1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
nt ta t ožo orr i
3
masthead
V Praze, v sobotu 19. prosince 1908.
Praha
4
masthead
s ei av rt n
s e
6
article
Na ranní avečerní listy
předplácí sev
V Praze v administracii
na měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
sa měnie
na čtvrt leta : . . . 7 K 50h
ve fliálkácho
za měsio. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle,
Ba čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsie.
rei
na čtvrt icta
Praha
7
title
Daešní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
8
article
Nový úspěch Madarův?
Nový úspěch Madarův?
Maďaři opět kují železo, dokud je žhavé
Tentokráte se podobá, že jim poskytly ne
snáze, vzniklé z annexe Bosny a Hurcegoviny
vítanou příležitost, aby učinili opět další kro
se směru svých konečných cílů. Avšak ne-
jenom dosažení nových úspěchů, i vybřednut
z vlastních vnitřních nesnází má býti nápo
mocna jejich nynější akce.
V průběhu letošního roku totiž povázlivě
vzrůstalo v zemi hnutí proti vládnoucí koalici
Nejen že se rozmnožil počet odpůrců plura-
litní volební opravy, podané ministrem vnitra
hr. Andrássem, v kruzích mimokoaličních
ale i valná část strany neodvislosti počínala
stavěti se proti návrhu tomu, jednak z dů-
vodů formálních, že v programu svém strana
tato dosud hlásala myšlenku všeobecného,
rovného práva volebního, ale i z důvodů
věcných, že návrhem Andrássovým ohrožena
bude i posavadní volební država neodvislých,
jimž hrozí pluralitní právo volební ztrátou
četných posavadních volebních okresů jejich
Dále přibyla nová, pro Uhry velm
choulostivá otázka povahy náboženské, jež
se týká platných dosud pravidel o smíšených
manželstvích, jichž je při četných nábožen-
ských vyznáních v Uhrách veliké množství.
Madarův
Maďar
Andrássův
Bosna
Uhry
9
article
Letos v letě vydaným papežským dekretem
»Ne temere« jest právní postavení smíšených
manželstev v Uhrách ohroženo a ze všech
nekatolických sborů církevních ozývají se
protesty a v čele hnutí stojí několik vynika
jících politikův mimokoaličních, zejmena hr
Tisza, bar. Banffy a jiní. Jak daleko tent
ruch dospěje, to závisí na dalším vývoji po-
měrů; na tom, zdali se nynější koaliční
vládě podaří novými úspěchy osvěžiti své
postavení, aneb zda podlehne soupeřství.
vyrůstajícímu současně i z příčin jiných,
z nichž jsme některé již blíže označily.
K nesnázím takovýmto náleží i otázka
zřízení samostatné banky uherské. Strana
neodvislosti v posledních dnech byla by bez
mála pro otázku tuto se rozštěpíla, protože
mezi jejími předními členy, jako jest na př.
předseda sněmovny Justh a stoupenci jed
notné posavadní banky, k nimž náležej
skorem všichni členové strany ústavní, na
stalo značné napjetí.
Tisza
Justh
Uhry
Banff
10
article
Strana neodvislosti ráda by se vykázaln
před nastávajícími volbami vítězstvím svého
slanoviska v otázce bankovní, a sensační vy
stoupení bývalého koaličního ministra spra
vedlnosti Polonye při rozpočtové debatě
odhalení jeho co do úmluv koaličních, s Vídni
uzavřených, zvláště směřovalo ku přiostření
protiv v otázce bankovní. Chlácholivým pro
jevům předsedy ministerstva Wekerla a he
Apponye se však podařilo obeplouti pro
zatím toto úskalí tím, že přesvědčili rozho
dující členy strany neodvislých, že vláda na-
prosto ničeho nepodnikla, co by řešení ban
kovní otázky bylo na úkor strany neodvislých
a nad to, že není nyní vhodné chvíle urych-
lovati tuto otázku, kteráž vlastně octne se
na pořadu jednání až příštím rokem, tak že
při platnosti posavadního bankovního privi-
leje až do konce r. 1910 zbývá ještě dosti
času, aby záležitost ta se vyřídila uspokojivě
i pro stranu neodvislosti.
Za to podařilo se koaliční vládě získati
zájem největší strany koaliční, strany neod-
vislých v jiném, v Uhrách ještě oblíbenějším
směru, totiž v otázkách vojenských, prozatím
na dobu trvání koaliční vlády — odroče-
ných. Otázky tyto byly, jak známo, vlastn
příčinou sporů, jež vypukly v Uhrách v dob
předkoaliční a vrací-li se nyní koaliční vláda
sama k nim, jest to nepochybným důkazem.
