1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
nacmlsv szalle ct l
3
masthead
V Praze, v pátek 18. prosince 1909.
Praha
5
article
flaranni avečerní listy
předplácí se
V Praze v administratií
na mie. . . . .
na čivrt leta . . . . 6 K — k
s dvojt donáškou-
na můsic. .. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve filišlkáchí
na měsic. . . . . . 2 K 30 h
Poštou:
na měslc. . . . .
na tvrt leta . . . . 9 k 6
s dvojí zásílkou
na sa sie
re
Ba lirrt iota
Praha
6
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Praha
7
article
Bosenská předloha.
Bosenská předloha.
Baron Lexa z Aehrenthalu nalil mnoho
vody do svého bosenského a hercegovského vina
od té doby, kdy je v říjnu poprvé předlužil
v Pešti rakouským a uherským delegátům. To
tam jeho sebevědomi, zmizel jeho odpor proti
jakémukoli vyjednávání s Tureckem, zmizel
7 odpor proti evropské konferenci, nezaváže-lise
předem, že zábor Bosny a Hercegoviny uzná za
hotový skutek. Postačil boykot rakouského zboží
v Turecku, aby markrabí Pallavicini odložil na
neurčito svou »dovolenou« a vsloupil opět ve
styky s Vysokou Portou; postačilo souhlasné
prohlášení zástupcův evropských velmoci, že
nedovoli, aby se mezinárodní smlouvy rušily
jednostranně, a bar. Aehrenthal změnil svůj zá-
sadný názor na kompetenci evropské konference.
Rakousko půjde na konferenci a bude tam vy-
jednávati, za jakých podmínek Evropa uzná
annexi, rozumí se, svoli k některým kompensa-
cím nejen ve prospěch Turecka, nýbrž i Srbsk
a Černě Hory
Rskouský parlament koná právě prvé čtení
annekční předlohy a zvláštní náhodou zástupee
vlády ujal se na odůvodnění předlohy slova
zrovna včera, v den, kdy se po 32 lelech pu-
prvé zase shromáždil parlament turecký, jehož
vzkřišení bylo vlastní příčinou předčasného zá-
boru Bosny a Hercegoviny. Byli jsme po všec
těch proměnách, jež od řijna nastaly v názorech
našeho ministerstva vnějších věci, opravdu zvě-
davi, jak bar. Aehrenthal ústy svého mluvčího.
barona Benertha, vysvěllí tyto změny a co pov
nového o poměru Rakousko Uherska k Evropě,
k zabraným zemím a o jejich budoucích
osudech.
Baron Lexa
Pallavicini
Aehrenthal
Benerth
Aehrenthal
Pešť
Turecko
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Evropa
Srbsko
Uhersko
8
article
Bar. Bienerth zbyl se svého úkolu velic
diplomaticky. Postavil se na stanovisko provi-
sorního ministra, pověděl obšírně všechno, co
každý už dávno vl, ale nezajikl se ani slovem
o tom, co dnes zajímá celé Rakousko a zvláště
jeho národy slovanské. Zvěděli jsme opětně, že
Rakousko bylo k annexi politicky přinuceno ob-
novením turecké ústavy, poněvadž nemohlo od-
pírati ústavnost Bosně a Hercegovině, když
dána zemím tureckým. Konstitucí však může
okupovaným zemím uděliti jen suverén a proto
bylo třeba, aby panovník svá výsostná práva
rozšířil i na Bosnu a Hercegovinu. Zvěděli jsme
dále, že annexe se odůvodňuje tak zvaným
velkosrbským hnutím v obsazených zemích.
kleršžio hnutí, spojené s náležitými perseku-
cemi, se objevuje na jihu vždy, kdykoli toho
potřebuje ta neb ona vláda.
O vyjednávání s Tureckem bar. Bienert
sdělil jen tolik, že »vyhlídky na průběh tohot
vyjednávání nejsou nepřiznivy«; o konferene
pak dodal, že »jedinou podmínkou, s kterou
Rakousko spojuje obeslání konference, jest, aby
o jejich úkolech bylo napřed mezi mocnostmi
dosaženo plného sjednocení.«
Celkem prý rozšíření suverenity na Bosnu
a Hercegovinu neznamená rozmnožení výsostní
pravomoci, nýbrž pouze právní uznání toho,
již bylo po 30 let. »Neučinili jsme« — pravil
bar. Bienerih výslovně — »nie jiného, než že
jsme zavedli bezpečnostní opatření k vyj as-
nění nynějších právních poměrů
učinili jsme tak, jako pravý a poetivý majitel
nanm alkan
Bienerth
Bienert
Rakousko
Boseň a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Turecko
Bosna
Hercegovina
9
article
který po třiceti letech nesporného a neobmeze-
ného vlastnictví vtělí si je do knih.« Jde nyní
jen o to, aby také zákonodárství uznalo při
slušnost Bosny a Hercegoviny k mocnářství
Dodáme-li, že bar. Bienerth opskoval na kone
své řeči známou věc, že se pro Bosnu a Her
cegovinu připravuje jakýsi zemský parlament,
o němž však dosud nikdo nevl, jaký bude
jakou má míti právomoc, je to vše, čím miní
sterský předseda přispěl »k vyjasnění právníeh
poměrů« zabraných zemí. n e
Připusťme, že se evropská konference
v brzku sejde a za určité kompensace ve pro
spčeh Turecka, Srbska a Černé Hory uzná an-
nexi, a že také oba parlamenty, rakouskýa
uherský přijmou annekční předlohu, ovšem as
v jiném znění, než ve kterém byla podána. Ce
se tím vyjasní? Vyjasní se jedině to, že suve-
rénem Bosny a Hercegoviny není turecký sultán
nýbrž panovník mocnářství rakousko uherského
Ale jaká bude státoprávní příslušnost zabraných
zemí? Bar. Bienerth tvrdí sice, že potom „zmiz
všeliká pochybnost o trvalé a nerušené přísluš
nosti Bosny a Hercegoviny k mocnářství“, Ke
kterému mocnářství? Habsburské „mocnářství
je abstraktní pojem, ale pranic konkretního. Jsou
království a země, zastoupené na vídeňské řiš-
ské radě a země koruny sv. Štěpána, dva
úplně samostatné státy, jež dávají sice některé
své funkce vykonávati skrze společně ministry
ale mají každý své zvláštní území se svou
vlastní vládou a svými vlastnémi zákony. K ab-
straktnímu mocnářství zabrané země se připojiti
nemohou; mohly by se připojiti jen k tomu neb
onomu státu, ale o této otázce bar. Bienerth ne-
troufal si říci ani slova.
