ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96599850-8f2c-11dd-95ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 137, place 128, org 18, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
7. října 1913. Číslo 279.
4 article
mi uklidnili a mírnými cestami ji dovedli ke blahobytu. Prohlašuji kategoricky, že bul- harská vláda nemá prstů v albanském povstání. Albancům pomahají pouze komi- ti, ale z toho nelze obviňovati bulharskou vládu, jež nemá žádných prostředků, aby ko- mity přinutila zastaviti svou činnost. Bul- harských komitů je v Albanii a s 3000, což je nepoměrně málo naproti počtu povstalých Albanců.“ Stejně rozhodně gen. Dímitriev popřel, že by se jednalo o spolek mezi Bulharskem a Tureckém proti Srbsku. „Naše válka se Srbskem nemohla nezarmucovati přátele slo- vanské myšlenky. Ale mně se zdá, že vždycky dovedeme najíti cestu k dorozumění se Srbskem, s nímž nás poutá tolik svazkůl Bylo by předčasno mlu- vit o tom už nyní, ale přijde doba, k dy bude zapomenuto minulého. Jinak se věc má s Řeckem, jež se snaží o vzkří- šení byzantské říše. Ta snaha ovšem nemůže býti Bulharům sympatická.“ Redaktor se tázal, jak se Bulharsko za- chová ke spolku Srbska, Černé Hory, Řecka a Rumunska, když nechce míti s Řeckem nie společného? Tím příkrým poměrem k Řecku by sí Bulharsko zahradilo vstup do balkán- ského čtyřspolku. Generál odpověděl: „Pokud mi známo, tento nový balkánský spolek ještě není usku- tečněn a dohoda mezi Bulharskem a Srbskem může vždycky být realisována.“ Na konec ještě jednou promluvil o poměru rusko-bulharském a uji- stil, že snahu, aby ten poměr byl nejlepší. chovají všichni zdravě myslící bulharští polí- tikové, kteří úplně rozumějí, jak velikou dů- ležitost pro Bulharsko má podpora a přízei Ruska.
Bulhar Albánie Bulharsko Srbsko Řecko Černá Hora Rumunsko Rusko spolek Srbsko
5 article
Logika a morálka pří albanském povstání „Birževyja Vědomosti“ pozastavují s nad stanoviskem Rakousko-Uherska a Ita- lie, že Srbové, odrážejíce a zapuzujíce al- banské útočníky, nesmějí vstoupiti na půdu „samostatné“ Albanie. List se táže: A Alban- cům je dovoleno ozbrojeným vpadnouti do území neméně samostatného Srbska? Kde je tu logika a morálka? Albanie buď se nachází pod kontrolou Evropy anebo nenachází-li se, Evropa je za vpád Albanců Srbsku zodpo- vědna: nenachází-li se pod její kontrolou, Srbsko je v právu naložiti s Albanci jako s buřiči a Evropa nemá práva brániti Srbsku. stará-li se, aby zjednalo na své albanské hra- nici úplný a trvalý pořádek. Spor ruského ministerstva s dumou. Kabinet Kokovcova byl letos na jaře napader v dumě členy pravice a obviněn ze zneužívám vládní moci k osobním prospěchům. Podobné útoky na ministry stávají se i jinde, nejen v ruském par- lamentě. Členové kabinetu Asquithova měli také trudnou práci očisťovat se od obvínění, že chtěli nekale vydělávat na akciích společnosti Marconiho. Ruský kabinet však odpověděl na útoky poslanců z konservativní strany nezvyklým způsobem: ohlá- sil, že ministři budou se dotud vyhýbat dumě, do- kud se jim nedostáne náležitého zadostučinění. Předseda dumy. A. V. Rodzjanko, všebijal se snažil dosáhnout dohody s vládou. Poslední po- kus učinil v Kyjevě při slavnostním odhalení po- mníku Stolýpinova. Tento pokus konečně se zdařil.
Srba Kokovcův Asquithův A V Rodzjanko RakouskoUhersko Albánie Evropa Srbsko Kyjev Marconi
6 article
Premiér-ministr vyslovil souhlas s návrhem Rodz- jankovým s podmínkou, že mu vyhoví, bůde-list toho přáti také car. Předseda dumy Rodzjanko navrhuje totiž takový způsob urovnání sporu mezi ministerstvem a dumou: předseda dumy oficiálně pošle členům kabinetu pozvání, aby 28. října přišl do Taurického dvarce (do dumy) na bohoslužby při zahájení nového zasedání dumy. Dosud mínistři zvláště zváni nebývali. Počátkem října rozšířila se zpráva, jak tvrdí „Russkoje Slovo“, že car souhlast s tímto řešením sporu a že tedy ministři opět se objeví v dumě. Tím by byl konflikt mézi dumou vládou vyčerpán. Rusko-balkánská železnice. V ruském ministerstvu dopravnicví pracují na projektem stavby železniční trati od města Kamen- ce Podolského do rumunského města Leova. Tato dráha znamenala by přímé železniční spojení Pe- trohradu s Balkánem. Ve vládních kruzích ruských projekt potkal se s příznivým přijetím; čeká se jen na souhlas rumunské vlády. Juanšíkaj presidentem čínské republiky. Z Berlina, 6. října. [K. k.) Německá kab. spol oznamuje z Pekina: Dnes ráno v 8 hod. započala volba presidenta. Mimo bezprostřední okolí volebnt budovy je na ulicích vidět málo vzrušení. Volbaje tajná. Návštěva budovy je zakázána, dekud nebude zjištěn výsledek volby. Z Petrohradu, 6. října. [K. k.) „P. T. A.“ ozna- muje z Pekina: Při třetí volbě byl Juanšikaj zvolen 507 hlasy presidentem republiky.
