ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96527160-7632-11dc-89e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 130, place 69, org 6, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19. prosince 1908. Císlo 349.
4 article
než dnes Daszyňski a český národ se tenkrále r doval z toho, že také široké vrstvy českého lidu trvaj pevně na ideálech svého národu. Nepochopuje, jak mohl Daszyňský říci, že neoslavismus byl vytvořen proto, aby povznesl jméno zbankrotovaných politiků Posl. Daszyňski: K tomu učiním ještě po známku. Posl. dr. Kramář: Týká-li se to snad mé oso by, připomínám, že právě od sociálního demokrata jsem si nejméně zasloužil takového posudku. Vůči poznámkám, které za rokování byly několikráte uči něny o panslavismu, konstatuje řečník, že všechny slovanské snahy mohou býti tomuto stálu pouze tehdy nebezpečné, budou-li Slované v mocnářství po- tlačováni. Dokud plní mocnářství své historické po- slání, řešiti vnitřní národnostní problem, aby se ná- rodové vedle sebe mohli volně rozvíjeli, ukáže se vše, co se o panslavismu tvrdí, pohádkou. Kdyby však Rakousko kráčelo dále na dráze své protislo- vanské politiky, anebo kdyby dělal stát politiku prol Němcům, mohl by býti nebezpečným v jednom př padě slavismus, ve druhém případě germanismus Pro tento stát není jině politiky, nei pelitika míru vnitř a politika stejne spravedlnosti ke všem národům. Tute politiku musí Rakousko dělati, ale ne- může ničeho namítati, že Němci cítí německy a Slované slovansky.
Posl doktor Kramář Slovan Němec Rakousko Daszyňski
5 article
Posl. Hubka konstatuje proti šl. Stranskému, že v Čechách jest 600 zemských úřadníků. Činí-li pořel německých zemských úřadníků pouze 142%, jsou lín vinni němečti poslanci, jichž činností nutno vysvětliti. že nemůže se přikročili k řádné organisaci a nále- žitému dotování zemských úřadníků. Je přirozeno že Němci se tlačí raději tam, kde jest postup lepšl a platy vyšší. TPochvala.) Posl. dr. Hajn prohlašuje na včerejší narázky posl. hr. Thuna, že český poslanec, klerý ve chvíli kdy jle o velkou olázku annexe Bosny a Hercege- viny, je sice naplněn starostí o budoucí ústavu an nektovaných zemí, ale o zlech a lžích úslavy rakou- ské mlčí, český poslanec, který sice mluví nadšeně o myšlence trojjediného království na jihu, ale pro nyšlenku samostatného království svého vlaslního národa na severu nenalézá slova, že poslanec, který sice cílí své katolické slovanství a rakušáctví, ale o své české národnosti mlčí: takový poslanec ne mluví jménem českého národa, klerý ve své převážně většině stoji neoblomně a pevně na půdě českého státního práva. (Pochvala řečníkových stoupenců.) Posl. dr. Zahradník odmíll ostře za pochvaly svých stoupenců Malikův výrok, jakoby se býval čeští vojici při jízdě do Bosny bouřili. Informova se u min. vojenslví a byl požádkn veřejně prohlásiti že všechny ty pověsti, jež ostatně již byly demento vány, jsou pouhými povídačkami; o vzpouře ne- může býti řeč a že pouze pli přemisťování vojska došlo k jedině příhodě.
Posl Hubka Němec doktor Hajn Thun Zahradník Malikův Čechy Bosna
6 article
Posl. Daszyňski prohlásil vůči dru. Kramářovi že nejlepší Rusové jsou ve vězení a na Sibíři a s drem. Kramářem naprosto nesympatisují. Kramá? — putuje společně s drem. Hribarem a HIlibovickým do slovanské Mekky, navštívil nejprvé m.-p. Stoly pina, jehož bratr představoval na pražské konferene takřka kontrolora Ruska v Praze. Osobně napadnouli dra. Kramáře nechtěl. Řekl-li, že neoslavismus jes dobrým k tomu, aby povznesl jméno zbankrotovaných politika, nemyslil prý na dra. Kramáře, nýbrž na pol- ské zkrachované politiky. Naučil jsem se — praví — vážiti si dra. Kramáře jako muže, který dlouho z nejtěžších podmínek bojoval s námi ruku v ruce z obecné volební právo a zůstal mu věren. Nebylo ani zdaleka mým úmyslem označiti dra. Kramáře jak zbankrotovaného politika a prosím, by byl přesvěd- čen, že má slova nebyla myšlena tak, jak je pojal
Posl Kramář Rus Hribar HIlibovický Mekka Rusko Praha
7 article
(Pechvala soc. dem.) Posl. dr. Kramář prohlašuje, že ve vzdělanér evropském světě jest zvykem, když se přije led některého města, že navštíví se tamější oficiáln osobnosti. Neměl proč vyhýbati se ruskému min předsedovi. Zná ho jako poctivého, přímého muže s nejlepší vůlí, byť i nesouhlasil se všemi činy jeho politiky. Proti smyšlénce, že bratr ruského min. před sedy v Praze byl kontrolorem ruské vlády, protestuje ce nejrozhodnějl. Bratr Stolypinův jest známým svo- bodomyslně smýšlejícím publicistou. Řečník broj konečně ještě proli poznámkám, jakoby neoslavismua byl ve službéch některé vlády. Následují doslovy navrhovatelů. Posl. princ Liechtenstein souhlasil — prý s vla steneckou bolestí — s vývody chorvaiských řečníků kteří mluvili s jabousi trpkosti o nynější siluaci svého národa. Avšak ve světových dějinách býval nevděl mzdou za věrné služby. Budoucnost dovede Chorvaly přímou cestou k uskulečnění jejich idleálního národ- ního cíle. (Pochvala.) Brojí proti Baljakovu požadav ku, že mělo dojíti k hlasování lidu o annexi. Něme cko a království ilalské nepovstaly hlasováním lidu nýbrž důsledkem hotových události.
