1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 7. října 1913.
Praha
4
article
arannla večerní llaty
předplácí sa
V Praze v administrasi
sa měste
1k -
na čtvrt ista
s dvoji donáškou
an měsle
na čtvrt ista : . . 1 k esn
ve Eliálkách
na mésíe . . . 9 K 30
Poštou:
a měsle,
na čtvrt iati . . . K
s dvojí zásilkou
na měsín
na stvrtista : . k B
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Pošta
Praha
5
article
Hlas ze zemí alpských.
Hlas ze zemí alpských.
Osud blížící se podzimní kampaně říš-
ské rady způsobuje vážné starosti zvláště
politikům německým ze zemí alpských, kte-
ři nesou těžce trvající spory národní v ze-
mích českých. Jedním z nich jest poslane
říšský i zemský za Solnohrady dr. Artur
Stölzel.
I jej zajímají otázky čistě politické, s
tímto problémem souvislé, jež týkají se
parlamentarismu i autonomie, jak dosvěd-
čuje vedle čl. 14 i správní komise v našem
království, ale má za to, že problém sám
dá se léčiti či přesněji řečeno, že boji a zá-
pasům národnostním možno se vyhnouti—
budou-li se sledovati cíle hospodářské. Nej-
raději by viděl, kdyby všickni obyvatelé
této poloviny soustátí se seskupili kolen
praporu: vývoje hospodářského. Pocifuje
velmi živě, že ani přírodního bohatství, ani
pohotových sil se dosud nepoužilo tak pro-
nikavě, jako ve státech jiných, při čemž
mu tanulo na mysli zajistě Německo a jeho
úspěchy hospodářské, o něž se však tam
přičinila nemálo i vláda německá sama
doktor
Stölzel
Německo
6
article
U nás ovšem dosud stále ještě čekáme na
podobný, veliký hospodářský koncepta
vykonavatele jeho! A právě proto, že iv
této příčině zbývalo a zbývá mnoho si přáti
— a ne snad pro národnostní spory — vidí-
me, že se vzmáhá hnutí, které by rádo
urovnáním těchto zjednalo schůdnější pů-
du potřebám hospodářským v širokém slo-
va smyslu. Jest nepochybno, že mocenské
postavení státu spočívá na vývoji dušev-
ním i hmotném, a že totéž platí i o oby-
vatelstvu samotném, kteréž „to těž ee
nese, je-li nuceno činiti srov-
nání“, ať už náleží té či oné národnosti
Obchod, průmysl a živnosti konají přípravy
pro obnovu hospodářského vyrovnání
Uhrami a obchodních smluv s jinými státy
a právem domáhají se toho, aby zákono-
dárství a správa vnitřní jim umožnily plný
rozvoj. Stejně i zemědělství očekává po-
silu od státu i od země a dělnictvo hledá
práci, zaměstnání. Státní, zemští a ostatní
činovníci odkázáni jsou na stát a země,a
tyto — nemajíce dostatek prostředků —
nemohou dostáti mnohostranným nárokům.
Uhry
7
article
„To vše,“ volá Stölzel, „jak sanace stá-
tu a zemí, tak zmodernisování našeho zá-
konodárství a správy ve všech oborech
toť jsou důvody, aby se uzavřelo národnost-
ní příměří a aby jak vláda, tak sbory zá-
konodárné společně se věnovaly činnosti
hospodářské. Obyvatelstvo si přeje věcné
kritiky správy ne proti státu, ale ve pro-
spěch státu.
Poslanec za Solnohrady tedy vidí spas-
né východisko v příměří národnostním, ve
zvýšené hospodářské činnosti a v dokona-
lejší správě státní.
Vážíme si poslance Stölzla, a ve mno
hém, co vyslovil, mohli bychom s ním
souhlasiti; avšak nemůžeme neupozornit
ho, že jest na omylu, má-li za to, že národ-
nostní spory jsou hlavní, ne-li jedinou pří-
činou hospodářské tísně a zaostalosti a že
bychom jinak se těšili snad již dávno ho-
spodářskému rozkvětu i dokonalému záko-
nodárství a dokonalé správě státní. V Sol-
nohradech, pravda, znají národnostní spory
jen z doslechů, a proto by ani nepřekvapo-
valo příliš jednostranné pojímání otázek
národnostních vůbec. Národnostní spory
jako spory sociální jsou nezbytným takřka
průvodcem jak záležitostí hospodářských,
tak nedokonalosti zákonodárství a správy
vnitřní.
