2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. prosince 1908. Císlo 349.
4
article
než dnes Daszyňski a český národ se tenkrále r
doval z toho, že také široké vrstvy českého lidu trvaj
pevně na ideálech svého národu. Nepochopuje, jak
mohl Daszyňský říci, že neoslavismus byl vytvořen
proto, aby povznesl jméno zbankrotovaných politiků
Posl. Daszyňski: K tomu učiním ještě po
známku.
Posl. dr. Kramář: Týká-li se to snad mé oso
by, připomínám, že právě od sociálního demokrata
jsem si nejméně zasloužil takového posudku. Vůči
poznámkám, které za rokování byly několikráte uči
něny o panslavismu, konstatuje řečník, že všechny
slovanské snahy mohou býti tomuto stálu pouze
tehdy nebezpečné, budou-li Slované v mocnářství po-
tlačováni. Dokud plní mocnářství své historické po-
slání, řešiti vnitřní národnostní problem, aby se ná-
rodové vedle sebe mohli volně rozvíjeli, ukáže se
vše, co se o panslavismu tvrdí, pohádkou. Kdyby
však Rakousko kráčelo dále na dráze své protislo-
vanské politiky, anebo kdyby dělal stát politiku prol
Němcům, mohl by býti nebezpečným v jednom př
padě slavismus, ve druhém případě germanismus
Pro tento stát není jině politiky, nei
pelitika míru vnitř a politika stejne
spravedlnosti ke všem národům. Tute
politiku musí Rakousko dělati, ale ne-
může ničeho namítati, že Němci cítí
německy a Slované slovansky.
Posl
doktor
Kramář
Slovan
Němec
Rakousko
Daszyňski
5
article
Posl. Hubka konstatuje proti šl. Stranskému, že
v Čechách jest 600 zemských úřadníků. Činí-li pořel
německých zemských úřadníků pouze 142%, jsou lín
vinni němečti poslanci, jichž činností nutno vysvětliti.
že nemůže se přikročili k řádné organisaci a nále-
žitému dotování zemských úřadníků. Je přirozeno
že Němci se tlačí raději tam, kde jest postup lepšl
a platy vyšší. TPochvala.)
Posl. dr. Hajn prohlašuje na včerejší narázky
posl. hr. Thuna, že český poslanec, klerý ve chvíli
kdy jle o velkou olázku annexe Bosny a Hercege-
viny, je sice naplněn starostí o budoucí ústavu an
nektovaných zemí, ale o zlech a lžích úslavy rakou-
ské mlčí, český poslanec, který sice mluví nadšeně
o myšlence trojjediného království na jihu, ale pro
nyšlenku samostatného království svého vlaslního
národa na severu nenalézá slova, že poslanec, který
sice cílí své katolické slovanství a rakušáctví, ale
o své české národnosti mlčí: takový poslanec ne
mluví jménem českého národa, klerý ve své převážně
většině stoji neoblomně a pevně na půdě českého
státního práva. (Pochvala řečníkových stoupenců.)
Posl. dr. Zahradník odmíll ostře za pochvaly
svých stoupenců Malikův výrok, jakoby se býval
čeští vojici při jízdě do Bosny bouřili. Informova
se u min. vojenslví a byl požádkn veřejně prohlásiti
že všechny ty pověsti, jež ostatně již byly demento
vány, jsou pouhými povídačkami; o vzpouře ne-
může býti řeč a že pouze pli přemisťování vojska
došlo k jedině příhodě.
Posl
Hubka
Němec
doktor
Hajn
Thun
Zahradník
Malikův
Čechy
Bosna
6
article
Posl. Daszyňski prohlásil vůči dru. Kramářovi
že nejlepší Rusové jsou ve vězení a na Sibíři a
s drem. Kramářem naprosto nesympatisují. Kramá?
— putuje společně s drem. Hribarem a HIlibovickým
do slovanské Mekky, navštívil nejprvé m.-p. Stoly
pina, jehož bratr představoval na pražské konferene
takřka kontrolora Ruska v Praze. Osobně napadnouli
dra. Kramáře nechtěl. Řekl-li, že neoslavismus jes
dobrým k tomu, aby povznesl jméno zbankrotovaných
politika, nemyslil prý na dra. Kramáře, nýbrž na pol-
ské zkrachované politiky. Naučil jsem se — praví —
vážiti si dra. Kramáře jako muže, který dlouho z
nejtěžších podmínek bojoval s námi ruku v ruce z
obecné volební právo a zůstal mu věren. Nebylo ani
zdaleka mým úmyslem označiti dra. Kramáře jak
zbankrotovaného politika a prosím, by byl přesvěd-
čen, že má slova nebyla myšlena tak, jak je pojal
Posl
Kramář
Rus
Hribar
HIlibovický
Mekka
Rusko
Praha
7
article
(Pechvala soc. dem.)
Posl. dr. Kramář prohlašuje, že ve vzdělanér
evropském světě jest zvykem, když se přije led
některého města, že navštíví se tamější oficiáln
osobnosti. Neměl proč vyhýbati se ruskému min
předsedovi. Zná ho jako poctivého, přímého muže
s nejlepší vůlí, byť i nesouhlasil se všemi činy jeho
politiky. Proti smyšlénce, že bratr ruského min. před
sedy v Praze byl kontrolorem ruské vlády, protestuje
ce nejrozhodnějl. Bratr Stolypinův jest známým svo-
bodomyslně smýšlejícím publicistou. Řečník broj
konečně ještě proli poznámkám, jakoby neoslavismua
byl ve službéch některé vlády.
Následují
doslovy navrhovatelů.
