ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 966def20-660c-11dc-b2b4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 148, place 67, work 5, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
V NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. května 1901.
4 masthead
Oislo 196.
5 article
arciknížete Františka Ferdinanda, v němž shledáváme pouze domácí záležitost císařské rodiny 1. j. slavné uznání domácích jejich zákonů. V temto přesvědčení prohlásil jsem ve výboru, že olázka ta věbec ne spadá do kompelence zákonodárných shorů, (Slyšte Slyšte! Posl. Daszyúski volá: Pěkní poslanci. Proto nežúčastníme se hlasování po télo debatě Avšak při té příležitosti vyslovujeme nejhlnbší úctu a blahopřání vznešeným manželům. (Volání: Al jen privátníí) Posl. Biankini: My Ghorvatá nenznáváme kompetence říšské rady v léto záležitosti a nikdy je neuznáme stojíce při chorvatském stálním právu. podle kterého každá otázka, která se týká po sloupnosti, může rozřešena býti jenom ve srozumění chorvatského sněmu s korunou. Z tě příčiny ne- zúčastníma sé hlasování. Přejeme arciknížeti Františku Ferdina ndovi a jsho choti, která vzešla ze slavného rodu hratrského ná roda českého, všeho dobrého, všeho blaha a všeho poželinání. Žasnu nad rozecbvěním, které wvznšklo z toho. že arcikníže přijal protektorát nade katolickým spolkem školským. (Odpor vo levo.) Podivno jest, že rozčilují se nad Um lidé, kteř pro sebe reklamují právo ke každému projevu k přímé velezrádě. (Hlučná pochvala v pravo.) C jest dovoleno každému státnímu občanu v mezích zákona, musí býti dovoleno také násladníku. Proto jest mým přesvědčením, že dobře učinil, když pře- vzal protektorát nad školským spolkem, který není výbojným, nýbrž ochranným. Tím vykonal jen své právo, a to tím více, jelikož jest piesvědčen, že hnutí »Pryč od Říma!« nečelí pouze proli kalolické víře, nýbrž také proti trůnu. (Hlučný odpor u Vše- němců. Pochvala v pravo.) Post.dr. Schalk: To jest denuncíace.
František Ferdinand Posl Ferdin Řím slyšet slyšet
6 article
Posl. Binnkinia Já nedenuneují, já koustatnji pouze faktum. Tak mozuměli jsme také my Chorvate známým slovům arcibiskupa Stadlera, když klad důraz na nezbytnost sloučení Bosny a Hercegoviny s chorvátskými zeměmi habsburské mona rchie a ka- tolického náboženství resp. sloučeni všech kstolických zemí. Proto hluboce želíme, že politické snahy jeho byly nesprávně posuzovány, a že ředitel cisařské kabinetní kanceláře způsobil ingerenci tak mrážlivou Byla to velká chyba, která se nyní mstí. (Posměeh u Všeněmců.) Německý císař při každé příležitosti vyjadřuje se co nejtemperamentněji ve prospěch protestan- lismu a Němectví. Co jest jemu dovoleno, mus býti dovoleno i jinému. Buďmě opravdu svobodo- myslnými. (Posměch vlevo.) Potom nebudo zde žádných debat o otázkách náboženských a národních. (Opětný posměch v levo. Pochvala v pravo.) Nebojíme se pravé svobody, ať jí používají všichni a také katoličtí arciknížata. Biskup sarajevský jednal jako katolický kněz a jako chorvatský vla- stenec, slajně jako jednal nynější násiedník, z nej- vniternějšího přesvědčení. (Pochvala v pravo. O dpot u Všeněmeů. Posl. Barenther domnivá ze, že vláda př deklaraci arciknížete nechránila práv zastupitelstva lidu a proto sněmovna nemůže projevovat uclivý dík. Žadá za zvláštní hlasování o výrazu »uclivy dík«. S ostatním souhlasí. Řečník uvažoval potom státoprávní stránku věci a okolnost, že deklarace ne- prošla bez námiteka sondi, že jednou mohlo by proto dojítike sporu s následníkem. Pojednávaje o přovzetí známého protektorátu arčiknížetem Františkem, připouští mu právo k svo- bodnému projeva mínění, domnívá se, že někdejším prohlášením ministerského předsedy véc nenl odbyta.
Posl Chorvat Stadler Bosna Hercegovina pravý svoboda
7 article
Poznámka arciknížete o hoslu »Pryč od říma« padla mezi Němce jako žbavá hlaveň. Úbohý je stát, jenž nemůže obejíti se bez Říma. Tento může zahubiti Rakousko. Jeho strana vynasnažuje se o nžší spolek s Německem a žádá státní němčinu, aby usnadnila jednotnou správu říše. Je-li to veleznáda, ať ho tedy jmenují velezrádcem. Odpor proti bnntí »Pryč o Řima« sesilí příslušné úsilí. M.p. ür. Körber prohlašuje, že arcikofžeel deklarace nezavdávala podnělu k předloze, nebo nezjednávala nové ani nerušila staré právo, obsa- hujíc jen osvědčení právního stavu, předvídaného v rodinno právních nařízeních císařských. Zmínil se o rozdílu mezi řádným a morganatickým sňaikema domácích zákonech habsburského rodu, jež byly po- tvrzeny pragmatickou sankcí. Tato byla svým časem od sněmův uznána a tím také domácí zákon. Odtud vyplývá oprávněnost deklarace, o níž jedná se. Soudí, že usnešení říšského sněmu uherského a rakouské říšské rady mají stejnou platnost.
