ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96695b40-660c-11dc-8e69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 23, person 63, org 2, work 1
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 8. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 126.
4 article
Na ranní a odpol. listr předplácí ne v Praze v adminístraci p a leí na máste . . . . .. na čtvrt leta s dvají donšikee na čtvré lete vel allalkác za měsíe . . . Poštouu na měsíc . . . . ns čivrt lals . . . s drají zlellke na měkíe
Praha
5 article
k-i řet
6 title
1B9
7 article
sa čtrrt leta
8 article Přípravy ku případné volbě papežské.
Přípravy ku případné volbě papežské. V ruchu událostí v politice vnitřnía neméně napínavých poměrů zahraničných uklouzla takřka širší pozornosti okolnost hro madného posledního jmenování kardinálův jež se uvádí v přímou souvislost se zdravot- ním stavem papeže Lva XIII. Duševně, aspon jak vypravují zprávy z Vatikánu, zachoval papež nynější ještě neobyčejnou svěžest, ač dnem 3. března t. r. vkročil do svého 92. roku (narodíl se dne 2. března 1810.), ale tělesné síly jeho po delší dobu již vzbuzují obavy. Ostatně sám věk tak vysoký nedo- voluje, aby okolí papežovo bez náležitých příprav vyčkalo posledních okamžiků jeho,a to tím méně za nynějších světových poměrů, v nichž stíny budoucích událostí dopadaj již makavě i na půdu náboženskou, zvlástě v národech románských a německém, ne mluvě ani o zájmech různých států, jakéž od let se jeví pro otázku, kdo bude nástup cem Lva XIII. Sbor kardinálův, povolaný k volbě pa- pežově, měl do posledního jmenování pouze 52 členy, a scházelo jich tudíž do náležitého počtu 70. více než čtvrlina. Tento schodek byl nedávným hromadným jmenováním 15 nových kardinálů, mezi nimiž i pražského arcibiskupa, skoro úplně odklizen, takže v tomto okamžiku sbor kardinálův sestává ze 67 členů.
Lev XIII Vatikán
9 article
Dag Zajímavý jest národnostní poměr tohoto sboru, jehož působnost netýká se snad jen Italie, ale všeho římsko katolického křesťan- stva. Ve sboru kardinálův mají Vlaši více než absolutní většinu, totiž 40 členů, ostat ních 27 náleží jiným národnostem, z nichž na nejkatoličtější státy Francii a Rakousko- Uhersko připadá po 7 členech. Až na tři kardinály Oreglia, Paroccha a Ledóchowského, kteří byli jmenováni ještě předešlým papežem Piem IX., jsou všickni z doby nynějšího pa- peže, jenž volen byl 20. února 1878, takže by mohl opětovati slova jednoho ze svých předchůdců Urbana VIII., že »nezvolili ho oni, ale on jmenoval je.« Z kardinálův vlaských jest deset z rodin římských, nejstarší kardinálové jsou: Celosia. arcibiskup palermský, Richard, arcibiskup pařížský a Gruša, arcibiskup vídeňský, nej mladším kardinálem jestz arcibiskup pražský. Z počtu nově jmenovaných kardinálč jest třinácte Vlachů, čímž převaha národ- nosti vlaské ještě více zabezpečena. Vedle tohoto význačného zajišté momentu, jenž ne- nasvědčuje právě rovnoměrnému zastoupení všech římských katolíkův v nejvyšším sboru církevním, zasluhuje dále povšimnutí, že do stalo se značné posily skupině tak zvaných nesmířlivých či bojovných, kteráž nepřeje nijakým ústupkům.
