3
masthead
18 prosince 1908. Číslo 348.
4
article
zdroj, je vyloučena jakákoliv pochybnost o rovno-
právnosti právního titalu rakouského.
Posl. Eldersch: Wekerle to bude zase jinal
vykiádati
Bar. Bienerth: Diference mezi textem naší
a uherské předlohy nemohou býti na újmu našemu
právnímu nároku. Vyhražuji si za rokování ve vý-
boru dokázati podrobně, že zmíněným ůmlu-
vám nijak nepřísluší takový význam
materiální, jaký se jim s mnoha stran-
u nás přikládá a že z toho nemůže vy-
plývati nijak poškození našeho stan
viska.
Posl. Tomášek: Maďaři budou ale interpre
tovati
Posl. Buříval: Na konec to přece připadn
Uhrám
Bar. Bienerth: Při té příležitosti rozeberu
zajímavé vývody posl. Laginje. Než však skončím
tyto předběžné poznámky, chci ještě jednou stručně
vrátili se
re o
k politické stránce této otázky.
Za veřejného projednávání byla s jisté strany
stále nadhazována otázka, je li přivtělení, které nám
virtnelně a materielně nedává více, než jsme beztak
měli, dost cenné, aby ospravedlnilo mezinárodní ne-
snáze, které z něho vznikají? Nepřihlížíme vůbee
k tomu, že bosenská záležitost byla by bývala ne-
pochybně rozvinuta i tenkrát, kdybychom se nebyli
chopili iniciativy v rozšíření suverenity. Nesnáze
byly by dle všeho lidského domyslu rozhodně vznikly.
Posl
Tomášek
Maďar
Buříval
Uhry
5
article
Že se objevily, ukazuje dost zřetelně, že nejasnost
dřívějšího stavu právního způsobila na různých
stranách snahy, klerým jsme jednou
pro vždy musilí učiniti přítrž. Že takové
snahy mohly se projeviti, nedokazuje ničeho proti
postupu mocnářství, nýbrž naopak neodbytnou nut
nost, abychom zabezpečili své právo proti každému
odporu. Čeho dnes především třeba, je plná s vor-
nost a jednota všech činitelů veřejné moci, ko-
runy, parlamentu a vlády. Tato jednota tvoří nejsil
nějšl záštitu a dovoluje nám, abychom všem nastá-
vajícím možnostem hleděli vstříc s oním klidem,
který dává vědomí vlastní síly, spravedlivá věc
shoda vůle mezi vladařem a národem. V tomto
smyslu prosím sněmovnu, aby vyslovila se pro pi-
nost a tím aby se vším urychlením byl zákonem
schválen slátní akt ze dne 5. října. (Pochvala
potlesk.)
Posl. dr. Redlich zmínil se především o nesrov-
natelnostech mezi rakouským a uberským textem
zákona. Povážlivo je, že se uberský zákon odvolává
na historické svazky. Dle této argumentace je rakou-
ský císař jako král uherský povinen přivtěliti Bosnu
a Hervegovinu k Uhrám. Můžeme schváliti náš zá-
kon, pozměnímeli 8 3., dle něhož zákon nabývá
platnosti, nabude-li platnosti příslušný zákon uher-
ský. Uherské státní právo jest historické, feudální
státní právo. Nutno popřítí důsledky, které činí Ma-
ďaři z historických fakt. Poměr Uher k Bosně byl
jen analogickou formou toho, čemu dnes říkáme
»enlente«. Rakousko má větší právo n
tyto země, poněvadž jsme pro ně víc učinili.
Posl
doktor
Redlich
Uher
Boseň
Bosna
Uhry
Ma
Rakousko
6
article
Řečník je stoupencem annexe a bude proto hlaso-
vati pro pilnost návrhu, neboť annexe byla ne-
vyhnutelnou pro celkové zájmy Ra-
kouskoUherska. Rakousko Uhersko šlo cestou.
kterou musila jíti dynastie jakožto nositelka německé
říšské koruny, koruny české a uherské. Bosna
Hercegovina jsou poslední země, kterých bylo vy-
dobyto západoevropskému křesťanskému kulturnímu
okruhu.
Rakousko
Bosna Hercegovina
7
article
Pojednávaje
o účinku annexe v Evropě,
řečník prohlašuje, že by si měl každý přece trochu
rozmysliti politiku společné vlády tak naprosto od-
suzovati, protože nepředvídala ohromný odpor, jaký
se objevil v tisku evropském. Anglie použila okamžiku
turecké revoluce, aby svou dřívější, Turkům nepřá-
telskou politiku, důkladně změnila Anglická politika
směřuje spíše proti Německu. Boykot je zjevem ve-
lice nepříjemným, ale jeho škodné následky budou
jen přechodné. Německo by nezachovalo věrně spo-
lek s malým státem. Rakousko mělo dokázati, žeje
opravdu velmoct a krok jednou již učiněný ne-
může být odčiněn. Že annexe se setkala s takovým
odporem, toho hlavní vinou je, že jsme po 20 let
byli v politice zahraniční passivní a ve vnitřní po-
litice bojovní. (Souhlas.) V nynější situaci musíme
nésti všecky důsledky annexe, ač by se dalo leccos
namitati proli methodě, jak byla provedeaa. Konfe-
rence je nutna, jeji program musí býti připra-
vován.
Rakousko musí provozovati politiku míru, avšak ne
takovou politiku, která předem prohlašuje, že si pří
padně necháme také něco vzíti, aby byl zachován
mír. Musí li se společné vládě udělati výtka, tedy ta
že málo dbala na skutečně zarmucující slabost na-
šich vnitřních poměrů.
O jihoslovanské otázce řečník soudi
že Jihoslované mohou dosíci ideálu svého spojení
jen tenkráte, když sami opatří to nejdůležitější. Pře-
devším musí hospodářsky seslliti. Němcí ra-
kouští nemají proč nepřáti Jihoslovanům hospo-
dářského a kulturního vývoje. Uvitají jej tím více,
najde-li náš průmysl a náš obchod opory u silných
jihoslovanských spotřebitelů. Řečník přimiouval se
Turek
Jihoslovan
Evropa
Anglie
Německo
Rakousko
Konfe
8
article
konečně za rychlé vyřízení předlohy, aby byla po-
sílena posice společné vlády. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Renner obává se, že annexi pouze ještě
byl zvětšen zmatek o právním poměru Bosny k říši
Nejdříve mělo býti dáno Bosně lidové zastoupenía
pak měla býti země připravena ku přejmutí povin-
ností plynoucích z pragmatické sankce. Pouka«ů je na
velké probouzení národi,
jež lze pozorovati na celém jihu a daféko za tím
celém širém Rusku, prohlašuje, že hnutí toto nemělo
by nám býti nesrozumitelným. Nesmíme se diviti
chtějí-li též Jihoslované totéž, co chceme my všichni.
