a nebudou se žádné peníze přijímati an
uzavřeny
vyplácet.
Král
W Tgbltt
Novák
Beroun
Londýn
Anglie
Morava
Syrovice
Brno
Praha
345 B
16
article
Bursn.
Bursn.
V Praze, 7. května. (Pův. zpr. » N. L )
Dnešní bursa minula zcela klidně a usku
tečněna závěrka akcií České společnosti pro prů
mysl cukerní K 225.—. Dále podáváno za akcie-
Živnostenské banky K 270.50 peněz, Česk
banky Union na K 268.— peněz, strojírny
Daňkovy za K 498.— peněz, akciové továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 430.—
peněz, První česko-moravské strojírny K 615.—
Ostatní papíry zůtaly nepovšimnuly.
Praha
Kolín
živnostenský banka
Česk banka Union na K 268
Daňkov
17
title
Offieiální záznamy znějíe
18
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovie 1893
„ » Plzně r. 1886
Teplice r. 1887.
» , Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
» » mel. úpisy
, , , želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní hanky pro Cechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dto.
dto.
1872
Místní dráha N. Brod-Humpolec
Duche.-Podm. dráha Em. 1869 .
dto.
» 1871.
dlo.
» 1874
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo západní dráha
lit. B.
1i dto.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . . .
Česká průmyslová hanka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu. . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní dráha . . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
. (lit. B.
Duchcovsko podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.západní dráha
dlo.
(lit. B.)
Pražsko duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. draha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . s sne
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany) . . . . . . .
Strojnická spol, dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj, spol. (dř. Ruston)
„akc. spol. řetéz. lavky
První českomorav, tov, na stroje
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Plzeň
Teplice
Smíchov
N . Brod
Humpolec
Čechy
Morava
Vltava
Kolín
Č . Budějovice
Modřany
Český eskomptní banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český společenský
Český akciový . pivo
první český společenský
19
article
Z Vídně, 7.května. (Závěrečné úřadn
kursy.)
rak. severozáp. dr. 485.50
Únorová renta . 98.40
polabská dráha . 509.—
společná a květ. 98.50
pražsko duchcov. 180.—
» » stříb. 98.05
rakouská » zlalá 117. 90
spol. st.dr. rak. uh. 689.75
» kor. 97.50
jižní dráha
silniční dr. lit. A. 265.—
uherská » zlatá 117.50
93.05
,B. 263.—
kor.
181.—
dunaj. paroplaveb. 844.—
státní losy 1854
rakouský Lloyd. . —
» 1860
pražská želez. sp. 1780.—
po 500 zl. .
Česká montan. sp. 1225.—
po 100 zl. .
alpská montan. sp. 463.—
státní losy 1864
rým.-muráň. spol. 499.—
losy tisské . .
rak. zbrojovka —.—
» úvěrního úst.
vídeň. stavební sp. —.—
vídeň. l. komun.
109.25
peštská vagonka-
turecké losy ..
280.50
b. anglo-rakouská
severočeská uhlář.
487.—
vídeň. b. jednota
západočeské ubl.
928.—
822.—
r. úst. pro úv. por.
mostecká uhl. sp.
689.50
rak. úvěrní ústav
Schodnica . .
1320 —
693.—
uh. úvěrní banka
turecká tabak. rež.
298.—
b. pro země rak.
418.—
devisa německá.
117.50
vídoňská unionka
559.—
londýnská 240.30
268.-
Lloyd
Vídeň
ústav Schodnica
úvěrní banka
20
article
140.75
170.50
209.—
141.35
399.—
390.—
21
article
95.40
česká b. Union
Živnost. banka.
270.25
» curyšská . 95.3
buštěhradská A .
dvacetifrank . . 19.09
1127.—
marka papírová . 117.50
610.—
rubl » . 253.75
duchcov. podmok.
540.—
lvovskočernovická
Na místní zpětné konpě bylo smý-
šlení zotavené; konec zdrželivý na tu-
recký poštovní konílikt, jenom lom-
bardky podražily na konpě arbitrážní.
Eskontní sazby 31/4, 4 procenta.
1127
22
article
Devisy.
Devisy.
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100fr
» delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
» delší lhůty . . ..
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek a
kr. lh. za 100 rublů .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 tr.
„ delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
»» delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . . .
» delší lhůty . . . .
Z Vídně, 7. května. (Zvl. telefonogr. » Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trh
smýšlení se zlepšilo. Také obchod byl čilý
Obrat způsoben příznivým posuzováním parla-
mentní situace, pevným smýšlením bursy ber
lnské, jakož i pověsti, že v poradě předsed
klubů parlamentních dospělo se k positivnímu
výsledku. Zájem obracel se především na kre-
ditky, které za čilého obchodu značně stouply.
Akeilm státní dráhy prospěla resoluce včerejsí
schůze průmyslové rady. Také alpinky a rý-
mavsko-muráňské se zlepšily. Akcie vídeňské
městské dráhy intervenčními a zpětnými kou-
pěmi značně zdražily. Akciím jižní dráhy pro-
spěla berlínská koupě arbitrážní. Ve šraňcích
dnes bylo opětně velice klidno. Nové vídeňské
tramvraye se zhoršily. Ukládací trh za pevného
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
23
article
smýšlení byl klidný. Devise a valuty jen ne-
patrně změněny. Na eskomptním nezměněno.
První bankovní akcept 344 pet.
x. Z Vídně, 7. kvělna. (Telef. »N. L.«)
(Večerní bursa.) Kreditky 690.25 (po —.—)
uherské kreditky 694.—, anglobanka 280.75
bankovní jednota 487.50, unionka 560.—
länderbanka 418.50, státní dráha 689.25, jižn
dráha 97.25, polabská dráha 510.—, severo-
západní dráha 486.50, turecké tabákové 298.—
rýmavsko-muráňské 500.—, alpinky 463.—
(po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko-
runová 93.05, turecké losy 109.—, marky za
hotové 117.56, na ullimo 117.57. Smýšlení
upevněně.
Berlinská bursa, 7. května. (Zvl.
telefonogr. »Národních Listů«.) Bursa byla za-
hájena smýslením pevným, ježto včerejší burs
novoyorská skončila velice pevně a z Londýna
hlášeny byly dnes značně vyšší záznamy ame-
rických dráh a afrických zlatodolných papírů.
V průběhu zůstalo smýšlení pevné, ke kone
však trochu se oslabilo na vážnou neshodu Tu-
recka s cizími vyslanci v příčině poštovních
úřadů. Událostí dne jest neobyčejně velký
obchod v dráhách amerických a značné jejich
stoupnutí. Dráhy ty kupovány byly zvláště spe-
kulací londýnskou. Kanada stoupla o 8.25.
Bursa
Vídeň
Londýn
Kanada
24
article
Northern prefered o 3 pet. Velice pevně držely
se také lombardy a kupovány byly zvláště spe-
kulací domácí. Jinak byl trh dopravní slabší,
zejmena pro dráhu transvaalskou, paroplavební
hodnoty a všecky dráhy švýcarské; z těchto n
konec znamená: gotthardská 162.75, severo-
východní 11325, Jura Simplon 100.50. Státní
dráha na Vídeň o něco lepší. Na trhu báňském
bylo pro uhlářské hodnoty na začátku velice
dobré smýšlení, ježto došly zprávy o možné
stávce uhlokopů v Anglii, ke konci však byly
tyto hodnoty realisovány na zmíněnou již ne-
shodu s Tureckem, ale udržely přece o něco
málo vyšší kursy. Železářské hodnoty klidné, na
konec mírně oslabeny. Kasovní trh byl klidný,
kursovní niveau mnoho nezměněno; z cemen-
táren Westfalia o 3 pot. vyšší, Bankovní trh
na začátku pevný, v průběhu a ke konci do-
mácí hodnoty vesměs slabší, pouze rak. kreditky
na Vídeň o 1.5 pet. vyšší. Ukládací trh pevný-
Soukromý diskont nezměněn: 3.124.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Jura Simplon
Vídeň
Anglie
Turecko
33
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . ..
Španělské exterienry . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina but
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly ! . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . .
Consolidace. . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . ..
Hamb. amer. dopravní spol. ..
