1
masthead
18. prosince 1908. Číslo 348.
4
article
záhřebským, bar. Rauch byl by hotov svolaii
ihned nynější sněm, kdyby se srbsko-chorvat-
ská koalice zavázala, že hned na počátku zase-
dání odsoudí projev, jejž v prvé schůzi sně-
movní dne 12. března t. r. učinil předseda dle
stáří dr. Eraz. Barčič, v němž bán shledává
urážku své osoby a přezírání zákonů, králem
schválených.
To by ovšem vyžadovalo, aby se chorval-
ská koalice dala do vyjednávání s bar. Rauchem-
Ale všechny koaličné strany odmilají dosud do-
sledně všeliký styk s bánem, který je v Chor-
vatsku jen „exponentem“ pešťské vlády. Po-
tvrdil to opětně posl. Šurmin v rozmluvě
s redaktorem „Pester Lloydu“. Odmítnuv jaké-
koli vyjednávání s bánem, prohlásil však, že
v koalici není jediného člena, který by si ne-
přál uklizení sporu uhorsko-chorvatského. Spon
dá se ukliditi tak, že by neutrpěla vážnost te
ani oné strany. Jest jen třeba, aby ministr Ko-
šut podal sněmu definitivní předlohu o úpravé
železniční pragmatiky, kterou slibil 4. červene
1907, ale dosud nepodal. Kdyby se v novém
zákoně žádala znalost maďarštiny pouae
u úřadníků a nikoli také u ostatních želez-
ničních zřízenců, byla by prý dána půda
ne které by obě strany v brzku dospěly k úplné
dohodě.
Rauch
doktor
Eraz
Lloyd
ko
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praza, 17. prosince.
Protiněmecká demonstrace v Moskvě.
Vídeňské listy pokusily se vyložiti demon
straci, která se strhla v moskevském Mezi
národním divadle při předslavení operetní spo
lečnosti vídeňské, lak, jakoby byli demonstro
vali pouze Čechové.
»Russkaja Zemlja« uveřejňuje případ mo
skevských Slovanů, kteří prohlašují, že demon-
straci zahájli Srbové a Černohorci, a ostatn
Slované: Rusové, Češi a Bulbaři se k nim
přidali, takže demonstrace nabyla povahy vše-
slovanské.
Němci, kteří tvořili většinu obecenstra,
byli pojati zuřivostí a jali se mlátit do ruskéh
obecenstva, které sedělo mezi nimi a nevědělo.
co se děje. Ani dam při tom nešetřili, o čemž
sepsán protokol a podán gradonačalníku.
Čecho
Srba
Slovan
Rus
Čech
Němec
Moskva
národní divadlo
Russkij Zemlja
6
article
Obrovský skandál v Americe a Roosevelt.
Tvrzení některých americkýeh listů, je
jsme i zde byli zaznamenali už, totiž že ze 4
mill. dolarů, určených pro výkup panamského
průplavu Unii, pouze 12 mil. dostalo se Franci
ostatní že ale splynuly do kapes
amerického syndikátu, na ně mž
byl zůčastněn svak Rooseveltů
i bratr příštího presidenta Tafta
opakoval tyto dny i vydavatel »Woorldu« Pal
litzer. Roosevelt brání nyní sebe i rodinu svou
ve zvláštním poselství ke kongresn, jehož ne-
obyčejnost budí největší vzrušení
Roosevelt opakuje opětně, že se výkup průplavu
děl poctivě a bez výhod pro jednotlivce. Kdo
opak tvrdí, jsou prý utrhači. Vláda »zabývá s
prý úmyslem« zavésti proti Pallijzerovi proces.
On, Ruosevelt, prý nemohl míti na celé věci
účast již proto, že té doby podnikal výlety
yachtou! Ani prý nic nečetl tehdy o celém
jednání. Pallitzer prý poskvrnil zločinným zpu-
sobem jméno celého (?) národa. V kongresu
nebyl dojem poselství Rouseveltova už proto
příznivý, že Roosavelt některými výrazy minu-
lého poselství zjednal si v kongresu mnoho
nepřátel. Několika mistům poselství kongres do-
konce se smál. Dnešní londýnské »Times« při-
nášejí prohlášení Pallitzera, v němž praví tento.
že jeho »Woorld« jest jediným listem, kterýž
útočí na Roosevellovu politiku světové rozplna-
vosti (imperialism) i na jeho protizákonné auto-
kritické výstřelky. »Woorid« bude prý dále
Roosevelta kritisovati, i kdyby vydavatel byl
nucen, list svůj redigovat z vězení. Rooseveli
prý se snaží list jeho zničiti a také kongresu
pověsiti náhubek.
Roosevelt
Franek
Taft
Ruosevelt
Amerika
Times
7
article
Revolta v Karakasn.
Revolta v Karakasn.
K telegrafickým zprávám o revoltě v Kara-
kasu, hlavním městě Venezuely, jejíž president
dlí právě v Evropě, aby se zde léčil i aby
rovnal zde své spory se sláty, zvláště s Nizo-
zemskem, sděluje se ještě: Prohlášeno stanné
právo v městě. Cizinci zůstali ušetřeni, protože
revolta byla namířena hlavně proti presidentu
Castrovi a jeho zástupci Gomezovi. Davy de-
molovaly hlavně tiskárnu jejich listu »El Con-
stitucionalu«. Všude po ulicích válel se rozbilý
nábytek. Zdá se, že dny vlády Cypriana Castra.
býv. farmáře v Andách, jsou sečteny, byt
nynější revolta, podporovaná cizinci a zvlástě
Holanďany, nebyla v zemi populární, takže
skutečně za den byla u konce
Rozmluva s Castrem
President Venezuely prohlásil zpravodaji
berlínského »Local Anzeigeru« na jeho sdělení
o venezuelské revoluci: »Nesmysl! O tom bych
musil též něco věděti!« O akci nizozemské ne-
chtěl mluvit. Venezuelský ministr vnějších zále-
žitostí prohlásil ale, že nevěři v zakročení ho-
landské proti malému lodstvu venezuelskému
bylo by to prý piratství nedůstojné holandského
národa. Ministr popřel, že se chce Venezuela
dovolávati prostředkování německého.