Posl. princ Liechtenstein souhlasil — prý s vla
steneckou bolestí — s vývody chorvaiských řečníků
kteří mluvili s jabousi trpkosti o nynější siluaci svého
národa. Avšak ve světových dějinách býval nevděl
mzdou za věrné služby. Budoucnost dovede Chorvaly
přímou cestou k uskulečnění jejich idleálního národ-
ního cíle. (Pochvala.) Brojí proti Baljakovu požadav
ku, že mělo dojíti k hlasování lidu o annexi. Něme
cko a království ilalské nepovstaly hlasováním lidu
nýbrž důsledkem hotových události.
Posl
doktor
Kramář
Stolypinův
Liechtenstein
Baljakův
Praha
8
article
Prosí za schválení pllnosti a za přikázání před
lohy výboru. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl. dr. Šusteršič pravil, že m.-p. bar. Bieneril
podal o olázkách jeho pilného návrhu bozobsa žno
prohlášení. Začal prorokovati; nehodlal ani problá
siti, že použije svého vlivu. Řečník a jeho přátel
nedají si líbiti takovéto slabošské jed
náni vlády. (Hlučná pochvala.) Žádáme e
vlády se vší rozhodností, aby projevo-
vala svůj vliv ve smyslu námi žádaném
i když toho Wekerle nebo Burian ne
dovolí. Min, předseda zapomněl také učiniti ni-
jaké prohlášení o vyvazení pozemků. V Bosně bude
koncesována uherská banka, která bezpochyby učin
špinavý obchod ze selského výkupu. Rakouský por-
lament musí tomu zabrániti. Rečník konečně prosil
aby jeho návrhu přiznána byla pilnost. (Illučná po-
chvala.)
Posl
doktor
Šusteršič
Boseň
9
article
Posl. Němee polemisoval s Bienerlhovou odpo-
vědí na dolaz po uherské volobí reformě. Jde tu
pouze o to, aby rakouský cisař dodržel, co král uher-
ský slavně slíbil. Řečník popirá, že by vojensků
opatření neměla úločného rázu. Nejlepší politikou
pro Rakeusko je politika, která hoví potřelám jeho
národů a polom nemusí dbáti zahraničních konste-
lací. Jeho strana je proti annexi. Národům Bosny
třeba poskylnout úslavu a samosprávu. Neoslavismt
nepřikládají čeští sociální demokraté nějakého zvlá-
ště velikého významu, avšak nutno si přáti, abiy se
všichni Slované navzájem spojili na kullurním pod-
kladě k dosažení vyššího kullurního slupně. (Illučné
pochvala soc. dem.)
Při hlasování schvaluje se pilnost návrhů Liech-
tonsiclnova a Šusleršičeva; pilnost Němcova návrhiu
propadla 265 hlasy proti 155. (Ilučné výkřiky soc
demokratů proti křesť. sociálům, ktelí hlasovali
proti.)
Přechází se k
1. čtení vládní předlehy a resolučního
návrhu Šusteršičova.
Posl. princ Liechtenstein navrhl přikázati vládhí
předlohy zvláštnímu 52clennému výboru.
Posl. Seitz (k formálnímu jednání) vytýkal z
hlučné pochvaly sociálních demokratů a prudkého
odporu křestanských sociálů pokrylectví a zákeřni-
ctví, pročež volán k pořádku. Viní křesťanské socitly
z pokrytectí. (Hlučný odpor křesť. sociálů; soc. dem.
volají: Fuj!) Konečně chtěl, aby návrh Němcův byl
bež 1. čtení přikázán výberu pro bosenskou otázku
a navrhl konec debaty.
Posl
Němee
Bienerlhová
Slovan
Lie
Liechtenstein
Seitz
Němcův
Bosna
10
article
Návrh byl schválen a hlavními řečníky zvoleni
dr. Gessmann (pro) a dr. Markov jcontra).
Posl. Gessanann hájil svou stranu naproi
Seitzovi. Křesťanští sociálové vědl, že sněmovně ne-
přísluší usnášeti se o bosenské ústavé v Bosně
proto vyslovili se proti sociálně-demokratickému ná-
vrhu. (Hlučná pochvala křestanských sociálů; sociá!
ni demokraté protestuji.)
Posl. dr. Markov je přesvědčen, že ubozí Srbo-
chorvatě budou míti konečně kdysi lepěi budoucnost.
Srbsko neprovokuje mocnářství; otázka kompensace
Srbsku a Černé Hore jest odůvodněna. Rakousko ne-
mělo ky se také vzpírati neporušitelnosti teritorišl-
ních poměrů Srbska a Černé Hory, naopak mělo b
se snažit o přátelský poměr. Illasovati bude prot
meritu
Následují věcné o pravy.
Posl. dr. Šusteršič žádal, by jeho resolue
byly dnes hned schváleny: — dr. Adler ohražoval
se proti tomu, že dr. Gessmann nazval návrh jeho
komedií; — hr. Sternberg tvrdil prý pouze, ž
dr. Kramář jest otcem celého panslavistického směru
mezi onou částí českého národa, jež poslavila sese
Srby proli Rakousku. Není-li to, co řekl, zcela ko-
rektní, jest ochoten to koreklně odvolali.
Při hlasování schválen návrh Liechien-
sťeinův na přikázání annekční předlohy 52člen-
nému zvišštnímu výboru; rovněž Šusteršičo vy
resoluce, by se přičinila vláda, aby Bosně a Herce-
govině udělila se ústavní svoboda a příslušný vládní
program byl sdělen; rovněž Seitzův návrh, aby
Němcův návrh byl přikázán bez 1. čtení zvláštnímu
výboru.
Po volbě zvláštního výboru zahájeno rokován
o pilném návrhu posl. Silberera a sp. stran obchod-
ně- politického
doktor
Gessmann
Markov
Posl
Gessanann
Seitz
Šusteršič
Adler
Kramář
Srba
Seitzův
Němcův
Boseň
Srbsko
Rakousko
Černá Hora
11
article
zmocňovacího zákona.
