2
masthead
V NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
8. května 1901.
5
article
arciknížete Františka Ferdinanda, v němž shledáváme
pouze domácí záležitost císařské rodiny 1. j. slavné
uznání domácích jejich zákonů. V temto přesvědčení
prohlásil jsem ve výboru, že olázka ta věbec ne
spadá do kompelence zákonodárných shorů, (Slyšte
Slyšte! Posl. Daszyúski volá: Pěkní poslanci.
Proto nežúčastníme se hlasování po télo debatě
Avšak při té příležitosti vyslovujeme nejhlnbší úctu
a blahopřání vznešeným manželům. (Volání: Al
jen privátníí)
Posl. Biankini: My Ghorvatá nenznáváme
kompetence říšské rady v léto záležitosti a nikdy je
neuznáme stojíce při chorvatském stálním právu.
podle kterého každá otázka, která se týká po
sloupnosti, může rozřešena býti jenom ve srozumění
chorvatského sněmu s korunou. Z tě příčiny ne-
zúčastníma sé hlasování.
Přejeme arciknížeti Františku Ferdina ndovi a jsho
choti, která vzešla ze slavného rodu hratrského ná
roda českého, všeho dobrého, všeho blaha a všeho
poželinání.
Žasnu nad rozecbvěním, které wvznšklo z toho.
že arcikníže přijal protektorát nade katolickým
spolkem školským. (Odpor vo levo.)
Podivno jest, že rozčilují se nad Um lidé, kteř
pro sebe reklamují právo ke každému projevu
k přímé velezrádě. (Hlučná pochvala v pravo.) C
jest dovoleno každému státnímu občanu v mezích
zákona, musí býti dovoleno také násladníku. Proto
jest mým přesvědčením, že dobře učinil, když pře-
vzal protektorát nad školským spolkem, který není
výbojným, nýbrž ochranným. Tím vykonal jen své
právo, a to tím více, jelikož jest piesvědčen, že
hnutí »Pryč od Říma!« nečelí pouze proli kalolické
víře, nýbrž také proti trůnu. (Hlučný odpor u Vše-
němců. Pochvala v pravo.)
Post.dr. Schalk: To jest denuncíace.
František Ferdinand
Posl
Ferdin
Řím
slyšet slyšet
6
article
Posl. Binnkinia Já nedenuneují, já koustatnji
pouze faktum. Tak mozuměli jsme také my Chorvate
známým slovům arcibiskupa Stadlera, když klad
důraz na nezbytnost sloučení Bosny a Hercegoviny
s chorvátskými zeměmi habsburské mona rchie a ka-
tolického náboženství resp. sloučeni všech kstolických
zemí. Proto hluboce želíme, že politické snahy jeho
byly nesprávně posuzovány, a že ředitel cisařské
kabinetní kanceláře způsobil ingerenci tak mrážlivou
Byla to velká chyba, která se nyní mstí. (Posměeh
u Všeněmců.)
Německý císař při každé příležitosti vyjadřuje
se co nejtemperamentněji ve prospěch protestan-
lismu a Němectví. Co jest jemu dovoleno, mus
býti dovoleno i jinému. Buďmě opravdu svobodo-
myslnými. (Posměch vlevo.) Potom nebudo zde
žádných debat o otázkách náboženských a národních.
(Opětný posměch v levo. Pochvala v pravo.)
Nebojíme se pravé svobody, ať jí používají
všichni a také katoličtí arciknížata. Biskup sarajevský
jednal jako katolický kněz a jako chorvatský vla-
stenec, slajně jako jednal nynější násiedník, z nej-
vniternějšího přesvědčení. (Pochvala v pravo. O dpot
u Všeněmeů.
Posl. Barenther domnivá ze, že vláda př
deklaraci arciknížete nechránila práv zastupitelstva
lidu a proto sněmovna nemůže projevovat uclivý
dík. Žadá za zvláštní hlasování o výrazu »uclivy
dík«. S ostatním souhlasí. Řečník uvažoval potom
státoprávní stránku věci a okolnost, že deklarace ne-
prošla bez námiteka sondi, že jednou mohlo by
proto dojítike sporu s následníkem.
Pojednávaje o přovzetí známého protektorátu
arčiknížetem Františkem, připouští mu právo k svo-
bodnému projeva mínění, domnívá se, že někdejším
prohlášením ministerského předsedy véc nenl odbyta.
Posl
Chorvat
Stadler
Bosna
Hercegovina
pravý svoboda
7
article
Poznámka arciknížete o hoslu »Pryč od říma« padla
mezi Němce jako žbavá hlaveň. Úbohý je stát, jenž
nemůže obejíti se bez Říma. Tento může zahubiti
Rakousko. Jeho strana vynasnažuje se o nžší spolek
s Německem a žádá státní němčinu, aby usnadnila
jednotnou správu říše. Je-li to veleznáda, ať ho tedy
jmenují velezrádcem. Odpor proti bnntí »Pryč o
Řima« sesilí příslušné úsilí.
M.p. ür. Körber prohlašuje, že arcikofžeel
deklarace nezavdávala podnělu k předloze, nebo
nezjednávala nové ani nerušila staré právo, obsa-
hujíc jen osvědčení právního stavu, předvídaného
v rodinno právních nařízeních císařských. Zmínil se
o rozdílu mezi řádným a morganatickým sňaikema
domácích zákonech habsburského rodu, jež byly po-
tvrzeny pragmatickou sankcí. Tato byla svým časem
od sněmův uznána a tím také domácí zákon.
Odtud vyplývá oprávněnost deklarace, o níž jedná
se. Soudí, že usnešení říšského sněmu uherského
a rakouské říšské rady mají stejnou platnost.
Němec
Körber
Řím
Rakousko
Německo
8
article
Posl. Gross by nerad způsobil nějakou bouii
příkrým vyjádřením. Dosavadní jednání nkázalo
odkud pochází odpor proti všemu, co jen zdalek
podobá se říšské jednotě.
