2
masthead
V Praze, v úterý dne 16. října 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí san
v Prare v sdministrael
na měsle . . . . . .
ss čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvejí čenášken
a měeí
v ta. . . : 7 K 50
ve filislkšcht
za město . . . . . . 2 K 50
Pošton:
ss másl
s divrt lsts . . . . 9 k oo
a drojí zisllken
na raěsíe . . . .
atrt lea . . . nke
5
article
„Nová otázka.
„Nová otázka.
Podle zpráv vídeňských a peštských ne
způsobuje chvíle té vládě Körbrově žádná
ze všech starých a sťarších otázek rakousko
uherských takových starostí a nesznází,
jako ta nejnovější, která zní: má-li či ne-
má-li ještě v tomto měsíci svolati sněm krá-
lovství českého ku podzimnímu zasedání?
Otázka ta, píše se » Pester Lloydu
z Vídně, zaujímá nyní veškeren interes poli-
tických kruhův a zatlačuje všechno ostatn
do pozadí. »Co jest nám po státní jednotě,
Němectvu a svobodě, po autonomii, státním
právu a federalismu, po ústavě a parlamentu,
po oktrojírce a absolutismu ? Vše to Hekubou.
Pester
Vídeň
Němectvo a svoboda
6
article
O všem tom nemluví živé duše. Mluví se jen
a jen o svolání sněmu českého. Zda-li jej
svolá vláda, jak si Češi přejí, či nesvolá, jak
Němci žádají: toť pro tu chvíli otázka spásy
Rakouska.« — Tímto ironisováním hledí do-
pisovatel »Pester Lloydu« zakrýti sice trochu
svůj německo-centralistický cejch, ale hnedle
poznáme ptáka po zpěvu jeho dalším: straní
ve svém líčení situace čím dále tím okatěji
Němcům, hledě všemožně podpírati prachatrné
důvody jejich vlastizrádného schválu a vzdoru
proti sněmování českému. Vytýká nám na př.
křivě a lživě, že prý jsme mohli již za letoš-
ního jarního zasedání sněmu vyříditi řádně
rozpočet a nepotřebovali si pomoci jen pro-
zatímním do konce října 1. r. Ale to prý se
musil drahý čas promařit velikými politi-
ckými debatami státoprávního a národního
obsahu. A teď prý nám zase o nic jiného
nejde, nežli že prý chceme v nedostatku ge-
nerálního sněmu zemí koruny české povýšiti
aspoň sněm český na parlament. Tomu však
chtějí prý němečtí pokrokáři všemožně za-
brániti a tolikéž vládě prý by nebylo milo,
kdyby nyní uprostřede volebního hnutí ve
sněmovně české znovu rozvinuta byla cela
německo česká otázka. v
Zkroutiv tak věc na prospěch Němcův,
svádí dopisovatel »Pester Lloydu« vládu
Körbrovu k téže hříšné pomoci v nouzi, ke
které nabádali ji už oba ti chrabří ústavo-
věrní němečtí »liberálové« v našem výboru
zemském.
Čech
Němec
Lloyd
Němcův
Pester
Körbrův
Rakousko
7
article
Ptá se, zdali toto zemské zřízení naše
vskutku nezbytně vymáhá, že musí být roz-
počet zemský sněmem vyřízen? A odpo-
věď zní klassicky: »Na štěstí žijeme ve
státě, v němž vedle ústavních bra
nachází se vždy také ještě aspoň jedna —
absolutístřeká braníka. Nelze- li pro-
jíti branou ústavní, možno proklouznouti kozí
brankou absolutistickou. Císařským naří-
zením na základě § 14. nelze pravda roz-
počet zemský oktroyovat. Ano, ale což
jest zapotřebí právě vždy jen »nařizovat«e
Nelze učinit také něco jiného? Nelze
na příklad také — »rozhodnout«?
Pravda, že není o tom v zemském zřízení
ani zmínky. Avšak již se stalo v letech
dřívějších, nebyl-li sněm s rozpočtem zem-
ským v čas hotov, že se tu vypomohlo
ústavní vadě císařským rozhodnu-
tím, jímž se nakázalo další vybírání posa-
vadních zemských přirážek a obracení jieh
k účelům zemským jako posaváde. Stro
zemský nemusil by tedy uváznout i kdyby
sněm český nebyl k vyřízení rozpočtu svo-
lán. Molil by se jako druhdy nama zat
olejem absolutistickým a jeti
dále.« —
Krásná rada spanilé duše! A ten vý-
tečný orgán konstituční vlády
uherské nestydí se potřísniti sloupce své
takýmto šeredným trusem absolutisti-
ckého, reakcionářského kulicha
To že je také v duchů Deákově, který přece
věděl, proč do vyrovnávacího zákona.
uhersko rakouského vložil jako základní
podmínku, že má se v ostatních
královstvích a zemích Jeho Veli-
čenstva vlásti právě tak kon-
stitučně, jako v Uhrách samých?