Vlach Oreglius Parocch Ledóchowský Pius Urban Celosia Richard Gruša Francie Rakousko Uhersko
10 article
Doplnění sboru kardinálův stalo se oči- vidně v předtuše, že by mohla záhy nastati potřeba svolati konklave k volbě nového papeže, jakž se nazývá sbor kardinálů, když se sestoupil k volbě papežově, protože jest po dobu volby úplně uzavřen, aby se ve. ha urychlila, jak ustanovil původně již L oncil lyonský v r. 1274 a jak zachováno bylo i doplňujícím opatřením papeže Řehoře XV z r. 1621. Síně volební ve Vatikánu opatří se totiž dřevěnými stěnami a rozdělí na tolik cel, kolik jest kardinálův. Když nejdéle desá- tého dne po smrti papežově kardinálové vstoupí do místností takto upravených, aby vykonali volbu nového papeže, zazdí se za nimi veškery východy, až na jediný, a po- trava se dodává volícím po zvláštních pří- strojích v míře obmezené; kardinálům zů- staveno vzíti k sobě ku posluze po dvou svých zřízencích. Volba papeže musí se státi nejméně většinou dvoutřetinovou.
Řehoř Vatikán
11 article
Rozumí se samo sebou, že se mluví již déle o tom, kdo by mohl v příštím konkláve býti zvolen za nástupce Lva XIII., při čem leccos proskakuje o soupeření mezi velmo- cemi, hlavně mezi skupinami dvojspolkovou a trojspolkovou. Mezí kandidáty jmenuje se zvláště často nynější státní sekretář papežský kardinál Rampolla a zajímavá jest zejmena v ohledu tomto zpráva francouzských časo- pisů, že lze nadíti se odstoupení jeho z úřadu jmenovaného, aby umožnila se jeho volba. poněvadž nebývá zvykem, aby úřadující státní sekretář papežský byl volen zá nástupce pa- pežova. Těto domněnce časopisu »Gaulois« nasvědčuje ostatně i to, že skorem polovina nově jmenovaných kardinálů se považuje v Římě za oddané stoupence jeho, jakož vůbec hromadné poslední jmenování kardinál se tam vykládá za úspěch jeho vlivu.
Lev Řím
12 article
Rampolla jest 58 roků stár a netěšil se dosud valné přízni mocností trojspolkových. čímž by poslední jmenování kardinálů na- bývalo další významné zajímavosti. Ovšem nelze zapomenouti na staré římské přísloví. že sten, kdo jako »papež« vstupuje do kon- klave, opouští je jako — kardinál«, t. j. že výsledek volby papeže nikdy se nedá předem určitě předvídati. Za kandidáta papežství, trojspolku milého, pokládá se kardinál Serafin Vanutelli; jes prý zvláště persona gratissima u německého císaře a má i výhodný věk 67 let pro pří- pad, že by se pomýšlelo na volbu papeže, jenž by příliš dlouho prestol pontifikátu ne- zaujímal. Výtečnou oporu má též ve svém bratru Vincenzi Vanutellovi a pokud se spory církevní s Francií přičítají kardinálu Ram- pollovi, jakožto státnímu tajemníku papež- skému a domnělému původci této církevn politiky, mohl by se snad Vanutelli nadi i podpory kardinálů francouzských. Dle vý- počtů listů francouzských jest pro Rampollu dosud 33 kardinálů, což se ovšem blíží polo- vici, nikoliv však dvěma třetinám všech hla- sujících účastníků konkláve.
Serafin Vanutell Francie Rama
13 article
Volba příštího papeže může tedy způso- biti nejen překvapení, ale i dalekosáhle události. Naznačili jsme již, jaké obrovské zájmy velmocenské spolu zápasí ve Vatikáně, aby si »zabezpečily« výsledek budoucí volby kon klave, a zdá se, že ve Vatikáně samém ne jsou prosti obav, aby nedošlo ve sboru kardi nálském k nějaké nové roztržce, z níž by snad vzniknouti mohly podobné různice, jako za dob »vzdoropapežů«. A v tomto ohledu zasluhují pozornost i pověsti, jež zaznamenává dnes francouzský list »Temps«, známý pro svou diplomatickou opatrnost. Dle pověstí těch zanáší prý se papež Lev XIII. myšlenkou, aby učinil ne- možnou všelikou intriku a roztržku mezi kardinály po svě smrti — a hodlá prý sám v poslední vůli jmeno- vati svého nástupce. Byl by to ovšem hotový převrat, a není pochybnosti, že po prohlášení dogmatu neomylnosti — papežství značně se přiblí žilo absolutní monarchii; ovšem že s právem volby nového papeže. Šiřitelé této pověsti dovozují, že papež ství a postavení jeho v církvi vykazuje podle dějin postupný a stálý »vývoj« v toku věků Tak se ponenáhlu přeneslo i právo volební původně ohledně všech biskupů věřícím na ležité na určité privilegované osoby a n vlády, a neodporovalo by tudíž duchu latin ské církve, kdyby papež z moci své zvýšené autority svého nástupce naznačil. I tyto pověsti dokazují, že smrtí papeže Lva XIII. vnesen bude do mezinárodních poměrů osten, jehož účinků mnozí nejen v církevním, ale i v politickém ohledu od le se obávají, a bude proto náležeti událostta k nejvážnějším momentům souvěkým.