Rodzjanko Podolský Juanšikaj Kameno Leova Balkán Berlín Petrohrad
7 article
Národní shromáždění čínské postavilo v čelo první republiky asijské definitivně muže, který již druhý rok skutečně řídí její osudy, původně jako organisátor republiky, později pak jako prozatímnt president. Juanšikaj, vynikající státník činský, vyniknul záhy jako přítel reformního hnutí. Jako ministr re- sident v Korei podporoval stranu Minů, hledající oporu v Číně, a r. 1894 svěřeno mu vrchní velitel- ství nad evropsky vycvičeným elitním sborem 750 mužů, při jehož dopravě na Koreu zahájili Japonei nepřátelství střelbou na parník. Potom stal se gu- vernérem v Šantunu a jako stoupenec Lihunčanův prováděl politiku rozvážných reforem i za boxer- ských nepokojů. Po smrti Lihunčanově r. 1901 byl dle jeho rady jmenován místokrálem v Číli a praco- val k utvoření moderní armády i důkladné správní reformě, při čemž musil bojovati s odporem Mandžů a konservativních kruhů dvorských. Zákaz opia r. 1906, vyslání studijní komise do Evropy a utvo- ření nové státní rady jako přípravy k representa- livnímu shromáždění r. 1907 i edikty k vedení jed- notného systemu mince, míry a váhy byly přede- vším jeho zásluhou.
Min Lihunčanův Čína Evropa
8 article
Proti jeho reformním plánům pracovalo seu dvora všemi prostředky a Juanšikaj byl osočován. ale až do smrtí cisaře Kvansi a císařovny vdov Cusi udržel se na výši své moci. Teprve v lednu 1909 vydal princ vladař edikt, jímž Juanšikajovi nařízeno, aby se vzhledem k své chorobě odebral do svého domova v provincii Honanu, kdež ztrávil skoro tři léta, bedlivě střežen vládou. Příčinou jeho pádu byla prý poslední vůle císaře Kvansi, aby Juanšikaj byl potrestán za to, že jej jako stou- pence císařovny vdovy dal r. 1898 zbaviti moci. Když však v říjnu 1911 vypukla revoluce, volal stoupenci dynastie Mandžů opět po Juanšikajovi. poněvadž vojsko, které dal vycvičiti, mu zachovalo příchylnost. Dne 14. října 1911 byl jmenován místo- králem Hukvanu, ale omluvil se domnělým ochiro- mením nohy. Dvůr nařídil mu, aby se ihned odebral do Pekina, ale Juanšikaj neposlechl. Teprve když mu byla dána neobmezená moc k odklizení vzpou- ry a vrchní velitelství nad veškerým vojskem. vrátil se dne 13. listopadu se stráži 2000 mužů do Pekina. Utvořil novou vládu a přiměl vladaře, vy- konati přísahu na ústavu. Revolučnímu generálovi Lijuanhunovi povolil příměří, aby mohlo býti za- hájeno vyjednávání s republikánským jihem, i o- svědčil rozhodnost, vyhověti požadavkům revolu- cionářů tím, že prince vladaře donutil poděkovati se dne 6. prosince. Dne 29. prosince ujednal s re- volucionáři dohodu, kterou bylo rozhodnutí o říš- ské ústavě zůstaveno národnímu shromáždění.
Kvansi Juanšikaj Mandž Lijuanhun Pekina
9 article
Když pak dne 14. ledna také obyvatelstvo Pekina se prohlásilo pro odstoupení dynastie a žádalo Juanšikaje o přispění, neváhal Juanšikaj provésti přímo změnu ústavy, k níž došlo 12. ledna 1912 třemi edikty trůnu a poděkovacím ediktem císa- řovny matky ze dne 13. ledna, kterým Juanšikaj pověřen utvořiti prozatímní republikánskou vládu, i zaujal hned jako zmocněný organisátor republiky rozhodující postavení v Pekinu. Dne 15. února pak zvolilo jej také národní shromáždění revolučního jihu presidentem, když byl president dr. Sunjacen odstoupil a volbu jeho doporučil, načež dne 10. března vykonal Juanšikaj v Pekinu přísahu jako prozatímní president republiky. Juanšikajovi podařilo se odstraniti největši zmatky, potlačiti vojenské vzpoury i novou vzpou- ru jihočínskou, a zachevati v celku jednotu Číny takže je dnes skutečně pokládán za jediného stát- níka, který má dostatečnou autoritu jak ve vlastní zemi, tak i vůči cizině. Zvolení jeho definitivním presidentem přispěje k tomu, že velmoci nebudou již odkládati formální uznání čínské republiky, jež se očekává v nejbližší době.
Pekin Juanšikaj doktor Sunjatit Peking Čína
10 article
Japonské vystěhovalectví. Tokijský dopisovatel „Tempsu“ líčí zajímavým způsobem postup japonského vystěhovalectví, kte- ré je systematicky řízeno a jeví již vážné důsledky Otázka, nalézli práci a výživu pro stále ro- stoucí obyvatelstvo Japonska stala se nejdůleži- tější v této zemi. Četné kolonie japonské se již u- tvořily téměř všude na březích Tichého oceánu Obyvatelstvo Havajských ostrovů je skoro úplně japonské, Chili má smlouvy o dovozu pracovních sil, a je známo, že přítomnost dvou japonských osad na poloostrově Dolní Kalifornii byla by má- lem způsobila konflikt mezi Spojenými státy a Ja- ponskem. Tyto dvě osady pod záminkou rybolovu obsadily dva nejlepší zálivy na pobřeží, záliv Magdaleny a záliv Todos-Santos, který je vzdálen několik hodin od San-Diega, velkého přístavu ame- rického.
