ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 964fd950-7632-11dc-8052-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 57, person 83, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
nt ta t ožo orr i
3 masthead
V Praze, v sobotu 19. prosince 1908.
Praha
4 masthead
s ei av rt n s e
5 masthead
Číslo 349.
6 article
Na ranní avečerní listy předplácí sev V Praze v administracii na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou sa měnie na čtvrt leta : . . . 7 K 50h ve fliálkácho za měsio. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle, Ba čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsie. rei na čtvrt icta
Praha
7 title
Daešní čísle pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
8 article Nový úspěch Madarův?
Nový úspěch Madarův? Maďaři opět kují železo, dokud je žhavé Tentokráte se podobá, že jim poskytly ne snáze, vzniklé z annexe Bosny a Hurcegoviny vítanou příležitost, aby učinili opět další kro se směru svých konečných cílů. Avšak ne- jenom dosažení nových úspěchů, i vybřednut z vlastních vnitřních nesnází má býti nápo mocna jejich nynější akce. V průběhu letošního roku totiž povázlivě vzrůstalo v zemi hnutí proti vládnoucí koalici Nejen že se rozmnožil počet odpůrců plura- litní volební opravy, podané ministrem vnitra hr. Andrássem, v kruzích mimokoaličních ale i valná část strany neodvislosti počínala stavěti se proti návrhu tomu, jednak z dů- vodů formálních, že v programu svém strana tato dosud hlásala myšlenku všeobecného, rovného práva volebního, ale i z důvodů věcných, že návrhem Andrássovým ohrožena bude i posavadní volební država neodvislých, jimž hrozí pluralitní právo volební ztrátou četných posavadních volebních okresů jejich Dále přibyla nová, pro Uhry velm choulostivá otázka povahy náboženské, jež se týká platných dosud pravidel o smíšených manželstvích, jichž je při četných nábožen- ských vyznáních v Uhrách veliké množství.
Madarův Maďar Andrássův Bosna Uhry
9 article
Letos v letě vydaným papežským dekretem »Ne temere« jest právní postavení smíšených manželstev v Uhrách ohroženo a ze všech nekatolických sborů církevních ozývají se protesty a v čele hnutí stojí několik vynika jících politikův mimokoaličních, zejmena hr Tisza, bar. Banffy a jiní. Jak daleko tent ruch dospěje, to závisí na dalším vývoji po- měrů; na tom, zdali se nynější koaliční vládě podaří novými úspěchy osvěžiti své postavení, aneb zda podlehne soupeřství. vyrůstajícímu současně i z příčin jiných, z nichž jsme některé již blíže označily. K nesnázím takovýmto náleží i otázka zřízení samostatné banky uherské. Strana neodvislosti v posledních dnech byla by bez mála pro otázku tuto se rozštěpíla, protože mezi jejími předními členy, jako jest na př. předseda sněmovny Justh a stoupenci jed notné posavadní banky, k nimž náležej skorem všichni členové strany ústavní, na stalo značné napjetí.
Tisza Justh Uhry Banff
10 article
Strana neodvislosti ráda by se vykázaln před nastávajícími volbami vítězstvím svého slanoviska v otázce bankovní, a sensační vy stoupení bývalého koaličního ministra spra vedlnosti Polonye při rozpočtové debatě odhalení jeho co do úmluv koaličních, s Vídni uzavřených, zvláště směřovalo ku přiostření protiv v otázce bankovní. Chlácholivým pro jevům předsedy ministerstva Wekerla a he Apponye se však podařilo obeplouti pro zatím toto úskalí tím, že přesvědčili rozho dující členy strany neodvislých, že vláda na- prosto ničeho nepodnikla, co by řešení ban kovní otázky bylo na úkor strany neodvislých a nad to, že není nyní vhodné chvíle urych- lovati tuto otázku, kteráž vlastně octne se na pořadu jednání až příštím rokem, tak že při platnosti posavadního bankovního privi- leje až do konce r. 1910 zbývá ještě dosti času, aby záležitost ta se vyřídila uspokojivě i pro stranu neodvislosti. Za to podařilo se koaliční vládě získati zájem největší strany koaliční, strany neod- vislých v jiném, v Uhrách ještě oblíbenějším směru, totiž v otázkách vojenských, prozatím na dobu trvání koaliční vlády — odroče- ných. Otázky tyto byly, jak známo, vlastn příčinou sporů, jež vypukly v Uhrách v dob předkoaliční a vrací-li se nyní koaliční vláda sama k nim, jest to nepochybným důkazem.