Lev XIII Vatikán
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze čtyřicátá drubá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) e gecssi n
poslanecký sněmovna
15 article Z Vídně, 7. května.
Z Vídně, 7. května. Deklarace areiknížete Franti ška Ferdinanda d' Este, kterouž učiní před svým sňatkem s hraběnkou Chotkovou kterou za ní a za děti své a její vzdává se práv dědických a přiznává manželství svému ráz toliko morganatický, byla dnes vyřízena. Snémovna vzala ji na vědomost za nepří- tomnosti poslanců českých, kon- servativně-velkostatkářskýcha chorvatsko-dalmatských, kteří hlaso- vání se nezúčastnili, trvajíce na stanovisku, kterému dali již proje v při 1. čtení aktu toho: že říšská rada je ve věci té nekom- petentní. Dostala se ve druhém čtení na denní po- řad s velikým zpozděním. Vinou vlády. Před Velikonocemi bylo jí raděno, by dala ji zkonco- vati neprodleně. Ale pan dr. Körber má vždycky času dost. Methoda dilatorická, methoda odkla- dův a průtahů, je druhou jeho náturou. Tenkráte byla by se celá záležitosť odbyla formálně, akademicky, právnicky. Co se zatím stalo, je povědomo. Arcikníže převzal protektorát nad katolickým spolkem školským a vyslovil se o ruchu, prováděném za hesla »Pryč od Říma l« Tím nabyla záležitost povahy politické a ná sledník učiněn střediskem parlamentních a publi- cistických zápasů. Výroky jeho také dnes po suzovány drem. Bareutherem, který jim při- suzoval ráz affrontu, zůmyslně prý podniknu tého za pobytu korunního prince německého. Svoje mínění pronesli jsme v tomto listě hned, jakmile dostala se na veřejnost zpráva o renunciaci arciknížete a nemáme dnes, c bychom připojili. Domácí řád rodu habsbur- ského je právě řádem soukromým a nám úplně neznám. Veřejněprávním je toliko zákon o po- sloupnosti a ten instituce manželství morganati- ckého nezná vůbec. De lege lata je pro nás a vše co z něho plyne neexistentním.
Este Chotkův Körber Bareuther Vídeň Řím
16 article
Státoprávně pokládáme za forum, které po- voláno je rozhodovat o posloupnosti, toliko sněmy zemské. Deklarace arciknížete nobyla by se vůbec ocitla ve sněmovně vídeňské, kdyby p. Koloman Szell nebyl vynutil, aby se před- ložila uherskému sněmu říšskému, kterému ještě ke všemu dána procura za sněm království chorvatského. Bylo-li již rozhodnuto, resignaei arciknižete, spočívající na rodinných a sou- kromých regulích, předkládati sborům veřejným, měla se předložiti sněmům zemským. 91 řečníků se přihlásilo ke slovu. Dostalo se jich však ke slovu jenom šest. Debata trvala sotva tři hodiny. Byla klidnou a teprve za po- sledního mluvčího — českého — kolem kte- rého seskupila se celá sněmovna, se scenerie úplně změníla. Hr. Pálify učinil jmenem konservativní šlechty stručné vyjádření, že tato pokládá, co arcikníže učinil, soukromým skutkem, o kterém nepříslüší jednati žádnému sboru zákonodárnému ž Báankini popřel vídeňskému parlamentu legitimaci ze zřetele chorvatského státního práva. Na om však nepřestal. Zastával kromě toho také právo dědice trůnu habsburského pronášet své osobní smýšlení, jako měl právo to arci- biskup sarajevský S tadler. Dr. Bareuther thema rokování záhy opustil a věnoval svoji pozornost hlavně posta- vení Všeněmců ke katolické clrkvi a známým výrokům arciknížete Františka Ferdinanda d'Este o snahách Všeněmců. eMinisterský předseda dovozoval. že vláda jednala ve smyslu platné ústavy, před- loživši deklaraci arciknížete Františka Ferdinanda řišské radě, aby ji vzala na vědomí. Mnoho řečí, málo obsahu a ještě méně důkazu.