Vídeň
Uhry
ministerstvo Wekerla
11
article
že považuje nynější chvíli za vhodnou, aby
se k nim přikročilo a řešením jejich zjed-
nalo nové pojítko mezi koaliční mi stranami
zvláště neodvislou a ústavní. Vláda při tom
vychází z názoru, že podáním volební opravy
již formálně učinila zadost všem podmínkám
v úmluvách s Vídní převzatým, tak že není
třeba čekati, až bude volební oprava sně-
mem projednána, ale že lze ihned nyní
příkročiti k etázce zvýšení počtu rekrutůa
tím i otázce maďarských požadavků ve vě-
cech vojenských.
Vedle nesnází annekčních spolupůsobily
na koaliční vládu asi také vzpomenuté vnitřní
uherské, nápadně se kupící otázky, jakož
i ta okolnost, že zatím již započato bylo
vojenskými záležitostmi při úpravě platů
důstojnických.
Jinak jest záhodno připomenouti, že
vedle choulostivých vnitřních otázek rovněž
asi události ve Vídni a některé projevy
v posledních dnech na radě říšské učiněné
k tomu přispěly, aby akce ve věcech vojen
ských se pokud možná urychlila a skoncovala.
Vídeň
12
article
Ve skutečnosti ovšem vyjednávala koa-
liční vláda uherská takměř ustavičně s Vídní
o věcech vojenských, a zejména od ledna
r. 1907. Jednání se neslo dvojím směrem
jednak aby se zjednaly podmínky pro utvo-
ření nové veliké strany, jež by po koalici
nynější mohla převzíti trvale vladu, jednak
aby se dohodou o záležitostech vojenskýel
upravil trvalý poměr mezi Peští a Vídní
Již z jara dospělo vyjednavání tak daleko.
že v Pešti pokládali dohodnutí za blízké,
avšak otazka zvýšení důstojnických platů, jež
se náhle vynořila z vídeňských kruhů kře
sťansko-sociálních, věc oddálila. V letě vy-
jednávání opětně obnoveno; účastnili se ho
jak společné ministerstvo vojenství, tak obě
vlády a dospělo se prý takřka k hotovému
plánu, když další kroky byly přerušeny pá-
dem ministerstva Beckova. V jednání se
však ihned pokračovalo a dnes ma se za to,
že za poslední audience ministra hr An-
drásse dne 16. t. m. u panovníka, byly vy
sledky posavadních dohodovacích pokusů
v konečném svém znění předneseny, a vlast
ního rozhodnutí dostane se nyní předsedov
ministerstva, Wekerlovi, kterýž se tyto dny
do Vídně odebere Současně s hr. Andrássem
byl u audience i honvédský ministr Jekel-
falussy.
Dle domněnek ve Vídni vyslovenýci
bude prý předseda ministerstva Wekerle
panovníkem zmocněn, aby již o Novém roce
dle zvyku v Uhrách oblibeného v prosloven
ke vládním stranám posavadním učinil pro
jev i v záležitostech vojenských.
Vídeň
Pešť
Uhry
ministerstvo Beckov
13
article
Vedle známých ústupků, jež obsažený
byly již v programu z r. 1903 a týkaly se
vojenských odznaků, trestního řádu vojen
ského, rozšíření kompelence ministra honvedů,
převedení uherských důstojníků k uherským
plukům, škol pro výchovu uherských důstoj
níků a některých opatření jiných, jež se zatím
již uskutečnila, bude prý ve smyslu maďarském
řešena i otázka plukovních řečí.
Vláda koaliční za to přistoupí na zvýšen
kontingentu nováčků asi v rozsahu přiblizně
takovém, jaký žádala vojenská správa v r. 1902
svolí, aby zvýšený kontingent se stanovil na
dobu deseti let a přistoupí dále na změny
branného zákona s tím souvislé
Sněmovnám budou podány dotýčné ná-
vrhy jakožto novely a dodatky k zákonu
o schválení kontingentu nováčků a k zákonu
brannému. Současně prý o Novém roce ohlásí
předseda ministerstva Wekerle, že utvořila se
nová veliká strana v Uhrách na základě smlu-
veného programu, kterýž nebyl sdělán na újmu
zásad a cilů strany neodvislosti. V této nové
straně by úplně splynuly zejmena posavadní
strana ústavní a hlavní kmen strany neod
vislé a napovídá se spolu, že by v čelo vlády.
až nynější koaliční ministerstvo odstoupí, po
volán byl Košut. Tato nová politická strana
převezme záruku za to, že budou vyřízeny
nejen smluvené záležitosti vojenské, ale žese
rozřeší i otázka bankovní i oprava volební
»Budapesti Hirlap« v zajímavém článku
»Situace a budoucnost« ličí, že je třeba vše-
stranné dohody vzhledem k vnitřním i vnějším
nesnázím, k zájmům dynastie, s ohledem na
její německý původ a k posílení ústavnosti
uherské.
