Periodikum ALTO Viewer

1

16 října 1900.

2

Císlo 286.

3

NÁRODNÍ LSTY

4

Strana a.

5 article

nenalezi a že když se nalezne, že se to stane patrně jen odanlivě. Tento důvod však není správný, poně- vadž p. dr. Mikeš zastupoval pí. Vileminu Panzne- rovou a domáhal se pro ni dědictví po rytmistru A. Bergrovi. Znalecká dobrozdání, která si finanční pro- kuratura opatřila, jsou pouze soukromá. Ohražuje se rozhodně proti tomu, aby dobrozdání těch bylo při posuzování písma dovětku použito. Soud má po- vinnost buď sám listiny zkoumati, anebo požádat soudní znalce k jich prohlédnutí. Zástupce žalobců ohražuje se proti tomu, aby dobrozdání státního ate- lieru ve Vídni a prof. Hanzla byla předložena znal- cům pfsma, soudem obeslaným. Dále podrobil zdreu- jící kritice dobrozdání prof. Hanzla, jenž sám doznal, že ku bezpečnému dobrozdání bylo by zapotřeh listin z let 1880—82, z ruky Ant. Bergra pocházejí cích. Stejně vyvrací i další dobrozdání z atelieru státních not a dovozuje, že erár nemá před soudem žádných výminečných práv než každá jiná soukromá strana. Dále tvrdil, že listiny, které prokuratura před- ložila, nepsal Bedřich Schnell. On měl neúhledný rukopis a jest pochopitelno, že při ucházení se o místo u státního úřadu dal si listinu napsati. Také i dalš listiny, pomocí jichž prokuratura dokazovala souvis- lost písma na dovětku, prohlásil dr. Šámal za ne- pravé. B. Schnell nemohl dovětek psát již proto, po- něvadž byl právnicky vzdělán a byl by na dovětku jistě uvedí slova právnická, jichž testament úplně po- strádá. Nedostalek rukopisů rytm. Bergra vysvětluje se tím, že celá bedna jeho rukopisů byla spálena, poněvadž nikdo z příbuzných si je nechtěh přivlastnít.

doktor Mikeš A Bergr profesor Hanzl Bergr Schnell Šámal B Schnell Vídeň

6 article

S rozhořčením odmitl p. dr. Šámal podezření, jako by B. Schnell nebyl pravdomluvným. Okolnost, že udal falešně své stáří, není rozhodna. Kdož to ví, že to zavinil písař? A okolnost vloženi peněz n knížku s cizím jmenem jest úplně pochopitejná, vždyů to činí přemnozí, aby nebyla známa výše jejich jmění. Ku konci dovozuje, že dovětěk nebyl padělán a že ho psal rytmistr Antonín Berger, k čemuž žádá výslech znalců písma. Obhájil pak nařčení, vyslovené proti p. dru. Motejlovi, jakoby on měl nějaké úča- stenství na podvržení testamentu.

Šámal B Schnell Berger Motejl

7 article

Potom odebral se soud ku poradě, která trval přes hodinu, načež předseda oznámil, že připuštěny jsou veškeré důkazy, nabízené stranou žalující, ze- jmena výslechem svědků Františka Kropáčka, Vilé- miny Kropáčkové, Antonína Johna, dra. K. Molejla. dra. Reichenstcina, Václava Novácka, Josefa Hobla Jirákové a Karla Holubovského, dále výslechem znalců v oboru papírnictví, zda papír pochází z doby. okdy je dovětek datován, pak znalců lékařův za účelem podání dobrozdání, zda užívání opia má následek na schopnosti písařské. Naproti tomu byly zamít- nuty návrhy žalovaného eráru, aby byly porovnány rukopisy Bedřicha Schnella s testámentem A. Bergra. Líčení potom o 1/22. hod. odpol. přerušeno a pokra- čování ustanoveno na 1/24 hod. odpol. Po zahájení odpoledního líčení přihlásil se ke slovu zástupce finanční prokurafury p. dr. Eisen- bach a podrážděným tonem vytýkal soudu, že nebyl protokolován jeho návrh na povolání znaleů k posouzení písma B. Schnelia. Do soudní síně předstupují předvolaní svědkové dr. Karel Motejl, dr. Reichensteln, Václav Nováčeko Vilémina Kropáčková, Frant. Kropáček, Ant. John Josef a Anna Hobloví, Karel Holubovský a sl. Viléma Panznerova.

Kropáček Vilý Antonín John K Molejl Reichenstcin Nováck Hobl Jirák Karel Holubovský Schnell A Bergr Eisen doktor Motejl Reichensteln Nováčeko Kropáčková František Antonín John Josef Anna Hoblový Panznerův