Szell doktor Bareuther Este František Ferdinand Hradec
17 article
Poslední promluvil dr. Kramář. Hovor jeho vzbudil velkou pozornost ve sněmovné, způsobil mohutný a hluboký dojem a nalezl bouřlivého souhlasu. Mimo sněmovnu — sou- díme — vzbudí ozvěnu snad ještě větší. Před- nesen byl s temperamentem, odhodlanou ne- ohroženosti a pevností, která imponovala a která nebála se říci pravdu vládám rakouským, že chovají se netečně k prušáckému ruchu a že sprásknou někdy ruce úžasem, až bude zle, až nebezpečí vzroste do rozměrů hrozných. Co zástupce městské skupiny táborské pro- nesl o slovech arciknížete, cítily milliony srdcí, bylo na všech rtech, ale český člověk musil přijiti,i se postaviti a říci, co všickni mají n mysli. Když děl, že arciknížetí náleží dík za jeho mužnost, pokusili se Všeněmci jej ukřičeti, byli však v pravém slova smyslu udušeni patero- násobnou salvou potlesku, ke kterému se spo- jily všecky strany pravice a s nimi také kře- stanstí sociálové. lTak vyzněla diskuse o ženitbě arciknížet Františka Ferdinanda d' Esto s hraběnkou Chot- kovon v nejrozhodnější protest proti velko němectví z venku zanášenému a v nitru trpě němu a v důtklivé memento na adresu správců tétovříše, aby dbali rovného práva všech národů proti tendencím, které se nesou ke sklonění ra- kouského státu pod nadvládu Hohenzollerů. Ministr justice uznal potřebným naliti hojně olejesdo vln veřejnosti, rozbouřených publikae chystanáho návrhu advokátního tarifu. Pro- mlási), že osnova jeho byla jenom průpravná, že byla zaslána soudům jako tajemství až nemá dříve státi se vládní předlohou, doku
Hovor František Ferdinand d ' Esto Chot Hohenzoller
19 article
nebude docíleno dorozumění o podstatných zá- sadách se zástupci stavu advokátního. Ku konci minulé schůze měl slovo posl. Michejda proti Demelovi o jeho zná- mém dotazu ve příčině jazykových poměrů při soudech slezských. Měl je dnes opět. Ale byli jsme jím zklamáni. Očekávali jsme, že odpovi podle zásluhy a že provokaci těšinského po- slance zodpovi břitkou replikou. Nástupce P. Swiežyho však dal se uprositi kolem pol- ským a z fantáry stala se chamada. Polský poslanec vznesl pouhý dotaz na předsedu, zdali chce vykonávati jednací řád vůči všem poslancům rovnoprávně. Nic nebylo snazšího hr. Vetterovi, leč odpověděti při- svědčivě. Přihlásil se však též původce afféry, pan dr. Demel sám, a zlomyslně pravil, že interpellaci, kterou podal on, měl podati vlastně posl. Michejda, jelikož jde o potlačování Poláků Čechy. Stará to, průhledná hra. Známá to taktika, sevšednělá to methoda, seštvati oba slovanské kmeny ve vévodství proti sobě na prospěch ně- mecké menšiny. Bohužel musíme říci, že ne- selhala vždy, a že na popud německý v polské veřejnosti se ozvaly hlasy proti Čechům slez- ským také tam, kde je třeba naprosté jednomy- slnosti proti společnému nepříteli. Vláda podala již dnes osnovu zákona, kto- rou žádá za povolení prozatímního rozpočtu na druhou polovinu tohoto roku. Tím přiznala, že sama nechová nižádných nadějí, že bude možno do konce tohoto roku vyříditi rozpočet normální. Bylo-li třeba ještě důkazu, tato malá předloha jej podává, že jsme ještě v poměrech abnor- málních, že se poměry pravidelné nedostavily ještě a dlouho ještě nedostavk.