Vídeň Uhry ministerstvo Wekerla
11 article
že považuje nynější chvíli za vhodnou, aby se k nim přikročilo a řešením jejich zjed- nalo nové pojítko mezi koaliční mi stranami zvláště neodvislou a ústavní. Vláda při tom vychází z názoru, že podáním volební opravy již formálně učinila zadost všem podmínkám v úmluvách s Vídní převzatým, tak že není třeba čekati, až bude volební oprava sně- mem projednána, ale že lze ihned nyní příkročiti k etázce zvýšení počtu rekrutůa tím i otázce maďarských požadavků ve vě- cech vojenských. Vedle nesnází annekčních spolupůsobily na koaliční vládu asi také vzpomenuté vnitřní uherské, nápadně se kupící otázky, jakož i ta okolnost, že zatím již započato bylo vojenskými záležitostmi při úpravě platů důstojnických. Jinak jest záhodno připomenouti, že vedle choulostivých vnitřních otázek rovněž asi události ve Vídni a některé projevy v posledních dnech na radě říšské učiněné k tomu přispěly, aby akce ve věcech vojen ských se pokud možná urychlila a skoncovala.
Vídeň
12 article
Ve skutečnosti ovšem vyjednávala koa- liční vláda uherská takměř ustavičně s Vídní o věcech vojenských, a zejména od ledna r. 1907. Jednání se neslo dvojím směrem jednak aby se zjednaly podmínky pro utvo- ření nové veliké strany, jež by po koalici nynější mohla převzíti trvale vladu, jednak aby se dohodou o záležitostech vojenskýel upravil trvalý poměr mezi Peští a Vídní Již z jara dospělo vyjednavání tak daleko. že v Pešti pokládali dohodnutí za blízké, avšak otazka zvýšení důstojnických platů, jež se náhle vynořila z vídeňských kruhů kře sťansko-sociálních, věc oddálila. V letě vy- jednávání opětně obnoveno; účastnili se ho jak společné ministerstvo vojenství, tak obě vlády a dospělo se prý takřka k hotovému plánu, když další kroky byly přerušeny pá- dem ministerstva Beckova. V jednání se však ihned pokračovalo a dnes ma se za to, že za poslední audience ministra hr An- drásse dne 16. t. m. u panovníka, byly vy sledky posavadních dohodovacích pokusů v konečném svém znění předneseny, a vlast ního rozhodnutí dostane se nyní předsedov ministerstva, Wekerlovi, kterýž se tyto dny do Vídně odebere Současně s hr. Andrássem byl u audience i honvédský ministr Jekel- falussy. Dle domněnek ve Vídni vyslovenýci bude prý předseda ministerstva Wekerle panovníkem zmocněn, aby již o Novém roce dle zvyku v Uhrách oblibeného v prosloven ke vládním stranám posavadním učinil pro jev i v záležitostech vojenských.
Vídeň Pešť Uhry ministerstvo Beckov
13 article
Vedle známých ústupků, jež obsažený byly již v programu z r. 1903 a týkaly se vojenských odznaků, trestního řádu vojen ského, rozšíření kompelence ministra honvedů, převedení uherských důstojníků k uherským plukům, škol pro výchovu uherských důstoj níků a některých opatření jiných, jež se zatím již uskutečnila, bude prý ve smyslu maďarském řešena i otázka plukovních řečí. Vláda koaliční za to přistoupí na zvýšen kontingentu nováčků asi v rozsahu přiblizně takovém, jaký žádala vojenská správa v r. 1902 svolí, aby zvýšený kontingent se stanovil na dobu deseti let a přistoupí dále na změny branného zákona s tím souvislé Sněmovnám budou podány dotýčné ná- vrhy jakožto novely a dodatky k zákonu o schválení kontingentu nováčků a k zákonu brannému. Současně prý o Novém roce ohlásí předseda ministerstva Wekerle, že utvořila se nová veliká strana v Uhrách na základě smlu- veného programu, kterýž nebyl sdělán na újmu zásad a cilů strany neodvislosti. V této nové straně by úplně splynuly zejmena posavadní strana ústavní a hlavní kmen strany neod vislé a napovídá se spolu, že by v čelo vlády. až nynější koaliční ministerstvo odstoupí, po volán byl Košut. Tato nová politická strana převezme záruku za to, že budou vyřízeny nejen smluvené záležitosti vojenské, ale žese rozřeší i otázka bankovní i oprava volební »Budapesti Hirlap« v zajímavém článku »Situace a budoucnost« ličí, že je třeba vše- stranné dohody vzhledem k vnitřním i vnějším nesnázím, k zájmům dynastie, s ohledem na její německý původ a k posílení ústavnosti uherské. Dle všeho jest uvolněná dráha novým úspěchům maďarským, pokud nepředvídané případy a události nedají zamýšlenému po- stupu jiný, netušený obrat.