Posl doktor Kramář Stolypinův Liechtenstein Baljakův Praha
8 article
Prosí za schválení pllnosti a za přikázání před lohy výboru. (Hlučná pochvala a pollesk.) Posl. dr. Šusteršič pravil, že m.-p. bar. Bieneril podal o olázkách jeho pilného návrhu bozobsa žno prohlášení. Začal prorokovati; nehodlal ani problá siti, že použije svého vlivu. Řečník a jeho přátel nedají si líbiti takovéto slabošské jed náni vlády. (Hlučná pochvala.) Žádáme e vlády se vší rozhodností, aby projevo- vala svůj vliv ve smyslu námi žádaném i když toho Wekerle nebo Burian ne dovolí. Min, předseda zapomněl také učiniti ni- jaké prohlášení o vyvazení pozemků. V Bosně bude koncesována uherská banka, která bezpochyby učin špinavý obchod ze selského výkupu. Rakouský por- lament musí tomu zabrániti. Rečník konečně prosil aby jeho návrhu přiznána byla pilnost. (Illučná po- chvala.)
Posl doktor Šusteršič Boseň
9 article
Posl. Němee polemisoval s Bienerlhovou odpo- vědí na dolaz po uherské volobí reformě. Jde tu pouze o to, aby rakouský cisař dodržel, co král uher- ský slavně slíbil. Řečník popirá, že by vojensků opatření neměla úločného rázu. Nejlepší politikou pro Rakeusko je politika, která hoví potřelám jeho národů a polom nemusí dbáti zahraničních konste- lací. Jeho strana je proti annexi. Národům Bosny třeba poskylnout úslavu a samosprávu. Neoslavismt nepřikládají čeští sociální demokraté nějakého zvlá- ště velikého významu, avšak nutno si přáti, abiy se všichni Slované navzájem spojili na kullurním pod- kladě k dosažení vyššího kullurního slupně. (Illučné pochvala soc. dem.) Při hlasování schvaluje se pilnost návrhů Liech- tonsiclnova a Šusleršičeva; pilnost Němcova návrhiu propadla 265 hlasy proti 155. (Ilučné výkřiky soc demokratů proti křesť. sociálům, ktelí hlasovali proti.) Přechází se k 1. čtení vládní předlehy a resolučního návrhu Šusteršičova. Posl. princ Liechtenstein navrhl přikázati vládhí předlohy zvláštnímu 52clennému výboru. Posl. Seitz (k formálnímu jednání) vytýkal z hlučné pochvaly sociálních demokratů a prudkého odporu křestanských sociálů pokrylectví a zákeřni- ctví, pročež volán k pořádku. Viní křesťanské socitly z pokrytectí. (Hlučný odpor křesť. sociálů; soc. dem. volají: Fuj!) Konečně chtěl, aby návrh Němcův byl bež 1. čtení přikázán výberu pro bosenskou otázku a navrhl konec debaty.
Posl Němee Bienerlhová Slovan Lie Liechtenstein Seitz Němcův Bosna
10 article
Návrh byl schválen a hlavními řečníky zvoleni dr. Gessmann (pro) a dr. Markov jcontra). Posl. Gessanann hájil svou stranu naproi Seitzovi. Křesťanští sociálové vědl, že sněmovně ne- přísluší usnášeti se o bosenské ústavé v Bosně proto vyslovili se proti sociálně-demokratickému ná- vrhu. (Hlučná pochvala křestanských sociálů; sociá! ni demokraté protestuji.) Posl. dr. Markov je přesvědčen, že ubozí Srbo- chorvatě budou míti konečně kdysi lepěi budoucnost. Srbsko neprovokuje mocnářství; otázka kompensace Srbsku a Černé Hore jest odůvodněna. Rakousko ne- mělo ky se také vzpírati neporušitelnosti teritorišl- ních poměrů Srbska a Černé Hory, naopak mělo b se snažit o přátelský poměr. Illasovati bude prot meritu Následují věcné o pravy. Posl. dr. Šusteršič žádal, by jeho resolue byly dnes hned schváleny: — dr. Adler ohražoval se proti tomu, že dr. Gessmann nazval návrh jeho komedií; — hr. Sternberg tvrdil prý pouze, ž dr. Kramář jest otcem celého panslavistického směru mezi onou částí českého národa, jež poslavila sese Srby proli Rakousku. Není-li to, co řekl, zcela ko- rektní, jest ochoten to koreklně odvolali. Při hlasování schválen návrh Liechien- sťeinův na přikázání annekční předlohy 52člen- nému zvišštnímu výboru; rovněž Šusteršičo vy resoluce, by se přičinila vláda, aby Bosně a Herce- govině udělila se ústavní svoboda a příslušný vládní program byl sdělen; rovněž Seitzův návrh, aby Němcův návrh byl přikázán bez 1. čtení zvláštnímu výboru. Po volbě zvláštního výboru zahájeno rokován o pilném návrhu posl. Silberera a sp. stran obchod- ně- politického
doktor Gessmann Markov Posl Gessanann Seitz Šusteršič Adler Kramář Srba Seitzův Němcův Boseň Srbsko Rakousko Černá Hora
11 article
zmocňovacího zákona. Posl. Silberer, odůvodňuje pilnost, navrhl, aby předloha zněla: „Vláda se zmocňuje, aby zcela nebo částečně upravila na dosavadním základě obchodní a dopravní styky s cizími státy, s nimiž třeba pro- dloužiti dosavadní zatímné úmluvy, s tím však do- ložením, bude-li platnost této úpravy prodloužena přes 1. duben r. 1909, že bude třeba úpravu (ulo předem podrobiti ústavnímu projednání. Nehude-l laková úprava provedena, je vláda zmocněna učini od 1. duhna r. 1909 způsobem nařizovacím účelná opaíření k uspořádání dolyčných obchodních a do- pravních poměrů.
