ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 71759ab0-8f19-11dd-8373-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 53, person 48, org 9, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 7. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 275.
4 article
arannla večerní llaty předplácí sa V Praze v administrasi sa měste 1k - na čtvrt ista s dvoji donáškou an měsle na čtvrt ista : . . 1 k esn ve Eliálkách na mésíe . . . 9 K 30 Poštou: a měsle, na čtvrt iati . . . K s dvojí zásilkou na měsín na stvrtista : . k B Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Pošta Praha
5 article Hlas ze zemí alpských.
Hlas ze zemí alpských. Osud blížící se podzimní kampaně říš- ské rady způsobuje vážné starosti zvláště politikům německým ze zemí alpských, kte- ři nesou těžce trvající spory národní v ze- mích českých. Jedním z nich jest poslane říšský i zemský za Solnohrady dr. Artur Stölzel. I jej zajímají otázky čistě politické, s tímto problémem souvislé, jež týkají se parlamentarismu i autonomie, jak dosvěd- čuje vedle čl. 14 i správní komise v našem království, ale má za to, že problém sám dá se léčiti či přesněji řečeno, že boji a zá- pasům národnostním možno se vyhnouti— budou-li se sledovati cíle hospodářské. Nej- raději by viděl, kdyby všickni obyvatelé této poloviny soustátí se seskupili kolen praporu: vývoje hospodářského. Pocifuje velmi živě, že ani přírodního bohatství, ani pohotových sil se dosud nepoužilo tak pro- nikavě, jako ve státech jiných, při čemž mu tanulo na mysli zajistě Německo a jeho úspěchy hospodářské, o něž se však tam přičinila nemálo i vláda německá sama
doktor Stölzel Německo
6 article
U nás ovšem dosud stále ještě čekáme na podobný, veliký hospodářský koncepta vykonavatele jeho! A právě proto, že iv této příčině zbývalo a zbývá mnoho si přáti — a ne snad pro národnostní spory — vidí- me, že se vzmáhá hnutí, které by rádo urovnáním těchto zjednalo schůdnější pů- du potřebám hospodářským v širokém slo- va smyslu. Jest nepochybno, že mocenské postavení státu spočívá na vývoji dušev- ním i hmotném, a že totéž platí i o oby- vatelstvu samotném, kteréž „to těž ee nese, je-li nuceno činiti srov- nání“, ať už náleží té či oné národnosti Obchod, průmysl a živnosti konají přípravy pro obnovu hospodářského vyrovnání Uhrami a obchodních smluv s jinými státy a právem domáhají se toho, aby zákono- dárství a správa vnitřní jim umožnily plný rozvoj. Stejně i zemědělství očekává po- silu od státu i od země a dělnictvo hledá práci, zaměstnání. Státní, zemští a ostatní činovníci odkázáni jsou na stát a země,a tyto — nemajíce dostatek prostředků — nemohou dostáti mnohostranným nárokům.
Uhry
7 article
„To vše,“ volá Stölzel, „jak sanace stá- tu a zemí, tak zmodernisování našeho zá- konodárství a správy ve všech oborech toť jsou důvody, aby se uzavřelo národnost- ní příměří a aby jak vláda, tak sbory zá- konodárné společně se věnovaly činnosti hospodářské. Obyvatelstvo si přeje věcné kritiky správy ne proti státu, ale ve pro- spěch státu. Poslanec za Solnohrady tedy vidí spas- né východisko v příměří národnostním, ve zvýšené hospodářské činnosti a v dokona- lejší správě státní. Vážíme si poslance Stölzla, a ve mno hém, co vyslovil, mohli bychom s ním souhlasiti; avšak nemůžeme neupozornit ho, že jest na omylu, má-li za to, že národ- nostní spory jsou hlavní, ne-li jedinou pří- činou hospodářské tísně a zaostalosti a že bychom jinak se těšili snad již dávno ho- spodářskému rozkvětu i dokonalému záko- nodárství a dokonalé správě státní. V Sol- nohradech, pravda, znají národnostní spory jen z doslechů, a proto by ani nepřekvapo- valo příliš jednostranné pojímání otázek národnostních vůbec. Národnostní spory jako spory sociální jsou nezbytným takřka průvodcem jak záležitostí hospodářských, tak nedokonalosti zákonodárství a správy vnitřní. Nadržuje-li zákonodárství i správa státní ve státu mnohonárodním pouze ně- kterému národu — příkladů jest na blízku i v dáli hojnost — a snaží-li se i prospěchy hospodářské jednostranně soustřediti na určité, ať územní, ať národní obvody, nebo vždy na některé vrstvy obyvatelské, vždy to vede jak ke třenicím národním, tak so- ciálním. Čím vyvinutější a pokročilejší jest obyvatelstvo toho kterého státu, tím jsou spory a třenice uvědomělejší a tím naléha- věji jest třeba národní a sociální spravedl- nosti!