Zvláště Srbové jsou předmětem pletich mezi dvěma
národními dynastiemi a mezi rakouskou malomocí
maďarským slavomamem. Účinnějším prostředkem
k získání Bosňanů, než jest manifest s ohlášením
nové suverenity. by bylo, kdyby jim byla poskytnuta
samospráva a ústava vybudovaná n
moderním lidovém základě. Budeme
končil řečník — pečovat o svobodu a práva Bosňanů
a pracovní vrstvy této země ať přijmou nás za ru-
čitele své budoucnosti.
Posl
doktor
Renner
Jihoslovan
Srba
Bosňan
Boseň
Rusko
9
article
Polské stanovisko.
Posl. hr. Dzieduszyckl prohlašuje, že pro Poláky
kteří jen v tomto mocnářství vidí podmínky své exi-
stence, může býti otázka annexe nejen z povinnost
národních, nýbrž i z politického porozumění posuro-
vána jen se stanoviska, co může prospívati státu
v němž nalezli svou ochranu a co ho může chránit
před škodou. Nejbezpečnějším prostředkem je, žes
postupuje zdrželivě, jak vůbec je to možno a upust
se od dalekosáhlých výkladů. Proto prohlašuje jmé
nem polského kola, že bude hlasovati pro pilnost
předlohy, aby podle možnosti obtíže byly za-
žehnány a usnadněna práce diplomacie. Poláci však
také doufají, že nynější vyjednávání povede k vý
sledku pokojnému v zájmu lidskosti, v zájmu
spoluobčanů a v zájmu ostatních států. Přejeme si
aby Turecko našlo příležitost provésti v míru ústavní
dílo a to v tom smyslu, který zabezpečuje nejen
jednostranně Turkům, nýbrž také ostatním národům
otomanské říše svobodu a vývoj. Přejeme si, aby se
křesťanské státy balkánské přátelsky přibližily k Ra-
kousku a mohly se vyvíjeti. Velice by nás rmouti
boj proti Srbsku a Černé Hoře. Nepřejeme
Posl
Polák
Turek
Turecko
Srbsko
Černá hoře
10
article
si, abychom se snad dostali do siluace, že bychom
k vůli našemu jedinému spojenectví byli napadání
ostatními státy. Řečník poukazuje na rozpravy o za-
hraniční situaci v parlamenlech v Berlíně a Římě,
ohražuje se proti vměšování se do vnitřních záleži-
tostí Rakouska a ponechává si právo, aby od ny-
nějška nerušeně mluvil také o vnitk-
ních záležitostech států, které jsou
s námi spojeny. (Hlučný souhlas.) Řečník při-
mlouvá se v zájmu mocnářství, abychom na základě
dosavadních diplomatických vyjednávání navázali
poměr s Anglií a Francil, který nás zabez-
pečí před situací, v které jsme se ještě před nedáv-
nem nalezali. Dalším vývodem, pro který Poláci hla-
sují pro pilnost, jest, že nesmí dovoliti, aby náro
dové Bosny a Hercegoviny byli ještě dále v nejistotě
o dalším svém osudu. Musí býti řízeni svými
vlastními zástupei. Musí se jim dostati sku
tečné ůstavy a sktečné autonomie. Pai
se však vyskytne také otázka, zda by nebylo lépe
revidovati pro celou říši ústavu. Řečník
si konečně přeje, abychom se po annexi dostali
z labyrintu, ve kterém jsme se stali tak bezmocnými.
Francil
Polák
Berlín
Řím
Rakousko
Anglie
Bosna
Hercegovina
11
article
(Hlučná pochvala a potlesk. Rečníku blahopřejí.)
Posl. dr. Zahradník: Ještě letos v létě netušii
mnohý český otec, že jeho syn ztráví i Štědrý večer
v bosensko hercegovských horách, kde se sám před
30 roky probíjel. Kdyby býval baron Aehrenthal
v otázce annexe skutečně šťastným, pak by sna
dnes nemohla kolovati pověsť, že budeme míti sna
za 48 hodin slavné requlem. Jako Rakušan a jako
Slovan zastává — pokud jde o annexi — totéž sta-
novisko, jako všichni ostatní Slované. Jako příslušník
království českého musí však on i jeho strana, kter
je duší tělem státoprávní, zaujati
stanovisko, dané českým státním
právem.
Posl
doktor
Zahradník
Aehrenthal
Rakušan
Slovan
hercegovský hora
12
article
Čeští stavové prohlásili dne 16. října 1720, že
pragmatická sankce jest v souhlasu s obnoveným
zřízeným zemským a poněvadž není v odporu s vý
sadami kralovství českého, převzali uznáním pragma
tické sankce závazek hájiti nedilnost a jednotu habs
burského mocnářství. Tím osvědčili více smyslu pro
zdvořilost, než znalosti poměrů své vlasti. Neboť dl
výsad království českého musil císař, aby obdržel
prostředky k obraně své země, opatřiti si dobro-
volné usnesení českého sněmu. Důkaz, že králov-
ství české také od cizích, ba pruských králů, a sice
po uznání pragramalické sankce českými stavy, bylo
považováno za samostatné státní území, podalo vy-
jednávání českého sněmu z 16. března 1745. Je t
tudiž dobře zdůvodněné právo, jež hájí čeští poslanci
prohlašujíce, že ani na okamžik nemohou přestati
dokumentovat, že nemohou se zříci práv
sebeurčování českého království, které
bylo císaři i cizinci uznáno a že nehodlají skrývati
je v archivech, nýbrž že vždy a při každé příleži-
tosti budou se tohoto dobře odůvodněného nároku
dovolávati a budou ho hájiti. (Hlučná pochvala.) Na
české státní právo nutno poukázati i ve chvíli, kdy
proklamací ze dne 7. října byla rozšířena suverenit
a učinšdo opatření, aby i pro tyto země byla zave
dena dědická posloupnost, platící pro dům habs-
hyrsko lotrinský. Pragmatická sankce stanovila tudíž
nedilnost řiše a čeští stavové převzali přijetím prag
matické sankce závazek hájiti celou državu. Nyní
má annexí tato država býti rozšířena a tím povslává
samozřejmý závazek hajiti a chrániti i tuto rozší-
řenou državu a ji eventušlně i finančně podporovati.