Posl
12 article
Rečník poukazuje na nutnost, aby uzavřeny byly obchodní smlouvy s balkánskými stály. Rumun- sko jest jediným naším přílelem na Balkáně. Varuje agrárníky před tuze jednostranným akcentováním jich zvláštních zájmů, krilisuje ostře jednání ř. ryt Hohenbluma a prohlašuje, že konečně třeba opatřen proti přehmatům překupníků. Doufá, že sněmovna schválí pilnost v zájmu státu. (Pochvala) Posl. dr. Damm dovozuje, že zmecňovací zákor platí jen pro Bulharsko a Srbsko. Pokud jde o Bul harsko, jest řečníkova strana vždy ochotna schválit až do uzavření definitivní smlouvy modus vivendi Ve příčině Srbska byla nová smlouva aklivována 1. zářím na základě zmocňovacího zákona. Jeho strana nemůže býti pro prodloužení této smlouvy až do 1. dubna. Poukazuje k tomu, že v Turecku nastal hospodářský boykot, přes to, že byly s ním uzavřeny smlouvy. Bude-li se z balkánských zemí dovážeti dobytek, nastane nebezpečí, že Německo uzavře své hranice naproti Rakousku a záplavou dobytka z Balkánu klesnou ceny dobytka. Jen pře- svědčení, že jde o boj za existenci dodává agrá rníkům zmužilost a mravní sílu, aby v této vysoce politické chvili hájili své stanovisko. Nemohou hlasovat pro obchodní smlouvu se Srbskem pro zákon zmoe- ňovaci a jeho pilné projednání. (Hlučná pochvala.
Rumun Posl doktor Damm Balkán Bulharsko Srbsko Turecko Německo Rakousko
13 article
Posl. Kuranda varoval agrárníky, aby svým vo- lem nevyvolávali krisi. Jen se zřetelem na politické obtíže může se odhodlati hlasovati pro zákon s plal- ností jen na 3 měsíce. (Hlučná pochvala.) Posl. Zuloger prohlásil za zločin, chce-li se dohě, kdy dobylkářství tak pokleslo, dovážeti dobylck ze Srbsku. Za těžkých poměrů, kdy rolník jde vstříc bídě, žáda vláda zmocňovaci zákon, aby povolil koncese zemi nepřátelské, již nemělo by býti na- prosto dbáno. Rolníci mají se vždy pro průmysl obě- tovati. (Hlučný rouhlas u agrárníků a odpor u so- ciálních demokratů.) Hrozí-li se agrárníkům zamit- nutím jich nouzových požadavků, ať se to jen učiní potom budou věděti, jak mají se zachovati, až obrát se průmysl se svými požadavky na státní pokladnu Máme proč projeviti vládě svou nedůvěru, poněvadž jsme byli vždy zklamání a proto hudeme hlasovat proti zmocňovacímu zákonu, ať platí na 12 nebo na 3 měsíce. (Hlučná pochvala a pollesk řečníkových přátel) Rokování bylo polom přerušeno. Po přečlení došlých spisů podnl posl. dr. Bar dolaz k předsedovi. Dne 29. listopadu byl za domon- straci v Praze zatčen jistý Schirmacher, jenž měl na hlavě čapku studentského spolku „Arminia““ poněvadž při srážce popadl ručnici jedlnoho četník chtěje mu ji vyrvati a když četník se bránil, uhodi jej do tváře, povalil a cstalní, barevnými odznaky opatření sludenti, potom čelníka tloukii. Avšak jako v jinýca podobných případech za- kročil i tu německý poslanec Sobilschka a na roz- kaz policejního ředitele Křikavy byl onen pán ihnen propuštěn. Posl. Choc: To je znouživání úřadní moci po: ředílelem!
Posl Kuranda Arminius Sobilschka Křikava Choc Srbsko Praha
14 article
Posl. dr. Baxa: Zatím se zjistilo, že onen Schirmacher není vůbec studentem, nýbrž komptni ristou, tudíž nebyl oprávněn nositi barevné odznaky Jak se to zjistilo, snažila se policie celou příhodu ututlati. Nebot, ač událost ona slala se již dne 29. m. m. a šlo o zločin dle § 81. tr. z. a přes to, že všichni svědkové byli dávne vyslech nuti, nebylo posud treslnímu soudu učiněno ozná- mení. Když šlo o české studenty, dovedla policie vždy i z nepatrných verbálních deliktů konstruovat dokonce zločin dle § 87. a učinit ihned oznámeni V tomto případě se však bála, že bude podán důkaz že bumlu v Praze nezúčastňují se vždy jen oludenii. nýbrž léž nesludenti a dokonce lidé zjednaní. Posl. Choc: Provokaléři, jež plalí spořilelna Posl. dr. Baxa: Příslušné kruhy bojí se, že rozplyne se bájka o historickém rázu bumlu a jak zjistí se, že policie chce ulutlati násilnosti něme- ckých výtržníků, pochopí celý svět, proč při demon- stracích byli stihání jen Češi a nikdy žádný Němec Když koncem listopadu bylo policii známo, ž větřina sludentů odjela na prázdniny a bylo lze se obávati, že při koniliktech mohl by býti zjišlěn na- studont, rozkázal policejní řoditcl strážníkům, nby nozalýknli vůbcc ty, kdo jsou opntřeni odznaky. nýbrž zjistili jen jejich jména. Policisté, kteří jednal prati tomute rozkazu, byli zrovna v tčchlo dnecl disciplinárně potrestáni. Rečník žádá, aby min. před- seda odpověděl ihned na příslušný dotaz. (Pochvale českých radikálů) Předsoda dr. Weiskirchner odpověděl, že bude naléhati na zodpovědění dolazu Konec schůze o 129. hod. večer; přiští budo- zejtra.