Stölzel Stölzl
8 article
Jsou-li právě u nás v Čechách národ- nostní třenice ostřejší, jest to především dokladem, že obyvatelstvo jest pokročilejší a národnostně uvědomělejší, a stát, chce-li všestranně prospívati, musí své zřízencea činovníky navykati absurdní úctě a šetrno- sti k oběma národnostem, jinak jest to též dokladem, že obyvatelstvo jest si plně vě- domo jak mravných, tak hmotných ústrků, jež jest mu nésti, je-li tomu jinak. V alpských zemích jako u nás na se- verozápadě trpíme také přepjatou snahou: koncentrovati všeliké hospodářské pro- spěchy ve velkoměstě na Dunaji, čímž trpí i země, i obce, i obyvatelstvo, a zakrňuje pod tíží břemen, jež jest mu něsti, anib utíká se svými závody pod rozpoznanou ochrannou střechu. Příměří národnostní v Čechách, jež tane poslanci Stölzlovi na mysli jako něco, co se dá odloučiti od obyvatelských zájmů duševních i hmotných — tudíž i od otá- zek hospodářských, zákonodárných a správných — jest více méně jenom jiným označením toho, čemu se před lety říkal zatlačení národnostních otázek — na ve- dlejší koleje. Podařilo-li se to, nemusíme ani říkati. Rozumí-li však solnohradský zástupce národnost. příměřím nezbytnou již šetrnost k zájmům obou národů v Čechách a bude- li jí dbáno ve všech oborech správy veřejné pak tu bude zajisté méně národnostních třenic, ale úsilí za docílením plného roz voje hospodářského nemusí býti o nic úspěšnější — potrvá-li se na koncentrování všemožných hmotných výhod jen na určitá místa neb na určité vrstvy společenské uvnitř a zůstane-li na venek politika ho- spodářská pouhou popelkou vedle — tak zvané politiky „vysoké“
Stölzl Čechy Dunaj
9 article Nebezpečí třetí války balkánské
Nebezpečí třetí války balkánské Vzájemná napjatost býv. spojenců. Z Bělehradu, 6. října. (K. k.) Dle srb- ských novin Turecko i Bulharsko prováději mobilisační opatření ve velkých rozměrech a s největší rychlostí. Řecko a t ake Srbsko byly nuceny učiniti vhodná proti- opatření, aby se zabezpečily proti všem eventualitám. Zostření v poměru mezi Ture- ckem a Řeckem budí čím dál větší obavy. Makedonští uprchlíci v Bulharsku. Ze Sofije, 6. října. (Ag. Tel. Bulg.) Ná- sledkem albanského povstání a jeho krva- vého potlačování Srby, které se jeví ve všeobecném vraždění bulharského a alban- ského obyvatelstva, zejména v kraji kalkán- delském, gostivarském a gorském, přicházei
Srba Bělehrad Turecko Bulharsko Řecko Srbsko
10 article
na bulharské územi z těchto krajin zástupy Bulharů, kteří útěkem do hor unikli smrti. Uprchlíci vypravují, že jejich domov leží nyní v sutinách. Řecko varuje Srbsko před nenadálými přího- dami- M. Z Kolína n. R., 6. října. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Bělehradské depeše, zaslané do Londýna zmiňují se o velkých obavách ve vládních kruzích srbských z řecko-tureckých styků. Řecko nabádalo srbskou vládu, aby se měla na pozoru a byla připravena na vše- možné případy. Proto poslána posledně mo- bilisovaná třída srbského vojska na bulharské hranice. Naproti tomu ubezpečuje berlínská de- peše „Kölnísche Ztgu.