2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
7. října 1913. Číslo 279.
4
article
mi uklidnili a mírnými cestami ji dovedli ke
blahobytu. Prohlašuji kategoricky, že bul-
harská vláda nemá prstů v albanském
povstání. Albancům pomahají pouze komi-
ti, ale z toho nelze obviňovati bulharskou
vládu, jež nemá žádných prostředků, aby ko-
mity přinutila zastaviti svou činnost. Bul-
harských komitů je v Albanii a s
3000, což je nepoměrně málo naproti počtu
povstalých Albanců.“
Stejně rozhodně gen. Dímitriev popřel,
že by se jednalo o spolek mezi Bulharskem
a Tureckém proti Srbsku. „Naše válka se
Srbskem nemohla nezarmucovati přátele slo-
vanské myšlenky. Ale mně se zdá, že
vždycky dovedeme najíti cestu
k dorozumění se Srbskem, s nímž nás
poutá tolik svazkůl Bylo by předčasno mlu-
vit o tom už nyní, ale přijde doba, k dy
bude zapomenuto minulého. Jinak
se věc má s Řeckem, jež se snaží o vzkří-
šení byzantské říše. Ta snaha ovšem nemůže
býti Bulharům sympatická.“
Redaktor se tázal, jak se Bulharsko za-
chová ke spolku Srbska, Černé Hory, Řecka
a Rumunska, když nechce míti s Řeckem nie
společného? Tím příkrým poměrem k Řecku
by sí Bulharsko zahradilo vstup do balkán-
ského čtyřspolku.
Generál odpověděl: „Pokud mi známo,
tento nový balkánský spolek ještě není usku-
tečněn a dohoda mezi Bulharskem
a Srbskem může vždycky být
realisována.“ Na konec ještě jednou
promluvil o poměru rusko-bulharském a uji-
stil, že snahu, aby ten poměr byl nejlepší.
chovají všichni zdravě myslící bulharští polí-
tikové, kteří úplně rozumějí, jak velikou dů-
ležitost pro Bulharsko má podpora a přízei
Ruska.
Bulhar
Albánie
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Černá Hora
Rumunsko
Rusko
spolek Srbsko
5
article
Logika a morálka pří albanském povstání
„Birževyja Vědomosti“ pozastavují s
nad stanoviskem Rakousko-Uherska a Ita-
lie, že Srbové, odrážejíce a zapuzujíce al-
banské útočníky, nesmějí vstoupiti na půdu
„samostatné“ Albanie. List se táže: A Alban-
cům je dovoleno ozbrojeným vpadnouti do
území neméně samostatného Srbska? Kde je
tu logika a morálka? Albanie buď se nachází
pod kontrolou Evropy anebo nenachází-li se,
Evropa je za vpád Albanců Srbsku zodpo-
vědna: nenachází-li se pod její kontrolou,
Srbsko je v právu naložiti s Albanci jako
s buřiči a Evropa nemá práva brániti Srbsku.
stará-li se, aby zjednalo na své albanské hra-
nici úplný a trvalý pořádek.
Spor ruského ministerstva s dumou.
Kabinet Kokovcova byl letos na jaře napader
v dumě členy pravice a obviněn ze zneužívám
vládní moci k osobním prospěchům. Podobné útoky
na ministry stávají se i jinde, nejen v ruském par-
lamentě. Členové kabinetu Asquithova měli také
trudnou práci očisťovat se od obvínění, že chtěli
nekale vydělávat na akciích společnosti Marconiho.
Ruský kabinet však odpověděl na útoky poslanců
z konservativní strany nezvyklým způsobem: ohlá-
sil, že ministři budou se dotud vyhýbat dumě, do-
kud se jim nedostáne náležitého zadostučinění.
Předseda dumy. A. V. Rodzjanko, všebijal
se snažil dosáhnout dohody s vládou. Poslední po-
kus učinil v Kyjevě při slavnostním odhalení po-
mníku Stolýpinova. Tento pokus konečně se zdařil.
Srba
Kokovcův
Asquithův
A V Rodzjanko
RakouskoUhersko
Albánie
Evropa
Srbsko
Kyjev
Marconi
6
article
Premiér-ministr vyslovil souhlas s návrhem Rodz-
jankovým s podmínkou, že mu vyhoví, bůde-list
toho přáti také car. Předseda dumy Rodzjanko
navrhuje totiž takový způsob urovnání sporu mezi
ministerstvem a dumou: předseda dumy oficiálně
pošle členům kabinetu pozvání, aby 28. října přišl
do Taurického dvarce (do dumy) na bohoslužby při
zahájení nového zasedání dumy. Dosud mínistři
zvláště zváni nebývali. Počátkem října rozšířila se
zpráva, jak tvrdí „Russkoje Slovo“, že car souhlast
s tímto řešením sporu a že tedy ministři opět se
objeví v dumě. Tím by byl konflikt mézi dumou
vládou vyčerpán.
Rusko-balkánská železnice.
V ruském ministerstvu dopravnicví pracují na
projektem stavby železniční trati od města Kamen-
ce Podolského do rumunského města Leova. Tato
dráha znamenala by přímé železniční spojení Pe-
trohradu s Balkánem. Ve vládních kruzích ruských
projekt potkal se s příznivým přijetím; čeká se jen
na souhlas rumunské vlády.
Juanšíkaj presidentem čínské republiky.
Z Berlina, 6. října. [K. k.) Německá kab. spol
oznamuje z Pekina: Dnes ráno v 8 hod. započala
volba presidenta. Mimo bezprostřední okolí volebnt
budovy je na ulicích vidět málo vzrušení. Volbaje
tajná. Návštěva budovy je zakázána, dekud nebude
zjištěn výsledek volby.
Z Petrohradu, 6. října. [K. k.) „P. T. A.“ ozna-
muje z Pekina: Při třetí volbě byl Juanšikaj zvolen
507 hlasy presidentem republiky.
Rodzjanko
Podolský
Juanšikaj
Kameno
Leova
Balkán
Berlín
Petrohrad
7
article
Národní shromáždění čínské postavilo v čelo
první republiky asijské definitivně muže, který již
druhý rok skutečně řídí její osudy, původně jako
organisátor republiky, později pak jako prozatímnt
president.