Deákův
Uhry
8
article
Hodie mihi, cras tibi. Co by tomu řekl
»Pester Lloyd«, kdyby jednoho dne kopí se
obrátilo, a kdyby zdejší vládní tisk radil
králi uherskému, aby nesvolával sněmu uher-
ského, poněvadž týž se tak rád zabývá dlou-
hými národními a státoprávními debatami,
nýbrž aby jednoduše císařským rozhodnutím
nakázal další vybírání daní v Uhrách a v Sedmi-
hradsku bez povolení jich sněmem uherským
Co by tomu říkal »Pester Lloyd«, kdy
bychom napsali: V zemském zřízení uber-
ském není sice o takové právomoci mocnáře
ani zmínky, ale už se to kdysí v Uhrách za
Bacha praktikovalo, že se uherská mašina
namazala absolutistickým olejem a jela zcela
dobře dále. — »Co nechceš, aby se tobě
dělo, jinému nepřej!« Svět je kulatý a štěstí
lidské křehčí skla.
Proč pak starý Kálman Tisza nedávn
tak důtklivě volal liberální živly maďarské
na stráž proti nebezpečí reakce? Jen
ať si páni Maďaři tak svévolně nezahrávají
s morovými bacilly cislajtánského absolu-
tismu proti nám
Však dopisovatel »Pester Lloydu« patrně
vidí sám, že si tím »absolutistickým olejeme
škodil na šatech, a proto sám opět přiznává
se, že jeho »dobrá rada« — nestojí za nic-
Šlo by to, pokračuje, kdyby nebylo při tom
jiné obtíže: »Vláda totiž před některým
časem svolala do Vídně zemské výbory všech
království a zemí a slíbila jim pomoc zbě-
dovaným jich zemským financím v ten způ-
sob, že zavede 10procentovou přirážku zem-
skou k dani lihové. K tomu účelu
ještě letos svolá všechny sněm
zemské, zněla její přípověď nedávná. Nuže,
ptá se dopisovatel »Pester Lloydu«: zruší vláda
Pester
Lloyd
Bach
Maďar
Uhry
Vídeň
Tisza
Pester Lloyd
9
article
tento svůj slib a nesvolá ani jediného sněmu?
Či svolá všechny ostatní sněmy
vyjma jediný český? Aneb svolá i
tento, ale vyžádá sobě od vůdců českých
záruku, že bude se jednati na něm pouze
o hmotných potřebách země? Však namítá
honem zase německo-ústavácký advokátv
»Pester Lloydu«, i kdyby Češi na krásně
záruku tu dali, kdo ručí po zkušenostech le-
tošního léta za to, že bude dodržána? A kdo
může na př. německé radikály při
měti, aby v rozpočtové debatě nestrhli poli-
tickou rozpravu, na niž by Češi zajisté ne-
zůstali odpověď dlužni, čímž by pak mírné ně-
mecké strany byly nuceny do boje zasáhnouti?
Tak prý má Rakcusko na krku novou
a to velice svízelnou otázku, již nelze tak
snadno rozřešiti: na jedné straně oddálení
slíbené pomocné akce, na níž všem zemím
záleží a spolu neústavní opatření rozpočtu
zemského, na druhé opět nebezpečí, že sně-
movna zemská stane se ohniskem agitačním
pro volby. Všickni jsou zvědavi, kterak bude
pan Körber manevrovat, aby mezi touto
Scyllou a Charybdou proplul se zdravou
hrudí.«
Tak, hle znají německo-ústaváčtí kome-
dianti vládě strachů nahánět, aby ji svedli
od pevné dráhy zákona a práva na kluzké
scestí bezpráví a učinili ji povolnou svému
zpupnému schválu. Jen aby si na nás schla
dili svou žáhu a ukázali nám, že jsou v Ra-
kousku svrchovanými diktátory, podle jichž
zvůle se tu vše díti musí, jen proto vzpíraj
se proti svolání sněmu českého, pojdižsi
z toho lidu škoda sebe horší.
