ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6943ddd0-7632-11dc-adfd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 82, person 122, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
nacmlsv szalle ct l
3 masthead
V Praze, v pátek 18. prosince 1909.
Praha
4 masthead
Číslo 348.
5 article
flaranni avečerní listy předplácí se V Praze v administratií na mie. . . . . na čivrt leta . . . . 6 K — k s dvojt donáškou- na můsic. .. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve filišlkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30 h Poštou: na měslc. . . . . na tvrt leta . . . . 9 k 6 s dvojí zásílkou na sa sie re Ba lirrt iota
Praha
6 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranácb.
Praha
7 article Bosenská předloha.
Bosenská předloha. Baron Lexa z Aehrenthalu nalil mnoho vody do svého bosenského a hercegovského vina od té doby, kdy je v říjnu poprvé předlužil v Pešti rakouským a uherským delegátům. To tam jeho sebevědomi, zmizel jeho odpor proti jakémukoli vyjednávání s Tureckem, zmizel 7 odpor proti evropské konferenci, nezaváže-lise předem, že zábor Bosny a Hercegoviny uzná za hotový skutek. Postačil boykot rakouského zboží v Turecku, aby markrabí Pallavicini odložil na neurčito svou »dovolenou« a vsloupil opět ve styky s Vysokou Portou; postačilo souhlasné prohlášení zástupcův evropských velmoci, že nedovoli, aby se mezinárodní smlouvy rušily jednostranně, a bar. Aehrenthal změnil svůj zá- sadný názor na kompetenci evropské konference. Rakousko půjde na konferenci a bude tam vy- jednávati, za jakých podmínek Evropa uzná annexi, rozumí se, svoli k některým kompensa- cím nejen ve prospěch Turecka, nýbrž i Srbsk a Černě Hory Rskouský parlament koná právě prvé čtení annekční předlohy a zvláštní náhodou zástupee vlády ujal se na odůvodnění předlohy slova zrovna včera, v den, kdy se po 32 lelech pu- prvé zase shromáždil parlament turecký, jehož vzkřišení bylo vlastní příčinou předčasného zá- boru Bosny a Hercegoviny. Byli jsme po všec těch proměnách, jež od řijna nastaly v názorech našeho ministerstva vnějších věci, opravdu zvě- davi, jak bar. Aehrenthal ústy svého mluvčího. barona Benertha, vysvěllí tyto změny a co pov nového o poměru Rakousko Uherska k Evropě, k zabraným zemím a o jejich budoucích osudech.
Baron Lexa Pallavicini Aehrenthal Benerth Aehrenthal Pešť Turecko Bosna a Hercegovina Rakousko Evropa Srbsko Uhersko
8 article
Bar. Bienerth zbyl se svého úkolu velic diplomaticky. Postavil se na stanovisko provi- sorního ministra, pověděl obšírně všechno, co každý už dávno vl, ale nezajikl se ani slovem o tom, co dnes zajímá celé Rakousko a zvláště jeho národy slovanské. Zvěděli jsme opětně, že Rakousko bylo k annexi politicky přinuceno ob- novením turecké ústavy, poněvadž nemohlo od- pírati ústavnost Bosně a Hercegovině, když dána zemím tureckým. Konstitucí však může okupovaným zemím uděliti jen suverén a proto bylo třeba, aby panovník svá výsostná práva rozšířil i na Bosnu a Hercegovinu. Zvěděli jsme dále, že annexe se odůvodňuje tak zvaným velkosrbským hnutím v obsazených zemích. kleršžio hnutí, spojené s náležitými perseku- cemi, se objevuje na jihu vždy, kdykoli toho potřebuje ta neb ona vláda. O vyjednávání s Tureckem bar. Bienert sdělil jen tolik, že »vyhlídky na průběh tohot vyjednávání nejsou nepřiznivy«; o konferene pak dodal, že »jedinou podmínkou, s kterou Rakousko spojuje obeslání konference, jest, aby o jejich úkolech bylo napřed mezi mocnostmi dosaženo plného sjednocení.« Celkem prý rozšíření suverenity na Bosnu a Hercegovinu neznamená rozmnožení výsostní pravomoci, nýbrž pouze právní uznání toho, již bylo po 30 let. »Neučinili jsme« — pravil bar. Bienerih výslovně — »nie jiného, než že jsme zavedli bezpečnostní opatření k vyj as- nění nynějších právních poměrů učinili jsme tak, jako pravý a poetivý majitel nanm alkan
Bienerth Bienert Rakousko Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina Turecko Bosna Hercegovina
9 article
který po třiceti letech nesporného a neobmeze- ného vlastnictví vtělí si je do knih.« Jde nyní jen o to, aby také zákonodárství uznalo při slušnost Bosny a Hercegoviny k mocnářství Dodáme-li, že bar. Bienerth opskoval na kone své řeči známou věc, že se pro Bosnu a Her cegovinu připravuje jakýsi zemský parlament, o němž však dosud nikdo nevl, jaký bude jakou má míti právomoc, je to vše, čím miní sterský předseda přispěl »k vyjasnění právníeh poměrů« zabraných zemí. n e Připusťme, že se evropská konference v brzku sejde a za určité kompensace ve pro spčeh Turecka, Srbska a Černé Hory uzná an- nexi, a že také oba parlamenty, rakouskýa uherský přijmou annekční předlohu, ovšem as v jiném znění, než ve kterém byla podána. Ce se tím vyjasní? Vyjasní se jedině to, že suve- rénem Bosny a Hercegoviny není turecký sultán nýbrž panovník mocnářství rakousko uherského Ale jaká bude státoprávní příslušnost zabraných zemí? Bar. Bienerth tvrdí sice, že potom „zmiz všeliká pochybnost o trvalé a nerušené přísluš nosti Bosny a Hercegoviny k mocnářství“, Ke kterému mocnářství? Habsburské „mocnářství je abstraktní pojem, ale pranic konkretního. Jsou království a země, zastoupené na vídeňské řiš- ské radě a země koruny sv. Štěpána, dva úplně samostatné státy, jež dávají sice některé své funkce vykonávati skrze společně ministry ale mají každý své zvláštní území se svou vlastní vládou a svými vlastnémi zákony. K ab- straktnímu mocnářství zabrané země se připojiti nemohou; mohly by se připojiti jen k tomu neb onomu státu, ale o této otázce bar. Bienerth ne- troufal si říci ani slova.