Juanšikaj, vynikající státník činský, vyniknul
záhy jako přítel reformního hnutí. Jako ministr re-
sident v Korei podporoval stranu Minů, hledající
oporu v Číně, a r. 1894 svěřeno mu vrchní velitel-
ství nad evropsky vycvičeným elitním sborem 750
mužů, při jehož dopravě na Koreu zahájili Japonei
nepřátelství střelbou na parník. Potom stal se gu-
vernérem v Šantunu a jako stoupenec Lihunčanův
prováděl politiku rozvážných reforem i za boxer-
ských nepokojů. Po smrti Lihunčanově r. 1901 byl
dle jeho rady jmenován místokrálem v Číli a praco-
val k utvoření moderní armády i důkladné správní
reformě, při čemž musil bojovati s odporem Mandžů
a konservativních kruhů dvorských. Zákaz opia r.
1906, vyslání studijní komise do Evropy a utvo-
ření nové státní rady jako přípravy k representa-
livnímu shromáždění r. 1907 i edikty k vedení jed-
notného systemu mince, míry a váhy byly přede-
vším jeho zásluhou.
Min
Lihunčanův
Čína
Evropa
8
article
Proti jeho reformním plánům pracovalo seu
dvora všemi prostředky a Juanšikaj byl osočován.
ale až do smrtí cisaře Kvansi a císařovny vdov
Cusi udržel se na výši své moci. Teprve v lednu
1909 vydal princ vladař edikt, jímž Juanšikajovi
nařízeno, aby se vzhledem k své chorobě odebral
do svého domova v provincii Honanu, kdež ztrávil
skoro tři léta, bedlivě střežen vládou. Příčinou jeho
pádu byla prý poslední vůle císaře Kvansi, aby
Juanšikaj byl potrestán za to, že jej jako stou-
pence císařovny vdovy dal r. 1898 zbaviti moci.
Když však v říjnu 1911 vypukla revoluce, volal
stoupenci dynastie Mandžů opět po Juanšikajovi.
poněvadž vojsko, které dal vycvičiti, mu zachovalo
příchylnost. Dne 14. října 1911 byl jmenován místo-
králem Hukvanu, ale omluvil se domnělým ochiro-
mením nohy. Dvůr nařídil mu, aby se ihned odebral
do Pekina, ale Juanšikaj neposlechl. Teprve když
mu byla dána neobmezená moc k odklizení vzpou-
ry a vrchní velitelství nad veškerým vojskem.
vrátil se dne 13. listopadu se stráži 2000 mužů do
Pekina. Utvořil novou vládu a přiměl vladaře, vy-
konati přísahu na ústavu. Revolučnímu generálovi
Lijuanhunovi povolil příměří, aby mohlo býti za-
hájeno vyjednávání s republikánským jihem, i o-
svědčil rozhodnost, vyhověti požadavkům revolu-
cionářů tím, že prince vladaře donutil poděkovati
se dne 6. prosince. Dne 29. prosince ujednal s re-
volucionáři dohodu, kterou bylo rozhodnutí o říš-
ské ústavě zůstaveno národnímu shromáždění.
Kvansi
Juanšikaj
Mandž
Lijuanhun
Pekina
9
article
Když pak dne 14. ledna také obyvatelstvo Pekina
se prohlásilo pro odstoupení dynastie a žádalo
Juanšikaje o přispění, neváhal Juanšikaj provésti
přímo změnu ústavy, k níž došlo 12. ledna 1912
třemi edikty trůnu a poděkovacím ediktem císa-
řovny matky ze dne 13. ledna, kterým Juanšikaj
pověřen utvořiti prozatímní republikánskou vládu,
i zaujal hned jako zmocněný organisátor republiky
rozhodující postavení v Pekinu. Dne 15. února pak
zvolilo jej také národní shromáždění revolučního
jihu presidentem, když byl president dr. Sunjacen
odstoupil a volbu jeho doporučil, načež dne 10.
března vykonal Juanšikaj v Pekinu přísahu jako
prozatímní president republiky.
Juanšikajovi podařilo se odstraniti největši
zmatky, potlačiti vojenské vzpoury i novou vzpou-
ru jihočínskou, a zachevati v celku jednotu Číny
takže je dnes skutečně pokládán za jediného stát-
níka, který má dostatečnou autoritu jak ve vlastní
zemi, tak i vůči cizině. Zvolení jeho definitivním
presidentem přispěje k tomu, že velmoci nebudou
již odkládati formální uznání čínské republiky, jež
se očekává v nejbližší době.
Pekin
Juanšikaj
doktor
Sunjatit
Peking
Čína
10
article
Japonské vystěhovalectví.
Tokijský dopisovatel „Tempsu“ líčí zajímavým
způsobem postup japonského vystěhovalectví, kte-
ré je systematicky řízeno a jeví již vážné důsledky
Otázka, nalézli práci a výživu pro stále ro-
stoucí obyvatelstvo Japonska stala se nejdůleži-
tější v této zemi. Četné kolonie japonské se již u-
tvořily téměř všude na březích Tichého oceánu
Obyvatelstvo Havajských ostrovů je skoro úplně
japonské, Chili má smlouvy o dovozu pracovních
sil, a je známo, že přítomnost dvou japonských
osad na poloostrově Dolní Kalifornii byla by má-
lem způsobila konflikt mezi Spojenými státy a Ja-
ponskem. Tyto dvě osady pod záminkou rybolovu
obsadily dva nejlepší zálivy na pobřeží, záliv
Magdaleny a záliv Todos-Santos, který je vzdálen
několik hodin od San-Diega, velkého přístavu ame-
rického.