8 article

Předseda senátu oznamuje, že poslednější člyř svědkové mohou se vzdáliti, poněvadž k výslechu jejich dnes již nedojde a vyzývá je, aby přišli příštího dne, v úterý o 1/24. hod. odpol. Zástupce žalovaného eráru p. dr. Eisenbaeh (velice podrážděně): Žádám, aby byli vyslechnut hajednou všichni ti svědci, kteří byli při nálezu testamentu. Předseda: Neračte se rozčilovat, vždyť se te může dít bez rozčilení. Ostatně, já nevím, jak bye to udělal, abych všechny svědky vyslýchal na jednou. Potom svědkové se vzdálili a přítomen zůsta pan JUDr. Karel MolejI, advokát v Marianské ulici. Týž vypravoval po složení přísahy: Zastupo- val jsem od roku 1890 p. B. Schnella a byl jsem také vykonavatelem poslední jeho vůle. Pan Schnel zemřel 10. května 1897. Přijel jsem k němu do Pod- haby zrovna když dokonal, načež jsem učinil opa- třeni, aby celá pozůstalost zůstala ve všem pořádku Po pohřbu šlo o to, aby se zjistilo, co se nalezá v bytu B. Schnella v Platýze. Očekával jsem, že o pozůstalost vzejde spor, poněvadž odkázal svo jmění Ústřední Matici a příbuzné vydědil. Z opa- trnosti vyžádal jsem si soudního komisaře, aby v jeho přítomnosti byl inventář podrobně prohlédnut. Výkon ten učinil se mnou notář p. Eulner. Kdyz jsme chtěli otevřít pokladnu, nenalezli jsme klíce. tak že jsme musili pokladnu násilím dáti otevřít Pokladna byla prázdná, jen testament jsme tam na- lezli. Později jsme nalezli na sťole místo podložky další testamenty. V měsíci červnu bylo v inventute pokračováno a tu přijeli manželé Kropáčkovi s po vozem, aby si odkázaný jim nábytek odvezli. Při tom počínal jsem si velmi opatrně. Přikázal jaem všem, aby ani jediný kousek papíru neodnesli a ne- zmařili. Při odnášení kábytku přišel ke mně z dru- hého pokoje Kropáček a pravil, že nalezl Jistek.

doktor Eisenbaeh JUDr Karel MolejI Schnell Schnel Kropáček Platýz senát

9 article

Užasl jsem při pohledu na lístek. Byla to poslední vůle Bergrova. Z počátku jsem neznal ten pomě mezi Bergrem a Schnellem. Ža života svého vyprávě mně jednou Schnell, že povstal spor o pozůstalost A. Bergra. Já jsem pravil všem přítomnýme »Jestli čje to pravý testament, pak držím v ru- kou lístek, representující veliký ka- -pitál. Zapamatujte si dobře, kde t olistina se nalezala, abyste to mohl při- sežně potvrdit«. Pak jsem se vyptával, z jakých okolností listek nalezli. Vyprávéli mně, že služka dala dvě židle na sebe a že pod popruhem jedné židle spatřil p. John, hostinský z Podbaby, lístek. Zvolal při tom: »Tamhle je nějaká obligace a už se oba hnali po lístku, jejž vytáhi Kropáček Lístek jsem potom bedlivě uložil. Odpoledne telefo- Unoval jsem dru. Hanckovi, jenž býval zástupcem A. Bergra a B. Schnella, kdy zemřel rytmistr Berger OBylo mně odpověděno, že zemřel 25. listopadu 1882 —Poněvadž testament pocházel ze 3. ledna roku 1881. oznámil jsem dru. Hanckovi, že při inventuře nalezl se poslední vůle rytmistra Bergra. Kancelář dra. Hancka opatřila ze své registratury legalisované pod- Upisy rytmistra Bergra. Z jednoho podpisu shledal jsme, že je podobný s podpisem na dovětku. K po- pudu dra Hancka jsem se rozhodl, testament před- -ložiti soudu. Před tím jsem dal originál několikrále —folografovati, načež jsem ho odevzdal presidentov —zemského soudu. — Předseda: Měl jste dříve nějaké tušení o e stenci testamentu sa naire

Bergrův Bergr Schnell A Bergr John Hanck Berger Podbaba

10 article

—Svědek (s úsměvem): O nikolil Předkládá se ona židle, v níž byl testament na lézen. Dr. Motejl ji poznává dle znaměnkastři křížků které na ní vlastnoručně učinil. Dále rvádí p. dr Motejl, že jakmile se zpráva o tom dostala do veřej nosti, přicházeli k němu četní protendenti dědictví zejmena také p. Nováček. Toho jsem se různým smůry vyptával o tom, co vše koupil z pozůstalost p. Bergra, zejmena také židle. Ukázal jsem mu různ židle, abych zkoumal jeho pravdomluvnost. Židli ve které byl testament nalezen, poznal jako tu židli klerou koupil a později prodal. Komu, neví, ale by to muž malé postavy (B. Schnell). el čzak Záslupce eráru: Pane svědku, jakou m ta židle barvu ? (Veselost v posluchačstvu.) Předseda: Myslím, že to je vedlejší okol Svědek: Jest to tatáž židle, v které lístek by nalezen. Vždyť jsem ji ihned třemi křížky pozna menal. Zástupce eráru« Problížel jste ještě ostatn židle? Proč jste je nerozpáralt Svědek (s úsměvem): To jsem ovšem neučinil abych celou garnituru rozpáral. (Veselost.) Zástupce eráru: Račte se pamatovat na návštévu slč. Panznerovy ? Svědek: Zdá se mi, že přišla jednou k večeru a že jsem jí odkázal na druhý den. Že bych jí nějak rozmgzele odbyl, to popírám. Zástupec eráru: V pozůstalosti p. B. Schnella je váš palmární účet. Žádám vás, abyste řekl, za jaké práce teuúčet jste vydal ? Předs.: Takovou otázku nepřipouštím. Zástupce eráru: Mluvil jste někdy s B Schnellem o tom, že mohl dědit po A. Bergrovi, o zá- větí lohoto a pod. nost.

doktor Motejl Nováček Bergr Schnell Panznerův A Bergr Předs

11 article Svědek: Nikoli. Nikdy o tom nebyla řeč.

