ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96357380-7632-11dc-a3b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 123, place 84, org 9, work 6
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
18 prosince 1908. Číslo 348.
4 article
zdroj, je vyloučena jakákoliv pochybnost o rovno- právnosti právního titalu rakouského. Posl. Eldersch: Wekerle to bude zase jinal vykiádati Bar. Bienerth: Diference mezi textem naší a uherské předlohy nemohou býti na újmu našemu právnímu nároku. Vyhražuji si za rokování ve vý- boru dokázati podrobně, že zmíněným ůmlu- vám nijak nepřísluší takový význam materiální, jaký se jim s mnoha stran- u nás přikládá a že z toho nemůže vy- plývati nijak poškození našeho stan viska. Posl. Tomášek: Maďaři budou ale interpre tovati Posl. Buříval: Na konec to přece připadn Uhrám Bar. Bienerth: Při té příležitosti rozeberu zajímavé vývody posl. Laginje. Než však skončím tyto předběžné poznámky, chci ještě jednou stručně vrátili se re o k politické stránce této otázky. Za veřejného projednávání byla s jisté strany stále nadhazována otázka, je li přivtělení, které nám virtnelně a materielně nedává více, než jsme beztak měli, dost cenné, aby ospravedlnilo mezinárodní ne- snáze, které z něho vznikají? Nepřihlížíme vůbee k tomu, že bosenská záležitost byla by bývala ne- pochybně rozvinuta i tenkrát, kdybychom se nebyli chopili iniciativy v rozšíření suverenity. Nesnáze byly by dle všeho lidského domyslu rozhodně vznikly.
Posl Tomášek Maďar Buříval Uhry
5 article
Že se objevily, ukazuje dost zřetelně, že nejasnost dřívějšího stavu právního způsobila na různých stranách snahy, klerým jsme jednou pro vždy musilí učiniti přítrž. Že takové snahy mohly se projeviti, nedokazuje ničeho proti postupu mocnářství, nýbrž naopak neodbytnou nut nost, abychom zabezpečili své právo proti každému odporu. Čeho dnes především třeba, je plná s vor- nost a jednota všech činitelů veřejné moci, ko- runy, parlamentu a vlády. Tato jednota tvoří nejsil nějšl záštitu a dovoluje nám, abychom všem nastá- vajícím možnostem hleděli vstříc s oním klidem, který dává vědomí vlastní síly, spravedlivá věc shoda vůle mezi vladařem a národem. V tomto smyslu prosím sněmovnu, aby vyslovila se pro pi- nost a tím aby se vším urychlením byl zákonem schválen slátní akt ze dne 5. října. (Pochvala potlesk.) Posl. dr. Redlich zmínil se především o nesrov- natelnostech mezi rakouským a uberským textem zákona. Povážlivo je, že se uberský zákon odvolává na historické svazky. Dle této argumentace je rakou- ský císař jako král uherský povinen přivtěliti Bosnu a Hervegovinu k Uhrám. Můžeme schváliti náš zá- kon, pozměnímeli 8 3., dle něhož zákon nabývá platnosti, nabude-li platnosti příslušný zákon uher- ský. Uherské státní právo jest historické, feudální státní právo. Nutno popřítí důsledky, které činí Ma- ďaři z historických fakt. Poměr Uher k Bosně byl jen analogickou formou toho, čemu dnes říkáme »enlente«. Rakousko má větší právo n tyto země, poněvadž jsme pro ně víc učinili.
Posl doktor Redlich Uher Boseň Bosna Uhry Ma Rakousko
6 article
Řečník je stoupencem annexe a bude proto hlaso- vati pro pilnost návrhu, neboť annexe byla ne- vyhnutelnou pro celkové zájmy Ra- kouskoUherska. Rakousko Uhersko šlo cestou. kterou musila jíti dynastie jakožto nositelka německé říšské koruny, koruny české a uherské. Bosna Hercegovina jsou poslední země, kterých bylo vy- dobyto západoevropskému křesťanskému kulturnímu okruhu.
Rakousko Bosna Hercegovina
7 article
Pojednávaje o účinku annexe v Evropě, řečník prohlašuje, že by si měl každý přece trochu rozmysliti politiku společné vlády tak naprosto od- suzovati, protože nepředvídala ohromný odpor, jaký se objevil v tisku evropském. Anglie použila okamžiku turecké revoluce, aby svou dřívější, Turkům nepřá- telskou politiku, důkladně změnila Anglická politika směřuje spíše proti Německu. Boykot je zjevem ve- lice nepříjemným, ale jeho škodné následky budou jen přechodné. Německo by nezachovalo věrně spo- lek s malým státem. Rakousko mělo dokázati, žeje opravdu velmoct a krok jednou již učiněný ne- může být odčiněn. Že annexe se setkala s takovým odporem, toho hlavní vinou je, že jsme po 20 let byli v politice zahraniční passivní a ve vnitřní po- litice bojovní. (Souhlas.) V nynější situaci musíme nésti všecky důsledky annexe, ač by se dalo leccos namitati proli methodě, jak byla provedeaa. Konfe- rence je nutna, jeji program musí býti připra- vován. Rakousko musí provozovati politiku míru, avšak ne takovou politiku, která předem prohlašuje, že si pří padně necháme také něco vzíti, aby byl zachován mír. Musí li se společné vládě udělati výtka, tedy ta že málo dbala na skutečně zarmucující slabost na- šich vnitřních poměrů. O jihoslovanské otázce řečník soudi že Jihoslované mohou dosíci ideálu svého spojení jen tenkráte, když sami opatří to nejdůležitější. Pře- devším musí hospodářsky seslliti. Němcí ra- kouští nemají proč nepřáti Jihoslovanům hospo- dářského a kulturního vývoje. Uvitají jej tím více, najde-li náš průmysl a náš obchod opory u silných jihoslovanských spotřebitelů. Řečník přimiouval se
Turek Jihoslovan Evropa Anglie Německo Rakousko Konfe
8 article
konečně za rychlé vyřízení předlohy, aby byla po- sílena posice společné vlády. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Renner obává se, že annexi pouze ještě byl zvětšen zmatek o právním poměru Bosny k říši Nejdříve mělo býti dáno Bosně lidové zastoupenía pak měla býti země připravena ku přejmutí povin- ností plynoucích z pragmatické sankce. Pouka«ů je na velké probouzení národi, jež lze pozorovati na celém jihu a daféko za tím celém širém Rusku, prohlašuje, že hnutí toto nemělo by nám býti nesrozumitelným. Nesmíme se diviti chtějí-li též Jihoslované totéž, co chceme my všichni. Zvláště Srbové jsou předmětem pletich mezi dvěma národními dynastiemi a mezi rakouskou malomocí maďarským slavomamem. Účinnějším prostředkem k získání Bosňanů, než jest manifest s ohlášením nové suverenity. by bylo, kdyby jim byla poskytnuta samospráva a ústava vybudovaná n moderním lidovém základě. Budeme končil řečník — pečovat o svobodu a práva Bosňanů a pracovní vrstvy této země ať přijmou nás za ru- čitele své budoucnosti.