Nadržuje-li zákonodárství i správa
státní ve státu mnohonárodním pouze ně-
kterému národu — příkladů jest na blízku
i v dáli hojnost — a snaží-li se i prospěchy
hospodářské jednostranně soustřediti na
určité, ať územní, ať národní obvody, nebo
vždy na některé vrstvy obyvatelské, vždy
to vede jak ke třenicím národním, tak so-
ciálním. Čím vyvinutější a pokročilejší jest
obyvatelstvo toho kterého státu, tím jsou
spory a třenice uvědomělejší a tím naléha-
věji jest třeba národní a sociální spravedl-
nosti!
Stölzel
Stölzl
8
article
Jsou-li právě u nás v Čechách národ-
nostní třenice ostřejší, jest to především
dokladem, že obyvatelstvo jest pokročilejší
a národnostně uvědomělejší, a stát, chce-li
všestranně prospívati, musí své zřízencea
činovníky navykati absurdní úctě a šetrno-
sti k oběma národnostem, jinak jest to též
dokladem, že obyvatelstvo jest si plně vě-
domo jak mravných, tak hmotných ústrků,
jež jest mu nésti, je-li tomu jinak.
V alpských zemích jako u nás na se-
verozápadě trpíme také přepjatou snahou:
koncentrovati všeliké hospodářské pro-
spěchy ve velkoměstě na Dunaji, čímž trpí
i země, i obce, i obyvatelstvo, a zakrňuje
pod tíží břemen, jež jest mu něsti, anib
utíká se svými závody pod rozpoznanou
ochrannou střechu.
Příměří národnostní v Čechách, jež
tane poslanci Stölzlovi na mysli jako něco,
co se dá odloučiti od obyvatelských zájmů
duševních i hmotných — tudíž i od otá-
zek hospodářských, zákonodárných a
správných — jest více méně jenom jiným
označením toho, čemu se před lety říkal
zatlačení národnostních otázek — na ve-
dlejší koleje. Podařilo-li se to, nemusíme
ani říkati.
Rozumí-li však solnohradský zástupce
národnost. příměřím nezbytnou již šetrnost
k zájmům obou národů v Čechách a bude-
li jí dbáno ve všech oborech správy veřejné
pak tu bude zajisté méně národnostních
třenic, ale úsilí za docílením plného roz
voje hospodářského nemusí býti o nic
úspěšnější — potrvá-li se na koncentrování
všemožných hmotných výhod jen na určitá
místa neb na určité vrstvy společenské
uvnitř a zůstane-li na venek politika ho-
spodářská pouhou popelkou vedle — tak
zvané politiky „vysoké“
Stölzl
Čechy
Dunaj
9
article
Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské
Vzájemná napjatost býv. spojenců.
Z Bělehradu, 6. října. (K. k.) Dle srb-
ských novin Turecko i Bulharsko prováději
mobilisační opatření ve velkých rozměrech
a s největší rychlostí. Řecko a t ake
Srbsko byly nuceny učiniti vhodná proti-
opatření, aby se zabezpečily proti všem
eventualitám. Zostření v poměru mezi Ture-
ckem a Řeckem budí čím dál větší obavy.
Makedonští uprchlíci v Bulharsku.
Ze Sofije, 6. října. (Ag. Tel. Bulg.) Ná-
sledkem albanského povstání a jeho krva-
vého potlačování Srby, které se jeví ve
všeobecném vraždění bulharského a alban-
ského obyvatelstva, zejména v kraji kalkán-
delském, gostivarském a gorském, přicházei
Srba
Bělehrad
Turecko
Bulharsko
Řecko
Srbsko
10
article
na bulharské územi z těchto krajin zástupy
Bulharů, kteří útěkem do hor unikli smrti.
Uprchlíci vypravují, že jejich domov leží
nyní v sutinách.