Posl doktor Baxa Čech Němec Weiskirchner Praha
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. prosince. (Smutný parla mont.) Když byl na pilný návrh Liechtenstei nův odhlasován zatímný rozpočet na prvou polo vinu příštího roku, vídeňské listy oslayovaly na svých sloupcích veliké vítčvství vlády a par lamentu proti poraženým Čechům. Ovšem prot 50 oposičným hlasům českým stálo více nez 300 hlasů všech ostatních parlamentních stra a česká oposice byla rokovsky udolána. Ale zvi tězil při tom spolu s úřadnickou vládou Biener thovou také parlameni? Když se loni na pod- zim bar. Beckovi podařilo sestaviti parlamentní kabinet, tvrdilo se všeobecně, že od té doby vedle sněmovny, vzešlé ze všeobecného voleb- ního práva, nemůže býti už nikdy v Rakousku jiné ministerstvo, než parlamentní. A zatím mi- nul sotva rak a máme zase byrokratickou vládu. která pilnými návrhy vymáhá na sněmovně stát- ní potřeby stejně, jako je vymáhal parlamentn kabinet Beckův. Sněmovna, vzešlá ze všeobee- ného volebního práva, dává se voditi na úzdě kabinetem úřadníckým stojně, jako ji vodi parlamentní kabinet. Hledí-li se na věci s tohoto stanoviska, shledá se, že vítězství parlamentu při schválení zatímního rozpočtu je vítězství nad míru smutné. Dokazuje, že rakouský parlamení je bozradný a bezmocný a koná jen to, co mu vláda porouči. Ani všeobecné volby na věci nie nezměnily.
Čecho Biener Beck Beckův Praha Rakousko
16 article
Krakovská „Nov. Rel.“ vysvětluje příčínu tohoto smutného zjevu. Ve vídeňské byrokraci vytvořil se zvláštní stav kandidátů na m nistry, kteří se rekrutují z náležitě vyškola- ných odborových přednostů. Oni tvoří stálou zálohu, z níž koruna povolává ministry, když parlament nedodá v čas svých. Tito úřadníei pohrozí klidně parlamentu rozpuštěním, nepo- volí-li jím rozpočtu, a opirajíce se o svou hroz- bu, michají parlamentními kluby jako kartami a sestavují si podivuhodné většiny. Kdoso mohl kdy nadíti, že křesťanští sociálové a soci ální demokraté se octnou někdy v jednom tá- boře, aby „zachránili parlament“, anebo, jak jiní posměšně tvrdí, aby zachránili své man- dáty a spojené s nimi diety? A stalo se přece za úřadnické vlády bar. Bienertha. Možno říci. že i v tomto připadě zvítězil parlament? V Praze, 18. prosince. (Stát ve s tát ě.) Z Terstu nás došla zpráva, že chorvatšti kněž Šimon Červar a Antonín Zidarič, kteř byli při nedávných sněmovních volbách v Istri zvoleni za poslance, byli nuceni vzdáti se n rozkaz porečského biskupa Flappa mandátů, aby se vyhnuli pronásledování svého duchov- ního předslaveného. Víme, že se podobné při pady dějí v Uhrách naproti oposičným poslan- cům slovenským. Ale je možno i v Rakousku za platnosti všeobecného volebního práva, aby biskup zbavoval své podřízené duchovní občan- ských práv? Není tu nijaké vyšší instance. která by zakročila proti biskupovi, když pře- kračuje meze své půsohnosti?
Bienerth Červar Zidarič Praha Terst Uhry Rakousko
17 article
Z Pešti, 17. prosince. (P. Hlinka z v tězil proti biskupu Parvovi) Jes známo, že bývalý ružomberský farář, P. Ondr Hlinka, uvězněný nyní v Segedině, poda římské kurii žalobu na biskupa Parva, který h bezdůvodně suspendoval ab ordine et officio Do Pešti došia nyní úřadní zpráva že kurie nepotvrdila suspendování Hlinkovo a nařídila biskupovi, aby předloži obžalobu proti Hlinkovi a dokázal dříve správ- nost důvodů, z nichž růžomberského faráře zbavil úřadu. Ze Záhřeba, 16. prosince. (Rozmno žení maďarských škol.) Od počátku vlády hr. Khuena-Hedervára až do nastolení ny nějšího bána bar. Raucha, tedy během 25 le bylo v Chorvatsku zřízeno 46 maďarských škol Za jedenáct měsíců vlády Rauchovy přibyly 32 nové maďarské školy, takže je jich nyní už 78! Košut jmenoval právě 18 nových madar ských učitelů pro Chorvatsko. Ve státním roz- počtu uherském povoleno na maďarské školy v Chorvatsku pro r. 1909 celkem 960.000 K
P Hlinka P Ondr Hlinka Parv Hlinkův Hlinka Rauch Rauchův Košut Pešť Záhřeb Chorvatsko Segedina
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article V Praze, 18. prosince.