Bienerth Štěpán Bosna a Hercegovina Bosna Turecko Srbsko Černá Hora
10 article
Upřímnější jsou členové vlády uherské. Z debaty o finunčním zákoně uherském posl. Po- lonyi vyslovil podezření, že se z Bosny a Herce- goviny vytveří jakési „řišské země“ na podobu Elsaska a Lotrinska. Dr. Wekerle odmítl ihned toto podezření slovy, že uherská vláda toho nikdy nepřipustí a den na to hr. Apponyi opě- toval toto odmítnuti, pravě, že Uhry nedopust nijaké instituce, která by mohla býti známkou říšské jednoty, tím méně tedy zřízení nějakých společných říšských zemí. O přivtělení zabraných zamí k mocnářstv nemůže tedy býti řeči. Maďaři připojili by Bosnu a Hercegovinu nejraději přímo k Uhrám jako země „dobyté“ (partes subjectae). Ale chorvatský delegát, býv. odborný přednosta Roje v obšírném pamětním spise, podaném annekční. mu výboru uherské sněmovny, dokázal nad slunce jasněji, že Uhry Bosny ani Hercegoviny nikdy nedobyly a proto jich nemohou zabrati jako dobytých zemí. O připojení zabraných ze. mí k Rakousku dosud nikdo nepomýšlel. Ale vyskytlo se zde na různých stranách mínění, že zabrané země slušelo by spojiti s Dalmacií, Chorvatskem a Slavonií v jeden společný, o obou habsburských států stejně neodvislý uvnitř autonomný státní útvar, jenž by za ujímal 106.000 čtver. kilometrů a měl asi 5 mi- lionů obyvatelstva téměř ryze srbsko-chorvat- ského. Mínění toto, jež přichází vstříc snahám Chorvatů i Srbů z království chorvatskéhoa dalmatského, sdílejí v Rakousku netoliko Slo- vané, nýbrž i křesťanští sociálové a propaguje je také ryze rakouská „Oesterr. Rundschan v níž se právě hr. Ludv. Crenneville vřele při- mlouvá za spojení zabraných zemí s Chorvat- skom a Dalmnacií.