Dle všeho jest uvolněná dráha novým
úspěchům maďarským, pokud nepředvídané
případy a události nedají zamýšlenému po-
stupu jiný, netušený obrat.
Košut
Uhry
ministerstvo Wekerle
Budapest Hirlap
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 122.)
Ve Vidní, 18. prosince.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Celých šest hodin dnešní schůze bylo vy-
plněno debatou bosensko-he rce-
govskou. Nebyla sledována dnes se zájmem
takovým, jako předevčírem a včera.
Teprve v podvečer rozprava promě
nila se v nepřetržiteu řadu pr ud
kýcb srážek, zejmena pak při bla sován
byla diskuse zajímavou a pohnutou.
Poslanec dr. Zahradník posvítil d
kladně na prolhanost posl. Mallika, který
tvrdil, že čeští vojáci na cestě do
Basny zosnovali vzporu, což mini st
vojenstvi prohlási! čiročirým vý
myslem
Hlasování bylo pozoruhodno čelnými mo
menty. Proti pilnosti bosensko herceg ovské
předlohy hlasovali toliko socláln
demokraté a čeští radikálové. Po
slanec proť dr. Masaryk, prof. Drtilna,
s nimi pak poslanci moravské st r a n
lidové vyšli.
Pilnost přijata byla, nebyl však kon-
statován poměr hlasů. Tolikéž přijata byla pil-
nost návrhu dra Šusteršiče, vyzývajíeí
vládu, aby užila svého vlivu, by v zemích za
braných zavedeno bylo zastupitel-
stvo lido v é.
doktor
Zahradník
Mallik
Masaryk
profesor
Dolna
Šusteršič
poslanecký sněmovna
15
article
Pilnost návrhu dra. Adlora. Němce
soujfruhů, aby se v Bosně a Hercegovině za-
vedlo všeobecné rovné právo hlasovací, za-
mítnuta. Pro ni hlasovalo 265 poslaneů,
proti ní 155 Nebyla tedy 3/s potřebná většina
Té bylo by se dosáhlo, kdyby byli poslanei
Masaryk, Drtina a moravští lidovci zůstali v za-
sedael sini a kdyby s nimi pro pilnost tak
hlasovali někteří čeští radikálové, kteří zůstal
seděli.
Proti pilnosti, tudiž také proti všeobecnému
a rovnému právu hlasovacímu v obou zemíel
hlasovali všichni křesťanští soriálové a všezchny
strany německé, vyjímaje dvor. radu Bach
manna a dra. Lechera. Křesťanšii soei-
álové dopustili se beztaktnosti, tleskal
k porážce všeobecného a rovného práva hlaso
vacího pro země přivtělené. Sociální de m -
kratě odpověděli bouřlivým »fůj-
Věc měla ještě velmi prudkou dohru.
Pol Seitz povstal a vyčiíal křesťan
ským sonišlům záludnost a podvod.
Dostal za to důtku. Bývalý ministr pro veřejné
práce, dr. Gessmann, odpověděl stejně
vášnivě, že sociální demokraté pro
vozují komedii, jednak hlasujíce prot
aunexi Bosny a Hereegaviny a žádajíce potom
pro ni rovné právo hlasovací, jinak uvádějíce
věc na přetřes ve sněmovně poslanecké, klerá
není kompstentní, pokud jde o to, jaké mají
míti obě země annektované právo hl asovací.