“, že dosud nestalo se nic, čím by mírové vyjédnávání mohlo býti zmařeno. Poloúřadní list soudi, že vyjednávání bude trvali hodně dlouho, ale konečně pře jen povede k míru. Isa Boljetinac v mocí Srbů? Z Bělehradu, 6. října. Albanský vůdce Isa Boljetinac byl přistižen Srby v Komjenu. kde onemocněl. Až se pozdraví, bude posta- ven před vojenský soud a jeho statky budou zkonfiskovány. K rěckému atentátu na úřadní dům. Ze Rěky, 6. října. Policié zjednala si prý bezpečné zprávy o tom, že nedávný pumový útok na vládní palác spáchán byl členem spol- ku „GiovanniFlume“. Záhy dojde k sensačním zatčením. Turecko sbání lodí a námořníky. Z Londýna, 6. října. (K. k.) („Reuter.“ V depeších, došlých do Londýna, sděluje se. že veliteli pověstného křižáku „Hamidije“ Reufovi, jedoucímu z Cařihradu do Říma Londýna, uloženo, aby zakoupil vojenské lodí a najímal důstojníky a mužstvo k sesílení oto- manského námořnictva.
Bulhar peš Srba Řecko Srbsko Kolín Londýn Bělehrad Turecko Cařihrad Řím Kölnísche Ztg Isa Boljetinac Reuter Isa Boljetinac Komjen
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Němci v Čechách o Friedjungově návrhu. Také německé veřejné mínění v kraji pokud v důležitější zřetel přichází, odmítá Friedjungův nápad s rozhodčím soudem uni- versitním o vyrovnacích předlohách jedno- myslně a dosti posměšně, I nejmírnější posu- dek čte se dost satyricky. „Nyrdböhm. Tag- blatt“ píše na příklad, že NNěmci v Čechách Friedjungův návrh jako dobře míněný, ale ne- uskutečnitelný odložili k oněm radám, jichž se jim už hojně dostalo. Budou prý panu Friedjungovi vděční, prostuduje-li poměryv Čechách poněkud důkladněji, než to — jak se zdá — dosud dělal, a potom jim svými schop- nostmi hleděl prospěti. Domnívá-li se pak. že nemá zapotřebí žádných bedlivějších studií o českých poměrech, je mu děčínský list tou radou, aby se obmezil na ony s pe- cialní odbory, které až dosu s tak velikým úspěchem pěls tov al
Němec Friedjungův Friedjung Čechy NNěmec
13 article
Známý divoch posl. Zenker, jejž přes všechnu nenávist německonacionálních po- slanců „Reichenb. Ztg.“ stále na úvodním mí- stě hesti, táže se Friedjunga, kdo má dosa- zovati jeho rozhodčí soud a jej zmocniti k je- ho funkci; jestliže koruna, potom to nebude žádný rozhodčí soud, nýbrž nástroj absolu- tismu. Také národově nemají k tomu, práv- nicky mluveno, povolané zástupce. Zemský sněm jest rozpuštěn a bývalí zemští poslanei nejsou ničím více než důvěrníky obou národů a nemají žádného státoprávního titulu, aby jmenem svých národů udíleli rozhodčím sou- dům plné moci. Ano, kdyby prý býval prove- den Řingelhahnův projekt, pak by se prý mohlo říci aspoň: Tento německý zemský sněm v Čechách jest fakticky projevem vůle všeho německého lidu v Čechách. Kde by však tento „německý zemský sněm“ nabral stá to- právního titulu ke zmocňování rozhod- čího soudu o vyrovnání v Čechách, tímsi posl. Zenker hlavu neláme. Jinak soudí, že česko-německou otázku nelze řešiti žádným rozhodčím soudem, právě tak jako nebylo možno řešiti tak válku mezi Ruskem a Japon- skem o nadvládu v Tichém moři. Také Zenker ostatně končí, že než zahalený oktroj Fried- jungův raději přímý oktroj. Tak jako kdyby bylo nějaké nebezpečí, že se stane pokus k jeho provádění. Vůbec se zdá, že tu proveden byl zas jednou kousek osobní reklamy pro autora nápadu, jenž beztoho ubral už přes- příliš místa užitečnějším věcem ve veřejném řetřesu.