Němec Körber Řím Rakousko Německo
8 article
Posl. Gross by nerad způsobil nějakou bouii příkrým vyjádřením. Dosavadní jednání nkázalo odkud pochází odpor proti všemu, co jen zdalek podobá se říšské jednotě. Kritisuje jednání českého klubu a feudálního velkostatku, poslavení chorvatských poslancův a po- ukazuje na porady v Uhrách, jež jsou prý moe ným jednotuým státem na národním základě, vyčitá, že Rakousko je teď státem bezejmennýma také prý beze všech práv. Je povděčen ministrpresídentovu prohlášení, že o následnictví rozhoduje především pragmatická sankce a ne rodinný stalut, jenž upravuje pouze poměry soukromoprávné. Proto nepřaje si, by do- mácí zákon císařský byl předložen. Řišská tadaje ve věci kompetentní dle 8 11. st. zákl. zákonůa ne zemské sněmy. Bude hlasovati pro výbo- rový návrh. K návrhu posl. Berkse debata zavírá sea hlavními řečníky zvoleni poslanci Löcker (centra)a dr. Kramář pro.
Posl Gross Löcker doktor Kramář Uhry Rakousko
9 article
Posl. Löcker dovozoval, že vláda měla podati tak jako v Uhrách předlohu a oté mělo se jednat jako tam. Nezvolila-li přiměřenou formu, měla dáli zvoliti výbor. Horli proti požadavku rovnorodosti. jež je hoden středověkých feudálních názorů. Žádá za předložení domácích zákonů císařských, a praví. že teď najednou vzpomínají si na knížecí rodinu německou a přece vynasnažovali se po mnohá de- setiletí, aby Rakousko dostalo jiný ráz. (Pochvala mezi lidovou stranou německou.) Prohlašoje jmenem svým — ne jmenem strany — že bude hlasovati proti výborovému návrhu. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Kranář: Pan dr. Gross není za- svěcen do pragmatické sankce a mluvil o ni zpu- sobem, že kdybych uznával kompelenci říšské rady v této věci, musil bych mu říci věci velmi nepří- jemné. Zda-li nynější zemské sněmy jsou nástupei bývalých stavů, o tom jsem na jiném stanovisku, než on. Miní-li však, že čeští stavové nechtěli do- stati pragmatickou sankci k usnášení, tož byla otázka talo tenkráte spornou věci. Nechci se však pouštěti do rozboru otázky té. Prohlašuji, že říšskou radu pokládáme za absolutně nekompetentni. Pan dr. G ross uvedl jako nejsilně jš argumenl, že mezi prosincovkou mezi zemským řádem pro královstv české jest odpor. Jest věru horrendní že máme ústavu, která se zemským řádem jestv odporu, jenž se nedá roz- řešiti. (Pochvala v pravo.) Byla zde promrskána ústava, avšak nikdo s neodvážil také změniti náležité řády zemské.
Posl doktor Kranář Gross Uhry Rakousko Miní
10 article
Panu dru. Bareuthrovi, který zde mluvi o státním právu chebském, mohu odpověděti, že český sněm nebyl odpůrcem chebského státního práva. Odpůrci byli vždy centralisté vídeňští. Kde nejvíce hájil chebské státní právo, byla česká dvorská kancelář. Avšak jak české, tak chebské státní práve mělo společného odpůrce v centralismu vídeňském Ve svém slátoprávním problášení jsme pravili. že pokládáme říšskou radu absolutně nekompelentní aby vzala na vědomí vyjádření arcivěvody Fran tiška Ferdmanda. (Pochvala v pravo.) Tento zákono dárný akt a vše, co s ním souvisí, je neexistentním a pro žemě koruny české nezávazným. (Hlučná po- chvala v pravo.) To jest slanovisko celého českého národa. Bylyli zde vyslovovány různě konsekvence pro budoucnost, musíme říci my, zástupcové českého národa, že bychom měli právo žádati od vlády, by uznala naše stanovisko. Promluvim-li ještě o událostech posledních dnů, prosím předem, aby se na mne nekřičelo, že denun cuji. Proti tomu bych musil protestovati, poněvadi je neposuzuji se stanoviska policejního, nýbrž po kládám za véc, která se týká státu, a budu on mluviti veřejně a bezohledně, což pokládám za sve právo, jež vzíti si nedám nikým.
Bareuthr Fran Ferdmanda český národ
11 article
Zajisté není pochyby o tom, že svobodomy slná česká strana není stranou klerikální. My jsme v smutných svých dějinách tolik vytrpěli náboženskými boji, že jsme si vybojovali naprostou náboženskou snášelivost, vážnost k náboženským názorům dru hých a pronikový, odpor proti haždému pokusu činiti z olázek náboženských olázky politické (Souhlas.) My jsme nejen pro moderní školu, my jsme téi učinili vše, aby vzdělání lidu bylo prohloubeno (Hlučný souhlas u Čechů.) Proto nemůžeme poklá- dati prosincovku za věc. kterou nelze měnit. Posl. dr. Barěather: To my také netv díme. Posl. dr. Krazář (pokračuje): Ale p. dr. Menger řekl, že školské zákony jsou netýkavkou. Což pak skulečně školní zákony, za jichž trvání s ukázaly četné nedostatky ve výchově a ve vzdělání lidu, nemají býti zlepšeny? Naopak je třeba, aby takovéto zákony byly opraveny ve smyslu rozšíření vzdělanosti lidu. Posl. Schreiter: To je laké naše mínění. Posl. dr. Kramář (pokračuje): Těmi zákony odepřeny byly zemím prostředky k vybudování škoí tak že děti nyní musí seděti v jedné třídě 8 let.