Lloyd
Čech
Körber
Charybda
10
article
Jediného slušného důvodu pro svůj
vzdor nemají. Či to jest slušný a lidových
stran důstojný důvod, předstírati strach před
politickými diskussemi ve sněmu tak důle-
žité a značné země jako jsou Čechy? Dejme
tomu, že by na sněmu došlo k velkým po-
litickým diskussím mezi námi a jimi: bylo
by to nějakým neštěstím, nějakou pohromou
pro zemi a říši? Což se o všech těch otáz-
kách nediskutuje a nebude po tři měsíce
stále diskutovati na sterých voličských schů-
zích a sjezdech stran?
Německo-pokrokářská strana provozuje
dnes proti sněmu českému tutéž mizernou
— Rauchovskou telegrafii, jakou
provozovala onehdy před svým sjezdem
v Trutnově vůči sjezdu německých radikalů.
Denuncuje, straší a plaší, až je to světitá
ostuda. Jakoby ten náš ubohý český sněm
byl nějakým konvenlem Jakobínů.
Nikoliv, tu nejde o žádné krušné pro-
plutí mezi Charybdou a Soyllou. To je jen
holé šíbalské strašení kejkliřskými přízraky,
jimž by se každá prozíravá vláda v oči vy-
smála. Svolání sněmu českého v tomto
měsíci není žádnou svízelnou otázkou pro
státníky dbalé zákona, práva a potřeb
země, nýbrž prostým příkazem státní
raisony a zdravého rozumu, prostou nutností
spořádané veřejné správy zemské, prostým
diktátem platného základního zákona zem-
ského. A tu že by se mohila vláda Körbrova
rozpakovat, co učiniti má? Tu že by
opět, jako před rokem vláda Clarova, mohla
obětovati choutce a schválu menšiny zákon
i právo?
Charybda
Soylla
Körbrův
Clarův
Čechy
Trutnov
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. října. (O hr. Reverte-
rovi) píše uherský orgán zahraničního mini-
sterstva »Pester Lloyd«: »Zprávy o rakousko-
uherském poslu u Vatikánu, hr. Reverterovi
jsou potud správny, že hr. Revertera koncem
tohoto roku své místo skutečně opu stí.
Ale nesprávny jsou důvody jeho odchodu, jež
se různými listy uvádějí. Hr. Revertera odstu-
puje, poněvadž jeho vysoké stáří a dlouholetá
služba mu dávají právo, jíti na vytoužený odpo-
činek. Své povinnosti dle intencí zahraničného
úřadu konal vždy horlivě a obratně a rozhodně
bezdůvodny jsou výtky, že ve svém postavení
podporoval jakési ultramontanní snahy a zejmena
že zanedbával zájmy uherské. Hr. Revertera ne
prováděl nikdy politiku na svou vlastní ruku,
ani nepřišel do rozporu se svým smýšlením
svými náklonnostmi, když hájil církevně-politické
záležitosti v souhlase s ideami, panujícími v obou
státech říše. Veřejně mínění nemá tedy nijakého
důvodu, házeti kamením po odstupujícím poslu«,
V Praze, 14. října. (Odpověď dra.
Lloyd
Praha
Vatikán
Hradec
12
article
Engla ryt. Gněvošovi.) Sdělili jsme, jak
ryt. Gněvoš po řečí hr. Dziedušického ve schůzi
voličské projevil svou nespokojenost nad tím, že
kolo polské příliš dlouho podporovalo českou
delegaci a nezakřiklo ji už dávno známými slovy
Javorského: »Až potud a ne dále!« Hr. Dziedu-
šický nezůstal tehdy dlužen odpověď ryt. Gněvo-
šovi a celou řadou faktů ho přesvědčil, že kolo
polské českou delegaci už dávno nepodporovalo,
nýbrž naopak všemožným způsobem zdržovalo
její akci. Nyní odpovidá ryt. Gněvošovi také
bývalý předseda českého klubu na říšské radě,
dr. Engel, jenž píše ve svém benešovském
orgáně: »Setkáváme se tu jenom se starou, stejně
neslušnou jako nejapnou lží, jakoby Čechové,
trvajíce při svém jazykovém právu, byli na škodu
pravice dopouštěli se nějaké nemírnosti. Pravime,
že lež ona zbaběle vymyšlena jest toliko na
obranu bezcharakternosti, neboť vytkli jsme již
několikrát a poukazujeme k tomu znova, že pra-
vice ustavila se nikoli před, nýbrž po vydání
Badenových nařízení, kdy tudíž každý soudný
politik věděl, co znamenají a zdali v nich ně-
jaká krajnost jest obsažena. I nelze ani dosti
často připomenout, že pravice — nejprve katoli-
cká strana lidová s českou šlechtou konservativnl.