Magdaléna
Todos Santos
Japonsko
Kalifornie
spojený stát
SanaDiego
11
article
Kromě toho mají Japonci již osadu na atlan-
tickém pobřeží Ameriky, jak oznámil před měsícem
„Brésil!“: „JJaponskému přistěhovalectví bude
zjednán nový rozvoj působením japonské společ-
nosti „Brasil Takushoku Kaisha“, která právě do-
stala povolení pracovati v Brasilii. Sídlem jejím je
Tokio, a má agenturu v lénape ve státě Sao-Paolo
kdež zbuduje japonské přístavní město. Zavazuje
se usaditi v tomto městě do pěti let 10.000 japon-
ských rodin. Tito přistěhovalci, jakmile se tu akli-
matisují, budou rozděleni do osazovacích středisk
ve vnitrozemí. Jiná společnost zavazuje se přivésti
20.000 rodin. Bude tedy za několik let v jižní
Brasilii 200.000 až 300.000 Japonců“
Povzbuzeni těmito počátky, chtěli japonští bo-
háči učiniti více. Založili právě výzkumnou spo-
lečnost, která má za účel hledati nejvhodnější mí-
sta k vývozu pracovních sil. V čelo této společno-
sti byl postaven důstojník japonského námořnictva.
kapitán Takeda, příbuzný admirála Ita. Přes to, že
vláda odmitá rozhodně jakékoli spojení s touto zá-
ležitostí, ohlašuje přece, že ji bude podporovati
kdekoli bude třeba. Loď o 3500 tunách „Kuju-
Maru“ vyplula 1. října na cestu nejméně dvoule-
tou. Výprava bude nejen studovati pobřeží, ale bu-
de podnikati také výzkumné cesty do vnitrozemí.
Paola
Japonec
Takeda
Ito
Amerika
Brésil
Brasilia
Sao
Mar
Brasil Takushok Kaisha
japon
12
article
Interesované vlády byly ovšem znepokojeny myo
šlenkou takových návštěv, ale zdá se, že všechny
obtíže byly urovnány
Tato cesta zasluhuje býli uvedena podrobně
Obsahuje Sachalin, pobřeží moře Ochotského, zá-
liv Kamčatský a moře Behringovo: celé pobřežo
Aljašky a Kanady až k Vancouveru, odtud k Ha-
vajským ostrovům a nazpět k zálivu Todos-Santos
(nepochybně, aby se výprava vyhnula Spojeným
státům). Pak přijde Dolní Kalifornie, záliv Kali-
fornský a střední Amerika až k Panamě. Peru
Bolivie. Potom, minouc Chili, navštíví výprava
ostrovy Wallis, Viti. Společenské ostrovy. Mar-
quesy. TTahiti. Pomotu, Tubuai, Novcu Kaledoníl
atd., i všechny državy polynesijské. Na to proplu-
jíc Magellanem, odebere se výprava do Brasilie a
Argentiny a konečně se vrátí do Japonska přes
Nový Zéland, východní Australii. Novou Guineu,
Javu. Borneo a Filipiny.
Mohlo by býti divno, že Japonci nepočínají o-
sazovati Koreu a Mandžursko, které mají přede
dveřmi, ale, jak sami doznávají, zmocnili se Koreje
japonští spekulanti, takže tam osadníci nemohou
nabýti pozemků za výhodné ceny, v Mandžursku
pak jsou dobré pozemky třikrát dražší než na
Korei.
Podaří-li se výpravě Takedově nalézti vhod-
ná místa osidlovací, může se Tichý oceán za ně-
kolik generaci státi japonským. Žluté nebezpeč
ohrožuje více Ameriku než Evropu, a Spojené stá-
ty již to pociťují.
Behringův
Todos Santos
Kaledoníl
Magellan
Japonec
Takedův
Sachalin
Aljaška
Kanada
Vancouver
spojený stát
Dolní Kalifornie
záliv Kali
střední Amerika
Panama
Peru
Bolívie
Wallis
Mar
Brasilia
Argentina
Japonsko
Nová Zéland
Austrálie
Nova Guinea
Java
Borneo
Filipíny
Korea
Evropa
13
article
Mimořádná valná hromada
Národní jednoty pošumavské
konala se v Plzní v neděli 5. t. m. Slavnostní a
povznesená nálada, ovládající vážné shromáždění
byla novým důkazem silného odhodlání zajistiti
českým menšinám nerušený vývoj národní, kultur-
ní i hospodářský proti všemu násilí a všem úti-
skům, kterým jsou české menšiny vydány v nepřá-
telském jim prostředí. Valné toto shromáždění
obesláno bylo velice četně nejenom z Prahy
Plzně, nýbrž i z celé oblasti západočeské odbor
Národní jednoty pošumavské a skupinami.
Valnou hromadu zahájil starosta, poslanec dr.
doktor
Plzeň
Praha Plzeň
14
article
Karel Baxa, vítaje všechny přítomné a oznamuje.
že valná hromada svolána byla do Plzně proto.
aby se pojednalo na ní o důležitých věcech, týka-
jících se českého západu, neboť německá agitace
a organisace postupuje tu v posledních letech stále
útočněji, jak svědčí poslední sjezd Böhmerwald-
bundu, takže jest třeba, aby s české strany bylo
německým plánům čeleno, bychom neutrpěli zde
na českém západě citelné ztráty. O promyšleném
plánu svědči, že právě v těchto krajích jest nejvíce
odborů německých výbojných spolků z celých
Čech. Nedá se popříti, že činitelé na české straně
vykonali svou povinnost, jak Nár. jednota pošu-
mavská, tak Ústř. Matice školská, i město a okres
plzeňský, jakož i všechny národní spolky v Plzni.
avšak musíme si přiznati, že se musí proti něme-
ckým plánům státi něco více, než se doposud děje,
ačkoliv nemáme té pomoci, které se Němcům do-
stává z říše i doma od rozhodujících činitelů,
jsme odkázáni výhradně sami na sebe. A tu jest
třeba, aby mimořádná valná hromada, která byla
svolána, aby vzdala poctu našemu dlouholetému
pracovníku a starostovi N. J. P. p. JUDru. Fr. Lad.
Scheichlovi, promluvila o prohloubení naší orga-
nisace a abychom se poradili, jakým způsobem
čeleno býti má tomu, by češství na českém západě
netrpělo jako dosud trpí.
Baxa
Němec
JUDr
František
Scheichl
Plzeň
Čechy
Böhmerwald
spolek v Plzeň
15
article
Pan JUDr. Mandl vítá přílomné jménem
městské rady plzeňské, poukazuje na ochotu
porozumění, s kterým vždy setkávají se snahy N
J. P. u městské rady a správy král. města Plzně
jež samo chová ve svém středu řadu národních
pracovníků, zejména purkmistra p. dra. Petáka.