Čecho Posl doktor Barěather Krazář Menger Kramář
12 article
Budle, pánové, upřímnými přáteli lidové osvěty a nelpěte na plsmeně, nýbrž zachovejte ducha školy Spojte se s námi, bychom zjednali důkladně a dobre vzdělání školské. Český národ, který spatřuje v kul- turních snahách nejvyšší své úkoly, nikdy a nikdy se nepropůjčí k tomu, aby všeobecné vzdělání školské bylo zkráceno nebo zhoršeno. Nevěříme, že arcivévoda a dědic trůnu rákou ského již nyní chtěl se postaviti proti nějakému ná hoženství neho nějakému vyznání. Neboť ústava s snad změní a zasluhovala by také, by se změnila, avšak zásada rovnosti a rovnocennosti náboženste a konfessí stálem uznaných nebude se moci změnie nikdy. Této zásady nechtěl zajisté ani arcivévoda dle mého mínění měnit. Myslím také, že nechtěl se dotknouti nikterak školské otázky ve svém tak pro noncovaném výroku Posl. Barenther: Tedy přece . .. Posl. dr. Kramář (pokračuje): Katolický škol ský spolek působí již dlouho, my, Čechové, všal o jeho působnosti nevíme ničeho. (Posměch u Vše- němců a soc. demokratů.) My tuto věc nepokládáme za věc pro nás aktuální. Posl. Seitz: Klerikalismus otravuje všecky ná- rody Posl. dr. Kramář (pokračuje): Arcivévoda ne prohlásil otázku školskou za otázku palčivou, nýbrž řekl něco, s čím my všichni souhlasíme, všichni. kdož Rakousko upřímně chtějí, že hnuti »Loos von Rom« je hnutím protirakouským. (Pochvala Čechů.) Posl. dr. Bareuther: To je denunciace ?
Posl doktor Kramář Čecho Seitz Loos Rom Bareuther Rakousko
13 article
Posl. dr. Kramář (pokračuje): To není de- nunciace. Na počátku bylo vaše hnutí mnohem zjev nějším a upřímnějším. Tenkrát jste říkali: Jedna říše jedna víra. Nyní si počínáte po talmudsku. V neděli posl. Wolf způsobem tak sofistickým činil výklady o tom, co jest všeněmectví, že jim nemůže rozuměo nikdo. Věru, talmud je mnohem srozumitelnější Pravil: »My nenáležíme ještě k německé říši, al k Německu, a jak se to událo, ukazují dějiny svě- tové.« (Veselost u Čechů. Odpor u Všeněmců.) Posl. Sehreiter: Vy tomu dobře rozumíte. Je tomu také snáze rozumět, než českému státnímu právu. Posl. dr. Kramář (pokračuje): Vaše dřívějš nepokrytost byla mně a také jiným mnohem sym- patičtějšt, než vaše nynější schovávačka. Nyní tvrdíte, že bnutí »Loos von Rom« je pouze nábo- ženské. Tomu sami nevěříte. Studoval jsem dobře dějiny apoštolů, ale musím říci, předstaxoval jsem si apoštoly jinak, než je pan Schönerer. (Hlučná ve- selost.) Posl. Eisenkolb:ěVy máte nejméně příčiny posmívat se heslu »Loosi von Rome. Posl. dr. Kranář (pokračuje): Gloriolou sva- lých není hlava jeho obklopena a z jeho slov ne- dýše věru hluboké náboženské přesvědčení. (Hlučni pochvala.) Nebyl bych uvedl pana Schönerera v sou- vislost a touto věcí, kdyby tak byl neučinil sám.
Posl doktor Kramář Wolf Čecho Loos Rom Schönerer Kranář Německo
14 article
Řediteli celého hnutí nejsou také pastorové, nýbrž pan Schönerer, který po léta ve svém listu hlásal toto hnutí v úmyslu zcela nepokrytém a netajil také cíle tohoto hnutí. Co je celému světu zjevno, nemá býti zatajováno, že totiž toto hnutí je politické. Páni Všeněmci volají si korporace z Německ a, které do hnutí zasahují a které zde v Rakousku by zasa- hovat do věci neměly. Vyslovují-li se nepokrytě »Evangelická synoda« a čelní duchovní pro hnutí »Loos von Rom«, vydává-li vrchní purkmistr vrati- slavský provolání ke sbírkám do fondů pro toto hnutí, pak je zjevno, že toto hnutí je politické. U nás v Rakousku se však o tom nechce nic vědět, poněvadž ve vládě věří všemu, co jest nepohodlné co neruší kruhy vládní politiky. (Hlučná pochvala.) To právě je svědectvím každé byrokratické vlády, ž provozuje politiku pštrosí a stanou-li se fakta hrozivými, potom vyvaluje udiveně oči a táže se, co pak se to stalo vlastně za hroznou věc. (Hlučná ve- selost.) Pan dr. Bareuther řekl: »My nechceme žád- nou odvislost od Říma« — nuže, my ji také ne- chceme — »ale my chceme pevné sloučení s Ně- meckem, my chceme smlouvu, kterou oba panovníci roku 1879 podepsali.« Myslíte, pánové, že oba pa- novníci podepsati vídeňský program? Je smutné. že tento spolek se vydává za naprostou ne- zbytnost, bez které by Rakousko nemohlo existo- vaři a že se v ní spatřuje něco, co by se mělo stát- ními základními zákony stanovit. My si představu- jeme spolek přátelský s Německem jinak. Víme, že nepotřebujeme Německa my, nýbrž že Německo by bez nás (Hlučný souhlas), kdybychom nekryli mu záda, bylo státem na světě nejnesnesitelnějším.