Magdaléna Todos Santos Japonsko Kalifornie spojený stát SanaDiego
11 article
Kromě toho mají Japonci již osadu na atlan- tickém pobřeží Ameriky, jak oznámil před měsícem „Brésil!“: „JJaponskému přistěhovalectví bude zjednán nový rozvoj působením japonské společ- nosti „Brasil Takushoku Kaisha“, která právě do- stala povolení pracovati v Brasilii. Sídlem jejím je Tokio, a má agenturu v lénape ve státě Sao-Paolo kdež zbuduje japonské přístavní město. Zavazuje se usaditi v tomto městě do pěti let 10.000 japon- ských rodin. Tito přistěhovalci, jakmile se tu akli- matisují, budou rozděleni do osazovacích středisk ve vnitrozemí. Jiná společnost zavazuje se přivésti 20.000 rodin. Bude tedy za několik let v jižní Brasilii 200.000 až 300.000 Japonců“ Povzbuzeni těmito počátky, chtěli japonští bo- háči učiniti více. Založili právě výzkumnou spo- lečnost, která má za účel hledati nejvhodnější mí- sta k vývozu pracovních sil. V čelo této společno- sti byl postaven důstojník japonského námořnictva. kapitán Takeda, příbuzný admirála Ita. Přes to, že vláda odmitá rozhodně jakékoli spojení s touto zá- ležitostí, ohlašuje přece, že ji bude podporovati kdekoli bude třeba. Loď o 3500 tunách „Kuju- Maru“ vyplula 1. října na cestu nejméně dvoule- tou. Výprava bude nejen studovati pobřeží, ale bu- de podnikati také výzkumné cesty do vnitrozemí.
Paola Japonec Takeda Ito Amerika Brésil Brasilia Sao Mar Brasil Takushok Kaisha japon
12 article
Interesované vlády byly ovšem znepokojeny myo šlenkou takových návštěv, ale zdá se, že všechny obtíže byly urovnány Tato cesta zasluhuje býli uvedena podrobně Obsahuje Sachalin, pobřeží moře Ochotského, zá- liv Kamčatský a moře Behringovo: celé pobřežo Aljašky a Kanady až k Vancouveru, odtud k Ha- vajským ostrovům a nazpět k zálivu Todos-Santos (nepochybně, aby se výprava vyhnula Spojeným státům). Pak přijde Dolní Kalifornie, záliv Kali- fornský a střední Amerika až k Panamě. Peru Bolivie. Potom, minouc Chili, navštíví výprava ostrovy Wallis, Viti. Společenské ostrovy. Mar- quesy. TTahiti. Pomotu, Tubuai, Novcu Kaledoníl atd., i všechny državy polynesijské. Na to proplu- jíc Magellanem, odebere se výprava do Brasilie a Argentiny a konečně se vrátí do Japonska přes Nový Zéland, východní Australii. Novou Guineu, Javu. Borneo a Filipiny. Mohlo by býti divno, že Japonci nepočínají o- sazovati Koreu a Mandžursko, které mají přede dveřmi, ale, jak sami doznávají, zmocnili se Koreje japonští spekulanti, takže tam osadníci nemohou nabýti pozemků za výhodné ceny, v Mandžursku pak jsou dobré pozemky třikrát dražší než na Korei. Podaří-li se výpravě Takedově nalézti vhod- ná místa osidlovací, může se Tichý oceán za ně- kolik generaci státi japonským. Žluté nebezpeč ohrožuje více Ameriku než Evropu, a Spojené stá- ty již to pociťují.
Behringův Todos Santos Kaledoníl Magellan Japonec Takedův Sachalin Aljaška Kanada Vancouver spojený stát Dolní Kalifornie záliv Kali střední Amerika Panama Peru Bolívie Wallis Mar Brasilia Argentina Japonsko Nová Zéland Austrálie Nova Guinea Java Borneo Filipíny Korea Evropa
13 article
Mimořádná valná hromada Národní jednoty pošumavské konala se v Plzní v neděli 5. t. m. Slavnostní a povznesená nálada, ovládající vážné shromáždění byla novým důkazem silného odhodlání zajistiti českým menšinám nerušený vývoj národní, kultur- ní i hospodářský proti všemu násilí a všem úti- skům, kterým jsou české menšiny vydány v nepřá- telském jim prostředí. Valné toto shromáždění obesláno bylo velice četně nejenom z Prahy Plzně, nýbrž i z celé oblasti západočeské odbor Národní jednoty pošumavské a skupinami. Valnou hromadu zahájil starosta, poslanec dr.
doktor Plzeň Praha Plzeň
14 article
Karel Baxa, vítaje všechny přítomné a oznamuje. že valná hromada svolána byla do Plzně proto. aby se pojednalo na ní o důležitých věcech, týka- jících se českého západu, neboť německá agitace a organisace postupuje tu v posledních letech stále útočněji, jak svědčí poslední sjezd Böhmerwald- bundu, takže jest třeba, aby s české strany bylo německým plánům čeleno, bychom neutrpěli zde na českém západě citelné ztráty. O promyšleném plánu svědči, že právě v těchto krajích jest nejvíce odborů německých výbojných spolků z celých Čech. Nedá se popříti, že činitelé na české straně vykonali svou povinnost, jak Nár. jednota pošu- mavská, tak Ústř. Matice školská, i město a okres plzeňský, jakož i všechny národní spolky v Plzni. avšak musíme si přiznati, že se musí proti něme- ckým plánům státi něco více, než se doposud děje, ačkoliv nemáme té pomoci, které se Němcům do- stává z říše i doma od rozhodujících činitelů, jsme odkázáni výhradně sami na sebe. A tu jest třeba, aby mimořádná valná hromada, která byla svolána, aby vzdala poctu našemu dlouholetému pracovníku a starostovi N. J. P. p. JUDru. Fr. Lad. Scheichlovi, promluvila o prohloubení naší orga- nisace a abychom se poradili, jakým způsobem čeleno býti má tomu, by češství na českém západě netrpělo jako dosud trpí.