Konflikt Venezuely s Nizozemskem.
Přes popírání venezuelských státníků lon
dýnské listy trvají na tom, že Castro chce žá-
dati v Berlíně, aby Německo prostředkovalo
v jeho sporu s Holandskem. Po všem, co Castro
provedl i Německu i ostatní Evropě, vyjímá prý
se dosti prazvláštně, že Vilém II. poděkoval
ihned Castrovi za jeho telegram a zdravil jeho
příjezd do Německa. Castro chce prý za pro-
střednictví uzavřiti v Německu půjčku za veli-
kých výhod pro německé kapitalisty.
Castro
Gomez
Davy
Con
Cyprian Castro
Holanďan
Vilém II
Kara
Venezuela
Evropa
Niza
Anda
Nizozemsko
Berlín
Německo
Holandsko
Vocal Anzeiger
8
article
Vilém II. a jeho kamarilla.
Vilém II. a jeho kamarilla.
Tvrzení některých berlinských listů o se-
skupení nové kamarilly na dvoře berlinském se
oficiosně popírají. Nynější poměr mezi císařem
a kaneléřem prý to vylučuje. Ostatně kancléř
byl císařem po delší době teprve opět minule
neděle ve slyšení příjat.
Slátní krach v Číně.
Finanční stav Činy dle zpráv pekinských
jest zoufalý. Věřitelé chtějí poskytnouti novou
půjčku jen, když se jim vyhradí kontrola nad
její použitím. Stav ten způsoben byl zvláště
klesnutím ceny stříbra, zmenšením přijmů cel-
ních a přemrštěnými spakulacemi velkokapitálu,
kteréž vedly k čejným velikým bankrotům. Různí
tiencinšti obchodníci vykazují na 24 mil. K
pasiv.
Situace liberální vlády anglické.
Z Londýna, 14. prosince.
Vilém
Čína
Londýn
9
article
Politická situace není pro liberální stranu
právě skvělá. V poslední ministerské radě po
dlouhé diskusi o prostředcích, které má vláda
po ruce, aby mohla zavésti jakýsi pořádek a
jasno do nynějšího zmatku v zákonodárných
pracích, bylo rozhodnuto, že vláda zůstane
u vesla až do rozpočtu, totiž až do prvních
týdnů příštího zasedání. Odejíti nyní, kdy se
kabinet nalézá v kritické finanční situaei, byla
by to přímo zbabělost, která by se liberální
straně nikdy neodpustila. Nutno setrvati na-
proti nepříteli, útočiti naň, poraziti jej a pak
zahynouti, ale slavně. Jakmile bude rozpočet
odhlasován, rozhodne liberální vláda, má-li zů-
stati až do vypršení sněmovních mandátů.
V dobře informovaných liberálních kruzích se
tvrdí, že vláda setevá asi dvě léta a volby se
budou konati co nejpozději.
Právě se chystá rozpočet dělnických pens
a návrh na vykoupení pozemků v Irsku, jenž
vyžaduje velké miliony. Jen pro Irsko jest nutně
třeba stopadesát malionů liber šterlinků. Kdeje
vzíti?
Dolehne se velmi energicky na majitele
koncesí k výčepu lihovin. Liborální státník, jenž
jest členem nynějšího kabinetu a byl také v mi-
nisterstvu Gladstonovu, mi pravil, že liberáln
strana provede zapomenul, projekt Gladstonův
V době, kdy Gladstone pomýšlel na potlačen
daně z příjmu, rozhodl se nohraditi ohromný
obnos, který tato daň vynášela, dávkami, uva-
lenými na hostince. Pád jeho ministerstva za
bránil provedení tohoto projektu. Lloyd Gcorge
zatíží co nejvíce všechny oprávněné ku prodej
léhovin a tím doufá naplniti státní poklačnu
Toto radikální opatření vymyká se úplně sně-
movně lordů, poněvadž sněmovna poslanců má
sama právo odhlasovali finanční zákony a zá-
stupei lidu rozhodují sami, co má národ platiti.
Gladstonův
Gladstone
Gcorge
Irsko
10
article
Bude to zároveň pomsla za to, že sněmovna
lordů nedávno odmítla předlohu o obmezení vý-
čepnictví.
Proslýchá se také, že vláda chystá ještě
jiný návrh finaněních zákonů, které se dotknou
zvláště šlechtických majitelů statků. Velkostat-
káři budou pak nuceni platiti vysoké daně
z ohromných pozemků, které nechávají ležeti
ladem k vůli honitbě, kdežto kdyby půda byla
vzdělána jako ve Francii a jinde, stačila by úplně
k výživě všech nezaměstnaných ve Spojeném
království.