Bývalý posl. p. Pokorný přináší přítomným po-
zdrav od okresu plzeňského a prohlašuje, že okres-
ní zastupitelstvo jako dosud. tak i nadále bude
vědemo svých národních povinností a spolu s obel
plzeňskou vždy podporovati bude N. J. P. v jejím
úsilí o záchranu českých menšin. Pan řed. Kosti-
nec, starosta odboru N. J. P. v Plzni, pozdravuje
přítomné jménem odboru N. J. P., poukazuje na to.
že z referátu p. posl. Lukavského poznají, jak těž-
ký jest boj na českém západě proti nepříteli tak
výborně organisovanému a čilému jako jest živel
německý na celém českém západě.
Jednatel Ú. V. N. J. P. p. Titěra sděluje,
že p. dr. Scheichl již po dva roky přál si rozloučiti
se s místem starostenským, avšak Ú. V. nikdy ne-
přijímal jeho resignace. Poněvadž letošního roku
viděli jsme, že choroba p. dra. Scheichla jest přílii
vážná, nemohli jsme již nepřijímati jeho resignace
a z lelošní valné hromady N. J. P. vyšel návrh na
jmenování p. dra. Scheichla čestným členem Nár
jednoty pošumavské. Za 30letého trvání N. J.P
děje se teprve po druhé jmenování takové; prvnín
Mandl
Peták
Pokorná
Lukavský
Titěra
doktor
Scheichl
Plzeň
odbor N
16
article
čestným členem jest JUDr. Aug. Zátka z Čes
Budějovic. Na to líčí řečník život a činnost dra.
Scheichla, a návrh na jmenování jeho čestným
členem přijat jednomyslně.
Poslanec dr. Lukavský promluvil pak po-
drobně o stavu českého školství zápa-
dočeského. Proslov jeho byl řetězem fakt
snesených na základě podrobných studií o pomě-
rech menšinového školství západočeského a pro-
gramem pronikavé školské práce menšinové v nej-
bližších letech. Řečník naznačuje zároveň cesty
a prostředky, vedoucí k odstranění naléhavýcl
nedostatků. Řeč jeho velice instruktivní, poutavá
a přesvědčivá, obsahem svým jnformativní, není
ovšem určena pro veřejnost. Končí prosbou, aby
otázkám školským věnována byla větší pozornost
a pamatováno na to, že nic nejsou platna veliká
hesla a programy, ani úprava jazykových poměrů,
jestliže naše menšiny nebudou nále-
žitě silny, aby dovedly dobývati si a udržetl
svých práv
Jednatel Ú. V. p. rev. Titěra navazuje na
řeč referenta ohledně škol, nutných na Plzeňsku,
praví, že, kdyby měl vyjmenovati, co škol potře-
bujeme v celé oblasti N. J. P., nestačila by na to
Ú. M. š. Český národ nejvíc sťará se o školy, do
nichž se přihlásí 200—400 dětí, když však v našt
oblasti žádáme školu pro 20—25—30—35 dětí, zdá
se to mnohým luxusem, poněvadž na to se nepo-
myslí, že zachraňujeme tu zároveň českou půdu.
JUDr
Aug
Scheichl
doktor
Lukavský
Titěra
Čes Budějovice
Plzeňsko
český školství zápa
17
article
Neboť patří-li usedlost Čechu, dědic, vychovaný
v šulfereinské škole stává se Němcem, a vedle
toho obyvatelstvo do obcí se stěhující snaží se
trvale se v nich usídiiti a vlastní svůj domeksi
opatřiti. Tím nabývá zároveň volebního práva do
obcí. Promlouvaje pak o organisaci menšinové prá-
ce na Pošumaví, praví, že, i dojde-li kdy k něja-
kému smíru s Němei, nebude tím potřeba menši-
nové práce menší, jelikož nelze zastaviti přirozený
rozvoj českých menšin, nýbrž bude vždy třeba je-
mu napomáhati a organícky vybudovati, aby men-
šiny české ochráněny byly před násilím a mravním
hospodářským útlakem.
Oznamuje, že na podporu menšinové práce
zřízen bude od 1. ledna 1914 v Plzní západo-
český sekretariát Národní jednoty
pošumavské, jaký již byl zřízen v Českýcl
Budějovicích.
Po některých proslovech dalších zdařilá schů-
ze skončena doslovem pana předsedy.
Čech
Němec
Pošumaví
Plzeň
Českýcl Budějovice
18
article
Třetí sjezd
Třetí sjezd
pro péči o slabomyslné a školstv
pomocné v Polské Ostravě
ve dnech 5.—6. října 1913.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
Výchova abnormální mládeže, jmenovitě sla-
bomyslné, jest neustále zanedbávána k velké
škodě postižených individuí i lidské zpolečnosti
vůbec, neboť tato musí nésti břemeno, jež se sta-
noviska sociálního i hospodářského jest značné
V posledním desetiletí pokročila poněkud otázka
v Čechách, zvláště v král. Praze a v některých
městech (Kladno, Karlín, Smíchov, Pardubice), kde
blahovůlí městských rad byly uvedeny v život
pomocné třídy, v nichž se vyučuje a vychovává
slabomyslná mládež přiměřeněji k jejím vlohám
tělesnému i duševnímu vývoji, než se může státi
v obecné škole. Na tyto třídy nepřispívá země,
která má finanční stránku školství na svých be-
drech, ničím. Ačkoliv poměry jistě stále nejsou
takové, že by odpovídaly potřebám, přece musíme
vzíti za vděk alespoň slibnými počátky, k nimž
valně přispěl „První sjezd pro péčí o slabomyslné
a školstvi pomocné“, pořádaný v Praze v r. 1909.