Michejda Demel Vetter doktor Polák Čecho Čechy
20 article
Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 20 min. dopol. Posl. Choc činí státoprávní vyjádření. Vláda podala předlohu zatímného roz- počtu na II. pololetí t. r., protože prý nelze skoncovati finanční zákon do konce roku. Předloha obsahuje také splnomocnění, obsažené v předloze finančního zákona, aby vydala se umořovací renta. Splnomocnění k nezaložené půjčce tam pojato není. Posl. Zázvorka a spol. dotazoval se po jed- nání koncipisty okr. hejtmanství náchodského o diva- delním představení v Hronově, uspořádaném jednotou křesťansko-sociálních paní a dívek. Posl. Klofáč a soudr. podali interpellaci k mi- nistru zemské obrany v záležitosti Žilákově. V ne praví se, že v Praze kolují pověsti, že Žilák se sám nezastřelil, lékařsky jest prý zjištěno, že rána, zasa- zená Žilákovi, po předčasném propuštění z nemoc- nice znova začala hnisati, a že nastala otrava krve. V zájmu upokojení veřejného mínění měla by se mrtvola Žilákova vykopati a příčina smrti Žilákovy zjistiti. Interpellanti se táží, bodlá-li ministr zemské obrany předložiti sněmovně protokoly lékařského ohledání a potvrzený protokol v originále, aby tato záležitost byla konečně objasněna. Druhý dotaz týkai se týrání a samovražd vojáků.
Posl Choc Zázvorka Klofáč Žilákův Žilák Hronov Praha křesťanskýsociální paní a dívka
21 article
Posl. Schönerer a spol. dotazovali se po jazykových poměrech u soudů v Čechách, po usta- novování českých úřadníků v »zavíraném území«a po jmenování českých inspektorů pro německé školy v Čechách: — Herzog a spol. po nehodě na bu- štěhradské železnici. Okr. soud jihlavský odvolal někdejší svou žádost za povolení soudního stíhání posl. dr. Stránského Přechází se k jednacímu pořadu, na němž je výborová zpráva o deklaraci arclknížete Františka Ferdinanda. Ref. posl. Stnrzy ňski podává stručnou zprávu a doporučuje, aby se deklarace vzala s díkem na vědomí. Posl. hr. Palffy činí jmenem svého klubu pro- hlášení: Vládní sdělení týká se slavného prohlášen
Posl Herzog doktor Stránský František Ferdinand Čechy
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pod hřebeny Borové Glavy. Lovecký obrázek z Hercegoviny. Podává L. Bílý. S přitelem K., náruživým loveem, smluvil jsme na druhý den honbu na srnce. Na Borové Glavě sjma puno srni«, tvrdili nám domoroni znalcí. Večer prohlédnuta puška, připraveny náboje a ráno na sedmou objednán vozik. Pře 6. hodinou z rána probudůl mne sluha. Venku jestě úplné šero. Hvězdy září na temněmodre obloze, na obzoru bělají se reflexy posněžených okolních hor. Posvátný klid v celé dědině, ani kohouti se ještě neozývají. Na východě jasný pruh světla ohlašova blížíeí se den, když jsme byli s přípravami ho- tovi. Malý bosenský koník »Paša«, zapřažený do lehké dvoukolky, již nepokojně hrabe. Ohate »Lisu« vzali jsme na vůz a již jsme ostrým klusem opustili svoji residenci. Jízda po zdejších cestách není však zvláštn rozkoší. Cesta úzká, kde dva menší vozy jen s obtížemi se vyhnou, tvoři ostré, náhlé zá- hyby a nekonečné, stále stoupající serpentiny.