Košut Uhry ministerstvo Wekerle Budapest Hirlap
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 122.) Ve Vidní, 18. prosince. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Celých šest hodin dnešní schůze bylo vy- plněno debatou bosensko-he rce- govskou. Nebyla sledována dnes se zájmem takovým, jako předevčírem a včera. Teprve v podvečer rozprava promě nila se v nepřetržiteu řadu pr ud kýcb srážek, zejmena pak při bla sován byla diskuse zajímavou a pohnutou. Poslanec dr. Zahradník posvítil d kladně na prolhanost posl. Mallika, který tvrdil, že čeští vojáci na cestě do Basny zosnovali vzporu, což mini st vojenstvi prohlási! čiročirým vý myslem Hlasování bylo pozoruhodno čelnými mo menty. Proti pilnosti bosensko herceg ovské předlohy hlasovali toliko socláln demokraté a čeští radikálové. Po slanec proť dr. Masaryk, prof. Drtilna, s nimi pak poslanci moravské st r a n lidové vyšli. Pilnost přijata byla, nebyl však kon- statován poměr hlasů. Tolikéž přijata byla pil- nost návrhu dra Šusteršiče, vyzývajíeí vládu, aby užila svého vlivu, by v zemích za braných zavedeno bylo zastupitel- stvo lido v é.
doktor Zahradník Mallik Masaryk profesor Dolna Šusteršič poslanecký sněmovna
15 article
Pilnost návrhu dra. Adlora. Němce soujfruhů, aby se v Bosně a Hercegovině za- vedlo všeobecné rovné právo hlasovací, za- mítnuta. Pro ni hlasovalo 265 poslaneů, proti ní 155 Nebyla tedy 3/s potřebná většina Té bylo by se dosáhlo, kdyby byli poslanei Masaryk, Drtina a moravští lidovci zůstali v za- sedael sini a kdyby s nimi pro pilnost tak hlasovali někteří čeští radikálové, kteří zůstal seděli. Proti pilnosti, tudiž také proti všeobecnému a rovnému právu hlasovacímu v obou zemíel hlasovali všichni křesťanští soriálové a všezchny strany německé, vyjímaje dvor. radu Bach manna a dra. Lechera. Křesťanšii soei- álové dopustili se beztaktnosti, tleskal k porážce všeobecného a rovného práva hlaso vacího pro země přivtělené. Sociální de m - kratě odpověděli bouřlivým »fůj- Věc měla ještě velmi prudkou dohru. Pol Seitz povstal a vyčiíal křesťan ským sonišlům záludnost a podvod. Dostal za to důtku. Bývalý ministr pro veřejné práce, dr. Gessmann, odpověděl stejně vášnivě, že sociální demokraté pro vozují komedii, jednak hlasujíce prot aunexi Bosny a Hereegaviny a žádajíce potom pro ni rovné právo hlasovací, jinak uvádějíce věc na přetřes ve sněmovně poslanecké, klerá není kompstentní, pokud jde o to, jaké mají míti obě země annektované právo hl asovací.