doktor Wekerle Uher Maďar Hercegovina Chorvat Srba Bosna Lotrinsko Uhry Rakousko Dalmacie Chorvatsko Slavonie uherský sněmovna
11 article
Křesťanští sociálové mají ovšem hotové plány i do další budoucnosti. Sloučení Bosnya Hercegoviny s Chorvatskem má býti dle jejich plánů vnadidlem, na které by se časem lapily i Srbsko a Černá Hora, aby se spojily s ostat- ními svými srbskými a chorvatskými bratry v jednom národním státě pod žezlem habsbur- ským. Nepochybujeme, že tyto a četné jiné s nin souvislé otázky budou vzaty na přetřes ve vý. boru, jemuž bude annekční předloha přikázána poslaneckou sněmovnou. V našem parlamenta je slovanský výbor, v němž jsou zastoupeny všechny slovanské kluby a jenž právě prohlásil že bude v permanenci po celou dobu, co se bude ve výboru projednávati annokění předloba Bude to pro slovanský výbor zkouška zralosti nebot rozřešíli otázku státoprávní příslušnost Bosny a Hercegoviny jak na prospěch obou ze- mi, s jichž annexí bude nutno se spřáteliti, tak i ve prospěch všeho ostatního Slovanstva, stane se důležitým a hledaným činitelem při urovná- vání sporů mezislovanských. Jedna podmánka pro souhlas s anmnexí jes ovšem nezbytna: Zabraným zemím musí se do- stati takové ústavy, která by úplně zabezpečil jich kulturný a národní rozvoj v duchu slovan- ském. Byla by to veliká vymoženost i pro ostatn Slovany rakouské a uherské. Ukáže- li se v nej mladší korunní zemi, že jest tu možna spra- vedlivá slovanská vláda, nebude pak možno od- pirati spravedlnost Slovanům ani ve starých ze- mích korunních
Chorvatsko Srbsko Černá Hora Bosna Hercegovina Bosnya Hercegovina
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. a (Schůze 121. Ve Vídni, 17. prosince. (Zvlaštní telef. zpráva »Nár. Listůe.) Také dnešní rozprava o předloze bosensko- horcegovské byla zajímavou. Uvedeny momenty povahy mezinárodní, diplomatické, obchodní státoprávní, zvláště však národní. Prol. dr. Redlich, jenž ujal se slo hned po ministerském předsedovi, náleží k ma lému počtu lidí v zastupitelstvu ze všeobecného hlasovaeího práva vyšlěmu, kteří si za krátkou dobu dobyli slušné posice. Dnošní výklad, jenž byl theoretickým, značně k tomu přispěl. Podal důkaz, že Uhry nemají nižádaéh nároku na Bosnu a doznal, že Rakeu sko porušilo berlinžkou smlouvu dělal však obhájee exefato znhraniöním ministerstvu, vyslovuje zároveň naději, že v ně kolika nedělích bude poměr mezi Rakouskem a Tureckem zas jaký byl. Poslance ten mínil, že nezbývá parlamentu leč vyříditi osnovu bosensko-hercegovskou ce nejrychleji. Zajímavy byly jeho vy roky: že tri alismus si musí zjednati platnosti průchodu v Rakousku a že on sám ne- věří v politiku moci panslavismu. Němcům dal na srozuměnou, že pro ně tri- alismus není žádným nebezpečím a žádnou ško- dou, naopak, že bylo by pro ně prospěchem kdyby na jihu rakouské monarchie byl silně slo- vanský živel a kdyby rakouský průmysl a ob ched měl plnou oporu v jihoslovanském kon- noal mi
Prol doktor Redlich Uher Rakeu Němec Vídeň Bosna Rakousko Turecko
14 article Velice ostře proti annexi vůbec vyslovil se posl. dr. Renner, který nazval annexi po-
Velice ostře proti annexi vůbec vyslovil se posl. dr. Renner, který nazval annexi po- rušením práva, břemenem pro mon- archii a činem nešťastným. Napadl prudce rakouské agrárníky vůboc, o kterých pravil, že jsou úhlavními nepřáteli vývoje rakouské poli- tiky zahraniční. Úkoly Rakouska v Bosně for. muloval takto: žádné bodáky, žádná politika, nýbrž vyvazení pozemků, nízká míra úroková dobré školy obecné. Stejně prudce jako proti agrárníkům mluvil proti favorisování ka- tolického klerikalismu v zemích za braných, slirnuje svůj soud ve slova: výpra- va do Bosny s františkány byla jen vo- dou na mlýn srbského korunního prince. Nezazliváme dokonce hr. Dziedu szy ckému, že mluvil jako Polák pro Poláky v všech třech říších, zvláště však pro Polák v Německu a Rusku. To je nejen jeho právem, ale také jeho povinností. Bývalý polský minist soudí, že v dobách tak svízelných, jakouje okamžik nynější, jest nejlepší taktikou reserva Jiným hlásal vodu, sám však popíjel víno. Vy. slovil totiž přání, aby Rakousko se neosamoco valo k vůli Německu a k vůli tomuto nedělalo si na všech stranách nepřátele. Protestoval roz hodně proti řečem, které promluveny byly v po sledních dnoch na říšekém sněmu nč- meckém a na sněmu italském o vnitřních poměrech v Rakousku a odvodil z fakta toh pro sebe právo, že bude od nynějšk o vnitřních poměrech v říši ně- meeké a v království italském mlu- viti v parlamentě vídeňském. Hrab Dzieduszyeki rozhodně vyslovil se pro ústa a pro autonomii zemí opanovaných, pr rovné právo všech národností a všech kon- fesí tamějších, ale také co nejrozhodněji p pronikavou revisi veškeré ústavy celé monarchie rakouské.