Kritisuje jednání českého klubu a feudálního
velkostatku, poslavení chorvatských poslancův a po-
ukazuje na porady v Uhrách, jež jsou prý moe
ným jednotuým státem na národním základě, vyčitá,
že Rakousko je teď státem bezejmennýma také prý
beze všech práv.
Je povděčen ministrpresídentovu prohlášení, že
o následnictví rozhoduje především pragmatická
sankce a ne rodinný stalut, jenž upravuje pouze
poměry soukromoprávné. Proto nepřaje si, by do-
mácí zákon císařský byl předložen. Řišská tadaje
ve věci kompetentní dle 8 11. st. zákl. zákonůa
ne zemské sněmy. Bude hlasovati pro výbo-
rový návrh.
K návrhu posl. Berkse debata zavírá sea
hlavními řečníky zvoleni poslanci Löcker (centra)a
dr. Kramář pro.
Posl
Gross
Löcker
doktor
Kramář
Uhry
Rakousko
9
article
Posl. Löcker dovozoval, že vláda měla podati
tak jako v Uhrách předlohu a oté mělo se jednat
jako tam. Nezvolila-li přiměřenou formu, měla dáli
zvoliti výbor. Horli proti požadavku rovnorodosti.
jež je hoden středověkých feudálních názorů. Žádá
za předložení domácích zákonů císařských, a praví.
že teď najednou vzpomínají si na knížecí rodinu
německou a přece vynasnažovali se po mnohá de-
setiletí, aby Rakousko dostalo jiný ráz. (Pochvala
mezi lidovou stranou německou.) Prohlašoje jmenem
svým — ne jmenem strany — že bude hlasovati
proti výborovému návrhu. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Kranář: Pan dr. Gross není za-
svěcen do pragmatické sankce a mluvil o ni zpu-
sobem, že kdybych uznával kompelenci říšské rady
v této věci, musil bych mu říci věci velmi nepří-
jemné. Zda-li nynější zemské sněmy jsou nástupei
bývalých stavů, o tom jsem na jiném stanovisku,
než on. Miní-li však, že čeští stavové nechtěli do-
stati pragmatickou sankci k usnášení, tož byla
otázka talo tenkráte spornou věci. Nechci se však
pouštěti do rozboru otázky té. Prohlašuji, že říšskou
radu pokládáme za absolutně nekompetentni.
Pan dr. G ross uvedl jako nejsilně jš
argumenl, že mezi prosincovkou
mezi zemským řádem pro královstv
české jest odpor. Jest věru horrendní
že máme ústavu, která se zemským
řádem jestv odporu, jenž se nedá roz-
řešiti. (Pochvala v pravo.)
Byla zde promrskána ústava, avšak nikdo s
neodvážil také změniti náležité řády zemské.
Posl
doktor
Kranář
Gross
Uhry
Rakousko
Miní
10
article
Panu dru. Bareuthrovi, který zde mluvi
o státním právu chebském, mohu odpověděti, že
český sněm nebyl odpůrcem chebského státního
práva. Odpůrci byli vždy centralisté vídeňští. Kde
nejvíce hájil chebské státní právo, byla česká dvorská
kancelář. Avšak jak české, tak chebské státní práve
mělo společného odpůrce v centralismu vídeňském
Ve svém slátoprávním problášení jsme pravili.
že pokládáme říšskou radu absolutně nekompelentní
aby vzala na vědomí vyjádření arcivěvody Fran
tiška Ferdmanda. (Pochvala v pravo.) Tento zákono
dárný akt a vše, co s ním souvisí, je neexistentním
a pro žemě koruny české nezávazným. (Hlučná po-
chvala v pravo.) To jest slanovisko celého českého
národa. Bylyli zde vyslovovány různě konsekvence
pro budoucnost, musíme říci my, zástupcové českého
národa, že bychom měli právo žádati od vlády, by
uznala naše stanovisko.
Promluvim-li ještě o událostech posledních dnů,
prosím předem, aby se na mne nekřičelo, že denun
cuji. Proti tomu bych musil protestovati, poněvadi
je neposuzuji se stanoviska policejního, nýbrž po
kládám za véc, která se týká státu, a budu on
mluviti veřejně a bezohledně, což pokládám za sve
právo, jež vzíti si nedám nikým.
Bareuthr
Fran
Ferdmanda
český národ
11
article
Zajisté není pochyby o tom, že svobodomy slná
česká strana není stranou klerikální. My jsme v
smutných svých dějinách tolik vytrpěli náboženskými
boji, že jsme si vybojovali naprostou náboženskou
snášelivost, vážnost k náboženským názorům dru
hých a pronikový, odpor proti haždému pokusu
činiti z olázek náboženských olázky politické
(Souhlas.)
My jsme nejen pro moderní školu, my jsme téi
učinili vše, aby vzdělání lidu bylo prohloubeno
(Hlučný souhlas u Čechů.) Proto nemůžeme poklá-
dati prosincovku za věc. kterou nelze měnit.
Posl. dr. Barěather: To my také netv
díme.
Posl. dr. Krazář (pokračuje): Ale p. dr.
Menger řekl, že školské zákony jsou netýkavkou.
Což pak skulečně školní zákony, za jichž trvání s
ukázaly četné nedostatky ve výchově a ve vzdělání
lidu, nemají býti zlepšeny? Naopak je třeba, aby
takovéto zákony byly opraveny ve smyslu rozšíření
vzdělanosti lidu.
Posl. Schreiter: To je laké naše mínění.
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Těmi zákony
odepřeny byly zemím prostředky k vybudování škoí
tak že děti nyní musí seděti v jedné třídě 8 let.
