ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 96380b90-7632-11dc-966e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 118, place 44, org 11, work 3
1 masthead
18. prosince 1908. Číslo 348.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
záhřebským, bar. Rauch byl by hotov svolaii ihned nynější sněm, kdyby se srbsko-chorvat- ská koalice zavázala, že hned na počátku zase- dání odsoudí projev, jejž v prvé schůzi sně- movní dne 12. března t. r. učinil předseda dle stáří dr. Eraz. Barčič, v němž bán shledává urážku své osoby a přezírání zákonů, králem schválených. To by ovšem vyžadovalo, aby se chorval- ská koalice dala do vyjednávání s bar. Rauchem- Ale všechny koaličné strany odmilají dosud do- sledně všeliký styk s bánem, který je v Chor- vatsku jen „exponentem“ pešťské vlády. Po- tvrdil to opětně posl. Šurmin v rozmluvě s redaktorem „Pester Lloydu“. Odmítnuv jaké- koli vyjednávání s bánem, prohlásil však, že v koalici není jediného člena, který by si ne- přál uklizení sporu uhorsko-chorvatského. Spon dá se ukliditi tak, že by neutrpěla vážnost te ani oné strany. Jest jen třeba, aby ministr Ko- šut podal sněmu definitivní předlohu o úpravé železniční pragmatiky, kterou slibil 4. červene 1907, ale dosud nepodal. Kdyby se v novém zákoně žádala znalost maďarštiny pouae u úřadníků a nikoli také u ostatních želez- ničních zřízenců, byla by prý dána půda ne které by obě strany v brzku dospěly k úplné dohodě.
Rauch doktor Eraz Lloyd ko
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praza, 17. prosince. Protiněmecká demonstrace v Moskvě. Vídeňské listy pokusily se vyložiti demon straci, která se strhla v moskevském Mezi národním divadle při předslavení operetní spo lečnosti vídeňské, lak, jakoby byli demonstro vali pouze Čechové. »Russkaja Zemlja« uveřejňuje případ mo skevských Slovanů, kteří prohlašují, že demon- straci zahájli Srbové a Černohorci, a ostatn Slované: Rusové, Češi a Bulbaři se k nim přidali, takže demonstrace nabyla povahy vše- slovanské. Němci, kteří tvořili většinu obecenstra, byli pojati zuřivostí a jali se mlátit do ruskéh obecenstva, které sedělo mezi nimi a nevědělo. co se děje. Ani dam při tom nešetřili, o čemž sepsán protokol a podán gradonačalníku.
Čecho Srba Slovan Rus Čech Němec Moskva národní divadlo Russkij Zemlja
6 article
Obrovský skandál v Americe a Roosevelt. Tvrzení některých americkýeh listů, je jsme i zde byli zaznamenali už, totiž že ze 4 mill. dolarů, určených pro výkup panamského průplavu Unii, pouze 12 mil. dostalo se Franci ostatní že ale splynuly do kapes amerického syndikátu, na ně mž byl zůčastněn svak Rooseveltů i bratr příštího presidenta Tafta opakoval tyto dny i vydavatel »Woorldu« Pal litzer. Roosevelt brání nyní sebe i rodinu svou ve zvláštním poselství ke kongresn, jehož ne- obyčejnost budí největší vzrušení Roosevelt opakuje opětně, že se výkup průplavu děl poctivě a bez výhod pro jednotlivce. Kdo opak tvrdí, jsou prý utrhači. Vláda »zabývá s prý úmyslem« zavésti proti Pallijzerovi proces. On, Ruosevelt, prý nemohl míti na celé věci účast již proto, že té doby podnikal výlety yachtou! Ani prý nic nečetl tehdy o celém jednání. Pallitzer prý poskvrnil zločinným zpu- sobem jméno celého (?) národa. V kongresu nebyl dojem poselství Rouseveltova už proto příznivý, že Roosavelt některými výrazy minu- lého poselství zjednal si v kongresu mnoho nepřátel. Několika mistům poselství kongres do- konce se smál. Dnešní londýnské »Times« při- nášejí prohlášení Pallitzera, v němž praví tento. že jeho »Woorld« jest jediným listem, kterýž útočí na Roosevellovu politiku světové rozplna- vosti (imperialism) i na jeho protizákonné auto- kritické výstřelky. »Woorid« bude prý dále Roosevelta kritisovati, i kdyby vydavatel byl nucen, list svůj redigovat z vězení. Rooseveli prý se snaží list jeho zničiti a také kongresu pověsiti náhubek.
Roosevelt Franek Taft Ruosevelt Amerika Times
7 article Revolta v Karakasn.