Baxa Němec JUDr František Scheichl Plzeň Čechy Böhmerwald spolek v Plzeň
15 article
Pan JUDr. Mandl vítá přílomné jménem městské rady plzeňské, poukazuje na ochotu porozumění, s kterým vždy setkávají se snahy N J. P. u městské rady a správy král. města Plzně jež samo chová ve svém středu řadu národních pracovníků, zejména purkmistra p. dra. Petáka. Bývalý posl. p. Pokorný přináší přítomným po- zdrav od okresu plzeňského a prohlašuje, že okres- ní zastupitelstvo jako dosud. tak i nadále bude vědemo svých národních povinností a spolu s obel plzeňskou vždy podporovati bude N. J. P. v jejím úsilí o záchranu českých menšin. Pan řed. Kosti- nec, starosta odboru N. J. P. v Plzni, pozdravuje přítomné jménem odboru N. J. P., poukazuje na to. že z referátu p. posl. Lukavského poznají, jak těž- ký jest boj na českém západě proti nepříteli tak výborně organisovanému a čilému jako jest živel německý na celém českém západě. Jednatel Ú. V. N. J. P. p. Titěra sděluje, že p. dr. Scheichl již po dva roky přál si rozloučiti se s místem starostenským, avšak Ú. V. nikdy ne- přijímal jeho resignace. Poněvadž letošního roku viděli jsme, že choroba p. dra. Scheichla jest přílii vážná, nemohli jsme již nepřijímati jeho resignace a z lelošní valné hromady N. J. P. vyšel návrh na jmenování p. dra. Scheichla čestným členem Nár jednoty pošumavské. Za 30letého trvání N. J.P děje se teprve po druhé jmenování takové; prvnín
Mandl Peták Pokorná Lukavský Titěra doktor Scheichl Plzeň odbor N
16 article
čestným členem jest JUDr. Aug. Zátka z Čes Budějovic. Na to líčí řečník život a činnost dra. Scheichla, a návrh na jmenování jeho čestným členem přijat jednomyslně. Poslanec dr. Lukavský promluvil pak po- drobně o stavu českého školství zápa- dočeského. Proslov jeho byl řetězem fakt snesených na základě podrobných studií o pomě- rech menšinového školství západočeského a pro- gramem pronikavé školské práce menšinové v nej- bližších letech. Řečník naznačuje zároveň cesty a prostředky, vedoucí k odstranění naléhavýcl nedostatků. Řeč jeho velice instruktivní, poutavá a přesvědčivá, obsahem svým jnformativní, není ovšem určena pro veřejnost. Končí prosbou, aby otázkám školským věnována byla větší pozornost a pamatováno na to, že nic nejsou platna veliká hesla a programy, ani úprava jazykových poměrů, jestliže naše menšiny nebudou nále- žitě silny, aby dovedly dobývati si a udržetl svých práv Jednatel Ú. V. p. rev. Titěra navazuje na řeč referenta ohledně škol, nutných na Plzeňsku, praví, že, kdyby měl vyjmenovati, co škol potře- bujeme v celé oblasti N. J. P., nestačila by na to Ú. M. š. Český národ nejvíc sťará se o školy, do nichž se přihlásí 200—400 dětí, když však v našt oblasti žádáme školu pro 20—25—30—35 dětí, zdá se to mnohým luxusem, poněvadž na to se nepo- myslí, že zachraňujeme tu zároveň českou půdu.
JUDr Aug Scheichl doktor Lukavský Titěra Čes Budějovice Plzeňsko český školství zápa
17 article
Neboť patří-li usedlost Čechu, dědic, vychovaný v šulfereinské škole stává se Němcem, a vedle toho obyvatelstvo do obcí se stěhující snaží se trvale se v nich usídiiti a vlastní svůj domeksi opatřiti. Tím nabývá zároveň volebního práva do obcí. Promlouvaje pak o organisaci menšinové prá- ce na Pošumaví, praví, že, i dojde-li kdy k něja- kému smíru s Němei, nebude tím potřeba menši- nové práce menší, jelikož nelze zastaviti přirozený rozvoj českých menšin, nýbrž bude vždy třeba je- mu napomáhati a organícky vybudovati, aby men- šiny české ochráněny byly před násilím a mravním hospodářským útlakem. Oznamuje, že na podporu menšinové práce zřízen bude od 1. ledna 1914 v Plzní západo- český sekretariát Národní jednoty pošumavské, jaký již byl zřízen v Českýcl Budějovicích. Po některých proslovech dalších zdařilá schů- ze skončena doslovem pana předsedy.
Čech Němec Pošumaví Plzeň Českýcl Budějovice
18 article Třetí sjezd
Třetí sjezd pro péči o slabomyslné a školstv pomocné v Polské Ostravě ve dnech 5.—6. října 1913. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Výchova abnormální mládeže, jmenovitě sla- bomyslné, jest neustále zanedbávána k velké škodě postižených individuí i lidské zpolečnosti vůbec, neboť tato musí nésti břemeno, jež se sta- noviska sociálního i hospodářského jest značné V posledním desetiletí pokročila poněkud otázka v Čechách, zvláště v král. Praze a v některých městech (Kladno, Karlín, Smíchov, Pardubice), kde blahovůlí městských rad byly uvedeny v život pomocné třídy, v nichž se vyučuje a vychovává slabomyslná mládež přiměřeněji k jejím vlohám tělesnému i duševnímu vývoji, než se může státi v obecné škole. Na tyto třídy nepřispívá země, která má finanční stránku školství na svých be- drech, ničím. Ačkoliv poměry jistě stále nejsou takové, že by odpovídaly potřebám, přece musíme vzíti za vděk alespoň slibnými počátky, k nimž valně přispěl „První sjezd pro péčí o slabomyslné a školstvi pomocné“, pořádaný v Praze v r. 1909.