Zenker Friedjung Řingelhahnův Fried Čechy Rusko Tichý moře
14 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Ze zemských sněmů. Z šestí zemských sněmů, svolaných ku podzimnímu zasedání, pracují, jak obyčejně. klidně sněmy solnohradský a vorarl- berský. Sněm gorický měl dosudl jen schůze formální a volby výborů, jež vykonány také klidně. Ve sněmu dolnorako u- ském, jenž zasedá sotva jednou týdně, ob- vyklé hádky a nadávky mezi křesťanskými sociály a sociálními demokraty přijdou na řadu teprve v posledních schůzích. Hlučné je letošní zasedání sněmu kraňského, ve kterém liberální poslanci ostře útočí na kle- rikální hospodářství v zemském výboru a v celé zemi, ale marně, poněvadž klerikální většína šmahem schvaluje všechny návrhy klerikální a dr. Šusteršíč jako předseda- jící zemský hejtman neustává rozdávati důtky nespokojeným liberálům. Posl. Rybnik ar byl v sobotní schůzi vyloučen už podruhé, tentokrát na tři schůze proto, že klerikální hospodářství v zemi nazval bankrotář- ským. Po dlouhé schůzi, trvající až přes půl- noc, byl vyřízen zemský rozpočet, jenž při potřebě 6.7 milionů korun vykazuje asi 4.5 mi- lionu deficitu.
doktor Šusteršíč Posl RakouskoUhersko Rybnik
15 article
Nejhůř se vede sněmu tyrolskému. Na jednacím pořadu je tam změna volebního řádu. Sněmu byla předložena osnova, vypra- covaná křesťanskými sociály a klerikály, jež však narazila na odpor německých liberálů, kteří proti ní podali asi 70 pilných návrhů a tím projednání reformy zatím zmařili. Kleri- kálové dali se do vyjednávání a učinili libe- rálům leckteré ústupky; ale poněvadž i po- tem trvali na tom, aby o volbě ve venkov- ských obcích a menších městech rozhodovala jen poměrná a ne nadpoloviční většina hlasů a také v některých jiných bodech setrvali na svém původním návrhu, vyjednávání přeru- šeno a tím také sněm ochromen. Ne- najde-li se v nejbližších dnech cesta ke kom- promisu, bude tyrolský sněm zas odročen nebo snad rozpuštěn. Též ve Štyrsku vyjednávání mezi Něme a Slovinci nevedlo dosud k cíli. Klerikálně- slovinský klub zaslal po své mariborské po- radě Němcům minimum svých požadavků, ale Němci i tato jich přání prohlásilí za nepřija- telná. Tu sestavíl sám místodržitel hr. Clary kompromisní návrh a zaslal jej oběma tábo- rům, aby se o něm vyslovily. Němci již odpo- věděli, že by s návrhem místodržitelovým sou- hlasili; odpověď slovinská však dosud nedo- šla. Vzhledem k tomu, že říšská rada se sejde již 21. října, musí slovinská odpověď přijíti v nejbližší době, má-li se štyrský sněm sejíti ještě před ríšskou radou. Až Slovinci odpo- v drobněm prodejle ranuí átsle a vobě . za s večerní za s Ve filiálkách na venkově ranní cislo io vočorní inseráty platí se hotové uspřee Předplaesní s inserty přijia administrace v Hlarianské ul., 3 Tam nacházejí se tát redakce, tiskárns a sxpedle „Národnicb Listá- Rukopssy se navrarei
Němec Claro Slovinec Národnicb Hlarianský ulice
16 article