L Bílá Paša Lisa Hercegovina Glava
23 article
Husté keře jaloveové tvaru buď kulovitého neb jehlancovitého střídají se s neproniknutelnými houštinami liskovi. Útvar vůkolní půdy jest již krasovitý. Horské bystřiny, hučící ve hlubokýeh slujích, pojednou v podzemí v nekonečné hloubi mízejí. Nejdelší, vozmo nejnebezpečnější partii cesty jsme šťastně minuli. Slunce již vystoupilo a polilo růžovou září nejvyšší posněžené vrcholy. V pozadí pne své ostré rysy do výše Lelja (1800 m.), v pravo blíže homolovitá Kačuna s holými, zasněženými boky a temenem silně zalesněným. Za námi pne se nejvyšší bosenské pásmo horské, Treska- vica (2200 m.) v bílém sněžném hávu. Velebné ticho kolem. Z dáli zalétají sem zvuky zvonce pasoucího se stáda, ale živouc bytosti nezříti daleko široko. Bližíme se již k cili. Bosenská pohorská vesnice se již hlásí U cesty vidíme plotem obelinané, bídně obdé- lané pole, tu a tam stohy žloutnoucího a sna hnijícího sena, podepřené několika tyčemi. Na kamenité pláni prokmitá šedá, vysoká střecha Jsme na úpatí Borové glavy. Chatrně sta- rěně kuče jsou rozházeny po celém údoli. N kučí.
24 article
stráních sídlí pravoslavní Srbové, v údolí, pěkně za větrem, mají svoje usedlosti mohamedánšt Srbové. Uprostřed dlouhého, horským potokem prorývaného údolí zřís dřevěnou džamiji s malou vížkou, obehnanou úhledným plotem. Sestoupili jsme u první kuči. Náleží Niko- loví Rakičovi. Hospodář vystoupil nám v ústrety. Za ním členové rodiny — pestrá směs lidí obojího po- hlaví. Celá zádruga. Ani ženské nepřemohly své zvědavosti. Sem snad jednou za rok zabloud cizinec. Nikolu známe již od dřívějška. Podanou ruku stiskne oběma rukama, uklon se a zdraví: »Dobro došli, kako si gospodine?- »Chvala, dobro; kako si ti?« »Chvala, dobro, gospodine. Sdělil jsem Nikolovi, že třeba zavolat. Ismejla bega Čengiče, zdejšího sedláka, vytrva- lého lovce — a znalce srnčích přechodů. Zatím zve hospodář dovnitř. Slavi právě druhý svátek Božiče. Uvnitř sedíci stařec vítá nás hrsti ovsa do tváře. Hostu o svátcích pro- kazuje se všemožná pozornost. Vstoupili jsme do malého prostoru, vedoucího po levé i pravé straně na otevřenou půdu v podstřeší. Po levé straně je kamením ohražené ohniště s plápola- jícím ohněm. Štiplavý dým plní všecky pro- story. Pod krovem visí kusy uzeniny, slaniny volské kůže, kusy látek a pod. Podlahu tvoři na způsob mlatu udupaná hlína. Okna nahražují po obou stranách dvéře.