Čecho
Posl
doktor
Barěather
Krazář
Menger
Kramář
12
article
Budle, pánové, upřímnými přáteli lidové osvěty
a nelpěte na plsmeně, nýbrž zachovejte ducha školy
Spojte se s námi, bychom zjednali důkladně a dobre
vzdělání školské. Český národ, který spatřuje v kul-
turních snahách nejvyšší své úkoly, nikdy a nikdy
se nepropůjčí k tomu, aby všeobecné vzdělání školské
bylo zkráceno nebo zhoršeno.
Nevěříme, že arcivévoda a dědic trůnu rákou
ského již nyní chtěl se postaviti proti nějakému ná
hoženství neho nějakému vyznání. Neboť ústava s
snad změní a zasluhovala by také, by se změnila,
avšak zásada rovnosti a rovnocennosti náboženste
a konfessí stálem uznaných nebude se moci změnie
nikdy. Této zásady nechtěl zajisté ani arcivévoda
dle mého mínění měnit. Myslím také, že nechtěl se
dotknouti nikterak školské otázky ve svém tak pro
noncovaném výroku
Posl. Barenther: Tedy přece . ..
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Katolický škol
ský spolek působí již dlouho, my, Čechové, všal
o jeho působnosti nevíme ničeho. (Posměch u Vše-
němců a soc. demokratů.) My tuto věc nepokládáme
za věc pro nás aktuální.
Posl. Seitz: Klerikalismus otravuje všecky ná-
rody
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Arcivévoda ne
prohlásil otázku školskou za otázku palčivou, nýbrž
řekl něco, s čím my všichni souhlasíme, všichni.
kdož Rakousko upřímně chtějí, že hnuti »Loos von
Rom« je hnutím protirakouským. (Pochvala
Čechů.)
Posl. dr. Bareuther: To je denunciace ?
Posl
doktor
Kramář
Čecho
Seitz
Loos
Rom
Bareuther
Rakousko
13
article
Posl. dr. Kramář (pokračuje): To není de-
nunciace. Na počátku bylo vaše hnutí mnohem zjev
nějším a upřímnějším. Tenkrát jste říkali: Jedna říše
jedna víra. Nyní si počínáte po talmudsku. V neděli
posl. Wolf způsobem tak sofistickým činil výklady
o tom, co jest všeněmectví, že jim nemůže rozuměo
nikdo. Věru, talmud je mnohem srozumitelnější
Pravil: »My nenáležíme ještě k německé říši, al
k Německu, a jak se to událo, ukazují dějiny svě-
tové.« (Veselost u Čechů. Odpor u Všeněmců.)
Posl. Sehreiter: Vy tomu dobře rozumíte.
Je tomu také snáze rozumět, než českému státnímu
právu.
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Vaše dřívějš
nepokrytost byla mně a také jiným mnohem sym-
patičtějšt, než vaše nynější schovávačka. Nyní
tvrdíte, že bnutí »Loos von Rom« je pouze nábo-
ženské. Tomu sami nevěříte. Studoval jsem dobře
dějiny apoštolů, ale musím říci, předstaxoval jsem
si apoštoly jinak, než je pan Schönerer. (Hlučná ve-
selost.)
Posl. Eisenkolb:ěVy máte nejméně příčiny
posmívat se heslu »Loosi von Rome.
Posl. dr. Kranář (pokračuje): Gloriolou sva-
lých není hlava jeho obklopena a z jeho slov ne-
dýše věru hluboké náboženské přesvědčení. (Hlučni
pochvala.) Nebyl bych uvedl pana Schönerera v sou-
vislost a touto věcí, kdyby tak byl neučinil sám.
Posl
doktor
Kramář
Wolf
Čecho
Loos
Rom
Schönerer
Kranář
Německo
14
article
Řediteli celého hnutí nejsou také pastorové, nýbrž
pan Schönerer, který po léta ve svém listu hlásal
toto hnutí v úmyslu zcela nepokrytém a netajil také
cíle tohoto hnutí. Co je celému světu zjevno, nemá
býti zatajováno, že totiž toto hnutí je politické. Páni
Všeněmci volají si korporace z Německ a, které do
hnutí zasahují a které zde v Rakousku by zasa-
hovat do věci neměly. Vyslovují-li se nepokrytě
»Evangelická synoda« a čelní duchovní pro hnutí
»Loos von Rom«, vydává-li vrchní purkmistr vrati-
slavský provolání ke sbírkám do fondů pro toto
hnutí, pak je zjevno, že toto hnutí je politické.
U nás v Rakousku se však o tom nechce nic vědět,
poněvadž ve vládě věří všemu, co jest nepohodlné
co neruší kruhy vládní politiky. (Hlučná pochvala.)
To právě je svědectvím každé byrokratické vlády, ž
provozuje politiku pštrosí a stanou-li se fakta
hrozivými, potom vyvaluje udiveně oči a táže se, co
pak se to stalo vlastně za hroznou věc. (Hlučná ve-
selost.) Pan dr. Bareuther řekl: »My nechceme žád-
nou odvislost od Říma« — nuže, my ji také ne-
chceme — »ale my chceme pevné sloučení s Ně-
meckem, my chceme smlouvu, kterou oba panovníci
roku 1879 podepsali.« Myslíte, pánové, že oba pa-
novníci podepsati vídeňský program? Je smutné.
že tento spolek se vydává za naprostou ne-
zbytnost, bez které by Rakousko nemohlo existo-
vaři a že se v ní spatřuje něco, co by se mělo stát-
ními základními zákony stanovit. My si představu-
jeme spolek přátelský s Německem jinak. Víme, že
nepotřebujeme Německa my, nýbrž že Německo by
bez nás (Hlučný souhlas), kdybychom nekryli mu
záda, bylo státem na světě nejnesnesitelnějším.
Schönerer
Loos
Rom
doktor
Bareuther
Rakousko
Řím
Německo
15
article
(Hlučný odpor v levo.)
Posl. dr. Schücker: Rakousko má také
zájem na tom, aby bylo s Německem spojeno.