Němec Masaryk Drtina Bach Lecher Pol Seitz doktor Gessmann Boseň a Hercegovina sociální jít m
16 article
Dru. Gessmannovi zase odpověděl velice podrážděně dr. Adler, že dr. Gessmanu jes na velkém omylu: Sociální demokraté trvají na stanovisku, že lze v Bosně a Hercegovině za- věsti všeobecné a rovné právo hlasovací, ne- hledě k tomu, zdali jsou annektovány čili nie Za druhé: Sociální demokratě dokázali, že po slanecká sněmovna má právo nesporné vyzvati společnou vládu, by zavedla určité volební právo v zemích zabraných. Kromě toho výlka. kterou učinil dr. Gessmann sociálním demo- kratům, že navrhují pro sněmovnu poslaneckou votum pro hlasovací právo bosensko-hercegovské jež diktovati nemá poslanecká sněmovna legit maci, čelí proti presidentu sněmovny dru Weiskirchnerovi, kterému žaloba dra. Gessmanna prostě praví, že dal jednati o věci, která pře forum sněmovny nepatři. Spor, vedený za všeobecnéko hluku a lo mozu mezi oběma velikými stranami křesťansko sociální a sociálně-demokratickou, ukázal, jal hluboké jsou rozpory mezi oběma lěmito tábory Po 6. hodině zvolen byl zvlá š tn 52členný výbor pro předlohu bosensko- hercegovskou a sněmovna začala rokovati o zá konu zmneňovacím Hned první feči, ve věci tě promluvené, ukázaly hlubokou propast mezi zástupci městskými a venkovskými Dvor. r. Kuranda prudce úločil na všechny agrárníky, že vykořisťují stát. Nový předseda německé sekce zemědělské rady pro království české Zuleger navzájem útočil na poslance míst průmyslových a na vládu, zá- roveň však na království srbské jehož obyvstele vyličoval jako samé vrab a lupiče.
Adler doktor Gessman Gessmann Weiskirchner Kuranda Boseň a Hercegovina rada pro království český Zuleger
17 article
Předloha neposuzuje se tedy pouze se stano viska hospodářského, nýbrž se sta oviska staré zášti německé ke všemu slo vanstva. Zejtřejší schůze, klerá počne již o 10 hod dopol., přinese rozhodnut. Jisté není. Potřebná dvoutřetinová vě tšina není spolehlivě zajištěna. Vláda doufá však. že zejtra počet odpůrců — se p odjezdu odsoledních rychlíků pod statně umenší , . Také naděje a — velmi silnál Z Vídně, 18. prosince. (K. k) Píedseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.15 hod.
Píedseda doktor Weiskirchner Vídeň
18 article
V další rozpravě o pilném návrhu na I. čten annekční předlohy posl. Morsey upozorňoval, že chorvatští slavové uza- vřeli samostatně pragmnatickou sankci s dynastií n 10 lel před uherskými slavy a dovozoval nezbytnos annexe prý pro velkosrbskou propagandu, jejíž ná- padné protežování v Pešti je pozorovati od rěcké re soluce. Velkosrbské hnutí bylo srbským min zahraničních věcí veřujně řízeno ve zvláště zřízenén odboru kultu, jehož správce meškal v Bosně za mn- formacemi. O porušení berlínské smlouvy může mluviti se jen proto, že Rakousko jednostranni vzdalo se práva obsaditi Novopazarsko. Brojí proti pokusům, zatlačiti Rakousko od spolku s Německem- Italle přes své postavení v trojspolku tančí si dlle své noty a chová se k Rakousku nepřátelsky pro ne- šťastnou politiku v otázce vlašské university a zbrojení. Protestuje proti možnému vydě- račství maďarskému za nynější obtížné silu- sce. Popírá oprávněnost maďarských nároků na Bosnu. V čelo správy télo země musí býti postaven muž, jenž zná jazyk tamějších národí a má pro ně vřelé srdce. Bosna nesmí již býti sa trapii ilher. Jihoslovanskou otázku mus rozřešiti Rakousko. Musí však též být i odvaha pohlédnouti tváří v tvář strašidlu panslavismu. Vy slovuje sympalie Chorvatům a doufá, že jejich četn oběti ponesou též ovoce. (Hlučná pochvala a po tlesk.) Posl. dr. Hlibovický brojí, že míocnářství, jež nen s to odstranili národnostní spor a nevyřizuje palčivé olázky nalébavé sociální politiky, chce rešil balkánský problem. Annexe způsobila zlou krev pro- 10, že jí byl učiněn rozhodný krok na cestě pru- skoněmeckého pudu na Východ. Zahra niční úřad přetrhal a zničil jemně ulkané nítky do- brých sousedských vztahů k cizině a zasadil našen hospodářskému životu, obchodu a vývozu smrtelnou
Morse Chorvat Posl doktor Hlibovický Pešť Boseň Rakousko Německo Italle Bosna
19 article
V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . za lh Ve filiálkách na venkově ranni cislo . . . . . . . 10k večerní . . . . . . . . 5 h Insoráty platí se hotově napřed Předplocení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů“ Rukopisy se nevraoojl.