Kanada . . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
42
article
500.—
1790
625.—
Z kasovních papírů: Concordia 287.75
Eschweiler 224.50, Geisweider 186.75, Hoch
dahl 166.—, Katovické 191.25, Wilhelm 178.—
Phönix 160.70, Rh. Stahl 168.50, Schalker G
365.—, Westfalia 183.—, Orenstein 145.—
Rh. Metall 152.—, Hasper 190.—, Donnera
mark 200.30, Huldschinský 125.25, ( Vulca
210.—, Bismark 236.—, Caro 121.30, Hoeseh
171.80, Georg-Marie 120.75, Königsborn 165.—
Boesperde 121.75, Nordstern 225.—, Stadt-
berger 174.—, Kölner Bgw. 338.—.
Wilhelm 178
Stahl
Orenstein
Donner
Cara 121.30
Hoeseh
Georg
Marie 120.75
Kölner Bgw
katovický
Stadt
Hasper 190
Phönix 160.70
Westfalia 183
Huldschinský 125.25
Bismark 236
Königsborn 165
Boesperde 121.75
Nordstern 225
43
article
Dodatečná bursa. Z Berlína, 7. května
— hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 147.40, jižní
dráha 24.25, darmštadtská banka 134.75, národní
banka 128.—, dortmundské 160.40, buštěhradskáB
—.—, Northern 101.30, středomořské 99.25, meri
dional 136.25, gotthardská 162.75, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 113 75, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská —.—. Za hotové
Lauřina huť 215.30, dortiundské 78.—, bochumské
198.30, gelsenkirchenské 181.60, Hibernia 182. 90
harpenské 181.50, Consolidace 344.—. — Smýšlen
Z Berlína, 7. května. (O 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 215.75, státní dráha 147 60, lom bardy
24.25. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 7. května. (Počáteční bursa.) 3 0
renta 101.70, 3120 půjčka 102.15. Smýšlení chabé
Z Frankfuriu, 7. května. (Tigr. závěrečne
kursy.) Úvěrní akcie 216.—, akcie společn. státní
dráhy 148.—, papírová renta 98.50, střibrná rent
98.15, zlatá renta 100.30, uherská zlatá renta 98.90
uherská korunová renta 93.70, lombardy 24.20
Smýšlení klidné.
Z Paříže, 7. května. (Tlgr. závěrečné kursy.)
3pct, umořitelná renta —.—, 3pct. renta 101.80
3l/zpct. renta 102.12, italská renta 96.42, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1292, státní dráha —
lombardy 137.—, turecké losy 117.—, směnky na
Londýn 25.161/, rakouská zlatá renta 99.70, uher-
ská zlatá renta 100.75, otomanská banka 554.—
tabáková režie 327.—. Smýšlení pevné.
lepší.
Berlín
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
národní banka 128
Hibernia 182
Northern 101.30
Consolidace 344
52
article
Bursa plodinová.
V Praze, 7. května.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 76—80 kg K 8.65 až K 8.90,
uherská 76 až 80 kg K 8.65 až K 9.—) moravsk
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakost
— kg až — kg K — až K —., vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.— žito české
jakosti 72 až 74 kg K 8.821/2 až 8.95, uherské ja
kosti — až — kg K 0.—až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadné — až — ky
K 0— až 0.—, ruské K 0.— až —.—; ječmen výběn
K 8.70 až 0.—, první jakosti K 8.30 až K 8 40.
střední K 8.— až K 8.15, merkantilní K 7.90
K 795, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 7.20 až 7.25, rychlík
K 730 až 7.35, merkantilní K 7.10 až 7.15, ove
k setí K 7.50 až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřiceuherská K 0.— až K 0.—
cizézemská K 8.85 až 0—, cinquautinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová ku kuřice K 6.95 až 7.—, cinguant
1900 K 7.75 až 0.—; vikev česká K 9.35 až 9 50
haličská K 0 až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.— t
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramu
transitoripšenična mouka č. 0 K 28.50 až K 29.50
č. 1 K 27.— až K 28.50, č. 2 K 26.— až 27.—, č. 2
—.— až K —.—, 4.3 K 25.— nt —.— č. 4 K 23.—
až—.—, č. 5 K 21.—až K 21.50, č. 6 K 18.50 až
20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 15.50 až K 14.—
Žitná mouka č. I. K 25.— až 25.50. č. 4I. K 24.—
až 24.50, č. III. K 18.50 až 19.—, č. iV. K 14.50 a
15.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.440 az
K 11 50, brubé K 11.40 až 11.50, otruby zltnék
12 — až K 12.20, krupice K 29.50 až —.—, zadina
Bursa
Praha
kg
K 8
58
article
K 19.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 48.—, čís. o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís. 3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čIs.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizei
1900 zimní K —.— až —.— mák modrý český
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 23.50 až 24.—,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—,
kmín český K 36— až K 38.—, holandský K —.—
až K —.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 85.— až 60.—, červený K 46.— až K 52 —
konopná semena uherská K —.— až K —.— ha-
ličská K 12.50 až K 13.—, lněná semena haličská
K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito : fazole
k vaření K 9.50 až K 10.50, ke krmení K 0.— a
0.—, boby K 0.— až 0—, hrach Viktoria K 14.—
až 14.25, k vaření žlutý K 9.50 až K 11.25, k vaření
zelený K 13.25 až K 13.50, ke krmení K 9.— at
0.—, čočka K 12 — až 15.—.