doktor Renner Polák Hrab Dzieduszyeki Rakousko Boseň Bosna Německo Rusko
15 article
Posl. dr. Zahradník, řečník agrárníků českých, žádal, aby celá předloha podala se sněmu království českého. 1 Hrabě Jaroslav Thun annexi schvaloval s výhradou, že obě země přivtělené na do- stanou se do područí madarského. Prof. dr. Masaryk činil exkursed státoprávních a národních otázek v obou polo- vinách řiše a překvapil hojné posluchače své naposledy prohlášením, že o n, profesor dr Drtina, tolikéž pak posl. dr. Bulin, dr Sláma, prof. Smrček a dr. Stránský ze sympalie k Jihoslovanům před hlasová ním odejdou. Prohlášení to překvapilo tak z té přičiny, že dr. Stránský teprve pře několika dny na čtyřech schůzích západo- moravských měst nepokrytě vyslovil se pro arnexl. Zejíra promluví toliko jeden řečaík, pak se dobata uzavře. Pilnost prvního čtení bude přij a ta, načež neprodleně vykoná se první čtení. Hlaso- vání o tom není žádné, poněvadž každá vládní předloha přikázati se musí výboru. Bude-li zejtřejší schůze zároveň poslední pře Vánocemi, ukáže se po poradách, které konaj se zejtra dopoledne a v poledne Z Vídně, 17. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz 11.15 min. Rokovalo se o pilných návrzích stran 1. člen annekční předlohy. M-p. bar. Bienarth pokračuje (viz večerník »Ná rodních Listů.) pravil: Posl. Šusteršič žádal na mn
Posl doktor Zahradník Thun profesor Masaryk Drtina bulina smrček Stránský Jihoslovan Weiskirchner Šusteršič Vídeň
16 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za večerni . . . za t h Vo flišikách na venkově ranní rislo . . . . . . . 11h večerní . . . . . . . . 5k lnaerátu platí se hotově napřed Předolsceni a inserty přijimé administrace v Marinnské ul.,s. Tam nacházejí se tai redakce. tiskárna a expedice „Národnich Listů Rukopisy se nevracejí
Marinnský ulice
17 article
zevrubné vysvětlení o ústavním pro- gramu, zejména se zřetelem ku příštímu postavení Bosny a Herce- goviny naproli oběma státům mocnářství K tomu chci po- dolknouti — a to platí také poslancům Laginjovia Periči — že úprava toholo poměru je po- nechána budouenosti. Vláda dovede v plném rozsahu uskutečniti vliv Rakouska na úpravu lélo otázky. Poslanci Němec a Malik vyslovili se proli annekční politice. Avšak nemožno-li namilnouti proti státnímu aktu z 5. řjna nic důvodnějšího, není věn skutečně tak zlá. Poslanec Němec snažil se snížiti správní úspěchy mocnářství v zabraných zemích. Naproti tomu londýnské noviny, ktaré brojily proti annexi velmi rozhořčeně, uveřejnily poslední dobu mnoho dopisů svého čtenářstva, v níž dostává se kulturnímu dílu Rakousko-Uherska nejlichotivějšího ocenční. Poslanec Eldersch: A to má býti důkazem M p. bar. Bienerth: Zdá se ostatně, že od- půrci annex: nemají jednotných představ o tom, co se v Bosně a Hurcegovině má sláti. Vypravuje l poslanec Malik laké zde řadu báchorek (Veselost.) které rozšířeny byly v něktarých zahraničních novi- nách o válečných přípravách mocnářství, musím ovšem říci: zde je pravda velmi daleko Poslanec Malik: To nejsou žádné báchorky (Výkřiky: On se nedá přesvědčiti.) Ministerský předseda souhlasí s posl.
Laginjovius Perič Němec Malik Eldersch Bosna Rakousko Uhersko Boseň
18 article
Klofáčem. Bar. Bienerth: Řeč p. posl. Klofáče překva- pila všechny posluchače mírnou a ujasněnon mou drostí, za jejíhož hlasatele se tento poslanec jinak rád nevydává Naplňuje mne dojista velmi řídkou radostí, že mohu vysloviti nejůpinější sou- hlas s celou řadou projevů toboto po- slance. (Slyšte!) Zejmena s ním souhlaslm, tvrdí-li, že v Rskousku nesmí se vládnouli ani proti Němcům. ani proti Slovanům. Toto poznání doplnil bych tak, že každý politik, který je si vědom své zodpo- vědnosti, měl by se vší energil odmílnout každý pokus, směřujleí ku poškození příslušnlků některého národa. Naproti tvrzení, že českému národu nevede se dobře v dnešním Rakousku a že k tomuto stálu nechová vřelejších cito, nepotřebuji břáti tento národ v ochranu. Proti tomu vzpírá se především jiným velkolepý kullurní a materialní vývoj, jejž český národ docílil v tomto Rakousku. Posl. Wolí: Který se nyní tak dojímavě pro- jevoje v demonstracích. Posl. Neumann: Neobřívati znovu příčiny l Bar. Bienerth: Jak jsem se již zmínil, jsou státoprávní otázky mezl Rakouskem a Uherskem, které se pojí ku přivtělení Bosny, ponechány příšt úpravě. Posl. Eldersch: Musíme věděti již dnes, jaké stanovisko máme zaujati.