Revolta v Karakasn. K telegrafickým zprávám o revoltě v Kara- kasu, hlavním městě Venezuely, jejíž president dlí právě v Evropě, aby se zde léčil i aby rovnal zde své spory se sláty, zvláště s Nizo- zemskem, sděluje se ještě: Prohlášeno stanné právo v městě. Cizinci zůstali ušetřeni, protože revolta byla namířena hlavně proti presidentu Castrovi a jeho zástupci Gomezovi. Davy de- molovaly hlavně tiskárnu jejich listu »El Con- stitucionalu«. Všude po ulicích válel se rozbilý nábytek. Zdá se, že dny vlády Cypriana Castra. býv. farmáře v Andách, jsou sečteny, byt nynější revolta, podporovaná cizinci a zvlástě Holanďany, nebyla v zemi populární, takže skutečně za den byla u konce Rozmluva s Castrem President Venezuely prohlásil zpravodaji berlínského »Local Anzeigeru« na jeho sdělení o venezuelské revoluci: »Nesmysl! O tom bych musil též něco věděti!« O akci nizozemské ne- chtěl mluvit. Venezuelský ministr vnějších zále- žitostí prohlásil ale, že nevěři v zakročení ho- landské proti malému lodstvu venezuelskému bylo by to prý piratství nedůstojné holandského národa. Ministr popřel, že se chce Venezuela dovolávati prostředkování německého. Konflikt Venezuely s Nizozemskem. Přes popírání venezuelských státníků lon dýnské listy trvají na tom, že Castro chce žá- dati v Berlíně, aby Německo prostředkovalo v jeho sporu s Holandskem. Po všem, co Castro provedl i Německu i ostatní Evropě, vyjímá prý se dosti prazvláštně, že Vilém II. poděkoval ihned Castrovi za jeho telegram a zdravil jeho příjezd do Německa. Castro chce prý za pro- střednictví uzavřiti v Německu půjčku za veli- kých výhod pro německé kapitalisty.
Castro Gomez Davy Con Cyprian Castro Holanďan Vilém II Kara Venezuela Evropa Niza Anda Nizozemsko Berlín Německo Holandsko Vocal Anzeiger
8 article Vilém II. a jeho kamarilla.
Vilém II. a jeho kamarilla. Tvrzení některých berlinských listů o se- skupení nové kamarilly na dvoře berlinském se oficiosně popírají. Nynější poměr mezi císařem a kaneléřem prý to vylučuje. Ostatně kancléř byl císařem po delší době teprve opět minule neděle ve slyšení příjat. Slátní krach v Číně. Finanční stav Činy dle zpráv pekinských jest zoufalý. Věřitelé chtějí poskytnouti novou půjčku jen, když se jim vyhradí kontrola nad její použitím. Stav ten způsoben byl zvláště klesnutím ceny stříbra, zmenšením přijmů cel- ních a přemrštěnými spakulacemi velkokapitálu, kteréž vedly k čejným velikým bankrotům. Různí tiencinšti obchodníci vykazují na 24 mil. K pasiv. Situace liberální vlády anglické. Z Londýna, 14. prosince.
Vilém Čína Londýn
9 article
Politická situace není pro liberální stranu právě skvělá. V poslední ministerské radě po dlouhé diskusi o prostředcích, které má vláda po ruce, aby mohla zavésti jakýsi pořádek a jasno do nynějšího zmatku v zákonodárných pracích, bylo rozhodnuto, že vláda zůstane u vesla až do rozpočtu, totiž až do prvních týdnů příštího zasedání. Odejíti nyní, kdy se kabinet nalézá v kritické finanční situaei, byla by to přímo zbabělost, která by se liberální straně nikdy neodpustila. Nutno setrvati na- proti nepříteli, útočiti naň, poraziti jej a pak zahynouti, ale slavně. Jakmile bude rozpočet odhlasován, rozhodne liberální vláda, má-li zů- stati až do vypršení sněmovních mandátů. V dobře informovaných liberálních kruzích se tvrdí, že vláda setevá asi dvě léta a volby se budou konati co nejpozději. Právě se chystá rozpočet dělnických pens a návrh na vykoupení pozemků v Irsku, jenž vyžaduje velké miliony. Jen pro Irsko jest nutně třeba stopadesát malionů liber šterlinků. Kdeje vzíti? Dolehne se velmi energicky na majitele koncesí k výčepu lihovin. Liborální státník, jenž jest členem nynějšího kabinetu a byl také v mi- nisterstvu Gladstonovu, mi pravil, že liberáln strana provede zapomenul, projekt Gladstonův V době, kdy Gladstone pomýšlel na potlačen daně z příjmu, rozhodl se nohraditi ohromný obnos, který tato daň vynášela, dávkami, uva- lenými na hostince. Pád jeho ministerstva za bránil provedení tohoto projektu. Lloyd Gcorge zatíží co nejvíce všechny oprávněné ku prodej léhovin a tím doufá naplniti státní poklačnu Toto radikální opatření vymyká se úplně sně- movně lordů, poněvadž sněmovna poslanců má sama právo odhlasovali finanční zákony a zá- stupei lidu rozhodují sami, co má národ platiti.
Gladstonův Gladstone Gcorge Irsko
10 article
Bude to zároveň pomsla za to, že sněmovna lordů nedávno odmítla předlohu o obmezení vý- čepnictví. Proslýchá se také, že vláda chystá ještě jiný návrh finaněních zákonů, které se dotknou zvláště šlechtických majitelů statků. Velkostat- káři budou pak nuceni platiti vysoké daně z ohromných pozemků, které nechávají ležeti ladem k vůli honitbě, kdežto kdyby půda byla vzdělána jako ve Francii a jinde, stačila by úplně k výživě všech nezaměstnaných ve Spojeném království. Jsem přesvědčen, že na této nové dráze bude míti liberální vláda na své straně velkou většinu země, nižší vrstvy a dělnickou třídu stejně jako měšťanstvo a obchodnictvo. Snad se těmito opatřeními, jež vypadají skoro jako legi- timní revanche, podaří Asquithovi a jeho sou- druhům získati si opět úplnou důvěru většiny Jisto jest, že příští volby se budou konat ve znamení tarifní reformy, universálního to prostředku konservativeů pro všechny finaněn nedostatky Spojeného království, neboť kon- servativci nebudou chtíti, aby se zdálo, že dě- kují svůj případný úspěch přívržencům laciného piva a laciné whisky. Pokud se týče otázky sněmovny lordů, ne- uškodí valně straně liberální, stejně jako ne- prospěje straně konservativní, neboť široké kru- hy obyvatelstva se o ni nezajímají a v každém Agličanu je osatně dřímající konservativec. J. Coudurier.