Ostrava
Čechy
Praha
Kladno
Karlín
Smíchov
Pardubice
19
article
Na Moravě jest stav méně utěšený. Před 2 roky
byl konán sjezd v Brně a vyšla z něho mnohá do-
brá iniciativa, která se teprve začíná uváděti prak-
tícky. Ještě horší poměry jsou ve Slezsku. Stati-
stikou napočítána sta slahomyslných dětí, ale ni-
kdo se nestará o jejich řádnou výchovu. Rostou —
rostou — až jako zločjncí v pozdější době plní
věznibe. Smutný to osud shožáků a mutla, jež jimi
jest uplelena, zle šlehá do masa i krve společnosti.
aby se ji mstila za netečnost, kterou nynější stuv
zaviňuje. Z tě příčiny byl letošní, již třetí sjezd
položen do Polské Ostravy, aby byla veřej-
nost vyburcována k plnění povinnosti a aby byl
učiněn aspoň náběh k utváření snesiťelnějších po-
měrů. To bylo příčinou, že sjezd těší se značnému
zájmu všech činitelů, kteří jsou v otázce zúčast-
Zasedací síň městské radnice byla naplněna
četnými hosty z blízka i z dáli již při zahájent
v neděli o 9. hodině, V čestném předsednictvu
jsou J. Ekc. Max hr. Coudenhove, slezský
president v Opavě. J. Exc. Jan hr. Larisch
Moennieh, zemský hejtman v Karvíně, dr. Ka-
rel Grož, starosta král. hlav. města Prahy, Edv
Ouředníček, c. k. zemský inspektor v Brně
inž. Jan Poppe, starosta Polské Ostravy, a dr
Bedřich Vrzal, c. k. zemský insp. v Opavě.
Sjezd zahájil hr. Coudenhove a projevil
potěšení nad rozkvětem školství a radost, že iv
tomto směru školství rozkvétá. Přeje snahám mno-
ho zdaru, slibuje lidumilné snahy podporovati
prohlašuje sjezd za zahájený.
J Ekc
Max
Coudenhove
Jan
Larisch Moennieh
doktor
Ka
Edv Ouředníček
Ing
Popp
Vrzal
Morava
Brno
Slezsko
Ostrava
Opava
Karvína
Praha
20
article
Následovaly proslovy, z nichž vyjímáme: prok
dr. Čáda za českou universitu a Českou zemskou
komisi v Praze, starosta Pol. Ostravy J. Poppe
za město a za Ústředí slezských starostenských
sborů a za Národní radu slezskou, prof. Sl á m
za ministerstvo kultu a vyučování, náměstek král.
hl. města Prahy cís. r. Schrötter za městskou
radu pražskou, B. Zelenka za Dědictví Komen-
ského v Praze. Mrázek za Ústřední spolek uči-
telstva moravského, posl. Kleg a posl. Gudri ch
za moravský venkov, Bartoník za starostenský
sbor okresu moravsko-ostravského, Schallen-
berger za učítelský spolek Komenský v Mor.
Ostravě. Ředitel Outrata zakončuje proslovy
navrhuje zaslání holdovacího telegramu do Vídně
což jednomyslně přijato
Řadu přednášek zahájil prof. dr. Fr. Čáda
který široce a nesčetnými doklady objasnil vý-
sledky výchovy péče o slabomyslné. Vyvracel ná-
mitky proti předsudkům o účelnosti péče o slabo-
myslné, poněvadž mezi nimi se najdou individua,
která jsou pro určitou schopnost zvláště dokonalá-
(zahradnictví, maliřství a pod.). Pomocné školství
podporuje zároveň vývoj školství pro děti nor-
mální, neboť jsouc na počátku rozvoje již dnes
dává na jevo, že vyvinuvši se svým samostatným
směrem, upevní organisaci výchovy vůbec. Tato
bude moci využíti všech jednotek, důležitých pro
Čáda
J Popp
profesor
B Zelenka
Komen
Mrázek
Bartoník
Mor
Outrata
doktor
Praha
Pola . Ostrava
Ostrava
Vídeň
Francie
Schallen
Komenský
22
article
národ jako celek.
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Významný projev obchodní komor
českobudějovické pro dohodu česko-něme-
ckou. Z Českých Budějovic, 6. října.
Zdejší obchodní a živnostenská komora ko-
nala dnes schůzi, v níž president Brdlík
sdělil, že komora byla vyzvána Zemskou jed-
notou obchodních gremií, aby se připojila ku
projevům obchodních korporací pro národ-
nostní mír v Čechách. Mám za to — pravil
president — že právě obchodní komora če-
skobudějovická by mohla poukázati ke smíru,
který připravují obě národnosti, obývající sí-
dlo této komory, České Budějovice. U komory
každé, tedy i naší, rozumí se samo sebou, že
byla, jest a bude pro smír na zákl a dě
absolutní rovnoprávnosti obo
národů v království Českém a že
ochotna je přispěti ke smíru tomuto, kdykoliv
od kompetentních zástupců za přispění bude
požádána. I komora naše pociťuje ohromné
škody, které vyplývají ze svárů obou národ-
ností v této zemi, a kterými postiženy jsou
v prvé řadě živnosti, obchod a průmysl. Ko-
mora vítala by každé sebe nepatrnější zmír-
nění sporů těchto aspoň na poli hospodář
Brdlík
Český Budějovice
Čechy
ko
českobudějovický pro dohoda českýnout
24
article
ském a ráda podnikne vše, co by vedlo k to-
muto cíli. Očekává však, že k témuž
cíli budou pracovati nejen komo-
ry české, nýbrž také německé ko-
mory v tomto království. Komora
usnesla se pak k návrhu presidentovu j ed-
nomyslně na této resoluci: „Obchodní
živnostenská komora v Českých Budějovicích
uznává nutnost smíru národnost-
niho na základě absolutní rovno-
právnosti obou národů toto krá-
lovství obývajících, i je ochotna při
smíru chystaném spolupůsobiti a žádá.
aby kompeteniními zástupci k tomu požádána
byla, předpokládajíc, že stejné s ta-
novisko zaujmeu sesterské ko-
mory německé. Avšak již dnes musí ko-
mora jako zástupkyně obchodu, živností a prů-
myslu vznésti na dotyčné sprostředkovatele
smíru tu žádost, aby obchodu, živnostem a
průmyslu, největším to pramenům berním.