Svědek: Nikoli. Nikdy o tom nebyla řeč. Zástupce eráru: Jak to přišlo, že jste ne- zůstal právním zástupcem v této záležitosti ? Svědek: Dalšího zastupování jsem se vzdal proto, poněvadž jsem v eventuálním sporu měl vy stupovati jako svědek. Dopsal jsem v té příčině dne 8. června 1897 výboru Ústřední Matice školské, který mne zastupování zbavil a svěřil je panu dru. Ša malovi. Zástupee eráru: Můžete nám sdělit, kdo stylisoval tehdá zprávy do novin o nalezení testa mentu? Předs.: Otázku tuto nepřipouštím. Předstupuje další svědek p. dr. Reichenstein advokát v Praze, jenž byl 24 roky zaměstnán v kan- celáři dra. Hancke. Měl se vyslovit o podpisech ryt mistra A. Bergra na plných mocech, v kanceláři dra. Hancke vyhotovených. Jedna plná moc pochází z roku 1874, kdy v kanceláři ještě nebyl. Druhá je z roku 1875. V kanceláři dra. Hancke jako v jiných advokátních kancelářích je zaveden způsob, že se podle originální plné mocí v případu potřeby zhotoví duplikáty podpisů, z ruky strany nepocházejících.

doktor Reichenstein Hancke A Bergr Předs Praha

12 article

Zda je na předložené plné moci původní podpis A. Bergra neb zda je to duplikát, v kancefáři zhotovený, nemůže udati. Dr. Hancke byl v kanceláři p. dra. Motejla a když se vrátil, pravil, že se nalezl kodicil a že jde o to, aby se dokázalo, zda je pravdivý. Zda je pravý či nepravý, o tom se nevyslovil. On také rukopis rytm. Bergra mnoho neznal. Po celou tu dobu byl u nás v kanceláři Borger jen asi dvakrát a tu byl vždy upjatý. K dotazu zástupce eráru odvělil svědek, že dr. Hancke zastupoval B. Schnella ve sporu o pozůstalost Bergra proti eráru. Pak nás edoval výslech svědka pana Václav Nováčka, 62lclého hostinského v Sázavě. Týž vy právěl, že zúčastnil se koupě svrchků po rytmnistr A. Bergrovi. Zejmena koupil veškerý nábytck, který potom opět prodával. Také koupil šest židií, z nich jedna jest předložena soudu. Tyto židle, dále svitilnu a j. koupil za 50 zl. neznámý pán malé postavy jenž miuvil německy. Pravil při tom, že mu na tom záleží, aby to měl.

A Bergr doktor Hancke Motejl Bergr B Schnell Nováček Sázava

13 article

Před seda: Proč vy jste šel k panu dru Motejlovi? Svědek: Četl jsem to v novinách a zajímalo mne to. Jel jsem do Prahy a nejdříve jsem šel do kancěláře Ústřední Matice, kde mně řekli, že se židle nalezá v kanceláři pana dra. Motejl a. Odebral jsem se tam a poznal jsem židli, kterou jsemu Bergra koupil a neznámému pánovi prodal. Po- znávám ji zcela určitě, protože mámn četné drobné věcí s těmitéž okrasami a z téhož dřeva Předseda: Co pak jste ještě koupil z pozů- stalosti Bergra? Svědek: Bednu slistinami, kterou jsem měl 4—5 let doma. Nabízel jsem lisliny ku koupi slečně Panznerově, ale óna je nechitěla koupit. Později přišla ke mně neznámá dáma, prohiížela obsah bedny a mnobo listů sí odnesla. Do dne nevím, co to bylo za dámu. Když listiny nikdo nechtěl — nalezalo se mezi nimi mnoho listů. psaných slečnou Panznerovou — tak jsem je vesvém obchodě rozřezal na kornouty Dnes z nich není nikde ani listku. Slečna Panzne rova, když jsem jí bednu nablzel, odmítla ji a pra vila, že to nepotřebuje Zástupce eráru: Vy se zabýváte koup a prodejem podobných věcí. Řekněte nám, jakou látkou je pokryta talo židle? Svědek: Já přece nejsem žádný znalec. Předseda: Tu otázku nepřipouštím, poněvadi se věci naprosto netýká. Předstupuje svědkyně paní Vilemína Kro- páčková, která vyfičuje podrobnosti o nálezu testamentu. Když si připravovali nábytek k odnešení. přišel muž a ukazoval mně ceduličku, špinavou Přečetla jsem ji, načež ji dal můj muž panu dru. Motejlovi. Židle jsem dobře znala, poněvadž je měí po celou tu dobu, co jsme mu posluhovali. My jsme u něho byli 18 let. Předseda: Proč jste ty židle cídili?

Motejl Bergr Panznerův Panzne Vilemína kra Praha Matica

14 article

Svědkyně: Byly velice zaprášané. Pan Schnel po celý rok nenechal nic cídit. -Já- tam přišla jednou za rok a to jsem s ničím nesměla ani bnouti. Předseda: Věděla jste už dříve, že je v židl ta cedulka? Svědkyně: Pánbůh chraň. JA o tom nikdy nic nevěděla. Předseda: Mluvil p. Schnell něco o těch židlích? Svědkyně: Ano, pravil, že je koupil v dražb po p. Bergrovi a že je koupil proto, že mu nic ne odkázal. Pan dr. Šámal: Znala jste také p. Bergra? Svědkyně! Ano, on chodil k p. Schnellovi oba se vždy políbili a pak šli spolu k Vořechovským do hostince Konstaluje se, že ve výpovědi svědkyně nalezá se odpor. Ona lvrdí, že u Schnella posluhovali 18 et a už před tím židle měl doma. Ale rytmistr Berger zemřel v roce 1882. Svědkyně vysvětiila však tulo zdánlivou nesrovnalost. Oni vstoupili do služeb p. Schnella v roce 1879, ale po několik roků nesměli do jeho přibytku vstoupiti, až teprve v roce 1884. když k nim měl důvěru. are Zástupce eráru: Kde stály ty židle, kdy jste je oprašovala a byly někdy u správy Svědkyně: Všechny židle stály pohromadě v prvním pokoji, u správy nikdy nebyly. Zůstupce eráru: Jak jste je tam mohl vidět, když jste do bytu neměla přístup a v čem záležela vaše posluha Svědkyně: Že jsem mu přinesla petrolej neb pivo, sebrala jsem prádlo a vyprala jsem ho doma v Podbabě. Zástupce eráru: Proč vás tedy platil, kdy jste mu nic neposluhovala? Svědkyně: On mně nic neplatil, my jsm byli na jeho vile domovníky. —— Svědkyně podotýká, že B. Schnellovi nesměla mkdy postel ustlati, tosi dělal vždy sám až do té doby, když ulehl. Ku konci svého výslechu uvedla, že po smrti rytmistra Bergra pravil B. Schnell, že to Berger udělal darebně,ž neudělal žádnou poslední vůli.