Asquith J Coudurier Francie spojený království
11 article Vzhouření ve francouzské cizl necké legli.
Vzhouření ve francouzské cizl necké legli. Podle poslední zprávy ze Saidy byl za tčen vůdce uprehlých legionářo Pal na území marumském. Generál Lyautěy přibude do Saidy, aby osobně řidil vyšetřování a poznal pohnutky hromadného sběhnutí. Pr- činy neobyčejné události nejsou dosti jasné. Tvrdí se, že legionáři byli svedeni německou agenturou deserterskou a že jejich vůdce, domnělý bavorský důstojnlk. byl jen zástupcem této agentury Jako důkaz uvádí se okolnost, že všichn sbéhové jsou německé národnost a že při útoku na vlak byly jim dávány roz kazy v německé řeči a že sběhové pro volávali »Sláva Německu!« Zachovávali úplnou kázeň, nedopustili se ve vlaku nijakého násilí a nepřisvojili si ani jednu láhev vína Událost zavdává opět německému a francouz- skému tisku látku ke vzájemným útokům. Jistý německý list zejměna podráždil francouzský tisk svým opovážlivým tvrzením, že legionáři prchli, poněvadž nemohli snésti trýznění a svým příliá smělým návrhem, aby haagský rozhodč soud se zabýval poměry v cizi necké legii. »Berl. Tagb.« lituje sám tohoto přenáhle- ného projevu a poukazuje, že nebylo dosud zjištěno, zdali špatné nakládání bylo skutečne příčinou vzbouření legionářů. Rovněž uznává berlinský list, že návrli na předložení aféry haagskému smírčímu soudu je neodůvodněnýa tvrdi, že vláda německá nepropůjčí se k tako- vým praktikám.
Lyautěa Sláva Berl Said Německo
12 article
Tento pokus vytloukati ze sběhnuti legio- nářů kapitál proti Německu, uznává »Berliner Tag« za pochybený, neboť cizinecká legie má i ve Franeii četné odpůrce. Mnohé listy plší proti ni. Judet v »Eclairu« prohlašuje, že ci zinecká legie je nespoleblivá. »Lanterne« si přuje, aby z ohledu na mezinárodní mír byla cizinecká legie rozpušténa, nebot natropila již příliš mnoho neplech. Francouzi i v této aféře budou povně a jednomyslně hájiti své právní stanovisko, po- dobně jako za nedávné přihody v Casablance. Některé pařižské listy ostře odmitají ně- mecké útoky. »Temps« připomíná rejdy barona Maxe Oppenheima, který na jaře 1906 vyptával se německých cizineckých legionářů, jak se s nimi zacházl a chtěl uveřejnit arabskou brožuru, v níž vyzýval dom rodce ke vzpouře proti Francou- zům. »Temps« píše tak ostrým tonem, že v Berlině projevují náhled, že francouzské vládní kruhy nejsou tentokrát za jedno se svým obvyklým novinářským mluvěím v zahraniční politice. Dosud není určitých podrobností aféře. Z vládních kruhů se ubezpečuje, že se nejedná o nějaký případ mezinárodní ofázky. ale o čistě francouzskou zále ži- tost vojenské diseipliny. Vláda prý s nelibostí vidí, že německé listy uchopily se věci se chauvinistickou předpojatostí a že fran- couzský tisk dal se jimi svésti do vášnivé po- lemiky. Vláda nechce klásti důraz na národ- nost sběhů a hodlá věc korektně vyřídit, až dostane důkladnou a přesnou zprávu úřadní.
Francouz Oppenheim Německo Casablanca Berlín Temps
13 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy vyřizuje rozpočet obecní na rok 1909 (IV. de n. ) Za okolností velmi pohnulých sešel se sbor obecních starších v tomto týdnu ke čtvrtému zasedání, aby pokračoval v projednávání rozpočto obecních na rok 1909. Pohnutí způsobily projevy, učiněné ve středeční schůz v záležitostech úřadnictva obce praž- ské. Jak se v kruzích obecních starších vypravuje. byly výtky učiněné proti řediteli městské účtárny p. Fleissigovi proneseny ze snahy, aby donu- cen byl k odstoupení z úřadu. Proti těto snaze ihned četní obecní starší vystoupili. Včera odpoledne vyžádal si ředitel účtárnyp Fleissig slyšení u p. starosty dra. Grošea oznámil mu, že neprodleně vstoupí do výslužby, na kterou má nárok. Po rozhovoru s p. starostou prohlásil, že v úřadě setrvá a ž d projednání rozpočtu. Panu řediteli Fleissi- govi byl učiněn projev naprosté spokoje- nosti. Schůzi sboru zahájil p. slarosta dr. Grož o 1/45 hod. odpol ža přílomnosti 33 členů. Lože a galerie značně navštíveny. Referent řed. Fleissig pokračuje ve čtení jedne tlivých záhlaví rozpočtu. Oddil VIII. Veřejná bezpečnost. Polřeba řádná 590 125 K, mimořádná 10.438 K, úhrada 139. 354 k Schvaluje se bez debaty Oddil IX. Obecní dvory. Polřeba řádná 1.026.27 kos., mimořádná 105.227 K, úhrada 249.481 K. Schvaluje se.