Český Budějovice
25
article
kteréž s největší částí hradí veškeré potřeby
zemské, přiznáno bylo v novém vo-
lebním řádě poměrné zastoupene
ku poplatnosti, když radě zemědělské
má býti přisouzeno zastoupení nepoměrné ku
poplatnosti, jakou zastupuje. Nejen tedy
vyrovnání od národa k národu.
nýbrž i vyrovnání zájmů všech
stavů a to nejen zájmů stavů so-
ciálních a zemědělských, nýbrž
i živnostenskýchl
— školní rada Fr. Jar. Rypáček, profesor na
I. čes. gymnasíu v Brně, slaví dnes šedesáté naro-
zeniny. Narozen v Hodětíně u Bechyně, studo vai
gymnasium v Jindřichově Hradci, universitu v Pra-
ze. Od r. 1878 působí jako středoškolský profeson
v Brně, s intervalem devíti let, které ztrávil na
gymnasiu v Třebíči. Na universitě studoval hi-
storii, ale horlivě se zabýval také písemnictvím
Psával básně pod různými pseudonymy, z nichž nej-
známější je pseudonym Fr. Tichý, kterým vyjádři
jubilant svoje životní eredot tiše, nehlučně praco-
vat pro blaho svých žáků a národa, třeba v skrytu
a nepozorován. R. 1884 vydal v Brně sbírku básn
„V bouří a klidu“ a i později stále se vracel k ver-
šování, v němž sklízel již na gymnasiu úspěchy.
Účastnil se redakce „Koledy“, almanachu „Morava
svým Maticím“, je redaktorem „Vlastivědy morav-
ské“, „Časopisu moravského musea zemského“
„Časopisu Matice Moravské“, a napsal řadu
historických pojednání do programů gymna-
sia v Brně a Třebíči i samostatně. — Spolu
s Jindřichem Entlicherem přeloži) „Peršana
Sadiho myšlenky o vychování“ (v Brně 1902). Ve
škole i v české společnosti brněnské pracoval vždy
s láskou a vytrvalostí jemu vlastní. Šedesátého roku
dožil se jubilant v plném zdraví a svěžesti duševní
a česká veřejnost mu přeje upřímně mnohá léta.
Rypáček
Tichá
Entlicher
Peršan
Sadi
Francie
Brno
Hodětín
Bechyně
Jindřichov Hradec
Třebíč
Morava
básn
26
article
— Jak to chodí ve „spřáteleném“ státě. V
Vratislavi byl v jistém hotelu přijat a krátkou dobu
svou službu konal jako kuchař Čech pan Václav
Havelka. Ačkoli zaměstnavatel byl s ním výborně
spokojen, a ačkoli dotyčný němčinu dokonale
ovládá, vyšlo z jeho domovského listu při předlo-
žení na policejním ředitelství vratislavském na
jevo, že je Čech, i byl okamžitě a bez udání důvodí
z Vratislavi a z Německa vůbec vypovězen-
Ústřední svaz kuchařů pro království České chtěl
se zastali svého člena i doptal se zdvořilým. dopi-
sem na příčinu, proč byl pan V. Havelka z Vrati-
slaví vypovězen. V těchto dnech. došla odpověd
adresovaná předsedovi -svazu p. Josefu Šafářovi
podepsuná policejním presídentem vratislavským.v
odpovědi se sděluje, že důvody vypovědění pan
president — pověděti nemůže. Patrně se
styděl řící pravdu, že českého kuchaře ve Vrati-
slavi trpěli nechtějí a jiný důvod uvěsti nemohli
U nás jsou za to příslušníci německé říše od stát-
ních úřadů přímo hýčkáni.
Čo
Havelka
V Havelka
Šafář
Vratislav
Čechy
Německo
Vrat
svaz p
27
article
— Havlasa »Jednotě českých novinářů«. Již
zejtra ve středu promluví ve velkém sále Žofina
spis. Jan Havlasa »O ostrovech bohů« a dopro-
vodí svoje líčení krásnými světelnými obrazy.
Datum 8. října hraje jakousí úlohu v životě Ha-
vlasově. Toho dne v roce 1899 olištěna byla
první jeho povídka, toho dne r. 1903 chycen by
do medvědí pasti v Tatrách. O čtyři léťa pozděj
odmítl volný přeplav do Evropy a rozhodl se
zůstali v Americe, až pronikne do amerického
lisku. A v roce 1910 toho dne při přechodu vnitro-
zemím ostrova Vahiti zachycen byl i s chotí roz-
vodněnými proudy v džungli: čtyřiadvacet hodin
krčila se společnost 4 osob na výstupku skály v prů-
trži mračen bez potravy a skoro bez naděje na
brzkou záchranu. Lze očekávati, že tenlokráte
datum 8. října vyzní slavnostně; jest to prvá
přednáška ve vlastil Zasluhuje toho již šlechetné
rozhodnutí Havlasovo, jenž ji pořádá úplně ve
prospěch podpůrného »Havličkova fondu«. Sedadla
po 2 K a po 1 K a lístky k stání po 60 h pro-
dávají knihkupectví F. A. Urbánek, Grosman
Svoboda, Springerovo vinohradské knihkupectví
prodejna »Na košíku«. Členové Jednoty ceských
novinářů přihlastež se o vstupenky u kol. red
A. Kunty v red. »Samostatrosti«.
— Z českého zemského archivu. Úřadní mist-
nosti král českého zemského archivu zůstanou za
příčinou čištění od 8.—11. října uzavřeny.
Havlasa
Havlasův
F A Urbánek
Grosman Svoboda
Springerův
A Kunt
Tatry
Evropa
Amerika
Havličkov fond
28
article
Manifestace poštovního úřadníctva a zři-
zenectva v Přerově. Na včerejší neděli svolal pra-
covní odbor moravský „České poštovní unie“ ve-
řejnou demonstrační schůzi za účelem bezodklad-
ného uzákonění služební pragmatiky a všech, na
této vázaných úprav. Za obrovské účasti schůze
zahájil předseda odboru „Spolku čes. pošt. úřad-
níků“ p. Rypka. Po referátech pp. Fišera z Pra-
hy, poštmistra Bergmanna, sl. Balcarové, of. Pán-
ka a Rataje, přřjata tato resoluce: Poštovní
úřadnictvo a zřízenectvo všech kategorií, shro-
mážděně na manifestační schůzi dne 5. října 1913
v Přerově, vyslechnuvši referáty zástupců poštov-
ního úřadnictva zeměpanského a úřadnictva c. k
poštovního a telegrafního ústavu, a zřízenectva
prohlašuje, že následkem stále rostoucí katastro-
fální drahoty všech k životu nutných potřeb sta-
ly se hmotné poměry veškerého poštovního úřad-
nictva nejen již neudržitelnými, ale v pravém slo-
va smyslu zoufalými, a že mohou býti částečně
zmírněny okamžitým uzákoněním služební pragma-
tiky, jakož i ostatních, s touto spojených úprav
dále úpravou aktivních přídavků a zavedením
jich u všech kategorií třídního úřadnictva. Shro-
mážděné úřadnictvo a zřízenectvo poštovní pro-
hlašuje se solidárním nejen všechny společné po-
žadavky do krafosti a všemi po ruce jsoucími
Rypka
Fišer
Bergmann
Balcar
Rataj
Přerov
Český poštovní unie
spolek če
29
article
prostředky vymáhati, ale i vzájemně účinně pod-
porovati se při vymáhání všech požadavků jednotli-
vých kategorií.“ Na konec učinil p. Hon za sdruž
organisace projev, v němž prohlašuje, že nestane-li
se pragmatika a s ní spojené úpravy do 1. prosince
zákonem, budou nuceny vůdčí kruh-
všech pošt. organisací funkcí svých
se vzdáti, odmitajíce za následky ve-
škeru zodpovědnost a ponechávají-
ce běhu událostí volaý proud. Posl.