Jsem přesvědčen, že na této nové dráze
bude míti liberální vláda na své straně velkou
většinu země, nižší vrstvy a dělnickou třídu
stejně jako měšťanstvo a obchodnictvo. Snad se
těmito opatřeními, jež vypadají skoro jako legi-
timní revanche, podaří Asquithovi a jeho sou-
druhům získati si opět úplnou důvěru většiny
Jisto jest, že příští volby se budou konat
ve znamení tarifní reformy, universálního to
prostředku konservativeů pro všechny finaněn
nedostatky Spojeného království, neboť kon-
servativci nebudou chtíti, aby se zdálo, že dě-
kují svůj případný úspěch přívržencům laciného
piva a laciné whisky.
Pokud se týče otázky sněmovny lordů, ne-
uškodí valně straně liberální, stejně jako ne-
prospěje straně konservativní, neboť široké kru-
hy obyvatelstva se o ni nezajímají a v každém
Agličanu je osatně dřímající konservativec.
J. Coudurier.
Asquith
J Coudurier
Francie
spojený království
11
article
Vzhouření ve francouzské cizl
necké legli.
Vzhouření ve francouzské cizl
necké legli.
Podle poslední zprávy ze Saidy byl za
tčen vůdce uprehlých legionářo
Pal na území marumském. Generál Lyautěy
přibude do Saidy, aby osobně řidil vyšetřování
a poznal pohnutky hromadného sběhnutí. Pr-
činy neobyčejné události nejsou dosti jasné.
Tvrdí se, že legionáři byli svedeni německou
agenturou deserterskou a že jejich
vůdce, domnělý bavorský důstojnlk.
byl jen zástupcem této agentury
Jako důkaz uvádí se okolnost, že všichn
sbéhové jsou německé národnost
a že při útoku na vlak byly jim dávány roz
kazy v německé řeči a že sběhové pro
volávali »Sláva Německu!« Zachovávali
úplnou kázeň, nedopustili se ve vlaku nijakého
násilí a nepřisvojili si ani jednu láhev vína
Událost zavdává opět německému a francouz-
skému tisku látku ke vzájemným útokům. Jistý
německý list zejměna podráždil francouzský tisk
svým opovážlivým tvrzením, že legionáři prchli,
poněvadž nemohli snésti trýznění a svým příliá
smělým návrhem, aby haagský rozhodč
soud se zabýval poměry v cizi
necké legii.
»Berl. Tagb.« lituje sám tohoto přenáhle-
ného projevu a poukazuje, že nebylo dosud
zjištěno, zdali špatné nakládání bylo skutečne
příčinou vzbouření legionářů. Rovněž uznává
berlinský list, že návrli na předložení aféry
haagskému smírčímu soudu je neodůvodněnýa
tvrdi, že vláda německá nepropůjčí se k tako-
vým praktikám.
Lyautěa
Sláva
Berl
Said
Německo
12
article
Tento pokus vytloukati ze sběhnuti legio-
nářů kapitál proti Německu, uznává »Berliner
Tag« za pochybený, neboť cizinecká legie má
i ve Franeii četné odpůrce. Mnohé listy plší
proti ni. Judet v »Eclairu« prohlašuje, že ci
zinecká legie je nespoleblivá. »Lanterne« si
přuje, aby z ohledu na mezinárodní mír byla
cizinecká legie rozpušténa, nebot
natropila již příliš mnoho neplech.
Francouzi i v této aféře budou povně a
jednomyslně hájiti své právní stanovisko, po-
dobně jako za nedávné přihody v Casablance.
Některé pařižské listy ostře odmitají ně-
mecké útoky. »Temps« připomíná rejdy
barona Maxe Oppenheima, který na
jaře 1906 vyptával se německých cizineckých
legionářů, jak se s nimi zacházl a chtěl uveřejnit
arabskou brožuru, v níž vyzýval dom
rodce ke vzpouře proti Francou-
zům. »Temps« píše tak ostrým tonem, že
v Berlině projevují náhled, že francouzské
vládní kruhy nejsou tentokrát za jedno se svým
obvyklým novinářským mluvěím v zahraniční
politice. Dosud není určitých podrobností
aféře. Z vládních kruhů se ubezpečuje, že se
nejedná o nějaký případ mezinárodní ofázky.
ale o čistě francouzskou zále ži-
tost vojenské diseipliny. Vláda prý
s nelibostí vidí, že německé listy uchopily se
věci se chauvinistickou předpojatostí a že fran-
couzský tisk dal se jimi svésti do vášnivé po-
lemiky. Vláda nechce klásti důraz na národ-
nost sběhů a hodlá věc korektně vyřídit, až
dostane důkladnou a přesnou zprávu úřadní.
Francouz
Oppenheim
Německo
Casablanca
Berlín
Temps
13
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
vyřizuje rozpočet obecní na rok 1909
(IV. de n. )
Za okolností velmi pohnulých sešel se
sbor obecních starších v tomto týdnu ke čtvrtému
zasedání, aby pokračoval v projednávání rozpočto
obecních na rok 1909. Pohnutí způsobily
projevy, učiněné ve středeční schůz
v záležitostech úřadnictva obce praž-
ské. Jak se v kruzích obecních starších vypravuje.
byly výtky učiněné proti řediteli městské účtárny
p. Fleissigovi proneseny ze snahy, aby donu-
cen byl k odstoupení z úřadu. Proti těto
snaze ihned četní obecní starší vystoupili.
Včera odpoledne vyžádal si ředitel účtárnyp
Fleissig slyšení u p. starosty dra. Grošea
oznámil mu, že neprodleně vstoupí do
výslužby, na kterou má nárok. Po rozhovoru
s p. starostou prohlásil, že v úřadě setrvá a ž d
projednání rozpočtu. Panu řediteli Fleissi-
govi byl učiněn projev naprosté spokoje-
nosti.