jít můj Fleissig doktor Grož Praha
14 article
Oddíl X. Osvěllování měsla. Poiřeba řádná 510.824 K, mimoládná 69.316 K, úhrada 1380 K Pan Dobiáš zádal za zlepšení osvětlení sadů na Letně, p. Slavík toléž pro Vyšehradskour třídu. Pan Kasalický navrhoval, aby v Žitné ulici byle zavedeno elektrické osvětlení. Tan Červený na- vrhoval totéž na Karlově náměstí. Oddlil se schvaluje a návrhy odkazují radě měslské. Oddil XI. Stoky. Polřeba 227.076 K, úhrada 79 286 K. Schvaluje se. Oddi XII. Zásobování města vodou. Polřeb 819 525 K. úhrada 787.161 K. Pan Kukla žádal aby dodávané uhlí pro ohecní podniky byin kontro- lováno. Pravdou je, 6o pravil jednou rada Machulka 2 2še může přivézti kamení a bude přijato za uhli! Jednou byla přinešena do komise ukázk uhlí — vlastně kamene, ale když se mělo přisšoupi ke zkoušce dodávky, ukázka — zmizela! Rtečník po- ukazuje k tomu, že něktéré firmy při oferování jsou velmi levné a podle toho potom jakost uhlí vypadá. Řečník učinil již podobné podání, které bylo cdká- záno uhslné komisí, která oznámení prostě utopila Pan Huháček sdolil, že uhelná komise profo návrhu nerozhodia, poňěvadž talo komise jmenovala p. Kuklu inspektorem o dodávce uhlí. Pan Dobiá upozorňoval na nedoslafek vody v Libni a odůvod- ňoval návrh na zavcdlení dvojitého vodovodu. Par Vaníček navrhoval, aby vodárna vyšetřila, zda je možno v Tábozské a Sokolské ulici zřídil veřejní studny a do té doby nechť je tam dovážena piln voda v dostalečném množství. Po pozná,nkách p byl odii Kasalického a Reinwarta schválení
Dobiáš Slavík kasalický Kukla Huháček Dobiá Vaníček Žitná ulice Karlov náměstí Libeň sokolský ulice Tana Červená Oddi
15 article Debata o paláci obecním na Příkopě.
Debata o paláci obecním na Příkopě. Oddil XIII. Stavení a pozemky soukromé. Po třeba řádná 408.208 K, mimořádná 686.969 K. úhra- da řádná 976.522 K. mimořádná 512.311 K. Pan Slavík žádal, aby sbor podporoval brzké zastavení podskalské čtvrti. Pan Březnovský dolkl se kou- pě paláce hr. Sylva-Tarouccy a pravil, že nejmrzu- tějším jest, že tam je nájemník, kterého se nemůž obec zhostit. Nájemník ten proměnil palác v minu- lých bouřlivých dnech za hotovou filiálku Fišpanky Teď se o palác uchází kde kdo. I spolek pro chov ka- nárů a spolek pro pěslování esperanta. Nájemní (c. k. policie) žádnou smlouvu o pronájmu nemá Inspeklor p. Vlček vzdal se inspektorátu a nspskto- rátu se ujal p. náměstek Jirousek. I kdyby smlouv byla mezi obcí a policií, pak i v tom případě mchla by se dát policii výpověď. Dle domácího řádu nesmn nájemník bez svolení majitele domu mít podnájem- níky. Ale policie bez svolení obce vzala si tam čel- níky! Dle § 3. domácího řádu obec nepronajala sche- diště a nádvoří, ale policie je okupovala. Z toho vid- no, že lento c. k. nájemník porušil domácí řád a proto má obec právo z nájmu dáti výpověd. To nechť s stlane okamžitě. Mám za to, že to p. inspektor námě- stek Jirousek učiní, poněvadž 2. prosinec již minul
Slavík Březnovská Taroucca Vlček Jirousek
16 article
(Veselost.) Pan náměstek Jirousek sdělil, že jes protokolární úmluva o tom, že mísinosti jsou pro- najaly na 3 roky. Policie byla žádána, aby od nájmu dobrovolně ustoupila, ale ona to odmítla. Hospodál- ská komise sice učinila usnesení, aby výpověď z ná- jmu byla dána, ale talo komise jest pouze sberem poradním, nemá výkkonné moci. Pan dr. Pedlipný zmínil se o tom, že palác byl koupen z důvodů ná- národních a najednou byl národní ráz takto zpe- četěn! Žádá, aby protokol o nájmu místnoslí polici byl sboru předložen. Tvrdí, že bytů bylo zneužíváne způsobem, který vzbudil ve veřejnosti pravdový poplach. (Souhlas.) Na jedné straně úzkosllivě há- jíte zachování místností a na druhé straně děly se tam věci, které v každém vzbudily úžasný odpor