Schnel Schnell doktor Šámal Bergr Vořechovský Berger B Schnell Podbaba

15 article

Předstupuje svědek p. Frant. Kropáček, 491 ty obuvník v Podbabě. Byl od r. 1880 domovníkem v ville Bedř. Sehnella, kterou obdržel. odkazem. V mě- síci červnu 1897 byl vyzván, aby si odkázaný nábytel směl odvézti. Na Josefském náměstí najal vozíčkáře. který vjel do Platýzu na nádvoří. Služka nosila lehč- kousky nábytku dolů. Pan John ji zahlédl a ptal se co to nosí. Když se dovědél, že nábytek po B Schnel- lovi, spěchal k nám nahoru a díval se, jak jsme stěhovali. Při tom, když jsem překlopil jednu židl- na druhou, čouhal z popruhu jedné lístek. Pan John pravil, že to bude nějaká obligace. Vytáhl jsem i lístel a dal ho ženě přečíst. Ona pravila, že to bude ně- jaký testament Bergrův. Spěchal jsem s tím k p. dru. Motejlovi, který nás vyzval, abychom o tom pomlčeli. My jsme o tom pomlčeli, ale druhého dne to bylo v novinách. (Veselost v auditoriu.) Zástupce žalovaného eráru kladl svědkovi řadu olázek, které vzbudily v posluchačstvu opmvdově zděšení. Plal se na př. Vy jate tehdy židle oprašova a služce dával. Máte vždy ve zvyku služce židle brát a je utírat? Čím jste utíral židle? a pod. Svědek prohlašuje se vší určitostí, že o ex stenci lístku neměl před tím ani nejmenšího tušení a že tvrzení své může přísahou stvrditi. O židlích vyprávěl mu B. Schneli, že je musil z pozůstalosti A. Bergra koupit, poněvadž mu nic neodkázal.

František Kropáček Sehnell John Bergrův Motejl A Bergr Podbaba josefský náměstí Platýz Schnel

16 article

Zástupce eráru:. Dívali jste se také do ostatních židlí? Svědek: Prohlédl jsem všechny, ale nic víc jsem nenalezl. Zástupce eráru činí další dotazy, které vzbuzují opravdový údiv a překvapení. Okolnosti probrané a dokázané opakuje, pochybuje. Do soudní síně zavolán další svědek pan Ant John, 44lelý hostinský v Podbabě. Vypravuje, jak nahodile přišel do Platýzu a ze zvědavosti vešel do bytu B. Schnella. Díval se, jak stěhují, zajímalo ho to, že je v bytě, jehož majitel nikdy si ho nedal či- stit. Když pak pan Kropáček jednu židli obrátil, spa- třil jsem cípek lístku čouhati pod popruhem. Zvolal jsem: »Tamhle je nějaká obligace!« a hned jsemsi vzpomněl na to, co se u nás povídalo, že Schnell je velmi zámožný, opatrný a že všechno schovává úzkostlivě. Domníval jsem se tedy, že tam v židli je nějaká důležitá listina. Pan Kropáček lístek vytáhl. prohlédl, paní Kropáčková ho přečtla a pák odevzdal ho panu dru. Motejlovi. Zástupce eráru: Čím pak čistili ty židle Prstem nebo hadrem?

Antonín John Schnell Kropáček Kropáčková Motejl Podbaba Platýz

17 article

Svědek: Dlouho jsem se tám nezdržell a pak mně to pranic nezajímalo, jakým způsobem nábyte oprašovali Pak byl vyslýchán pan Josef Hobl, 65letý z hradník v Nuslích. Býval zahradníkem u rytmistr Bergra. Předseda: Víte něco o tom, že Berger chtě udělati testament? Svědek: Ano, říkal to mě ženě. Asi měsí před svojí smrtí, v měsíci říjnu r. 1882 sdělil m ženě, že na nás bude pamatovat. Zda nějakou po- slední vůli sepsal, o tom jsem nic nevěděl. Kdyl pak Berger zemřel, hledal jsem spolu s p. arch. Ki palem poslední vůli. Vlastně jsme ani nevěděli, kdy zemřel. V měsící listopadu r. 1882 nevyšel dva dny ze svého bytu. Bylo mně to nápadné, proto jsem šel k jeho přibuznému panu Kirpalovi, abych mu t oznámil. Byt byl uzamčen na klíč, který byl zvlášt- ního druhu. Dal se totiž rozšroubovati. Polovice klíče zůstala v zámku a druhou polovici bráva i Berger sebou. V přítomnosti pana Kirpala byl byt od zámečníka otevřen a ve vnitř nalezli jsme Bergra mrtvého na zemi ležeti. Když pak později dostavila se komise do bytu Bergrova a prohlížela ho, hledali jsme pozůstalost, poněvadž pan Kirpal tvrdil, že te- stament být musí, poněvadž mu B. pravil, že testamení vypracoval. O tom, že Berger cenné věci a peníze na neobyčejná místa schovával, z vlastní skušenosti nevím. To mně vypravovala moje žena, která mu po- sluhovala a častěji se s ním stýkala. — Před lím byl jsem zahradníkem na Klamovce v Košlřích. Tuto zahradu navštěvoval také Berger a scházel se tams ředitelem Blechou. Jednou byl jsem přítomen tomu. když ředitel Blecha Bergroví pravil, že dům jeho jes nízký a starý, že by to bylo pro něho výhodné. kdyby mu jedno patro přídal. Na to odpověděl