Řecko varuje Srbsko před nenadálými přího-
dami-
M. Z Kolína n. R., 6. října. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Bělehradské depeše, zaslané do
Londýna zmiňují se o velkých obavách ve
vládních kruzích srbských z řecko-tureckých
styků. Řecko nabádalo srbskou vládu, aby se
měla na pozoru a byla připravena na vše-
možné případy. Proto poslána posledně mo-
bilisovaná třída srbského vojska na bulharské
hranice.
Naproti tomu ubezpečuje berlínská de-
peše „Kölnísche Ztgu.“, že dosud nestalo se
nic, čím by mírové vyjédnávání mohlo býti
zmařeno. Poloúřadní list soudi, že vyjednávání
bude trvali hodně dlouho, ale konečně pře
jen povede k míru.
Isa Boljetinac v mocí Srbů?
Z Bělehradu, 6. října. Albanský vůdce
Isa Boljetinac byl přistižen Srby v Komjenu.
kde onemocněl. Až se pozdraví, bude posta-
ven před vojenský soud a jeho statky budou
zkonfiskovány.
K rěckému atentátu na úřadní dům.
Ze Rěky, 6. října. Policié zjednala si prý
bezpečné zprávy o tom, že nedávný pumový
útok na vládní palác spáchán byl členem spol-
ku „GiovanniFlume“. Záhy dojde k sensačním
zatčením.
Turecko sbání lodí a námořníky.
Z Londýna, 6. října. (K. k.) („Reuter.“
V depeších, došlých do Londýna, sděluje se.
že veliteli pověstného křižáku „Hamidije“
Reufovi, jedoucímu z Cařihradu do Říma
Londýna, uloženo, aby zakoupil vojenské lodí
a najímal důstojníky a mužstvo k sesílení oto-
manského námořnictva.
Bulhar
peš
Srba
Řecko
Srbsko
Kolín
Londýn
Bělehrad
Turecko
Cařihrad
Řím
Kölnísche Ztg
Isa Boljetinac
Reuter
Isa Boljetinac
Komjen
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Němci v Čechách o Friedjungově návrhu.
Také německé veřejné mínění v kraji
pokud v důležitější zřetel přichází, odmítá
Friedjungův nápad s rozhodčím soudem uni-
versitním o vyrovnacích předlohách jedno-
myslně a dosti posměšně, I nejmírnější posu-
dek čte se dost satyricky. „Nyrdböhm. Tag-
blatt“ píše na příklad, že NNěmci v Čechách
Friedjungův návrh jako dobře míněný, ale ne-
uskutečnitelný odložili k oněm radám, jichž
se jim už hojně dostalo. Budou prý panu
Friedjungovi vděční, prostuduje-li poměryv
Čechách poněkud důkladněji, než to — jak se
zdá — dosud dělal, a potom jim svými schop-
nostmi hleděl prospěti. Domnívá-li se pak.
že nemá zapotřebí žádných bedlivějších studií
o českých poměrech, je mu děčínský list tou
radou, aby se obmezil na ony s pe-
cialní odbory, které až dosu
s tak velikým úspěchem pěls tov al
Němec
Friedjungův
Friedjung
Čechy
NNěmec
13
article
Známý divoch posl. Zenker, jejž přes
všechnu nenávist německonacionálních po-
slanců „Reichenb. Ztg.“ stále na úvodním mí-
stě hesti, táže se Friedjunga, kdo má dosa-
zovati jeho rozhodčí soud a jej zmocniti k je-
ho funkci; jestliže koruna, potom to nebude
žádný rozhodčí soud, nýbrž nástroj absolu-
tismu. Také národově nemají k tomu, práv-
nicky mluveno, povolané zástupce. Zemský
sněm jest rozpuštěn a bývalí zemští poslanei
nejsou ničím více než důvěrníky obou národů
a nemají žádného státoprávního titulu, aby
jmenem svých národů udíleli rozhodčím sou-
dům plné moci. Ano, kdyby prý býval prove-
den Řingelhahnův projekt, pak by se prý
mohlo říci aspoň: Tento německý zemský
sněm v Čechách jest fakticky projevem vůle
všeho německého lidu v Čechách. Kde by však
tento „německý zemský sněm“ nabral stá to-
právního titulu ke zmocňování rozhod-
čího soudu o vyrovnání v Čechách, tímsi
posl. Zenker hlavu neláme. Jinak soudí, že
česko-německou otázku nelze řešiti žádným
rozhodčím soudem, právě tak jako nebylo
možno řešiti tak válku mezi Ruskem a Japon-
skem o nadvládu v Tichém moři. Také Zenker
ostatně končí, že než zahalený oktroj Fried-
jungův raději přímý oktroj. Tak jako kdyby
bylo nějaké nebezpečí, že se stane pokus k
jeho provádění. Vůbec se zdá, že tu proveden
byl zas jednou kousek osobní reklamy pro
autora nápadu, jenž beztoho ubral už přes-
příliš místa užitečnějším věcem ve veřejném
řetřesu.