Schönerer Loos Rom doktor Bareuther Rakousko Řím Německo
15 article
(Hlučný odpor v levo.) Posl. dr. Schücker: Rakousko má také zájem na tom, aby bylo s Německem spojeno. Poal. dr. Kranář (pokračuje): Dobrá, Ra- kousko má zájem na tomto spolku, ale následek je ten, že tento spolek v Rakousku se pokládá za sa- crosanctus a že máme před ním tancovat jako pře zlatým teletem. My však chceme, aby vážnost státu byla při tomto spolku zachována a pravíme: »My jsme rovnocenným článkem v tomto spolku a ne strpíme, aby se nám z Berlina komandovalo.« (Hlučný potlesk a pochvala.) Cile vědomý rakouský politik má říci« »Chcetedi, abychom zůstali ve spolku, musí býti spolek loyální.« Potom bylo by však také třeba, aby německá vláda odsoudila hnutí. které je namířeno proti této říši a její budoue nosti. (Hlučný potlesk a pochvala v pravo. Odpor v levo.) U nás se však nenajde žádná vláda a žádný minístr, který by měl odvahu položiti důraz na samostatnost Rakouska a najde-li se někdo ( Řtečník tu naráží na br. Thuna a jeho akci proti vypoví- dání českých dělníků z Německa), pak ho minisln zahraničních záležitostí desavouuje. (Hlučný sou- hlas.) Proto musíme my, kteří vidíme tuto pštrosí po litiku a její škodlivé následky v calé vnítřní siluaci. býti povděčni arcivévodovi Františku Ferdinandov za jeho mužnost a za to, že konečně řekl, co se přece mělo říci již dávno. (Hlučný, dlouhotrvající, několi- krát se opakující potlesk a pochvala na celé pravici.
Posl doktor Schücker Kranář Dobrá Ra Thun František Ferdinandov Rakousko Německo Berlín
16 article
Bouřlivý odpor v levo. Opětný potlesk a pochval v pravo.) Posl. Iro: Citujte císaře Josefa Posl. dr. Kramář (pokračuje): V novináck stal se pokus, zcela podřízenou čásť řeči arcivévo dovy zveličiti a vlastní a důležitou čásť řečí té za- křidovati. Stal se pokus namluviti veřejnosti, žes mluvilo jenom o heslu »Los von Rom« a nikoli heslu »Pryč od Rakouska«, kdo chce Rakousko silné a ke všem národům stejně spravedlivé, bud arcivévodovi za to povděčen, že konečně nalezl od- vahu takto mluviti. — Posl. Iro. Jděte do Říma. Dnes v noci se vám zjeví Jan Hus Posl. dr. Kramář. — jak vyhovuje jedině důstojnosti tohoto státu. (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk aboučlivá pochvala v pravo. Bouřlivý odpo u Všeněmců.) Posl. Iro: Vy jste pěkní Husité. (Opětný bou livý potlesk a pochvala. Posl. Špindler: Trefil do živého Posl. Prášek, Choc a Černý činí každý zvláštní prohlášení, ve kterém prohlašují, že ne- uznávají říšskou radu kompetentní v této věci a ž se následkem toho hlasování nezúčastní. Po věcných poznámkách poslanců Daszyš ského a Ofnera, doslov ref. posl. S tar zyi ského způsobil prudký odpor Všeněmců a soclal
Posl doktor Kramář Jan Hus Špindler Trefil Prášek Choc Černá Ofner Los on Rom Rakousko Řím Daszyš ský
17 article
ních demokratů, již přerušovali řečníka při každén druhém slovu. Posl. Slein. Berger. Iro. Schalk. Da szyňskki, Pernerstoríer a j. pokřikovl ustavičně, ale co, něbylo na galerii slyšet. Voláno čím dál prudčeji, aby byl konec M.předseda Prade zazvonil konečně a žádal, by se řečníkovi nepřekáželo. (Křík: Už toho mámep krk! Ať přestane už mluviti l) Za několik minut zpravodaj ukončil své vývody (Pochvala v pravp. Všeněmci volají: Díky bohu! Před hlasováním národní poslanci češt vyšli ze sněmovny. Hlasováním propadl Pernerstorferův návrh, aby zpráva vrátila se výboru. Výborový návrh i se slovy »s povinným díkem a úetou,« o nichž hlasováno odlučně, by přijalí valnou většinou. Dodalečný návrh Ofnerův, aby arciknížecí de klarace byla uveřejněna v říšském zákonníku, propadl Ministr orby bar. Giovanelli odpovídá n Kittelův vdotaz, že dá zříditi rampy u nových šachet vosaverozápadních Čechách, ale o zřizován jich na soukromých dolech starati se nemůže; — na Marchetův, že dá zkoušet americkou revu v moravských vinicích. Ministr spravedlnosti bar. Spens-Boodlen odpovědělna dolaz po předloze o advokátním tariín že byla rozeslána soudům, aby řekly, co o ní soudi Rozumí se samo sebou, že bude předložena advokát- ským komorám, aby se o ní vyjádříly. Tenlo advo kálský tarif je ledy předběžnou osnovou, s níž mi- nistr nestotožňuje se. Lituje znepokojení, jež proto povstalo a prohlásil, že vyzval advokátní komory aby podaly návrhy a vyrozuměl soudy, že paušální tarif neplatí pro stanovení výloh. Přislušná vládn předloha bude podána, až dodělá se shody v pod- statných částech se zástupci advokátského slavu.