vědí, ať kladně, neb záporně, bude prý po- drobně uveřejněn celý obsah nynějšího štyr- ského vyjednávání. Akce bar. Skerletze. V řešení chorvatské krise stal se opět ma- ličký krůček ku předu. Zatímný správce vnitř- ní politiky chorvatské, Aurel Fodroczy jmenován právě skutečným odborovým před- nostou vnitra v chorvatské vládě a mimo to jmenováno někořik nových vrchních županů. Jak odb. předn. Fodroczy, tak i noví vrchní župani jsou úřadníci, kteří politicky dosud byli málo angažováni a proto není proti nim v Chorvatsku odporu. Bar. Skerlecz, jenž se vyhojíl i po nejnovější operaci, vrátí se v brz- ku zas do Záhřeba a bude pokračovati v do- hodovací akči se stranami. Arcibiskup Stadler nebyl potrestán. Bosenská vláda, vyšetřivši případ pravo- slavné Srbky, Jiřiny Pavlovičovy, od- soudila sarajevského katolického faráře Predmerského k 300 K pokuty, že ne- zákonně přijal Pavlovičovu to církve kato- lické; samotnou Jiřinu Pavlovičovuk 20 K pokuty, že neohlásila své přestoupení politickému úřadu a představenou kláštera. v němž se Pavlovičova zdržovala, k 10 K po- kuty, ježto neohlásila policii svého hosta. Po- něvadž přechod Pavlovičovy ke katolictví ne- byl proveden dle platného zákona, budou úřady — praví se dále v rozsudku — poklá- dati Pavlovičovu za příslušnici pravoslavné církve. O arcibiskupu Stadlerovi, který fa- ráři Předmerskému nařídil, aby Pavlovičovu do církve katolické přijal, není ve vyhlášee politického úřadu ani zmínky. „Srp. Riječ“. zaznamenávajíc toto Šalomounské rozhodnutí bosenské vlády, praví, že Srbové se jim ne- spokojí a budou žádati, aby i Stadler dostal svůj díl, jinak by nemohli věřiti, že v Bosně jsou si všichni občané rovni před zákonem.
Fodrocza Skerlecz Stadler Srbka Pavlovičův Jiřina Srp Srba Chorvatsko Záhřeb Boseň
17 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Generál Radko Dimitriev vyslancem v Pe- trohradě. Nový bulharský vyslanec, gen. Radko Di- mitriev, přibyl do Petrohradu a hned měl roz- mluvu s redaktorem „Nového Vremene“, je- muž pravil- „Jak víte, nejsem diplomat, a když nabídlli mi obtížný a zodpovědný úřad představitele Bulharska v Petrohradě, octl jsem se na roz- pacích. Ukázali mi na ten vážný moment. který prožívá má vlast, a na nevyhnutel- nost. aby byl zjednán nejpřátel- štějši poměr k Rusku. Podrobil jsem se, ale podotýkám, že žádného jiného diplo- matského místa bych nepřijal, ale v Rusku jsem byl vychován, v Rusku jsem ztrávil mno- ho let, zamiloval jsem si vaši vlast a cítím se mezi vámi jako doma. Myslím, že tyto city značně mi pomohou, abych dostál své úloze. kterouž je zblížení dvou přátelských států.“ „V poslední době, bohužel, jeví se zdev Rusku jakási nedůvěra k Bulharsku, pozoruje se snad i ochlazení, ale věřte, že není žád- ných příčin k tomu. Mojí úlohou hlavně bude rozptýliti každé nedorozumění mezi námi a vámi, a o to se budu zasazovatí celým srdcem Bulharsko prožilo velmi krušné zkouškya nyní se naše péče nese k tomu, abychom vy- léčili své rány, abychom svobodně vydechli začali nový život. Na otázku, myslí-li Bulharsko na odvetu, vyslanec odpověděl: „Někteří naši politikové snad chovají tu myšlenku, ale vládnoucí kruhy na odvetu ne- myslí a všechno úsilí obraceji k tomu, aby ze-
Dimitriev mitriev Petrohrad Nový Vremen Bulharsko Rusko
18 title
FEUILLETON.