Zenker
Friedjung
Řingelhahnův
Fried
Čechy
Rusko
Tichý moře
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Ze zemských sněmů.
Z šestí zemských sněmů, svolaných ku
podzimnímu zasedání, pracují, jak obyčejně.
klidně sněmy solnohradský a vorarl-
berský. Sněm gorický měl dosudl jen
schůze formální a volby výborů, jež vykonány
také klidně. Ve sněmu dolnorako u-
ském, jenž zasedá sotva jednou týdně, ob-
vyklé hádky a nadávky mezi křesťanskými
sociály a sociálními demokraty přijdou na
řadu teprve v posledních schůzích. Hlučné je
letošní zasedání sněmu kraňského, ve
kterém liberální poslanci ostře útočí na kle-
rikální hospodářství v zemském výboru a v
celé zemi, ale marně, poněvadž klerikální
většína šmahem schvaluje všechny návrhy
klerikální a dr. Šusteršíč jako předseda-
jící zemský hejtman neustává rozdávati důtky
nespokojeným liberálům. Posl. Rybnik ar
byl v sobotní schůzi vyloučen už podruhé,
tentokrát na tři schůze proto, že klerikální
hospodářství v zemi nazval bankrotář-
ským. Po dlouhé schůzi, trvající až přes půl-
noc, byl vyřízen zemský rozpočet, jenž při
potřebě 6.7 milionů korun vykazuje asi 4.5 mi-
lionu deficitu.
doktor
Šusteršíč
Posl
RakouskoUhersko
Rybnik
15
article
Nejhůř se vede sněmu tyrolskému.
Na jednacím pořadu je tam změna volebního
řádu. Sněmu byla předložena osnova, vypra-
covaná křesťanskými sociály a klerikály, jež
však narazila na odpor německých liberálů,
kteří proti ní podali asi 70 pilných návrhů a
tím projednání reformy zatím zmařili. Kleri-
kálové dali se do vyjednávání a učinili libe-
rálům leckteré ústupky; ale poněvadž i po-
tem trvali na tom, aby o volbě ve venkov-
ských obcích a menších městech rozhodovala
jen poměrná a ne nadpoloviční většina hlasů
a také v některých jiných bodech setrvali na
svém původním návrhu, vyjednávání přeru-
šeno a tím také sněm ochromen. Ne-
najde-li se v nejbližších dnech cesta ke kom-
promisu, bude tyrolský sněm zas odročen
nebo snad rozpuštěn.
Též ve Štyrsku vyjednávání mezi Něme
a Slovinci nevedlo dosud k cíli. Klerikálně-
slovinský klub zaslal po své mariborské po-
radě Němcům minimum svých požadavků, ale
Němci i tato jich přání prohlásilí za nepřija-
telná. Tu sestavíl sám místodržitel hr. Clary
kompromisní návrh a zaslal jej oběma tábo-
rům, aby se o něm vyslovily. Němci již odpo-
věděli, že by s návrhem místodržitelovým sou-
hlasili; odpověď slovinská však dosud nedo-
šla. Vzhledem k tomu, že říšská rada se sejde
již 21. října, musí slovinská odpověď přijíti
v nejbližší době, má-li se štyrský sněm sejíti
ještě před ríšskou radou. Až Slovinci odpo-
v drobněm prodejle
ranuí átsle a vobě . za s
večerní
za s
Ve filiálkách na venkově
ranní cislo
io
vočorní
inseráty
platí se hotové uspřee
Předplaesní s inserty přijia
administrace v Hlarianské ul., 3
Tam nacházejí se tát
redakce, tiskárns a sxpedle
„Národnicb Listá-
Rukopssy se navrarei
Němec
Claro
Slovinec
Národnicb
Hlarianský ulice
16
article
vědí, ať kladně, neb záporně, bude prý po-
drobně uveřejněn celý obsah nynějšího štyr-
ského vyjednávání.