Poal. dr. Kranář (pokračuje): Dobrá, Ra-
kousko má zájem na tomto spolku, ale následek je
ten, že tento spolek v Rakousku se pokládá za sa-
crosanctus a že máme před ním tancovat jako pře
zlatým teletem. My však chceme, aby vážnost státu
byla při tomto spolku zachována a pravíme: »My
jsme rovnocenným článkem v tomto spolku a ne
strpíme, aby se nám z Berlina komandovalo.«
(Hlučný potlesk a pochvala.) Cile vědomý rakouský
politik má říci« »Chcetedi, abychom zůstali ve
spolku, musí býti spolek loyální.« Potom bylo by
však také třeba, aby německá vláda odsoudila hnutí.
které je namířeno proti této říši a její budoue
nosti. (Hlučný potlesk a pochvala v pravo. Odpor
v levo.)
U nás se však nenajde žádná vláda a žádný
minístr, který by měl odvahu položiti důraz na
samostatnost Rakouska a najde-li se někdo ( Řtečník
tu naráží na br. Thuna a jeho akci proti vypoví-
dání českých dělníků z Německa), pak ho minisln
zahraničních záležitostí desavouuje. (Hlučný sou-
hlas.)
Proto musíme my, kteří vidíme tuto pštrosí po
litiku a její škodlivé následky v calé vnítřní siluaci.
býti povděčni arcivévodovi Františku Ferdinandov
za jeho mužnost a za to, že konečně řekl, co se přece
mělo říci již dávno. (Hlučný, dlouhotrvající, několi-
krát se opakující potlesk a pochvala na celé pravici.
Posl
doktor
Schücker
Kranář
Dobrá
Ra
Thun
František Ferdinandov
Rakousko
Německo
Berlín
16
article
Bouřlivý odpor v levo. Opětný potlesk a pochval
v pravo.)
Posl. Iro: Citujte císaře Josefa
Posl. dr. Kramář (pokračuje): V novináck
stal se pokus, zcela podřízenou čásť řeči arcivévo
dovy zveličiti a vlastní a důležitou čásť řečí té za-
křidovati. Stal se pokus namluviti veřejnosti, žes
mluvilo jenom o heslu »Los von Rom« a nikoli
heslu »Pryč od Rakouska«, kdo chce Rakousko
silné a ke všem národům stejně spravedlivé, bud
arcivévodovi za to povděčen, že konečně nalezl od-
vahu takto mluviti. —
Posl. Iro. Jděte do Říma. Dnes v noci se
vám zjeví Jan Hus
Posl. dr. Kramář. — jak vyhovuje jedině
důstojnosti tohoto státu. (Bouřlivý, dlouhotrvající
potlesk aboučlivá pochvala v pravo. Bouřlivý odpo
u Všeněmců.)
Posl. Iro: Vy jste pěkní Husité. (Opětný bou
livý potlesk a pochvala.
Posl. Špindler: Trefil do živého
Posl. Prášek, Choc a Černý činí každý
zvláštní prohlášení, ve kterém prohlašují, že ne-
uznávají říšskou radu kompetentní v této věci a ž
se následkem toho hlasování nezúčastní.
Po věcných poznámkách poslanců Daszyš
ského a Ofnera, doslov ref. posl. S tar zyi
ského způsobil prudký odpor Všeněmců a soclal
Posl
doktor
Kramář
Jan
Hus
Špindler
Trefil
Prášek
Choc
Černá
Ofner
Los on Rom
Rakousko
Řím
Daszyš ský
17
article
ních demokratů, již přerušovali řečníka při každén
druhém slovu.
Posl. Slein. Berger. Iro. Schalk. Da
szyňskki, Pernerstoríer a j. pokřikovl
ustavičně, ale co, něbylo na galerii slyšet.
Voláno čím dál prudčeji, aby byl konec
M.předseda Prade zazvonil konečně a žádal, by
se řečníkovi nepřekáželo. (Křík: Už toho mámep
krk! Ať přestane už mluviti l)
Za několik minut zpravodaj ukončil své vývody
(Pochvala v pravp. Všeněmci volají: Díky bohu!
Před hlasováním národní poslanci češt
vyšli ze sněmovny.
Hlasováním propadl Pernerstorferův návrh, aby
zpráva vrátila se výboru.
Výborový návrh i se slovy »s povinným
díkem a úetou,« o nichž hlasováno odlučně, by
přijalí valnou většinou.
Dodalečný návrh Ofnerův, aby arciknížecí de
klarace byla uveřejněna v říšském zákonníku, propadl
Ministr orby bar. Giovanelli odpovídá n
Kittelův vdotaz, že dá zříditi rampy u nových
šachet vosaverozápadních Čechách, ale o zřizován
jich na soukromých dolech starati se nemůže;
— na Marchetův, že dá zkoušet americkou
revu v moravských vinicích.
Ministr spravedlnosti bar. Spens-Boodlen
odpovědělna dolaz po předloze o advokátním tariín
že byla rozeslána soudům, aby řekly, co o ní soudi
Rozumí se samo sebou, že bude předložena advokát-
ským komorám, aby se o ní vyjádříly. Tenlo advo
kálský tarif je ledy předběžnou osnovou, s níž mi-
nistr nestotožňuje se. Lituje znepokojení, jež proto
povstalo a prohlásil, že vyzval advokátní komory
aby podaly návrhy a vyrozuměl soudy, že paušální
tarif neplatí pro stanovení výloh. Přislušná vládn
předloha bude podána, až dodělá se shody v pod-
statných částech se zástupci advokátského slavu.