Bienerth
Štěpán
Bosna a Hercegovina
Bosna
Turecko
Srbsko
Černá Hora
10
article
Upřímnější jsou členové vlády uherské. Z
debaty o finunčním zákoně uherském posl. Po-
lonyi vyslovil podezření, že se z Bosny a Herce-
goviny vytveří jakési „řišské země“ na podobu
Elsaska a Lotrinska. Dr. Wekerle odmítl ihned
toto podezření slovy, že uherská vláda toho
nikdy nepřipustí a den na to hr. Apponyi opě-
toval toto odmítnuti, pravě, že Uhry nedopust
nijaké instituce, která by mohla býti známkou
říšské jednoty, tím méně tedy zřízení nějakých
společných říšských zemí.
O přivtělení zabraných zamí k mocnářstv
nemůže tedy býti řeči. Maďaři připojili by
Bosnu a Hercegovinu nejraději přímo k Uhrám
jako země „dobyté“ (partes subjectae). Ale
chorvatský delegát, býv. odborný přednosta Roje
v obšírném pamětním spise, podaném annekční.
mu výboru uherské sněmovny, dokázal nad
slunce jasněji, že Uhry Bosny ani Hercegoviny
nikdy nedobyly a proto jich nemohou zabrati
jako dobytých zemí. O připojení zabraných ze.
mí k Rakousku dosud nikdo nepomýšlel. Ale
vyskytlo se zde na různých stranách mínění,
že zabrané země slušelo by spojiti s Dalmacií,
Chorvatskem a Slavonií v jeden společný, o
obou habsburských států stejně neodvislý
uvnitř autonomný státní útvar, jenž by za
ujímal 106.000 čtver. kilometrů a měl asi 5 mi-
lionů obyvatelstva téměř ryze srbsko-chorvat-
ského. Mínění toto, jež přichází vstříc snahám
Chorvatů i Srbů z království chorvatskéhoa
dalmatského, sdílejí v Rakousku netoliko Slo-
vané, nýbrž i křesťanští sociálové a propaguje
je také ryze rakouská „Oesterr. Rundschan
v níž se právě hr. Ludv. Crenneville vřele při-
mlouvá za spojení zabraných zemí s Chorvat-
skom a Dalmnacií.
doktor
Wekerle
Uher
Maďar
Hercegovina
Chorvat
Srba
Bosna
Lotrinsko
Uhry
Rakousko
Dalmacie
Chorvatsko
Slavonie
uherský sněmovna
11
article
Křesťanští sociálové mají ovšem hotové
plány i do další budoucnosti. Sloučení Bosnya
Hercegoviny s Chorvatskem má býti dle jejich
plánů vnadidlem, na které by se časem lapily
i Srbsko a Černá Hora, aby se spojily s ostat-
ními svými srbskými a chorvatskými bratry
v jednom národním státě pod žezlem habsbur-
ským.
Nepochybujeme, že tyto a četné jiné s nin
souvislé otázky budou vzaty na přetřes ve vý.
boru, jemuž bude annekční předloha přikázána
poslaneckou sněmovnou. V našem parlamenta
je slovanský výbor, v němž jsou zastoupeny
všechny slovanské kluby a jenž právě prohlásil
že bude v permanenci po celou dobu, co se
bude ve výboru projednávati annokění předloba
Bude to pro slovanský výbor zkouška zralosti
nebot rozřešíli otázku státoprávní příslušnost
Bosny a Hercegoviny jak na prospěch obou ze-
mi, s jichž annexí bude nutno se spřáteliti, tak
i ve prospěch všeho ostatního Slovanstva, stane
se důležitým a hledaným činitelem při urovná-
vání sporů mezislovanských.