Schůzi sboru zahájil p. slarosta dr. Grož o 1/45
hod. odpol ža přílomnosti 33 členů.
Lože a galerie značně navštíveny.
Referent řed. Fleissig pokračuje ve čtení jedne
tlivých záhlaví rozpočtu.
Oddil VIII. Veřejná bezpečnost. Polřeba řádná
590 125 K, mimořádná 10.438 K, úhrada 139. 354 k
Schvaluje se bez debaty
Oddil IX. Obecní dvory. Polřeba řádná 1.026.27
kos., mimořádná 105.227 K, úhrada 249.481 K.
Schvaluje se.
jít můj
Fleissig
doktor
Grož
Praha
14
article
Oddíl X. Osvěllování měsla. Poiřeba řádná
510.824 K, mimoládná 69.316 K, úhrada 1380 K
Pan Dobiáš zádal za zlepšení osvětlení sadů na
Letně, p. Slavík toléž pro Vyšehradskour třídu.
Pan Kasalický navrhoval, aby v Žitné ulici byle
zavedeno elektrické osvětlení. Tan Červený na-
vrhoval totéž na Karlově náměstí. Oddlil se schvaluje
a návrhy odkazují radě měslské.
Oddil XI. Stoky. Polřeba 227.076 K, úhrada
79 286 K. Schvaluje se.
Oddi XII. Zásobování města vodou. Polřeb
819 525 K. úhrada 787.161 K. Pan Kukla žádal
aby dodávané uhlí pro ohecní podniky byin kontro-
lováno. Pravdou je, 6o pravil jednou rada Machulka
2 2še může přivézti kamení a bude přijato
za uhli! Jednou byla přinešena do komise ukázk
uhlí — vlastně kamene, ale když se mělo přisšoupi
ke zkoušce dodávky, ukázka — zmizela! Rtečník po-
ukazuje k tomu, že něktéré firmy při oferování jsou
velmi levné a podle toho potom jakost uhlí vypadá.
Řečník učinil již podobné podání, které bylo cdká-
záno uhslné komisí, která oznámení prostě utopila
Pan Huháček sdolil, že uhelná komise profo
návrhu nerozhodia, poňěvadž talo komise jmenovala
p. Kuklu inspektorem o dodávce uhlí. Pan Dobiá
upozorňoval na nedoslafek vody v Libni a odůvod-
ňoval návrh na zavcdlení dvojitého vodovodu. Par
Vaníček navrhoval, aby vodárna vyšetřila, zda
je možno v Tábozské a Sokolské ulici zřídil veřejní
studny a do té doby nechť je tam dovážena piln
voda v dostalečném množství. Po pozná,nkách p
byl odii
Kasalického a Reinwarta
schválení
Dobiáš
Slavík
kasalický
Kukla
Huháček
Dobiá
Vaníček
Žitná ulice
Karlov náměstí
Libeň
sokolský ulice
Tana Červená
Oddi
15
article
Debata o paláci obecním na Příkopě.
Debata o paláci obecním na Příkopě.
Oddil XIII. Stavení a pozemky soukromé. Po
třeba řádná 408.208 K, mimořádná 686.969 K. úhra-
da řádná 976.522 K. mimořádná 512.311 K. Pan
Slavík žádal, aby sbor podporoval brzké zastavení
podskalské čtvrti. Pan Březnovský dolkl se kou-
pě paláce hr. Sylva-Tarouccy a pravil, že nejmrzu-
tějším jest, že tam je nájemník, kterého se nemůž
obec zhostit. Nájemník ten proměnil palác v minu-
lých bouřlivých dnech za hotovou filiálku Fišpanky
Teď se o palác uchází kde kdo. I spolek pro chov ka-
nárů a spolek pro pěslování esperanta. Nájemní
(c. k. policie) žádnou smlouvu o pronájmu nemá
Inspeklor p. Vlček vzdal se inspektorátu a nspskto-
rátu se ujal p. náměstek Jirousek. I kdyby smlouv
byla mezi obcí a policií, pak i v tom případě mchla
by se dát policii výpověď. Dle domácího řádu nesmn
nájemník bez svolení majitele domu mít podnájem-
níky. Ale policie bez svolení obce vzala si tam čel-
níky! Dle § 3. domácího řádu obec nepronajala sche-
diště a nádvoří, ale policie je okupovala. Z toho vid-
no, že lento c. k. nájemník porušil domácí řád a proto
má obec právo z nájmu dáti výpověd. To nechť s
stlane okamžitě. Mám za to, že to p. inspektor námě-
stek Jirousek učiní, poněvadž 2. prosinec již minul
Slavík
Březnovská
Taroucca
Vlček
Jirousek
16
article
(Veselost.) Pan náměstek Jirousek sdělil, že jes
protokolární úmluva o tom, že mísinosti jsou pro-
najaly na 3 roky. Policie byla žádána, aby od nájmu
dobrovolně ustoupila, ale ona to odmítla. Hospodál-
ská komise sice učinila usnesení, aby výpověď z ná-
jmu byla dána, ale talo komise jest pouze sberem
poradním, nemá výkkonné moci. Pan dr. Pedlipný
zmínil se o tom, že palác byl koupen z důvodů ná-
národních a najednou byl národní ráz takto zpe-
četěn! Žádá, aby protokol o nájmu místnoslí polici
byl sboru předložen. Tvrdí, že bytů bylo zneužíváne
způsobem, který vzbudil ve veřejnosti pravdový
poplach. (Souhlas.) Na jedné straně úzkosllivě há-
jíte zachování místností a na druhé straně děly se
tam věci, které v každém vzbudily úžasný odpor
Jirousek
doktor
Pedlipný
17
article
(Pochvala.) Pan starosta dr. Groš pravil, že po-
užívání nádvoří a zahrady bylo porušení nájemni
smlouvy a proto by se nemohlo žalobou domáhat