Posl. Silberer, odůvodňuje pilnost, navrhl, aby
předloha zněla: „Vláda se zmocňuje, aby zcela nebo
částečně upravila na dosavadním základě obchodní
a dopravní styky s cizími státy, s nimiž třeba pro-
dloužiti dosavadní zatímné úmluvy, s tím však do-
ložením, bude-li platnost této úpravy prodloužena
přes 1. duben r. 1909, že bude třeba úpravu (ulo
předem podrobiti ústavnímu projednání. Nehude-l
laková úprava provedena, je vláda zmocněna učini
od 1. duhna r. 1909 způsobem nařizovacím účelná
opaíření k uspořádání dolyčných obchodních a do-
pravních poměrů.
Posl
12
article
Rečník poukazuje na nutnost, aby uzavřeny
byly obchodní smlouvy s balkánskými stály. Rumun-
sko jest jediným naším přílelem na Balkáně. Varuje
agrárníky před tuze jednostranným akcentováním
jich zvláštních zájmů, krilisuje ostře jednání ř. ryt
Hohenbluma a prohlašuje, že konečně třeba opatřen
proti přehmatům překupníků. Doufá, že sněmovna
schválí pilnost v zájmu státu. (Pochvala)
Posl. dr. Damm dovozuje, že zmecňovací zákor
platí jen pro Bulharsko a Srbsko. Pokud jde o Bul
harsko, jest řečníkova strana vždy ochotna schválit
až do uzavření definitivní smlouvy modus vivendi
Ve příčině Srbska byla nová smlouva aklivována
1. zářím na základě zmocňovacího zákona. Jeho
strana nemůže býti pro prodloužení této smlouvy
až do 1. dubna. Poukazuje k tomu, že v Turecku
nastal hospodářský boykot, přes to, že byly s ním
uzavřeny smlouvy. Bude-li se z balkánských zemí
dovážeti dobytek, nastane nebezpečí, že Německo
uzavře své hranice naproti Rakousku a záplavou
dobytka z Balkánu klesnou ceny dobytka. Jen pře-
svědčení, že jde o boj za existenci dodává agrá rníkům
zmužilost a mravní sílu, aby v této vysoce politické
chvili hájili své stanovisko. Nemohou hlasovat
pro obchodní smlouvu se Srbskem pro zákon zmoe-
ňovaci a jeho pilné projednání. (Hlučná pochvala.
Rumun
Posl
doktor
Damm
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Turecko
Německo
Rakousko
13
article
Posl. Kuranda varoval agrárníky, aby svým vo-
lem nevyvolávali krisi. Jen se zřetelem na politické
obtíže může se odhodlati hlasovati pro zákon s plal-
ností jen na 3 měsíce. (Hlučná pochvala.)
Posl. Zuloger prohlásil za zločin, chce-li se
dohě, kdy dobylkářství tak pokleslo, dovážeti dobylck
ze Srbsku. Za těžkých poměrů, kdy rolník jde vstříc
bídě, žáda vláda zmocňovaci zákon, aby povolil
koncese zemi nepřátelské, již nemělo by býti na-
prosto dbáno. Rolníci mají se vždy pro průmysl obě-
tovati. (Hlučný rouhlas u agrárníků a odpor u so-
ciálních demokratů.) Hrozí-li se agrárníkům zamit-
nutím jich nouzových požadavků, ať se to jen učiní
potom budou věděti, jak mají se zachovati, až obrát
se průmysl se svými požadavky na státní pokladnu
Máme proč projeviti vládě svou nedůvěru, poněvadž
jsme byli vždy zklamání a proto hudeme hlasovat
proti zmocňovacímu zákonu, ať platí na 12 nebo
na 3 měsíce. (Hlučná pochvala a pollesk řečníkových
přátel)
Rokování bylo polom přerušeno.
Po přečlení došlých spisů podnl posl. dr. Bar
dolaz k předsedovi. Dne 29. listopadu byl za domon-
straci v Praze zatčen jistý Schirmacher, jenž
měl na hlavě čapku studentského spolku „Arminia““
poněvadž při srážce popadl ručnici jedlnoho četník
chtěje mu ji vyrvati a když četník se bránil, uhodi
jej do tváře, povalil a cstalní, barevnými odznaky
opatření sludenti, potom čelníka tloukii.
Avšak jako v jinýca podobných případech za-
kročil i tu německý poslanec Sobilschka a na roz-
kaz policejního ředitele Křikavy byl onen pán ihnen
propuštěn.
Posl. Choc: To je znouživání úřadní moci po:
ředílelem!
Posl
Kuranda
Arminius
Sobilschka
Křikava
Choc
Srbsko
Praha
14
article
Posl. dr. Baxa: Zatím se zjistilo, že onen
Schirmacher není vůbec studentem, nýbrž komptni
ristou, tudíž nebyl oprávněn nositi barevné odznaky
Jak se to zjistilo, snažila se policie celou
příhodu ututlati. Nebot, ač událost ona slala
se již dne 29. m. m. a šlo o zločin dle § 81. tr. z.
a přes to, že všichni svědkové byli dávne vyslech
nuti, nebylo posud treslnímu soudu učiněno ozná-
mení. Když šlo o české studenty, dovedla policie
vždy i z nepatrných verbálních deliktů konstruovat
dokonce zločin dle § 87. a učinit ihned oznámeni
V tomto případě se však bála, že bude podán důkaz
že bumlu v Praze nezúčastňují se vždy jen oludenii.
nýbrž léž nesludenti a dokonce lidé zjednaní.