Jedna podmánka pro souhlas s anmnexí jes
ovšem nezbytna: Zabraným zemím musí se do-
stati takové ústavy, která by úplně zabezpečil
jich kulturný a národní rozvoj v duchu slovan-
ském. Byla by to veliká vymoženost i pro ostatn
Slovany rakouské a uherské. Ukáže- li se v nej
mladší korunní zemi, že jest tu možna spra-
vedlivá slovanská vláda, nebude pak možno od-
pirati spravedlnost Slovanům ani ve starých ze-
mích korunních
Chorvatsko
Srbsko
Černá Hora
Bosna
Hercegovina
Bosnya Hercegovina
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
a (Schůze 121.
Ve Vídni, 17. prosince.
(Zvlaštní telef. zpráva »Nár. Listůe.)
Také dnešní rozprava o předloze bosensko-
horcegovské byla zajímavou. Uvedeny momenty
povahy mezinárodní, diplomatické, obchodní
státoprávní, zvláště však národní.
Prol. dr. Redlich, jenž ujal se slo
hned po ministerském předsedovi, náleží k ma
lému počtu lidí v zastupitelstvu ze všeobecného
hlasovaeího práva vyšlěmu, kteří si za krátkou
dobu dobyli slušné posice. Dnošní výklad, jenž
byl theoretickým, značně k tomu přispěl. Podal
důkaz, že Uhry nemají nižádaéh
nároku na Bosnu a doznal, že Rakeu
sko porušilo berlinžkou smlouvu
dělal však obhájee exefato znhraniöním
ministerstvu, vyslovuje zároveň naději, že v ně
kolika nedělích bude poměr mezi Rakouskem
a Tureckem zas jaký byl.
Poslance ten mínil, že nezbývá parlamentu
leč vyříditi osnovu bosensko-hercegovskou ce
nejrychleji. Zajímavy byly jeho vy roky: že tri
alismus si musí zjednati platnosti
průchodu v Rakousku a že on sám ne-
věří v politiku moci panslavismu.
Němcům dal na srozuměnou, že pro ně tri-
alismus není žádným nebezpečím a žádnou ško-
dou, naopak, že bylo by pro ně prospěchem
kdyby na jihu rakouské monarchie byl silně slo-
vanský živel a kdyby rakouský průmysl a ob
ched měl plnou oporu v jihoslovanském kon-
noal mi
Prol
doktor
Redlich
Uher
Rakeu
Němec
Vídeň
Bosna
Rakousko
Turecko
14
article
Velice ostře proti annexi vůbec vyslovil se
posl. dr. Renner, který nazval annexi po-
Velice ostře proti annexi vůbec vyslovil se
posl. dr. Renner, který nazval annexi po-
rušením práva, břemenem pro mon-
archii a činem nešťastným. Napadl prudce
rakouské agrárníky vůboc, o kterých pravil, že
jsou úhlavními nepřáteli vývoje rakouské poli-
tiky zahraniční. Úkoly Rakouska v Bosně for.
muloval takto: žádné bodáky, žádná politika,
nýbrž vyvazení pozemků, nízká míra úroková
dobré školy obecné. Stejně prudce jako proti
agrárníkům mluvil proti favorisování ka-
tolického klerikalismu v zemích za
braných, slirnuje svůj soud ve slova: výpra-
va do Bosny s františkány byla jen vo-
dou na mlýn srbského korunního prince.
Nezazliváme dokonce hr. Dziedu szy
ckému, že mluvil jako Polák pro Poláky v
všech třech říších, zvláště však pro Polák
v Německu a Rusku. To je nejen jeho právem,
ale také jeho povinností. Bývalý polský minist
soudí, že v dobách tak svízelných, jakouje
okamžik nynější, jest nejlepší taktikou reserva
Jiným hlásal vodu, sám však popíjel víno. Vy.
slovil totiž přání, aby Rakousko se neosamoco
valo k vůli Německu a k vůli tomuto nedělalo
si na všech stranách nepřátele. Protestoval roz
hodně proti řečem, které promluveny byly v po
sledních dnoch na říšekém sněmu nč-
meckém a na sněmu italském o vnitřních
poměrech v Rakousku a odvodil z fakta toh
pro sebe právo, že bude od nynějšk
o vnitřních poměrech v říši ně-
meeké a v království italském mlu-
viti v parlamentě vídeňském. Hrab
Dzieduszyeki rozhodně vyslovil se pro ústa
a pro autonomii zemí opanovaných, pr
rovné právo všech národností a všech kon-
fesí tamějších, ale také co nejrozhodněji p
pronikavou revisi veškeré ústavy
celé monarchie rakouské.
doktor
Renner
Polák
Hrab Dzieduszyeki
Rakousko
Boseň
Bosna
Německo
Rusko
15
article
Posl. dr. Zahradník, řečník agrárníků
českých, žádal, aby celá předloha podala se
sněmu království českého. 1
Hrabě Jaroslav Thun annexi schvaloval
s výhradou, že obě země přivtělené na do-
stanou se do područí madarského.
Prof. dr. Masaryk činil exkursed
státoprávních a národních otázek v obou polo-
vinách řiše a překvapil hojné posluchače své
naposledy prohlášením, že o n, profesor dr
Drtina, tolikéž pak posl. dr. Bulin, dr
Sláma, prof. Smrček a dr. Stránský
ze sympalie k Jihoslovanům před hlasová
ním odejdou. Prohlášení to překvapilo tak
z té přičiny, že dr. Stránský teprve pře
několika dny na čtyřech schůzích západo-
moravských měst nepokrytě vyslovil se
pro arnexl.