zrušení smlouvy. Protokol dolyčný dá členůmn sboru
k nalilédnutí. Pan Březnovský vzpomenul ješti
taho, že proti soukromníkům obec posťupuje s nej
větší rozhodností, ale poti policii nemá odvahu vy
stoupit. Ještě v jednom směru byl domácí řád po
rušen c. k. nájemníkem. Dle § 21. má se chovat ná
jemnik slušně, aby dobrá pověst domu nebyla po
rušena! Pan Broít poukazuje k tomu, že obchod-
níci v tomto paláci byli citelně poškozováni. Vždyí
nebyli do domu ani vpuštěni! (Pan Vaniček: Mne
také nechtěli do obecního domu pustit!) Řečník na-
vrhuje, aby byla neprodleně podána od sbce žalob
na c. k. erár na zrušení smlouvy. Pan nám. Jirou-
sek, jako inspektor paláce, protestoval proti použí-
vání nádvoří paláce policii a četnictvem, ale musi
se vzdálit, aby nebyl proboden! Pan Rein-
wart upozornil, že na paláci je pohledávka „české“
spořitelny a žádal, aby se dluh ihned převed). S tím-
to palácem má obec jen samé svízele. Paišc byl pře-
placen. S koupí nebylo žádné nebezpečí v prodlení
vždyť agenti přes půl roku měli palác v prodeji!
doktor
Groš
Březnovská
Broít
Rein
18
article
Pan dr. Podlipný konstatuje, že v radě městské
byl proti koupi paláce hr. Sylva-Tarouccy, poněvadz
cílil, že věe není na pravé podstatě a že dům ne-
ponese to požehnání, které obec očekávala. A to se
nyní potvrdilo. Pan Šeyd chtěl promluviti, poně-
vadž však panoval hluk, rozhorleně usedí a prote-
stoval proti tomu, aby byli členové sboru lakovým
způsobem umlčování. Pan Welos prohlásil, pe
byl rovněž proti koupi paláce. Pan adj. Kro u s ký
vzpomenul z řeči p. Jirouska věty, že „nebyl to jen
důvod národní, pro který se palác koupil, ale byl to
důvod jíný a řečník žádá, aky tento důvod byl vy-
světlen. Pan nám. Jirousek odpověděl, že byla
obava, že palác koupí „česká“ spořitelna a zbuduje
tam novou německou pevnost.
Tím debala ukončena a oddíl schválen.
Oddíl XIV. Veřejné sady. Potřeba řádná 207.072
kor. mimořádná 32.313 K, úhrada 25.240 K. Schva
luje se.
doktor
Podlipná
Taroucca
Šeyd
Welos
Jirousek
K Schv
19
article
Oddíl XV. Vošenské záležitosti. Potřeba 255.793
kor., úhrada 109..992 K. Pan m. r. Weiss přimlou-
val se za to, aby od nejmenších poplatníků vejenská
taxa nebyla vymáhána, když pro chudobu remchou
platil.
Oddí! XVI. Řeka Vltava, mosty a j. Poiřeba řád-
ná 161.394 K, mimořádná 32.100 K, úhrada řádné
1,251.896 K, mimořádná 897.528 K. Pan dr. Janat
ka žádá, aby řeka Vllava byla zachována čistá pro
chov ryb a navrhuje: Budiž kontrolováno, zda prů-
myslové závody, města a osady na hořejším teku
Vltavy jsou tak cpatřeny zdravolně, že splašky jsou
choroboplodných zárodků zbaveny. (Souhlas.) Par
ředitel Kreutzer, inspektor pražských náplavek
přimlouvá se za uskutečnění tohoto návrhu, nebei
tím se zlepší i jakost ledu. Konstatuje, že pivovar
v Braníku Vltavu neznečišťuje, neboť má moderní
opatření v tom směru. Dále se přimlouvá za posta-
vení hodin na nábřeží Palackého, tak aby byly vi-
děny i z Palackého podbřeží. Pan Kasalický po-
tvrzuje vývody dra. Janatky, že zejména z Podoli
Vltava se znečišťuje splašky ze závodů. Pan Rein
wart přimlouval se, aby kamene z Braníka použi
valo se ke stavbě nábřeží. — Oddíl se schvaluje.
Weiss
doktor
Janat
Kreutzer
Palacký
kasalický
Rein
Vltava
Braník
Oddit
20
article
Oddil XVII. Komunikace. Potřeba řádná 277. 14
K, mimořádná 739.830 K, úhrada řádná 624.285 k
mimořádná 31.600 K. Pan Broít doporučuje, aby
se dláždilo systematicky a prakticky. Kde je kanali-
sace ukončena, tam nechť se ulice delinitivně vy-
dláždí. Pan Březnovský pravi, že při dlážděn
provádějí se opravdové zločiny. Slova vodárna p
loží potrubí, přijde plynárna a dlažbu opět vylrh
Ulice Divadlení a Michalská sotva byly vydlážděny
už zase jsou rozkopány. Pan Hodek podává vy
svěllení o způsobu provádění dlažeb. Dále řeční
touží po uspíšení regulace Podskalí a Vyšohradu
Pan Vaníček vzpomenul toho, že před dlouhou
dobou navrhoval, aby na Riegrově nábřeží položeny
byly koleje elektrické dráhy. To se neslalo, peněvadá
prý půda není usedlá. Nyní se nábreží předláždo-
valo — a koleje se tem zůse nepoložily! Žádal spo-
jení Sokolské a Táborské ulice s ostatním Novým
měslem a pripojení těchto ulic přes Apolinářskou
k moslu Palackého. Pan Lada vysvětlil, že nebylo
s dostatek kolejí, vždyť s těží opatřeny koleje pro
trať přes most Sv. Čecha. Vytýkal, že se dlažba u
radnice při stavbě lešení zbytečně rozkopala. — Od-
díl se schvaluje.