Akce bar. Skerletze.
V řešení chorvatské krise stal se opět ma-
ličký krůček ku předu. Zatímný správce vnitř-
ní politiky chorvatské, Aurel Fodroczy
jmenován právě skutečným odborovým před-
nostou vnitra v chorvatské vládě a mimo to
jmenováno někořik nových vrchních županů.
Jak odb. předn. Fodroczy, tak i noví vrchní
župani jsou úřadníci, kteří politicky dosud
byli málo angažováni a proto není proti nim
v Chorvatsku odporu. Bar. Skerlecz, jenž se
vyhojíl i po nejnovější operaci, vrátí se v brz-
ku zas do Záhřeba a bude pokračovati v do-
hodovací akči se stranami.
Arcibiskup Stadler nebyl potrestán.
Bosenská vláda, vyšetřivši případ pravo-
slavné Srbky, Jiřiny Pavlovičovy, od-
soudila sarajevského katolického faráře
Predmerského k 300 K pokuty, že ne-
zákonně přijal Pavlovičovu to církve kato-
lické; samotnou Jiřinu Pavlovičovuk
20 K pokuty, že neohlásila své přestoupení
politickému úřadu a představenou kláštera.
v němž se Pavlovičova zdržovala, k 10 K po-
kuty, ježto neohlásila policii svého hosta. Po-
něvadž přechod Pavlovičovy ke katolictví ne-
byl proveden dle platného zákona, budou
úřady — praví se dále v rozsudku — poklá-
dati Pavlovičovu za příslušnici pravoslavné
církve.
O arcibiskupu Stadlerovi, který fa-
ráři Předmerskému nařídil, aby Pavlovičovu
do církve katolické přijal, není ve vyhlášee
politického úřadu ani zmínky. „Srp. Riječ“.
zaznamenávajíc toto Šalomounské rozhodnutí
bosenské vlády, praví, že Srbové se jim ne-
spokojí a budou žádati, aby i Stadler dostal
svůj díl, jinak by nemohli věřiti, že v Bosně
jsou si všichni občané rovni před zákonem.
Fodrocza
Skerlecz
Stadler
Srbka
Pavlovičův
Jiřina
Srp
Srba
Chorvatsko
Záhřeb
Boseň
17
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Generál Radko Dimitriev vyslancem v Pe-
trohradě.
Nový bulharský vyslanec, gen. Radko Di-
mitriev, přibyl do Petrohradu a hned měl roz-
mluvu s redaktorem „Nového Vremene“, je-
muž pravil-
„Jak víte, nejsem diplomat, a když nabídlli
mi obtížný a zodpovědný úřad představitele
Bulharska v Petrohradě, octl jsem se na roz-
pacích. Ukázali mi na ten vážný moment.
který prožívá má vlast, a na nevyhnutel-
nost. aby byl zjednán nejpřátel-
štějši poměr k Rusku. Podrobil jsem
se, ale podotýkám, že žádného jiného diplo-
matského místa bych nepřijal, ale v Rusku
jsem byl vychován, v Rusku jsem ztrávil mno-
ho let, zamiloval jsem si vaši vlast a cítím se
mezi vámi jako doma. Myslím, že tyto city
značně mi pomohou, abych dostál své úloze.
kterouž je zblížení dvou přátelských států.“
„V poslední době, bohužel, jeví se zdev
Rusku jakási nedůvěra k Bulharsku, pozoruje
se snad i ochlazení, ale věřte, že není žád-
ných příčin k tomu. Mojí úlohou hlavně bude
rozptýliti každé nedorozumění mezi námi a
vámi, a o to se budu zasazovatí celým srdcem
Bulharsko prožilo velmi krušné zkouškya
nyní se naše péče nese k tomu, abychom vy-
léčili své rány, abychom svobodně vydechli
začali nový život.