Zejíra promluví toliko jeden řečaík, pak
se dobata uzavře.
Pilnost prvního čtení bude přij a ta,
načež neprodleně vykoná se první čtení. Hlaso-
vání o tom není žádné, poněvadž každá
vládní předloha přikázati se musí výboru.
Bude-li zejtřejší schůze zároveň poslední pře
Vánocemi, ukáže se po poradách, které konaj
se zejtra dopoledne a v poledne
Z Vídně, 17. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
11.15 min.
Rokovalo se o pilných návrzích stran 1. člen
annekční předlohy.
M-p. bar. Bienarth pokračuje (viz večerník »Ná
rodních Listů.) pravil: Posl. Šusteršič žádal na mn
Posl
doktor
Zahradník
Thun
profesor
Masaryk
Drtina
bulina
smrček
Stránský
Jihoslovan
Weiskirchner
Šusteršič
Vídeň
16
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za
večerni
. . . za t h
Vo flišikách na venkově
ranní rislo . . . . . . . 11h
večerní . . . . . . . . 5k
lnaerátu
platí se hotově napřed
Předolsceni a inserty přijimé
administrace v Marinnské ul.,s.
Tam nacházejí se tai
redakce. tiskárna a expedice
„Národnich Listů
Rukopisy se nevracejí
Marinnský ulice
17
article
zevrubné vysvětlení o ústavním pro-
gramu, zejména se zřetelem ku
příštímu postavení Bosny a Herce-
goviny
naproli oběma státům mocnářství K tomu chci po-
dolknouti — a to platí také poslancům Laginjovia
Periči — že úprava toholo poměru je po-
nechána budouenosti. Vláda dovede v plném
rozsahu uskutečniti vliv Rakouska na úpravu lélo
otázky. Poslanci Němec a Malik vyslovili se proli
annekční politice. Avšak nemožno-li namilnouti proti
státnímu aktu z 5. řjna nic důvodnějšího, není věn
skutečně tak zlá. Poslanec Němec snažil se snížiti
správní úspěchy mocnářství v zabraných zemích.
Naproti tomu londýnské noviny, ktaré brojily proti
annexi velmi rozhořčeně, uveřejnily poslední dobu
mnoho dopisů svého čtenářstva, v níž dostává se
kulturnímu dílu Rakousko-Uherska nejlichotivějšího
ocenční.
Poslanec Eldersch: A to má býti důkazem
M p. bar. Bienerth: Zdá se ostatně, že od-
půrci annex: nemají jednotných představ o tom, co
se v Bosně a Hurcegovině má sláti. Vypravuje l
poslanec Malik laké zde řadu báchorek (Veselost.)
které rozšířeny byly v něktarých zahraničních novi-
nách o válečných přípravách mocnářství, musím
ovšem říci: zde je pravda velmi daleko
Poslanec Malik: To nejsou žádné báchorky
(Výkřiky: On se nedá přesvědčiti.)
Ministerský předseda souhlasí s posl.
Laginjovius Perič
Němec
Malik
Eldersch
Bosna
Rakousko
Uhersko
Boseň
18
article
Klofáčem.
Bar. Bienerth: Řeč p. posl. Klofáče překva-
pila všechny posluchače mírnou a ujasněnon mou
drostí, za jejíhož hlasatele se tento poslanec jinak
rád nevydává Naplňuje mne dojista velmi řídkou
radostí, že mohu vysloviti nejůpinější sou-
hlas s celou řadou projevů toboto po-
slance. (Slyšte!) Zejmena s ním souhlaslm, tvrdí-li,
že v Rskousku nesmí se vládnouli ani proti Němcům.
ani proti Slovanům. Toto poznání doplnil bych tak,
že každý politik, který je si vědom své zodpo-
vědnosti, měl by se vší energil odmílnout
každý pokus, směřujleí ku poškození
příslušnlků některého národa. Naproti
tvrzení, že českému národu nevede se
dobře v dnešním Rakousku a že k tomuto stálu
nechová vřelejších cito, nepotřebuji břáti tento národ
v ochranu. Proti tomu vzpírá se především jiným
velkolepý kullurní a materialní vývoj, jejž český
národ docílil v tomto Rakousku.
Posl. Wolí: Který se nyní tak dojímavě pro-
jevoje v demonstracích.
Posl. Neumann: Neobřívati znovu příčiny l
Bar. Bienerth: Jak jsem se již zmínil, jsou
státoprávní otázky mezl Rakouskem
a Uherskem,
které se pojí ku přivtělení Bosny, ponechány příšt
úpravě.
Posl. Eldersch: Musíme věděti již dnes, jaké
stanovisko máme zaujati.