Posl doktor Renner Jihoslovan Srba Bosňan Boseň Rusko
9 article
Polské stanovisko. Posl. hr. Dzieduszyckl prohlašuje, že pro Poláky kteří jen v tomto mocnářství vidí podmínky své exi- stence, může býti otázka annexe nejen z povinnost národních, nýbrž i z politického porozumění posuro- vána jen se stanoviska, co může prospívati státu v němž nalezli svou ochranu a co ho může chránit před škodou. Nejbezpečnějším prostředkem je, žes postupuje zdrželivě, jak vůbec je to možno a upust se od dalekosáhlých výkladů. Proto prohlašuje jmé nem polského kola, že bude hlasovati pro pilnost předlohy, aby podle možnosti obtíže byly za- žehnány a usnadněna práce diplomacie. Poláci však také doufají, že nynější vyjednávání povede k vý sledku pokojnému v zájmu lidskosti, v zájmu spoluobčanů a v zájmu ostatních států. Přejeme si aby Turecko našlo příležitost provésti v míru ústavní dílo a to v tom smyslu, který zabezpečuje nejen jednostranně Turkům, nýbrž také ostatním národům otomanské říše svobodu a vývoj. Přejeme si, aby se křesťanské státy balkánské přátelsky přibližily k Ra- kousku a mohly se vyvíjeti. Velice by nás rmouti boj proti Srbsku a Černé Hoře. Nepřejeme
Posl Polák Turek Turecko Srbsko Černá hoře
10 article
si, abychom se snad dostali do siluace, že bychom k vůli našemu jedinému spojenectví byli napadání ostatními státy. Řečník poukazuje na rozpravy o za- hraniční situaci v parlamenlech v Berlíně a Římě, ohražuje se proti vměšování se do vnitřních záleži- tostí Rakouska a ponechává si právo, aby od ny- nějška nerušeně mluvil také o vnitk- ních záležitostech států, které jsou s námi spojeny. (Hlučný souhlas.) Řečník při- mlouvá se v zájmu mocnářství, abychom na základě dosavadních diplomatických vyjednávání navázali poměr s Anglií a Francil, který nás zabez- pečí před situací, v které jsme se ještě před nedáv- nem nalezali. Dalším vývodem, pro který Poláci hla- sují pro pilnost, jest, že nesmí dovoliti, aby náro dové Bosny a Hercegoviny byli ještě dále v nejistotě o dalším svém osudu. Musí býti řízeni svými vlastními zástupei. Musí se jim dostati sku tečné ůstavy a sktečné autonomie. Pai se však vyskytne také otázka, zda by nebylo lépe revidovati pro celou říši ústavu. Řečník si konečně přeje, abychom se po annexi dostali z labyrintu, ve kterém jsme se stali tak bezmocnými.
Francil Polák Berlín Řím Rakousko Anglie Bosna Hercegovina
11 article
(Hlučná pochvala a potlesk. Rečníku blahopřejí.) Posl. dr. Zahradník: Ještě letos v létě netušii mnohý český otec, že jeho syn ztráví i Štědrý večer v bosensko hercegovských horách, kde se sám před 30 roky probíjel. Kdyby býval baron Aehrenthal v otázce annexe skutečně šťastným, pak by sna dnes nemohla kolovati pověsť, že budeme míti sna za 48 hodin slavné requlem. Jako Rakušan a jako Slovan zastává — pokud jde o annexi — totéž sta- novisko, jako všichni ostatní Slované. Jako příslušník království českého musí však on i jeho strana, kter je duší tělem státoprávní, zaujati stanovisko, dané českým státním právem.
Posl doktor Zahradník Aehrenthal Rakušan Slovan hercegovský hora
12 article
Čeští stavové prohlásili dne 16. října 1720, že pragmatická sankce jest v souhlasu s obnoveným zřízeným zemským a poněvadž není v odporu s vý sadami kralovství českého, převzali uznáním pragma tické sankce závazek hájiti nedilnost a jednotu habs burského mocnářství. Tím osvědčili více smyslu pro zdvořilost, než znalosti poměrů své vlasti. Neboť dl výsad království českého musil císař, aby obdržel prostředky k obraně své země, opatřiti si dobro- volné usnesení českého sněmu. Důkaz, že králov- ství české také od cizích, ba pruských králů, a sice po uznání pragramalické sankce českými stavy, bylo považováno za samostatné státní území, podalo vy- jednávání českého sněmu z 16. března 1745. Je t tudiž dobře zdůvodněné právo, jež hájí čeští poslanci prohlašujíce, že ani na okamžik nemohou přestati dokumentovat, že nemohou se zříci práv sebeurčování českého království, které bylo císaři i cizinci uznáno a že nehodlají skrývati je v archivech, nýbrž že vždy a při každé příleži- tosti budou se tohoto dobře odůvodněného nároku dovolávati a budou ho hájiti. (Hlučná pochvala.) Na české státní právo nutno poukázati i ve chvíli, kdy proklamací ze dne 7. října byla rozšířena suverenit a učinšdo opatření, aby i pro tyto země byla zave dena dědická posloupnost, platící pro dům habs- hyrsko lotrinský. Pragmatická sankce stanovila tudíž nedilnost řiše a čeští stavové převzali přijetím prag matické sankce závazek hájiti celou državu. Nyní má annexí tato država býti rozšířena a tím povslává samozřejmý závazek hajiti a chrániti i tuto rozší- řenou državu a ji eventušlně i finančně podporovati.