Němec
Masaryk
Drtina
Bach
Lecher
Pol Seitz
doktor
Gessmann
Boseň a Hercegovina
sociální jít m
16
article
Dru. Gessmannovi zase odpověděl velice
podrážděně dr. Adler, že dr. Gessmanu jes
na velkém omylu: Sociální demokraté trvají na
stanovisku, že lze v Bosně a Hercegovině za-
věsti všeobecné a rovné právo hlasovací, ne-
hledě k tomu, zdali jsou annektovány čili nie
Za druhé: Sociální demokratě dokázali, že po
slanecká sněmovna má právo nesporné vyzvati
společnou vládu, by zavedla určité volební
právo v zemích zabraných. Kromě toho výlka.
kterou učinil dr. Gessmann sociálním demo-
kratům, že navrhují pro sněmovnu poslaneckou
votum pro hlasovací právo bosensko-hercegovské
jež diktovati nemá poslanecká sněmovna legit
maci, čelí proti presidentu sněmovny dru
Weiskirchnerovi, kterému žaloba dra. Gessmanna
prostě praví, že dal jednati o věci, která pře
forum sněmovny nepatři.
Spor, vedený za všeobecnéko hluku a lo
mozu mezi oběma velikými stranami křesťansko
sociální a sociálně-demokratickou, ukázal, jal
hluboké jsou rozpory mezi oběma lěmito tábory
Po 6. hodině zvolen byl zvlá š tn
52členný výbor pro předlohu bosensko-
hercegovskou a sněmovna začala rokovati o zá
konu zmneňovacím Hned první feči, ve
věci tě promluvené, ukázaly hlubokou propast
mezi zástupci městskými a venkovskými
Dvor. r. Kuranda prudce úločil na
všechny agrárníky, že vykořisťují stát. Nový
předseda německé sekce zemědělské rady pro
království české Zuleger navzájem útočil na
poslance míst průmyslových a na vládu, zá-
roveň však na království srbské
jehož obyvstele vyličoval jako samé vrab
a lupiče.
Adler
doktor
Gessman
Gessmann
Weiskirchner
Kuranda
Boseň a Hercegovina
rada pro království český Zuleger
17
article
Předloha neposuzuje se tedy pouze se stano
viska hospodářského, nýbrž se sta oviska
staré zášti německé ke všemu slo
vanstva.
Zejtřejší schůze, klerá počne již o 10 hod
dopol., přinese rozhodnut.
Jisté není. Potřebná dvoutřetinová vě tšina
není spolehlivě zajištěna. Vláda doufá však.
že zejtra počet odpůrců — se p
odjezdu odsoledních rychlíků pod
statně umenší , .
Také naděje a — velmi silnál
Z Vídně, 18. prosince. (K. k)
Píedseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.15 hod.
Píedseda
doktor
Weiskirchner
Vídeň
18
article
V další rozpravě o pilném návrhu na I. čten
annekční předlohy
posl. Morsey upozorňoval, že chorvatští slavové uza-
vřeli samostatně pragmnatickou sankci s dynastií n
10 lel před uherskými slavy a dovozoval nezbytnos
annexe prý pro velkosrbskou propagandu, jejíž ná-
padné protežování v Pešti je pozorovati od rěcké re
soluce. Velkosrbské hnutí bylo srbským min
zahraničních věcí veřujně řízeno ve zvláště zřízenén
odboru kultu, jehož správce meškal v Bosně za mn-
formacemi. O porušení berlínské smlouvy
může mluviti se jen proto, že Rakousko jednostranni
vzdalo se práva obsaditi Novopazarsko. Brojí proti
pokusům, zatlačiti Rakousko od spolku s Německem-
Italle přes své postavení v trojspolku tančí si dlle
své noty a chová se k Rakousku nepřátelsky pro ne-
šťastnou politiku v otázce vlašské university
a zbrojení. Protestuje proti možnému vydě-
račství maďarskému za nynější obtížné silu-
sce. Popírá oprávněnost maďarských
nároků na Bosnu. V čelo správy télo země musí
býti postaven muž, jenž zná jazyk tamějších národí
a má pro ně vřelé srdce. Bosna nesmí již býti sa
trapii ilher. Jihoslovanskou otázku mus
rozřešiti Rakousko. Musí však též být i odvaha
pohlédnouti tváří v tvář strašidlu panslavismu. Vy
slovuje sympalie Chorvatům a doufá, že jejich četn
oběti ponesou též ovoce. (Hlučná pochvala a po
tlesk.)
Posl. dr. Hlibovický brojí, že míocnářství, jež nen
s to odstranili národnostní spor a nevyřizuje palčivé
olázky nalébavé sociální politiky, chce rešil
balkánský problem. Annexe způsobila zlou krev pro-
10, že jí byl učiněn rozhodný krok na cestě pru-
skoněmeckého pudu na Východ. Zahra
niční úřad přetrhal a zničil jemně ulkané nítky do-
brých sousedských vztahů k cizině a zasadil našen
hospodářskému životu, obchodu a vývozu smrtelnou
Morse
Chorvat
Posl
doktor
Hlibovický
Pešť
Boseň
Rakousko
Německo
Italle
Bosna
19
article
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni
. . . za lh
Ve filiálkách na venkově
ranni cislo . . . . . . . 10k
večerní . . . . . . . . 5 h
Insoráty
platí se hotově napřed
Předplocení a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraoojl.