Klofáč
Bienerth
Němec
Slovan
Posl
Rakousko
Uhersko
Bosna
Neumann
19
article
Bar. Bienerth: V tom směru přine Liechten-
stein mimo pozoruhodný hlstorický plehled zevrubně
vyložil, že pro naša dobré právo na spolurozhodo-
vání v těchlo zemích mluví náš při nejmenším
rovnocenný podíl na obětech. námahách
a výlohách okupace, jakož i podíl na správé
Bosny a Hercegaviny. Přadlohy, podané našemu
i oberskému parlamentu, poskylují žádoucí záruky.
že nároky Rakouska na spoluoprávne
ností na tyto obě země zůstávají v plat
nosti v nejplnějším rozsabu.
Hlasy: Co je s textem
Bar. Blenerth: Haed o tom promluvím. Mo
rálně zakládají se tyto nároky na obětech na statku
a krvi, které přinešlo Rakousko tak jako Uhry pro
okupaci a kulturní povznešení obou přivtělených
provinel. Právně opírá se
nárok Rakouska
především o smlouvu berliaskou, která svěřila spo-
lečnému mocnáři a mocnářství okupační mandát
má též v Uhrach zákonným inarlikulováním právní
platnost. Neméně jsou uznány nároky Rakooska
také v zákotě uherském z r. 1880, dle něhož může
se říšské postavení okupovaných zemí změniti
pouze za souhlasu rakouského zákono-
dárství. Ježto tedy právě tento zákon z r. 1880
uznává se v nynější oberské předloze za právní
Bienerth
Uher
Bosna
Rakousko
21
article
Literatura.
Literatura.
Našo k n ih y.
Adolf Heyduk: Bohatýři. Zpěvy bistorické
Druhé, doplněné vydání. Naklad. J. Otto v Praze
1908. Cena 1 K 10 b.
Tiše a skoro bez účasti kritické veřejnosti na-
vršuje se životní práce Ad. Heyduka.
Je to obdobný a stejně nespravedlivý osu
který v poslední době stíhá i velkolepé dílo Jarosl
Vrchlického, jehož kouzelné krásy, nevím, čím
omluvitelnou lhostejností, unikají národu, pro nějž
je tvořil a jehož kulturnímu povznesení největší nás
básník zasvětil všechny snahy zázračně tvůrčí své
duše.
Mimodék vlírá se porovnání s clzinou. Jak by
v Německu, v lom zdemoralisovaném Německu,
jemuž se vysmíváme, poněvadž neznáme jeho
vnitčního, kulturního života, vysoko povznesli
dilo podubného, úžasného rozmachu, jakým jsou
básnické knihy Jar. Vrchlického? S jakou vděčnou
jímavostí všude jinde byl by slyšán věštecký jeho
hlas, mezitím, co u nás, v rodné zemi básníkově,
přijímáme ho s polupným mlčením, n nejvýše pak
s úsměškem, který přirozeně snižuje jen toho, jimž
byl vysloven. Těžké obvinění strhujeme tu sami na
sebe a jsem věru zvědav, jak je omluví všemocná
naše literární kritika před soudem blízké budou-
cnosti.
Ulišuji se jen, že alespoň po našem venkověv
skrytu ještě žijí ti, jimž kniha Jar. Vrchlickéhoč
Ad. Hayduka zůstává dosud neocenitelnou.
Leží přede mnou čtyřicátý pátý svazek spiso
A d. Heyduka, obsahující rozmnožené zpěvy histo-
rické spojené názvem »Bohatý řis.
Heyduk
Otta
Jarosl Vrchlický
Vrchlický
Praha
Německo
spiso A d . Heyduk
22
article
Oproti I. vydání (u F. Šimáčka 1894) bohatšíje
tento svazek o čísla: »Oldřich z Lichlenburka«
»Česká šlechtična«, »Budovec« a »Žena Husitka
Báseň »Milost Černína z Chudenic« v I. vyd nade-
psána prostě »Diviš Černín«.
Je známa obliba Heydukova, s níž často a rá
od prostonárodního lyrismu uchyluje se k sujetům
z domácích dějin, zvláště období bělohorského. I jeho
»Bohatýři« sem náležejí. S věrnou znalostí dějin,
jichž drží se často až úzkostlivě, kreslí básník
v historických svých zpěvech stylem baladickým
řadu skvělých přikladů české mužnosti, lásky
k vlasti a horoucího sebeobětování. Opakuje často
zůmyslně jednou již pronešený motiv, aby zdů-
raznil jeho význam. Činí pak to ovšem i zde vro
zeným svým způsobem, prostým, nepathetickým
v němž měkký lyrismus slohu prostonárodního stále
ještě má vrch. Ale to již je ráz celé tvorby Heydu-
kovy a nelze než přijmouti ho tak, jak se podává.
»Bohalýry« měla by čisti zvláště naše zmoderni
sovaná mládež, nelečná stejně k dějinám domácím
jako k národním požadavkům přítomnosti.