Posl. Choc: Provokaléři, jež plalí spořilelna
Posl. dr. Baxa: Příslušné kruhy bojí se, že
rozplyne se bájka o historickém rázu bumlu a jak
zjistí se, že policie chce ulutlati násilnosti něme-
ckých výtržníků, pochopí celý svět, proč při demon-
stracích byli stihání jen Češi a nikdy žádný Němec
Když koncem listopadu bylo policii známo, ž
větřina sludentů odjela na prázdniny a bylo lze se
obávati, že při koniliktech mohl by býti zjišlěn na-
studont, rozkázal policejní řoditcl strážníkům, nby
nozalýknli vůbcc ty, kdo jsou opntřeni odznaky.
nýbrž zjistili jen jejich jména. Policisté, kteří jednal
prati tomute rozkazu, byli zrovna v tčchlo dnecl
disciplinárně potrestáni. Rečník žádá, aby min. před-
seda odpověděl ihned na příslušný dotaz. (Pochvale
českých radikálů)
Předsoda dr. Weiskirchner odpověděl, že
bude naléhati na zodpovědění dolazu
Konec schůze o 129. hod. večer; přiští budo-
zejtra.
Posl
doktor
Baxa
Čech
Němec
Weiskirchner
Praha
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. prosince. (Smutný parla
mont.) Když byl na pilný návrh Liechtenstei
nův odhlasován zatímný rozpočet na prvou polo
vinu příštího roku, vídeňské listy oslayovaly
na svých sloupcích veliké vítčvství vlády a par
lamentu proti poraženým Čechům. Ovšem prot
50 oposičným hlasům českým stálo více nez
300 hlasů všech ostatních parlamentních stra
a česká oposice byla rokovsky udolána. Ale zvi
tězil při tom spolu s úřadnickou vládou Biener
thovou také parlameni? Když se loni na pod-
zim bar. Beckovi podařilo sestaviti parlamentní
kabinet, tvrdilo se všeobecně, že od té doby
vedle sněmovny, vzešlé ze všeobecného voleb-
ního práva, nemůže býti už nikdy v Rakousku
jiné ministerstvo, než parlamentní. A zatím mi-
nul sotva rak a máme zase byrokratickou vládu.
která pilnými návrhy vymáhá na sněmovně stát-
ní potřeby stejně, jako je vymáhal parlamentn
kabinet Beckův. Sněmovna, vzešlá ze všeobee-
ného volebního práva, dává se voditi na úzdě
kabinetem úřadníckým stojně, jako ji vodi
parlamentní kabinet. Hledí-li se na věci s tohoto
stanoviska, shledá se, že vítězství parlamentu
při schválení zatímního rozpočtu je vítězství nad
míru smutné. Dokazuje, že rakouský parlamení
je bozradný a bezmocný a koná jen to, co mu
vláda porouči. Ani všeobecné volby na věci nie
nezměnily.
Čecho
Biener
Beck
Beckův
Praha
Rakousko
16
article
Krakovská „Nov. Rel.“ vysvětluje příčínu
tohoto smutného zjevu. Ve vídeňské byrokraci
vytvořil se zvláštní stav kandidátů na m
nistry, kteří se rekrutují z náležitě vyškola-
ných odborových přednostů. Oni tvoří stálou
zálohu, z níž koruna povolává ministry, když
parlament nedodá v čas svých. Tito úřadníei
pohrozí klidně parlamentu rozpuštěním, nepo-
volí-li jím rozpočtu, a opirajíce se o svou hroz-
bu, michají parlamentními kluby jako kartami
a sestavují si podivuhodné většiny. Kdoso
mohl kdy nadíti, že křesťanští sociálové a soci
ální demokraté se octnou někdy v jednom tá-
boře, aby „zachránili parlament“, anebo, jak
jiní posměšně tvrdí, aby zachránili své man-
dáty a spojené s nimi diety? A stalo se přece
za úřadnické vlády bar. Bienertha. Možno říci.
že i v tomto připadě zvítězil parlament?
V Praze, 18. prosince. (Stát ve s tát ě.)
Z Terstu nás došla zpráva, že chorvatšti kněž
Šimon Červar a Antonín Zidarič, kteř
byli při nedávných sněmovních volbách v Istri
zvoleni za poslance, byli nuceni vzdáti se n
rozkaz porečského biskupa Flappa mandátů,
aby se vyhnuli pronásledování svého duchov-
ního předslaveného. Víme, že se podobné při
pady dějí v Uhrách naproti oposičným poslan-
cům slovenským. Ale je možno i v Rakousku
za platnosti všeobecného volebního práva, aby
biskup zbavoval své podřízené duchovní občan-
ských práv? Není tu nijaké vyšší instance.
která by zakročila proti biskupovi, když pře-
kračuje meze své půsohnosti?
Bienerth
Červar
Zidarič
Praha
Terst
Uhry
Rakousko
17
article
Z Pešti, 17. prosince. (P. Hlinka z v
tězil proti biskupu Parvovi) Jes
známo, že bývalý ružomberský farář, P. Ondr
Hlinka, uvězněný nyní v Segedině, poda
římské kurii žalobu na biskupa Parva, který h
bezdůvodně suspendoval ab ordine et officio
Do Pešti došia nyní úřadní zpráva
že kurie nepotvrdila suspendování
Hlinkovo a nařídila biskupovi, aby předloži
obžalobu proti Hlinkovi a dokázal dříve správ-
nost důvodů, z nichž růžomberského faráře
zbavil úřadu.
Ze Záhřeba, 16. prosince. (Rozmno
žení maďarských škol.) Od počátku
vlády hr. Khuena-Hedervára až do nastolení ny
nějšího bána bar. Raucha, tedy během 25 le
bylo v Chorvatsku zřízeno 46 maďarských škol
Za jedenáct měsíců vlády Rauchovy přibyly 32
nové maďarské školy, takže je jich nyní už
78! Košut jmenoval právě 18 nových madar
ských učitelů pro Chorvatsko. Ve státním roz-
počtu uherském povoleno na maďarské školy
v Chorvatsku pro r. 1909 celkem 960.000 K
P Hlinka
P Ondr Hlinka
Parv
Hlinkův
Hlinka
Rauch
Rauchův
Košut
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
Segedina
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 18. prosince.