Posl
Berger
Prade
Pernerstorferův
Ofnerův
Kittelův
Čechy
Spen
18
article
Poslanec dr. Michejda: Za příčinou inter-
pellace, ve které býli napadeni úřadníci polští
čeští ve východním Stezsku, přihlásil jsem se k dotazu
na předsedu, abych proti tukovému jednání prote-
stoval nejen vozájmu úřadníků, jichž se to týče
nýbrž také v zájmu dělnosti sněmovny. Forma do-
tazu toho na předsedu není v tomto zasedání nova
a často bez překážky byla předsednictvem dovolena
(Souhlas na tavicích polských.) Domnívám se, že je
předsednictvo povinno pečovat o dělnost sněmovny
a zameziti všecko, co by mohlo dělnost tu porušiti.
Chtěl jsem v poslední schůzi podati na místo-
předsedu dolaz, zda-li vzhledem na to, že zmíněná
interpellacé je s to ohroziti dělnost sněmovný, chee
působiti u ministra spravedlnosti v tom smyslu, aby
ministr ihned zahájil nutné šetření a aby co možná
nejdříve odpověděl.
Místopředseda Prade však, sotva jsem prones
několik slov, nápomenul mne jednou, dvakrát, třikrá
a odňal ině pak slovo. Musím tudíž dolaz ten opa
kovat a zároveň prohlásiti, že já a všichni členové
našeho klubu nežádáme na předsednictví více práv,
než členové klubů ostatních, žádných přivílegif, ale
že budeme vždýcky žádat rovné právo a že si je
také vymůžeme.
Předseda prohlašuje, že o věci té promluv
s ministrem spravedlnosti
Posl. dr. Demel: Na urážlivé poznámky posl
Michejdyučiněné v poslední schůzi nechci rengovat
Domnival jsem se, že mám totéž právo podávat
interpellače, jako každý jiný poslanec, že to není
věcí toliko posl. dra. Michejdy a Hrubého, inter
pellovat o věcech slezských. (Souhlas na levici!
doktor
Michejda
Posl
Demel
Hrubý
východní Stezsko
19
article
Musím však také říei, že jsem podal inferpellaci tu
na ministra spravedlnosti. Tím je nyní J. Exc. bar
Spens-Booden, prozatím ještě nikoliv posl. dr. Mi
chejda (Veselosť a pochvala na levici.), jakkoliv he
polské kělo tolik proležuje. Prosím ministra spra-
vedlnosti,aby všecko, co se děje ve Slezsku, dal ze
vrubně vyšetřiti. Ukáže se pak, že to, co jsem
uvedl ve své interpellaci, je pravda. Jednu čásť byí
by vlastně mohl podat dr. Michejda sám, neboť se
týka jednání českých soudů s polským oby-
vatelstvemovulán o
Posl Fresl: Nyní chcete štváti Poláky a Čech
proti sobě
Posl. dr. Demel: Dle jednacího řádu má se
interpellace odevzdat ressortnímu ministru k zodpo-
vědění a teprve po zodpovědění může o ní býti za-
hájena rozprava: Musím se ludíž předsedy lázati
zda-li pro polské kolo platí jiný jednací řád?
Předseda: Na tento dotaz mám čest odpo
věděti, že pokud je na mně, provádím jednací řá
vůči všem stranám stejně.
Posl. Fresl: Také vůči nám?
Posl. Kindermann navrhoval, aby se usta-
novil 37členný výbor zdravotní, což bylo schváleno
Posl. Stojan navrhoval, aby schůze živ
nostenského výboru byly veřejny, což povoleno.
Poslanec dr. Pacák a soudruzi podali
pilný návrh
v příčině nouze nastalé elementar
ními škodami v obcích okresu čá
slavského, jenž zní:
Dne 29. dubna t. r. o 6. hodině večerní snesla
se nad částí okresu čáslavského veliká bouře, spo
jená s průtrží mračen a krupobitím, kteráž měla
v zápětí veliké škody, jednak tím, že voda rychle
v nezměrných spoustách spadnuvší, sebrala ornici
mrvu, semeno, na polích na svahu položených, způ
sobila veliké prorvy a výmoly, zničila veškeru poln
práci na jaře předsevzatou, tak že jařiny a jmenovit
řepy nově zasety býti musí atd.
Michejda
Posl Fresl
Polák
Čo
Posl
doktor
Demel
Fresl
Kindermann
Stojan
Pacák
Slezsko
SpenBooden
20
article
Škoda ta stihla obce: Třebonín, Hr
běšín, Žaka, Štrampouch, Březi, Scho-
řov. Zbudovice, Bučice, Adamov
ohledně celého katastru; obce Tupadla, Ho-
stoulice. Okřesaneč, ohledně tří čtvrlin
celého katastru a ohce Nová Lhota, Souňov
Šebestejnice, Potěhy, Podmoky, Při-
byslavice a mimo to obec Skreje v okresu
habrském ohledně polovice katastru.
Katástrolou touto jsou naduvedené obce, které
loňského roku jmenovitě záplavou myší valné škody
utrpěly, aniž by dosud odpis daní obdržely, přivedeny
do veliké tísně, jelikož pro dlužné daně po většině
u nich exekuce provedeny byly
Téhož dne stejnou živelní nehodou slíženy
byly Uhliřské Janovice a okolí, Zbraslia-
vice a Červ. Janovice a okolí Záboř, Chl
stovic a Rozkož (v okresu kutnohorském)
Velmi silně postíženy byly Uhltřské Jano-
vice a okolí tímto živelním neštěstím. Pěmo
jest všude nutná.
Činíme 4udíž návrh
Slavná sněmovno račiž se nsnésti
I. C. k. vláda se vyzývá, aby tyto
škody co nejrychleji dala vyšetřitia
poškozeným obeím a jednotlivciům ode-
pisováním daní, subvencemi, záloha m
a nezůročitelnými zápůjčkami po-
mohla a za tím ůčelem ústavní úvět
si vyžádala.