V těchto vzlazích náš básník skutečně šel by je
šivým ořikladem v před. A téší mne, že třeba
v »Bohatýrech« ozvaly se tu a tam tony příbuzné
poesie Sv. Čecha, jemuž svazek tento připsán,
básník, jak dokazují nově zařazená čísla, doved
ještě dnes v plné zvněnosti svou písní postaviti se
na stranu práva a spravedlnostil
Oldřich
Budovec
Černín
Heydukův
Čecho
Lichlenburk
Černín
Chudenice
23
article
O. M. Vyskočil.
O. M. Vyskočil.
* Josel Miškovský. O pokladech pán
Smiřických. V Českém Brodě. Neůnavný publi-
cista a bisturik Českobrodska podává v nejnovějším
spisku svém vílaný příspěvek k poznání nejtrudnější
doby našich dějin v XVII. a XVIII. stol. Z archiv-
ních zpráv i z živé tradice lidové váží velmi zají-
mavé zprávy o nálezech a hledání pokladů na pan
ství černokosteleckém a na sousedních statcích, které
náležívaly kdysi slavnému a bobatému rodu Smiři-
ckých. Oceniv po zásluze a s hlediště namnoze do-
tud nezaujatého neobyčejný význam vynikajícího
vůdce českého povstání Albrechta Jana Smitického
přes mládí své rozvahou a obětavostí vysoko na
vrstevníky své povzneseného, ale pohříchu ve chvíli
nejkritičtější věci české náhlou smrtí odňalého, lič
v dalším úvodu děsnou katastrofu rodu jeho, hrabi-
vost a nepoctivost českého Alby Karla z Lichten-
štejna, který obohacoval se i na úkor poražených
stavův i vítězného Ferdinanda, začež pykati měla
také pykal jeho syn. Zájezd poslední letorosti rodu
O M Vyskočil
Josel Miškovský
Smiřický
Albrecht
Jan
Smitický
Ferdinand
Český Brod
Zájezd
Smiř
Karel z Lichten
24
article
Smiřických, paní Slavatové a syna jejího, na Koste
lecko a tajuplné její ohledávání vnitřních prostor zá-
meckých vzbudily v lidu přesvědčení, že jsou v zámku
nebo na odlehlých místech panství skryty poklady
o nichž věděli toliko členové příbuzenstva Smiři-
ckých, ve vyhnanství pobývající a vzbudily snahu
finančně obtíženého Karla Eusebia knížele z Lich
tenštejna po hledání pokladů tajných, která ovšem
nevedla ke kýženému výsledku. Ale lid věřil pevně.
že poklady ty existují, a hledal je i o své újmě, t
však, co nalezeno bylo, byly po výtce zůstatky bla
hobytu lidu obecného v XVI. stol., kleré přežily sve
ukládače. S počátku KIX. stol. byl však lid vzrušen
příchodem neznámých cizinců, kteří z nenadání při-
jížděli, na různých míslech, zvláště v Tuchorazské
lvrzi a ve mlýně Bylanském, hledali a jak určité
paměti tvrdí, i shledali věci záhadné. Lid v nich
spatřoval potomky Smiřických, jichž pamět stále
v krajině žila a kombinoval ve své fsntasií všelicos
co ovšem marně by čekalo potvrzení, ale neutucha-
jící zájem o osud slavného českého rodu jese
důkazem, že ani nejkrutší útisk nedovedl n
mysli lidu českého vypuditi vzpomínky na slav
nou minulost a na násilné její zakončení
panu spisyvateli pak náleží uznání, že jest netoliko
horlivým zkoumatelem všech psaných pamětí v šir-
ším okolí svého dlouholetého působišlě, nýbai
i strážcem historické tradice, podnes ještě v kraji
žijící a pozornosti všech přátel minulosti české za-
sluhující. Proto spisek jeho budiž doporučen vedle
místních intereseutů všem, kdož zajímají se ději
nami lidu českého v době pobělohorské.
Dr. J. V. Prášek.
Literární pěle-měle.
Smiřický
Slavata
Eusebio
doktor
J V Prášek
Lich
25
article
Přehled revul rozšíří prý, jak se dovl
dáme a iak někteří odborníci radí. svůi posavadn
program zejména také na slovanské literatury i na
kulturní zjevy jednotlivých slovanských národů
vůbec. Vítáme upřímně. Schopných a dobře infor
movaných spolupracovníků najde se dost. Úplnost
po stránce obsahové byla by zvlášť vílána a ceněna.
Pravidelnou rubriku běžných kulturních
projevů slovanských zavedla v novém
ročníku »Moravskoslezská revue« a vyp' ňuje ji
posud dobře. Její vedení převzal známý pracovník
v slovanském oboru K. Pojezdný.
Zprávy o novém belletristickém čtr
náctidenníku, jenž má po novém roce býti
založen v Plzni, se houževnatě udržují, ač myšlenka
není právě neriskantní. Ostatně méně polřebujeme
množit listy belletristícké, než založit dobrý revuální
časopis s obsahem převážně krit ckým i essayisti
ckým. Tady je opravdová »mezera« a tu nutno vy
plňovat přede vším ostatním.
O německém písemnictví poslední doby
přináší přehlednou informativní stať dra. J. Jirovc
poslední číslo »Rozhledů«. Č ánek vyhovuje jako široe
založený přehled.
Jose! Holeček dokončil právě v »Osvětě
první díl své »Vojny«, jež tvoří sedmou část jeho
výborného románového cyklu »Naši«, vytknuvšíhos
za cíl podat povahopis i životní kroniku jihoceského
sedláka postupně od nejůtlejšího mládí až po sta-
řectví.