potom Poláci a konečně toprv Čechové — usta-
vila se na podporu hr. Badena tenkrát, když
i hr. Ludwigstorť jmenem slechty ústavověrné
Engl
Javorskij
doktor
Engel
Čecho
Badenův
Polák
Baden
Hradec
13
article
právě pro jazyková jeho nařízení mu opověděl
boj. Pročež zajisté především jsme to my, kteři
smíme se ptáti po věrnosti a čestnosti postupu,
jehožto průběhem Čechové valnou částí pravice
byli pak opuštěni a do obstrukce přímo vehnáni!«
V Praze, 13. října. (Volhy na Tě-
šínsku.) Zmínili jsme se onekdy o návrhu
»Nov. Těšínských«, aby ve čtvrté a páté kurii
na Těšlnsku byli postaveni dva kandidáti, jeden
Polák a druhý Čech. Dne 7. t. m. sešli se
v Těšíně důvěrníci polských voličů a za před-
sednictví býv. posl. P. Svěžího schválili ná-
rodní program z 5. pros. 1896, v němž se
žádá za úřadování s Poláky v jazyku polském,
s Čechy v jazyku českém a za zřízení dosta-
tečného počtu středních a odborných škol jak
polských, tak i českých. Na to jednohlasně
jak sděluje »Przegl. Polit.«, přijat návrhp
Svěžího, aby byl zvolen ústřední volební výbor.
jenž by řídil volby, jmenoval kandidáty, do-
rozuměl se s Čechy a ustavil se jako
stálá Národní rada, jež by řídila národní věci
polské ve Slezsku.
Současně konala se v Těšíně schůze
»Svazku slezských katolíků«, svolaná Kleri-
kálem drem. Kreislem, jenž přímo odmítl úča-
stenství ve společné poradé polských důvěrníků.
Tato schůze jmenovala si pro čtvrtou kurii tě-
šínskou kandidátem advokáta dra. Kreisla a za
pátou kurii Giencialu, dělníka z Třince. Kan
didatury tyto nelze však pokládati za národní
kandidatury polsko-slezské. Vzhledem k tomu,
že tedy polské kandidatury nejsou definitivně
určeny, bylo by žádoucno, aby došlo k do-
hodě mezi volebním výborem českým a polským,
aby bylo vyhovéno spravedlivému požadavku
českému a aby se přísu volby konaly za
heslem opravdové solidárnosti česko-polské ve
Slezsku. el
Ze Lvova, 14. října. (Zemské sněmy.
Polák
Čo
Kreisl
Praha
Volha
Těšín
Čechy
Slezsko
Třinec
Kanada
Lvov
14
article
Orgánu místodržitele haličského »Gaz. Narodové«
sděluje se z Vídné z pramene autentického, že
upuštěno od myšlenky, svolati zemské sněmy
v říjnu, avšak vláda se rozhodla, svolati sněmy
na každý způsob v posledních dnech prosince,
tetiž od 27. do konce měsíce, aby schválily
předlohu o úpravě zemských financí a vyřídily
zatímný rozpočet. Sněmy budou v tu
dobu svolány zecla ji stě.
Ze Zádru, 13. října. (Kompromis
chorvstské strany práva se stra-
nou národní) přijat byl na sehůzi strany
práva, konané ve Splita, jak byl nabídnu
stranou národní. Poněvadiž Srbové kompromiss
patrně také přijmou, bude výsledek dalmatských
voleb do říšské rady dýž jako byl v minulém
období.
Z Terstu, 12. října. (Terstská obchodn
komora proti Slovanům.) Terstský obchodní
a námořský soud vyzval tamní obchodní komoru.
aby zvolila přísedící soudu, dbajíe toho, aby znat
také druhý zemský jazyk (chorvatsko-slovinský). Ob
chodní komora postavila se však na stanovisko, že
při volbě soudců laiků rozhodují u ní jen vědomosti
obchodní a nikoli jazykové a zvolila za soudee
osoby, navržené bursovním výborem Člen obchodní
komory Combi vyslovil při té příležitosti přesvěd-
čení, že zvolení neužijí při soudu nikdy jiného ja
zyka, než zemského, t. j. vlaštiny. Jiného usnesení
nebylo se od terstské obchodní, komory ovšem
naditi!