V Praze, 18. prosince.
Kdo byl zasvěcen do srbské kralovraždy?
Pan Čarykov, pomocník ruského zahranič
ného ministra, je znám jako vzpružina toho sl-
vanského směru v ruské zahraničné politice
který se v poslední době tak jasně jeví. Pan
Čarykov je považován za přištího ředitele rusk
vnější politiky. Bude-li Izvolský nucen ustoupiti
Čarykov bezpochyby hned zaujme jeho místo
Odstoupení Izvolského stane se nevyhnutelným.
neschválí-li hosudarstvenná duma jeho zahra-
ničnou politiku, určitěji řečeno postavení, ktere
k záboru Bosny a Hercegoviny zaujal v Buch
lově. Jakmile by Čarykov obdržel křeslo zahra-
ničného ministra, dostal by v ruské politice vrci
směr rozhodnější a národnější, jehož je před-
stavitelem.
Není divu, že rakousko-uherští offieiosové
pospíchají, aby Čarykova odstřelili dřív, než se
dostane k mocnému slovu a velké úloze. Ne-
dávno jej posílali za vyslance do Cařihradua
nejnověji „Post. Lloyd“ učinil o něm „odha.
lení“, že byl jako tehdejší ruský vyslanec v Be-
lebradě zasvěcen do plánu zavraždění srbskýeh
královských manželů r. 1903. Tím „odhalením“
má býti Čarykov kompromitován ne tak v očích
Srhů, jako v očích Anglie, jež srbskou kralo-
vraždu nejpřísněji odsoudila a teprve následken
nejnovějších událostí na Balkáně zaujala naprot
Srbsku příznivé postavení.
Bělehradský zpravodaj „Nového Vremene“
učinil dotaz u srbských politiků, do převratu
r. 1903 zasvěcených, co je pravdy na tvrzení
„Pest. Lloydu“, a dostalo se mu odpovědi, že
nikolí Čarykov, nýbrž tehdejší ra-
kousko-uherský vyslanec baron
Dumba byl do plánu kralovraždy
zasvěcen.
Čarykov
Buch
Čarykův
Lloyd
Dumba
Praha
Bosna a Hercegovina
Be
Anglie
Balkán
Srbsko
Nový Vremen
20
article
Boj proti sněmovně lordů.
Z Londýna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Generální zástupce Švédska, člen ministerstva.
učinil na soukromé schůzi liberální federace
žen některá zajímavá prohlášení. Mr. Ure ve
své řeči na této schůzi, konané v místnosteei
národního liberálního klubu, pravil, že mini-
sterstvo svoli k tomu, aby se otázalo národa
na jeho vůli, dobu, již bude pokládati za pří-
hodnou a předmět, který uzná za vhodný, aby
byl předložen voličům ke sehválení.
Liberální strana jest odhodlána jíti až na
konec svého programu a útočiti na sněmovnu
lordů, jak uzná za dobré. Vláda ujme se znov
návrhu sira Henry Campbell-Bannermana z čer-
vence roku 1907, předloženého sněmovně po-
slanců ve formě resoluce a schváleného v tétc
sněmovně velkou většinou, Z toho jest patrno,
co ministerstvo Asquithovo chystá proti sně-
movně lordů: Návrh, předložený dvakráto sně-
movně lordů a po každé touto sněmovnou o-
mítnutý, je-li po třetí přijat sněmovnou zástupeů
lidových a dosáhne-li sehválení králova, stává
se zákonem a jest zapsán ve »statute book«
bez ohledu na sněmovnu lordů.
Tento postup, dodal generální zástupce,
ponechá sněmovně lordů její ústavní práva ob-
strukce, kritiky a revise, zkrátka, pairové podrž
privilej ne-li veta, tedy aspoň privilej strkat
hole mezi kola a zdržovati provedení každého
opatření, jež se jim zdá předčasným.
Ure
Campbell
Bannerman
Asquithův
Londýn
Švédsko
21
article
J. Coudurier.
J Coudurier
22
article
Zápas Venezuely s Hollandskem
Zápas Venezuely s Hollandskem
(Podivná válka. — Vznik konfliktu. —
Neslýchané vykořisťování. — Konli-
skace lodí. — Anglické loďstvo se sou
střeďuje. — Castro proti válce. — Zá
stupce presidentův. — Uspořené mi
liony. — Castro odstoupí. — Presiden
v léčebném ústavě. — Rozsah Hol-
landska. — Hollandská a venezuelská
armáda a loďst v o. )
Zvěst o vypovězení války s Venezuelou
Hollanďanům, která ještě do odpoledních
pozdních hodin ze žádného úřadního pra-
mene potvrzena nebyla, nevyvolala velikého roz-
ruchu v Evropě ni v Americe. Můžeť se případné
válčení obmeziti toliko na moře a na nejvýše
na úzký pruh venezuelský, pobřežní bombardo-
váním jeho tvrzí. Kdyby Venezuela skutečně ze
svých přístavů vyslala válečné ludi své proti
lodím hollandským, byla by tato nepatrná ná-
mořní moc velikou přesilou hollandskou zajiste
záhy zničena. Na druhé straně nemůže si Hol
landsko troufati vysaditi vojsko své na vene
zuelský břeh k jakékoliv vážné operaci. Prote
zvěst o válce přijata na obou stranách okeánu
jako zvěst o válce, při níž by mnoho krve ne
teklo — o válce, kteráž by po brzkém po-
znáni, že jeden druhému nemůže na kahánek
skončila příměřím a potom prostředkováním
„Unie“ neb některého evropského státu mírem.
třeba shnilým mírem!