Ostrava Čechy Praha Kladno Karlín Smíchov Pardubice
19 article
Na Moravě jest stav méně utěšený. Před 2 roky byl konán sjezd v Brně a vyšla z něho mnohá do- brá iniciativa, která se teprve začíná uváděti prak- tícky. Ještě horší poměry jsou ve Slezsku. Stati- stikou napočítána sta slahomyslných dětí, ale ni- kdo se nestará o jejich řádnou výchovu. Rostou — rostou — až jako zločjncí v pozdější době plní věznibe. Smutný to osud shožáků a mutla, jež jimi jest uplelena, zle šlehá do masa i krve společnosti. aby se ji mstila za netečnost, kterou nynější stuv zaviňuje. Z tě příčiny byl letošní, již třetí sjezd položen do Polské Ostravy, aby byla veřej- nost vyburcována k plnění povinnosti a aby byl učiněn aspoň náběh k utváření snesiťelnějších po- měrů. To bylo příčinou, že sjezd těší se značnému zájmu všech činitelů, kteří jsou v otázce zúčast- Zasedací síň městské radnice byla naplněna četnými hosty z blízka i z dáli již při zahájent v neděli o 9. hodině, V čestném předsednictvu jsou J. Ekc. Max hr. Coudenhove, slezský president v Opavě. J. Exc. Jan hr. Larisch Moennieh, zemský hejtman v Karvíně, dr. Ka- rel Grož, starosta král. hlav. města Prahy, Edv Ouředníček, c. k. zemský inspektor v Brně inž. Jan Poppe, starosta Polské Ostravy, a dr Bedřich Vrzal, c. k. zemský insp. v Opavě. Sjezd zahájil hr. Coudenhove a projevil potěšení nad rozkvětem školství a radost, že iv tomto směru školství rozkvétá. Přeje snahám mno- ho zdaru, slibuje lidumilné snahy podporovati prohlašuje sjezd za zahájený.
J Ekc Max Coudenhove Jan Larisch Moennieh doktor Ka Edv Ouředníček Ing Popp Vrzal Morava Brno Slezsko Ostrava Opava Karvína Praha
20 article
Následovaly proslovy, z nichž vyjímáme: prok dr. Čáda za českou universitu a Českou zemskou komisi v Praze, starosta Pol. Ostravy J. Poppe za město a za Ústředí slezských starostenských sborů a za Národní radu slezskou, prof. Sl á m za ministerstvo kultu a vyučování, náměstek král. hl. města Prahy cís. r. Schrötter za městskou radu pražskou, B. Zelenka za Dědictví Komen- ského v Praze. Mrázek za Ústřední spolek uči- telstva moravského, posl. Kleg a posl. Gudri ch za moravský venkov, Bartoník za starostenský sbor okresu moravsko-ostravského, Schallen- berger za učítelský spolek Komenský v Mor. Ostravě. Ředitel Outrata zakončuje proslovy navrhuje zaslání holdovacího telegramu do Vídně což jednomyslně přijato Řadu přednášek zahájil prof. dr. Fr. Čáda který široce a nesčetnými doklady objasnil vý- sledky výchovy péče o slabomyslné. Vyvracel ná- mitky proti předsudkům o účelnosti péče o slabo- myslné, poněvadž mezi nimi se najdou individua, která jsou pro určitou schopnost zvláště dokonalá- (zahradnictví, maliřství a pod.). Pomocné školství podporuje zároveň vývoj školství pro děti nor- mální, neboť jsouc na počátku rozvoje již dnes dává na jevo, že vyvinuvši se svým samostatným směrem, upevní organisaci výchovy vůbec. Tato bude moci využíti všech jednotek, důležitých pro
Čáda J Popp profesor B Zelenka Komen Mrázek Bartoník Mor Outrata doktor Praha Pola . Ostrava Ostrava Vídeň Francie Schallen Komenský
22 article
národ jako celek.
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Významný projev obchodní komor českobudějovické pro dohodu česko-něme- ckou. Z Českých Budějovic, 6. října. Zdejší obchodní a živnostenská komora ko- nala dnes schůzi, v níž president Brdlík sdělil, že komora byla vyzvána Zemskou jed- notou obchodních gremií, aby se připojila ku projevům obchodních korporací pro národ- nostní mír v Čechách. Mám za to — pravil president — že právě obchodní komora če- skobudějovická by mohla poukázati ke smíru, který připravují obě národnosti, obývající sí- dlo této komory, České Budějovice. U komory každé, tedy i naší, rozumí se samo sebou, že byla, jest a bude pro smír na zákl a dě absolutní rovnoprávnosti obo národů v království Českém a že ochotna je přispěti ke smíru tomuto, kdykoliv od kompetentních zástupců za přispění bude požádána. I komora naše pociťuje ohromné škody, které vyplývají ze svárů obou národ- ností v této zemi, a kterými postiženy jsou v prvé řadě živnosti, obchod a průmysl. Ko- mora vítala by každé sebe nepatrnější zmír- nění sporů těchto aspoň na poli hospodář
Brdlík Český Budějovice Čechy ko českobudějovický pro dohoda českýnout
24 article
ském a ráda podnikne vše, co by vedlo k to- muto cíli. Očekává však, že k témuž cíli budou pracovati nejen komo- ry české, nýbrž také německé ko- mory v tomto království. Komora usnesla se pak k návrhu presidentovu j ed- nomyslně na této resoluci: „Obchodní živnostenská komora v Českých Budějovicích uznává nutnost smíru národnost- niho na základě absolutní rovno- právnosti obou národů toto krá- lovství obývajících, i je ochotna při smíru chystaném spolupůsobiti a žádá. aby kompeteniními zástupci k tomu požádána byla, předpokládajíc, že stejné s ta- novisko zaujmeu sesterské ko- mory německé. Avšak již dnes musí ko- mora jako zástupkyně obchodu, živností a prů- myslu vznésti na dotyčné sprostředkovatele smíru tu žádost, aby obchodu, živnostem a průmyslu, největším to pramenům berním.