V Praze, 18. prosince. Kdo byl zasvěcen do srbské kralovraždy? Pan Čarykov, pomocník ruského zahranič ného ministra, je znám jako vzpružina toho sl- vanského směru v ruské zahraničné politice který se v poslední době tak jasně jeví. Pan Čarykov je považován za přištího ředitele rusk vnější politiky. Bude-li Izvolský nucen ustoupiti Čarykov bezpochyby hned zaujme jeho místo Odstoupení Izvolského stane se nevyhnutelným. neschválí-li hosudarstvenná duma jeho zahra- ničnou politiku, určitěji řečeno postavení, ktere k záboru Bosny a Hercegoviny zaujal v Buch lově. Jakmile by Čarykov obdržel křeslo zahra- ničného ministra, dostal by v ruské politice vrci směr rozhodnější a národnější, jehož je před- stavitelem. Není divu, že rakousko-uherští offieiosové pospíchají, aby Čarykova odstřelili dřív, než se dostane k mocnému slovu a velké úloze. Ne- dávno jej posílali za vyslance do Cařihradua nejnověji „Post. Lloyd“ učinil o něm „odha. lení“, že byl jako tehdejší ruský vyslanec v Be- lebradě zasvěcen do plánu zavraždění srbskýeh královských manželů r. 1903. Tím „odhalením“ má býti Čarykov kompromitován ne tak v očích Srhů, jako v očích Anglie, jež srbskou kralo- vraždu nejpřísněji odsoudila a teprve následken nejnovějších událostí na Balkáně zaujala naprot Srbsku příznivé postavení. Bělehradský zpravodaj „Nového Vremene“ učinil dotaz u srbských politiků, do převratu r. 1903 zasvěcených, co je pravdy na tvrzení „Pest. Lloydu“, a dostalo se mu odpovědi, že nikolí Čarykov, nýbrž tehdejší ra- kousko-uherský vyslanec baron Dumba byl do plánu kralovraždy zasvěcen.
Čarykov Buch Čarykův Lloyd Dumba Praha Bosna a Hercegovina Be Anglie Balkán Srbsko Nový Vremen
20 article
Boj proti sněmovně lordů. Z Londýna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Generální zástupce Švédska, člen ministerstva. učinil na soukromé schůzi liberální federace žen některá zajímavá prohlášení. Mr. Ure ve své řeči na této schůzi, konané v místnosteei národního liberálního klubu, pravil, že mini- sterstvo svoli k tomu, aby se otázalo národa na jeho vůli, dobu, již bude pokládati za pří- hodnou a předmět, který uzná za vhodný, aby byl předložen voličům ke sehválení. Liberální strana jest odhodlána jíti až na konec svého programu a útočiti na sněmovnu lordů, jak uzná za dobré. Vláda ujme se znov návrhu sira Henry Campbell-Bannermana z čer- vence roku 1907, předloženého sněmovně po- slanců ve formě resoluce a schváleného v tétc sněmovně velkou většinou, Z toho jest patrno, co ministerstvo Asquithovo chystá proti sně- movně lordů: Návrh, předložený dvakráto sně- movně lordů a po každé touto sněmovnou o- mítnutý, je-li po třetí přijat sněmovnou zástupeů lidových a dosáhne-li sehválení králova, stává se zákonem a jest zapsán ve »statute book« bez ohledu na sněmovnu lordů. Tento postup, dodal generální zástupce, ponechá sněmovně lordů její ústavní práva ob- strukce, kritiky a revise, zkrátka, pairové podrž privilej ne-li veta, tedy aspoň privilej strkat hole mezi kola a zdržovati provedení každého opatření, jež se jim zdá předčasným.
Ure Campbell Bannerman Asquithův Londýn Švédsko
21 article
J. Coudurier.
J Coudurier
22 article Zápas Venezuely s Hollandskem
Zápas Venezuely s Hollandskem (Podivná válka. — Vznik konfliktu. — Neslýchané vykořisťování. — Konli- skace lodí. — Anglické loďstvo se sou střeďuje. — Castro proti válce. — Zá stupce presidentův. — Uspořené mi liony. — Castro odstoupí. — Presiden v léčebném ústavě. — Rozsah Hol- landska. — Hollandská a venezuelská armáda a loďst v o. ) Zvěst o vypovězení války s Venezuelou Hollanďanům, která ještě do odpoledních pozdních hodin ze žádného úřadního pra- mene potvrzena nebyla, nevyvolala velikého roz- ruchu v Evropě ni v Americe. Můžeť se případné válčení obmeziti toliko na moře a na nejvýše na úzký pruh venezuelský, pobřežní bombardo- váním jeho tvrzí. Kdyby Venezuela skutečně ze svých přístavů vyslala válečné ludi své proti lodím hollandským, byla by tato nepatrná ná- mořní moc velikou přesilou hollandskou zajiste záhy zničena. Na druhé straně nemůže si Hol landsko troufati vysaditi vojsko své na vene zuelský břeh k jakékoliv vážné operaci. Prote zvěst o válce přijata na obou stranách okeánu jako zvěst o válce, při níž by mnoho krve ne teklo — o válce, kteráž by po brzkém po- znáni, že jeden druhému nemůže na kahánek skončila příměřím a potom prostředkováním „Unie“ neb některého evropského státu mírem. třeba shnilým mírem!