český sněm
13
article
Ovšem neměli čeští stavové r. 1720 práva již předem
dáti souhlas, že i další država dynastie má být
chráněna, neboť toto právo přísluší jedině a vý-
lučně českému sněmu.
Poněvadž my čeští říšští poslanci dle svého ná
zoru a dle svého slavného prohlášení, že neuzná-
váme parlament za kompetentní forum království
českého, nemáme práva usnášeti seo
annekční předloze, musíme trvati na
tom, aby tato předloha byla podána
zemskému sněmu království českého.
Neboť pouze tento zemský sněm jest opravněn po-
voliti zvýšené náklady, které přijetím annekční před-
lohy království českému vzrostou.
14
article
Poněvadž však v dnešním, pro mocnářství ne
obyčejně těžké době nechceme vyvolávati kompli-
kace, jsme v příčině svého hlasování o otázce pil-
nosti za jedno s ostatními Slovany Rakouska. Oproti
stížnostem posl. dra. Redlicha o vnitřní rozbáranosti
Rakouska prohlašuje řečník: My Čechové musíme
výslovně zdůrazniti, že nejsme to my, kteří chtějí
míti poměry neklidné a že je naším nejvřelejším
přáním žíti v tomto mocnářství v míru, neboť mí
jest podmínkou našeho kulturního rozvoje. Osvo-
boďte národy, dejte jim, co jim bylo
slavně slíbeno a dáte jim možnost, aby
se dorozuměly. Jsem přesvědčen, že k doroz-
umění dojde a dojíti musí. Tohoto dorozumění, jehok
si oba národy poctivě přejí, dosáhne se nikoliv ne-
povolanými křiklouny (Souhlas stranníků řečníko-
vých), nýbrž poctivými muži práce, kteří jsou nadšení
pro pokoj a pořádek. Dychtím po chvíli, ve které
kvetoucímu, silnému, velkému království českému
vrátí se konečně zase mír. My Čechové neodmítám
ruky, která nám nabízí smír, odmíláme pouze ruku.
která nás bije. S lidmi, kteří s námi takto zacházejí.
neuzavřeme míru, nýbrž budeme je potírati. (Hlučn
pochvala řečníkových stranníků.)
Posl. dr. hr. Jaroslav Thun přihlásil se k
slovu, aby při projednávání této otázky podal
prohlášení:
Redlich
Čecho
Posl
doktor
Thun
Rakousko
15
article
Po skvělých vývodech hr. Dziedusczyckého
prince Liechtensteina mohl by ve svém, vřele pr
Jihoslovany bijícím srdci nalézti sotva
vroucnější tony, než jaké ozývaly se v řečích oněch
poslanců, leč že by se ve snu octl ve alavn
době velkého bána Jellačiče.
Naše strana — praví řečník — vítá rozšíření
suverenních cís. práv na Bosnu a Hercegovinu. Ví-
táme annexi javo katoličtí Slované a též jako Raku-
šané co nejvřeleji. Vidíme v ní mohutné sesílení
Slovanů na jihu mocnářství a doufáme, že počne
tam nyní nové období; bylyťtam utlačovány
právě živly, jimž děkovali jsme před
60 lety za zachránění mocnářství. (Po
chvala.) Na jihu mocnářství má vzniknouti záštita
všech těch slovanských živlů, které mohou míti za-
jištěnu svou existenci jen ve velkém Rakou-
sku, stojlcím na výši svého úkolu. Po-
ukazuje na vývody dra. Baernreithra v minulém za-
sedání delegací, že úkolem Rakouska bude prováděti
velkou cílevědomou jihoslovanskou politiku,
jíž bude středisko této politiky přeloženo do Rakou-
ska a zabrání se, aby Jihoslované tíhli za hranice.
Liechtenstein
Jihoslovan
Slovan
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Raka
Slovan
16
article
Bude-li tato politika správně pochopena, potom bude
lze též o Jihoslovanech užiti slov Palackého: Kdyby
nebylo Rakouska, musili by je Jihoslované vyna-
lézti. Myšlénka
velkého trojjediného království
zazáří dle mého nejvniternějšího přesvědčení kdysi
novým leskem. Trojjediné království vznikne nejen
jako záštita Jihoslovanů, nýbrž i jako záštita mo
hutného Rakouska. (Pochvala na pravicí.)
Vítáme tudíž plně a zcela annexi a doufáme
jen, že v Bosně a Hercegovině bude zaveden po-
měr ústavní, v němž nabudou všechna vyznání
a všechny kmeny plného a rovného práva v rámc
mocnářství. Bosně musí se dostati poctivé
ústavy, mají-li národové cítiti se šťastnými pod
vládou Habsburků, my pak douláme a předpoklá-
dáme, že víáda umožní výboru poznati stěžejní zá
sady této příští ústavy, aby i zde mohl promluviti.
zrovna tak, jak to učiníme ve příčině textu předlohy.
Nemůžeme se ubrániti jakýmsi obavám, vidíme-li, že
hra vyrovnání z r. 1867 se opakuje
(Souhlas), máme li opět před sebou dva zákony se
zněním zcela různým, z nichž jedno znění dává
Bosnu zcela, jak se zdá, do rukou druhé poloviny
říše. Musí býti zaveden zcela jasný poměr
aby nevznikly zárodky národnostních a nábožen-
ských třenic, jež by potom, zrovna jako u nás, pře-
kážely každému zdravému rozvoji státního života.
Rovněž musí býti zaveden jasný poměr mezi Před-
litavskem a Zalitavskem, aby neblahý spor, jejž dík
vyrovnávacímu zákonodárství vedeme s Uhrami o
r. 1867, nerozšířil se o nový předmět boje. Správ-
né rozřešení jihoslovanské otázk
jest zároveň též jediným správným
Jihoslovan
Palacký
Habsburk
Rakousko
Boseň a Hercegovina
Boseň
Zalitavsko
Uhry
17
article
rozřešením otázky velmocenského po-
stavení našeho mocnářstvI. (Pochvala n
pravici.)
Aní z daleka nám nenapadá souhlasiti s těmi
kdo v této vážné, snad kritické době osnují
dobrodružnou politiku.
Ohražujeme se též co nejrozhodněji proti poli
tice, jež by mohla vzbuditi zdání, jakoby byta poli
tikou celého českého národa.