Odddíl XVIII. Hrbitovy a pohřebniclví. Potřebe
řádná 52.403 K, úhrada 42.851 K. Pan dr. Janat ka
žádá, aby obec podporovala snahu za zřízení kre-
matoria.
Oddil XIX. Podniky obecní. Potřeba 100. 000 k.
úhrada 1.749. 522 K. Schvaluje se
Oddíl XX. Kultus, vědy a umění. Potřeba řádná
224.768 K, mimořádná 226.000 K, úhrada řádná
9496 K, mimořádná 63.593 K.
Oddíl XXI. Všeobecně užitečné podniky a zaří
zení. Potřeba řádná 210.622 K, mimorádná 183.889
úhrada 30.315 k.
Broít
Březnovská
Hodek
Vaníček
Palacký
Lada
Čecho
Hrbitův
doktor
Janat
Divadlení
Riegrův
Apolinářská
21
article
Odlíl XXII. Platy výslužební 660. 973 K.
Oddíl XXIII. Jistiny a úroky. Potřeba 3,719. 439
kor., úhrada 196.730 K. Pan Reinwart navrhoval.
aby dluh, váznoucí na paláci obecním u české
spořitelny, byl vypovězen. Dluh ten činí
571320 K 43 h.
Na to referoval p. mag. rada dr. Růžička
o návrhu, aby k úhradě schodku investičního roz-
počtu 1909 v obnosu 5.636.183 K uzavřena byla
výpůjěka obecní v téže výši. Pan ob. st.
Stěpánek praví, že výpůjčka z hlavní části má při-
padnouti reservnímu fondu. Poukazuje k tomu, že
výpůjčka je velmi drahá a doporučuje, by se učinila jer
výpůjška nevyhnutelná. Pan Weiss upozorňuje, že
každý, kdo se doví, že Praha kupuje pozemky, při-
jde a nutí obec ke koupi. Doporučuje proto radě měst-
ské důtklivě, aby příští rok vůbec žádné pozemky
nekupovala. Ať už jednou to obchodování přestane
Praví, že rozsáhlé jsou pozemky plynárny a Rajské
zahrady, ty nechť jsou „osazeny“ domy. Neustálé
koupě přivádějí lidi k domněnce, že z toho měme
nějaký zisk.
O representačním domě.
Pan Reinwart slýská si, že obec pražská
bude míti pomalu více dluhů než celé královatví če-
ské. Míní, že kdyby se náležitě hospodařilo, nekylo
by třeba půjček. Tvrdí, že obec podniká zbytečne
slavby. Také stavla representačního domu byla zby-
lečná. (Hlas: To byla vaše strana, řekněte to dru.
Srbovi!) Primlouvá se za rychlé dokončení této stav-
by. Vzhledem k jednotnému vodovodu vytkl, že pod-
nik luští se nesmírně nákladně. Kdyby se luštil vedo-
vod dvojí, mohlo by se ušelřit. Doporučoval nejvělší
šelrnost při novém rozpočtu.
Reinwart
doktor
Růžička
Weiss
Hlas
Srba
Praha
reprezentační dům
22
article
Pan Vaníček doporučoval, aby se šetřiloa
aby se toto heslo zachovávalo po celý rok, ne pouze
za rozpočtové debaty
Pan dr. Vlček praví, že velké město polřebuje
sadů. Občanstvo nikdy nedovolí, aby zrušena byla
Rajská zahrada a zastavěna. Již Náprstek pravil, že
nutno jest zastati se plic velkoměsta. Pokuj se týče
representačního domu připomíná, že nebyla to jen
strana řečníkova, která odhlasovala stavbu represen-
tačního domu. Tentc dům jednou bude hráti velkou
úlohu. Už to bylo zdárným úspěchem, te bylo pro
obec zachováno velmi vhodné místo. Nyní se jední
o přestavbu německého kasina a kdybychom po-
zemek u Prušné brány nebyli koupili, zajislé by se
nám to vytýkalo. (Pochvala.)
Pan Reinwart polemisoval s p. ob. st. Fia-
lou a uvádí, že se rozpočet representačního domu
stále překračuje.
Pan Weiss praví, že chybou se lidé mění
Dr. Podlipný mluvil skoro dvě hodiny proti stavbě
representačního domu, jen já mluvil pro. Sbor velkou
většinou schválil návrh na stavbu a všichni repřátelé
domu povolání do dozorčí rady. A přece to špalně
dopadá! (Pan Březnovský: Dokonce i na zá-
chodky u krámů se zapomnělo!) My nevěděli, že
lo tak dopadne!