Škrob. Ceny za 50 kg. transíto: pšeničný
K 17.50 až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.50 až K 11.—.
Repka
český K 36
Viktoria
kg
59
article
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 11.— až K 13.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 14.50 až K 1775, srbské K —.— až K —.—
višně K —.— až K —.—, třešné K —.— až
—.—, hrušky K 12.— až K 26.—, křížaly K 8.—
až K 9. —.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transitot
sádlo uherské K 57.50 až K 58 50, sádlo americké
K —.— až K —.—, 1ůj K —.— až K — -
Seno a slánia. Ceny za 50 kg transilo:
seno lisované K 3 50 až K 3.70, nelisované K 3 70
až 4.10, cizí K 3.50 až 0.—; sláma cepy mlácen
K 3.60 až K 3.80, ke krmení K 2.80 až 3.—
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 0.—
Kvasnice a výpaliy. Ceny za 50 ka:
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
mice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
—.— až K —.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 8.— až K 8.25.
Zeměnta. Ceny za 50 kg: zemčata k jídl
K 2.30 až K 2.50, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K 1.85 až K 1.95.
Švestka
Čekanka
kg
61
article
M. Z Vídně, 7. května. (Telfgrm. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Na trhu
effektivním ceny pšenice a kukuřice zlaciněly
o 5 b. Pšenice znamenala z Vídně dle jakost
7.85 až 8 55, kukuřice 5.60 až 5.75. Vypově-
zeno bylo 1500 q ovsa. Na trhu terminověm
na příznivé počasí smýšlení povolilo. Pšenice,
žito a kukuřice zlaciněly o 2—3 h. Oves bsl
pevný. Znamenala: pšenice na květen-červen
7.89, 7.85, pšenice na podzim 7 98, 7.96,
žito na květen-červen 7.86, žito na pod-
zím 7.15, 7.13, kukuřice na květen-
červen 5.60, 5.59, kukuřice na červenec-
srpen 5 68, 5.67, kukuřice na září říjen 5.86.
Odpoledne smýšlení vyššími záznamy bursy pa-
řížské se zlepěilo. Pšenice na květen-červen
7.88 až 7.89, pšenice na podzim 7.98 až 7 .99,
žito na květen- červen 7.85 až 7.86, žito na
podzim 7.14 až 7.15, kukuřice na květen-
červen 5.59 až 5.60, kukuřice na červene-
srpen 5.67 až 5.68, kukuřice na září-říjen
5.86 až 5.87, oves na květen-červen 6 96 s
6.97, oves na podzim 5.97—5.98, řepka n
srpen-září 13.90 až 14.—, řepkový olej po-
hotový 40.— až 41.—.
Z Vídně. 6. května. (Telegram.) Pšenice na
květen-červen K 7.84 až 7.89, pšenice na podzim
K 7.96 až 7.97, žito na květen-červen K 7.83 a
7.85, žito na podzim K 7.12 až 7.13, kukuřice
na květen -červen K 5.58 až 5.59, kukuřice na
červen červenec K —.— až —.—, kukuřice na
červenec-srpen K 5.66 až 5.67, na srpen-září K —.—
na září-říjen K 5.85 až 5.86, oves na jaro K —.—
oves na kvělen červen K 6.95 až 7.—, oves na pod-
zim 5.95 až 6.—. Smýšlení mdlé. Počasí zamračené.