Prohlašujeme zde slavnostně, že český náro
jest ve své naprosté většině těchto agilačních rejdů
vzdálen a že považuje je za škodlivé lidu a říši
(Pochvala na pravici.)
Velmocenské postavení Rakouska a dynastie
jíž jsme a zůstaneme věrně oddáni, bude však
zachováno, nebo bude jen tehda obnoveno, chcetel
na jihu našeho mocnářství prováděti účinnou
cílevědomou politiku; neboť na jihu budou napříšte
řešeny veliké politické problémy. Přejeme si, aby
toto rozřešení odehrávalo se pod vládou naší dyna
stie a v rámci mohutného Rakouska a proto budeme
hlasovati pro pilnost předlchy (Hlučná pochvala
potlesk na pravici. Řečníku se blahopřeje.)
Posl. Tresič Pavišlě vytkl, že v prvé řadě má
o osudu Bosny rozhodovati trojjediné království
chorvatsko-dalmatsko slavonské a k tomuto království
musí býti přivtělena také Bosna. Chorvatský stát.
který tak povstane, musí býti rovnoprávným, pokud
jde o vyřizování společných záležitostí. Ministr bar.
Aní
Posl
Rakousko
Bosna
18
article
Aehrenthal zpdsobil chorvalském
lidu annexí největší bezpráví, poně-
vadž obě provincie nebyly anneklo
vány pro Chorvátsko, proti čemuž by Evropa
nebyla asi ničeho namítla. Varuje před absolutisti
ckým režimem v Chorvatsku, avšak také pře
válkou, kterou by Rakousko ničeho nezískalo. Pouze
federativní mocnářství bude míti dlouhý život. Bude
hlasovati pro pilnost, avšak vyhražuje si pro meri-
torní debatu právní ohražení, jakož i navržení
doplňku k § 2. a 3. (Pochvala Jihoslovanů.)
Poslanec hr. Steraberg česky zdůrazňuje, že čin
tak proto, aby obhájil v parlamentě práva české řeči.
Jihoslovan
Evropa
Chorvatsko
Rakousko
19
article
Pokračuje německy, podává bistorický přehled boje
mezi Tureckem a balkánskými národy. Rskousko
Uhersko od bitvy u Mobače bájilo křesťanskou kul
turu proti Východu. Tak tomu bude i příště. Stano
visko Anglie naproti Rakousku v olázce annekční
odporuje tradicím a politice Anglie. Řečník mluví
o politice Ruska, které potíralo své slovanské bratry
ve válce krymské, mluví také o rakouské politice
prohlašuje: Můžeme míti o vnitřní politice úsudek
jakýkoli, zahraniční politika našeho mocnáře byla
naprosto neagressivní. Od roku 1866 jest jeho zahra
niční politika charakterisována potřebou míru stů
co stůj, začež národové Rakouska nemohou mu an
dosti děkovati. (Hlučná pochvala.)
Pojednávaje o významu pragmatické sankce jest
proto, aby při otázce annekční domáhalo se královo
ství české aspoň práv, jež mu dle dějinného rozvoje
jakož i dle jeho významu přísluší. Předseda českého
klubu, nyní tiše zesnuvšího, podal v Pešti proti an
nexi jménem českého národa protest a nelze se diviti
připojují-li se nyní k tomuto názoru mladé strany
putují-li poslanci jako Klofáč v duchu dvořana Kra
máře do Srbska, aby uplatnili tam Kramářovu poli-
tiku. Poloúřadní listy vyličují Klofáče jako zrádce
Klofáč nejednal však egoisticky a liší se od Kramáře
který v ponslavistických listech staral se o svou slá-
vu. Nešťastný český národ jest dnes ve sněmovně
úplně osamocen.
Stano
Klofáč
Kramář
Turecko
Rskousko Uhersko
Anglie
Rakousko
Rusko
Pešť
Srbsko
20
article
Posl. Švejk: Jest osamocen jen dle „N. Fr
Presse“1
Posl. hr. Sternberg: Pří hlasování nevidě
jsem žádných spojenců, Jest chybou, hájíme-li v po
litice jen egoistické zájmy. Největší chybou Kramá
rovy národní politiky bylo však, že byla nesympati
ckou. Český národ měl by konečně nahlédnouti, že
vzdušné zámky nemohou býti politickým cílem žád
ného národa, že jediným politickým cílem národa
musí býti povznesení jeho kultury a moci a tu třeb
českému národu klásti na srdce, že především mu-
síme býti Čechy, polom však státními občany, našt
politice se ale nedostává tohoto zájmu státních
občanů.
Rečník útočí opětně na politiku posl. Kramáře
a prohlašuje konečně, že v nynějším okamžiku je
zřejmo, jak třeba silného vojska a mocného námol-
nictva. Jen silným, moderním loďstvům jiných moc-
ností se rovnajícím vojenským loďstvem mohli by-
chom chrániti svůj vývoz do Levanty. Avšak neje
že bylo naše námořnictvo zanodbáváno, nyní zpá-
chána byla při stavbě nových bitevních lodí hrubo
chyba, poněvadž netoliko jich nosnost, nýbrž i jich
vyzbrojení nejsou dostatečně mohutné a velké. Ra-
kouští lidoví zástupci nemají smyslu pro velké úkoly
státu, rozčilují se jen pro některého soudního ad-
junkta; řečník pak si přeje, by věnován byl konečně
v této lidové sněmovně též zřetel výrobním a pra-
covním třídám a pravé práci pro lid.
Posl
Švejk
Čecho
Kramář
1 Posl
Presse
21
article
Posl. dr. Masaryk považuje způsob, jakým a-
nexe byla provedena, za neoprávněný, pochybenýa
za porušení smlouvy. V provedení annexe
jeví se nešťastný absolutismus, jen
trvá dosud v zahraniční politice ke škodě říše a dy-
nastie. Rozhodující kruhy neměly otálet a měly se
před prohlášením annexe otázati zástupců bosenského
a hercezovského lidu po oprávněnosti annexe.