Castro Hollanďan Venezuela Evropa Amerika
23 article
Konflikt mezi Venezuelou a Hollandskem trval už déle roku a vznikl z těchže příčin, jako konflikt Venezuely s jinými státy evropskými Vláda venezuelská zakročila jako proti něme- ckým a francouzským podnikatelům také prot hollandským podnikatelům ve své zemi, ne chtěla v zakročování tom ustáti a odepírala i ná hradu za škody, způsobené timto zakročením Nezmateni hlasy ostatního tisku evropského. musíme příznati, že svropšti podnikatelé zem onu i lid její hanebně vykořisťovali, zjednavše si koncese k tomu od dřívějších vlád a úřadův venezuelských různými i nekalými prostředky Je pochopitelne tudíž, že lid venozuelský poo vedením presidenta Castra sáhl konečně faktéž proti cizincům k odvetě, třeba leekdy neby v prostředcích vyběračným. Když kanečně Hol- landsko na ochranu svých vykořisťovatelskýeh podněkatelův jalo se demonstrovati loďmi svým proti venezuelskému pobřeží, obvinila je Vene- zuela, že po lodích těch dováží zbraně venezuel- ským povstaleům. Ve Venezuele opakovaly se totiž leckdy pokusy vzpoury, obyčejně cizinou podnícené, ale zůstaly vždy bez výsledku. Vene zuela zabavila proto několik hollandských pa níků, Hollandsko v posledních dnech odpově dělo taktéž konfiskací venezuelských lodí. A tal spor vyvrcholil v posledních hodinách do kraj ního napjetí.
Hollandsk Castro Venezuela
24 article
Celkem od listopadu 1907 zabavila Vene zuela pět hollandských lodí. Hollanďané váhal dlouho s odvetou i přes vyzývavosti venezuelské- ho ministra Paula. Konečně ale zabavil holland ský křižák „Gelderland“ venezuelskou pobřežn loď „Alix“, obrněnec „Hermskork“ venezuel- skou loď „Majo“, a „Gelderland“ vypravil se znovu na hon za jedinou torpedovkou venezuel- skou „Margaritou“. Venezuelci doufali, že prot tomuto „pirátství“ zakročí Spojené státy, avšak tyto slíbily Hollandsku neutralitu, pokud by ne vyslalo vojsko na souši venezuolskou a pokud by tak neporušilo známou doktrinu Monrceovu o nedotknutelnosti amerických území. Vyčkávac taktiku tu „Unie“ asi ani teď nezměni. Zvláště nepoužije-li Hollandsko válečného práva svého lapati i obchodní lodi venezuelské. Proto také.
Paul Alix Margarita Venezuelec Gelderland Maja spojený stát
25 article
když kolumbijský vyslanec ve Washingtonu ob dežel včera již zprávu, že Venezuela vypově- děla prý válku, nezpůsobilo to v Unii žádného velikého rozčilení. Za to značnou pozornost budi okolnost, že admiralita anglická soustřeďuje ve liké loďstvo na východním pobřeží Jižní Ame- riky. President Castro ostatně vyslovil se, jak jsme již včera sdělili, za svého nynějšího pobytu v Berlíně proti válce, přiznav, že Hollandsk mohlo by snadno zničiti malé loďstvo venezuel ské. Pohrozil ale pro připad války, že by pře stala se Hollandsku vypláceti ona část cenných příjmů, kterou dostávalo jako náhradu za dří vější spory. Poslodní zprávy o nepokojích v hlav ním městě Caracasu proti jeho presideniství prohlásil Castro za smyšlenku. Přes to jest velmi pochybno, zdali se Castro do své země vrátí. Gomes, náměstek jeho, počíná si v Cara- casu skutečně velmi obojetně, ano jako již příští president. Vyhlodává styky s oposicí a dal trěst- ně stihati ředitele Castrova orgánu za to, že týž střílel do demonstrantů před redakcí. Veliké nadšení vyvolal Gomes i svým dekretem o vá- lečných přípravách proti Hollandsku a tak hledí si krok za krokem zjednávati popularitu na úkor Castra sama. Mnozí soudí tudíž že Castrův od- jezd do Evropy byl úmyslně první krok k jeho demisi.
Castro Gomes Castrův Washington Venezuela Berlín Caracas Evropa
26 article
„Andská opice“ (Castro, než se věnoval po litice, byl farmářem v poboří adském), jak pa- řížští satyrikové označovali Castra za jeho po- bytu ve Francii, naspořila si totiž za svého pre- sidentství celé miliony a uložila je dříve již v Evropě. Včera odpoledne byl Castro v Berlině po- droben (jest 46 let stár) poznovu lékařské pro- hlídce profeshrem Isrnelem. Temto rozpoznh) vážné zhoršení ledvinové choroby presidentovy Castro přesídlí tudíž v nejbližších dnech na soukromou kliniku Israelovu, kdež bude ope- rován. Podaři-li se operace a zůstane-li pacien přes „podařenou“ operaci na živu, odebere se na delší dobu na Rivieru na zotavenou. Kdož ví, neuzavrou-li se mu zatim brány jeho země? Království hollandské má bez osad rozloh 33.000 km (tudíž 34 Čech) a 5,747.000 obyv. původu skorem vesměs gormánského. Holland- sko zkvétá velikolepým obchodem, zvláště ná- mořním. Vojsko v míru má 38.548 mužů, ve východoasijských osudách pak ještě dalšíe 33.000 mužů Za to v západoindických osa- dách svých pouze 500 mužů. V Americe sam má Hollandsko osady Curacao a Surinam, mno hem větší ale v Asii, kdež čítají 38 mill. obyv- Válečné loďstvo hollandské čítá 15 obrněneo řadových, 4 obrněné monitory, 11 dělových lod mořských, 3 dělové lodi říční a 37 torpedovek dohromady tedy 70 lodí o 80.000 tunách 504 dělech a 6548 mužích. Asijské loďstvo holland ské krom toho 5 obrněnců , 4 dělové lodi, 9 tor pedovek, dohromady 18 lodi o 28.000 tunách 166 dělech a 10.740 mužích.