Castro
Hollanďan
Venezuela
Evropa
Amerika
23
article
Konflikt mezi Venezuelou a Hollandskem
trval už déle roku a vznikl z těchže příčin, jako
konflikt Venezuely s jinými státy evropskými
Vláda venezuelská zakročila jako proti něme-
ckým a francouzským podnikatelům také prot
hollandským podnikatelům ve své zemi, ne
chtěla v zakročování tom ustáti a odepírala i ná
hradu za škody, způsobené timto zakročením
Nezmateni hlasy ostatního tisku evropského.
musíme příznati, že svropšti podnikatelé zem
onu i lid její hanebně vykořisťovali, zjednavše
si koncese k tomu od dřívějších vlád a úřadův
venezuelských různými i nekalými prostředky
Je pochopitelne tudíž, že lid venozuelský poo
vedením presidenta Castra sáhl konečně faktéž
proti cizincům k odvetě, třeba leekdy neby
v prostředcích vyběračným. Když kanečně Hol-
landsko na ochranu svých vykořisťovatelskýeh
podněkatelův jalo se demonstrovati loďmi svým
proti venezuelskému pobřeží, obvinila je Vene-
zuela, že po lodích těch dováží zbraně venezuel-
ským povstaleům. Ve Venezuele opakovaly se
totiž leckdy pokusy vzpoury, obyčejně cizinou
podnícené, ale zůstaly vždy bez výsledku. Vene
zuela zabavila proto několik hollandských pa
níků, Hollandsko v posledních dnech odpově
dělo taktéž konfiskací venezuelských lodí. A tal
spor vyvrcholil v posledních hodinách do kraj
ního napjetí.
Hollandsk
Castro
Venezuela
24
article
Celkem od listopadu 1907 zabavila Vene
zuela pět hollandských lodí. Hollanďané váhal
dlouho s odvetou i přes vyzývavosti venezuelské-
ho ministra Paula. Konečně ale zabavil holland
ský křižák „Gelderland“ venezuelskou pobřežn
loď „Alix“, obrněnec „Hermskork“ venezuel-
skou loď „Majo“, a „Gelderland“ vypravil se
znovu na hon za jedinou torpedovkou venezuel-
skou „Margaritou“. Venezuelci doufali, že prot
tomuto „pirátství“ zakročí Spojené státy, avšak
tyto slíbily Hollandsku neutralitu, pokud by ne
vyslalo vojsko na souši venezuolskou a pokud
by tak neporušilo známou doktrinu Monrceovu
o nedotknutelnosti amerických území. Vyčkávac
taktiku tu „Unie“ asi ani teď nezměni. Zvláště
nepoužije-li Hollandsko válečného práva svého
lapati i obchodní lodi venezuelské. Proto také.
Paul
Alix
Margarita
Venezuelec
Gelderland
Maja
spojený stát
25
article
když kolumbijský vyslanec ve Washingtonu ob
dežel včera již zprávu, že Venezuela vypově-
děla prý válku, nezpůsobilo to v Unii žádného
velikého rozčilení. Za to značnou pozornost budi
okolnost, že admiralita anglická soustřeďuje ve
liké loďstvo na východním pobřeží Jižní Ame-
riky. President Castro ostatně vyslovil se, jak
jsme již včera sdělili, za svého nynějšího pobytu
v Berlíně proti válce, přiznav, že Hollandsk
mohlo by snadno zničiti malé loďstvo venezuel
ské. Pohrozil ale pro připad války, že by pře
stala se Hollandsku vypláceti ona část cenných
příjmů, kterou dostávalo jako náhradu za dří
vější spory. Poslodní zprávy o nepokojích v hlav
ním městě Caracasu proti jeho presideniství
prohlásil Castro za smyšlenku. Přes to jest
velmi pochybno, zdali se Castro do své země
vrátí. Gomes, náměstek jeho, počíná si v Cara-
casu skutečně velmi obojetně, ano jako již příští
president. Vyhlodává styky s oposicí a dal trěst-
ně stihati ředitele Castrova orgánu za to, že týž
střílel do demonstrantů před redakcí. Veliké
nadšení vyvolal Gomes i svým dekretem o vá-
lečných přípravách proti Hollandsku a tak hledí
si krok za krokem zjednávati popularitu na úkor
Castra sama. Mnozí soudí tudíž že Castrův od-
jezd do Evropy byl úmyslně první krok k jeho
demisi.
Castro
Gomes
Castrův
Washington
Venezuela
Berlín
Caracas
Evropa
26
article
„Andská opice“ (Castro, než se věnoval po
litice, byl farmářem v poboří adském), jak pa-
řížští satyrikové označovali Castra za jeho po-
bytu ve Francii, naspořila si totiž za svého pre-
sidentství celé miliony a uložila je dříve již
v Evropě.
Včera odpoledne byl Castro v Berlině po-
droben (jest 46 let stár) poznovu lékařské pro-
hlídce profeshrem Isrnelem. Temto rozpoznh)
vážné zhoršení ledvinové choroby presidentovy
Castro přesídlí tudíž v nejbližších dnech na
soukromou kliniku Israelovu, kdež bude ope-
rován. Podaři-li se operace a zůstane-li pacien
přes „podařenou“ operaci na živu, odebere se
na delší dobu na Rivieru na zotavenou. Kdož
ví, neuzavrou-li se mu zatim brány jeho země?
Království hollandské má bez osad rozloh
33.000 km (tudíž 34 Čech) a 5,747.000 obyv.
původu skorem vesměs gormánského. Holland-
sko zkvétá velikolepým obchodem, zvláště ná-
mořním. Vojsko v míru má 38.548 mužů, ve
východoasijských osudách pak ještě dalšíe
33.000 mužů Za to v západoindických osa-
dách svých pouze 500 mužů. V Americe sam
má Hollandsko osady Curacao a Surinam, mno
hem větší ale v Asii, kdež čítají 38 mill. obyv-
Válečné loďstvo hollandské čítá 15 obrněneo
řadových, 4 obrněné monitory, 11 dělových lod
mořských, 3 dělové lodi říční a 37 torpedovek
dohromady tedy 70 lodí o 80.000 tunách 504
dělech a 6548 mužích. Asijské loďstvo holland
ské krom toho 5 obrněnců , 4 dělové lodi, 9 tor
pedovek, dohromady 18 lodi o 28.000 tunách
166 dělech a 10.740 mužích.