Smějí-li obyvatelé Bosny a Hercegoviny hájit
po 30 roků svou krví a svými statky mocnářství, měl
se tento lid respektovati tak, aby mu byl přiznán urči-
tý oprávněný podíl na změně pro něj závažně
Řečník přimlouval se dále za reformu diplo-
macie, srovnávající se s demokratisací celého stát-
ního živola a pojednal na to o názoru, že při řešení
jihoslovanského problému sluší očekávati též řešení
problému němectví v Rakousku
JIhoslovanská otázka
Posl
doktor
Masaryk
Bosna a Hercegovina
Rakousko
22
article
nedá se zahrnouti v jeden pojem; církevní nesjedno-
cenost Srbů a Chorvatů má politicky velký dosah;
Rakousko snažilo se po okupací uspořádati církevně-
politické anarchistické poměry, jež vládly za panství
tureckého Povážlivým je však, že zrovna křesťansko-
sociální strana dělá z předlohy annekční svou zvlášt-
ní otázku a to proto, že náboženské otázce na jihu
dlužno přikládati skutečně větší význam. Vzhledení
k tomu, že někteří jihoslovanští řečníci akcentovali
zvláště dynastický cif, prohlašuje řečník, že nena-
padne zajisté nikoho, podezřívati nějak opravdu
loyální smýšlení některého obyvatelstva.
Monarchismus není však byzantinismení. Ra-
kousko musí se chtě nechtě přetvořit a tu jest pocho-
pitelným, zaujímá-li dynastie místo vedle jiných
vůdčích sil. Řečník poukazuje na zprávu, kolovavší
v říjnu t. r. o zamýšlené cestě následníka trůnu do
Říma a podotýká, že považoval by za poškození to-
ho, co chce dynastie v nastávajícím přetvořovacím
procesu dosáhnouti, kdyby z politiky Říma činila
svou vlastní politiku. Prine Liechtenstein stavěl ve
své řeči dynastický partikularismus proti snahám
malých národů. Avšak, uznáváme-li myšlenku ná-
rodnostní za vzpruhu a za modorní myšlenku, mu-
síme též spravedlivě chápati rozčilení některého ná-
roda. Příčina nespokojenosti Srbů tkví nesporně v po-
litice Maďarů. Řečník brojí proti Maďarům, kteří
zašli dokonce tak daleko, že nesplnili slova koruně,
jež se zaručilo za všoobecné volební právo-
Rakcusko povstalo z trialismu „Čech, Uhera
dědičných zemí“. A tento historický trialismus byl
přeměněn v nehistorický revoluční dualismus. Dnes
by ani trialismus nepostačil, poněvadž Rakousko
skládá se z více než 3 národností. Proto může býti
jihoslovanská otázka rozřešena jen v souvislosti
s velkými národnostními otázkami této říše.
Srba
Chorvat
Prine Liechtenstein
Maďar
Čo
Uher
Rakousko
Řím
23
article
Dnes nejde o zachování státu, neboť tento stát
nesmí jak nyní jest, býti zachován, mu-
sí hýti zásadně a podstatně změněn.
Potřebujeme státotvorných stran. Nesmíme žíti tolik
v minulosti, musíme dělati dějiny, nesmíme se však
učiti z paměti dějinám a nota bene falešným ději-
nám. Národy nesmějí býti utiskovány, nýbrž třeba
naopak použiti síly národní myšlenky v zájmu ná-
redů samých.
České strany prožívají nyní rozhodně proni-
kavou krisi. Svědčí o tom nesporně pád strany staro-
české, kolísání Mladočechů a hledání nových stran
V Čechách stojí proti sobě dvě politické síly: na jed-
né straně historismus, historické právo, jak formulo-
vali je Clam-Martinic a Rieger, a na druhé straně
národnostní program. Rakousko má jen jedno vý-
chodisko, zřízení menšinových zastupitelstev, samo-
správu jednotlivých národností a národů. Na Mo-
ravě byl již podniknut nedokonalý pokus zákonodár-
ného stanovení menšin za souhlasu Němců. Pokud
jde zvláště o Němce a Čechy v Čechách, jest oběma
těmto národům řešili též hospodářské otázky a bylo
velkou chybou liberální strany, že dovedla v národ-
nostní olázce viděti jen olázku jazykovou a že zapo-
mínala úplně na moment hospodářský a sociální.
Musíme podjati se rázně řešení vnitřních
otázek, pak dojde též samo sebou k silné politice
na venek. Rečník prohlašuje konečně i jménem mo-
ravské oposiční strany, že tito poslanci zdrží sa
hlasování ze sympatic pro Jihoslo-
vany.
Rokování Bylo na to přerušeno a po přečtení do-
slých spisů byla schůze v 6 hodin skončena.
Příští bude zejtra
Martinic
Rieger
Němec
Čecho
Rečník
Čechy
Rakousko
24
title
Politické zprávy domáci
25
article
jení a páření, březosti, porodu, mláděti a jeho
životosprávě. II. Chorobné případy v době březesti
III. Porody nepravidelné. IV. T žké porody násled-
kem nepravidelných polob mláďat. V. Chor oby matek
po porodu. VI. Čhoroby a vady vylihnutých mláďat
*Carl Harz: »Die sozialistisch
Religion«. Verlag Gebr. Harz, Altona -Ottensen.
»Naše prameny», adresář českých firem
vydala Národohospodářská jednota v Praze.
Obsah »Našich pramenů« je zajímavý. Přede
vším poučuje nás o úkolech Národohospodářské jed
noty a tim otevírá nám zcela jiné světy, než v ja-
kém jsme dosud žili; stati tu uvedené nutí k pře-
mýšlení. Vypočílává nám dosud přihlášené zboží
jednotářské, a ve vlastním adresáři, kdež jest na 180
odvětví obchodních seřaděno, uvádějí se zvláště vý-
robei a obchodnici každého odboru. Již zde nalézáme
mnohé druhy výroby, o jejíž existenci v Čechách
jsme nevěděli, takže adresář bude cennou příručkou
pro každého obchodníka i spotřebitele. Výprava kniby
z tiskárny Al. Wiesnera v Praze jest pečli á, obálka
zdobena jest vignetou Národohospodářské jednoty od
ak. maliře Preissiga. K dostání u knihkupců, v trafi
kách a v Národospodářské jednotě v Praze, Spálená
ulice, čís. 34.
V Chor
Carl Harz
Verlag Gebr
Al
Wiesner
Preissig
Harz
Altona
Ottensen
Praha
Čechy
26
article
Hudba.
Hudba.
Koncerty. Plnou přehršli novinek vysypal
nám „Hlahol“ ve svém prvním řádném koncertu
běžného ročníku XLVIII. (výkon 828.). Vidno, že
sborová skladba jest u nás slále hojně a zdárně pě-
stována, Malátův smíšený sbor „Bělohradské zvo-
ny“ líbil se národními svými názvuky a obratným
zpracováním. Vendlerovy dvojzpěvy pro soprán
a alt s průvodem klavíru vynikají protříbeností fak-
tury, která zvláště v prvém z nich, „Ořeší“, poutá
půvabným kontrapunktickým proplitáním se hlasů.