Jirousek doktor Pedlipný
17 article
(Pochvala.) Pan starosta dr. Groš pravil, že po- užívání nádvoří a zahrady bylo porušení nájemni smlouvy a proto by se nemohlo žalobou domáhat zrušení smlouvy. Protokol dolyčný dá členůmn sboru k nalilédnutí. Pan Březnovský vzpomenul ješti taho, že proti soukromníkům obec posťupuje s nej větší rozhodností, ale poti policii nemá odvahu vy stoupit. Ještě v jednom směru byl domácí řád po rušen c. k. nájemníkem. Dle § 21. má se chovat ná jemnik slušně, aby dobrá pověst domu nebyla po rušena! Pan Broít poukazuje k tomu, že obchod- níci v tomto paláci byli citelně poškozováni. Vždyí nebyli do domu ani vpuštěni! (Pan Vaniček: Mne také nechtěli do obecního domu pustit!) Řečník na- vrhuje, aby byla neprodleně podána od sbce žalob na c. k. erár na zrušení smlouvy. Pan nám. Jirou- sek, jako inspektor paláce, protestoval proti použí- vání nádvoří paláce policii a četnictvem, ale musi se vzdálit, aby nebyl proboden! Pan Rein- wart upozornil, že na paláci je pohledávka „české“ spořitelny a žádal, aby se dluh ihned převed). S tím- to palácem má obec jen samé svízele. Paišc byl pře- placen. S koupí nebylo žádné nebezpečí v prodlení vždyť agenti přes půl roku měli palác v prodeji!
doktor Groš Březnovská Broít Rein
18 article
Pan dr. Podlipný konstatuje, že v radě městské byl proti koupi paláce hr. Sylva-Tarouccy, poněvadz cílil, že věe není na pravé podstatě a že dům ne- ponese to požehnání, které obec očekávala. A to se nyní potvrdilo. Pan Šeyd chtěl promluviti, poně- vadž však panoval hluk, rozhorleně usedí a prote- stoval proti tomu, aby byli členové sboru lakovým způsobem umlčování. Pan Welos prohlásil, pe byl rovněž proti koupi paláce. Pan adj. Kro u s ký vzpomenul z řeči p. Jirouska věty, že „nebyl to jen důvod národní, pro který se palác koupil, ale byl to důvod jíný a řečník žádá, aky tento důvod byl vy- světlen. Pan nám. Jirousek odpověděl, že byla obava, že palác koupí „česká“ spořitelna a zbuduje tam novou německou pevnost. Tím debala ukončena a oddíl schválen. Oddíl XIV. Veřejné sady. Potřeba řádná 207.072 kor. mimořádná 32.313 K, úhrada 25.240 K. Schva luje se.
doktor Podlipná Taroucca Šeyd Welos Jirousek K Schv
19 article
Oddíl XV. Vošenské záležitosti. Potřeba 255.793 kor., úhrada 109..992 K. Pan m. r. Weiss přimlou- val se za to, aby od nejmenších poplatníků vejenská taxa nebyla vymáhána, když pro chudobu remchou platil. Oddí! XVI. Řeka Vltava, mosty a j. Poiřeba řád- ná 161.394 K, mimořádná 32.100 K, úhrada řádné 1,251.896 K, mimořádná 897.528 K. Pan dr. Janat ka žádá, aby řeka Vllava byla zachována čistá pro chov ryb a navrhuje: Budiž kontrolováno, zda prů- myslové závody, města a osady na hořejším teku Vltavy jsou tak cpatřeny zdravolně, že splašky jsou choroboplodných zárodků zbaveny. (Souhlas.) Par ředitel Kreutzer, inspektor pražských náplavek přimlouvá se za uskutečnění tohoto návrhu, nebei tím se zlepší i jakost ledu. Konstatuje, že pivovar v Braníku Vltavu neznečišťuje, neboť má moderní opatření v tom směru. Dále se přimlouvá za posta- vení hodin na nábřeží Palackého, tak aby byly vi- děny i z Palackého podbřeží. Pan Kasalický po- tvrzuje vývody dra. Janatky, že zejména z Podoli Vltava se znečišťuje splašky ze závodů. Pan Rein wart přimlouval se, aby kamene z Braníka použi valo se ke stavbě nábřeží. — Oddíl se schvaluje.