Klofáč Bienerth Němec Slovan Posl Rakousko Uhersko Bosna Neumann
19 article
Bar. Bienerth: V tom směru přine Liechten- stein mimo pozoruhodný hlstorický plehled zevrubně vyložil, že pro naša dobré právo na spolurozhodo- vání v těchlo zemích mluví náš při nejmenším rovnocenný podíl na obětech. námahách a výlohách okupace, jakož i podíl na správé Bosny a Hercegaviny. Přadlohy, podané našemu i oberskému parlamentu, poskylují žádoucí záruky. že nároky Rakouska na spoluoprávne ností na tyto obě země zůstávají v plat nosti v nejplnějším rozsabu. Hlasy: Co je s textem Bar. Blenerth: Haed o tom promluvím. Mo rálně zakládají se tyto nároky na obětech na statku a krvi, které přinešlo Rakousko tak jako Uhry pro okupaci a kulturní povznešení obou přivtělených provinel. Právně opírá se nárok Rakouska především o smlouvu berliaskou, která svěřila spo- lečnému mocnáři a mocnářství okupační mandát má též v Uhrach zákonným inarlikulováním právní platnost. Neméně jsou uznány nároky Rakooska také v zákotě uherském z r. 1880, dle něhož může se říšské postavení okupovaných zemí změniti pouze za souhlasu rakouského zákono- dárství. Ježto tedy právě tento zákon z r. 1880 uznává se v nynější oberské předloze za právní
Bienerth Uher Bosna Rakousko
20 title
FEUILLETON.
21 article Literatura.
Literatura. Našo k n ih y. Adolf Heyduk: Bohatýři. Zpěvy bistorické Druhé, doplněné vydání. Naklad. J. Otto v Praze 1908. Cena 1 K 10 b. Tiše a skoro bez účasti kritické veřejnosti na- vršuje se životní práce Ad. Heyduka. Je to obdobný a stejně nespravedlivý osu který v poslední době stíhá i velkolepé dílo Jarosl Vrchlického, jehož kouzelné krásy, nevím, čím omluvitelnou lhostejností, unikají národu, pro nějž je tvořil a jehož kulturnímu povznesení největší nás básník zasvětil všechny snahy zázračně tvůrčí své duše. Mimodék vlírá se porovnání s clzinou. Jak by v Německu, v lom zdemoralisovaném Německu, jemuž se vysmíváme, poněvadž neznáme jeho vnitčního, kulturního života, vysoko povznesli dilo podubného, úžasného rozmachu, jakým jsou básnické knihy Jar. Vrchlického? S jakou vděčnou jímavostí všude jinde byl by slyšán věštecký jeho hlas, mezitím, co u nás, v rodné zemi básníkově, přijímáme ho s polupným mlčením, n nejvýše pak s úsměškem, který přirozeně snižuje jen toho, jimž byl vysloven. Těžké obvinění strhujeme tu sami na sebe a jsem věru zvědav, jak je omluví všemocná naše literární kritika před soudem blízké budou- cnosti. Ulišuji se jen, že alespoň po našem venkověv skrytu ještě žijí ti, jimž kniha Jar. Vrchlickéhoč Ad. Hayduka zůstává dosud neocenitelnou. Leží přede mnou čtyřicátý pátý svazek spiso A d. Heyduka, obsahující rozmnožené zpěvy histo- rické spojené názvem »Bohatý řis.
Heyduk Otta Jarosl Vrchlický Vrchlický Praha Německo spiso A d . Heyduk
22 article
Oproti I. vydání (u F. Šimáčka 1894) bohatšíje tento svazek o čísla: »Oldřich z Lichlenburka« »Česká šlechtična«, »Budovec« a »Žena Husitka Báseň »Milost Černína z Chudenic« v I. vyd nade- psána prostě »Diviš Černín«. Je známa obliba Heydukova, s níž často a rá od prostonárodního lyrismu uchyluje se k sujetům z domácích dějin, zvláště období bělohorského. I jeho »Bohatýři« sem náležejí. S věrnou znalostí dějin, jichž drží se často až úzkostlivě, kreslí básník v historických svých zpěvech stylem baladickým řadu skvělých přikladů české mužnosti, lásky k vlasti a horoucího sebeobětování. Opakuje často zůmyslně jednou již pronešený motiv, aby zdů- raznil jeho význam. Činí pak to ovšem i zde vro zeným svým způsobem, prostým, nepathetickým v němž měkký lyrismus slohu prostonárodního stále ještě má vrch. Ale to již je ráz celé tvorby Heydu- kovy a nelze než přijmouti ho tak, jak se podává. »Bohalýry« měla by čisti zvláště naše zmoderni sovaná mládež, nelečná stejně k dějinám domácím jako k národním požadavkům přítomnosti. V těchto vzlazích náš básník skutečně šel by je šivým ořikladem v před. A téší mne, že třeba v »Bohatýrech« ozvaly se tu a tam tony příbuzné poesie Sv. Čecha, jemuž svazek tento připsán, básník, jak dokazují nově zařazená čísla, doved ještě dnes v plné zvněnosti svou písní postaviti se na stranu práva a spravedlnostil
Oldřich Budovec Černín Heydukův Čecho Lichlenburk Černín Chudenice
23 article O. M. Vyskočil.