Srba Niko Rakič Chval Slav Božič Podlaha
25 article
Jedny i při tuhé zimě musí zůstati otevřeny V tomto stadiu kultury žijí tito lidé po staletí Ani za největšího rozkvětu bosenského královstv nežili horalé jinak. A snad před tisíci léty všichní Slované tak žilil Malé trojnohé stoličky s nízkým lenochem přineseny a pokryty houněmi. Hospodář přinesl veliký, černou ovčinou podšitý kožich a oba byli jsme nuceni aspoň na chvíli se do něho zahaliti a v něm setrvati. Pochopitelno, že jsme tento obřad hleděli co možná zkrátiti. Mezi tím zapředen hovor. Stará babička plíživým, nesly šitelným krokem, všecka zahalena, přikročil blíže a zve nás do jizby. Po několika dřevě- ných stupních přes vysoký práh vstupujeme do nízké, téměř prázdné místnosti. V rohu široká, nizká bosenská, ze zdiva a malých, zelenou glasurou opatřených kachlů slepená kamna V jednom koutě malá začouzená ikona. P podlaze, z hrubých prken, váli se houně a ovč
Slovan
26 article
kožichy. Nábytku není vůbec. Spousta děti růz- ného stáří, ženy — mezi nimi několik velm starých — a poloslepý stařec s modrými brej- lemi — divný kontrast s krojem a okolím! — v nejrůznějších polohách na zemi. Horký, vý- pary přesycený, protivný vzduch. Zkrátili jsme co nejrýchleji obhlídku a teprve v předsíni na chladném svéžím vzduchu mohl jsem volně vy- dechnouti. Mezi tím přinesla žena hospodářova na veliké dřevěné míse kus studené na rožni pečen vepřoviny. Nebyla valné chuti pravda, než však nelitovali jsme konečně odvahy. Maso bylo vý borně. Zapijeli jsme dobrým mostarským vínem Nabídli jsme mužům svého »duhana«, t. j. doutníky a papirosy a hovor klidně plynul. Na konec nás pohostili ještě černou kávou v malých čaších, uvařenou — jak v Bosně zvýkem — v pakfonových, uvnitř pocínovaných kotlíkách zvláštního tvaru. Brzo tu byla zpráva, že Ismaj! beg nás očekává za džamijí. Srdečně se rozloučivše s hostiteli, bystře jsme vykročili.
Ismaj Boseň
27 article
Štíhlý, hubený muž vyšší postavy, s krátkým prošedivělým knírem a nápadně vysedlými licním kostmi, pravý Jan Talafůs z Ostrova, válečník český, jak jsem si tváře zapamatoval ze starého ročníku »Světozora«. Rod Černyiců je ve zdejšt krajině velmi rozšířen a náleží k nejstarším kdysi slavným rodům. Úbor muže byl dost po- divný a působil téměř komický: temnomodrý kroj národní, opanky, vlněné bílé gamaše, fialový (jinak mohamedáni holdují zelené barvě prorokově), pás kolem těla, fez ovázán bílým turbanem. Přes to dlouhý, po kolena sáhajíeí. trochu vybledlý zimník temně modré barvy evropského střihu. Je vyzbrojen dvouhlavňovou puškou jako my, ale mívá obyčejně málo ná- bojů — nejvýše dva, ze spořivosti, která je vý- značnou vlastností zdejších Srbů. Milý Ismajl beg stran náboje počítal prostě na nás. Nastala pouť čím dál obtížnější. Nikol již den před tím z rána popíjel mostarského vína a rakije a byl nad míru hovorný. To dě- laly svátky. Jinak zdejší člověk spokoji se pouze tím. co domáci hospodářství poskytuje. Nanejvýš dle možnosti bývá zásoben kávou a tabá kem. Rychlým tempem stoupáme k vysokému lesu. Beg v předu, klidně kouře cígarettu, krok za krokem, pružně, bez námahy. My sotva staču- jeme. Chvílemi zastavujeme se k vůli vydechnut Les stále houstne. Vysoké jedle a smrky s hu- stýmin podrosty, nepoddajné lískoví zahrazuje nám cestu. Cest lesních není, leda že v údol pastvíny jako úzké jazyky pronikají do lesa Vlhká, horskými prameny prorývaná půda je nesmírně kluzká.