Weiss doktor Janat Kreutzer Palacký kasalický Rein Vltava Braník Oddit
20 article
Oddil XVII. Komunikace. Potřeba řádná 277. 14 K, mimořádná 739.830 K, úhrada řádná 624.285 k mimořádná 31.600 K. Pan Broít doporučuje, aby se dláždilo systematicky a prakticky. Kde je kanali- sace ukončena, tam nechť se ulice delinitivně vy- dláždí. Pan Březnovský pravi, že při dlážděn provádějí se opravdové zločiny. Slova vodárna p loží potrubí, přijde plynárna a dlažbu opět vylrh Ulice Divadlení a Michalská sotva byly vydlážděny už zase jsou rozkopány. Pan Hodek podává vy svěllení o způsobu provádění dlažeb. Dále řeční touží po uspíšení regulace Podskalí a Vyšohradu Pan Vaníček vzpomenul toho, že před dlouhou dobou navrhoval, aby na Riegrově nábřeží položeny byly koleje elektrické dráhy. To se neslalo, peněvadá prý půda není usedlá. Nyní se nábreží předláždo- valo — a koleje se tem zůse nepoložily! Žádal spo- jení Sokolské a Táborské ulice s ostatním Novým měslem a pripojení těchto ulic přes Apolinářskou k moslu Palackého. Pan Lada vysvětlil, že nebylo s dostatek kolejí, vždyť s těží opatřeny koleje pro trať přes most Sv. Čecha. Vytýkal, že se dlažba u radnice při stavbě lešení zbytečně rozkopala. — Od- díl se schvaluje. Odddíl XVIII. Hrbitovy a pohřebniclví. Potřebe řádná 52.403 K, úhrada 42.851 K. Pan dr. Janat ka žádá, aby obec podporovala snahu za zřízení kre- matoria. Oddil XIX. Podniky obecní. Potřeba 100. 000 k. úhrada 1.749. 522 K. Schvaluje se Oddíl XX. Kultus, vědy a umění. Potřeba řádná 224.768 K, mimořádná 226.000 K, úhrada řádná 9496 K, mimořádná 63.593 K. Oddíl XXI. Všeobecně užitečné podniky a zaří zení. Potřeba řádná 210.622 K, mimorádná 183.889 úhrada 30.315 k.
Broít Březnovská Hodek Vaníček Palacký Lada Čecho Hrbitův doktor Janat Divadlení Riegrův Apolinářská
21 article
Odlíl XXII. Platy výslužební 660. 973 K. Oddíl XXIII. Jistiny a úroky. Potřeba 3,719. 439 kor., úhrada 196.730 K. Pan Reinwart navrhoval. aby dluh, váznoucí na paláci obecním u české spořitelny, byl vypovězen. Dluh ten činí 571320 K 43 h. Na to referoval p. mag. rada dr. Růžička o návrhu, aby k úhradě schodku investičního roz- počtu 1909 v obnosu 5.636.183 K uzavřena byla výpůjěka obecní v téže výši. Pan ob. st. Stěpánek praví, že výpůjčka z hlavní části má při- padnouti reservnímu fondu. Poukazuje k tomu, že výpůjčka je velmi drahá a doporučuje, by se učinila jer výpůjška nevyhnutelná. Pan Weiss upozorňuje, že každý, kdo se doví, že Praha kupuje pozemky, při- jde a nutí obec ke koupi. Doporučuje proto radě měst- ské důtklivě, aby příští rok vůbec žádné pozemky nekupovala. Ať už jednou to obchodování přestane Praví, že rozsáhlé jsou pozemky plynárny a Rajské zahrady, ty nechť jsou „osazeny“ domy. Neustálé koupě přivádějí lidi k domněnce, že z toho měme nějaký zisk. O representačním domě. Pan Reinwart slýská si, že obec pražská bude míti pomalu více dluhů než celé královatví če- ské. Míní, že kdyby se náležitě hospodařilo, nekylo by třeba půjček. Tvrdí, že obec podniká zbytečne slavby. Také stavla representačního domu byla zby- lečná. (Hlas: To byla vaše strana, řekněte to dru. Srbovi!) Primlouvá se za rychlé dokončení této stav- by. Vzhledem k jednotnému vodovodu vytkl, že pod- nik luští se nesmírně nákladně. Kdyby se luštil vedo- vod dvojí, mohlo by se ušelřit. Doporučoval nejvělší šelrnost při novém rozpočtu.
Reinwart doktor Růžička Weiss Hlas Srba Praha reprezentační dům
22 article
Pan Vaníček doporučoval, aby se šetřiloa aby se toto heslo zachovávalo po celý rok, ne pouze za rozpočtové debaty Pan dr. Vlček praví, že velké město polřebuje sadů. Občanstvo nikdy nedovolí, aby zrušena byla Rajská zahrada a zastavěna. Již Náprstek pravil, že nutno jest zastati se plic velkoměsta. Pokuj se týče representačního domu připomíná, že nebyla to jen strana řečníkova, která odhlasovala stavbu represen- tačního domu. Tentc dům jednou bude hráti velkou úlohu. Už to bylo zdárným úspěchem, te bylo pro obec zachováno velmi vhodné místo. Nyní se jední o přestavbu německého kasina a kdybychom po- zemek u Prušné brány nebyli koupili, zajislé by se nám to vytýkalo. (Pochvala.) Pan Reinwart polemisoval s p. ob. st. Fia- lou a uvádí, že se rozpočet representačního domu stále překračuje. Pan Weiss praví, že chybou se lidé mění Dr. Podlipný mluvil skoro dvě hodiny proti stavbě representačního domu, jen já mluvil pro. Sbor velkou většinou schválil návrh na stavbu a všichni repřátelé domu povolání do dozorčí rady. A přece to špalně dopadá! (Pan Březnovský: Dokonce i na zá- chodky u krámů se zapomnělo!) My nevěděli, že lo tak dopadne! Pan Lada vzpomenul debaly o slavbě repre- sentačního domu. My to byli, kteří jsme se vyslovil proti stavbě a zrazovali jsme před ní. Když se za- čalo stavět, nebyly hotovy ani detilní plány! T byla největší chyba! Vina však nepadá na- dozor- stvo, nýbrž na ty, kdož se do stavby tak hnali. Když baráčník staví chlívek pro kozu, sveze si materlá a pak povolá zedníka. U nás se to dělalo sbráceně Prekvapí vás v nejbližší době, co budou žádati pod- nikatelé za průlahy! Bude toho jistě na ž4 milionu korun! A teď se má po světě hledat ještě nějaká kuchyně! Nám Čechům toho jistě není potřeba. Naše kuchyně je výborná.