20
article
ránu. Rakousko nesmí již býti německo-
maďarské, musí se státi též slovanským
Annexe nevyhovuje ani mezinárodním pravidiům.
není v zájmu dynastie ani národův a kmenů zde za-
stoupených Doporučuje spolek s Francií, Ru-
skem a Anglií, což by zmenšilo o polovici vy-
daje na vojsko a námořnictví a končí slovy: Pryč od
Pruska! Pryč od trojspolku!
Posl. dr. Bachmann prohlašuje proti hlasům, ne-
plíznivým Německu, že kancléř kn. Bůlow, při-
znávaje se zjevně a formálně ke spolku s Rakou-
skem, zmírnil vysoké napjetí v evropské politice a
zahájil obrat situace, Rakousku příznivý. Také Nš-
mnecko nalezne ve spolku náhradu za to, co posky-
tuje Rakousko- UIhersku.
Postačí-li Míaďarům vzít annekční akt na
vědomí, Rakousko nemá proti tomu co namílati,
avšak nepřísluší jim rozhodovati, jak se rak. parla-
ment poslaví k této otázce. Takové nároky na anekt
země, jako činí Uhry, může činiti do jisté míry také
Rakousko.
Posl
doktor
Bachmann
Rakousko
Francie
Anglie
Prusko
Německo
Bůlow
Uhry
21
article
Histerická práva mají pro přítomnost význam
ten, spočívají-li na právní kontinuitě, které není, po-
kud jde o poměr Bosny k Uhrám. Bude hlasovati
pro předlohu
Pokud půjde o ústavu zabraných zemí doufá, že
na německé osadníky tamní bude vzat ná-
ležitý zřetel a budou též přibráni k řešení samospráv-
ných úkolů. Ať se pohlíži na okupaci s jakýmikoli
pocily, jisto je, že se tu nic nepořídí žalobami, spí-
lánim, nebo stížnoslmí
Zde plati především dobrá rada a rázný čin. Po
tom doslaví se uznání veřejnosti, uznání vlastníhu
přesvědčení (Pochvala a potlesk)
Rozprava uzavírá se a hlavními řečníky zvoler
poslanci Okuněvský (pro) a Daszyňski (contra)
Posl. Daszyňski prohlašuje annexi za obtížne
a trapně překvapení. Poukazuje na velkou
starost obyvatelstva z úzkosti před vojnou a velké
škody rakouského průmyslu a s ním dělnictva. Im-
perialistická politika Aehrenthalova vedla jen k no-
vému zbrojení a obnovila zášť balkánských národů
Rečník kritisuje nepříznivě naši obchodn
politiku, která, vyhovujíc rozkazu agrárníků, dává
v šanc zájmy průmyslu a tím ještě více otravuje po-
měr k balkánským národům a ničí vývoz na Balkán.
Okuněvský
Posl
Aehrenthalův
Uhry
Imo
Balkán
Daszyňski
22
article
Politika Rakousko-Uherska naproti
balkánským národům jest ultrakatoli-
cká a jezovitská. Také v oboru zahraničně po-
litiky třeba nového Rakouska s plným právem
sebeurčení všech národů. Kdežto my, sociální demo-
kraté —— praví řečník — kteří jsme vykřičeni jako ob-
čané státu nepřátelští, poukazujeme národy na to, že
spory vedou jen k vzbjemnému seslabení a k sesla-
bení celé říše, máme právo říci: V našem tábeře
bude Rakousko, anebo přestane existovati! (Hlučná
pochvala)
Jako jsme zjednali obecné volební právo, tak pu-
deme také nuceni zjednali národní po
řádek. Uklidnění je možné jen rozumnou oboustran-
neu povolností. Avšak měšťáctvo naše není tak roz-
umné. Německá buržoasie spatřuje svůj výhradný
úkol v cchran“ bumlu a Slované oddávají se mod
novoslavismu, vymyšleného letos v létě drem
Kramářem, který vyličuje Rusko jako záštitu svo-
body, rovnosti a bratrství. Každý, kdo není zaslepen,
nebo zakoupen, ví, že Rusko ropresentuje se jak
obrovské vězení. Novoslavismus nebude v Rakousku
hráti role, nejvýše snad osvěží pověst zbankrotova-
ného politika. Sociální demokraté budou hlasovati
proti pilnosti, poněvadž nemohou převzíti zodpo-
vědnost za annexi. (Pochvala a pollesk.)