19 article Pařížští Slované.
Pařížští Slované. V Paříži, 27. září. Ti, kdož přicházejí k delšímu pobytu do Paříže — a naše akademická mládež je tov první řadě — nepřicházejí zde do styku jen s kulturou francouzskou a s francouzským světem. Ve zdejší mezinárodní společnosti se sejde člověk a seznámí letmo nebo zcela přátelsky s příslušníky všech národů. Je to jeden z milých požitků každého a zejména to- hoto velkého města, ona vzájemná výměna znalostí zemí a lidí, a zde přímo, jsou-li Fran- couzi vůči cizincům značně reservovaní a ně- kdy nedůvěřiví, ač ovšem není v tom ani stínu oné ocelové studenosti Angličanův, stává se nezřídka, že styky s upřímnými Američany nebo jinými cizinci nabudou více spontanno- sti a jsou více přátelské než právě ony sty- ky, jichž jsme sem vlastně vyjeli hledat a jichž není vždy tak snadno dosáhnouti. Avšak nikdy nejde o seznámení a vzájemné pocho- pení dražší našemu srdci nežli jsou setkání s zdejší slovanské společnosti, nežli jsou naše přátelství slovanská. Praha není nejzápadnějším hlavním mě- zem slovanským; tím jest už ode dávna Paříž. a jsou-li Praha a Bělehrad, Moskva a Var- šava a Sofija hlavními městy jednotlivých slo- vanských národů, jest Paříž hlavním městem celého slovanského světa. Ze strašlivého roku 1870 psal Victor Hugo své bolestně provolání k Němcům a pravil „Paříž nenáleží jenom nám. Pařiž náleží vám zrovna tak jako nám.
Slovan Fran Angličanův Američan Hugo Němec Paříž Praha Bělehrad Moskva Vara
20 article
Berlín. Vídeň, Drážďany. Mnichov, Štutgart jsou vaše hlavní města; Paříž jest vaše stře- disko. V Paříži člověk cítí tlouci srdce Evro- py.“ Nemohou býti tato krásná slova řečena stejným právem s obměnou i nám a neplati snad v plnějším ještě smyslu pro nás? Není slovanské země, která by sem ne- vysílala svých příslušníků, která by zde ne- měla své kolonie. V historii těchto zájezdů a těchto slovanských osad jest kus kulturních i politických dějin Slovanstva. S jakými cíty a za jakými cíli dály se a dějí všechny od- jezdy sem z našich zemí. Ať už nejrůznější pohnutky je diktovaly, jedna věc jim byla zá- kladním podnětem: ona naprostá a bezpečná důvěra v Paříž. „Paříž jest jediné nesmírné pohostinství. psal Viktor Hugo v uvedeném listě a těmi ně- kolika slovy řekl výmluvně, čím je toto mě- sto světu. Nás Slovany vždycky přijímalo, jak žádné jiné město nedovedlo nikdy. Ať to byly slavnostní návštěvy vlád a měst, ať to byly smutné útěky do samot a bezpečí, Paříž měla vždycky pro ty, kteří přicházeli, účast. ač někdy hlučnou, jindy reservovanou. Ovšem náš poměr ke Francii byl jiný, než kterých- koliv blízkých sousedů. Ode dávna ji pojívala k slovanskému světu přátelská spojenectví proti společnému nebezpečí. Ve vzájemné sty- ky se zde nemísila a nekalila jich ani politi- cká ani hospodářská řevnivost. Nebylo zde instinktivného odporu racového, naopak právě v tomto směru mezi největšími a kulturně nej- vyspělejšími národy slovanskými a Francouzi jest jakási vagní příbuznost povah a cítů, ja- kýsi společný idealismus a některé rysy, jež si navzájem odpovídají. To vše podmiňovalo příznivě sbližování a budovalo pouta přátel- ství, sesilované s obou stran novými a nový- mi podněty dohod a společné práce.