Ze Zadru, 10. října. (Jmenování dra
Vicka Ivčeviče) předsedou dalmatského sněmu
(na místo zemřelého dra. Bulata) přijato sympaticky
oběma chorvatskými stranami dalmatskými. »Narodní
List« praví, že vzácné schopnosti dra. Ivčeviče, jeho
význam a úplně neodvislé smýšlení ručí za to,že
bude nejvyšší samosprávný úřad v Dalmacii zastá-
vati na chloubu a prospěch chorvatského národaa
jeho pollačených práv.
Srba
Člen
Vicek Ivčevič
Terst
Zadr
Dalmacie
Slovan
Combi
dalmatský sněm
15
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. října.
Pravoslavní Češi v Rusku.
»Hopoe Bpesta« uveřejňuje k nedělnímu
jubileji pravoslavných Čochů v Rusku některá
data o nich.
Bezprostřední pobídkou ku přijmutí pravo-
slavi bylo ruským Čechům před 30 lety prohla-
šení dogmatu o neomylnosti papežské. Touha
po sjednocení s pravoslavím jako s věrou kyrilo-
metodějskou zmocnila se tohdy všech Čechův
Rusku: v Petrohradě jako v Moskvě, na Volyni
jako na Kavkaze. Všichni se při tom odvolávali
na své kyrilometodějské tradice a na učení
svých mučeníků Husa a Jeronyma. Hnutí za-
sáhlo tehdy až do Čech a nabylo výrazu tím.
že město Praha ustoupilo Rusům chrám sv.
Mikuláše a že několik horoucích českých vla-
stenců, mezi nimi na prvém místě zakladate
mladočeské strany Karel Sladkovský, přijal
pravoslaví.
Rakouská vláda a katolická církev pravo-
slavné hnutí mezi Čechy ovšem nepodporovaly
a ono později udržovalo se hlavně ve Vídni,
kde je pravoslavných Čechův 125 a nedávno
jak se proslýchalo, strojilo se je následovat no
vých 500, vesměs vídenských délníků.
Pravoslavné hnutí mezi Čechy ruskými do-
drželo. Ze 30.000 volynských Čechů sjednotilc
se jich s pravoslavím 25.000, Mají své chrámy.
své duchovní a český pravoslavný missionář
otec Emanuel Němeček přivedl za posledních
9 let přes 5000 volynských Čechů do lůna
eírkvé pravoslavně. Mnoho Čechů přijalo pravo-
slaví i na Kavkaze a na Krymu horlivosti dru-
hého českého missionáře, otce Vladimíra Mar
šálka. Zdlouhavěji připojuje se k pravoslavi
česká intelligence v Rusku, ale i tu se jeví vý-
znamný fakt, že mnozí intelligentní Čechově,
zůstávajíce nominalně katoliky, křtí děti svě
aul —
podle pravoslavného obřadu.
Čech
Čecho
Rus
svatý . Mikuláš
Sladkovský
Čechův
Němeček
Vladimíra Mara
Praha
Rusko
Petrohrad
Moskva
Volyň
Kavkaz
Čechy
Vídeň
Krym
Hopoe Bpesta
16
article
List dodává: My Rusově, bratři Čechů, da-
leci jsme každého pomyšlení dělat na Čechy
jakýkoli mravný nátlak ve prospěch naší víry.
avšak nemůžeme zůstati lhostejnými, nabývajíce
přesvědčení, že i na svaté kyrilometodějské
půdě slovanská vzájemnost není lichým slovem.
Ne počet Čechů katolíků, navrátivších se k pra-
voslaví, nýbrž důkaz, že v českém národě sku
tečně žije horoucí láska k společně historické
naší posvátnosti, musí býti drahý našemu srdci.
V tom smyslu uplynulé třicítileti dalo velmi
mnoho.
Vychování bulharského prince
následníka.
Knížeti Ferdinandovi jaksi mizí v Bulhar-
sku půda pod nohama. Vytýkají mu, že příliš
málo dbá o Bulharsko, jež mu dalo titul a dobrý
plat, a bojí se, že prince následníka Borisa vy-
chová v duchu cizím. Kde je Boris? Borisa
není v Bulharsku. S malými výlety do Bulhar-
ska žije neustále v Rakousku.
Bulharský list »Hapoe a« takto
píše: Je-li kníže otec povinen žíti v Bulharsku,
což nerad činí, má tu povinnost ještě ve větší
míře prine Boris. On musí žíti mezi národem,
aby poznal jeho obyčeje a tradice, aby k bulhar-
ské »tatkovině« (otčině) přilnul stejnou láskou,
jako každý rodilý Bulhar. Ale v cizině se ne-
naučí ani lásce k bulharské vlasti, ani k bulhar-
skému jazyku, ani pravoslavné víře. On je po-
křtěn ve víře pravoslavné, ale nemá při sobě
pravoslavného duchovního, nýbrž katolického.