Hobl Bergr Berger Kirpal Bergrův Blecha Blech Nusle Klamovka

18 article

Berger Blechovi: »Já nebudu stavět. Můj nebožtík otec řekl, aby se s tím domem nehýbalo, že zůstane pro příbuzné a p. Kirpal bude vědět, co s tím má dělat.« — Berger byl podivínem. Vyhýbal se lidem. stranil se společnosti. Jednou jsem ho hledal v ho- stinci ve Vodičkově ulici a natrefil jsem ho u kula- tého stolu. Seděl tam sám v koutě a měl před sebou otevřený dešlník, aby ho ostatní hosté neviděli. V první době mé služby u něho nedával mně služné do rukou, nýbrž uložil je ve sklenníku do hrncea teprve druhého dne se mne ptal, jest-li jsem sí vza služně. Berger býval rozčilený, ale já niu to přikla- dal jako důstojnickou vlastnost. Když jsme se ten kráte na Bergra dobývali, pravil Kirpal, že se bude asi potit a že nám proto nechce otevřít. Podotkl, že má doma lékárničku a že s tím něco ještě vyvede Pokud mně je známo, stravoval se Berger u Štajgro u Rozvařilů a u Rajtknechtů, kam chodil s panem Schnellem. Na to líčení bylo přerušeno. Pokračováno bude v něm dnes, v úterý, o půl 4. hod. hod. odpolední ve větším sále, v druhém patře. Líčení skončilo o 7 hodině večerní. Pozornost obecenstva, líčení přítomného, vzbu dilo oblášení sporu. Na dveřích soudní síně upev něna tabulka s nápisem: »Ústřední Matice školská v Praze proti c. k. odůmrtnímu eráru o uznání ná- lezu listiny ze dne 3. ledna 1881 Bedřichem Schnellem psané,« Označení toto bylo na prosto nesprávné, neboť spor týkal se uznání pra vosti listiny Ant. Bergrem psané. Zajisté omylem do- stalo se na dvéře to, co o testamentu tvrdil zástupce (Pokračování.) žalovaného eráru.

Berger Blech Berger Kirpal Štajgro Rozvařil Rajtknecht Schnell Antonín Bergr Vodičkův ulice Praha

19 article

Při pivě. Před senátem étyřčlenným. Do Škubova hostince v Kanínském Dole vstou pili večer 12. spna tři četnici ze Mšena. Neobvyklá návštěva tato vzbudila všeobecnou pozornost hostí Jen nádenník Franuišek Fetter nevšíml si příchozíci a pokračoval v zábavě« s' občanem Václavem Králem jemuž namlouval, že prý se vlastně jmenuje Könin a že má následky různých činů na svědomi. Byly to obyčejné hospodské tlachy, jaké proná- šejí se někdy při pivě, zvláště vykuřuje-li se lidem z hlavy rozum s poměrným houstnutím čárkových mračen na bílém okrají porculánových tácků. Feiten i Král blábolili nesmyslné řeči a semleli, co jim sliný vnesly na jazyk. A když konečně přišli na řeč nedávném atlentátu, podniknutém na itaiského krále pronesl Fetter poznámku, pro kterouž jej jeden z čel níků zakříkl a napomenul. Ale Fetter nedbal a hla sem silnějším opakoval, co právě před chvíli pro hodil. Ovšem, že by si byl jindy snadno vypočítal, jak těch řečí budou konce. Ale tentokráte mluvilo z něh pivo . . . a tak mu ani nenapadlo, co jej očekává. Hned po proneseném výroku byl Fetter zatčen a četnictvem odveden do Mšena k úřadnímu výslechu. neboť ve výroku jeho spatřován přečin schvalován nezákonných činů ve směru 8 205 tr. z Na včerejšek pobnán 53letý František Feltte ku zodpovědnosti před čtyřčlenný senát vrchníh rady Srba. Omlouval se naprostou opilostí a prohlašoval,ž si nebyl obsahu svého mluvení vědom. Než po vý slechu svědků, kteří sice opilost žalovaného nepo přeli, ale o naprosté nepříčetnosti jeho věděti ne chtěli, byl žalovaný ke konečnýmr návrhům veřejnéh žalpbce adj. pana dra. Vorla uznán vinným a o souzen do vězení na měsíe se dvěma posty.

Škubův Franuišek Fetter Král Könin poznámka Fetter Feltte Srba Vorel Mšeno

20 article Menšinový věstník.

Menšinový věstník. Schůze ústředního výboru Na rodní jednoty severočeské koná se dnes v úterý přesně o 6. hod. večerní v místnostecl Jednoty. Schůze ústředního výboru Ná rodní jednoty pošumavské koná se dnes v úterý dne 16. října o 7. hod. večerní v místno- stech Jednoty (Vodičkova ul. č. 36, v domě Národn kavárny, 1. poschodi).