český sněm
13 article
Ovšem neměli čeští stavové r. 1720 práva již předem dáti souhlas, že i další država dynastie má být chráněna, neboť toto právo přísluší jedině a vý- lučně českému sněmu. Poněvadž my čeští říšští poslanci dle svého ná zoru a dle svého slavného prohlášení, že neuzná- váme parlament za kompetentní forum království českého, nemáme práva usnášeti seo annekční předloze, musíme trvati na tom, aby tato předloha byla podána zemskému sněmu království českého. Neboť pouze tento zemský sněm jest opravněn po- voliti zvýšené náklady, které přijetím annekční před- lohy království českému vzrostou.
14 article
Poněvadž však v dnešním, pro mocnářství ne obyčejně těžké době nechceme vyvolávati kompli- kace, jsme v příčině svého hlasování o otázce pil- nosti za jedno s ostatními Slovany Rakouska. Oproti stížnostem posl. dra. Redlicha o vnitřní rozbáranosti Rakouska prohlašuje řečník: My Čechové musíme výslovně zdůrazniti, že nejsme to my, kteří chtějí míti poměry neklidné a že je naším nejvřelejším přáním žíti v tomto mocnářství v míru, neboť mí jest podmínkou našeho kulturního rozvoje. Osvo- boďte národy, dejte jim, co jim bylo slavně slíbeno a dáte jim možnost, aby se dorozuměly. Jsem přesvědčen, že k doroz- umění dojde a dojíti musí. Tohoto dorozumění, jehok si oba národy poctivě přejí, dosáhne se nikoliv ne- povolanými křiklouny (Souhlas stranníků řečníko- vých), nýbrž poctivými muži práce, kteří jsou nadšení pro pokoj a pořádek. Dychtím po chvíli, ve které kvetoucímu, silnému, velkému království českému vrátí se konečně zase mír. My Čechové neodmítám ruky, která nám nabízí smír, odmíláme pouze ruku. která nás bije. S lidmi, kteří s námi takto zacházejí. neuzavřeme míru, nýbrž budeme je potírati. (Hlučn pochvala řečníkových stranníků.) Posl. dr. hr. Jaroslav Thun přihlásil se k slovu, aby při projednávání této otázky podal prohlášení:
Redlich Čecho Posl doktor Thun Rakousko
15 article
Po skvělých vývodech hr. Dziedusczyckého prince Liechtensteina mohl by ve svém, vřele pr Jihoslovany bijícím srdci nalézti sotva vroucnější tony, než jaké ozývaly se v řečích oněch poslanců, leč že by se ve snu octl ve alavn době velkého bána Jellačiče. Naše strana — praví řečník — vítá rozšíření suverenních cís. práv na Bosnu a Hercegovinu. Ví- táme annexi javo katoličtí Slované a též jako Raku- šané co nejvřeleji. Vidíme v ní mohutné sesílení Slovanů na jihu mocnářství a doufáme, že počne tam nyní nové období; bylyťtam utlačovány právě živly, jimž děkovali jsme před 60 lety za zachránění mocnářství. (Po chvala.) Na jihu mocnářství má vzniknouti záštita všech těch slovanských živlů, které mohou míti za- jištěnu svou existenci jen ve velkém Rakou- sku, stojlcím na výši svého úkolu. Po- ukazuje na vývody dra. Baernreithra v minulém za- sedání delegací, že úkolem Rakouska bude prováděti velkou cílevědomou jihoslovanskou politiku, jíž bude středisko této politiky přeloženo do Rakou- ska a zabrání se, aby Jihoslované tíhli za hranice.
Liechtenstein Jihoslovan Slovan Bosna a Hercegovina Rakousko Raka Slovan
16 article
Bude-li tato politika správně pochopena, potom bude lze též o Jihoslovanech užiti slov Palackého: Kdyby nebylo Rakouska, musili by je Jihoslované vyna- lézti. Myšlénka velkého trojjediného království zazáří dle mého nejvniternějšího přesvědčení kdysi novým leskem. Trojjediné království vznikne nejen jako záštita Jihoslovanů, nýbrž i jako záštita mo hutného Rakouska. (Pochvala na pravicí.) Vítáme tudíž plně a zcela annexi a doufáme jen, že v Bosně a Hercegovině bude zaveden po- měr ústavní, v němž nabudou všechna vyznání a všechny kmeny plného a rovného práva v rámc mocnářství. Bosně musí se dostati poctivé ústavy, mají-li národové cítiti se šťastnými pod vládou Habsburků, my pak douláme a předpoklá- dáme, že víáda umožní výboru poznati stěžejní zá sady této příští ústavy, aby i zde mohl promluviti. zrovna tak, jak to učiníme ve příčině textu předlohy. Nemůžeme se ubrániti jakýmsi obavám, vidíme-li, že hra vyrovnání z r. 1867 se opakuje (Souhlas), máme li opět před sebou dva zákony se zněním zcela různým, z nichž jedno znění dává Bosnu zcela, jak se zdá, do rukou druhé poloviny říše. Musí býti zaveden zcela jasný poměr aby nevznikly zárodky národnostních a nábožen- ských třenic, jež by potom, zrovna jako u nás, pře- kážely každému zdravému rozvoji státního života. Rovněž musí býti zaveden jasný poměr mezi Před- litavskem a Zalitavskem, aby neblahý spor, jejž dík vyrovnávacímu zákonodárství vedeme s Uhrami o r. 1867, nerozšířil se o nový předmět boje. Správ- né rozřešení jihoslovanské otázk jest zároveň též jediným správným
Jihoslovan Palacký Habsburk Rakousko Boseň a Hercegovina Boseň Zalitavsko Uhry
17 article
rozřešením otázky velmocenského po- stavení našeho mocnářstvI. (Pochvala n pravici.) Aní z daleka nám nenapadá souhlasiti s těmi kdo v této vážné, snad kritické době osnují dobrodružnou politiku. Ohražujeme se též co nejrozhodněji proti poli tice, jež by mohla vzbuditi zdání, jakoby byta poli tikou celého českého národa. Prohlašujeme zde slavnostně, že český náro jest ve své naprosté většině těchto agilačních rejdů vzdálen a že považuje je za škodlivé lidu a říši (Pochvala na pravici.) Velmocenské postavení Rakouska a dynastie jíž jsme a zůstaneme věrně oddáni, bude však zachováno, nebo bude jen tehda obnoveno, chcetel na jihu našeho mocnářství prováděti účinnou cílevědomou politiku; neboť na jihu budou napříšte řešeny veliké politické problémy. Přejeme si, aby toto rozřešení odehrávalo se pod vládou naší dyna stie a v rámci mohutného Rakouska a proto budeme hlasovati pro pilnost předlchy (Hlučná pochvala potlesk na pravici. Řečníku se blahopřeje.) Posl. Tresič Pavišlě vytkl, že v prvé řadě má o osudu Bosny rozhodovati trojjediné království chorvatsko-dalmatsko slavonské a k tomuto království musí býti přivtělena také Bosna. Chorvatský stát. který tak povstane, musí býti rovnoprávným, pokud jde o vyřizování společných záležitostí. Ministr bar.