Castro Čo Holland Francie Evropa Berlín Riviera Amerika Curacao Surinam Asie km
27 article
Venezuela při rozloze 19krát větší Čech při 2,646.000 obyv., zvláště míšenců, má stá- lou armádu pouze o 8000 mužích a 8 batteri děl. Lodstvo pak dokonce čitalo r. 1907 pouze 3 dělové lodi, jednu dopravní, jednu vléčnou a jednu jedinou torpedovku. Možno tu věřiti, ž Venezuela pomýšli na válku vážnou a opravdo- Z Haagu, 18. prosince. (Reuter.) Až do poledne neobdrželo ministerstvo zahraničních záležitostí ani potvrzení zprávy, že by bylo he landské loďstvo zajalo třetí venezuel skouloď, ani potvrzení zprávy, že Venezueln prohlásila Nizozemsku válku. V ministerstvu se prohlašuje, že nelze si také o tom učiniti přesně představy, jak by bylo mohlo býti zasláno Nizo- zomsku válečné prohlášení, leda že by bylo po- važováno za dostatečné vyhlásiti ve Venezuele proklamací válečný stav a zahájiti nepřálelství Až dosud není důkazů, že by Venezuela postu- povala už válečně. Nizozemské loďstvo, kter se nyní právě nalézá v Karajbských vodách, po važuje se spolu se čtvrtým panicéřovým kriza vou? kem, který právě pluje do Venezuely, prozatím za dostatečné, aby čelilo všem eventualitám
Venezueln Venezuela velký Čechy Haag Nizozemsko Niza Reuter
28 article
Přispějte na vánoční nadílku Hár. jedn. severočeské v Praze II Spálená ulice čís. 26 II.p
Praha
29 article Bouříivá schůze městského zastupitelstva v Zižkově.
Bouříivá schůze městského zastupitelstva v Zižkově. Zasedací síň žižkovské radnice byla včera od- poledne při zasedání městského zastupitelstva jevi- štěn bouřiivých výjevů, uspořádaných na přeplněné galerii. Po leta již nerozlébal se tam ryk lakový. jako včera. Tři strany byly na galerii zastoupeny: abiturienti (z toho důvodu, aby protestovali proti povolání nekvalifikovaných jinochů na mísl písařů), sociální demokraté (aby protestovali proti zařazení některých obnosů do rozpočiu obee ního) a hostinšti (aby sledovali rokování o žá- dostí spolku »Fastr« za slevu dávky pivní h krejcaru). Ža této mimořádné scenerie zahájil schůzi sta- rosta p. G. Žák a přikročil k vyřízení jednacího pořadu. Pan ředitel Klán přečetl zprávu o činností rady městské. Uvedeno v ní mimo jiné, že násled- kem velikého rozmnožení agendy bylo nutno obsa- diti pět míst písařů, dále byl ustanoven v elekrárně skladník. Inženýr, který chtěl získat praxi, žádal aby bezplatně mohl pracovat v městské elektrárně Rada městská mu to dovolila.
G Žák Klán spolek » Fastr
30 article
Již čtení zprávy bylo přerušováno časlými a bouřlivými projevy na galerii. Po přečtení oznámil starosta p. G. Žák, že spolek hostinských »Fastre podal žádost k radě městské, aby dávka pivního krejearu byla o 15 proc. snížena. Rada městská žá- dosti této nevyhověla z toho důvodu, že sleva 15 proc. znamenala by úbytek 41.000 K ročně a na takový obnos není v rozpočtu úhrady. Spolek »Fastre podal žádost k městskému zastupitelstvu a starosta se táže, zda má být žádost přečtena. (Galerie uni- sono: Ano !) Pan dr. Černý navrhoval, aby žádost byla odkázána radě městské k novému vyjednáváníse zástupci spolku »Fastr« a z toho důvodu abys žádost nečila. Hlasováním rozhodnuto, aby se žádost četla. Byla stručná, stručnější než celá debata a vrcholita v požadavko, aby dávka byla o 159% snížena. (Gale rie: Kde je R-jsek ?) Pan Kotland: Mluvme si upřímně: Kdyby se sleva povolila, kde vezmeme úbradu? Jako dobrý přítel hostinstva . . . (Galerie propuká v bouřlivé projevy. Starosta marně zvoní, aby zjednal klid. Ze křiku až ohlušujícího zaznívají hlasy: »My jsme po platníci! Vy musíte tak jednat, jak zájem náš vyža- duje !«) Starosta p. Žák: Račte zachovati klid. Uvažte jen, pánové, jak si má rada městská počí- nati? (Bouřlivé volání: Vypůjčit si! Stálý hluk nepokoj.) Starosta prosí, aby zachován byl klid a očekává, že pánové na galerii, jako slušaí lidě. uposlechnou.