O. M. Vyskočil. * Josel Miškovský. O pokladech pán Smiřických. V Českém Brodě. Neůnavný publi- cista a bisturik Českobrodska podává v nejnovějším spisku svém vílaný příspěvek k poznání nejtrudnější doby našich dějin v XVII. a XVIII. stol. Z archiv- ních zpráv i z živé tradice lidové váží velmi zají- mavé zprávy o nálezech a hledání pokladů na pan ství černokosteleckém a na sousedních statcích, které náležívaly kdysi slavnému a bobatému rodu Smiři- ckých. Oceniv po zásluze a s hlediště namnoze do- tud nezaujatého neobyčejný význam vynikajícího vůdce českého povstání Albrechta Jana Smitického přes mládí své rozvahou a obětavostí vysoko na vrstevníky své povzneseného, ale pohříchu ve chvíli nejkritičtější věci české náhlou smrtí odňalého, lič v dalším úvodu děsnou katastrofu rodu jeho, hrabi- vost a nepoctivost českého Alby Karla z Lichten- štejna, který obohacoval se i na úkor poražených stavův i vítězného Ferdinanda, začež pykati měla také pykal jeho syn. Zájezd poslední letorosti rodu
O M Vyskočil Josel Miškovský Smiřický Albrecht Jan Smitický Ferdinand Český Brod Zájezd Smiř Karel z Lichten
24 article
Smiřických, paní Slavatové a syna jejího, na Koste lecko a tajuplné její ohledávání vnitřních prostor zá- meckých vzbudily v lidu přesvědčení, že jsou v zámku nebo na odlehlých místech panství skryty poklady o nichž věděli toliko členové příbuzenstva Smiři- ckých, ve vyhnanství pobývající a vzbudily snahu finančně obtíženého Karla Eusebia knížele z Lich tenštejna po hledání pokladů tajných, která ovšem nevedla ke kýženému výsledku. Ale lid věřil pevně. že poklady ty existují, a hledal je i o své újmě, t však, co nalezeno bylo, byly po výtce zůstatky bla hobytu lidu obecného v XVI. stol., kleré přežily sve ukládače. S počátku KIX. stol. byl však lid vzrušen příchodem neznámých cizinců, kteří z nenadání při- jížděli, na různých míslech, zvláště v Tuchorazské lvrzi a ve mlýně Bylanském, hledali a jak určité paměti tvrdí, i shledali věci záhadné. Lid v nich spatřoval potomky Smiřických, jichž pamět stále v krajině žila a kombinoval ve své fsntasií všelicos co ovšem marně by čekalo potvrzení, ale neutucha- jící zájem o osud slavného českého rodu jese důkazem, že ani nejkrutší útisk nedovedl n mysli lidu českého vypuditi vzpomínky na slav nou minulost a na násilné její zakončení panu spisyvateli pak náleží uznání, že jest netoliko horlivým zkoumatelem všech psaných pamětí v šir- ším okolí svého dlouholetého působišlě, nýbai i strážcem historické tradice, podnes ještě v kraji žijící a pozornosti všech přátel minulosti české za- sluhující. Proto spisek jeho budiž doporučen vedle místních intereseutů všem, kdož zajímají se ději nami lidu českého v době pobělohorské. Dr. J. V. Prášek. Literární pěle-měle.
Smiřický Slavata Eusebio doktor J V Prášek Lich
25 article
Přehled revul rozšíří prý, jak se dovl dáme a iak někteří odborníci radí. svůi posavadn program zejména také na slovanské literatury i na kulturní zjevy jednotlivých slovanských národů vůbec. Vítáme upřímně. Schopných a dobře infor movaných spolupracovníků najde se dost. Úplnost po stránce obsahové byla by zvlášť vílána a ceněna. Pravidelnou rubriku běžných kulturních projevů slovanských zavedla v novém ročníku »Moravskoslezská revue« a vyp' ňuje ji posud dobře. Její vedení převzal známý pracovník v slovanském oboru K. Pojezdný. Zprávy o novém belletristickém čtr náctidenníku, jenž má po novém roce býti založen v Plzni, se houževnatě udržují, ač myšlenka není právě neriskantní. Ostatně méně polřebujeme množit listy belletristícké, než založit dobrý revuální časopis s obsahem převážně krit ckým i essayisti ckým. Tady je opravdová »mezera« a tu nutno vy plňovat přede vším ostatním. O německém písemnictví poslední doby přináší přehlednou informativní stať dra. J. Jirovc poslední číslo »Rozhledů«. Č ánek vyhovuje jako široe založený přehled. Jose! Holeček dokončil právě v »Osvětě první díl své »Vojny«, jež tvoří sedmou část jeho výborného románového cyklu »Naši«, vytknuvšíhos za cíl podat povahopis i životní kroniku jihoceského sedláka postupně od nejůtlejšího mládí až po sta- řectví. O M. A. Šimáčkovi několik dobrých literárně kritických postřebů ve formě referátu přináší poslední sešil »Naší doby« od dra. Krejčího. Konstatuje u něho zejména, že svým d lem něco opravdu chtět vykonat a také vykonal. Není duchem tvůrčím, ale svou jemnou receplivností dovedl mnoho. V jeho románech i dramalech je patrna snaha stanouti na půdě přítomného života, míti účast v socialních otáz kách doby a pokusiti se o řešení psychologických problemů moderního individua