Aní Posl Rakousko Bosna
18 article
Aehrenthal zpdsobil chorvalském lidu annexí největší bezpráví, poně- vadž obě provincie nebyly anneklo vány pro Chorvátsko, proti čemuž by Evropa nebyla asi ničeho namítla. Varuje před absolutisti ckým režimem v Chorvatsku, avšak také pře válkou, kterou by Rakousko ničeho nezískalo. Pouze federativní mocnářství bude míti dlouhý život. Bude hlasovati pro pilnost, avšak vyhražuje si pro meri- torní debatu právní ohražení, jakož i navržení doplňku k § 2. a 3. (Pochvala Jihoslovanů.) Poslanec hr. Steraberg česky zdůrazňuje, že čin tak proto, aby obhájil v parlamentě práva české řeči.
Jihoslovan Evropa Chorvatsko Rakousko
19 article
Pokračuje německy, podává bistorický přehled boje mezi Tureckem a balkánskými národy. Rskousko Uhersko od bitvy u Mobače bájilo křesťanskou kul turu proti Východu. Tak tomu bude i příště. Stano visko Anglie naproti Rakousku v olázce annekční odporuje tradicím a politice Anglie. Řečník mluví o politice Ruska, které potíralo své slovanské bratry ve válce krymské, mluví také o rakouské politice prohlašuje: Můžeme míti o vnitřní politice úsudek jakýkoli, zahraniční politika našeho mocnáře byla naprosto neagressivní. Od roku 1866 jest jeho zahra niční politika charakterisována potřebou míru stů co stůj, začež národové Rakouska nemohou mu an dosti děkovati. (Hlučná pochvala.) Pojednávaje o významu pragmatické sankce jest proto, aby při otázce annekční domáhalo se královo ství české aspoň práv, jež mu dle dějinného rozvoje jakož i dle jeho významu přísluší. Předseda českého klubu, nyní tiše zesnuvšího, podal v Pešti proti an nexi jménem českého národa protest a nelze se diviti připojují-li se nyní k tomuto názoru mladé strany putují-li poslanci jako Klofáč v duchu dvořana Kra máře do Srbska, aby uplatnili tam Kramářovu poli- tiku. Poloúřadní listy vyličují Klofáče jako zrádce Klofáč nejednal však egoisticky a liší se od Kramáře který v ponslavistických listech staral se o svou slá- vu. Nešťastný český národ jest dnes ve sněmovně úplně osamocen.
Stano Klofáč Kramář Turecko Rskousko Uhersko Anglie Rakousko Rusko Pešť Srbsko
20 article
Posl. Švejk: Jest osamocen jen dle „N. Fr Presse“1 Posl. hr. Sternberg: Pří hlasování nevidě jsem žádných spojenců, Jest chybou, hájíme-li v po litice jen egoistické zájmy. Největší chybou Kramá rovy národní politiky bylo však, že byla nesympati ckou. Český národ měl by konečně nahlédnouti, že vzdušné zámky nemohou býti politickým cílem žád ného národa, že jediným politickým cílem národa musí býti povznesení jeho kultury a moci a tu třeb českému národu klásti na srdce, že především mu- síme býti Čechy, polom však státními občany, našt politice se ale nedostává tohoto zájmu státních občanů. Rečník útočí opětně na politiku posl. Kramáře a prohlašuje konečně, že v nynějším okamžiku je zřejmo, jak třeba silného vojska a mocného námol- nictva. Jen silným, moderním loďstvům jiných moc- ností se rovnajícím vojenským loďstvem mohli by- chom chrániti svůj vývoz do Levanty. Avšak neje že bylo naše námořnictvo zanodbáváno, nyní zpá- chána byla při stavbě nových bitevních lodí hrubo chyba, poněvadž netoliko jich nosnost, nýbrž i jich vyzbrojení nejsou dostatečně mohutné a velké. Ra- kouští lidoví zástupci nemají smyslu pro velké úkoly státu, rozčilují se jen pro některého soudního ad- junkta; řečník pak si přeje, by věnován byl konečně v této lidové sněmovně též zřetel výrobním a pra- covním třídám a pravé práci pro lid.