Talafůs Černyiec Srba Ostrov
28 article
Čím dále, obtiží přibývá. Pušku v jedné ruce, druhou zachycujeme se větví a kmenů Nad námi téměř ve mracích týčí se Borova glava. Z prvu pravidelně kruhovité doliny pře cházejí ve hluboké sluje, kde hučí horské by střiny přes balvany a kmeny věkem padlých velikánů. Ohromné kapradiny, úplně sežloutlé a zhnědlé, chrastí pod našimi kroky, nohy hlu boko se boří ve vlhkou půdu. Dostupujem již pralesa, kam zřídka noha lidská vkročl Balvany kupí se v mohutné bašty, přes ně spousty větrem zulámaných větví i vyvrácených kmenů. Vše práchníví od staletí a z trosek nový život bují. Kráčíme mlčky. Pes nepokojně větří zmítá se na šňůře. Ismail beg zaváděl beze slova, pouze po suny. Nanejvýš šeptem. Druh ode druh vzdálen na tři, čtyři sta kroků. Ani se nevi díme Stojím na malém prázdném skalnatém pro storu. Pode mnou bok hory, rozbrázděný hlu bokými roklemi. I nejvyšší smrk z nich vy čnívá jen vrcholem zvětralými skalisky. Výstřel mám dobrý — — Teď nulne stát a střežiti se nejmenšího šelestu. Nikol zaváděl zatím psa od dola a neschůdnými úžla- binami pustil jej nahoru. S utajeným dechem čekám na první za- vydání psa. Chvíle se vlekou plíživě. Je t nekonečné čekání. V tom se ozval pes, zprvu přerývaně, ale pak nepřetržitě a s jistou zuři vostí. Blíží se, opět se vzdaluje, mění směr jenom echo opětuje, chvílemi zdvojnásobuje jeho ozev.
Borův beg Nikol
29 article
Teď jsem zaslechl pod sebou v houštině dupot-dusot. Pak táhlý, temný hvizd. Pozoruji napjatě, ale klidně. Opět dupot ale stranou, směrem ke stanovišti mého sou druha. Lesem rozlehla se rána. Mnohohlasá ozvěna zahulala lesem, ztrácí se v hloubi. Opět ticho. Po dlouhé chvíli slyším volání a houkání Nikola volá psa nazpět a ubíráme se s begem po ráně. Tam již přítel s Nikolou se chýl nad krásným, statným kusem. Přepjaté čekáním nervy volají po odpo- činku. Kousek slaniny s chlebem, doušek dal- matského chutná v tom horském, chladném vzduchu výborně. Obzvláště my dva cizinci, ne- zvyklí zdejšímu terrainu, pociťujeme ve všech údech útrapy zdejšího lovu. A jak po dlouhém nedobrovolném postě zachutnala papiroska! Jsme také hezky vysoko! Přes 1500 m. nad hladinou mořskou, daleko všech stop lid- ské činnosti. Zde jen příroda mluví svou mluvou lapidární! — Malé zásoby brzo jsou ztráveny —- Begovi jsme vína ani nepodali; známeť již jeho odmítavou odpověď: »Zákon nedá«. Za to Ni- kola nepohrdá douškem. A věru neškodí při chladném větru, který nyní stále citelněji dotirá.
30 article
Lis u mých nohou klidně odpočívá. Dobrý, vytrvalý stopař, čístě krve brakýř. Typické přední běhy hodí se znamenitě pro horskou honbu. Naši češti lovci, většinou polní, by mi- lým Lisem asi nebyli nadšeni. Zde však je mi nepostrádatelný. Dolů zkusíme ještě jednu léč. Ovšem po druhé straně. Neslibuji již mnoho; je pozdě. Také nepřišlo nic na ránu. Pes v nějaké skalní rokli vystopoval nejspíše lišku a pronásleduje ji chvíli, Sestupujeme zvolna, s námahou. Kluzká půda ustupuje pod tihou těla. Kde jaké větv třeba se zachycovati. Mezi tím se obloha pokryla temněšedými mraky. Treskavický zubatý hřeben halí se bělavé páry. Tam nahoře zuří již snéhové bouře. Po vytrvalém pochodu dostihli jsme Niko- lovy kuče, složili kořisť na vozik a smluvivše příští hon, ujíždíme k domovu. Slunce zatím zapadlo zvolna ve žlutavéa rudé záři za obzor. Za námi prokmitávají z prvu nesměle, pak jasněji skvělé hřeby hvězd. Tmí se. Od severovýchodu zavál pronikavý vítr, předzvěsť bory. Když nás vítal náš zdejší ne- hostinný domov, vyplul již měsíc na oblohua jasnou záři střibřil bílou střechu zdejší erkve, skupiny chudičkých kučí a temena nejbližších vrchů ... Od západu pluly však temné mraky a zastřely v brzku temným stínem pusto u, osa- mělou krajinu.
Lisa