O M. A. Šimáčkovi několik dobrých literárně
kritických postřebů ve formě referátu přináší poslední
sešil »Naší doby« od dra. Krejčího. Konstatuje
u něho zejména, že svým d lem něco opravdu chtět
vykonat a také vykonal. Není duchem tvůrčím, ale
svou jemnou receplivností dovedl mnoho. V jeho
románech i dramalech je patrna snaha stanouti na
půdě přítomného života, míti účast v socialních otáz
kách doby a pokusiti se o řešení psychologických
problemů moderního individua
K Pojezdná
J Jirovc
Holeček
Šimáček
Plzeň
Jos
26
article
Bibliografie.
* Básnické dílo El. Barrett-Brov
ningové »Portugalské sonety« v pře
kladě Ant. Klášterského vydal svým nákladem Ženský
klub český v nádherné originální výpravé, klero
řídil akad. malíř Jar. Benda. Hodí se jako vhodný
vánoční dar pro ženy a dívky. Cena knihy K. 1.20
pro členy za K 1.—
Rudolí Vácha, český umělec, žijící p
léta v Paříži, v Čechách celkem poměrně mále
známý, pobývá od nějaké doby v Praze v Čechách.
Týdenník »Máje v dvojčísle 11. a 12. přináší ob.
sažný a zajímavý blografický článek od dra. R j
Kronbausra a provází text reprodukcemi sedmi dě
umělcových. — Feuilleton: České mládeži dobrá
česká kniha. — Iilustrace: Xaver Dvořák. Pavla Ma-
ternová.
* Pejskovi přátelé. Národní říkadlo, Vy-
dal Fr. Hrnčíř, učitel a spisovatel v Nymburce.
Obrázky (úvodní v barvách a jedenác! celostránko
vých černých) kreslil Jar. Filip. Vydáno v úpravě
vánočního dárku na tuhém papíře za 60 h.
*České illustrované noviny s humo-
ristickou přílohou »Šotek« přinášeji v prosincovém
čísle četné obrazy z bouří v Praze v Řiimě a i.
ningová
Antonín
Klášterský
Benda
Vácha
Dvořák
Pavel ma
Hrnčíř
Šotek
Barrett
Paříž
Čechy
Praha
Francie
Nymburk
El
Český mládež
Řiima
27
article
zejména úvodní obraz »Prohlašování stanného práva
na pražských ulicích«, »Kordon četníků na Příkopěs.
Vycbávejí každou druhou sobotu ve Vídni VI. /2.
Morizgasse 5. S poštou 2.50 na půl léta. Vydavatel
A. Hrazdira, redaktor Tb. Procházka,
* Stručných pouček řady IV. č. 1.
Výslavka »Dětského máje« na jubilejní všeobecné
hospodářsko průmyslové výstavě v Kroměříži. Prů-
vodce výstavkou, obsahující 198 samostatných heslo-
vých čísel průvodně poučných s ob ázky. Uspořádaí
Fr. Hrnčíř, redaktor »Dětského Maje« v Nym-
burce.
* Svatopluka Čecha »Zimní idylla-
počala právě vycházeti v První knize povídek
a črt jeho Sebraných spisů. (Nákladem F. Topiče,
seš. po 32 h). Přítomným 18. sešitem počíná jit
III. svazek Se raných spisů Svatopluka Čecha.
* Kritická česká literatura zazname
nává radostně nové rozhojnění kritickými spisy J ana
Nerudy, jaž vycházejí jako II. řada sebraných
jeho spisů. Čivrtý díl, jenž počal vycházeti nákladem
F. Topiče v Praze, v sešitech po 32 h, obírá se rovněž
krilickou činností Nerudovou a to za léta 1869—1874
pojme tudíž výsledky pětileté práce Nerudovy na poli
našeho divadelnietví.
A Hrazdira
Procházka
Hrnčíř
Čecho
J Neruda
Nerudův
Vídeň
Kroměříž
Maja
Ny
Praha
všeobecný hospodářský průmyslový výstava
28
article
* Ottův. ilustrováný vánoční kala
og vydan byl těchto dnů nakladatelstvím J. O t t
v Praze ve vkusné úpravě jakožto dobrá a vitaná
příručka všem, kdož svým milým chystají »bohatého
Ježíška«. V tom ohledu je tento kalalog opravdu vý-
bornou pomůckou a pokyny jeho budou vyhledávány
zejména těmi, kdož při svém nákupu bývaji na roz-
pacích, co vhodného vybrati. Lelos bude obzvláště
vyhledáván jednodílný Ottův kapesní slovník na-
učný, jako nejpřiměřenější dar dospělým i mládeži.
Firma Ottova doporučuje ve svém 54 ilustracemi
ozdobeném katalogu výborná díla pro každý věk
každý stav a mimo to četné obrazy v dokonalýc
barevných reprodukcích. .
* »Seznam vybraných spisů a umě-
leckých děl« v nové úpravě a v novém uspo
řádání již druhý rok uchází se o přízeň obecenstva
jemuž chce sloužiti za rádce při nákupu nejvhod
nějších vánočních darů. Seznam jest rozdělen n
několik oddilů, aby tak usnadněno bylo hledání kni
z různých oborů a je v něm shrnuto vše, co nej
lepšího skýtá naše literatura našim miláčkům od nej
útlejšího věku až po dospělejší mládež.