Vaníček doktor Vlček Náprstek Reinwart Weiss Podlipná Březnovská Lada Čecho
23 article
Tím jsme s represenlačním domem u konce IIlasy: Nikoli! S tím to bude ještě dlouho trvali) Dále řečník mluvil proli zastavění Rajské zahrady. Po obšírných výklalech referenta p ředitele Pleissiga přikročeno ke hlasování. Návrh na uzavření nové obecní investiční výpůjčky v obnosu 5,636.183 K byl schválen. Pan dr. Baštýř urgoval změnu stalutu správní rady elektrických podniků. Pan Patočka žádá urychlení nábřežních slaveb na Malé straně. Při oddílu XXXIV Společná vodárna Prahy předměsti (potreba 6,400.000 K, úhrada 2,662. 000 K ujal se slova p. řed. Kukla a vzpomenul loňského usnesení sboru, že dosavadní vodárny pražské budou zachovány. Vylýká, že za celý rok dozorčí rada spo- lečné vodárny nebyla svolána. Lituje, že nebyl usku- tečněn projekt zavedení pouze pitné vody z Kára- ného. Bývalo by stálo pouze 11 mil. K a na 25—50 let měla by Praha otázku vodovodní rozřošenu. Pan Vaníček uvedl, že se v radě městské ujišťovalo. že v povodí Jizery jest dosti vody, ale má přece oba- vy, že tak bude, neboť právě nyní Vídeň cetla se v kalamitě vody. Proto znovu trvá na loňském usne- sení sboru, aby dosavadní vodárny pražské byly zachovány. Tím celý řádný rozpočet obecní by vyřízen. Ohsahuje potřebu 13,831.859 K, úbradu 8.624.255 K, schodek 5.207.604 K, který bude takle uhražen: obecními přirážkami 16% k dani z po- zemků, 15% k dani demovní činžovní, 30% k vše- obecné dani výdělkové, 30% k dani z výdětku, 302 k dani z důchodů, 30% k dani z vyššího služného činžovními krejcary a sice 4% z nájemného od 200k do 600 K, 6% nad 6000 K. Rozpočet mimořádný má potřebu 2.252 498. K úhradu 1,545.997 K. Schodek 706.501 K uhradí se z reservního fondu. Konec schůze o 8. hod. večerní. Příští schůze v sobotu o 4. hod. odpol., kdy se začne rokovat o rozpočtu školního okresu.
doktor Baštýř Patočka Kukla Vaníček Praha Kára Jizera Vídeň
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Večerní vydání »Národ. Listůe prodává se ve všech filiálkách v Praze za 4 haléře, na venkově za 5 haléřů. — Poctivost německého zpravodajství z Prahy. Hned druhého dne po zrušení stanného práva a zákuzu barev oplývaly krajinské a ví- deňské němocké listy hrůzostrašnými zprávami o „obnovených bouřích pražských“, ktoráž krvavou barvitostí veškeré dřivější výkony čae- kých německých roferentů zdejších překoná- valy. Zvláště publicističuí štváči zdejších redakcí německých, obsahující „Reichenberger Zlg.“a „Berliner Tagblau“, vyznamenali se, berlinský list přinesl dokonce zprávu o pěti buršácích, ještě v úterý přepadených. Pověstné „M ü neh. N. Nachrichten“ ve středečním ranním vydání tučným tiskem jako první z „posledních telegramů“ uveřejňují pod titulem: „Zrušení stanného práva a jeho následky“ tuto depeši z Prahy: „Každý, barvy no stící student, jest ode dneška tupen a sty lidí pronásledován.“ Zatím panuje v Praze od úterka týž hluboký klid, jako po ce- lou dobu trvání stanného práva. Nejenom pů- vodcům prolhaných těchto depeší, ale celému jich okolí je známo, že zprávy, jimi z Prahy odesílané, jsou čiré lži. Vědí to ostatně také tuzemské i říšsko-německé listy, které je přijí- mají a otiskují. Jakého označení zasluhuje mravní úroveň, na jaké nacházejí se tito p- nové?!- — Říšsko-německé zbrojení proti Čechům.