Posl. Okuněvský vytýkal vládě, že vydává Rus
v šanc jejich dávným nepřátelům a prohlašuje: Do-
věděli jsme se nedávno, že vůdcové této strany, aě
ústa jejich jsou naladěna k úsměvu a učinili nám v
zásadě ústupky, ve Lvově štvali, aby se nám
vzalo i to nejmenší.
Dále vytýká vládě její povolnost k Uhrám, pole-
misuje s posl. Glabinským a ohražuje se, aby těži-
sko politiky bylo přesunováno do zemských sněmů.
Jeho strana bude hlasovati pro pilnost, neboť jde
svrchovaně politickou olázku pro Rakousko a jejo
národ (Pochvala.)
Následují
Slovan
Posl
Rus
Rakousko
Uhersko
Rusko
Uhry
23
article
věcné poznámky
Posl. dr. Kramář připomíná především vůči hr.
Sternbergovi, kdyby se býval informoval z protokolu
pasledního delegačního zasedání o jeho slanovisku
k olázce annexe, že netroufal by si tvrčiti opak.
To je prostě smyšlenka hr. Sternberga. Kdyby tím, ž
někdo je v českém volebním okrese zvolen poslan-
cem, stal se také Čechem a Slovanem, byl by se hr
Sternbeig bezpochyby tolik nedivil, že my Slované
přes všechnu loyalitu k tiši nemůžeme potlačiti sym-
patie k Srbsku.
Naproti posl. Daszyňskému konstatoval řečník,
že také pro neoslavistynení svoboda, rovnost a bra-
trství žádnou frází, nýbrž že jsou to ideály, ve které
poctivě a upřímně věří. Učinil dobře, když na praž-
ské konfcrenci četi článek o slavismu v „Právu Lidu
Čeští sociální demokraté mluvili tehda právě jinak.
Posl
doktor
Kramář
Sternberg
Čecho
Sternbeig
Slovan
Srbsko
Slovan
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 16. prosince.
H. (V Pařiži) Byli jsme posledně velm
mile přijati nejkrásnějším a nejsvůdnějším mě-
stem světa. Paříž smavá a pracovitá, olegantní
a neklidná, nadšená a ironická má neodolatelné
pohostinství, Ráda oslňuje nádherou svých slav-
nosti, v nichž se honosí svým vzáeným smy-
slem uměleckým i svou zálibou v okáz alostia
hlučnosti, ale dovede též okouzlovati milou
srdečnosti svých intimit. Je potěšena obdivem
cizinců jako krasavice, která bez pokrytectví se
kochá v holdu zbožňujících. A. dovede být
tklivě vděčná za každý důkaz upřímného přá-
telství. Neboť Pařiž přes všechnu svou skvělost.
bohatost a moc, není pyšná a nezapomíné, že
prožila zlé pohromy a krutá ponížení. 1ino
Každý nový zájezd do Paříže, každý nový
pohled do nesmírného vzruchu tohoto nejčilej
šího a nejenorgičtějšího střediska lidstva, pře-
svěděuje o síle a vyspělosti republikánské de-
mokracie francouzské. V Pařiži, v té vykřičené
pomlouvané, obávané Paříži, kterou stíhaly
kletby a pohrdání puritánských mravokárců
těžkopádných školometů, je eítit nejlépe, jak
pevná a zdravá je nynější Francie.
Nikde není vidět tak velkolepý a vážný
obraz rušné činnosli, neunavné podnikavosti a
svěží vynalézavosti pilných davů a velkých, ge-
niálních jednotlivců jako v tom městě frivolních
boulevardů, lehkého espritu, vévodicím modě
vábícím zhýralce celého světa. Paříž po přiliš
veselé době vlády Napoleona III, kdy ji zpíjela
rozmařilá bujnost kupletů Offenbachovýcha
omamovala střestěná divokost kankanů a po
tra gedii r. 1871 stala se vážnější a opravdo-
vějšl, ač ničeho neztratila na své eleganci
Napoleon
Offenbachových
Praha
Paříž
25
article
rozkošnosti. Těch několik počestných, ctižádo-
stivých a energických mužů, kteří nově založe
nou republiku chránili před intrikami monarehi-
stů, shovívavě trpěnými Mac-Mahonem, ohnivý
a prozíravý Gambelta, moudrý a výmluvný
Challemel-Lacour, ctihodný Grévy, utvořilo novou
demokracii francouzskou, dalo národu francouz-
skému nové naděje a nové cíle. Pak velel poli
tikové Waldeck Rousseau a Clemenceau dovršil
vitězství demokracie proti posledním zoufalým
pokusům starého světa zpátečnického a kleri
kálního, ehtějícího zkázu republiky, jež nyní je
nezdolná, jejiž myšlenka je vžitá všení fran-
couzským srdcím.