20 article
ránu. Rakousko nesmí již býti německo- maďarské, musí se státi též slovanským Annexe nevyhovuje ani mezinárodním pravidiům. není v zájmu dynastie ani národův a kmenů zde za- stoupených Doporučuje spolek s Francií, Ru- skem a Anglií, což by zmenšilo o polovici vy- daje na vojsko a námořnictví a končí slovy: Pryč od Pruska! Pryč od trojspolku! Posl. dr. Bachmann prohlašuje proti hlasům, ne- plíznivým Německu, že kancléř kn. Bůlow, při- znávaje se zjevně a formálně ke spolku s Rakou- skem, zmírnil vysoké napjetí v evropské politice a zahájil obrat situace, Rakousku příznivý. Také Nš- mnecko nalezne ve spolku náhradu za to, co posky- tuje Rakousko- UIhersku. Postačí-li Míaďarům vzít annekční akt na vědomí, Rakousko nemá proti tomu co namílati, avšak nepřísluší jim rozhodovati, jak se rak. parla- ment poslaví k této otázce. Takové nároky na anekt země, jako činí Uhry, může činiti do jisté míry také Rakousko.
Posl doktor Bachmann Rakousko Francie Anglie Prusko Německo Bůlow Uhry
21 article
Histerická práva mají pro přítomnost význam ten, spočívají-li na právní kontinuitě, které není, po- kud jde o poměr Bosny k Uhrám. Bude hlasovati pro předlohu Pokud půjde o ústavu zabraných zemí doufá, že na německé osadníky tamní bude vzat ná- ležitý zřetel a budou též přibráni k řešení samospráv- ných úkolů. Ať se pohlíži na okupaci s jakýmikoli pocily, jisto je, že se tu nic nepořídí žalobami, spí- lánim, nebo stížnoslmí Zde plati především dobrá rada a rázný čin. Po tom doslaví se uznání veřejnosti, uznání vlastníhu přesvědčení (Pochvala a potlesk) Rozprava uzavírá se a hlavními řečníky zvoler poslanci Okuněvský (pro) a Daszyňski (contra) Posl. Daszyňski prohlašuje annexi za obtížne a trapně překvapení. Poukazuje na velkou starost obyvatelstva z úzkosti před vojnou a velké škody rakouského průmyslu a s ním dělnictva. Im- perialistická politika Aehrenthalova vedla jen k no- vému zbrojení a obnovila zášť balkánských národů Rečník kritisuje nepříznivě naši obchodn politiku, která, vyhovujíc rozkazu agrárníků, dává v šanc zájmy průmyslu a tím ještě více otravuje po- měr k balkánským národům a ničí vývoz na Balkán.