Posl Švejk Čecho Kramář 1 Posl Presse
21 article
Posl. dr. Masaryk považuje způsob, jakým a- nexe byla provedena, za neoprávněný, pochybenýa za porušení smlouvy. V provedení annexe jeví se nešťastný absolutismus, jen trvá dosud v zahraniční politice ke škodě říše a dy- nastie. Rozhodující kruhy neměly otálet a měly se před prohlášením annexe otázati zástupců bosenského a hercezovského lidu po oprávněnosti annexe. Smějí-li obyvatelé Bosny a Hercegoviny hájit po 30 roků svou krví a svými statky mocnářství, měl se tento lid respektovati tak, aby mu byl přiznán urči- tý oprávněný podíl na změně pro něj závažně Řečník přimlouval se dále za reformu diplo- macie, srovnávající se s demokratisací celého stát- ního živola a pojednal na to o názoru, že při řešení jihoslovanského problému sluší očekávati též řešení problému němectví v Rakousku JIhoslovanská otázka
Posl doktor Masaryk Bosna a Hercegovina Rakousko
22 article
nedá se zahrnouti v jeden pojem; církevní nesjedno- cenost Srbů a Chorvatů má politicky velký dosah; Rakousko snažilo se po okupací uspořádati církevně- politické anarchistické poměry, jež vládly za panství tureckého Povážlivým je však, že zrovna křesťansko- sociální strana dělá z předlohy annekční svou zvlášt- ní otázku a to proto, že náboženské otázce na jihu dlužno přikládati skutečně větší význam. Vzhledení k tomu, že někteří jihoslovanští řečníci akcentovali zvláště dynastický cif, prohlašuje řečník, že nena- padne zajisté nikoho, podezřívati nějak opravdu loyální smýšlení některého obyvatelstva. Monarchismus není však byzantinismení. Ra- kousko musí se chtě nechtě přetvořit a tu jest pocho- pitelným, zaujímá-li dynastie místo vedle jiných vůdčích sil. Řečník poukazuje na zprávu, kolovavší v říjnu t. r. o zamýšlené cestě následníka trůnu do Říma a podotýká, že považoval by za poškození to- ho, co chce dynastie v nastávajícím přetvořovacím procesu dosáhnouti, kdyby z politiky Říma činila svou vlastní politiku. Prine Liechtenstein stavěl ve své řeči dynastický partikularismus proti snahám malých národů. Avšak, uznáváme-li myšlenku ná- rodnostní za vzpruhu a za modorní myšlenku, mu- síme též spravedlivě chápati rozčilení některého ná- roda. Příčina nespokojenosti Srbů tkví nesporně v po- litice Maďarů. Řečník brojí proti Maďarům, kteří zašli dokonce tak daleko, že nesplnili slova koruně, jež se zaručilo za všoobecné volební právo- Rakcusko povstalo z trialismu „Čech, Uhera dědičných zemí“. A tento historický trialismus byl přeměněn v nehistorický revoluční dualismus. Dnes by ani trialismus nepostačil, poněvadž Rakousko skládá se z více než 3 národností. Proto může býti jihoslovanská otázka rozřešena jen v souvislosti s velkými národnostními otázkami této říše.
Srba Chorvat Prine Liechtenstein Maďar Čo Uher Rakousko Řím
23 article
Dnes nejde o zachování státu, neboť tento stát nesmí jak nyní jest, býti zachován, mu- sí hýti zásadně a podstatně změněn. Potřebujeme státotvorných stran. Nesmíme žíti tolik v minulosti, musíme dělati dějiny, nesmíme se však učiti z paměti dějinám a nota bene falešným ději- nám. Národy nesmějí býti utiskovány, nýbrž třeba naopak použiti síly národní myšlenky v zájmu ná- redů samých. České strany prožívají nyní rozhodně proni- kavou krisi. Svědčí o tom nesporně pád strany staro- české, kolísání Mladočechů a hledání nových stran V Čechách stojí proti sobě dvě politické síly: na jed- né straně historismus, historické právo, jak formulo- vali je Clam-Martinic a Rieger, a na druhé straně národnostní program. Rakousko má jen jedno vý- chodisko, zřízení menšinových zastupitelstev, samo- správu jednotlivých národností a národů. Na Mo- ravě byl již podniknut nedokonalý pokus zákonodár- ného stanovení menšin za souhlasu Němců. Pokud jde zvláště o Němce a Čechy v Čechách, jest oběma těmto národům řešili též hospodářské otázky a bylo velkou chybou liberální strany, že dovedla v národ- nostní olázce viděti jen olázku jazykovou a že zapo- mínala úplně na moment hospodářský a sociální. Musíme podjati se rázně řešení vnitřních otázek, pak dojde též samo sebou k silné politice na venek. Rečník prohlašuje konečně i jménem mo- ravské oposiční strany, že tito poslanci zdrží sa hlasování ze sympatic pro Jihoslo- vany. Rokování Bylo na to přerušeno a po přečtení do- slých spisů byla schůze v 6 hodin skončena. Příští bude zejtra
Martinic Rieger Němec Čecho Rečník Čechy Rakousko
24 title
Politické zprávy domáci
25 article
jení a páření, březosti, porodu, mláděti a jeho životosprávě. II. Chorobné případy v době březesti III. Porody nepravidelné. IV. T žké porody násled- kem nepravidelných polob mláďat. V. Chor oby matek po porodu. VI. Čhoroby a vady vylihnutých mláďat *Carl Harz: »Die sozialistisch Religion«. Verlag Gebr. Harz, Altona -Ottensen. »Naše prameny», adresář českých firem vydala Národohospodářská jednota v Praze. Obsah »Našich pramenů« je zajímavý. Přede vším poučuje nás o úkolech Národohospodářské jed noty a tim otevírá nám zcela jiné světy, než v ja- kém jsme dosud žili; stati tu uvedené nutí k pře- mýšlení. Vypočílává nám dosud přihlášené zboží jednotářské, a ve vlastním adresáři, kdež jest na 180 odvětví obchodních seřaděno, uvádějí se zvláště vý- robei a obchodnici každého odboru. Již zde nalézáme mnohé druhy výroby, o jejíž existenci v Čechách jsme nevěděli, takže adresář bude cennou příručkou pro každého obchodníka i spotřebitele. Výprava kniby z tiskárny Al. Wiesnera v Praze jest pečli á, obálka zdobena jest vignetou Národohospodářské jednoty od ak. maliře Preissiga. K dostání u knihkupců, v trafi kách a v Národospodářské jednotě v Praze, Spálená ulice, čís. 34.
V Chor Carl Harz Verlag Gebr Al Wiesner Preissig Harz Altona Ottensen Praha Čechy
26 article Hudba.