Pro budoucnost evropských národů je tento
rozkvět Francie šťastnou zárukou. Osvícená vlast
svobody a rovnosti, otevřená všem ideálům
lidskosti a spravedlnosti ve své síle kulturní.
hospodářské a politické bude moci čeliti hro
zivým záměrům mocné říše, která uznává bru-
tálnost moci nad posvátností práva-
Kromě některých chauvinistů germánských
nesehopných rozvážného názoru a chabomyslných
škarodohlidů a mřavokárců — máme též u nás
zajímavé exempláře — celý vzdělaný svět uznává
suverenitu francouzské kultury.
Mahon
Waldeck Rousseau
Clemenceau
ný republika
Francie
26
article
A byl to jeden z nejskvělejších duchů mo
derní doby, jenž nejnadšenějšími a nejzvletněj-
šími slovy vyjádřil svůj obdiv duchu francouzské
civilisaci, byl to geniální Bedřich Nietzsche
jenž ve svém »Eece Homo« napsal :
»Nevěřím nežli ve francouzskou civilisae
a všechno ostatní, co se zove v Evropě kul
turou, zdá se mi nedorozuměním, abych nie
neřekl o civilisaci německé. . . Vzácné případy
vysoké kultury, s nimiž jsem se sešel v Ne
mecku, byly všechny původu francouzského
tak zejména paní Cosima Wagnerová, hlas nej-
auloritativnější v záležitostech vkusu, jaký jsem
kdy slyšel. Čtu-li Pascala, milují-li ho jako nej
zajímavější oběť křesťanství, který zvolna za
vraždil své tělo a pak svou duší, jako logický
výsledek této nejstrašnější formy nelidského
ukrutenství; mámli něco z rozmarně fantasie
Nietzsche
Wagnerová
Pascal
Evropa
Eec Homa
27
article
Mentaignovy v duši a snud v těle, jestli maj
umělecký vkos hájí — a ne bez jisté trpkosti
— jméno Moliěrovo, Corneillovo a Racinov
proti nepěstěnému geniovi jako byl Suakeo peare
to nepřekáži mi, abých neshledával též velký
půvab v nových mužích Francie. Nevím, v
které kdy dobé vyskytlo se najednou tolik za-
jímavých a zároveň delikátních psychologů jako
v nynější Paříži: jmenuji jen nahodile — nebot
jejich počet je značný — Paul Bourgela, Pierre
Lotiho, Gypa, Meilhaca, Anatola France, Jules
Lemsíira a na rozdíl od nich ještěs jednoho,
pocházejícího ze silné racy, pravého latinika,
kterého obzvlástě miluji Gny de Mrupaseanta-
Dávám přednost této generaci i před jejím
mistry, kleři byli porušeni německou fitosoí
Všude, kam zasáhlo Némečko, porušilo kulturu
Teprve po válce byl duch »osvobozen« ve
Franeii « te l
bot s n
S lakovou náruživosti projevil svůj hol
francouzské kulluře nejduchaplnější a nejorlgl
nálnějši spisovatel, jimž se může moderní Né-
mecko honositi kromě Henri Heinca.
A co činí sympatie Pařiže neocenitelnými
není jen jejich lesklé a rozlomilé zevní vy
jádření, ale především poznání velikosti, vzrů-
stající sily a stále postopujícího blabobytu ná-
rode, jehož přátelství tím nabývá vážného, pra-
ktického významu. Naši representanti přesvěd-
čili se v Pařiží, že dovedou ohniví a družní
Francouzi nejen působiti zevními krásami svého
hlavního města a přepychem svých slavnosli.
ale že jsou rscsu opravdovou, neunavnou ve
své rušné pracovilosti a nad jiné národy vy-
nikajíeí též svou hospodářskou mohutnosti.