II. V ohledu formálním se navrhuje, aby tento
návrh s veškerým zkrácením vedle či. 42. j. ř. by
projednán a vedle čl. 31. j. ř. výboru pro připady
nouze způsobené živelními škodami přikázán.«
Konec schůze ve 4.10 hod. odpol.; příští bud
ve čtvrtek o 11. hod. do pol.
Šebestejnice
Rozkož
Uhltřský Jana
Třebonín
Hradec
Štrampouch
Březi
Scho
Bučice
Adamov
Nová Lhota
Souňov
Podmoky
Janovice
Záboř
Uhliřský Janovice
Zbraslia
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. května. (Nálada v pol-
ských kruzleh.) Krakovský měsíčník »Prze
glad Polski« v poslední situační úvaze všímá si
podrobně nynějšího stavu v rakouském parla
mentě a pokládá jej za nový politický experi
ment, jemuž příští historik rakouský bude musi
vénovati zvláštní kapitolu. Dnes jisto jest prý
jen tolik, že činnost sněmovny poslanců, ať si
jest jakákoli, jest velikým úspěchem nynějšího
kabinetu a činí jej rozhodně silným. Pravdě-
podobno jest dle »Prz. Pol.« i to, že okamžité
příměří mezi Čechy a Němci může věsti k jaké-
musi dorozumění. »Přejeme si ho upřímně pro
Rakousko — praví dále pisate! — ale nejsme
prosti obav o budoucnost zástupců naši země
na říšské radé. Mohli by se časem ocitnout
mimo většinu, to by však hebylo ješté neštěstí
Pol
Němec
Praha
Čechy
Rakousko
22
article
Ale mohli by se tahe nouti v menšině bez
možných spojenců, v opposici bez možných
účinků . . .« A to právě se pisateli zdá po
vážlivým.
»Glos Nar.«, jenž důkaz osamocenosti pol-
ského kola vidí v tom, že místopředsedla Prade
mohl odníli slovo posl. Michejdovi, když háji
české a polské úřadníky ve Slezsku proti nařčen
Demlovu, shledává v sobotním prohlášení če-
ského klubu možnost, aby se polské kolo do-
rozumělo opět s delegací českou na základo
českých požadavků stran regulace řek. » Polské
kolo — píše krakovský list — jest povinn
chopiti se příležitosti ke společné práci s po-
bratimci, domáhajíc se spolu s ními regulace
řek jako nejhlavnějšího a nejpilnějšího poža-
davku, jenž má pro Halič tisickrát větší význam,
než celý kanálový humbug, zrozený
v mozku Viléma Plavce a končleí již v samém
Německu zaslonženým fiaskem. Častovati prů
plavy zemi, která, jsouc každý rok soužena po
vodněmi, může jen svou vlastní nouzi vyvážeti
znamená tolik, jako zříditi vodovod v chalupě
do které při každém dešti teče střechou. Napře
spravte střechu! Napřed nám upravte řekyle
konči »Glos Narodu«.
Glos
Michejda
Demlův
Vilém
Glos Naroda
Slezsko
Halič
Německo
23
title
Politické zprávy zahraničné
24
article
V Praze, 7. května.
Praha
25
article
Příšti papež.
Pařížský »Gaulois« dovídá se z Říma, že
jedná se skutečně o to, aby státní tajemník pa-
pežské stolice kardinál Rampolla, této hodnost
se zřekl. Nikolu ale proto, že by papež s jehc
protitrojspolkovou politikou nesouhlasil, nýbrž
naopak, jest to kardinál Rampolla sám, jenž
přeje prý si odstoupiti, aby tak zabezpečil spíše
své zvolení za přišuho papeže, poněvadž neni
zvykem, že by za papeže zvolen byl státní ta-
jemník, tedy osoba politicky působicí. Proto
také má prý pro zbytek života Lva XIII. státní
tajemnictví převzíti se souhlasem Rampollovým
jeho osobní přítel kardinál Ferrata. Také římská
»Italie« dotvrzuje, že protitrojspolkový a franko
Blský směr ani po posledních událostech fran
couzských ve Valikáně neochabl, Důvěrník Ně
mecka Hertling skutečně také prý při vyjedná
vání s Vatikánem jak co do university v Štras
burku, tak co do obsazení biskupství metskéh
nepochodíl i odjíždí do Němec s prázdnou.
Rampoll
Lev XIII
Rampollův
Hertling
Němec
Řím
Vatikán
Italia
26
article
K zakončené ministerské krisi
v Prusku
zill elan
neni dnes momentů nových. Némecké listy vy
pliují sice sloupce životopisy nových, i jen res
sortních ministrů, ale čtunářstvu našemu stač
zajisté i tak jižo přilis rozsáhlé kara kteristiky
i údaje životni, které jsme již v posledních
dnech o ministrech nových i odstupujících byl
přinesli. »Neue Freie Presse« sice uveřejňuje
rozhovor — interviewem to ani nazvati nelze —
kterýž měl před nějakou dobou její dopisovate
s Miquelem, ale týž, jak sám žurnalista one
výslovně přiznává, v celém půlhodinném rozho
voru neřekl nic z toho, čeho si dopisovatel vě
děti přál. Jediná zminka zasluhuje snad pozor
nosti, toliž že Miqued upírá něme cké-
mu národu i jeho zvolenci, pr-
skému sněmu, politického smy slu
jakým prý jsou nadáni Franco uz
i Britové. Proto prý jest mileji vládnout
Elsasku než oštatní německé říši . . . Německý
národ prý by také nedovedl snésti dvouletéh
válčení jako Angličané v jižní Africe, aniž by
ochabl na mysli a aniž by pozbyl energie
vytrvalosti.