Pan Lada vzpomenul debaly o slavbě repre-
sentačního domu. My to byli, kteří jsme se vyslovil
proti stavbě a zrazovali jsme před ní. Když se za-
čalo stavět, nebyly hotovy ani detilní plány! T
byla největší chyba! Vina však nepadá na- dozor-
stvo, nýbrž na ty, kdož se do stavby tak hnali. Když
baráčník staví chlívek pro kozu, sveze si materlá
a pak povolá zedníka. U nás se to dělalo sbráceně
Prekvapí vás v nejbližší době, co budou žádati pod-
nikatelé za průlahy! Bude toho jistě na ž4 milionu
korun! A teď se má po světě hledat ještě nějaká
kuchyně! Nám Čechům toho jistě není potřeba. Naše
kuchyně je výborná.
Vaníček
doktor
Vlček
Náprstek
Reinwart
Weiss
Podlipná
Březnovská
Lada
Čecho
23
article
Tím jsme s represenlačním domem u konce
IIlasy: Nikoli! S tím to bude ještě dlouho trvali)
Dále řečník mluvil proli zastavění Rajské zahrady.
Po obšírných výklalech referenta p ředitele
Pleissiga přikročeno ke hlasování. Návrh na
uzavření nové obecní investiční výpůjčky v obnosu
5,636.183 K byl schválen.
Pan dr. Baštýř urgoval změnu stalutu správní
rady elektrických podniků. Pan Patočka žádá
urychlení nábřežních slaveb na Malé straně.
Při oddílu XXXIV Společná vodárna Prahy
předměsti (potreba 6,400.000 K, úhrada 2,662. 000 K
ujal se slova p. řed. Kukla a vzpomenul loňského
usnesení sboru, že dosavadní vodárny pražské budou
zachovány. Vylýká, že za celý rok dozorčí rada spo-
lečné vodárny nebyla svolána. Lituje, že nebyl usku-
tečněn projekt zavedení pouze pitné vody z Kára-
ného. Bývalo by stálo pouze 11 mil. K a na 25—50
let měla by Praha otázku vodovodní rozřošenu. Pan
Vaníček uvedl, že se v radě městské ujišťovalo.
že v povodí Jizery jest dosti vody, ale má přece oba-
vy, že tak bude, neboť právě nyní Vídeň cetla se
v kalamitě vody. Proto znovu trvá na loňském usne-
sení sboru, aby dosavadní vodárny pražské byly
zachovány.
Tím celý řádný rozpočet obecní by
vyřízen. Ohsahuje potřebu 13,831.859 K, úbradu
8.624.255 K, schodek 5.207.604 K, který bude takle
uhražen: obecními přirážkami 16% k dani z po-
zemků, 15% k dani demovní činžovní, 30% k vše-
obecné dani výdělkové, 30% k dani z výdětku, 302
k dani z důchodů, 30% k dani z vyššího služného
činžovními krejcary a sice 4% z nájemného od 200k
do 600 K, 6% nad 6000 K.
Rozpočet mimořádný má potřebu 2.252 498. K
úhradu 1,545.997 K. Schodek 706.501 K uhradí se
z reservního fondu.
Konec schůze o 8. hod. večerní. Příští schůze
v sobotu o 4. hod. odpol., kdy se začne rokovat
o rozpočtu školního okresu.
doktor
Baštýř
Patočka
Kukla
Vaníček
Praha
Kára
Jizera
Vídeň
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Večerní vydání »Národ. Listůe
prodává se ve všech filiálkách
v Praze za 4 haléře, na venkově
za 5 haléřů.
— Poctivost německého zpravodajství
z Prahy. Hned druhého dne po zrušení stanného
práva a zákuzu barev oplývaly krajinské a ví-
deňské němocké listy hrůzostrašnými zprávami
o „obnovených bouřích pražských“, ktoráž
krvavou barvitostí veškeré dřivější výkony čae-
kých německých roferentů zdejších překoná-
valy. Zvláště publicističuí štváči zdejších redakcí
německých, obsahující „Reichenberger Zlg.“a
„Berliner Tagblau“, vyznamenali se, berlinský
list přinesl dokonce zprávu o pěti buršácích,
ještě v úterý přepadených. Pověstné „M ü neh.
N. Nachrichten“ ve středečním ranním
vydání tučným tiskem jako první z „posledních
telegramů“ uveřejňují pod titulem: „Zrušení
stanného práva a jeho následky“
tuto depeši z Prahy: „Každý, barvy no stící
student, jest ode dneška tupen a
sty lidí pronásledován.“ Zatím panuje
v Praze od úterka týž hluboký klid, jako po ce-
lou dobu trvání stanného práva. Nejenom pů-
vodcům prolhaných těchto depeší, ale celému
jich okolí je známo, že zprávy, jimi z Prahy
odesílané, jsou čiré lži. Vědí to ostatně také
tuzemské i říšsko-německé listy, které je přijí-
mají a otiskují. Jakého označení zasluhuje
mravní úroveň, na jaké nacházejí se tito p-
nové?!-
— Říšsko-německé zbrojení proti Čechům.