Na otázku, myslí-li Bulharsko na odvetu,
vyslanec odpověděl:
„Někteří naši politikové snad chovají tu
myšlenku, ale vládnoucí kruhy na odvetu ne-
myslí a všechno úsilí obraceji k tomu, aby ze-
Dimitriev
mitriev
Petrohrad
Nový Vremen
Bulharsko
Rusko
19
article
Pařížští Slované.
Pařížští Slované.
V Paříži, 27. září.
Ti, kdož přicházejí k delšímu pobytu do
Paříže — a naše akademická mládež je tov
první řadě — nepřicházejí zde do styku jen
s kulturou francouzskou a s francouzským
světem. Ve zdejší mezinárodní společnosti
se sejde člověk a seznámí letmo nebo zcela
přátelsky s příslušníky všech národů. Je to
jeden z milých požitků každého a zejména to-
hoto velkého města, ona vzájemná výměna
znalostí zemí a lidí, a zde přímo, jsou-li Fran-
couzi vůči cizincům značně reservovaní a ně-
kdy nedůvěřiví, ač ovšem není v tom ani stínu
oné ocelové studenosti Angličanův, stává se
nezřídka, že styky s upřímnými Američany
nebo jinými cizinci nabudou více spontanno-
sti a jsou více přátelské než právě ony sty-
ky, jichž jsme sem vlastně vyjeli hledat a
jichž není vždy tak snadno dosáhnouti. Avšak
nikdy nejde o seznámení a vzájemné pocho-
pení dražší našemu srdci nežli jsou setkání s
zdejší slovanské společnosti, nežli jsou naše
přátelství slovanská.
Praha není nejzápadnějším hlavním mě-
zem slovanským; tím jest už ode dávna Paříž.
a jsou-li Praha a Bělehrad, Moskva a Var-
šava a Sofija hlavními městy jednotlivých slo-
vanských národů, jest Paříž hlavním městem
celého slovanského světa. Ze strašlivého roku
1870 psal Victor Hugo své bolestně provolání
k Němcům a pravil „Paříž nenáleží jenom
nám. Pařiž náleží vám zrovna tak jako nám.
Slovan
Fran
Angličanův
Američan
Hugo
Němec
Paříž
Praha
Bělehrad
Moskva
Vara
20
article
Berlín. Vídeň, Drážďany. Mnichov, Štutgart
jsou vaše hlavní města; Paříž jest vaše stře-
disko. V Paříži člověk cítí tlouci srdce Evro-
py.“ Nemohou býti tato krásná slova řečena
stejným právem s obměnou i nám a neplati
snad v plnějším ještě smyslu pro nás?
Není slovanské země, která by sem ne-
vysílala svých příslušníků, která by zde ne-
měla své kolonie. V historii těchto zájezdů
a těchto slovanských osad jest kus kulturních
i politických dějin Slovanstva. S jakými cíty
a za jakými cíli dály se a dějí všechny od-
jezdy sem z našich zemí. Ať už nejrůznější
pohnutky je diktovaly, jedna věc jim byla zá-
kladním podnětem: ona naprostá a bezpečná
důvěra v Paříž.
„Paříž jest jediné nesmírné pohostinství.
psal Viktor Hugo v uvedeném listě a těmi ně-
kolika slovy řekl výmluvně, čím je toto mě-
sto světu. Nás Slovany vždycky přijímalo, jak
žádné jiné město nedovedlo nikdy. Ať to
byly slavnostní návštěvy vlád a měst, ať to
byly smutné útěky do samot a bezpečí, Paříž
měla vždycky pro ty, kteří přicházeli, účast.
ač někdy hlučnou, jindy reservovanou. Ovšem
náš poměr ke Francii byl jiný, než kterých-
koliv blízkých sousedů. Ode dávna ji pojívala
k slovanskému světu přátelská spojenectví
proti společnému nebezpečí. Ve vzájemné sty-
ky se zde nemísila a nekalila jich ani politi-
cká ani hospodářská řevnivost. Nebylo zde
instinktivného odporu racového, naopak právě
v tomto směru mezi největšími a kulturně nej-
vyspělejšími národy slovanskými a Francouzi
jest jakási vagní příbuznost povah a cítů, ja-
kýsi společný idealismus a některé rysy, jež
si navzájem odpovídají. To vše podmiňovalo
příznivě sbližování a budovalo pouta přátel-
ství, sesilované s obou stran novými a nový-
mi podněty dohod a společné práce.