Posl Berger Prade Pernerstorferův Ofnerův Kittelův Čechy Spen
18 article
Poslanec dr. Michejda: Za příčinou inter- pellace, ve které býli napadeni úřadníci polští čeští ve východním Stezsku, přihlásil jsem se k dotazu na předsedu, abych proti tukovému jednání prote- stoval nejen vozájmu úřadníků, jichž se to týče nýbrž také v zájmu dělnosti sněmovny. Forma do- tazu toho na předsedu není v tomto zasedání nova a často bez překážky byla předsednictvem dovolena (Souhlas na tavicích polských.) Domnívám se, že je předsednictvo povinno pečovat o dělnost sněmovny a zameziti všecko, co by mohlo dělnost tu porušiti. Chtěl jsem v poslední schůzi podati na místo- předsedu dolaz, zda-li vzhledem na to, že zmíněná interpellacé je s to ohroziti dělnost sněmovný, chee působiti u ministra spravedlnosti v tom smyslu, aby ministr ihned zahájil nutné šetření a aby co možná nejdříve odpověděl. Místopředseda Prade však, sotva jsem prones několik slov, nápomenul mne jednou, dvakrát, třikrá a odňal ině pak slovo. Musím tudíž dolaz ten opa kovat a zároveň prohlásiti, že já a všichni členové našeho klubu nežádáme na předsednictví více práv, než členové klubů ostatních, žádných přivílegif, ale že budeme vždýcky žádat rovné právo a že si je také vymůžeme. Předseda prohlašuje, že o věci té promluv s ministrem spravedlnosti Posl. dr. Demel: Na urážlivé poznámky posl Michejdyučiněné v poslední schůzi nechci rengovat Domnival jsem se, že mám totéž právo podávat interpellače, jako každý jiný poslanec, že to není věcí toliko posl. dra. Michejdy a Hrubého, inter pellovat o věcech slezských. (Souhlas na levici!
doktor Michejda Posl Demel Hrubý východní Stezsko
19 article
Musím však také říei, že jsem podal inferpellaci tu na ministra spravedlnosti. Tím je nyní J. Exc. bar Spens-Booden, prozatím ještě nikoliv posl. dr. Mi chejda (Veselosť a pochvala na levici.), jakkoliv he polské kělo tolik proležuje. Prosím ministra spra- vedlnosti,aby všecko, co se děje ve Slezsku, dal ze vrubně vyšetřiti. Ukáže se pak, že to, co jsem uvedl ve své interpellaci, je pravda. Jednu čásť byí by vlastně mohl podat dr. Michejda sám, neboť se týka jednání českých soudů s polským oby- vatelstvemovulán o Posl Fresl: Nyní chcete štváti Poláky a Čech proti sobě Posl. dr. Demel: Dle jednacího řádu má se interpellace odevzdat ressortnímu ministru k zodpo- vědění a teprve po zodpovědění může o ní býti za- hájena rozprava: Musím se ludíž předsedy lázati zda-li pro polské kolo platí jiný jednací řád? Předseda: Na tento dotaz mám čest odpo věděti, že pokud je na mně, provádím jednací řá vůči všem stranám stejně. Posl. Fresl: Také vůči nám? Posl. Kindermann navrhoval, aby se usta- novil 37členný výbor zdravotní, což bylo schváleno Posl. Stojan navrhoval, aby schůze živ nostenského výboru byly veřejny, což povoleno. Poslanec dr. Pacák a soudruzi podali pilný návrh v příčině nouze nastalé elementar ními škodami v obcích okresu čá slavského, jenž zní: Dne 29. dubna t. r. o 6. hodině večerní snesla se nad částí okresu čáslavského veliká bouře, spo jená s průtrží mračen a krupobitím, kteráž měla v zápětí veliké škody, jednak tím, že voda rychle v nezměrných spoustách spadnuvší, sebrala ornici mrvu, semeno, na polích na svahu položených, způ sobila veliké prorvy a výmoly, zničila veškeru poln práci na jaře předsevzatou, tak že jařiny a jmenovit řepy nově zasety býti musí atd.
Michejda Posl Fresl Polák Čo Posl doktor Demel Fresl Kindermann Stojan Pacák Slezsko SpenBooden
20 article
Škoda ta stihla obce: Třebonín, Hr běšín, Žaka, Štrampouch, Březi, Scho- řov. Zbudovice, Bučice, Adamov ohledně celého katastru; obce Tupadla, Ho- stoulice. Okřesaneč, ohledně tří čtvrlin celého katastru a ohce Nová Lhota, Souňov Šebestejnice, Potěhy, Podmoky, Při- byslavice a mimo to obec Skreje v okresu habrském ohledně polovice katastru. Katástrolou touto jsou naduvedené obce, které loňského roku jmenovitě záplavou myší valné škody utrpěly, aniž by dosud odpis daní obdržely, přivedeny do veliké tísně, jelikož pro dlužné daně po většině u nich exekuce provedeny byly Téhož dne stejnou živelní nehodou slíženy byly Uhliřské Janovice a okolí, Zbraslia- vice a Červ. Janovice a okolí Záboř, Chl stovic a Rozkož (v okresu kutnohorském) Velmi silně postíženy byly Uhltřské Jano- vice a okolí tímto živelním neštěstím. Pěmo jest všude nutná. Činíme 4udíž návrh Slavná sněmovno račiž se nsnésti I. C. k. vláda se vyzývá, aby tyto škody co nejrychleji dala vyšetřitia poškozeným obeím a jednotlivciům ode- pisováním daní, subvencemi, záloha m a nezůročitelnými zápůjčkami po- mohla a za tím ůčelem ústavní úvět si vyžádala. II. V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh s veškerým zkrácením vedle či. 42. j. ř. by projednán a vedle čl. 31. j. ř. výboru pro připady nouze způsobené živelními škodami přikázán.« Konec schůze ve 4.10 hod. odpol.; příští bud ve čtvrtek o 11. hod. do pol.