Miqued
Franco
Brito
Angličan
Prusko
jižní Afrika
Neue Frei Presse
27
article
K historiím, krisi předcházejícím, sděluje
se nyní tento zajímavý dodatek: Miquel s Bre-
feldem a Hammersteinem (býv. ministrem ob-
chodu) navrhl prý v ministerské radě, ahy byla
pruská sněmovna poslanecká rozpuštěna, ale
propadli s návrhem tím, poněvadž Bůlow věděl,
že by volby za spoluministerstva Miq uelov
na odporu většiny proti průplavu nie nezměnily
Potom navrhl Miquel a oba jeho druzi, aby
získal se souhlas konservativců pro průplavní
předlohu tím, že by se jim zaručilo zvýšení
cla z obilí na 6 marek (dle jiné verse za žito
6, za pšenici 7 marek), ale také tento návh
v radě ministeršké propadl, jelikož soudila, že
by při elech takých obnova obchodních smluv
byla nemožnou. Nieméně i po tomto přehlasován
Miquel nechtěl prý uznati, že jest na dále
ministerstvu v zájmu jeho jednoty nemožným,
a žádal za propuštěnou teprve, když mu Büloy
dost důkladně dal na jevo, že jeho zdraví v
žaduje odpočinku.
Bursiáni berlinšti těší se velice, že nový
ministr obchodu 3löller prý dle slibu dříve ji
daného zmírní příkrosti nynějšího zákona o daní
bursovní.
Bůlow
Miquel
Büloy
Hammerstein
Miquel s bre
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středeční příloha „Naučný Obzor“
— O sobotní poradě naší redakce
poměru »Národních Listů« k poselstvu stran
svobodomyslné uveřejnil vídeňský » Deutseche
Volksblatt« nepravdivou zprávu, již opa-
kují i některé časopisy pražské. Tendence po-
dobných klevet nejednou byla odbyta i nen
tedy třeba, abychom pověstem toho druhu vě-
novali zvláštní pozornost. Jen tolik připomínáme.
že »Národní Listy« sloužily od svého založen
a také na příšté sloužiti budou jen a jedině
svému národu a dokud jsou přesvědčeny, že
prospěch národa v rukou poselstva mlado-
češkého nejlépe jest opatřen, budou sloužit
dobrovolně straně svobodomyslné, o jejíž mo-
hutný rozvoj zakřadatel »Národních Listů-
tak vydatně byl se přičinil. Politický
program mladočeské strany nebyl dosud na
hražen lepším, národu prospěšnějším. T
uznali a uznávají i její odpůrci. A přeje-li s
některý stoupenec, aby takficky postupováno
bylo směrem po jeho názoru v určité sítuaei
příměrenějším nebo aby podniknuty byly v orga
nisáci strany změny, jež shledává v zájmu ná
roda vhodnými a prospěšnými, má dostatek vol
nosti, aby způsobem v politické straně obvyklým
lakovýchto změn loyalně se domáhal. Jak při-
rozeno, mohou dotčené volnosti užiti i redakto
»Nár. Listů«, kteří přijali od národnístrany svobodo
myslné poslanecké mandáty. Že při tom nemus
dospěti k nějakému konfliktu, o němž zpráva s
zmlňuje, rozumí se snad samo sebou.
Deutseche Volksblatt
29
article
— Stalo se modou, útočíti v každě
veřejně schůzi na veřejný tisk a jemu činiti
výtky z věci, pro něž vznášeti na noviny žalobu
může jen zlomyslnost neb nevědomost. Ne-
chceme případy specilikovati, podobají se jeden
druhému jako vejce vejei a již z toho souditi
se dá na stejný původ. Jen o jedné věci chtěli
jsme se zmíniti. Nás nemohou se triviální vý-
křiky a sprosté poznámky ani dost málo do-
tknouti, v dlouholetém boji jsme lecčemus při-
vykli a neirrituje nás, co ve společnosti dobře
vychovaných lidí pokládá se za neslušnost, ale
o jednu věc bychom přece prosili. Aby se nám
nevytýkulo, že jsme kdy zanedhali s povinnost
svou pokud jde o to, hájiti práva a prospěchy
malého člověka. Pokládali jsme hned od po-
čátku svého publicistického působení za přední
povinnost, hájiti všude a vždy interessy malých
a slabých a počnáme si to ke svým hlav-
ním zásluhám, že povinnosti té dle sil svých
vždy jsme dostáli. Nezralí hošíci s neporozumé-
nými emblemy v knoflikové dirce nedovedou
oceniti význam publicistické práce naší a nám
není třeba pyšniti se a k zásluhám veřejného
tisku zvlášť poukazovati. Kdo oči má, aby viděl
a kdo zná nedávnou národní minulost naši, ne-
popře, že to, nad čim dnes radost pociťuje
české srdce, námi bylo naseto a pěstováno.
Nemůže se nás tedy dotknouti perfidie nevě-
domce ani gaminské házení blátem po nás.
30
article
— K sčítání lidu v Plzni. Z Plzně
se nám telefonuje: Zdejší advokát dr. G ut-
willíg, který jmenem německé strany provedl
známé soukromě sčítání Němců v Plzni a kte-
rému později okresní hejtmanství dovolilo opiso-
vati ze sčífacího materiálu údaje ohledně obco-
vací řeči, užívá nyní těchto svých výpisků
k terrorisování oněch lidí, kteří ohlásili sice
obcovací řeč českou, ale jsou v poměru o
kruhů německých odvislém. Dr. Gutwillig
si takové lidi formálně předvolává do své kance-
láře v úřadních hodinách, zavádí s nimi sáho-
dlouhé protokoly a snaží se jim takto nahnati
strachu a příměti je ke změně zápisu. Obecní
úřad zakročil síce proti takovému osobovánísi
úřadní moci, ale při indulgenci politického úřadu
plzeňského nelze se nadíti, že by úřady se všl
přísností zakročily.
— Z Brna, 7. května. (Telef. zpráva.)