„Políbení“ založeno jest na rozkošném, deklamac
přirozeně odlouděném motivu a v účelné prosboty
své dýše vroucí náladou. Při „Rozhodné dívčině“
hudebně velmi rázovitě, rythmicky rozmamtě a s hu-
morem kreslené, vadí mi nevkus textu. Moc. 1ých
přízvuků, mužné noty, výrazu energického a vzlet-
ného dopíná se Pískáčkův „Český žalm““, jehož
závěr vyslupňován jest účinně husitským chorálem.
vodivším druhdy Čechy k vítězslvím. Bude to hleda-
ný mužský sbor, tím více, že dbáno v něm přiroze-
nestí hlasů. Totéž nemožno říci o smíšeném sboru
O t. Bradáče „My chceme být“ s průvedem var-
han. Skladateli tanulo asi něco jiného na mysli, než
co v živém provedení reflektují na papír horečni
vržené noly. Skladba činí dojem nucený, rozervaný
a při veškeré vyplýtvané energii chabý. Paslech
přinose skladateli do budoucna zajisté ovoce, Velnější
tempo bylo by prospělo plaslice slova, pro rhélo
rismus ne právě nejvýhodněji k zhudebnění volené-
ho. Libivým národním tönem, čerpaným z písně
moravské, vemluvily se v přízeň čelného posluchač-
stva mužské sbory. Drahlovského cp. 6
„Rozmarýn“ a „Čáry“, jdouce v šlépějích osvědče-
ného vzoru, za Pavlem Křižkovským, jenž nauči
skladatele naše vokální, jak skladbu sborovou pro-
sycovati prvky národními. Drahlovský lehce ovládá
Malátův
Vendlerův
Pískáčkův
Libivý
Pavel Křižkovská
Čechy
Hlahol
27
article
formu. — Perly koncertu ponechali jsme si na konec.
Jsou to Kličkova „Ballada o polce“ a čtverozpěvy
J. B. Foerstera. Klička je známý mistr zvuku,
jímž sbory jeho přímo hýří. V Nerudově klassické
balladě vytvořil skladatel pendant ke své „Balladě
o české hudbě“. Sbor je smisený, osmihlasý, a celý
velký ten materiál uhněten ke zvukovým tvarům
plastickým, hutným a markantním, prodchnutým
křepkého rythmnu oživujícím dechem. Text vystižen
v celém svém ruchu, výskavém jasu a prudkém
spádu. Jemně nadýchanými skladbami jsou Foerste-
rovy ženské čtyřzpěvy „Panna“ a „Fialy“ s průvo-
dem klavíru. Mluví z nich duch nejmodernější, umě-
lec delikátní, přímo panensky cudný. Bolestný úsměv
slitování s lidskou bídou, soustrasti hluboké a bez-
prostředně cítěně, v níž ničeho není posěrského, táh-
ne se měkkou náladou těch sborů. Nežná, poelická
invence a čisté propracování, imitačně tak vykrou-
žené, činí skladby tím, čím jsme je anticipando na-
zvali; pravými perlami naší moderní tvorby sborové
Provední, řízené vzletnou rukou sbormistra p. Ad.
Piskáčka, odpovidalo pověsti, kterou si náš před-
ní zpěvácký spolek dobyl za léta svého úspěšného
působení.
Kličkův
Foerster
Klička
Fiala
Piskáček
Nerudův
28
article
Svrchovaně zajímavý požitek hudebním kruhůn
připravil a zároveň záslužný čin umělecký vykonal
zpěvácký spolek „Škroup“ svým třetím historickým
koncertem, pořádaným pomocí hudebního odboru
Umělecké besedy ve dvoraně Měšťanské besedy praž-
ské. Mladý vědecký pracovník hudební, p. Richar
Veselý, obírá se již drahnou dobu soustavným
studiem starých vokálních skladeb českých, jež s ne-
úmornou píli z archivů a museí, skoro bychom řekli
„vykopává“. Jsouť zahrabány ve starých kancinná-
lech a mensurální notací na zámek uzavřeny prakti-
ckému hudebnikovi nové doby, k němuž mu jen
odborník může spolehlivou transkripcí podati klíč
Té práci, k níž třeba mravenčí vytrvalosti a sob
stačícího zápalu pro věc, podvolil se p. Rich. Veselý
a shledal množství dosud neznámého materiálu, jehož
význam pro dějiny české hudby bude možno ovšem
teprve po jeho publikování tiskem plně oceniti. Ze
skorů, jež p. Rich. Veselý prozatím ku provozování
připravil, nelze činiti ještě spoleblivých závěrů na
originálnost a samostatnost tohoto hudebního vývoje
Čechách. Teprve klidným srovnávacím studiem
sborů těchto se soudobou literaturou hudební, až
tiskem ležeti budou v rukou vědeckých interessentů.
bude možno bezpečně uričiti jejich místo ve všeobecném
i našem vývoji. Ale již tolik z prchavého poslechu
vybraných dvanácti ukázek (třináctou, motetto Ha-
rantovo, známe již ode dříve), s bezpečností pozná-
váme, že sborový zpěv i skladka v našich literál-
ských bratrstvech stály na vysokém stupni hodnotou
svojí a že hudebnost našeho národa již od šest.ná-
ctého stolelí, z kteréž doby máme notaci jejích, pro-
jevila se jimi v rozkvětu nejušlechtilejším.