Hudba. Koncerty. Plnou přehršli novinek vysypal nám „Hlahol“ ve svém prvním řádném koncertu běžného ročníku XLVIII. (výkon 828.). Vidno, že sborová skladba jest u nás slále hojně a zdárně pě- stována, Malátův smíšený sbor „Bělohradské zvo- ny“ líbil se národními svými názvuky a obratným zpracováním. Vendlerovy dvojzpěvy pro soprán a alt s průvodem klavíru vynikají protříbeností fak- tury, která zvláště v prvém z nich, „Ořeší“, poutá půvabným kontrapunktickým proplitáním se hlasů. „Políbení“ založeno jest na rozkošném, deklamac přirozeně odlouděném motivu a v účelné prosboty své dýše vroucí náladou. Při „Rozhodné dívčině“ hudebně velmi rázovitě, rythmicky rozmamtě a s hu- morem kreslené, vadí mi nevkus textu. Moc. 1ých přízvuků, mužné noty, výrazu energického a vzlet- ného dopíná se Pískáčkův „Český žalm““, jehož závěr vyslupňován jest účinně husitským chorálem. vodivším druhdy Čechy k vítězslvím. Bude to hleda- ný mužský sbor, tím více, že dbáno v něm přiroze- nestí hlasů. Totéž nemožno říci o smíšeném sboru O t. Bradáče „My chceme být“ s průvedem var- han. Skladateli tanulo asi něco jiného na mysli, než co v živém provedení reflektují na papír horečni vržené noly. Skladba činí dojem nucený, rozervaný a při veškeré vyplýtvané energii chabý. Paslech přinose skladateli do budoucna zajisté ovoce, Velnější tempo bylo by prospělo plaslice slova, pro rhélo rismus ne právě nejvýhodněji k zhudebnění volené- ho. Libivým národním tönem, čerpaným z písně moravské, vemluvily se v přízeň čelného posluchač- stva mužské sbory. Drahlovského cp. 6 „Rozmarýn“ a „Čáry“, jdouce v šlépějích osvědče- ného vzoru, za Pavlem Křižkovským, jenž nauči skladatele naše vokální, jak skladbu sborovou pro- sycovati prvky národními. Drahlovský lehce ovládá
Malátův Vendlerův Pískáčkův Libivý Pavel Křižkovská Čechy Hlahol
27 article
formu. — Perly koncertu ponechali jsme si na konec. Jsou to Kličkova „Ballada o polce“ a čtverozpěvy J. B. Foerstera. Klička je známý mistr zvuku, jímž sbory jeho přímo hýří. V Nerudově klassické balladě vytvořil skladatel pendant ke své „Balladě o české hudbě“. Sbor je smisený, osmihlasý, a celý velký ten materiál uhněten ke zvukovým tvarům plastickým, hutným a markantním, prodchnutým křepkého rythmnu oživujícím dechem. Text vystižen v celém svém ruchu, výskavém jasu a prudkém spádu. Jemně nadýchanými skladbami jsou Foerste- rovy ženské čtyřzpěvy „Panna“ a „Fialy“ s průvo- dem klavíru. Mluví z nich duch nejmodernější, umě- lec delikátní, přímo panensky cudný. Bolestný úsměv slitování s lidskou bídou, soustrasti hluboké a bez- prostředně cítěně, v níž ničeho není posěrského, táh- ne se měkkou náladou těch sborů. Nežná, poelická invence a čisté propracování, imitačně tak vykrou- žené, činí skladby tím, čím jsme je anticipando na- zvali; pravými perlami naší moderní tvorby sborové Provední, řízené vzletnou rukou sbormistra p. Ad. Piskáčka, odpovidalo pověsti, kterou si náš před- ní zpěvácký spolek dobyl za léta svého úspěšného působení.
Kličkův Foerster Klička Fiala Piskáček Nerudův
28 article
Svrchovaně zajímavý požitek hudebním kruhůn připravil a zároveň záslužný čin umělecký vykonal zpěvácký spolek „Škroup“ svým třetím historickým koncertem, pořádaným pomocí hudebního odboru Umělecké besedy ve dvoraně Měšťanské besedy praž- ské. Mladý vědecký pracovník hudební, p. Richar Veselý, obírá se již drahnou dobu soustavným studiem starých vokálních skladeb českých, jež s ne- úmornou píli z archivů a museí, skoro bychom řekli „vykopává“. Jsouť zahrabány ve starých kancinná- lech a mensurální notací na zámek uzavřeny prakti- ckému hudebnikovi nové doby, k němuž mu jen odborník může spolehlivou transkripcí podati klíč Té práci, k níž třeba mravenčí vytrvalosti a sob stačícího zápalu pro věc, podvolil se p. Rich. Veselý a shledal množství dosud neznámého materiálu, jehož význam pro dějiny české hudby bude možno ovšem teprve po jeho publikování tiskem plně oceniti. Ze skorů, jež p. Rich. Veselý prozatím ku provozování připravil, nelze činiti ještě spoleblivých závěrů na originálnost a samostatnost tohoto hudebního vývoje Čechách. Teprve klidným srovnávacím studiem sborů těchto se soudobou literaturou hudební, až tiskem ležeti budou v rukou vědeckých interessentů. bude možno bezpečně uričiti jejich místo ve všeobecném i našem vývoji. Ale již tolik z prchavého poslechu vybraných dvanácti ukázek (třináctou, motetto Ha- rantovo, známe již ode dříve), s bezpečností pozná- váme, že sborový zpěv i skladka v našich literál- ských bratrstvech stály na vysokém stupni hodnotou svojí a že hudebnost našeho národa již od šest.ná- ctého stolelí, z kteréž doby máme notaci jejích, pro- jevila se jimi v rozkvětu nejušlechtilejším.