Výsledek takového vychování bude, že prino
Boris nebude ani pravoslavným, ani katolikem
a že Bulharům nebude k žádné potřebě.
Rusův
Čecho
Ferdinand
Bulhar
Boris
Čechy
Bulharsko
Rakousko
17
article
Organisace nižšího školství ve
Francii.
Žurnál »l'Aurore« ujišťuje, že pan Leygues
ministr vyučování, připravuje úplnou reorganisae
nižšího školství ve smyslu svobodomyslném.
Opatření reakční — v republice!
Urážky předsedy francouzské republiky
budou se nyní trestati, jak již bylo oznámeno.
jako přestupky, při nichž pachatel byl přistižen
při činu (les affaires de flagrant délit).
»Eclair« píše: Pan Bulot, generální proku-
rátor, dal rozkaz, aby urážky presi-
denta republiky nespadaly již
v obor působnosti porotních sou-
dův. Porota jest personifikovaná spravedlnost
lidu. Není-li tato spravedlnost dostatečnou ochra-
nou osobnosti páně presidentovy, dlužno souditi,
že hlava státu jest nepopulární,a
že jest co nejvíce potřebí chrániti ji před ma-
nifestacemi, jež vyplývají z přesvědčen
lidu. Pro pana Loubeta, který toho bezpo-
chyby nežádal, znovu zavedli »crimen laese
majestatis« a to ve způsobu pro něj ponižují-
cím. V repubikánské Francii byla to vždycky
porota, jež hájila svého presidenta před útoky
na něj činěnými. Generální prokurátor p. Bulot
učinil tu urážku panu Loubetovi, že mu svým
nařízením suggeruje neblahou domněnku, že
není dostatečně hájen smýšlením svého lidu,
že jest nevyhnutelno, aby byl hájen služebníky
moci.
Leygues
Bulot
pán prezidentův
Loubet
Francie
18
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Důvěrníci národní strany svobodo-
myslné ve venkovské skupině smíchovské
sešli se ve velmi četném počtu ke schůzi dne
14. t. m. v Praze. Po výměně náhledů usne-
seno jednohlasně navrhnouti za kandidáta
k volbě poslance za skupinu tu opětně pana
Václava Krumbholze. Při té příležitosti
nudiž konstatováno, že výkonný výbor — jak
tu a tam mylně prohlašováno — nikoho z
kandidáta neustanovil, aniž komu dal právo
prohlásiti se za kandidála strany svobodomyslné.
Rozhodnutí o jmenování kandidáta stane se vždy
eprv po usnesení důvěrníků strany
Senamy voličů v Karlíně ve třídě měst
(II.) nebo ve všeobecné třídě voličské (V.), k vol-
bám do říšské rady oprávněných, jsou hotovy
a v kanceláři č. 2. purkmistrovského úřadu
k veřejnému nahlédnutí vyloženy. Proti těmto
seznamům mohou voliči dotyčné třídy voličské
podati námitky (reklamace) buď proto, že byl
do nich někdo zapsán, kdo nemá práva voliti,
nebo že byl někdo opomenut, kdo má právo
volití, a sice do 22. října t. r. v kanceláři
shora uvedené (č. 2.). Po vypršení této lhůty
se reklamace nepřijmou. Námitky musí býti do-
loženy listinami, jež jsou k tomu účelu kolku
prosty.
Václav Krumbholha
Praha
Karlín
národní strana svoboda
19
article
Starostové venkovských obcí okresu tře-
boňského, shromáždění na důvěrné schůzi dne
14. t. m., usnesli se jednomyslně na tom, pro-
hlásiti dosavadního svého poslance p. Frant
Šrámka, rolníka ve Křtěticích, za kandidáta
poslaneckého mandátu do rady říšské.
Z Týnice nad Labem. V neděli dne 14.
t. m. konala se za předsednictví pana Malého,
statkáře z Kojetic, schůze důvěrníků strany
agrární ve skupině venkovských obcí okresu
kolinského. Ve schůzi této schválena byla jedno-
hlasně kandidatura pana E. Kokeše, statkáře
ze Svárova u Labské Týnice, v naději, že
případě svého zvolení nejen všeobecné zájmy
národa, nýbrž i zájmy rolnické zdatně hájiti
bude a že spolu s ostatními poslanci národa
českého dělnost parlametu říšského tak dlouho
nepřipustí, dokud nebude položen alespoň zá-
klad ku státoprávnímu vyrovnání s národem
českým.