Vodičkův ulice Ná rodný dům Národn

21 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Jednota cyklistů »Praha a okoli“ sídlem n Smíchově v Královské třídě v hostinci pana Tomáše Fialy, má dnes o 8. hodině večer výborovou schůz Jednota má novou krytou jizdárnu. o

Fiala Praha Smíchov

22 title

Věstník spolkový,

23 article Sokolský věstník

Sokolský věstník Ze Sokola pražského. Schůze správníh výboru konala se dne 12. října za předsednictví br dra. Scheinera. Vzdána pocta zemřelým br. Otomaru Springrovi a Karlu Žitnému. Bratrské jednotě Soko v Košťanech povolen příspěvek na stavbu tělocvičny 40 K s tím, že přispěvek bude zaplacen až se počne se slavbou. Za člena zakládajícího s příspěvkem 200 K přistoupil br. Frant. Tesař, sládek v Nuslích. Příjati 4 členové přispívající, 23 činní. Zpráva po- kladní schválena. Vzato na vědomi, že dne 10. října poctil návštěvou jednotu br. Gabršček. starosta Sokol v Gorici a byl přivítán před šikem čienů. Br. Mina- říkovi za dar fotografických reprodukcí slavnostníh praporu, věnovaných ve skvostných deskách, vyslo- veny vřelé diky. Zakoupeny dvě fotografle ze sletu moravského. Zpráva domácího, správce schválena rovněž i účty jím předložené. Dle zprávy náčelníkovy cvičilo v září průměrem 112 cvičenců v hodině, do- rostu průměrem 49. Schválona volba br. Al. Kalik cvičitelem a vzato na vědomí, že br. František Franz Karel Kasalický a Vilém Popp zvoleni pomahateli

Scheiner Springr Žitný František František Franz Karel kasalický Popp Košťany Nusle Gorica Sokol pražský Sokol

24 article Válčení s Čínou.

Válčení s Čínou. Vyjednávání a operace K diplomatickému stavu čínské otázky lze dnes zaznamenati tři momenty. Šlechetný ruský podnět — nebyl to návrh formální — aby otázka odškodného předložena byla smírčím soudu, jak haagskou konferencí byl dosazen dochází stejného ocenění na jedné, jako tuhého. třeba nikoli přímého odporu na druhé straně. Německo nedalo na francouzský návrh dosud odpovědi. Konference vyslanců v Pekin prohlašuje císařský edikt čínský o potrestání vinníků za nedostatečný. Tyto tři momenty do- kazují nejlépe, jak akce diplomatická jest ještě ve stavu naprosté nehotovosti i nevyjasněnosti Pozornosti za to značné zasluhuje fakt, že americký generál Chafée dosta od své vlády pokyn, aby vyhnul s všelikému uznání hr. Waldersie ea za vrchního velitele spojencův Stejný pokyn dostal prý i Conger. S německé strany vylučují proto již Unii nadobro z kon- certu ostatních spojencův. Vláda americká a ještě více americký lid nejsou ale asi tím přes- přiliš zarmouceni. Americký vyslanec Congen varoval před dalšími operacemi, totiž upozorni na to, že tolikrát již zmíněná odvetná výprava do Paotina rozniti nepochybně požár odboje v celé severní Čině. Ostatně jest otázkou zůstanou-li operace spojenců omezeny na Pečilsko. Proticizineck hnutí v střední a jižní Číně roste denně, jal doklady toho čtenář níže v depeších z různých míst oněch krajů nalezne, — zvláště pak budí znepokojení projevy odbojné v kantonském okrsku. Dvě německé lodi »Ryse a »Tygre a jedna dělová loď anglická dostaly rozkaz, by zůstaly tam. Ostatně dlužno míti neustále na mysli, že Angličané a Němci dosah tamního hnuti přece jen přehánějí, toužíce po zámince, aby mohl v krajích oněch zakročiti.

Congen Rys Tygre Angličan Němec Čína Německo Peking

25 article

Není ostatně také ještě úplného jasna o tom, jakého rázu povstalecké hnutí to vlastně jest; dle mnohých zpráv namířeno jes vlastně proti mandarinům a nikoli proti cizin cům, ale to i ono mohlo by oběma státům zmí něným býti vhodnou záminkou, aby okupovaly kraje dotyčné »pro zjednání pořádku«, ale pak se tam pod záminkou tou, jako kdysi Angli v Egyptě, trvale usadily. Sanchajská celní banka poslala dle někte rých zpráv 300.000 taelů do Sinanu, nové re sidence dvora činského, a hodlá poslati i viee »Neueste Nachrichten« piší k tomu: »Potvrdi-l se zpráva ta, bude pro spojence naléhavým dů vodem, aby bohaté prostředky v Šanchaji a jinde se nalézající zabavily«. Zajistě německé hlta vosti a německým pravidlům by taký lup? zcel ssčslan odpovídal. Výprava z Pekina proti Paotinu, kteréž s častní se Němci, Angličaně i Francouzové — francouzská vláda nynější jako by z úmyslně se odchylovala co nejvíce od Ruska ! — po- jímá se v Tjencině jako část stra- tegických pohybů proťi Sinanu, kteráž má býti podporována po případě z Hankova třeti výpravou. Těmit pohyby má býti nové sídlo císařského dvor činského odloučeno od veškerého spojen s mořem. K výpravě z Hankova bylo by ovšem zapotřebí nového dohodnutí mezi »spojenci o vrchním velitelství, neboť hr. Waldersee jme nován byl, jak známo, vrchním velitelem tolik pro Pečilsko.