Český Budějovice
25 article
kteréž s největší částí hradí veškeré potřeby zemské, přiznáno bylo v novém vo- lebním řádě poměrné zastoupene ku poplatnosti, když radě zemědělské má býti přisouzeno zastoupení nepoměrné ku poplatnosti, jakou zastupuje. Nejen tedy vyrovnání od národa k národu. nýbrž i vyrovnání zájmů všech stavů a to nejen zájmů stavů so- ciálních a zemědělských, nýbrž i živnostenskýchl — školní rada Fr. Jar. Rypáček, profesor na I. čes. gymnasíu v Brně, slaví dnes šedesáté naro- zeniny. Narozen v Hodětíně u Bechyně, studo vai gymnasium v Jindřichově Hradci, universitu v Pra- ze. Od r. 1878 působí jako středoškolský profeson v Brně, s intervalem devíti let, které ztrávil na gymnasiu v Třebíči. Na universitě studoval hi- storii, ale horlivě se zabýval také písemnictvím Psával básně pod různými pseudonymy, z nichž nej- známější je pseudonym Fr. Tichý, kterým vyjádři jubilant svoje životní eredot tiše, nehlučně praco- vat pro blaho svých žáků a národa, třeba v skrytu a nepozorován. R. 1884 vydal v Brně sbírku básn „V bouří a klidu“ a i později stále se vracel k ver- šování, v němž sklízel již na gymnasiu úspěchy. Účastnil se redakce „Koledy“, almanachu „Morava svým Maticím“, je redaktorem „Vlastivědy morav- ské“, „Časopisu moravského musea zemského“ „Časopisu Matice Moravské“, a napsal řadu historických pojednání do programů gymna- sia v Brně a Třebíči i samostatně. — Spolu s Jindřichem Entlicherem přeloži) „Peršana Sadiho myšlenky o vychování“ (v Brně 1902). Ve škole i v české společnosti brněnské pracoval vždy s láskou a vytrvalostí jemu vlastní. Šedesátého roku dožil se jubilant v plném zdraví a svěžesti duševní a česká veřejnost mu přeje upřímně mnohá léta.
Rypáček Tichá Entlicher Peršan Sadi Francie Brno Hodětín Bechyně Jindřichov Hradec Třebíč Morava básn
26 article
— Jak to chodí ve „spřáteleném“ státě. V Vratislavi byl v jistém hotelu přijat a krátkou dobu svou službu konal jako kuchař Čech pan Václav Havelka. Ačkoli zaměstnavatel byl s ním výborně spokojen, a ačkoli dotyčný němčinu dokonale ovládá, vyšlo z jeho domovského listu při předlo- žení na policejním ředitelství vratislavském na jevo, že je Čech, i byl okamžitě a bez udání důvodí z Vratislavi a z Německa vůbec vypovězen- Ústřední svaz kuchařů pro království České chtěl se zastali svého člena i doptal se zdvořilým. dopi- sem na příčinu, proč byl pan V. Havelka z Vrati- slaví vypovězen. V těchto dnech. došla odpověd adresovaná předsedovi -svazu p. Josefu Šafářovi podepsuná policejním presídentem vratislavským.v odpovědi se sděluje, že důvody vypovědění pan president — pověděti nemůže. Patrně se styděl řící pravdu, že českého kuchaře ve Vrati- slavi trpěli nechtějí a jiný důvod uvěsti nemohli U nás jsou za to příslušníci německé říše od stát- ních úřadů přímo hýčkáni.
Čo Havelka V Havelka Šafář Vratislav Čechy Německo Vrat svaz p
27 article
— Havlasa »Jednotě českých novinářů«. Již zejtra ve středu promluví ve velkém sále Žofina spis. Jan Havlasa »O ostrovech bohů« a dopro- vodí svoje líčení krásnými světelnými obrazy. Datum 8. října hraje jakousí úlohu v životě Ha- vlasově. Toho dne v roce 1899 olištěna byla první jeho povídka, toho dne r. 1903 chycen by do medvědí pasti v Tatrách. O čtyři léťa pozděj odmítl volný přeplav do Evropy a rozhodl se zůstali v Americe, až pronikne do amerického lisku. A v roce 1910 toho dne při přechodu vnitro- zemím ostrova Vahiti zachycen byl i s chotí roz- vodněnými proudy v džungli: čtyřiadvacet hodin krčila se společnost 4 osob na výstupku skály v prů- trži mračen bez potravy a skoro bez naděje na brzkou záchranu. Lze očekávati, že tenlokráte datum 8. října vyzní slavnostně; jest to prvá přednáška ve vlastil Zasluhuje toho již šlechetné rozhodnutí Havlasovo, jenž ji pořádá úplně ve prospěch podpůrného »Havličkova fondu«. Sedadla po 2 K a po 1 K a lístky k stání po 60 h pro- dávají knihkupectví F. A. Urbánek, Grosman Svoboda, Springerovo vinohradské knihkupectví prodejna »Na košíku«. Členové Jednoty ceských novinářů přihlastež se o vstupenky u kol. red A. Kunty v red. »Samostatrosti«. — Z českého zemského archivu. Úřadní mist- nosti král českého zemského archivu zůstanou za příčinou čištění od 8.—11. října uzavřeny.