Castro
Čo
Holland
Francie
Evropa
Berlín
Riviera
Amerika
Curacao
Surinam
Asie
km
27
article
Venezuela při rozloze 19krát větší Čech
při 2,646.000 obyv., zvláště míšenců, má stá-
lou armádu pouze o 8000 mužích a 8 batteri
děl. Lodstvo pak dokonce čitalo r. 1907 pouze
3 dělové lodi, jednu dopravní, jednu vléčnou
a jednu jedinou torpedovku. Možno tu věřiti, ž
Venezuela pomýšli na válku vážnou a opravdo-
Z Haagu, 18. prosince. (Reuter.) Až do
poledne neobdrželo ministerstvo zahraničních
záležitostí ani potvrzení zprávy, že by bylo he
landské loďstvo zajalo třetí venezuel
skouloď, ani potvrzení zprávy, že Venezueln
prohlásila Nizozemsku válku. V ministerstvu se
prohlašuje, že nelze si také o tom učiniti přesně
představy, jak by bylo mohlo býti zasláno Nizo-
zomsku válečné prohlášení, leda že by bylo po-
važováno za dostatečné vyhlásiti ve Venezuele
proklamací válečný stav a zahájiti nepřálelství
Až dosud není důkazů, že by Venezuela postu-
povala už válečně. Nizozemské loďstvo, kter
se nyní právě nalézá v Karajbských vodách, po
važuje se spolu se čtvrtým panicéřovým kriza
vou?
kem, který právě pluje do Venezuely, prozatím
za dostatečné, aby čelilo všem eventualitám
Venezueln
Venezuela
velký Čechy
Haag
Nizozemsko
Niza
Reuter
28
article
Přispějte
na vánoční nadílku
Hár. jedn. severočeské
v Praze II
Spálená ulice čís. 26 II.p
Praha
29
article
Bouříivá schůze městského
zastupitelstva v Zižkově.
Bouříivá schůze městského
zastupitelstva v Zižkově.
Zasedací síň žižkovské radnice byla včera od-
poledne při zasedání městského zastupitelstva jevi-
štěn bouřiivých výjevů, uspořádaných na přeplněné
galerii. Po leta již nerozlébal se tam ryk lakový.
jako včera. Tři strany byly na galerii zastoupeny:
abiturienti (z toho důvodu, aby protestovali
proti povolání nekvalifikovaných jinochů na mísl
písařů), sociální demokraté (aby protestovali
proti zařazení některých obnosů do rozpočiu obee
ního) a hostinšti (aby sledovali rokování o žá-
dostí spolku »Fastr« za slevu dávky pivní h
krejcaru).
Ža této mimořádné scenerie zahájil schůzi sta-
rosta p. G. Žák a přikročil k vyřízení jednacího
pořadu. Pan ředitel Klán přečetl zprávu o činností
rady městské. Uvedeno v ní mimo jiné, že násled-
kem velikého rozmnožení agendy bylo nutno obsa-
diti pět míst písařů, dále byl ustanoven v elekrárně
skladník. Inženýr, který chtěl získat praxi, žádal
aby bezplatně mohl pracovat v městské elektrárně
Rada městská mu to dovolila.
G Žák
Klán
spolek » Fastr
30
article
Již čtení zprávy bylo přerušováno časlými a
bouřlivými projevy na galerii. Po přečtení oznámil
starosta p. G. Žák, že spolek hostinských »Fastre
podal žádost k radě městské, aby dávka pivního
krejearu byla o 15 proc. snížena. Rada městská žá-
dosti této nevyhověla z toho důvodu, že sleva
15 proc. znamenala by úbytek 41.000 K ročně a na
takový obnos není v rozpočtu úhrady. Spolek »Fastre
podal žádost k městskému zastupitelstvu a starosta
se táže, zda má být žádost přečtena. (Galerie uni-
sono: Ano !)
Pan dr. Černý navrhoval, aby žádost byla
odkázána radě městské k novému vyjednáváníse
zástupci spolku »Fastr« a z toho důvodu abys
žádost nečila.
Hlasováním rozhodnuto, aby se žádost četla.
Byla stručná, stručnější než celá debata a vrcholita
v požadavko, aby dávka byla o 159% snížena. (Gale
rie: Kde je R-jsek ?)
Pan Kotland: Mluvme si upřímně: Kdyby
se sleva povolila, kde vezmeme úbradu? Jako dobrý
přítel hostinstva . . . (Galerie propuká v bouřlivé
projevy. Starosta marně zvoní, aby zjednal klid. Ze
křiku až ohlušujícího zaznívají hlasy: »My jsme po
platníci! Vy musíte tak jednat, jak zájem náš vyža-
duje !«) Starosta p. Žák: Račte zachovati klid.
Uvažte jen, pánové, jak si má rada městská počí-
nati? (Bouřlivé volání: Vypůjčit si! Stálý hluk
nepokoj.) Starosta prosí, aby zachován byl klid
a očekává, že pánové na galerii, jako slušaí lidě.
uposlechnou.
Fastr
doktor
Černá
Galus
Kotland
Galerius uňa
31
article
Pan Kotland pokračuje, že Úřadnická besed
zvláštním podáním domáhá se toho, aby obec usku
tečnila celou řadu projektů. Odkud na to obec má
vzít úhradu? A školství čeká také na rozšiření.
Proto není možno rozpočet zkracovat! V jiných ob-
cích je zaveden činžovní groš, ten u nás není. Pan
dr. Černý zná bídný stav obecních financí . .