Okuněvský Posl Aehrenthalův Uhry Imo Balkán Daszyňski
22 article
Politika Rakousko-Uherska naproti balkánským národům jest ultrakatoli- cká a jezovitská. Také v oboru zahraničně po- litiky třeba nového Rakouska s plným právem sebeurčení všech národů. Kdežto my, sociální demo- kraté —— praví řečník — kteří jsme vykřičeni jako ob- čané státu nepřátelští, poukazujeme národy na to, že spory vedou jen k vzbjemnému seslabení a k sesla- bení celé říše, máme právo říci: V našem tábeře bude Rakousko, anebo přestane existovati! (Hlučná pochvala) Jako jsme zjednali obecné volební právo, tak pu- deme také nuceni zjednali národní po řádek. Uklidnění je možné jen rozumnou oboustran- neu povolností. Avšak měšťáctvo naše není tak roz- umné. Německá buržoasie spatřuje svůj výhradný úkol v cchran“ bumlu a Slované oddávají se mod novoslavismu, vymyšleného letos v létě drem Kramářem, který vyličuje Rusko jako záštitu svo- body, rovnosti a bratrství. Každý, kdo není zaslepen, nebo zakoupen, ví, že Rusko ropresentuje se jak obrovské vězení. Novoslavismus nebude v Rakousku hráti role, nejvýše snad osvěží pověst zbankrotova- ného politika. Sociální demokraté budou hlasovati proti pilnosti, poněvadž nemohou převzíti zodpo- vědnost za annexi. (Pochvala a pollesk.) Posl. Okuněvský vytýkal vládě, že vydává Rus v šanc jejich dávným nepřátelům a prohlašuje: Do- věděli jsme se nedávno, že vůdcové této strany, aě ústa jejich jsou naladěna k úsměvu a učinili nám v zásadě ústupky, ve Lvově štvali, aby se nám vzalo i to nejmenší. Dále vytýká vládě její povolnost k Uhrám, pole- misuje s posl. Glabinským a ohražuje se, aby těži- sko politiky bylo přesunováno do zemských sněmů. Jeho strana bude hlasovati pro pilnost, neboť jde svrchovaně politickou olázku pro Rakousko a jejo národ (Pochvala.) Následují
Slovan Posl Rus Rakousko Uhersko Rusko Uhry
23 article
věcné poznámky Posl. dr. Kramář připomíná především vůči hr. Sternbergovi, kdyby se býval informoval z protokolu pasledního delegačního zasedání o jeho slanovisku k olázce annexe, že netroufal by si tvrčiti opak. To je prostě smyšlenka hr. Sternberga. Kdyby tím, ž někdo je v českém volebním okrese zvolen poslan- cem, stal se také Čechem a Slovanem, byl by se hr Sternbeig bezpochyby tolik nedivil, že my Slované přes všechnu loyalitu k tiši nemůžeme potlačiti sym- patie k Srbsku. Naproti posl. Daszyňskému konstatoval řečník, že také pro neoslavistynení svoboda, rovnost a bra- trství žádnou frází, nýbrž že jsou to ideály, ve které poctivě a upřímně věří. Učinil dobře, když na praž- ské konfcrenci četi článek o slavismu v „Právu Lidu Čeští sociální demokraté mluvili tehda právě jinak.
Posl doktor Kramář Sternberg Čecho Sternbeig Slovan Srbsko Slovan
24 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 16. prosince. H. (V Pařiži) Byli jsme posledně velm mile přijati nejkrásnějším a nejsvůdnějším mě- stem světa. Paříž smavá a pracovitá, olegantní a neklidná, nadšená a ironická má neodolatelné pohostinství, Ráda oslňuje nádherou svých slav- nosti, v nichž se honosí svým vzáeným smy- slem uměleckým i svou zálibou v okáz alostia hlučnosti, ale dovede též okouzlovati milou srdečnosti svých intimit. Je potěšena obdivem cizinců jako krasavice, která bez pokrytectví se kochá v holdu zbožňujících. A. dovede být tklivě vděčná za každý důkaz upřímného přá- telství. Neboť Pařiž přes všechnu svou skvělost. bohatost a moc, není pyšná a nezapomíné, že prožila zlé pohromy a krutá ponížení. 1ino Každý nový zájezd do Paříže, každý nový pohled do nesmírného vzruchu tohoto nejčilej šího a nejenorgičtějšího střediska lidstva, pře- svěděuje o síle a vyspělosti republikánské de- mokracie francouzské. V Pařiži, v té vykřičené pomlouvané, obávané Paříži, kterou stíhaly kletby a pohrdání puritánských mravokárců těžkopádných školometů, je eítit nejlépe, jak pevná a zdravá je nynější Francie. Nikde není vidět tak velkolepý a vážný obraz rušné činnosli, neunavné podnikavosti a svěží vynalézavosti pilných davů a velkých, ge- niálních jednotlivců jako v tom městě frivolních boulevardů, lehkého espritu, vévodicím modě vábícím zhýralce celého světa. Paříž po přiliš veselé době vlády Napoleona III, kdy ji zpíjela rozmařilá bujnost kupletů Offenbachovýcha omamovala střestěná divokost kankanů a po tra gedii r. 1871 stala se vážnější a opravdo- vějšl, ač ničeho neztratila na své eleganci
Napoleon Offenbachových Praha Paříž
25 article
rozkošnosti. Těch několik počestných, ctižádo- stivých a energických mužů, kteří nově založe nou republiku chránili před intrikami monarehi- stů, shovívavě trpěnými Mac-Mahonem, ohnivý a prozíravý Gambelta, moudrý a výmluvný Challemel-Lacour, ctihodný Grévy, utvořilo novou demokracii francouzskou, dalo národu francouz- skému nové naděje a nové cíle. Pak velel poli tikové Waldeck Rousseau a Clemenceau dovršil vitězství demokracie proti posledním zoufalým pokusům starého světa zpátečnického a kleri kálního, ehtějícího zkázu republiky, jež nyní je nezdolná, jejiž myšlenka je vžitá všení fran- couzským srdcím. Pro budoucnost evropských národů je tento rozkvět Francie šťastnou zárukou. Osvícená vlast svobody a rovnosti, otevřená všem ideálům lidskosti a spravedlnosti ve své síle kulturní. hospodářské a politické bude moci čeliti hro zivým záměrům mocné říše, která uznává bru- tálnost moci nad posvátností práva- Kromě některých chauvinistů germánských nesehopných rozvážného názoru a chabomyslných škarodohlidů a mřavokárců — máme též u nás zajímavé exempláře — celý vzdělaný svět uznává suverenitu francouzské kultury.