Havlasa Havlasův F A Urbánek Grosman Svoboda Springerův A Kunt Tatry Evropa Amerika Havličkov fond
28 article
Manifestace poštovního úřadníctva a zři- zenectva v Přerově. Na včerejší neděli svolal pra- covní odbor moravský „České poštovní unie“ ve- řejnou demonstrační schůzi za účelem bezodklad- ného uzákonění služební pragmatiky a všech, na této vázaných úprav. Za obrovské účasti schůze zahájil předseda odboru „Spolku čes. pošt. úřad- níků“ p. Rypka. Po referátech pp. Fišera z Pra- hy, poštmistra Bergmanna, sl. Balcarové, of. Pán- ka a Rataje, přřjata tato resoluce: Poštovní úřadnictvo a zřízenectvo všech kategorií, shro- mážděně na manifestační schůzi dne 5. října 1913 v Přerově, vyslechnuvši referáty zástupců poštov- ního úřadnictva zeměpanského a úřadnictva c. k poštovního a telegrafního ústavu, a zřízenectva prohlašuje, že následkem stále rostoucí katastro- fální drahoty všech k životu nutných potřeb sta- ly se hmotné poměry veškerého poštovního úřad- nictva nejen již neudržitelnými, ale v pravém slo- va smyslu zoufalými, a že mohou býti částečně zmírněny okamžitým uzákoněním služební pragma- tiky, jakož i ostatních, s touto spojených úprav dále úpravou aktivních přídavků a zavedením jich u všech kategorií třídního úřadnictva. Shro- mážděné úřadnictvo a zřízenectvo poštovní pro- hlašuje se solidárním nejen všechny společné po- žadavky do krafosti a všemi po ruce jsoucími
Rypka Fišer Bergmann Balcar Rataj Přerov Český poštovní unie spolek če
29 article
prostředky vymáhati, ale i vzájemně účinně pod- porovati se při vymáhání všech požadavků jednotli- vých kategorií.“ Na konec učinil p. Hon za sdruž organisace projev, v němž prohlašuje, že nestane-li se pragmatika a s ní spojené úpravy do 1. prosince zákonem, budou nuceny vůdčí kruh- všech pošt. organisací funkcí svých se vzdáti, odmitajíce za následky ve- škeru zodpovědnost a ponechávají- ce běhu událostí volaý proud. Posl. Komečný podal zprávu o své nedávné rozmlu- vě s odborovým přednostou Galeckým a upozor- ňoval přítomné, že je pramajá naděje n brzké aktivování pragmatiky a s n souvisících úprav a ujistil shromáždění ú- činnou podporou svého klubu. Tajemník Drob- ný projevil potěšení nad nastalou jednotou veškerého poštovníha personálu. v- zýval shromážděné k semknutí se v pevné šíky. ježto jenom tak lze mu — svépomocí — dosící úspě- chu. Pan Hradil z Prostějova odsoudil oštře nepřítomnost pozvaných poslanců a žádal přítom- nému jedinému říšskému poslanci p. Konečnému povstáním vysloviti díky. Za spolek poštovních oficiantek za Moravu a Slezsko projevila solida- ritu slečna Opletalová z Brna, za říšský svaz poštovních zřízenců p. Vorel z Vídně, za centrální spolek poštovních oficiantů pan Süsser z Brnaa za spolek poštmistrů za Moravu a Slezsko pan Nehera. Schůze zúčastnili se pánové: posl. Koneč- ný a dr. Mohapl, omluvili se posl.: Buříval. Bechy- ně, Kadlčák, Marek, Masaryk, Pokorný, dr. Fi- scher, P. Valoušek, Tusar a dr. Stojan. Žastoupeny byly úřady mimo poštovní též téměř všech státních a železničního resortu. Písemních a te- legraíních projevů došlo shromáždění přes 150.
Posl Hradil Konečný Opletalová Vorel Süsser Neher doktor Mohapl Buříval Bech Kadlčák Marek Masaryk Pokorná P Valoušek Tusar Stojan Prostějov Morava Slezsko Brno Vídeň Galecký
30 article
Přítomno bylo dle presentační listiny as 600 osob. —Recitační večer ve prospěch Spolku českých žurnalistů, jejž uspořádá ve čtvrtek 9. října o 7. hod. vočerní v přednáškovém sále Obecního domu u Prašné brány bývalý režisér Městského divadla vinohradského p. Adolí Dobrovolný, poutá na se právem značnou pozornost pražského obecenstva. Večer tento bude zde absolutní no- vinkou. V tom směru, že znamenitým recitátorem podána bude obecenstvu nádherná kytice vybraných skvost- aých partií z bohaté literární tvorby zesnulých i žijících členů spolku, v jehož organisačním rámci sdružili se naší novináři- spisovalelé, aby jeho prostřednictvím hájili idejiní i materiální a sociální zájmy těch pracovníků na lánech naší národní kultury, jichž plodů duševních kde kdo užívá, ale na něž a na jichž postavení v tísní a znoji denních životních potřeb málo kdo vzpomíná. Vyjma ovšem ty korporace a kruhy osobnosli šlechetné, jež doceňují velký, stěžejný význam českého novinářstva pro česká právaa českou kulturu a skytají mu ruky pomocné. Jsme přesvědčeni, že pražské obecenstvo, které přízei svou Spolku českých žurnalistů tolikráte již osvěd- čilo měrou okázalou, osvědčí mu jí také tentokráte hojnou návštěvou čtvrtečního recitačního večera. Předprodej vstupenek v Ústřední prodejně divadel- ních lístků pí. Truhlářové (Václavské nám., Na Košiku), v knihkupectví Urbánkově u Nár. divadla a v Lidovém knihkupectví Springrově na Král. Ví- nohradech, Na Valdeku. Ceny: I. místo 2 K. II. místo 1 K, studentské a dělnické lístky 50 hal.