N Nachrichten Čecho Praha Reichenberger Zlgie Berliner Tagblau
25 article
Vedle „Berliner Tagblattu“ nejrozkaceněji po- číná si proti Čechům mnichovský všeněmecký orgán „Müneh. N. Nachrichten“. Ve středečním čísle přináší dokonce čtyři sloupce štvaní kleteb proti Čechům pod souborným titulem „Bida Němců v Čechách“. Že se v článku tom líčí postavení Némců v Čechách na roveň nej- bídnější láje maloasijské, to není nic nového, říšsko-německý tisk nejinak si vede, než jako by zdejší a vůbec Němci v Čechách hiynuli každodenně v celých houfech pod rukama vra- žedných českých rot, kteréž se o majetek svých oběti dělí před očima nečinně přihlížejícíeh státních orgánů. „Němci nejsou si v celých Če- chách ani životem ani majetkem jisti,“ píše mni- chovský list. „Bylo by povážlivým sebeklamem, kdybychom se zde v říšském Německu oddávali víře, že nyní, když v Praze zevně panuje klid, nebezpečí pro naše německé brat ry v Čechách jest odstraněno. Opak jest pravdou. Zrovna teď je pomoci tím více zapo- třebí. Musíme němectví v Čechách morálně a materiálně tak poslliti, aby vydrželo i příšt boje. A tytc boje zcela jistě se dostaví, v po- době ještě ostřejší. Páně Klofáčovo vyzvání k boykotu ukazuje cestu, kam to směřuje, po- učuje však i nás říšské Němce, čím jsme po- vinni svým bralřim v Čechách, účinnou pomocl.
Čecho N Nachrichten Němec Klofáčův Čechy Německo Praha Bida Němec Némce
26 article
V těchto těžkých dobách, jaké Němectvo všude v boji se slovanskými národy prožívá, povzná- šející a potěšující okolností jest, že říšští Němci s celým srdcem chápají bídné postavení svých zahrnničných bratří a snaží se pomeci, kde mohou a smějí. Z četných přípisů, jež jsme v posledních týdnech obdrželi a jež nás stále docházejí, vidíme, kterak příslušníci všech vrstev se přičiňují spolupůsobiti podle sil na voliké nacionální úloze posílení Němectva v ci- zině.“ První z těchto přípisů doporučuje „pevné sevření všeho Němectva na posílení zad sou- kmenovců v cizině utiskovaných, aby cizím ná- rodům bylo vštípeno víee úcty před Němci než dosud.“ K tomu konci sloužiti ma hojná propaganda ve prospěch spolku na cchra- nu němectví v cizině. Jiný připis žádá „za užší styky velkoněmeckých organisací s Němci v Ra- kousku, zejména s rakouským Sehulver- einem, Bundem Němců v Čechách.
Němec Čechy bund Němec
27 article
Německým Volksratem v Čechách, Südmarkou“ a podobnými organisacemi“. Jiné prostředky, jež mnichovský všeněmecký list doporučuje k naznačeným cílům, jest výzva, aby Bavorané nenavštěvovali - rozhlednu na Čer- chově, poněvadž tam musí snist, co nechali Češi (delovně!), i aby nechodili do Domažlic na — slavnost božího těla!! Jeden z těchto rádeů žádá za odstranění českého jízdního řádu na ná- draží v Žel. Rudě a zle naříká na českého lva na hraničném kameni, který dělá na Bavory do- jem, jako kdyby ze samostatného (!) království bavorského kráčeli do rovnocenného králov ství českého. Také pohled na Prabu, „výtečně pro- vedený“ a ve hlavním nádraží mnichovském za- věšený, píchá jej do očí, druhý vypovídá boj „Národním Listům“ v mnichovských kavárnách, třetí konečně plzeňskému pivu a českému děl- nictvu. Od těchto posledních dvou rad neslibují si však ani „Můnch. N. Nachrichten“ přília mnoho, „neboť temperament německého pivního filistra nedá očekávati pro toto hnutí velkého úspěchu, na pívo si nedá německý šosák sá- bati“ a proti „emancipaci od českých dělníků s rozhořčením vyslovuje se nacionální bezpo- hlavnost“ — Přišerným způsobem poučuje Němce berlínská „Post“ o systematické výchově Čechů k nenávisti proti Němcům. Česká zášt proti Němcům není prý výsledkem přirozených dů- vodů, nedá se vysvětliti přirozenými národnost- ními protivami, nýbrž soustavným, ani nejšpat- nějších prostředků neštítícím se vycvikováním, stálým vybičováváním nejsprostších hnutí, a je- diným prostředkem k tomu jest čtení českých novin, listů výhradně pro český lid psaných. Na ukázku, jak české listy evičí český lid v této zášti proti Němcům, uvádí „Post“ vzor ný příklad a sice „po dlouhá léta již provozo- vané zpracování lidu toho vídeňským českým orgánem“ (vychází právě v II. ročníku ! !).
Bavoraný Čech Bavor N Nachrichten Přišerný Němec Čecho Čechy Domažlice
28 article
A tento „vzorný příklad dresury ku protiněme- cké zášti“? Vídeňský český list napsal prý o skvělém osvětlení Vídně dne 1. prosince, že bylo žalostné a že působilo dojmem — dušiček. A o střílení z revolverů na vídeňské universitě psal tento list tak, jako kdyby jenom výhradně němečtí studenti byli stříleli, Úžasné, není-liž pravda? Češi budou Němce nenávidět pro jubi- lejní osvětlení, jestli bylo také či onaké. Ale „Post“ má ještě jeden a ještě strašnější „pří- klad“. Tak bylo prý i jubilejního vyznamenání vykořistěno v česko národní prospěch. Každé jméno vyznamenaného, pokud prý to jenom šlo, bylo jednoduše počeštěno. Čtenář měl prý po- lom dojem, jakoby bývali jenom Češi vyzname- náni (1!!). Tím mělo prý být dokázáno, že Češi jsou nad všechny jiné národy, že lze jenom
Čech Němec Vídeň