N Nachrichten
Čecho
Praha
Reichenberger Zlgie
Berliner Tagblau
25
article
Vedle „Berliner Tagblattu“ nejrozkaceněji po-
číná si proti Čechům mnichovský všeněmecký
orgán „Müneh. N. Nachrichten“. Ve středečním
čísle přináší dokonce čtyři sloupce štvaní
kleteb proti Čechům pod souborným titulem
„Bida Němců v Čechách“. Že se v článku tom
líčí postavení Némců v Čechách na roveň nej-
bídnější láje maloasijské, to není nic nového,
říšsko-německý tisk nejinak si vede, než jako
by zdejší a vůbec Němci v Čechách hiynuli
každodenně v celých houfech pod rukama vra-
žedných českých rot, kteréž se o majetek svých
oběti dělí před očima nečinně přihlížejícíeh
státních orgánů. „Němci nejsou si v celých Če-
chách ani životem ani majetkem jisti,“ píše mni-
chovský list. „Bylo by povážlivým sebeklamem,
kdybychom se zde v říšském Německu oddávali
víře, že nyní, když v Praze zevně panuje klid,
nebezpečí pro naše německé brat ry
v Čechách jest odstraněno. Opak jest
pravdou. Zrovna teď je pomoci tím více zapo-
třebí. Musíme němectví v Čechách morálně a
materiálně tak poslliti, aby vydrželo i příšt
boje. A tytc boje zcela jistě se dostaví, v po-
době ještě ostřejší. Páně Klofáčovo vyzvání
k boykotu ukazuje cestu, kam to směřuje, po-
učuje však i nás říšské Němce, čím jsme po-
vinni svým bralřim v Čechách, účinnou pomocl.
Čecho
N Nachrichten
Němec
Klofáčův
Čechy
Německo
Praha
Bida Němec
Némce
26
article
V těchto těžkých dobách, jaké Němectvo všude
v boji se slovanskými národy prožívá, povzná-
šející a potěšující okolností jest, že říšští
Němci s celým srdcem chápají bídné postavení
svých zahrnničných bratří a snaží se pomeci,
kde mohou a smějí. Z četných přípisů, jež jsme
v posledních týdnech obdrželi a jež nás stále
docházejí, vidíme, kterak příslušníci všech
vrstev se přičiňují spolupůsobiti podle sil na
voliké nacionální úloze posílení Němectva v ci-
zině.“ První z těchto přípisů doporučuje „pevné
sevření všeho Němectva na posílení zad sou-
kmenovců v cizině utiskovaných, aby cizím ná-
rodům bylo vštípeno víee úcty před
Němci než dosud.“ K tomu konci sloužiti ma
hojná propaganda ve prospěch spolku na cchra-
nu němectví v cizině. Jiný připis žádá „za užší
styky velkoněmeckých organisací s Němci v Ra-
kousku, zejména s rakouským Sehulver-
einem, Bundem Němců v Čechách.
Němec
Čechy
bund Němec
27
article
Německým Volksratem v Čechách,
Südmarkou“ a podobnými organisacemi“.
Jiné prostředky, jež mnichovský všeněmecký list
doporučuje k naznačeným cílům, jest výzva,
aby Bavorané nenavštěvovali - rozhlednu na Čer-
chově, poněvadž tam musí snist, co nechali Češi
(delovně!), i aby nechodili do Domažlic na —
slavnost božího těla!! Jeden z těchto rádeů
žádá za odstranění českého jízdního řádu na ná-
draží v Žel. Rudě a zle naříká na českého lva
na hraničném kameni, který dělá na Bavory do-
jem, jako kdyby ze samostatného (!) království
bavorského kráčeli do rovnocenného králov ství
českého. Také pohled na Prabu, „výtečně pro-
vedený“ a ve hlavním nádraží mnichovském za-
věšený, píchá jej do očí, druhý vypovídá boj
„Národním Listům“ v mnichovských kavárnách,
třetí konečně plzeňskému pivu a českému děl-
nictvu. Od těchto posledních dvou rad neslibují
si však ani „Můnch. N. Nachrichten“ přília
mnoho, „neboť temperament německého pivního
filistra nedá očekávati pro toto hnutí velkého
úspěchu, na pívo si nedá německý šosák sá-
bati“ a proti „emancipaci od českých dělníků
s rozhořčením vyslovuje se nacionální bezpo-
hlavnost“
— Přišerným způsobem poučuje Němce
berlínská „Post“ o systematické výchově Čechů
k nenávisti proti Němcům. Česká zášt proti
Němcům není prý výsledkem přirozených dů-
vodů, nedá se vysvětliti přirozenými národnost-
ními protivami, nýbrž soustavným, ani nejšpat-
nějších prostředků neštítícím se vycvikováním,
stálým vybičováváním nejsprostších hnutí, a je-
diným prostředkem k tomu jest čtení českých
novin, listů výhradně pro český lid psaných. Na
ukázku, jak české listy evičí český lid v této
zášti proti Němcům, uvádí „Post“ vzor ný
příklad a sice „po dlouhá léta již provozo-
vané zpracování lidu toho vídeňským českým
orgánem“ (vychází právě v II. ročníku ! !).
Bavoraný
Čech
Bavor
N Nachrichten
Přišerný
Němec
Čecho
Čechy
Domažlice
28
article
A tento „vzorný příklad dresury ku protiněme-
cké zášti“? Vídeňský český list napsal prý o
skvělém osvětlení Vídně dne 1. prosince, že
bylo žalostné a že působilo dojmem — dušiček.
A o střílení z revolverů na vídeňské universitě
psal tento list tak, jako kdyby jenom výhradně
němečtí studenti byli stříleli, Úžasné, není-liž
pravda? Češi budou Němce nenávidět pro jubi-
lejní osvětlení, jestli bylo také či onaké. Ale
„Post“ má ještě jeden a ještě strašnější „pří-
klad“. Tak bylo prý i jubilejního vyznamenání
vykořistěno v česko národní prospěch. Každé
jméno vyznamenaného, pokud prý to jenom šlo,
bylo jednoduše počeštěno. Čtenář měl prý po-
lom dojem, jakoby bývali jenom Češi vyzname-
náni (1!!). Tím mělo prý být dokázáno, že Češi
jsou nad všechny jiné národy, že lze jenom
Čech
Němec
Vídeň