K Pojezdná J Jirovc Holeček Šimáček Plzeň Jos
26 article
Bibliografie. * Básnické dílo El. Barrett-Brov ningové »Portugalské sonety« v pře kladě Ant. Klášterského vydal svým nákladem Ženský klub český v nádherné originální výpravé, klero řídil akad. malíř Jar. Benda. Hodí se jako vhodný vánoční dar pro ženy a dívky. Cena knihy K. 1.20 pro členy za K 1.— Rudolí Vácha, český umělec, žijící p léta v Paříži, v Čechách celkem poměrně mále známý, pobývá od nějaké doby v Praze v Čechách. Týdenník »Máje v dvojčísle 11. a 12. přináší ob. sažný a zajímavý blografický článek od dra. R j Kronbausra a provází text reprodukcemi sedmi dě umělcových. — Feuilleton: České mládeži dobrá česká kniha. — Iilustrace: Xaver Dvořák. Pavla Ma- ternová. * Pejskovi přátelé. Národní říkadlo, Vy- dal Fr. Hrnčíř, učitel a spisovatel v Nymburce. Obrázky (úvodní v barvách a jedenác! celostránko vých černých) kreslil Jar. Filip. Vydáno v úpravě vánočního dárku na tuhém papíře za 60 h. *České illustrované noviny s humo- ristickou přílohou »Šotek« přinášeji v prosincovém čísle četné obrazy z bouří v Praze v Řiimě a i.
ningová Antonín Klášterský Benda Vácha Dvořák Pavel ma Hrnčíř Šotek Barrett Paříž Čechy Praha Francie Nymburk El Český mládež Řiima
27 article
zejména úvodní obraz »Prohlašování stanného práva na pražských ulicích«, »Kordon četníků na Příkopěs. Vycbávejí každou druhou sobotu ve Vídni VI. /2. Morizgasse 5. S poštou 2.50 na půl léta. Vydavatel A. Hrazdira, redaktor Tb. Procházka, * Stručných pouček řady IV. č. 1. Výslavka »Dětského máje« na jubilejní všeobecné hospodářsko průmyslové výstavě v Kroměříži. Prů- vodce výstavkou, obsahující 198 samostatných heslo- vých čísel průvodně poučných s ob ázky. Uspořádaí Fr. Hrnčíř, redaktor »Dětského Maje« v Nym- burce. * Svatopluka Čecha »Zimní idylla- počala právě vycházeti v První knize povídek a črt jeho Sebraných spisů. (Nákladem F. Topiče, seš. po 32 h). Přítomným 18. sešitem počíná jit III. svazek Se raných spisů Svatopluka Čecha. * Kritická česká literatura zazname nává radostně nové rozhojnění kritickými spisy J ana Nerudy, jaž vycházejí jako II. řada sebraných jeho spisů. Čivrtý díl, jenž počal vycházeti nákladem F. Topiče v Praze, v sešitech po 32 h, obírá se rovněž krilickou činností Nerudovou a to za léta 1869—1874 pojme tudíž výsledky pětileté práce Nerudovy na poli našeho divadelnietví.
A Hrazdira Procházka Hrnčíř Čecho J Neruda Nerudův Vídeň Kroměříž Maja Ny Praha všeobecný hospodářský průmyslový výstava
28 article
* Ottův. ilustrováný vánoční kala og vydan byl těchto dnů nakladatelstvím J. O t t v Praze ve vkusné úpravě jakožto dobrá a vitaná příručka všem, kdož svým milým chystají »bohatého Ježíška«. V tom ohledu je tento kalalog opravdu vý- bornou pomůckou a pokyny jeho budou vyhledávány zejména těmi, kdož při svém nákupu bývaji na roz- pacích, co vhodného vybrati. Lelos bude obzvláště vyhledáván jednodílný Ottův kapesní slovník na- učný, jako nejpřiměřenější dar dospělým i mládeži. Firma Ottova doporučuje ve svém 54 ilustracemi ozdobeném katalogu výborná díla pro každý věk každý stav a mimo to četné obrazy v dokonalýc barevných reprodukcích. . * »Seznam vybraných spisů a umě- leckých děl« v nové úpravě a v novém uspo řádání již druhý rok uchází se o přízeň obecenstva jemuž chce sloužiti za rádce při nákupu nejvhod nějších vánočních darů. Seznam jest rozdělen n několik oddilů, aby tak usnadněno bylo hledání kni z různých oborů a je v něm shrnuto vše, co nej lepšího skýtá naše literatura našim miláčkům od nej útlejšího věku až po dospělejší mládež. * Zimní král. Historické drama o 3 jednáních. Napsal dr. K Kolman. Vydáno nákladem Jos. Pelela.