Škroup Richar Veselá Rich Veselá Čechy
29 article
Skladby, jež jsme slyšeli, jsou většinou bomo fonní, s malými náběhy k polyfonii, obyčojně na za čátku sloky a to způsobem kanonickým. Ale ozvaly se i ukázky, v nichž umění polyfonní již důsledně a s úctyhodným mistrovstvím je provedeno. Ta ženský tříhlasý sbor z táborského kancianálu, „Č veliká milost Syna božího“ 2. pol. XVI. st.), nezadá žádnému Nizozemčanu ani dovedností, ani spletilost
30 article
své polyfonie (slova jsou přímo do sebe zavinut v rychle po sobě sledujícím trojhlasu). Účinně poly- fonně končí latinský tříhlasý sbor z Chrudimě „Deum trinum adoremus“ (1. pol. XVI. st.); krásně, v širo- kých vlnách, proplítá se alt v tříhlasém ženskée sboru z Tábora (XVI. st.), „Kristus příklad pokory“ Že pak Jan Trajan Turnovský dovedně, tře- ba s jistou sobě příznačnou jednoduchostí pracuje a Krištoí Harant z Polžic plně i kompliko- vané umění polyfonní ovládá, víme již. Tím příjem- něji se nás dotklo opakování šestihlasého motatte „Oui confidunt in Domino“, jež statný pán český a mučenník bělohorský na své cestě do Jerusaléma složil, i další nové ukázky tverby Trajanovy z kan- cionálu benešovského (2. pol. XVI. st.), čtyrhlasý ženský sbor „Nesmírně k nám lílostivý Spasitel“ (soprán vzletně tu sloupá), mužský čtverozpěv „Bo- že Otče z veliké milosti“ a šestihlasý sbor smíšený
Kristus Trajan Trajanův Chrudim Tábor Polžice Jeruzalém
31 article
„Nastal nám den veselý“ (s pozoruhodným sestupem basu). Skladby tyto polyfonní předneseny byly větši- nou v oddělení druhém, jež mělo jaksi stupňovati zájem. Ale i homofonní skladby z oddílu prvěho nepostrádaly ho nikterak, Hned prvý smíšený čtvero- zpěv z kancionálu příbramského (2. pol. XVI. st. zajímal architektonikou svojí formální, přinášejev konečně sloze třetí na počátku jejím variant rozlo milého svého nápěvu, čímž do strofické písně s opa- kovanou melodií uveden právě před zakonče tím účinný kontrast. Opakováním třetí řádky dosahuje smíšený čtverozpěv z táborského kancionálu „Po- slyš každý“ (začátek XVII. st.) formální zaokrouhle- nosti. Podobně smíšený čtverozpěv rovněž z Tabora 2. pol. XVI. st.) „Radujme se“ vsunutím refrénu „Rychle vzhůru povstaňme“ za každou z obou slok Sbor tento je také zajímavý svým pravidelným stří- dáním ob řádku slohu kanonického se slohem homo- fonním. Husitskou rázností a vážností vyniká čtyř- hlasý sbor smíšený ze Sedlčan (zač. XVII. st.) „Pošli.
Sedlčany
32 article
6 Pane, na svou žeň dělníky“. Zvuk plynně se spo- jujících akkordů je tu plný, přísně prostý, jake ten tuhou mravnoslí prodchnutý text. Mužský sbor čtyř- hlasý z konce XVI. stol. z Příbramě, „Kažlý duch chval Boha nebeského“, důstojný to chorál, ukazuje na českou specialitu ve skladbě sborové (viz také shora u Trajana): totiž užilí pouze mužských hlasů Soudoká cizí literatura neobejde se z pravidla nikdy bez dískantu a altu. Opomenouti také nesmíme šesti- hlasý smíšený sbor „O nejmilostivější, Otče nejmi- lejší“ (z Tábora, XVII. st.): skladba zní neobyčejně sytě a živý, ostinátní bas dodává ji na svých místech skoro moderního rázu. Tak jeví se žeň koncertu pro poznání starého zpěvu českého velmi bohatou. Panu R. Veselému vděčíme za objev i co možná věrnou a vždy roz- umnou transkripci, která vystříhá se do harmonick stránky vnášeli ze svého a také v rozčlenění na lakty vede si přirozeně. Od úvodní přednášky byli bychon čekali více, ale na omluvu služiž, že přednášejícl nechtěl patrně prodloužiti trvání koncertu dosti na- máhavého, jednak že vložil výklady svě do rukou obecenstva článkem, otištěným ve »Věstníku pěve- ckém a hudebnim“. Pláli bychom si brzké publiko- vání velecenného malerlálu jeho. Veškery skladby nastudoval s očividnou pílí a řídil nový sbarmist
bůh R Veselý Příbram Trajan Tábor
33 article „Škrouna“, p. R. Klier. Kdyby se byli jednelli
„Škrouna“, p. R. Klier. Kdyby se byli jednelli pěvci drželi ve vykázaných mezích souzpěvu, b by celek býval sladěnější. + Fcerstrova opera »Eva« vyšla počálkem tohol měsíce nákladem Umělecké besedy v Praze. Eva jes prvou tištěnou operou jednoho z nejpřednějších ži jíeích skladatelů českých, při prvním provedení v Ná- rodním divadle i při několikerém pozdějším přestu dování doznala plné přízně odborné kritiky i publika. Naši pěvci i pěvecké spolky najdou v »Evě« hojně vděčného materiálu. Klavírní výlah skladatelův a vy. stižně zpracovaný jest psán v snadné úpravě, takže i nejširším kruhům hudebních interessentů jest přl- stupný. Eva zasílá se předplatitelům, kteří poslali 50 h na porto a každému, kdo pošle 12 K 50 h na adresu »Úmělecká beseda« v Praze + Koncert konservatoře hudební v Praze kon se v sobotu 19. prosince o 7. hod. večer ve velk síni Rudolfina s následujícím pořadem: 1. Luig Cherubini: Ouvertura k opeře »Medea « pro orkestr. 2 Ludvík van Beethoven: Třetí koncert pro klavír s do- provodem orkestru, op. 37., c-moll. Kadence k prv větě od Karla Reinecke. Klavír: Ludmila Prokopová, absolvovaná žákyně konservatoře (třída prof. K. Hof- meistra). 3. Volfgang Amadeus Mozart: Symfoni g-moll pro orkestr. 4. Felix Mendelssohn- Bartholdy Zalm 115. pro sbor a orkestr, op. 31. Soli: Marie Salzmannová, Marie Zyková a Jaroslav Tyl (tříd prof. L. z Dötscherů). Sbor: Vyšší intonační třída prof. Fr. Spilky.