Angl Němec Francouz Hankův Egypt Sinan Rusko Waldersee Neueste Nachrichten Potvrdil

26 article

Washingtonský »Globe« »protestuje« prot postupu Rusů v Nučvanu, kterýž rovná prý se invasi. Rusko nemůže prý nijak odůvodniti ake svou, jež znamená prý zjednání převahy pouze pro Rusko samo, ač Nučvan dle smluv s Činou byl prý otevřen všem státům. Vlády mely b prý Rusko žádati důrazně o vysvětiení. Což kdyby tak vlády žádaly také Unii za vysvětlen v příčině anexe Filipin, ač byla Unie dala slovo že setřiti bude jejich samostatnosti. sbe oll iq. p d Děla z Čech v Číně. Není tomu příliš dávno, kdy zavítal do Plzně vynikající Japonec, který byl na studijní cestě Evropou. Je professorem na válečné škole v Tokiu a zejmena dělostřelectví ho zajímalo. Když byl navštívil německého Kruppa v Kssenu neopomenul také navštíviti druhou, nejdůležitějs zbrojovku na kontinentu, závody Škodovylv Plzní A tu ukázal se učený Japonec, že je také vtip ným. Když mu byl ukázán jistý druh děl a po znamenáno, že toho druhu bylo mnoho kusu dodáno Čině, Japončik s maliciosním úsmě vem odvětil: »Já vím, vždyť jsme si je na Fo mose vzali! Doufám, že už vám je Lichunčan zaplátil ?4 — Tato episodka příšla nám na pa měť, když jsme se v Danzerově »Armee- Zeitunge ze dne 11. října t. ř. (č. 41) dočetli následujíc zprávy: Za příležitosti oblehání rakouského vy slanectví v Peklně boxery, konal jeden Maximův kulomet — jak bylo z anglických pramenů sdě leno — výborné služby při hájení se proti čin ským útokům. Na základě spolehlivých informa možno nám osvědčiti, že válečné námořnictv nepoužívá ani jediného Maximova kulometu. O námořnického oddilu z lodi »Zenty« byla do

Rus Japonec Danzerův Rusko Filipíny Čechy Čína Plzeň Evropa Tokio Glob Škodovylv Plzeň ArmeeZeitunge

27 article

Pekina k obraně rakouského vyslanectva přive zena mitrailleusa, jaká je u rakouské mariny všeobecně zavedena, a sice 8mm. mitrailleus M. 93, systém zesnulého arcivévody Karla Sal yatora a plukovníka ryt. šl. Dormusa, jaké jedině vyrábějí se v závodech Škodových v Plzni. Tento kulomet je — stejně jako Maximův — jedno hlavňový, působí samočinně a konal po víee dnů, pokud střelivo stačilo, při hájení vyslanectva znamenité služby.) Opětné hromadné útoky Č ňanů byly za přispění tohoto stroje odraženya v řadách Číňanů způsobila atřelba z kulometu toho pravé spousty. huuaiqei Diplomacie. Z Berlína, 15. října. (C.-B.) Německá vláda — dle informací »Nat.-Zigu.« — zodpo věděla již notu francouzského mini stra zahraničních věcí a sice příznivě. Z Londýna, 15. října. (Pol. Corr.) Zda se, že staví se na cestu mnoho překá ž ek ruskěmu podnětu z posledního vyjedná- vání, aby nároky na náhradu, jiz mocnosli budou žádati na Číně, po případě předložily se k rozhodnutí mezinárodnímu soudu v Haagu. Většina mocností považuje náhradu, již dostati mají ony a jejich poddaní, za věc již si prý vyřídí s Činou samy. Společné zájmy jsou chráněny nejlépe čínskými zastupitelstv mocnosti. Z Peklna, 12. října. (C.-B.) Lichun čan sdělil americkému vyslanci Congerovi, že Junlu nebude zastávat úřad plnomocníka. neboť podány proti němu námitky Z Paříže, 15. října. (»Pol. Corr. «). J ponská vláda vyslovila souhlas s okruž níkem ministra Delcasséa, ažn jednu věc, k niž uvedla své výhrady

Karel Sal Maximův Číňan Ziga Pol Corr Junl Delcassé Plzeň Berlín Londýn Čína Haag Dolna Paříž mm

28 article V Praze, 15. října.

V Praze, 15. října. 5 Čínský dvůr. Z Londýna, 15. října. (C. B.) »Time- sům« sděluje se ze dne 13. t. m.: Dle do- slechu příbyl čínský dvůr do Pinjanu, 200 mil jižně od Taynenu, dosavadního sídla dvora.

Praha Londýn Taynen Tims

30 article

Z Londýna, 15. října. (Zvl. tel. » Nár. Listů«.) »Times« uveřejňují na 12 slo up cích svých dementi svého pekinského dopiso- vatele z doby oblehání vyslanectev v Pekině, i dospivají na základě jeho k úsudku, že řeže pekinské byly dílem čínského vojska a tajné sekty, eisařovnou-vdovou pěstěné. Sekta boxerův vznikla z popudu nižšího úřadníka, jenž pak vysoké místo obdržel, aby mohla císařovna vdova použíti hnutí boxerského k svým proti- cizineckým účelům. Vůdcové boxerův náleželi k osobní družině císařovny, Cisařské vojsko zúčastnilo se zřejmě útokův na vyslanectva a vyšší úřadníci, mezi nimiž státní rada čínská, učinili vše, aby útoky ty měly úspěch. Mezi tím prý vyslanci čínští a Lichunča klamali Evropu lžemi, aby pomoc pro vyslance přišla pozdě. Při těchto vývodech »Timesůs dlužno míti ovšem stále na zřeteli, že císařovna- vdova ne sice vždy cizince vůbec, ale vždycky Brity nenáviděla a že tito již dříve, před řeži pekinskou, usilovali odstraniti její vliv na vládu.