Hugo
Slovan
Francouz
Berlín
Vídeň
Drážďany
Mnichov
Štutgart
Paříž
Evra
Francie
21
article
Nejvtěší část slovanských kolonií zavedly
sem ovšem důvody politické. A je-li značný
počet těch, pro jichž odjezd do Paříže roz-
hodla jen touha, zúčastniti se hospodářsky na
tomto vynikajícím tržišti světovém, mohou za-
jímati tito obchodníci a řemeslníci jen stati-
stika a národního hospodáře. Skupina však
oněch Slovanů, kteři sem šlí z oddánosti k nej-
světějším statkům lidstva a vedení jsouce tou-
hou přímo se zúčastniti budování velké svě-
tové kultury, jež zde se tvoří, nebo zde se
připraviti na úkoly, za něž převzali zodpo-
vědnost ve svých domovech, jest jistě nejzají
mavější. Ze všech zemí našich přichází sem
tato slovanská inteligence. Buď jen ke krát-
kému pobytu jednoho nebo dvou studijních
let, nebo na dlouhou dobu. A zde vyrůstá a
projektuje se v tolika případech nová slovan-
ská budoucnost. Každý národ pro sebe zde
vybírá a voli, co nejlépe může zajistiti úspě-
chy jeho práce doma. Odtud vycházejí slo-
vanští politikové, zde se vzdělávají ti, kdož
jsou jednou pověřeni organisací kulturního ži-
vota ve své zemi na východě Evropy. Francie
jim dává ráda a s pohostinnou nezištností ve-
škeru možnost, vytříbiti své ideje, vychovati
se v mužnost práce a boje, naplniti svou duši
velkými myšlenkami svobody, roznítiti její
touhu po nejušiechtilejším snažení lidstva
síliti její důvěru v dobrou budoucnost vlasti.
Paříž
Evropa
kulturní ž
22
article
Zde na pařížské dlažbě možno nerušeně
sníti o svém domově — a kolik z našich nej-
větších geniů slovanských zde nacházelo pro
své vznešené sny nejvlidnější prostředí a nej-
lahodnější atmosféru — a zde možno rozváž-
nou prací a obezřetnou vytrvalostí připravo-
vati nové cesty a nové výboje slovanského
světa. Nejde o nějakou idealistní nemožnost
všeslovanského sbratření. Jsme národové tak
různí i povahou i zklamáními a nadějemi i po-
litickými a hospodářskými zájmy. Máme své
lásky a nenávisti, jež nutno respektovati a
chápati. Máme své žárlivosti a svá sobectví
a máme všechny slabosti lidí, jež se tolikrát
projevují v našich jednáních a stycích. Nebu-
deme a nemúžeme býti nikdy jednotným cel-
kem, můžeme však každý dle své sily a svých
schopností působiti k vytvoření velké slovan-
ské kultury, již snad některá budoucnost uloží
světu.
Pro nás, kteří přicházíme do Paříže, jest
z nejvzácnějších darů tohoto města možnost
prožívati, promysliti a procítiti zde svoje slo-
vanství. Tady na cizí půdě v odloučení od do-
mova lze pod jiným zorným úhlem vidětí
vlastní národ i ostatní Slovanstvo, tady možno
lépe než kde jinde hodnotiti lidi i skutky jejich.
Je pravda někdy tylo styky a tato přemýšlen
zabolí a rozesmutní, ale kolikrát jsou za to
radostí a štěstím! Jakým velikým ziskem se
stávají na příklad naše setkání s Ruskem, naše
poznávání onoho velkého světa slovanského.
mezi nímž a námi styky jsou nejuvědomělejš
a nejpřátelštější. A možno říci, že Paříž nám
nejen dává poznávati největší moderní kul-
luru, nýbrž uvědomuje nám naše povinnosti
k největší kultuře slovanské, i pro nás rodné
kultuře ruské.