R Klier Eva jes Luig Cherubini Beethoven Reinecke Prokopová K Hof Mozart Felix Mendelssohn Salzmannová Zyková Tyl profesor Spilka Praha Francie Fcerstrov opera Úmělecká beseda Rudolfinum cmoll Symfoni gmoll Barthold Zalm 115 Dötscher
34 article
+ Kubelikův koncert due 6. ledna 1909 v Pran stal se pravou uměleckou události. Přečetné záznamy jsou toho nejlepším dokladem. Místa po 3 K a větš část loží jsou rozebrány. Mistr Kubelik vrátil se ji z Londýna na svůj zámek Bejchoty. Záznamy na sedadla přijímají se toliko v hudebním závodě Mí oj- míra Urbánka Hlávkův palác) a sice od 8 d 1/22. a od 124. do 8 hod. večer. Na telefonické při hlášky nelze bráti zřetel. Lístky nutno hned se zá- znamem zaplatiti. Na venek zasíláme lístky toliko dobírkou. Dosud jsou k dostání místa po 4, 5, 6 8 K a několik loží po 25 K. Volné lístky, vyjma omezený počet redakčních, vydávány nebudou. Kon- cert počne již o 1/25. hod. odpolední a nikoli jak původně oznámeno bylo o 1/28. hod. večer. + V titulní roli Smetanovy opery »Dalil oze, na brněnském Národním divadle, vystoupil tyto dny nově engažovaný hrdinný tenor tohoto divadla pan Leon Geitler. Mladistvý pěvec hned v I. jednání byl na otevřené scéně odměněn neutuchajícím potleskem a několikerým vyvoláním. + Kvarteto Ondříškovo ve Vídni. Z Vídně 17. prosince. Kvarteto Ondříčkovo mělo zde včera první svůj večer v télo hudební saisoně. Sehrálo nové kvarteto peštského skladatele Weinera, Brahm- sovo kvarteto A mol a Bethovenovo kvarteto Razu- mowaki F dur, všechny tři skladby s úspěchem pře- skvělým. Ministr dr. Žáček byl koncertu přítomen Všeobecně vysloven podiv, že kromě něho nedostavil se ni jediný poslanec český a bylo doloženo, že tak by se nezachovali k umělci světového jména, jakým je Ondříček a který národu svému je ke cti, v celém hudebním světě zajisté ani Němci, ani Slovinci Chorvaté a nejméně Poláci. Příští drubý koncer kvarteta Ondříčkova jest 20. ledna.
Kubelikův Kubelik Urbánek Hlávkův Smetanův Geitler Ondříškův Ondříčkův Weiner Brahm Raz Žáček Ondříček Němec Chorvat Polák Pran Londýn Vídeň Kon národní divadlo Dalila oga
35 article
V Praze, 17. prosince. (Požadavky bar. Bienertha.) Maje zabezpečený za- tímný rozpočet na prvou polovinu r. 1909 vida, že předloha o annexi Bosny a Hercego- viny bude přikázána výboru, bar. Bienerth necítí už potřebu býti příliš skromným a ve včerejší poradě předsednické přednesl dosti ob- sáhlý seznam předloh, jež by si přál míti vy- řízené ještě do Vánoc. Jsou to zejména: zákon o prováděcích nařízeních, spojených s přistou- pením Rakouska k mezinárodní unii na ochranu živnostenského majetku a spojený s tím do- plněk hospodářského vyrovnání s Uhramii schválení mezinárodní smlouvy o ochraně živ nostenského majetku; předlohy o prodeji ně- kterých státních nemovitostí; prodloužení plat. nosti zákona o místních drahách; zpráva so- ciálně politického výboru o zákazu bílého fos- foru; mezinárodní smlouva o zákazu noční práce žen v průmyslových závodech a smlouva s Německem o vzájemné ochraně živnosten- ských práv. Předsednická porada nečinila ná- mitek proti uzákonění těchto předloh.
Bienerth Praha Bosna Rakousko Německo
36 article
Jsou však ještě tři jiné předlohy, na nichž záleží velkým skupinám parlamentním, o nichž však se nestalo nijaké rozhodnuti. Průmyslovým kruhům jde, jak známo, o zmocňo v ae zákon, důležitý pro obchodní styky se státy. s nimiž nemohla býti dosud uzavřena obchodní smlouva. Agrárníci činí ze známých důvodů této předloze obtiže, přejí si však projednání zákona melioračního, opraveného pan- skou sněmovnou. Sociální demokraté trvají ko- nečně na tom, aby předloha o starobním a invalidním pojišťování byla při- kázána výboru. Předsednická konference má učiniti ještě jeden pokus, aby se také tyto před- lohy mohly vyříditi do vánočních prázdnín. V Praze, 17. prosince (Který náro dbá nejvíce o vzdělání řemesl- nického dorostu?) Nedávno byla vydána úřadní zpráva o návštěvě pokračo v- cích škol průmyslových v Ra- kousku. V minulém roce všechny takové školy navštěvovalo 126.205 učňů a z nich bylo Němců 56 035, t. j. 44.4 proc., Čechů 55. 998, t. j. 44 3 proc., Poláků 7067, t. j. 5 6 pro. Na království české připadá 49.365 učňů, na- vštěvujících průmyslové pokračovací školy, na Dolní Rakousy 38 756, na Moravu 12 966, na Slezsko 3677. Uváží-li se, že nás Čechů není v Rakousku ani čtvrtina všeho obyvatelstva. máme však 44 3 proc. všech žáků pokračova- cích škol, vysvítá, že dbáme ňejvíce o vzdělání svého řemeslnického dorostu, že tedy i v tomto oboru stojíme v čele všech národů rakouských.
Němec Čecho Polák Praha Rakousy Morava Slezsko Rakousko
37 article
Ze Záhřeba, 13. prosince. (Spor uher- sko-chorvatský.) V posledních dnech kole- valy v Záhřebě různé pověsti o rozpuštění ny- nějšího sněmu a vypsání nových voleb. Mluvito a psalo se, že bar. Rauch se odhodlal vypsati nové volby na duben, dle jiné pověsti sněm má býti rezpuštěn již v prosinci a volby se mají konati počátkem ledna. Ale ani jedna, ani druhá pověst nemá zatím reálného podkladu. Bar. Rauch ví dobře a sám to v poslední době nejednou potvrdil v Pešti, že „jeho“ sírana ne- má dosud v Chorvatsku tolik půdy, aby se mohl odvážiti nových voleb. Dle zkušebných balonků, vypuštěných tyto dni vládním tiskem
Rauch Záhřeb Pešť Chorvatsko