Komečný podal zprávu o své nedávné rozmlu-
vě s odborovým přednostou Galeckým a upozor-
ňoval přítomné, že je pramajá naděje n
brzké aktivování pragmatiky a s n
souvisících úprav a ujistil shromáždění ú-
činnou podporou svého klubu. Tajemník Drob-
ný projevil potěšení nad nastalou jednotou
veškerého poštovníha personálu. v-
zýval shromážděné k semknutí se v pevné šíky.
ježto jenom tak lze mu — svépomocí — dosící úspě-
chu. Pan Hradil z Prostějova odsoudil oštře
nepřítomnost pozvaných poslanců a žádal přítom-
nému jedinému říšskému poslanci p. Konečnému
povstáním vysloviti díky. Za spolek poštovních
oficiantek za Moravu a Slezsko projevila solida-
ritu slečna Opletalová z Brna, za říšský svaz
poštovních zřízenců p. Vorel z Vídně, za centrální
spolek poštovních oficiantů pan Süsser z Brnaa
za spolek poštmistrů za Moravu a Slezsko pan
Nehera. Schůze zúčastnili se pánové: posl. Koneč-
ný a dr. Mohapl, omluvili se posl.: Buříval. Bechy-
ně, Kadlčák, Marek, Masaryk, Pokorný, dr. Fi-
scher, P. Valoušek, Tusar a dr. Stojan. Žastoupeny
byly úřady mimo poštovní též téměř všech
státních a železničního resortu. Písemních a te-
legraíních projevů došlo shromáždění přes 150.
Posl
Hradil
Konečný
Opletalová
Vorel
Süsser
Neher
doktor
Mohapl
Buříval
Bech
Kadlčák
Marek
Masaryk
Pokorná
P Valoušek
Tusar
Stojan
Prostějov
Morava
Slezsko
Brno
Vídeň
Galecký
30
article
Přítomno bylo dle presentační listiny as 600 osob.
—Recitační večer ve prospěch Spolku českých
žurnalistů, jejž uspořádá ve čtvrtek 9. října o 7. hod.
vočerní v přednáškovém sále Obecního domu u
Prašné brány bývalý režisér Městského divadla
vinohradského p. Adolí Dobrovolný, poutá na se
právem značnou pozornost pražského obecenstva.
Večer tento bude zde absolutní no-
vinkou. V tom směru, že znamenitým
recitátorem podána bude obecenstvu
nádherná kytice vybraných skvost-
aých partií z bohaté literární tvorby
zesnulých i žijících členů spolku, v
jehož organisačním rámci sdružili se naší novináři-
spisovalelé, aby jeho prostřednictvím hájili idejiní
i materiální a sociální zájmy těch pracovníků na
lánech naší národní kultury, jichž plodů duševních
kde kdo užívá, ale na něž a na jichž postavení v
tísní a znoji denních životních potřeb málo kdo
vzpomíná. Vyjma ovšem ty korporace a kruhy
osobnosli šlechetné, jež doceňují velký, stěžejný
význam českého novinářstva pro česká právaa
českou kulturu a skytají mu ruky pomocné. Jsme
přesvědčeni, že pražské obecenstvo, které přízei
svou Spolku českých žurnalistů tolikráte již osvěd-
čilo měrou okázalou, osvědčí mu jí také tentokráte
hojnou návštěvou čtvrtečního recitačního večera.
Předprodej vstupenek v Ústřední prodejně divadel-
ních lístků pí. Truhlářové (Václavské nám., Na
Košiku), v knihkupectví Urbánkově u Nár. divadla
a v Lidovém knihkupectví Springrově na Král. Ví-
nohradech, Na Valdeku. Ceny: I. místo 2 K. II.
místo 1 K, studentské a dělnické lístky 50 hal.
Dobrovolná
Truhlář
Košik
Urbánkův
Král
Václavský já
Valdek
obecní dom
31
article
— Spolek českých úřadníků železničních před-
ložil II. všeúřadnickému sjezdu, konanému v Praze
v září t. r., resoluci, jejíž stručný obsah jest ná-
sledující: Vyhražujíce sobě i úpravu ostatních po-
třeb, žádáme především: 1. Srovnání poměrů růz-
ných pensijních fondů státních drah tak, aby úřad-
nictvo sestátněných linii nebylo poškozovánou
srovnání s úřadnictvem linií kmenových, jakož i
moderní úpravu pensijních stanov tak, aby byly
spravedlivě upraveny starobní požitky úřadnictv
a jeho vdov a sirotků. 2. Trváme na dalším vyrov-
návání křivd a nesrovnalostí, do nichž bylo úřad-
nictvo postaveno sestátněním soukromých drah,
neboť vše, co ministerstvo dosud v této věci uči-
nilo, bylo jen příčinou vzniku nesrovnalostí no-
vých. 3. Vzhledem k neustále stoupající drahotě
bytů a jiných potřeb životních žádáme všeobec-
nou revisi výměry přibytečného a trváme na po-
požadavku příznání městům Praze, Lvovuí a Ter-
stu příbytečného ve výměře poskytnuté Vídni.