Moliěrův
Corneillův
Racinov
Suakeo
Bourgel
Loti
Gypa
Meilhaco
Franc
Jules Lemsíira
Némečko
Heinc
Francouz
Francie
Paříž
Gna jít Mrupaseanto
28
article
Přátelé z »Eeole libre des Sciences politi
qes« poslali mi pozoruhodnou knihu: »Výrobn
sily Francie« *)
Je to znamenitá přehlídka ho spodářskýeh
sil francouzských. V řadě přednášek, jimž před
s dali a úvodní slovo předeslali Paul Leroy
Beaulieu, bývali ministři Pierre Baudin a Mille
rand a bývalý guverner západní Afriky Bourne
naznačili mladí politikové a publicisté obraz ny
nějšího hospodářského rozmachu franeouzského
mluvili o jeji produktivnosti zemědělské, o jej
koncentraci průmyslové, o námořnictví obchod
ním, o organisaci zahraničního obchodu a o po
stupů francouzskě práce v Alžlru, Tunísu
Marokku.
Paul. Leroy Beaulieu v úvodní stati zachy
cuje celkový obraz produklivních sil Francie
a píše:
»Francie je nejstarší země Evropy, ta již
nejdříve dospěla k jednotě politické, ke vše-
obecnému blahobytu a k státu demokratiskému.
Francie tudíž byla, možno-li vůbec činiti přísné
třídění, což je snad přehnané, dlouho pokládána
za první národ světa nebo proslě Evropy.
Proslulý učenec poukazuje pak na příčiny,
jež způsobily, že v posledních letech Francie
v jistém ohledu ustala ve svém stálém a rych-
lém rozvoji hospodářském. Jedna z příčin je
řádu fysického a druhá sociálního nebo spíše
rodinného. První příčinou je nedostatek uhll,
jebož Franeje dobývá 32 milionů tun, kdežto
Spojené státy 300.000 000, Anglie 250,000. 000.
Německo 150 000,000 tun. Proto ve Franei
nezm hl se průmysl strojnický tak jako v Ně
mecku a spíše se věnovala Francie průmyslu
luxusnímu. Jako druhou příčinu uvádí Leroy-
Beaulieu neplodnost Francouzů, kteří nemaj
*) »Les forces productives de la France«. Koe
ference organisované společnosti bývalých žáků
»Srobodné skoly věd politických«. Nákladem Felixe
Alesua. Paříž. 1909.
Leroy Beaulieu
Baudin
Mill
Bourn
Maroko
Paul
Leroy
Beaulieu
Francouz
Franc
Felix
Francie
Afrika
Alžlr
Evropa
Anglie
Německo
Paříž
29
article
tolik hybnosti a takovou snadnost kolonisačnía
vystěhovatelskou jako národové, kteří se více
rozmnožují. Ale přes to Francie vzrostla finančně
a obchodně, což potvrzuje zejmnéna ta okolnost,
že Francie má o polovici větší zahraniční ob-
chod nežli Rakousko Uhersko a o dvě třetiny
větší nežli Italie.
Máme tudíž všechny možné důvody, aby-
chom se těšili ze sympatických manifestací Pa-
tíže pro Prahu a českou věc. Nejednaji správně
ti, kteři pokrčují rameny, nebo dokonce se jim
posmívají. S druhé strany netřeba též přehánět
jejich význam. Ale jsou velkým zi-kem pro
českou věc na tržišti mezinárodních zájmů, kde
jsme se dosud krčili v koutku, a mohou nám
býti podporou, byť jen platonickou, povzbuzením,
Iřeba jen morálním a opravdovým zadostučině-
ním. Těch 10.000 občanů a občanek pařiž-
ských, kteří se o české slavnosti tisnili v sá-
lech patížské raduice a ty přátelské hlasy listů
nejrůznějších stran, od orgánů progressistůa
nacionslistů až k žurnálům radikálů a socialistů,
skvěle nasvědčují tomu, že česko-francouzské
sympatie nejsou jen zálibou a sportem malého
kroužku přátel, vzájemně se navštěvujících a
oslavujících.
Paříž letos opětně s neskonalou půvabností
zahrnula své české hosty všemožnými roztomi-
lostmi. Na konci listopadu zazářila jasem slu-
nečním, rozjasnila se jako na jače. A po boule-
vardech s veselým smíchem a švitořením v
poledne ubiraly se smavé skupiny děvčat
z krámů a dílen, veselých »midinelt«, jež ku-
povaly od pouličních květinářů růže, fialkya
chrysantémy a zdobily jimi své živůtky i vlasy.
Řekněte pak, že boulevardy nemají též svou
poesii-l
Francie
Rakousko Uhersko
Praha
Paříž