Fastr doktor Černá Galus Kotland Galerius uňa
31 article
Pan Kotland pokračuje, že Úřadnická besed zvláštním podáním domáhá se toho, aby obec usku tečnila celou řadu projektů. Odkud na to obec má vzít úhradu? A školství čeká také na rozšiření. Proto není možno rozpočet zkracovat! V jiných ob- cích je zaveden činžovní groš, ten u nás není. Pan dr. Černý zná bídný stav obecních financí . . (Bouře na galerii. Hlasy: Poněvadž je mizerná správa! Trvalý nepokoj.) Po dloubém namáhání konečně, zjednán klida při hlasování schváten návrh dra. Černého, aby se žádost spolku »Fastr« odkázala radě městské k opět- nému jednání se zástupci spolku »Fastr«. (Hlučná pochvala na galerii). V záležitosti obsazení míst písařů protestoval p. Kapr proti povolání takového počtu nových sil. Sirotek, který žádal o místo, byl odmítnut, ale sedm jiných sil bylo do obecních služeb přijato. (Galerie křičí: Bez kvalifikace !) Takové strejčkování mu jednou odpadnouti. (Hlučný souhlas na galerii.) C se v naší obci děje, jest úžasné. Technická kancelál zvrzala školu na Peršlýnském náměstí a aby ostudu dovršila, dala si namalovat obrázky do oken, které stojí 1000 korun! Poplatnictvu se vyhazují penís z kapes! Každá obec na místo policajta vypíše kon- kurs, ale u nás se místa obsazují bez konkursu Protestuji proti tomu! (Galerie tleská neúnavně.) Pan Koula vytýká, že místa byla obsazena bez vědomí zastupitelstva. (Galerie hlučně sonhlasí.
Kotland doktor Černá Bouře Černý Fastr Kapr Koula Peršlýnský náměstí spolek » Fastr
32 article
Pan starosta žádá o klid. (Nová bouře potlesku, odporu a různého volání.) Jednotliví členové zastu- pitelstva: To přestává všechna trpělivost! My jsme tu pod nátlakem galerie! Může zde člen zastupitel stva pronésti svůj úsudek? (Nový hluk na galerii.) Pan starosta: Kdyby se galerie neuklidnila, musil bych ji nechat vykliditi! (Bouřlivý odpor galerie, dlouhotrvající hluk.) Pan Koula: Nesmíme do pustit, aby se radnice stala útulnou protekčních dětí, Táži se p. starosty, zda je pravdou, že se dostal do elektrárny zřízenec, který je krátkozraký? Pan starosta odpovidá, že dotyčný předložii lékařské vysvědčení o svém dobrém zraku. (Galerie propuká v hlučný odpor.) Pan starosta Zák na tyto výlky odpovídá: Agenda obecní netušeně se rozšířila. Přibylo mnoho příslušníků, agenda vojenská jest větší a aby všechny práce v čas byly vykonány, přijala rada městská ně- kolik písařů. Dva z nich mají maturitu, dva nikoli, ale odbyli šest třid střední školy. To snad k písaření stačí. (Galerie odporuje.) Agenda je tak rozsáhlá, že bylo by vlastně zapotřebí rozmnožit konceptní síly. Vždyť Žižkov má pouze tří konceptní úřadníky! Ale poněvadž není peněz, hleděla rada městská vypomoci návalu práce opatřením písařů A v tom je něco tak strašně špatného, že zde galerie půl hodiny maří jednání? Snad máme vypsati konkurs na obsazení míst písařů a žádati vysokoškolské vzdělání? Za- chovejte pánové klid, vždyť se přece nikomu nestala újma! Pokud se týče obrázků ve škole, odpovídám, že rada městská se domnívala, že budou dodány zdarma a byla rada velice překvapena, když obdržela účel na 1000 K. (Bouře na galeril.) Pan vládní rada BIlý lituje, že se na Žižkově na velkou váhu bere to, co jinde mlčky se přejde.
Koula Bouře Bilá Žižkov
33 article
Vzhledem k velké citlivosti obyvatelstva je pro to, aby se na příště veškerá místa obsazovala konkursem. Hlasováním usneseno 14 hlasy (ze 27), aby t písaři, kteří maji maturitu, byli ponecháni, kdežto ti, kdož kvalifikaci nemají, aby dostali měsíční výpověd. (Bouřlivé projevy na galerii: Chceme vědět ty, kdo nehlasovali!) Jednalo se dále o to, zda má být výpovězen také inženýr, který žádal, aby zdarma mohl provozovati praxi v elektrárně. Většinou hlasů usneseno, aby byl v tomto bezplatném studiu ponechán. Dále jednáno o plsaři, který má dvě státní zkoušky a pro něhož rada městská navrhla titul za- tmního kancelářského praktikanta. Po dlouhé debatě a za stálého hučení galerie bylo udělení titulu toho odročeno. Pan Koula doporučoval, aby členům zastupi- telstva pp. Baroubkovi a Slámovi bylo zasláno vyzvání, by členství složili, když nedocházejí do schůzí. Pan sturosta sděluje, že pan Baroubekje nemocen. Tím zpráva o činnosti rady městské vyřízena následoval návrh na nostoupení práva k vybírání místného a tržného v Žižkově. Dosud dávku tu vy. bíral p. Fr. Bláha, který nabízel 4000 K pozdeji 5000 K. Proti jeho způsobu vybírání dávky činěny výtky. Pan Ctverák žádal, aby »takový vyděrač jako je p Bláha, přišel z trhu pryč!« (Bouřlivý sou- hlas na galerii. Hlasy: Z toho zase budou žalobyn Při hlasování usneseno, aby vybírání dávky zadáno bylo na tři roky p. Fr. Kovářovi za ročních 500U K (Galerie propuká v nadšený souhlas.) Po vyřízení drobných záležitostí úřadnictva na- vrhoval p. dr. Černý, aby rokování o rozpočlu
Koula Baroubk Sláma Baroubekj Bláha Ctverák doktor Černá Žižkov