Ve schůzi voličů IV. kurie, svolané na
minulou neděli do Buštěhradu a ve schůzi ko-
nané téhož dne v Unhošti, schválena byla kan-
didatura pana St. Kubra, rolníka z Kněževsi.
Důvěrnici agrární strany za volebn
skupinu Rokycany-Hořovice Zbirov usnesl
se nabídnouti kandidaturu ve IV. kurii panu
Em. Hrubému, tajemníku Sdružení českých
zemědělců. Totéž učinili starostové obcí okresu
Lomnice n. Luž
V drobném prodejit
zaaní čísle o sobě .
za s
sdpolodni
. . . na nb
Ne slislkách na venkovši
sdpolednt. . . . . . .
. . . . . . . 8b
Innerály
plafí se ketevě papřed.
Přečplacaní a inserty přijímá sdmslnl
strace v Marinnské ulici č. a
Tam nachézejí za těž redaksa
tiskárna a uzpadice „Narodních Listůe
Rukopiny se novracaji.
Šrámek
Malý
E Kokeš
Stanislav
Kubr
rolník
em
Hrubý
Křtětice
Týnice nad Labe
Kojetice
Svárov
Labská Týnice
Buštěhrad
Unhošť
Kněževes
Rokycany
Hořovice
Luže
Marinnský ulice
sdružený český zemědělec
Narodne Listů Rukopina
20
article
Zdeněk Fibich
Zdeněk Fibich
Nepředvídaná, hluboce zarmucující zvěst
zachvěla včera Prahou: slavného našeho
mistra Fibicha není již mezi
živýmiI Neúprosná smrt zkosila v mužném
věku padesáti let jednoho z nejgenjálnějších a
nejplodnějších, soudobých našich skladatelů
hudebních. Pro hudební svěť český třetí těžká
rána v době poměrně krátké. Smetana —
Bendl a nyní — Fibich ! Veliký český poeta
v říši tónů dotrpěl, dobásnil svou hlubokou
symfonii žítí a v osiřelý posvátný háj umění
českého zalehá ticho nejhlubšího žalu a hoře.
Jaká to ztráta pro národ náš v době tak chudé
na mohutné tvůrči talenty umělecké, plné origi-
nální záře, něhy a sily, jakou vynikal náš miste
Fibich! — Kolébka velikého mistra stála v ryze
českém kraji v Šebořicích u Čáslavi. Tam užřel
21. prosince 1850 světlo světa, tam olec jeho,
lésmistr, dal mu jmeno Zdeněk. Jelikož bylo
hmotných prostředků, věnoval otec všestrannému
jeho vzdělání nemalou pěči. Již tehdy projevo-
valo se hudební jeho nadání, jež později na
gymnasiálních studiích ve Vídní a v Praze
zřejměji vysloveno. Tehdejší vážený kritika
theoretik Zikm. Kolešovský vedle hry klavírní
vyučoval ho i základům theorie; do té doby
spadají Fibichovy první pokusy skladatelské:
4hlasé »Pange lingua«, písně a drobnější skladby
klavírní; z posledních »Le printemps« tištěno
jako op. 1. v Praze u Kuhé. Již jako - 1 4letý
hoch upoutal k sobě pozornost širších kruhů
první větou své symfonie z E s-du r, která
byla dne 12. dubna 1865 provedena v Chru-
dimi osobním jeho řízením a dočkala se krás-
ného úspěchu. Jelikož tím jeho nadání již ne-
klamně prokázáno bylo, poslán byl k dalšímu
vzdělání na konservatoř v Lipsku, kde jeho
strýc a rodák pražský prof. Rajmund Dreyschok
byl professorem houslí. V Lipsku setrval Fibich
Fibich
Smetan
Bendl
Zdeněk
Kolešovský
Fibichův
profesor
Rajmund Dreyschok
Praha
Šebořice
Čáslav
Vídeň
Lipsko
Kuhý
Chr
21
article
po dvě léta (1865—67). kde studoval u Mosche-
lesa klavír, u Richtra harmonii a u Jadassohna
kontrapunkt; zde seznámil se dok onale
s literaturou klassickou a hlavně
se Schumanem, jenž měl na další vývoj Fibi-
chův nemalý vliv. Z dob těch pochází celá
řada písní a symfonie G'moll, jež v r. 1867
provedena opět se skvělým úspěchem v Chru-
dimi. Další studia svá dovršil Fibich v Paříži,
kamž přibyl r. 1868 a v Mannheimu u Lach-
nera, kdež strávil půl druhého roku, načež na-
vrátil se domů, do Žak, kamž jeho rodičové
zatím přesídlili. Tam pracoval na skladbě první
své opery »Bukovína«, která teprve tři léta po
dokončení přišla na pražské jeviště. Od roku
1871 žil v Praze, kde dostal se dod ruchu
hudebního, jenž vyvolán vystoupením Sme ta-
novým. — Od té doby stal se Fibich rozhod-
ným jeho stoupencem. Po ročním pobytu ve Vilně,
kdež byl hledaným učitelem hudby, navrátil se
v roce 1874 do Prahy jako hotový, svěrázný —
skladatel. — Od toho času počíná jeho plod-
nost tvořivá. — Byly to písně, melodramy,
ouvertury, symfonické básně, jichž vypočítávání
pro obsáhlost vymýká se z rámce těchto řádků.