Škroup
Richar Veselá
Rich
Veselá
Čechy
29
article
Skladby, jež jsme slyšeli, jsou většinou bomo
fonní, s malými náběhy k polyfonii, obyčojně na za
čátku sloky a to způsobem kanonickým. Ale ozvaly
se i ukázky, v nichž umění polyfonní již důsledně
a s úctyhodným mistrovstvím je provedeno. Ta
ženský tříhlasý sbor z táborského kancianálu, „Č
veliká milost Syna božího“ 2. pol. XVI. st.), nezadá
žádnému Nizozemčanu ani dovedností, ani spletilost
30
article
své polyfonie (slova jsou přímo do sebe zavinut
v rychle po sobě sledujícím trojhlasu). Účinně poly-
fonně končí latinský tříhlasý sbor z Chrudimě „Deum
trinum adoremus“ (1. pol. XVI. st.); krásně, v širo-
kých vlnách, proplítá se alt v tříhlasém ženskée
sboru z Tábora (XVI. st.), „Kristus příklad pokory“
Že pak Jan Trajan Turnovský dovedně, tře-
ba s jistou sobě příznačnou jednoduchostí pracuje
a Krištoí Harant z Polžic plně i kompliko-
vané umění polyfonní ovládá, víme již. Tím příjem-
něji se nás dotklo opakování šestihlasého motatte
„Oui confidunt in Domino“, jež statný pán český
a mučenník bělohorský na své cestě do Jerusaléma
složil, i další nové ukázky tverby Trajanovy z kan-
cionálu benešovského (2. pol. XVI. st.), čtyrhlasý
ženský sbor „Nesmírně k nám lílostivý Spasitel“
(soprán vzletně tu sloupá), mužský čtverozpěv „Bo-
že Otče z veliké milosti“ a šestihlasý sbor smíšený
Kristus
Trajan
Trajanův
Chrudim
Tábor
Polžice
Jeruzalém
31
article
„Nastal nám den veselý“ (s pozoruhodným sestupem
basu). Skladby tyto polyfonní předneseny byly větši-
nou v oddělení druhém, jež mělo jaksi stupňovati
zájem. Ale i homofonní skladby z oddílu prvěho
nepostrádaly ho nikterak, Hned prvý smíšený čtvero-
zpěv z kancionálu příbramského (2. pol. XVI. st.
zajímal architektonikou svojí formální, přinášejev
konečně sloze třetí na počátku jejím variant rozlo
milého svého nápěvu, čímž do strofické písně s opa-
kovanou melodií uveden právě před zakonče tím
účinný kontrast. Opakováním třetí řádky dosahuje
smíšený čtverozpěv z táborského kancionálu „Po-
slyš každý“ (začátek XVII. st.) formální zaokrouhle-
nosti. Podobně smíšený čtverozpěv rovněž z Tabora
2. pol. XVI. st.) „Radujme se“ vsunutím refrénu
„Rychle vzhůru povstaňme“ za každou z obou slok
Sbor tento je také zajímavý svým pravidelným stří-
dáním ob řádku slohu kanonického se slohem homo-
fonním. Husitskou rázností a vážností vyniká čtyř-
hlasý sbor smíšený ze Sedlčan (zač. XVII. st.) „Pošli.
Sedlčany
32
article
6 Pane, na svou žeň dělníky“. Zvuk plynně se spo-
jujících akkordů je tu plný, přísně prostý, jake ten
tuhou mravnoslí prodchnutý text. Mužský sbor čtyř-
hlasý z konce XVI. stol. z Příbramě, „Kažlý duch
chval Boha nebeského“, důstojný to chorál, ukazuje
na českou specialitu ve skladbě sborové (viz také
shora u Trajana): totiž užilí pouze mužských hlasů
Soudoká cizí literatura neobejde se z pravidla nikdy
bez dískantu a altu. Opomenouti také nesmíme šesti-
hlasý smíšený sbor „O nejmilostivější, Otče nejmi-
lejší“ (z Tábora, XVII. st.): skladba zní neobyčejně
sytě a živý, ostinátní bas dodává ji na svých místech
skoro moderního rázu.
Tak jeví se žeň koncertu pro poznání starého
zpěvu českého velmi bohatou. Panu R. Veselému
vděčíme za objev i co možná věrnou a vždy roz-
umnou transkripci, která vystříhá se do harmonick
stránky vnášeli ze svého a také v rozčlenění na lakty
vede si přirozeně. Od úvodní přednášky byli bychon
čekali více, ale na omluvu služiž, že přednášejícl
nechtěl patrně prodloužiti trvání koncertu dosti na-
máhavého, jednak že vložil výklady svě do rukou
obecenstva článkem, otištěným ve »Věstníku pěve-
ckém a hudebnim“. Pláli bychom si brzké publiko-
vání velecenného malerlálu jeho. Veškery skladby
nastudoval s očividnou pílí a řídil nový sbarmist
bůh
R Veselý
Příbram
Trajan
Tábor
33
article
„Škrouna“, p. R. Klier. Kdyby se byli jednelli
„Škrouna“, p. R. Klier. Kdyby se byli jednelli
pěvci drželi ve vykázaných mezích souzpěvu, b
by celek býval sladěnější.
+ Fcerstrova opera »Eva« vyšla počálkem tohol
měsíce nákladem Umělecké besedy v Praze. Eva jes
prvou tištěnou operou jednoho z nejpřednějších ži
jíeích skladatelů českých, při prvním provedení v Ná-
rodním divadle i při několikerém pozdějším přestu
dování doznala plné přízně odborné kritiky i publika.
Naši pěvci i pěvecké spolky najdou v »Evě« hojně
vděčného materiálu. Klavírní výlah skladatelův a vy.
stižně zpracovaný jest psán v snadné úpravě, takže
i nejširším kruhům hudebních interessentů jest přl-
stupný. Eva zasílá se předplatitelům, kteří poslali
50 h na porto a každému, kdo pošle 12 K 50 h na
adresu »Úmělecká beseda« v Praze
+ Koncert konservatoře hudební v Praze kon
se v sobotu 19. prosince o 7. hod. večer ve velk
síni Rudolfina s následujícím pořadem: 1. Luig
Cherubini: Ouvertura k opeře »Medea « pro orkestr. 2
Ludvík van Beethoven: Třetí koncert pro klavír s do-
provodem orkestru, op. 37., c-moll. Kadence k prv
větě od Karla Reinecke. Klavír: Ludmila Prokopová,
absolvovaná žákyně konservatoře (třída prof. K. Hof-
meistra). 3. Volfgang Amadeus Mozart: Symfoni
g-moll pro orkestr. 4. Felix Mendelssohn- Bartholdy
Zalm 115. pro sbor a orkestr, op. 31. Soli: Marie
Salzmannová, Marie Zyková a Jaroslav Tyl (tříd
prof. L. z Dötscherů). Sbor: Vyšší intonační třída
prof. Fr. Spilky.