Dobrovolná Truhlář Košik Urbánkův Král Václavský já Valdek obecní dom
31 article
— Spolek českých úřadníků železničních před- ložil II. všeúřadnickému sjezdu, konanému v Praze v září t. r., resoluci, jejíž stručný obsah jest ná- sledující: Vyhražujíce sobě i úpravu ostatních po- třeb, žádáme především: 1. Srovnání poměrů růz- ných pensijních fondů státních drah tak, aby úřad- nictvo sestátněných linii nebylo poškozovánou srovnání s úřadnictvem linií kmenových, jakož i moderní úpravu pensijních stanov tak, aby byly spravedlivě upraveny starobní požitky úřadnictv a jeho vdov a sirotků. 2. Trváme na dalším vyrov- návání křivd a nesrovnalostí, do nichž bylo úřad- nictvo postaveno sestátněním soukromých drah, neboť vše, co ministerstvo dosud v této věci uči- nilo, bylo jen příčinou vzniku nesrovnalostí no- vých. 3. Vzhledem k neustále stoupající drahotě bytů a jiných potřeb životních žádáme všeobec- nou revisi výměry přibytečného a trváme na po- požadavku příznání městům Praze, Lvovuí a Ter- stu příbytečného ve výměře poskytnuté Vídni. jakož i na úpravě příbytečného v celé řadě míst v zemích českých, kterýžto požadavek uznaný i
Praha Vídeň
32 article
Národní koalicí org, železničních, jest tak opráv- něný a naléhavý, že očekáváme od veškerých či- nitelů, hlavně však od obecní representace měst velké Prahy a od obcí českých, že se o jeho spl- nění se vší rázností přičiní. 4. Protestujeme proti systematickému postupu germanisace u železnicv zemích slovanských a to jak ve směru jazyko- vém, tak i v otázce osobní. Kdežto vysoká míst jsou stále ještě proti spravedlivému poměru ná- rodnosti obsazována úřadníky německými, jsou r krajin smíšených krok za krokem vytlačováni ú- řadnici a zřízenci národnosti české, ano sám. mi- nistr železnie veřejně zavučuje Němcům vyhovění jejich neoprávněným požadavkům. 5. České úřad- nictvo železniční prohlašuje při této příležitosti svůj solidární postup s koalovanými organisacemi ostatního personálu železničního a trvá ve pří- čině jmenování podúřadníků úřadníky na usnesení Ligy slovanských organisací železničních a Ná- rodní koalice železničních organisací z let 1910, 1911 a 1912. Vzhledem k okolnosti, že resoluce staničních mistrů c. k. stát. drah, sdružených ve Spolku železničních výpravčích, jež byla vedením sjezdu již přijata, jest v rozporu s bodem 5. reso- luce naší, byli nuceni naši zástupci resoluci vzíti zpět, ježto onen bod 5. jest výslednicí usnesení všech v Lize i Koalici sdružených organisací nemohl tudíž býti námi měněn. Podali jsme tedy naší resoluci směrodatným činitelům přímo — Přednášky. Svazosvětový pořádá dnes. 7. t. m. přednášku prof. Jos. J. Jandy „Ornitholo- gická stanice v Rossitech“ s průvodem světel. obrazů o 71/4 hod. več, ve škole ve Vladíslavově ul. v Praze-II. Vstupné 20 h a 10 h pro dělníky stud. na legitimaci. Šatna zdarma.
Němec profesor Jos J Janda Ornitholo Praha Vladíslavov ulice Český úřad
33 article
— Demonstrace v Brně. Z Brna, 6. října. Jak známo, udály se zde v sobotu u příležitosti t. zv. bonbonového dne velké demonstrace, které se věe- ra a dnes opakovaly. Dnes došlo k velkým výtrž- nostem, poněvadž policíe dle svého zvyku počí- nala si vůči Čechům takovým způsobem, že to vzbuzovalo rozhořčení i u nejklidnějších lidí. Když po 8. hod. več. táhly zástupy českého obecenstva Rudolfovou a Liechtensteinskou ulicí na Velké nám, za zpěvu národních písní, došlo k četným srážkám s policií, která útočila tasenou zbraní vjížděla do zástupů. Posl. dr. Stránský byl zatčen a eskortou dopraven na policii, ač se legitimoval Demonstrace trvaly až do pozdních hodin nočních Mnoho osob byl zatčeno a raněno. — Abiturientí vyššího gymnasia a jub. lyce v Jičíně věnovali z čistého výnosu věnečku, po- řádaného 15. července t. r. na Národní sbírku K 268.30, Husovu fondu K 200.—, podpůrnému spolku jub. lycea K 100.—, podpůrnému spolku dymnasia K 30.—, abstinentnímu sdružení K 20.— Ze soukromé sbírky Volné Myšlence 50 K — Trestuhodná zlomyslnost. Dostáváme tento dopis: »V neděli 5. t. m. k večeru nastavěl nějaký ničema po celé šířce silnice mezi Louny a Slaným v husté řadě veliké kameny, zajisté s úmyslem, aby se automobily zde jezdící porouchaly a aulo- mobilisté zranili i zabili. Bylo to v místech
Čecho Rudolfová Posl doktor Stránský Husův Brno Velká já Jičín Louny Slaný
34 article
Třebízí směrem od Slaného k Lounům asi na 9. kilometru. Kamení bylo pískem posypáno, aby za šera nebylo znatelné. Pisatel těchto řádků a spolu- cestující, kteří po velikém nárazu zjistili místo mají děkovsti jen síle stroje a duchapřítomnosti chauferově, že se neštěstí nestalo. Četnické sta- nici v Panenském Týnci připadne zásluha, vy- pátrá-li nebezpečného zlomyslníka.« — Proti zavlečení cholery. Na základě vý- měru c. k. okresního hejtmanství na Král. Vino- hradech ze dne 30. z ří 1913 č. 85.437 upozorňuje městský úřad na Král. Vinohradech všechny přednosty domácnosti, zejména však majitele hotelů a hostinců, aby ve smyslu § 16. zákona ze dne 14. dubna 1913 č. 67 ř. z. oznámili úřadu ihned každou osobu přibyvší do zdejšiho města z krajin cholerou zamořených, aby zdravotně policejní dohled k těmto osobám umožněn byl. Za kraje cholerou zamořené pokládají se státy balkánskéa některé kraje Chorvatska-Slavonie, Uher, Bosny. Hercegoviny a Haliče. Proti těm, kdož nařízení tomuto nevyhoví, zave- deno bude řízení trestní a bude jim uložena pokuta až do 100 K aneb vězení až do 8 dnů. — Změny držebností. Pp. Václav a Antonie Kinzlovi koupili od pí. Františky Fischerové dům č. p. 687-I. v Benediktské ulici za 60.000 korun. — Soukromnice pí. Jana Valová koupila od pana Adolfa Ehrlícha dům č. p. 223 se zahradou v Bal- bínově ulicí na Král. Vinohradech za 164.000 korun — Majitel kupeckého závodu na Smíchově pa Frant. Mareš s cholí Mečislavou koupil od ma- jitele pekařského závodu p. Jana Dobiáše a chot
Kamený Král Václav Kinzl Fischer Valová Ehrlích František Mareš Dobiáš Slaný Louny Chorvatsko Slavonie Uhry Bosna Hercegovina Halič Bala Vinohrady Smíchov