Hugo Slovan Francouz Berlín Vídeň Drážďany Mnichov Štutgart Paříž Evra Francie
21 article
Nejvtěší část slovanských kolonií zavedly sem ovšem důvody politické. A je-li značný počet těch, pro jichž odjezd do Paříže roz- hodla jen touha, zúčastniti se hospodářsky na tomto vynikajícím tržišti světovém, mohou za- jímati tito obchodníci a řemeslníci jen stati- stika a národního hospodáře. Skupina však oněch Slovanů, kteři sem šlí z oddánosti k nej- světějším statkům lidstva a vedení jsouce tou- hou přímo se zúčastniti budování velké svě- tové kultury, jež zde se tvoří, nebo zde se připraviti na úkoly, za něž převzali zodpo- vědnost ve svých domovech, jest jistě nejzají mavější. Ze všech zemí našich přichází sem tato slovanská inteligence. Buď jen ke krát- kému pobytu jednoho nebo dvou studijních let, nebo na dlouhou dobu. A zde vyrůstá a projektuje se v tolika případech nová slovan- ská budoucnost. Každý národ pro sebe zde vybírá a voli, co nejlépe může zajistiti úspě- chy jeho práce doma. Odtud vycházejí slo- vanští politikové, zde se vzdělávají ti, kdož jsou jednou pověřeni organisací kulturního ži- vota ve své zemi na východě Evropy. Francie jim dává ráda a s pohostinnou nezištností ve- škeru možnost, vytříbiti své ideje, vychovati se v mužnost práce a boje, naplniti svou duši velkými myšlenkami svobody, roznítiti její touhu po nejušiechtilejším snažení lidstva síliti její důvěru v dobrou budoucnost vlasti.
Paříž Evropa kulturní ž
22 article
Zde na pařížské dlažbě možno nerušeně sníti o svém domově — a kolik z našich nej- větších geniů slovanských zde nacházelo pro své vznešené sny nejvlidnější prostředí a nej- lahodnější atmosféru — a zde možno rozváž- nou prací a obezřetnou vytrvalostí připravo- vati nové cesty a nové výboje slovanského světa. Nejde o nějakou idealistní nemožnost všeslovanského sbratření. Jsme národové tak různí i povahou i zklamáními a nadějemi i po- litickými a hospodářskými zájmy. Máme své lásky a nenávisti, jež nutno respektovati a chápati. Máme své žárlivosti a svá sobectví a máme všechny slabosti lidí, jež se tolikrát projevují v našich jednáních a stycích. Nebu- deme a nemúžeme býti nikdy jednotným cel- kem, můžeme však každý dle své sily a svých schopností působiti k vytvoření velké slovan- ské kultury, již snad některá budoucnost uloží světu. Pro nás, kteří přicházíme do Paříže, jest z nejvzácnějších darů tohoto města možnost prožívati, promysliti a procítiti zde svoje slo- vanství. Tady na cizí půdě v odloučení od do- mova lze pod jiným zorným úhlem vidětí vlastní národ i ostatní Slovanstvo, tady možno lépe než kde jinde hodnotiti lidi i skutky jejich. Je pravda někdy tylo styky a tato přemýšlen zabolí a rozesmutní, ale kolikrát jsou za to radostí a štěstím! Jakým velikým ziskem se stávají na příklad naše setkání s Ruskem, naše poznávání onoho velkého světa slovanského. mezi nímž a námi styky jsou nejuvědomělejš a nejpřátelštější. A možno říci, že Paříž nám nejen dává poznávati největší moderní kul- luru, nýbrž uvědomuje nám naše povinnosti k největší kultuře slovanské, i pro nás rodné kultuře ruské.