* Zimní král. Historické drama o 3 jednáních.
Napsal dr. K Kolman. Vydáno nákladem Jos. Pelela.
Ottův
Kolman
Praha
29
article
Čena 2 K. Obsahem dramatu jsou dějinné události
z osudného roku 1620, rozmach a náhlý pád idej
stavovské, jejíž státotvorná síla katastrofou bělohor
skou násilně byla potlačena krátce po tom, kdy s
volením, přijetím a korunováním českého krále pro-
jevila nejurčitěji; vedle tohoto stavovského dramnatu
sledovány jsou v této hře osobní osudy krále Fridricha
Falckého, zvaného také »maškarním«. Jeho povahové
rozpory se cližádoslivou cholí Alžbětou, dcerou krále
anglického, i s celým českým ovzduším stavovským
poskytují tolik přiležitosti k osvětlení příčin, kter
způsobily rychlý pád jeho království i k vyvolání
nestrých. kulturně historických obrazů, ve kterých
Falcký
Alžběta
30
article
osudné přiběhy památného roku v rámci onoho dra-
matu stavovského střídají se v živé směsici v ivů
náboženských, politických a kulturních od prvních
osobních konfl ktů krále a stavů, přes bitvu bělo-
borskou až po neblahou perspektivu následujícíh
roku 1621.
* »Zlatá Praha«— Slovanstvu. Poslední
číslo velkého obrazového týdenníku »Zlatá Prabae
věnuje tentokráte stránky svoje slovansvému jihu
a jeho umělcům. Na prvních stránkách seznamuje
»Zlatá Praha« svoje čtenářstvo s některými vynikají-
cími umělci jihoslovanskými, jako jsou malíři: M. Me-
dovič, V. Meueghello Diučič, A. Katunarié a M. A
Marinkovié, sochaři: J. Rendié, J. Meštrovič, B. Di nei
a jiné. Dále pak reprodukuje velké úchvatné pano
rama hlavního města chorvatského, Zahřebu, jakoi
iněkteré jiné monumentální a významné stavby.
Redaktorem »Zlaté Prahy« je Vincene Červinka; obra
zovou část řídí Viktor Olíva. Ukázková čísla posfli
administrace zdarma.
* »0 pokladech pánů Smiřických« na
psal Josef Miškovský. Nákladem knihkupectví
Josefa Miškovského v Českém Brodě
*»Daleký kraj«. Iustrovaný měsíčník. Ma-
jtelé K. a J. Hloucha. Redaktor K. Hlouch a. Tiskem
Al. Wiesnera v Praze. Číslo 1, ročník I.
M dovič
V Meueghello Diučič
A Katunarié
Marinkovié
J Rendié
J Meštrovič
Červinka
Olív
Smiřický
Miškovský
J Hlouch
K Hlouch
Al
Wiesner
Praha
Český Brod
Ma
31
article
* »Reprodukční schopnost obyvatel-
stva v král. českéme (se třemi mepkami). Na-
psal prof. dr. Otakar Srdínko. (Zvláštní otisk
z »Časopisu lékařů českých«. Ročník 1908). Nákla-
dem vlastním. Tiskem dra, E4. Grěgra a syna v Praze.
* »Národnostní a politický význam
českých menšin« Přednáška redaktora Kamila
Harmacha. Politické čtení č. 1. Vydala tisková komise
výkonného výboru české strany pokrokové v Praze.
Tiskem Ed Leschingra v Praze.
* Quido Maria Vyskočil: »Hry s panen-
kami« Exolické a bizarní prosy. Nakladatelství
Frant. Švejdy
* »Zlatá husa«. Pohádka ve třech obrazech.
Napsala V. B. Plumlovská. Nakladatelské druž-
stvo »Máje«.
* Fr. Emn. Zelenka: »Jarní plseň« a »Západ«
Básně o chudých lidech, Knihtiskárna Zmatiík a Pe -
lička v Praze.
* Frant. Dvořáček: Pravidelný.
těžký a nepravidelný porod u domá-
cího zvířectva. (Hlustrovaných katechismů na-
učných svazek XVII.) Nákladem Hejdy a Tučka
v Praze.
Neocenitelná příručka pro racionální, na výši
doby stojící chovatele domácího zvířectva. Téžkéa
nepravidelně porody dobytka zaviňují mnohé a cit-
livé ztráty, jež ohrožují často i existenci pěstitelů
zvířectva domácího. Aby bylo možno včasnou a
vhodnon pomocí ztrátám předejíti, třeba znáti nej-
nutnější základy tohoto oddilu praktické vědy zvěro-
lékařské. Autor, osvědčený odborník, úřadní zvěro-
lékat pražského mag strátu, poučuje v tomto spisu
slovem jasným, prostým a lehce srozumitelnýmo
rozmanitých nepravidelnostech, pokud je lze poznati
bez odborných vědomostí, a podává návod, jak zjed-
nati rychle odpomoc Kniha má tyto oddlly ! L. Otl-
profesor
doktor
Srdínko
Harmach
Leschingr
Vyskočil
František
Švejda
V B
Plumlovská
Zelenka
Dvořáček
Hejda
Tuček
L Otl
Náklo
Praha
Francie
český strana
E 4