Šebestejnice Rozkož Uhltřský Jana Třebonín Hradec Štrampouch Březi Scho Bučice Adamov Nová Lhota Souňov Podmoky Janovice Záboř Uhliřský Janovice Zbraslia
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. května. (Nálada v pol- ských kruzleh.) Krakovský měsíčník »Prze glad Polski« v poslední situační úvaze všímá si podrobně nynějšího stavu v rakouském parla mentě a pokládá jej za nový politický experi ment, jemuž příští historik rakouský bude musi vénovati zvláštní kapitolu. Dnes jisto jest prý jen tolik, že činnost sněmovny poslanců, ať si jest jakákoli, jest velikým úspěchem nynějšího kabinetu a činí jej rozhodně silným. Pravdě- podobno jest dle »Prz. Pol.« i to, že okamžité příměří mezi Čechy a Němci může věsti k jaké- musi dorozumění. »Přejeme si ho upřímně pro Rakousko — praví dále pisate! — ale nejsme prosti obav o budoucnost zástupců naši země na říšské radé. Mohli by se časem ocitnout mimo většinu, to by však hebylo ješté neštěstí
Pol Němec Praha Čechy Rakousko
22 article
Ale mohli by se tahe nouti v menšině bez možných spojenců, v opposici bez možných účinků . . .« A to právě se pisateli zdá po vážlivým. »Glos Nar.«, jenž důkaz osamocenosti pol- ského kola vidí v tom, že místopředsedla Prade mohl odníli slovo posl. Michejdovi, když háji české a polské úřadníky ve Slezsku proti nařčen Demlovu, shledává v sobotním prohlášení če- ského klubu možnost, aby se polské kolo do- rozumělo opět s delegací českou na základo českých požadavků stran regulace řek. » Polské kolo — píše krakovský list — jest povinn chopiti se příležitosti ke společné práci s po- bratimci, domáhajíc se spolu s ními regulace řek jako nejhlavnějšího a nejpilnějšího poža- davku, jenž má pro Halič tisickrát větší význam, než celý kanálový humbug, zrozený v mozku Viléma Plavce a končleí již v samém Německu zaslonženým fiaskem. Častovati prů plavy zemi, která, jsouc každý rok soužena po vodněmi, může jen svou vlastní nouzi vyvážeti znamená tolik, jako zříditi vodovod v chalupě do které při každém dešti teče střechou. Napře spravte střechu! Napřed nám upravte řekyle konči »Glos Narodu«.
Glos Michejda Demlův Vilém Glos Naroda Slezsko Halič Německo
23 title
Politické zprávy zahraničné
24 article
V Praze, 7. května.
Praha
25 article
Příšti papež. Pařížský »Gaulois« dovídá se z Říma, že jedná se skutečně o to, aby státní tajemník pa- pežské stolice kardinál Rampolla, této hodnost se zřekl. Nikolu ale proto, že by papež s jehc protitrojspolkovou politikou nesouhlasil, nýbrž naopak, jest to kardinál Rampolla sám, jenž přeje prý si odstoupiti, aby tak zabezpečil spíše své zvolení za přišuho papeže, poněvadž neni zvykem, že by za papeže zvolen byl státní ta- jemník, tedy osoba politicky působicí. Proto také má prý pro zbytek života Lva XIII. státní tajemnictví převzíti se souhlasem Rampollovým jeho osobní přítel kardinál Ferrata. Také římská »Italie« dotvrzuje, že protitrojspolkový a franko Blský směr ani po posledních událostech fran couzských ve Valikáně neochabl, Důvěrník Ně mecka Hertling skutečně také prý při vyjedná vání s Vatikánem jak co do university v Štras burku, tak co do obsazení biskupství metskéh nepochodíl i odjíždí do Němec s prázdnou.
Rampoll Lev XIII Rampollův Hertling Němec Řím Vatikán Italia
26 article
K zakončené ministerské krisi v Prusku zill elan neni dnes momentů nových. Némecké listy vy pliují sice sloupce životopisy nových, i jen res sortních ministrů, ale čtunářstvu našemu stač zajisté i tak jižo přilis rozsáhlé kara kteristiky i údaje životni, které jsme již v posledních dnech o ministrech nových i odstupujících byl přinesli. »Neue Freie Presse« sice uveřejňuje rozhovor — interviewem to ani nazvati nelze — kterýž měl před nějakou dobou její dopisovate s Miquelem, ale týž, jak sám žurnalista one výslovně přiznává, v celém půlhodinném rozho voru neřekl nic z toho, čeho si dopisovatel vě děti přál. Jediná zminka zasluhuje snad pozor nosti, toliž že Miqued upírá něme cké- mu národu i jeho zvolenci, pr- skému sněmu, politického smy slu jakým prý jsou nadáni Franco uz i Britové. Proto prý jest mileji vládnout Elsasku než oštatní německé říši . . . Německý národ prý by také nedovedl snésti dvouletéh válčení jako Angličané v jižní Africe, aniž by ochabl na mysli a aniž by pozbyl energie vytrvalosti.