Richter
Schuman
Fibich
Paříž
Mannheim
Lach
Žak
Praha
Vilno
Sme
symfonie G ' moll
22
article
Jest jich celkem 622 děl! Vynikajícími sklad-
bami jsou: Klavírní kvařtet Emoll (op. 11)
a melodram »Stědrý den« (op. 9). Krom toho
pamětihodné ouvertury k »Pražskému židu«a
»Veseloherní ouvertura«. Ze symfoniekých básní
»Otello«, »Záboj, Slavoj a Luděk«, symfonický
obraz »Toman a lesní panna«, v komorní hudbě
sonata klavírní C moli a houslová Cdur, smyč-
cový kartet Adur a klavírní trio F-moll. —
V roce 1875—78 byl Fibich druhým kapel-
níkem zemského divadla českého, 1878 —81
kapelníkem ruského chrámu v Praze, později
oddal se soukromému vyučování hudbě a kom-
posici. — Rozhodný pokrok znamená v litera-
tuře hudební jeho romantická zpěvohra »Blaník«,
tragická zpěvohra »Nevěsta Messinská«, »Hakon«,
melodram k Vrchlického trilogii »Hippodamie«,
»Pomsta květin«, »Jarní romance«, Žalm 64,
mše F-dur, opery: »Bouře« (1894), »Hedy«
(1895), »Šárka«, nádherně jeho ouvertury
posléze jeho opera »Pád Arkony«.
Otello
Záboj
Luděk
Fibich
Vrchlický
Hippodamie
Heda
Šárek
Praha
Blaník
Slavoj
klavírní trio Fmoll
Toman a lesní panna
jarní romance
23
article
Mistr Fibich churavěl již dva roky a sice
srdeční vadou. Záchvaty asthmatické dostavovaly
se ode dvou let čím dále tím častějí. Duševní
práce, zejmena zkoušky v divadle, což mu
dříve činilo opravdové potěšení, pojednou jej
nadmírn unavovaly. Lékař p. dr. Babor častěji
k němu docházel a dle svědectví jeho podařilo
se mu mistra v posledním roce jen kromoby-
čejným úsilím lékařským zachovati na živu.
Letos v letě k vůli osvěžení odebral se Fibich
do Alp, kde prodlel osm týdnů. Zdánlivě po-
zdraven zúčastnil se opět činně příprav k pro-
vedení nejnovější své opery »Pád Arkony«,
která uvedena bude 31. t. m. na scénu Národ-
ního divadla. Leč provedení její se nedočkal.
Právě před týdnem ulehl — aby již nepo-
vstal. Na loži smrtelném byl při vědomí skoro
až do poslední chvíle. Včera o 141. hoď. od-
polední ve stavu jeho nastal náhlý obrat. Prof.
Maixner, který se k němu dostavil, potvrdil
názor p. dra. Babora, že katastrofa je neod-
vratná a také velmi blízka. Předtucha lékařů se
splnila. O 1. hod. odpolední mistr Fibich ze-
mřel. Klidně, takže tvář jeho nikterak se ne-
změnila. V posledním okamžiku života jeho
vstoupil do pokoje dávnoletý přítel skladatelův,
p. prof. Ferd. Schulz a za chvíli dostavili se
četní hudební naši skladatelé, aby dali poslední
vroucí »8 bohem !« zvěčnělěmu geniálnímu
vzdělavateli novodobé hudby české! Pohře
konán bude dne 17. října o 2. hod. odpol.
z chrámu sv. Vojlěcha.
Fibich
doktor
Babor
profesor
Maixner
Ferd
Schulz
Vojlěch
Alpy
bůh