Paříž
Rusko
23
article
Slovanské kolonie pařížské pracují každá
samostatně ve svých vlastních zájmech. Jde
jim jednak o to, opatřiti zde své příslušníky
v jejich osvětových potřebách, jednak uhájit
zde pro svůj národ čestné a výhodné místo
činností propagační, články a zprávami novi-
nářskými, přednáškami a tisíci jinými prostřed-
ky, jimiž lze tady v tomlo užitečném směru
pracovati. Před několika lety vznikla však
myšlenka sdružení Irancouzsko-všeslovanského
a při pařížské universitě byl založen student-
ský spolek Asseciation franco-slave. Avšak ne-
zůstalo jen při studentském sdružení. I se
strany francouzské i se strany slovanské dobrá
myšlenka záhy získávala půdy mezi nestudent-
skou intelligencí a dneska se znenáhla mění
Associace v jakýsi francouzsko-slovanský
klub, sdružujíc nejvýznačnější slavisty a přá-
tele Slovanstva z Francouzů a s druhé strany
slovanskou intelligenci zde sídlící. Ovšem že
studentstvo zůstává stále nejpočetnější sou-
částí členstva.
Nemůže býti pochybnosti, že spolek toho
druhu jest v mnoha směrech převelikého vý-
znamu pro nás Slovany. Jím získáváme vý-
znamné tribuny, v níž lze před vybraným a
intelligentním obecenstvem projednávati velké
otázky aktuální našich slovanských vlastí, jim
otevírá se nám celá řada propagačních cest ve
věcech slovanských a jim dostává se námv
množství osobních styků vzácné a výhodné pří-
ležitosti šířiti vědomí o našich domovech. Jde
zde v první řadě o informace Francie, ale jde
tady rovněž o vzějemně informace mezí Slo-
vany, a nemůže býti pochybnosti, že právě
tomto směru jest činnost Associace nepopíra-
telným ziskem, neboť ona slovanská přátelství
mezi lidmi, kteří budou v manoha připadech
zaujímati význačná postavení ve svých via-
stech, nemohou nabýti dobrým základem dal-
ších styků.
Francouz
Francie
Irancouzský
Asseciation
24
article
Pro nás Čechy jest Associace vlastně vět-
šího významu než pro druhě Slovany. Ti zde
mají svá státní a konsulární zastoupení, své
tiskové kanceláře, své honorované zástupce a
své politické pracovníky, kdežto my Češi jsme
zde odkázáni pouze na nějaké ochotnické
služby. Zásluhou všech oddaných a milých
spolupracovníků, jež vždy nacházím v naší
kolonii, co jsem pověřen vzácným úkolem býti
zástupcem Čechů ve výboru spolku, mohli
jsme se odvážiti pod záštitou Associace pro-
pagačních podníků pro českou věc nejen ve
větších rozměrech, ale také s dobrým úspě-
chem, než se stávalo kdy dříve.
Jedná se však o to, zda Association
Iranco-slave najde nejen zde, ale také ve slo-
vanských zemích dosti podpory, aby mohla se
definitivně instalovati ve své bohatší a vý-
značnější formě, Je to i v našem zájmu, ne-
boť nemůžeme si přáti pro tu dobu nic lep-
šího a významnějšího. Od svého založení čítá
spolek několik Čechů mezi své členy přispí-
vající a od posledního období má mezi svými
zakládajícími členy p. dra. Kramáře. Jest
možno doufati ve víc? Snad město Praha bude
první ze slovanských hlavních měst, jež od-
poví kladně na vyzvání, jež se k nim připra-
vuje, aby se stávala podporovateli spolku
s určitým ročním příspěvkem a tím zaručila
mu jakousi existenční rentu. V připravova-
ném programu příští saisony, v níž my Češi
budeme — doufejme — opět závodit s Rusy
počtem o prvenství, jest na Čechy hojně pa-
matováno a Associace, tato naše milá slo-
vanská starost zdejší, si zaslouží onu pozor-
nost s české strany.
Čecho
Čech
Associace
Rus
Praha
Čechy
Slovan
Association Iranco