Miqued Franco Brito Angličan Prusko jižní Afrika Neue Frei Presse
27 article
K historiím, krisi předcházejícím, sděluje se nyní tento zajímavý dodatek: Miquel s Bre- feldem a Hammersteinem (býv. ministrem ob- chodu) navrhl prý v ministerské radě, ahy byla pruská sněmovna poslanecká rozpuštěna, ale propadli s návrhem tím, poněvadž Bůlow věděl, že by volby za spoluministerstva Miq uelov na odporu většiny proti průplavu nie nezměnily Potom navrhl Miquel a oba jeho druzi, aby získal se souhlas konservativců pro průplavní předlohu tím, že by se jim zaručilo zvýšení cla z obilí na 6 marek (dle jiné verse za žito 6, za pšenici 7 marek), ale také tento návh v radě ministeršké propadl, jelikož soudila, že by při elech takých obnova obchodních smluv byla nemožnou. Nieméně i po tomto přehlasován Miquel nechtěl prý uznati, že jest na dále ministerstvu v zájmu jeho jednoty nemožným, a žádal za propuštěnou teprve, když mu Büloy dost důkladně dal na jevo, že jeho zdraví v žaduje odpočinku. Bursiáni berlinšti těší se velice, že nový ministr obchodu 3löller prý dle slibu dříve ji daného zmírní příkrosti nynějšího zákona o daní bursovní.
Bůlow Miquel Büloy Hammerstein Miquel s bre
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná středeční příloha „Naučný Obzor“ — O sobotní poradě naší redakce poměru »Národních Listů« k poselstvu stran svobodomyslné uveřejnil vídeňský » Deutseche Volksblatt« nepravdivou zprávu, již opa- kují i některé časopisy pražské. Tendence po- dobných klevet nejednou byla odbyta i nen tedy třeba, abychom pověstem toho druhu vě- novali zvláštní pozornost. Jen tolik připomínáme. že »Národní Listy« sloužily od svého založen a také na příšté sloužiti budou jen a jedině svému národu a dokud jsou přesvědčeny, že prospěch národa v rukou poselstva mlado- češkého nejlépe jest opatřen, budou sloužit dobrovolně straně svobodomyslné, o jejíž mo- hutný rozvoj zakřadatel »Národních Listů- tak vydatně byl se přičinil. Politický program mladočeské strany nebyl dosud na hražen lepším, národu prospěšnějším. T uznali a uznávají i její odpůrci. A přeje-li s některý stoupenec, aby takficky postupováno bylo směrem po jeho názoru v určité sítuaei příměrenějším nebo aby podniknuty byly v orga nisáci strany změny, jež shledává v zájmu ná roda vhodnými a prospěšnými, má dostatek vol nosti, aby způsobem v politické straně obvyklým lakovýchto změn loyalně se domáhal. Jak při- rozeno, mohou dotčené volnosti užiti i redakto »Nár. Listů«, kteří přijali od národnístrany svobodo myslné poslanecké mandáty. Že při tom nemus dospěti k nějakému konfliktu, o němž zpráva s zmlňuje, rozumí se snad samo sebou.
Deutseche Volksblatt
29 article
— Stalo se modou, útočíti v každě veřejně schůzi na veřejný tisk a jemu činiti výtky z věci, pro něž vznášeti na noviny žalobu může jen zlomyslnost neb nevědomost. Ne- chceme případy specilikovati, podobají se jeden druhému jako vejce vejei a již z toho souditi se dá na stejný původ. Jen o jedné věci chtěli jsme se zmíniti. Nás nemohou se triviální vý- křiky a sprosté poznámky ani dost málo do- tknouti, v dlouholetém boji jsme lecčemus při- vykli a neirrituje nás, co ve společnosti dobře vychovaných lidí pokládá se za neslušnost, ale o jednu věc bychom přece prosili. Aby se nám nevytýkulo, že jsme kdy zanedhali s povinnost svou pokud jde o to, hájiti práva a prospěchy malého člověka. Pokládali jsme hned od po- čátku svého publicistického působení za přední povinnost, hájiti všude a vždy interessy malých a slabých a počnáme si to ke svým hlav- ním zásluhám, že povinnosti té dle sil svých vždy jsme dostáli. Nezralí hošíci s neporozumé- nými emblemy v knoflikové dirce nedovedou oceniti význam publicistické práce naší a nám není třeba pyšniti se a k zásluhám veřejného tisku zvlášť poukazovati. Kdo oči má, aby viděl a kdo zná nedávnou národní minulost naši, ne- popře, že to, nad čim dnes radost pociťuje české srdce, námi bylo naseto a pěstováno. Nemůže se nás tedy dotknouti perfidie nevě- domce ani gaminské házení blátem po nás.
30 article
— K sčítání lidu v Plzni. Z Plzně se nám telefonuje: Zdejší advokát dr. G ut- willíg, který jmenem německé strany provedl známé soukromě sčítání Němců v Plzni a kte- rému později okresní hejtmanství dovolilo opiso- vati ze sčífacího materiálu údaje ohledně obco- vací řeči, užívá nyní těchto svých výpisků k terrorisování oněch lidí, kteří ohlásili sice obcovací řeč českou, ale jsou v poměru o kruhů německých odvislém. Dr. Gutwillig si takové lidi formálně předvolává do své kance- láře v úřadních hodinách, zavádí s nimi sáho- dlouhé protokoly a snaží se jim takto nahnati strachu a příměti je ke změně zápisu. Obecní úřad zakročil síce proti takovému osobovánísi úřadní moci, ale při indulgenci politického úřadu plzeňského nelze se nadíti, že by úřady se všl přísností zakročily. — Z Brna, 7. května. (Telef. zpráva.) Sjezd českého lidu moravského, jenž pojednávali bude o projektovl a ný ch vodních cestách a zabývati se bude také otázkou regulace řek morav sk ýl ch, zejmena Moravy, dále porokuje o melioračních olázkách, koná se určitě dne 19. května 1904 o 2. hod. odpol. v sále záloženského domu v Přerově. Sjezd do Přerova položen proto, že Přerov vlastně je střediskem území, kterýmž vodní cesty provedeny budou. »Česká hospod. společnost pro markrabství moravské« dala k pořádání sjezdu podnět. Za řečniky pro sjez požádáni byli a úkol ten ochotně přijali odbor- níci pp. vrchní moravský zemský stavební rada A. Hanamann, státní inspektor hospod. škol ředitel hospodářské střední školy v Přerove p. Jan Adamec a zemský inženýr Jan Hlorák. Provolání bude ještě v tomto týdnu rozesláno.