(Bouře na galerii. Hlasy: Poněvadž je mizerná
správa! Trvalý nepokoj.)
Po dloubém namáhání konečně, zjednán klida
při hlasování schváten návrh dra. Černého, aby se
žádost spolku »Fastr« odkázala radě městské k opět-
nému jednání se zástupci spolku »Fastr«. (Hlučná
pochvala na galerii).
V záležitosti obsazení míst písařů protestoval p.
Kapr proti povolání takového počtu nových sil.
Sirotek, který žádal o místo, byl odmítnut, ale sedm
jiných sil bylo do obecních služeb přijato. (Galerie
křičí: Bez kvalifikace !) Takové strejčkování mu
jednou odpadnouti. (Hlučný souhlas na galerii.) C
se v naší obci děje, jest úžasné. Technická kancelál
zvrzala školu na Peršlýnském náměstí a aby ostudu
dovršila, dala si namalovat obrázky do oken, které
stojí 1000 korun! Poplatnictvu se vyhazují penís
z kapes! Každá obec na místo policajta vypíše kon-
kurs, ale u nás se místa obsazují bez konkursu
Protestuji proti tomu! (Galerie tleská neúnavně.)
Pan Koula vytýká, že místa byla obsazena
bez vědomí zastupitelstva. (Galerie hlučně sonhlasí.
Kotland
doktor
Černá
Bouře
Černý
Fastr
Kapr
Koula
Peršlýnský náměstí
spolek » Fastr
32
article
Pan starosta žádá o klid. (Nová bouře potlesku,
odporu a různého volání.) Jednotliví členové zastu-
pitelstva: To přestává všechna trpělivost! My jsme
tu pod nátlakem galerie! Může zde člen zastupitel
stva pronésti svůj úsudek? (Nový hluk na galerii.)
Pan starosta: Kdyby se galerie neuklidnila, musil
bych ji nechat vykliditi! (Bouřlivý odpor galerie,
dlouhotrvající hluk.) Pan Koula: Nesmíme do
pustit, aby se radnice stala útulnou protekčních dětí,
Táži se p. starosty, zda je pravdou, že se dostal do
elektrárny zřízenec, který je krátkozraký?
Pan starosta odpovidá, že dotyčný předložii
lékařské vysvědčení o svém dobrém zraku. (Galerie
propuká v hlučný odpor.)
Pan starosta Zák na tyto výlky odpovídá:
Agenda obecní netušeně se rozšířila. Přibylo mnoho
příslušníků, agenda vojenská jest větší a aby všechny
práce v čas byly vykonány, přijala rada městská ně-
kolik písařů. Dva z nich mají maturitu, dva nikoli,
ale odbyli šest třid střední školy. To snad k písaření
stačí. (Galerie odporuje.) Agenda je tak rozsáhlá, že
bylo by vlastně zapotřebí rozmnožit konceptní síly.
Vždyť Žižkov má pouze tří konceptní úřadníky! Ale
poněvadž není peněz, hleděla rada městská vypomoci
návalu práce opatřením písařů A v tom je něco tak
strašně špatného, že zde galerie půl hodiny maří
jednání? Snad máme vypsati konkurs na obsazení
míst písařů a žádati vysokoškolské vzdělání? Za-
chovejte pánové klid, vždyť se přece nikomu nestala
újma! Pokud se týče obrázků ve škole, odpovídám,
že rada městská se domnívala, že budou dodány
zdarma a byla rada velice překvapena, když obdržela
účel na 1000 K. (Bouře na galeril.)
Pan vládní rada BIlý lituje, že se na Žižkově
na velkou váhu bere to, co jinde mlčky se přejde.
Koula
Bouře
Bilá
Žižkov
33
article
Vzhledem k velké citlivosti obyvatelstva je pro to, aby
se na příště veškerá místa obsazovala konkursem.
Hlasováním usneseno 14 hlasy (ze 27), aby t
písaři, kteří maji maturitu, byli ponecháni, kdežto ti,
kdož kvalifikaci nemají, aby dostali měsíční výpověd.
(Bouřlivé projevy na galerii: Chceme vědět ty, kdo
nehlasovali!)
Jednalo se dále o to, zda má být výpovězen také
inženýr, který žádal, aby zdarma mohl provozovati
praxi v elektrárně. Většinou hlasů usneseno, aby byl
v tomto bezplatném studiu ponechán.
Dále jednáno o plsaři, který má dvě státní
zkoušky a pro něhož rada městská navrhla titul za-
tmního kancelářského praktikanta. Po dlouhé debatě
a za stálého hučení galerie bylo udělení titulu toho
odročeno.
Pan Koula doporučoval, aby členům zastupi-
telstva pp. Baroubkovi a Slámovi bylo zasláno
vyzvání, by členství složili, když nedocházejí do
schůzí. Pan sturosta sděluje, že pan Baroubekje
nemocen.
Tím zpráva o činnosti rady městské vyřízena
následoval návrh na nostoupení práva k vybírání
místného a tržného v Žižkově. Dosud dávku tu vy.
bíral p. Fr. Bláha, který nabízel 4000 K pozdeji
5000 K. Proti jeho způsobu vybírání dávky činěny
výtky. Pan Ctverák žádal, aby »takový vyděrač
jako je p Bláha, přišel z trhu pryč!« (Bouřlivý sou-
hlas na galerii. Hlasy: Z toho zase budou žalobyn
Při hlasování usneseno, aby vybírání dávky zadáno
bylo na tři roky p. Fr. Kovářovi za ročních 500U K
(Galerie propuká v nadšený souhlas.)
Po vyřízení drobných záležitostí úřadnictva na-
vrhoval p. dr. Černý, aby rokování o rozpočlu
Koula
Baroubk
Sláma
Baroubekj
Bláha
Ctverák
doktor
Černá
Žižkov