Brito Londýn Evropa Times

31 article

V Pečilsku.

32 article

Z Londýna, 15. října. (C.-B.) »Daily News« sdělují z Pekina: Zdejší veli ká zbrojnice, která byla obsazena Rusy, byl přejmuta Němci. Číňané zanechali v ní veliké množství válečných potřeb, mezi nimi 50 děl bronzových staré soustavy a značné množstn moderních nábojů, menších zbraní atd. Car již nařídil, že všecko, co bylo nalezeno v zbrojnici, má býti rozděleno s Němci Proslýchalo se, že Čínané založili ve zbroj nici, nežli odtáhli, 78 podkopů. Rusové ne nalezli ale ani památky o těchto podkopech Némci nyní také po nich pátrají. Z Londýna, 15. října. (C.-B.) »Mornin post« oznamuje ze Šanchaje 13. t. m. : Kvan tunské povstání směřuje proti dynasti, v Kv ansi proti místním úřadům, proti - zincům jedno ani druhé. Sečvanské, po- vstání platí výhradně vládě; hnutí na Modré řece panovnické rodině. Vo skulečn o st jeví se velké hnutí po celé Čín a jeho cílem je: svržení mandžur ské dynastie. Z Honkonu oznamují 13. t. m.

Rus Němec Číňan Čínaný Londýn Kv ansi Čína Daily News

33 article

Z bogských tvrzí posláno do Samčunu 2000 m., aby pomohli potlačiti povstání. Sečv an- ští povstalei shromáždili se a 10.000 jich táhne na Fuču. Z Londýna, 15. října. (C.-B.) »Reuterov kancelář« sděluje z Tjencina, ze 12 t. m »V prohlášení hr. Walderseea, které po- jednává o vojenských událostech od té doby, kdy převzal vrchní velení, vysvětluje se opozdění dalších operací překážkami při vykládání do- pravních prostředků vojska německého, jakož oblížemi, se kterými setkávalo se u jed- notlivých vejitelů úsilí o dohodu o svorném po- stupu. Tod prý ještě stav věcí jakž takž njde Činně zasaženo bylo do akce výpravou do Paotinu. Hr. Waldersee soudí, že nečinnosť Či- ňanů je prý válečnou lstí, by zakryly se dalsí offensivní jejich kroky.« Z Londýna, 15. října. (C.-B.) Jak s oznamuje z Tjencina ze dne 4. t. m. sdělůje se v jakémsi dopise z Pla otinu, že tamější úřádníci vlídně zacházejí s cizozemci.

Pla Samčun Londýn Hradec Tjencina

34 article

Operace spojeneův. n. Z Berlína, 14. října. Pekinský dopi- sovatel »Local Anzeigrus poukazuje na srdečné prý bratření se Němcův a Rusů, kdežto na- opak Francouzové a Rusové cho- vají se nápadně chladně ko sobé Všichni spojenci obdivují prý se vojenským vý- konům Japonců. Títo osvědčili se v každém směru, byli nejlépe připraveni pro tuto válku a mají také nejlépe postaráno o zánsobování. Z Londýna, 15. října. (C.-B.) »Daily Chronicle« sděluje z Honkonu ze dne 14. října Císařské činské vojsko dobylo znova města Vejču, jehož povstalci z provincie Kvansus byli dříve zmocnili. Ze Šanchaje sděluje se »Reuterově kance- láři« ze včerejška, že dle zpráv z Njučvanu Rusové obsadili konečnou sta nie dráhy šanchajkvanské na pravém břehu řeky. V Tělinu, severně o Mukdenu, spojila se ruská severní armáda s jižni. Z Pekina, 12. října. (C-B.) Paotin- ská výprava dorazila do luckého zálivu. Z Tjencina, 15. října. (Reuter.) Maršál hr. Waldersee se štábem vydal se na cestu do Pekinla dnes ráno. Z Londýna, 15, října. (C-B.) Noviny oznamují z Pekina neudávajíce dne: Dva štábní důstojníci američtí doprovázejí výpr a v do Paotina. Americký generál Chaffeea americké vojsko se ji neúčastní.

Němcův Rus Francouz Japonec Reuterův Berlín Londýn Vejč Pekina lucký záliv Pekinl Vocal Anzeigrusko Reuter Daily Chronicle

35 article

Proti čínské dynastii. Z Londýna, 15. října. (C.-B.) Dle, sdělení »Daily Telegrapbu« z Kantonu ze dne 12. řijna Mandžurům nepřátelšti povstalci z Kan- juveje porazili císařské vojs ko u Hujčtova. Přes 60 mužů císařského voj- ska bylo zabito, ostatní prchli. Povstalci obsa- dili několik osad, ale zdrželi se všeho plenění a nebořili ani kaple ani budov missionářů. Po- vstalci ti ujišťají, že jediným jejich úmyslem jest prý dynastii svrhinouti. Z Prankfurtu, 15. října. (C.-B.) ze Sanchaje sděluje »Frankf. Ztgk: D'r císařského dekretu stal se po kus o zavraždění císaře Kvansu na cesté do Singanu. Útočník by však ještě v čas zachycen zatčen. Fregatní kapitán rakousko-uherský t šl. Thomann. Z Londýna, 15. října. Pekinský dopi- sovatel »Timesů« Morisson obviňuje ve svém obšírném denníku z dob obléhání vyslanectev, kterýž jinak neobsahuje mimo barvitá líčení známých už příběhů v květnu, červnu a červenci t. r. momentů nových, fregatního kapitana . Thomanna z vážné chyby. Thomann, jenž ja-

Morisson Thomann Londýn Timesy Daily Telegrapba D ' r