R Klier
Eva
jes
Luig Cherubini
Beethoven
Reinecke
Prokopová
K Hof
Mozart
Felix Mendelssohn
Salzmannová
Zyková
Tyl
profesor
Spilka
Praha
Francie
Fcerstrov opera
Úmělecká beseda
Rudolfinum
cmoll
Symfoni gmoll
Barthold Zalm 115
Dötscher
34
article
+ Kubelikův koncert due 6. ledna 1909 v Pran
stal se pravou uměleckou události. Přečetné záznamy
jsou toho nejlepším dokladem. Místa po 3 K a větš
část loží jsou rozebrány. Mistr Kubelik vrátil se ji
z Londýna na svůj zámek Bejchoty. Záznamy na
sedadla přijímají se toliko v hudebním závodě Mí oj-
míra Urbánka Hlávkův palác) a sice od 8 d
1/22. a od 124. do 8 hod. večer. Na telefonické při
hlášky nelze bráti zřetel. Lístky nutno hned se zá-
znamem zaplatiti. Na venek zasíláme lístky toliko
dobírkou. Dosud jsou k dostání místa po 4, 5, 6
8 K a několik loží po 25 K. Volné lístky, vyjma
omezený počet redakčních, vydávány nebudou. Kon-
cert počne již o 1/25. hod. odpolední a nikoli jak
původně oznámeno bylo o 1/28. hod. večer.
+ V titulní roli Smetanovy opery »Dalil oze, na
brněnském Národním divadle, vystoupil tyto dny
nově engažovaný hrdinný tenor tohoto divadla pan
Leon Geitler. Mladistvý pěvec hned v I. jednání byl
na otevřené scéně odměněn neutuchajícím potleskem
a několikerým vyvoláním.
+ Kvarteto Ondříškovo ve Vídni. Z Vídně
17. prosince. Kvarteto Ondříčkovo mělo zde včera
první svůj večer v télo hudební saisoně. Sehrálo
nové kvarteto peštského skladatele Weinera, Brahm-
sovo kvarteto A mol a Bethovenovo kvarteto Razu-
mowaki F dur, všechny tři skladby s úspěchem pře-
skvělým. Ministr dr. Žáček byl koncertu přítomen
Všeobecně vysloven podiv, že kromě něho nedostavil
se ni jediný poslanec český a bylo doloženo, že tak
by se nezachovali k umělci světového jména, jakým
je Ondříček a který národu svému je ke cti, v celém
hudebním světě zajisté ani Němci, ani Slovinci
Chorvaté a nejméně Poláci. Příští drubý koncer
kvarteta Ondříčkova jest 20. ledna.
Kubelikův
Kubelik
Urbánek Hlávkův
Smetanův
Geitler
Ondříškův
Ondříčkův
Weiner
Brahm
Raz
Žáček
Ondříček
Němec
Chorvat
Polák
Pran
Londýn
Vídeň
Kon
národní divadlo
Dalila oga
35
article
V Praze, 17. prosince. (Požadavky
bar. Bienertha.) Maje zabezpečený za-
tímný rozpočet na prvou polovinu r. 1909
vida, že předloha o annexi Bosny a Hercego-
viny bude přikázána výboru, bar. Bienerth
necítí už potřebu býti příliš skromným a ve
včerejší poradě předsednické přednesl dosti ob-
sáhlý seznam předloh, jež by si přál míti vy-
řízené ještě do Vánoc. Jsou to zejména: zákon
o prováděcích nařízeních, spojených s přistou-
pením Rakouska k mezinárodní unii na ochranu
živnostenského majetku a spojený s tím do-
plněk hospodářského vyrovnání s Uhramii
schválení mezinárodní smlouvy o ochraně živ
nostenského majetku; předlohy o prodeji ně-
kterých státních nemovitostí; prodloužení plat.
nosti zákona o místních drahách; zpráva so-
ciálně politického výboru o zákazu bílého fos-
foru; mezinárodní smlouva o zákazu noční
práce žen v průmyslových závodech a smlouva
s Německem o vzájemné ochraně živnosten-
ských práv. Předsednická porada nečinila ná-
mitek proti uzákonění těchto předloh.
Bienerth
Praha
Bosna
Rakousko
Německo
36
article
Jsou však ještě tři jiné předlohy, na nichž
záleží velkým skupinám parlamentním, o nichž
však se nestalo nijaké rozhodnuti. Průmyslovým
kruhům jde, jak známo, o zmocňo v ae
zákon, důležitý pro obchodní styky se státy.
s nimiž nemohla býti dosud uzavřena obchodní
smlouva. Agrárníci činí ze známých důvodů
této předloze obtiže, přejí si však projednání
zákona melioračního, opraveného pan-
skou sněmovnou. Sociální demokraté trvají ko-
nečně na tom, aby předloha o starobním
a invalidním pojišťování byla při-
kázána výboru. Předsednická konference má
učiniti ještě jeden pokus, aby se také tyto před-
lohy mohly vyříditi do vánočních prázdnín.
V Praze, 17. prosince (Který náro
dbá nejvíce o vzdělání řemesl-
nického dorostu?) Nedávno byla vydána
úřadní zpráva o návštěvě pokračo v-
cích škol průmyslových v Ra-
kousku. V minulém roce všechny takové
školy navštěvovalo 126.205 učňů a z nich bylo
Němců 56 035, t. j. 44.4 proc., Čechů 55. 998,
t. j. 44 3 proc., Poláků 7067, t. j. 5 6 pro.
Na království české připadá 49.365 učňů, na-
vštěvujících průmyslové pokračovací školy, na
Dolní Rakousy 38 756, na Moravu 12 966, na
Slezsko 3677. Uváží-li se, že nás Čechů není
v Rakousku ani čtvrtina všeho obyvatelstva.
máme však 44 3 proc. všech žáků pokračova-
cích škol, vysvítá, že dbáme ňejvíce o vzdělání
svého řemeslnického dorostu, že tedy i v tomto
oboru stojíme v čele všech národů rakouských.
Němec
Čecho
Polák
Praha
Rakousy
Morava
Slezsko
Rakousko
37
article
Ze Záhřeba, 13. prosince. (Spor uher-
sko-chorvatský.) V posledních dnech kole-
valy v Záhřebě různé pověsti o rozpuštění ny-
nějšího sněmu a vypsání nových voleb. Mluvito
a psalo se, že bar. Rauch se odhodlal vypsati
nové volby na duben, dle jiné pověsti sněm
má býti rezpuštěn již v prosinci a volby se
mají konati počátkem ledna. Ale ani jedna, ani
druhá pověst nemá zatím reálného podkladu.
Bar. Rauch ví dobře a sám to v poslední době
nejednou potvrdil v Pešti, že „jeho“ sírana ne-
má dosud v Chorvatsku tolik půdy, aby se
mohl odvážiti nových voleb. Dle zkušebných
balonků, vypuštěných tyto dni vládním tiskem
Rauch
Záhřeb
Pešť
Chorvatsko