Mahon Waldeck Rousseau Clemenceau ný republika Francie
26 article
A byl to jeden z nejskvělejších duchů mo derní doby, jenž nejnadšenějšími a nejzvletněj- šími slovy vyjádřil svůj obdiv duchu francouzské civilisaci, byl to geniální Bedřich Nietzsche jenž ve svém »Eece Homo« napsal : »Nevěřím nežli ve francouzskou civilisae a všechno ostatní, co se zove v Evropě kul turou, zdá se mi nedorozuměním, abych nie neřekl o civilisaci německé. . . Vzácné případy vysoké kultury, s nimiž jsem se sešel v Ne mecku, byly všechny původu francouzského tak zejména paní Cosima Wagnerová, hlas nej- auloritativnější v záležitostech vkusu, jaký jsem kdy slyšel. Čtu-li Pascala, milují-li ho jako nej zajímavější oběť křesťanství, který zvolna za vraždil své tělo a pak svou duší, jako logický výsledek této nejstrašnější formy nelidského ukrutenství; mámli něco z rozmarně fantasie
Nietzsche Wagnerová Pascal Evropa Eec Homa
27 article
Mentaignovy v duši a snud v těle, jestli maj umělecký vkos hájí — a ne bez jisté trpkosti — jméno Moliěrovo, Corneillovo a Racinov proti nepěstěnému geniovi jako byl Suakeo peare to nepřekáži mi, abých neshledával též velký půvab v nových mužích Francie. Nevím, v které kdy dobé vyskytlo se najednou tolik za- jímavých a zároveň delikátních psychologů jako v nynější Paříži: jmenuji jen nahodile — nebot jejich počet je značný — Paul Bourgela, Pierre Lotiho, Gypa, Meilhaca, Anatola France, Jules Lemsíira a na rozdíl od nich ještěs jednoho, pocházejícího ze silné racy, pravého latinika, kterého obzvlástě miluji Gny de Mrupaseanta- Dávám přednost této generaci i před jejím mistry, kleři byli porušeni německou fitosoí Všude, kam zasáhlo Némečko, porušilo kulturu Teprve po válce byl duch »osvobozen« ve Franeii « te l bot s n S lakovou náruživosti projevil svůj hol francouzské kulluře nejduchaplnější a nejorlgl nálnějši spisovatel, jimž se může moderní Né- mecko honositi kromě Henri Heinca. A co činí sympatie Pařiže neocenitelnými není jen jejich lesklé a rozlomilé zevní vy jádření, ale především poznání velikosti, vzrů- stající sily a stále postopujícího blabobytu ná- rode, jehož přátelství tím nabývá vážného, pra- ktického významu. Naši representanti přesvěd- čili se v Pařiží, že dovedou ohniví a družní Francouzi nejen působiti zevními krásami svého hlavního města a přepychem svých slavnosli. ale že jsou rscsu opravdovou, neunavnou ve své rušné pracovilosti a nad jiné národy vy- nikajíeí též svou hospodářskou mohutnosti.