Vídeň
55
62
article
Z Pešti, 7. května. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly dostatečné, smýšlení slabé, koupěchti-
vost elabů, obraty činily několik tisíc q. Ceny
zlaciněly o 21 h, tu a tam i o 5 h. Ostatní
druhy obilí byly chabé. Trh terminový byl za-
hájen na příznivé počasí smýšlením mdlým,
kursy povolovaly. Počasí krásné.
Z Peští, 7. května. (Závěrečné kursy.)
Pšenico klidná, na květen 7.58 až 7.59, na
říjen 7.68 až 7.69, žito klidné, na říjen 6.73
až 6.75, ovez stálý, na říjen 5.57 až 5.58,
kukuřice stálá, na květen 5.30 až 5.31,
na červenec 5.38 až 5.39, řepka stálá,
srpen 13.40 až 13.50. — Počasi: hezko.
Z Hamburku, 7. května. (Telegram.) Pšenice
klidná, meklenburská 172 — až 177.—, žito klidné,
holštýnské, 145.— až 155.—, ruské mdlé, 110 —
až 113.-
Z Berlína, 7. května. (Telegram.) Pšenice
na květen 173.—, na červenec 170.75, na září 168 25,
žito na květen 145.—, na červenec 144.25, na září
14375, oves na květen 142.— nom., na červenee-
139.50 nom.
Z Paříže, 7. května. (Telegram.) Žito klidné
na květen 15.40, na červen 15.40, na červenec-
srpen 14.90, na záříprosinec 14.25, pšenice vzestup.
na květen 19.85, na červen 20.10, na červenee-
srpen 20.50, na září-prosinec 20 60. — Mouka vzest.
na květen 25.25, na červen 25.65, na červenee-
srpen 26.15, na září- prosinec 26.70.
Pšenica
Pešť
Hamburk
Berlín
Paříž
65
article
V Praze, 7. května. (Původnl
zpráva »Národních Listů«.) Surovina. Naše
dubnová statistika bez Uher přinesla následovní
číslice v hodnoté surovinné: výroba 13.360t
(loni 14.202 1.), vývoz 51.149 t. (loni 51.536 t.),
spotřeba 23.130 t. (loni 32 629 t.), zásoby
koncem dubna 451.255 t. (loni 433. 580 t)
proti 512.174 t. (loni 507.543 t.) koncem
března, takže zásob ubylo letos 60.919 t. protí
73.963 t. loni, zvláště následkem menší spo-
třeby.
Při zahájení dnešního trhu ranního podá-
váno za pohotové Ústí toliko K 24.90 peněz,
když ale došlé zprávy z Německa zněly přízni-
věji, jmenováno k polednímu K 25.40 z Úst,
v poledne pak znamenáno za pohotový I. vý-
robek B. 88 K 25.15 z Ústí, K 24.55
Kralup, K 24.40 z Prahy, K 24.10 z Kolína
a K 23..80 z Pardubic.
Na červen bylo K 25.25, na říjen-prosine
K 23.30 z Ústi peněz. Zadní výrobky dle ja-
kosti činěny K 24.50—24.70 B. 88% z Ústí.
Na odpolední burse při pevném smýšlení
podáváno za pohotový výrobek K 25.25, n
červen K 25.35, na říjen-prosinec K 23.40
franko Ústí peníze, tene
nB11é zboží nezměněno v obchod
i cenách.
Z Drážďan, 6. května. (Bursa plodi-
nová.) Ceny za 1000 kilogr. v markách: pšenice
bílá 178—186, pšenice hnědá 180—188, pšenice čer-
vená ruská 182 až 190, žito saské 145 až 153
pruské 155 až 160, ruské 152 až 156, ječmen saský
152.— nž 167.—, ječmen slezský 154—176, český a mo-
ravský 169—194, ječmen ke krmení 135—145, oves
tuzemský 158.— až 164.—, ruský —.— až —.-
kukuřice cinquantinská 143—150, znmun. 132—135,
amer. mixed 118 až 122, Laptata žiutá 120 až 123,
americká bílá — až —, hrách bílý k seti 156 a
163, ke krmení 156 až 163, boby —.—, vikev — at
Bursa
Praha
Uhry
Německo
Ústí
Kralupy
Kolín
Pardubice
Drážďany
slezský