Ottův Kolman Praha
29 article
Čena 2 K. Obsahem dramatu jsou dějinné události z osudného roku 1620, rozmach a náhlý pád idej stavovské, jejíž státotvorná síla katastrofou bělohor skou násilně byla potlačena krátce po tom, kdy s volením, přijetím a korunováním českého krále pro- jevila nejurčitěji; vedle tohoto stavovského dramnatu sledovány jsou v této hře osobní osudy krále Fridricha Falckého, zvaného také »maškarním«. Jeho povahové rozpory se cližádoslivou cholí Alžbětou, dcerou krále anglického, i s celým českým ovzduším stavovským poskytují tolik přiležitosti k osvětlení příčin, kter způsobily rychlý pád jeho království i k vyvolání nestrých. kulturně historických obrazů, ve kterých
Falcký Alžběta
30 article
osudné přiběhy památného roku v rámci onoho dra- matu stavovského střídají se v živé směsici v ivů náboženských, politických a kulturních od prvních osobních konfl ktů krále a stavů, přes bitvu bělo- borskou až po neblahou perspektivu následujícíh roku 1621. * »Zlatá Praha«— Slovanstvu. Poslední číslo velkého obrazového týdenníku »Zlatá Prabae věnuje tentokráte stránky svoje slovansvému jihu a jeho umělcům. Na prvních stránkách seznamuje »Zlatá Praha« svoje čtenářstvo s některými vynikají- cími umělci jihoslovanskými, jako jsou malíři: M. Me- dovič, V. Meueghello Diučič, A. Katunarié a M. A Marinkovié, sochaři: J. Rendié, J. Meštrovič, B. Di nei a jiné. Dále pak reprodukuje velké úchvatné pano rama hlavního města chorvatského, Zahřebu, jakoi iněkteré jiné monumentální a významné stavby. Redaktorem »Zlaté Prahy« je Vincene Červinka; obra zovou část řídí Viktor Olíva. Ukázková čísla posfli administrace zdarma. * »0 pokladech pánů Smiřických« na psal Josef Miškovský. Nákladem knihkupectví Josefa Miškovského v Českém Brodě *»Daleký kraj«. Iustrovaný měsíčník. Ma- jtelé K. a J. Hloucha. Redaktor K. Hlouch a. Tiskem Al. Wiesnera v Praze. Číslo 1, ročník I.
M dovič V Meueghello Diučič A Katunarié Marinkovié J Rendié J Meštrovič Červinka Olív Smiřický Miškovský J Hlouch K Hlouch Al Wiesner Praha Český Brod Ma
31 article
* »Reprodukční schopnost obyvatel- stva v král. českéme (se třemi mepkami). Na- psal prof. dr. Otakar Srdínko. (Zvláštní otisk z »Časopisu lékařů českých«. Ročník 1908). Nákla- dem vlastním. Tiskem dra, E4. Grěgra a syna v Praze. * »Národnostní a politický význam českých menšin« Přednáška redaktora Kamila Harmacha. Politické čtení č. 1. Vydala tisková komise výkonného výboru české strany pokrokové v Praze. Tiskem Ed Leschingra v Praze. * Quido Maria Vyskočil: »Hry s panen- kami« Exolické a bizarní prosy. Nakladatelství Frant. Švejdy * »Zlatá husa«. Pohádka ve třech obrazech. Napsala V. B. Plumlovská. Nakladatelské druž- stvo »Máje«. * Fr. Emn. Zelenka: »Jarní plseň« a »Západ« Básně o chudých lidech, Knihtiskárna Zmatiík a Pe - lička v Praze. * Frant. Dvořáček: Pravidelný. těžký a nepravidelný porod u domá- cího zvířectva. (Hlustrovaných katechismů na- učných svazek XVII.) Nákladem Hejdy a Tučka v Praze. Neocenitelná příručka pro racionální, na výši doby stojící chovatele domácího zvířectva. Téžkéa nepravidelně porody dobytka zaviňují mnohé a cit- livé ztráty, jež ohrožují často i existenci pěstitelů zvířectva domácího. Aby bylo možno včasnou a vhodnon pomocí ztrátám předejíti, třeba znáti nej- nutnější základy tohoto oddilu praktické vědy zvěro- lékařské. Autor, osvědčený odborník, úřadní zvěro- lékat pražského mag strátu, poučuje v tomto spisu slovem jasným, prostým a lehce srozumitelnýmo rozmanitých nepravidelnostech, pokud je lze poznati bez odborných vědomostí, a podává návod, jak zjed- nati rychle odpomoc Kniha má tyto oddlly ! L. Otl-
profesor doktor Srdínko Harmach Leschingr Vyskočil František Švejda V B Plumlovská Zelenka Dvořáček Hejda Tuček L Otl Náklo Praha Francie český strana E 4