Moliěrův Corneillův Racinov Suakeo Bourgel Loti Gypa Meilhaco Franc Jules Lemsíira Némečko Heinc Francouz Francie Paříž Gna jít Mrupaseanto
28 article
Přátelé z »Eeole libre des Sciences politi qes« poslali mi pozoruhodnou knihu: »Výrobn sily Francie« *) Je to znamenitá přehlídka ho spodářskýeh sil francouzských. V řadě přednášek, jimž před s dali a úvodní slovo předeslali Paul Leroy Beaulieu, bývali ministři Pierre Baudin a Mille rand a bývalý guverner západní Afriky Bourne naznačili mladí politikové a publicisté obraz ny nějšího hospodářského rozmachu franeouzského mluvili o jeji produktivnosti zemědělské, o jej koncentraci průmyslové, o námořnictví obchod ním, o organisaci zahraničního obchodu a o po stupů francouzskě práce v Alžlru, Tunísu Marokku. Paul. Leroy Beaulieu v úvodní stati zachy cuje celkový obraz produklivních sil Francie a píše: »Francie je nejstarší země Evropy, ta již nejdříve dospěla k jednotě politické, ke vše- obecnému blahobytu a k státu demokratiskému. Francie tudíž byla, možno-li vůbec činiti přísné třídění, což je snad přehnané, dlouho pokládána za první národ světa nebo proslě Evropy. Proslulý učenec poukazuje pak na příčiny, jež způsobily, že v posledních letech Francie v jistém ohledu ustala ve svém stálém a rych- lém rozvoji hospodářském. Jedna z příčin je řádu fysického a druhá sociálního nebo spíše rodinného. První příčinou je nedostatek uhll, jebož Franeje dobývá 32 milionů tun, kdežto Spojené státy 300.000 000, Anglie 250,000. 000. Německo 150 000,000 tun. Proto ve Franei nezm hl se průmysl strojnický tak jako v Ně mecku a spíše se věnovala Francie průmyslu luxusnímu. Jako druhou příčinu uvádí Leroy- Beaulieu neplodnost Francouzů, kteří nemaj *) »Les forces productives de la France«. Koe ference organisované společnosti bývalých žáků »Srobodné skoly věd politických«. Nákladem Felixe Alesua. Paříž. 1909.
Leroy Beaulieu Baudin Mill Bourn Maroko Paul Leroy Beaulieu Francouz Franc Felix Francie Afrika Alžlr Evropa Anglie Německo Paříž
29 article
tolik hybnosti a takovou snadnost kolonisačnía vystěhovatelskou jako národové, kteří se více rozmnožují. Ale přes to Francie vzrostla finančně a obchodně, což potvrzuje zejmnéna ta okolnost, že Francie má o polovici větší zahraniční ob- chod nežli Rakousko Uhersko a o dvě třetiny větší nežli Italie. Máme tudíž všechny možné důvody, aby- chom se těšili ze sympatických manifestací Pa- tíže pro Prahu a českou věc. Nejednaji správně ti, kteři pokrčují rameny, nebo dokonce se jim posmívají. S druhé strany netřeba též přehánět jejich význam. Ale jsou velkým zi-kem pro českou věc na tržišti mezinárodních zájmů, kde jsme se dosud krčili v koutku, a mohou nám býti podporou, byť jen platonickou, povzbuzením, Iřeba jen morálním a opravdovým zadostučině- ním. Těch 10.000 občanů a občanek pařiž- ských, kteří se o české slavnosti tisnili v sá- lech patížské raduice a ty přátelské hlasy listů nejrůznějších stran, od orgánů progressistůa nacionslistů až k žurnálům radikálů a socialistů, skvěle nasvědčují tomu, že česko-francouzské sympatie nejsou jen zálibou a sportem malého kroužku přátel, vzájemně se navštěvujících a oslavujících. Paříž letos opětně s neskonalou půvabností zahrnula své české hosty všemožnými roztomi- lostmi. Na konci listopadu zazářila jasem slu- nečním, rozjasnila se jako na jače. A po boule- vardech s veselým smíchem a švitořením v poledne ubiraly se smavé skupiny děvčat z krámů a dílen, veselých »midinelt«, jež ku- povaly od pouličních květinářů růže, fialkya chrysantémy a zdobily jimi své živůtky i vlasy. Řekněte pak, že boulevardy nemají též svou poesii-l
Francie Rakousko Uhersko Praha Paříž