jakož i na úpravě příbytečného v celé řadě míst
v zemích českých, kterýžto požadavek uznaný i
Praha
Vídeň
32
article
Národní koalicí org, železničních, jest tak opráv-
něný a naléhavý, že očekáváme od veškerých či-
nitelů, hlavně však od obecní representace měst
velké Prahy a od obcí českých, že se o jeho spl-
nění se vší rázností přičiní. 4. Protestujeme proti
systematickému postupu germanisace u železnicv
zemích slovanských a to jak ve směru jazyko-
vém, tak i v otázce osobní. Kdežto vysoká míst
jsou stále ještě proti spravedlivému poměru ná-
rodnosti obsazována úřadníky německými, jsou r
krajin smíšených krok za krokem vytlačováni ú-
řadnici a zřízenci národnosti české, ano sám. mi-
nistr železnie veřejně zavučuje Němcům vyhovění
jejich neoprávněným požadavkům. 5. České úřad-
nictvo železniční prohlašuje při této příležitosti
svůj solidární postup s koalovanými organisacemi
ostatního personálu železničního a trvá ve pří-
čině jmenování podúřadníků úřadníky na usnesení
Ligy slovanských organisací železničních a Ná-
rodní koalice železničních organisací z let 1910,
1911 a 1912. Vzhledem k okolnosti, že resoluce
staničních mistrů c. k. stát. drah, sdružených ve
Spolku železničních výpravčích, jež byla vedením
sjezdu již přijata, jest v rozporu s bodem 5. reso-
luce naší, byli nuceni naši zástupci resoluci vzíti
zpět, ježto onen bod 5. jest výslednicí usnesení
všech v Lize i Koalici sdružených organisací
nemohl tudíž býti námi měněn. Podali jsme tedy
naší resoluci směrodatným činitelům přímo
— Přednášky. Svazosvětový pořádá dnes.
7. t. m. přednášku prof. Jos. J. Jandy „Ornitholo-
gická stanice v Rossitech“ s průvodem světel.
obrazů o 71/4 hod. več, ve škole ve Vladíslavově
ul. v Praze-II. Vstupné 20 h a 10 h pro dělníky
stud. na legitimaci. Šatna zdarma.
Němec
profesor
Jos
J Janda
Ornitholo
Praha
Vladíslavov ulice
Český úřad
33
article
— Demonstrace v Brně. Z Brna, 6. října. Jak
známo, udály se zde v sobotu u příležitosti t. zv.
bonbonového dne velké demonstrace, které se věe-
ra a dnes opakovaly. Dnes došlo k velkým výtrž-
nostem, poněvadž policíe dle svého zvyku počí-
nala si vůči Čechům takovým způsobem, že to
vzbuzovalo rozhořčení i u nejklidnějších lidí. Když
po 8. hod. več. táhly zástupy českého obecenstva
Rudolfovou a Liechtensteinskou ulicí na Velké
nám, za zpěvu národních písní, došlo k četným
srážkám s policií, která útočila tasenou zbraní
vjížděla do zástupů. Posl. dr. Stránský byl zatčen
a eskortou dopraven na policii, ač se legitimoval
Demonstrace trvaly až do pozdních hodin nočních
Mnoho osob byl zatčeno a raněno.
— Abiturientí vyššího gymnasia a jub. lyce
v Jičíně věnovali z čistého výnosu věnečku, po-
řádaného 15. července t. r. na Národní sbírku
K 268.30, Husovu fondu K 200.—, podpůrnému
spolku jub. lycea K 100.—, podpůrnému spolku
dymnasia K 30.—, abstinentnímu sdružení K 20.—
Ze soukromé sbírky Volné Myšlence 50 K
— Trestuhodná zlomyslnost. Dostáváme tento
dopis: »V neděli 5. t. m. k večeru nastavěl nějaký
ničema po celé šířce silnice mezi Louny a Slaným
v husté řadě veliké kameny, zajisté s úmyslem,
aby se automobily zde jezdící porouchaly a aulo-
mobilisté zranili i zabili. Bylo to v místech
Čecho
Rudolfová
Posl
doktor
Stránský
Husův
Brno
Velká já
Jičín
Louny
Slaný
34
article
Třebízí směrem od Slaného k Lounům asi na 9.
kilometru. Kamení bylo pískem posypáno, aby za
šera nebylo znatelné. Pisatel těchto řádků a spolu-
cestující, kteří po velikém nárazu zjistili místo
mají děkovsti jen síle stroje a duchapřítomnosti
chauferově, že se neštěstí nestalo. Četnické sta-
nici v Panenském Týnci připadne zásluha, vy-
pátrá-li nebezpečného zlomyslníka.«
— Proti zavlečení cholery. Na základě vý-
měru c. k. okresního hejtmanství na Král. Vino-
hradech ze dne 30. z ří 1913 č. 85.437 upozorňuje
městský úřad na Král. Vinohradech všechny
přednosty domácnosti, zejména však majitele
hotelů a hostinců, aby ve smyslu § 16. zákona
ze dne 14. dubna 1913 č. 67 ř. z. oznámili úřadu
ihned každou osobu přibyvší do
zdejšiho města z krajin cholerou
zamořených, aby zdravotně policejní dohled
k těmto osobám umožněn byl. Za kraje cholerou
zamořené pokládají se státy balkánskéa
některé kraje Chorvatska-Slavonie,
Uher, Bosny. Hercegoviny a Haliče.
Proti těm, kdož nařízení tomuto nevyhoví, zave-
deno bude řízení trestní a bude jim uložena
pokuta až do 100 K aneb vězení až do 8 dnů.
— Změny držebností. Pp. Václav a Antonie
Kinzlovi koupili od pí. Františky Fischerové dům
č. p. 687-I. v Benediktské ulici za 60.000 korun.
— Soukromnice pí. Jana Valová koupila od pana
Adolfa Ehrlícha dům č. p. 223 se zahradou v Bal-
bínově ulicí na Král. Vinohradech za 164.000 korun
— Majitel kupeckého závodu na Smíchově pa
Frant. Mareš s cholí Mečislavou koupil od ma-
jitele pekařského závodu p. Jana Dobiáše a chot
Kamený
Král
Václav
Kinzl
Fischer
Valová
Ehrlích
František
Mareš
Dobiáš
Slaný
Louny
Chorvatsko
Slavonie
Uhry
Bosna
Hercegovina
Halič
Bala
Vinohrady
Smíchov