Sjezd českého lidu moravského,
jenž pojednávali bude o projektovl a ný ch
vodních cestách a zabývati se bude také
otázkou regulace řek morav sk ýl ch,
zejmena Moravy, dále porokuje o melioračních
olázkách, koná se určitě dne 19. května 1904
o 2. hod. odpol. v sále záloženského domu
v Přerově. Sjezd do Přerova položen proto,
že Přerov vlastně je střediskem území, kterýmž
vodní cesty provedeny budou. »Česká hospod.
společnost pro markrabství moravské« dala k
pořádání sjezdu podnět. Za řečniky pro sjez
požádáni byli a úkol ten ochotně přijali odbor-
níci pp. vrchní moravský zemský stavební rada
A. Hanamann, státní inspektor hospod. škol
ředitel hospodářské střední školy v Přerove
p. Jan Adamec a zemský inženýr Jan Hlorák.
Provolání bude ještě v tomto týdnu rozesláno.
Němec
doktor
Gutwillig
A Hanamann
Adamec
Hlorák
Plzeň
Brno
Morava
Přerov
31
article
— Čeští inženýři a architekti vylou-
čeni ze soutěže o úpravu Brna. » Zeitsehriít
des österr. Ingenieur- und Architektenvereiness
uveřejňuje velký inserát obecní rady brněnské.
jímž se vyzývá k soutěži na dodání generálního
plánu k úpravě veškerého obecního obvodn
města Brna. K účastenství na této soutěži zve
brněnská obecní rada výhradně jen »r akou-
ské architekty a inžienýry německé
národnosti« bez ohledu na jich bydlišté.
Ceny stanoveny jsou na 8000 K, 4000 K a dvě
po 2000 K. Že by se na tyto ceny a na cely
podnik regulace města Brna braly jen výhradné
peníze německých poplatníků, o tom není ve
vypsané soutěži nikde ani slova zmínky a za
jisa tomu tak není ani ve skutečnosti, Jakým
právem tedy otvírá brněnská rada obecní měšee
jenom výhradně pro německé konkurenty? Dnes
po posledním sčítání lidu, jímž se pověstný ně
mecký karakter města Brna ocitl na tak žalostné
hromadě vzdor všem píklům a vědomému falšo-
vání sčílaeích výsledků? Jakkoli tedíy jest soutěž
tato docela nespravedlivým a dokonce málo
stoudným znásilněním rovnoprávnosti a poplat-
nictva českého v Brně, českým architektům
inženýrům slouží jenom ke cti. Mohlo by se
totiž stát, že by při konkursu neobmezeném
národnostní vášní mohli odněsti Němcům prvn
ceny Češi, a odtud tato assekurace německýeh
doktorů rerum technicarum! V porotě zasedají
mezi jinými pánové: inženýr Karel Biberle, pů-
vodem Čech, prof. Ferdinand Hrach, také ta-
kový Pragermán, stavitel Jelinek, Čech architekt
Nebehostěný a dv. rada Prokop. Od těchto pánů
nežádá obecní rada brněnská průkazu nepochybné
německé národnosti ?
Němec
Čech
Biberle
profesor
Hrach
Jelinek
Čo
Nebehostěný
Prokop
Brno
Čechy
32
article
— Klub národní strany svobodomyslné
Valná hromada konati se bude v sobolu
dne 11. května o 7. hodině večerní v místnost
klubovní (Jungmannova třída č. 26 nové). Na
jednacím pořadu jest: a) Schválení výročních
zpráv. b) Volha předsedy, jeho náměstka, osm
členů výboru a revisora účtů, e) Rozhovor o vod-
ních stavbách v království českém, jejž zaháj
poslanec pan inženýr Jan Kaftan
— Občanské kluby. Občanský klub
v Karlině má dnes ve středu dne 8. května
v 8 hodin večer důležitou výborovou schůzi
v hostinci p. Josefa Kohlíka v Palackého třídě
čp. 104. Pp. členové klubu mají volný přístup
— Osobní. Městský okr. lékař pan MUDr. Jan
Buršik přesídlil do č. 313—II. na Karlově náměst
»u Podušků«.
— Promoce. Pan JUC. František Svo jsík
notářský koncipient v Unhošti, rodilý ze Smíchova
bude ve čtvrtek dne 9. května o 11. hod. dopol. n
českém vysokém učení Karlo-Ferdinandově v Prane
prohlášen doktorem práv. — Pan JUC. Zdenk
Kučera, auskultant při zemském soudě v Praze
bude dne 9. května o 12. hod. pol. na české univer-
sitě Karlo-Ferdinandově veřejně povýšen na doktora
veškerých práv.
Jungmannův
Kaftan
Kohlík
Palacký
MUDr
Buršik
Poduška
JUC
František Svo
Zdenk Kučera
Karlin
Karlov náměst
Unhošť
Smíchov
Prane
Praha
Ferdinandov
český vysoký učený KarlaFerdinandov
Karla
33
article
— Rodinné zprávy. Stříbrnou svatba slaviti
bude v pátek dne 10. t. m. býv. starosta měst praž-
ských p. Čeněk Gregor, architekt a člen sboru
obecních starších. Oddán byl v kostele u sv. Štěpána
dne 10. května 1876 se slečnou Marií Pokorných. —
Pan Josef Dlask, správčí domu na Král. Vinohra-
dech, rodilý z Česk. Brodu, a jeho manželka Karolina
roz. Danzrova slaviti budou dne 14. t. m. v rodinném
kruhu stříbrnou svatbu.
— Úmrtí. Včera zemřel p. Frant. H rabá n ek
býv. obchodník a majitel Národního domu v Nuslich
v 62. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 5. hod. odpol
z chrámu u sv. Apolináře v Praze na hřbitov král.-
vinohrad-ký. —— V Malých Kunčicích zemřel dne
t. m. ve věku 28 let pan Med. dr. Václav U lrich
Gregor
Štěpán
Pokorná
Dlask
Král
Karolina
Danzrův
František
Apolinář
Med
doktor
Brod
Nuslich
Praha
Malá Kunčice
národní dom