Paříž Rusko
23 article
Slovanské kolonie pařížské pracují každá samostatně ve svých vlastních zájmech. Jde jim jednak o to, opatřiti zde své příslušníky v jejich osvětových potřebách, jednak uhájit zde pro svůj národ čestné a výhodné místo činností propagační, články a zprávami novi- nářskými, přednáškami a tisíci jinými prostřed- ky, jimiž lze tady v tomlo užitečném směru pracovati. Před několika lety vznikla však myšlenka sdružení Irancouzsko-všeslovanského a při pařížské universitě byl založen student- ský spolek Asseciation franco-slave. Avšak ne- zůstalo jen při studentském sdružení. I se strany francouzské i se strany slovanské dobrá myšlenka záhy získávala půdy mezi nestudent- skou intelligencí a dneska se znenáhla mění Associace v jakýsi francouzsko-slovanský klub, sdružujíc nejvýznačnější slavisty a přá- tele Slovanstva z Francouzů a s druhé strany slovanskou intelligenci zde sídlící. Ovšem že studentstvo zůstává stále nejpočetnější sou- částí členstva. Nemůže býti pochybnosti, že spolek toho druhu jest v mnoha směrech převelikého vý- znamu pro nás Slovany. Jím získáváme vý- znamné tribuny, v níž lze před vybraným a intelligentním obecenstvem projednávati velké otázky aktuální našich slovanských vlastí, jim otevírá se nám celá řada propagačních cest ve věcech slovanských a jim dostává se námv množství osobních styků vzácné a výhodné pří- ležitosti šířiti vědomí o našich domovech. Jde zde v první řadě o informace Francie, ale jde tady rovněž o vzějemně informace mezí Slo- vany, a nemůže býti pochybnosti, že právě tomto směru jest činnost Associace nepopíra- telným ziskem, neboť ona slovanská přátelství mezi lidmi, kteří budou v manoha připadech zaujímati význačná postavení ve svých via- stech, nemohou nabýti dobrým základem dal- ších styků.
Francouz Francie Irancouzský Asseciation
24 article
Pro nás Čechy jest Associace vlastně vět- šího významu než pro druhě Slovany. Ti zde mají svá státní a konsulární zastoupení, své tiskové kanceláře, své honorované zástupce a své politické pracovníky, kdežto my Češi jsme zde odkázáni pouze na nějaké ochotnické služby. Zásluhou všech oddaných a milých spolupracovníků, jež vždy nacházím v naší kolonii, co jsem pověřen vzácným úkolem býti zástupcem Čechů ve výboru spolku, mohli jsme se odvážiti pod záštitou Associace pro- pagačních podníků pro českou věc nejen ve větších rozměrech, ale také s dobrým úspě- chem, než se stávalo kdy dříve. Jedná se však o to, zda Association Iranco-slave najde nejen zde, ale také ve slo- vanských zemích dosti podpory, aby mohla se definitivně instalovati ve své bohatší a vý- značnější formě, Je to i v našem zájmu, ne- boť nemůžeme si přáti pro tu dobu nic lep- šího a významnějšího. Od svého založení čítá spolek několik Čechů mezi své členy přispí- vající a od posledního období má mezi svými zakládajícími členy p. dra. Kramáře. Jest možno doufati ve víc? Snad město Praha bude první ze slovanských hlavních měst, jež od- poví kladně na vyzvání, jež se k nim připra- vuje, aby se stávala podporovateli spolku s určitým ročním příspěvkem a tím zaručila mu jakousi existenční rentu. V připravova- ném programu příští saisony, v níž my Češi budeme — doufejme — opět závodit s Rusy počtem o prvenství, jest na Čechy hojně pa- matováno a Associace, tato naše milá slo- vanská starost zdejší, si zaslouží onu pozor- nost s české strany.
Čecho Čech Associace Rus Praha Čechy Slovan Association Iranco
25 title
Rudolí Kepl