Němec doktor Gutwillig A Hanamann Adamec Hlorák Plzeň Brno Morava Přerov
31 article
— Čeští inženýři a architekti vylou- čeni ze soutěže o úpravu Brna. » Zeitsehriít des österr. Ingenieur- und Architektenvereiness uveřejňuje velký inserát obecní rady brněnské. jímž se vyzývá k soutěži na dodání generálního plánu k úpravě veškerého obecního obvodn města Brna. K účastenství na této soutěži zve brněnská obecní rada výhradně jen »r akou- ské architekty a inžienýry německé národnosti« bez ohledu na jich bydlišté. Ceny stanoveny jsou na 8000 K, 4000 K a dvě po 2000 K. Že by se na tyto ceny a na cely podnik regulace města Brna braly jen výhradné peníze německých poplatníků, o tom není ve vypsané soutěži nikde ani slova zmínky a za jisa tomu tak není ani ve skutečnosti, Jakým právem tedy otvírá brněnská rada obecní měšee jenom výhradně pro německé konkurenty? Dnes po posledním sčítání lidu, jímž se pověstný ně mecký karakter města Brna ocitl na tak žalostné hromadě vzdor všem píklům a vědomému falšo- vání sčílaeích výsledků? Jakkoli tedíy jest soutěž tato docela nespravedlivým a dokonce málo stoudným znásilněním rovnoprávnosti a poplat- nictva českého v Brně, českým architektům inženýrům slouží jenom ke cti. Mohlo by se totiž stát, že by při konkursu neobmezeném národnostní vášní mohli odněsti Němcům prvn ceny Češi, a odtud tato assekurace německýeh doktorů rerum technicarum! V porotě zasedají mezi jinými pánové: inženýr Karel Biberle, pů- vodem Čech, prof. Ferdinand Hrach, také ta- kový Pragermán, stavitel Jelinek, Čech architekt Nebehostěný a dv. rada Prokop. Od těchto pánů nežádá obecní rada brněnská průkazu nepochybné německé národnosti ?
Němec Čech Biberle profesor Hrach Jelinek Čo Nebehostěný Prokop Brno Čechy
32 article
— Klub národní strany svobodomyslné Valná hromada konati se bude v sobolu dne 11. května o 7. hodině večerní v místnost klubovní (Jungmannova třída č. 26 nové). Na jednacím pořadu jest: a) Schválení výročních zpráv. b) Volha předsedy, jeho náměstka, osm členů výboru a revisora účtů, e) Rozhovor o vod- ních stavbách v království českém, jejž zaháj poslanec pan inženýr Jan Kaftan — Občanské kluby. Občanský klub v Karlině má dnes ve středu dne 8. května v 8 hodin večer důležitou výborovou schůzi v hostinci p. Josefa Kohlíka v Palackého třídě čp. 104. Pp. členové klubu mají volný přístup — Osobní. Městský okr. lékař pan MUDr. Jan Buršik přesídlil do č. 313—II. na Karlově náměst »u Podušků«. — Promoce. Pan JUC. František Svo jsík notářský koncipient v Unhošti, rodilý ze Smíchova bude ve čtvrtek dne 9. května o 11. hod. dopol. n českém vysokém učení Karlo-Ferdinandově v Prane prohlášen doktorem práv. — Pan JUC. Zdenk Kučera, auskultant při zemském soudě v Praze bude dne 9. května o 12. hod. pol. na české univer- sitě Karlo-Ferdinandově veřejně povýšen na doktora veškerých práv.
Jungmannův Kaftan Kohlík Palacký MUDr Buršik Poduška JUC František Svo Zdenk Kučera Karlin Karlov náměst Unhošť Smíchov Prane Praha Ferdinandov český vysoký učený KarlaFerdinandov Karla
33 article
— Rodinné zprávy. Stříbrnou svatba slaviti bude v pátek dne 10. t. m. býv. starosta měst praž- ských p. Čeněk Gregor, architekt a člen sboru obecních starších. Oddán byl v kostele u sv. Štěpána dne 10. května 1876 se slečnou Marií Pokorných. — Pan Josef Dlask, správčí domu na Král. Vinohra- dech, rodilý z Česk. Brodu, a jeho manželka Karolina roz. Danzrova slaviti budou dne 14. t. m. v rodinném kruhu stříbrnou svatbu. — Úmrtí. Včera zemřel p. Frant. H rabá n ek býv. obchodník a majitel Národního domu v Nuslich v 62. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 5. hod. odpol z chrámu u sv. Apolináře v Praze na hřbitov král.- vinohrad-ký. —— V Malých Kunčicích zemřel dne t. m. ve věku 28 let pan Med. dr. Václav U lrich
Gregor Štěpán Pokorná Dlask Král Karolina Danzrův František Apolinář Med doktor Brod Nuslich Praha Malá Kunčice národní dom