ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 960421d0-66b1-11dc-8bc5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 64, person 88, work 7, org 12
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 16. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 286
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí san v Prare v sdministrael na měsle . . . . . . ss čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvejí čenášken a měeí v ta. . . : 7 K 50 ve filislkšcht za město . . . . . . 2 K 50 Pošton: ss másl s divrt lsts . . . . 9 k oo a drojí zisllken na raěsíe . . . . atrt lea . . . nke
5 article „Nová otázka.
„Nová otázka. Podle zpráv vídeňských a peštských ne způsobuje chvíle té vládě Körbrově žádná ze všech starých a sťarších otázek rakousko uherských takových starostí a nesznází, jako ta nejnovější, která zní: má-li či ne- má-li ještě v tomto měsíci svolati sněm krá- lovství českého ku podzimnímu zasedání? Otázka ta, píše se » Pester Lloydu z Vídně, zaujímá nyní veškeren interes poli- tických kruhův a zatlačuje všechno ostatn do pozadí. »Co jest nám po státní jednotě, Němectvu a svobodě, po autonomii, státním právu a federalismu, po ústavě a parlamentu, po oktrojírce a absolutismu ? Vše to Hekubou.
Pester Vídeň Němectvo a svoboda
6 article
O všem tom nemluví živé duše. Mluví se jen a jen o svolání sněmu českého. Zda-li jej svolá vláda, jak si Češi přejí, či nesvolá, jak Němci žádají: toť pro tu chvíli otázka spásy Rakouska.« — Tímto ironisováním hledí do- pisovatel »Pester Lloydu« zakrýti sice trochu svůj německo-centralistický cejch, ale hnedle poznáme ptáka po zpěvu jeho dalším: straní ve svém líčení situace čím dále tím okatěji Němcům, hledě všemožně podpírati prachatrné důvody jejich vlastizrádného schválu a vzdoru proti sněmování českému. Vytýká nám na př. křivě a lživě, že prý jsme mohli již za letoš- ního jarního zasedání sněmu vyříditi řádně rozpočet a nepotřebovali si pomoci jen pro- zatímním do konce října 1. r. Ale to prý se musil drahý čas promařit velikými politi- ckými debatami státoprávního a národního obsahu. A teď prý nám zase o nic jiného nejde, nežli že prý chceme v nedostatku ge- nerálního sněmu zemí koruny české povýšiti aspoň sněm český na parlament. Tomu však chtějí prý němečtí pokrokáři všemožně za- brániti a tolikéž vládě prý by nebylo milo, kdyby nyní uprostřede volebního hnutí ve sněmovně české znovu rozvinuta byla cela německo česká otázka. v Zkroutiv tak věc na prospěch Němcův, svádí dopisovatel »Pester Lloydu« vládu Körbrovu k téže hříšné pomoci v nouzi, ke které nabádali ji už oba ti chrabří ústavo- věrní němečtí »liberálové« v našem výboru zemském.
Čech Němec Lloyd Němcův Pester Körbrův Rakousko
7 article
Ptá se, zdali toto zemské zřízení naše vskutku nezbytně vymáhá, že musí být roz- počet zemský sněmem vyřízen? A odpo- věď zní klassicky: »Na štěstí žijeme ve státě, v němž vedle ústavních bra nachází se vždy také ještě aspoň jedna — absolutístřeká braníka. Nelze- li pro- jíti branou ústavní, možno proklouznouti kozí brankou absolutistickou. Císařským naří- zením na základě § 14. nelze pravda roz- počet zemský oktroyovat. Ano, ale což jest zapotřebí právě vždy jen »nařizovat«e Nelze učinit také něco jiného? Nelze na příklad také — »rozhodnout«? Pravda, že není o tom v zemském zřízení ani zmínky. Avšak již se stalo v letech dřívějších, nebyl-li sněm s rozpočtem zem- ským v čas hotov, že se tu vypomohlo ústavní vadě císařským rozhodnu- tím, jímž se nakázalo další vybírání posa- vadních zemských přirážek a obracení jieh k účelům zemským jako posaváde. Stro zemský nemusil by tedy uváznout i kdyby sněm český nebyl k vyřízení rozpočtu svo- lán. Molil by se jako druhdy nama zat olejem absolutistickým a jeti dále.« — Krásná rada spanilé duše! A ten vý- tečný orgán konstituční vlády uherské nestydí se potřísniti sloupce své takýmto šeredným trusem absolutisti- ckého, reakcionářského kulicha To že je také v duchů Deákově, který přece věděl, proč do vyrovnávacího zákona. uhersko rakouského vložil jako základní podmínku, že má se v ostatních královstvích a zemích Jeho Veli- čenstva vlásti právě tak kon- stitučně, jako v Uhrách samých?
Deákův Uhry
8 article
Hodie mihi, cras tibi. Co by tomu řekl »Pester Lloyd«, kdyby jednoho dne kopí se obrátilo, a kdyby zdejší vládní tisk radil králi uherskému, aby nesvolával sněmu uher- ského, poněvadž týž se tak rád zabývá dlou- hými národními a státoprávními debatami, nýbrž aby jednoduše císařským rozhodnutím nakázal další vybírání daní v Uhrách a v Sedmi- hradsku bez povolení jich sněmem uherským Co by tomu říkal »Pester Lloyd«, kdy bychom napsali: V zemském zřízení uber- ském není sice o takové právomoci mocnáře ani zmínky, ale už se to kdysí v Uhrách za Bacha praktikovalo, že se uherská mašina namazala absolutistickým olejem a jela zcela dobře dále. — »Co nechceš, aby se tobě dělo, jinému nepřej!« Svět je kulatý a štěstí lidské křehčí skla. Proč pak starý Kálman Tisza nedávn tak důtklivě volal liberální živly maďarské na stráž proti nebezpečí reakce? Jen ať si páni Maďaři tak svévolně nezahrávají s morovými bacilly cislajtánského absolu- tismu proti nám Však dopisovatel »Pester Lloydu« patrně vidí sám, že si tím »absolutistickým olejeme škodil na šatech, a proto sám opět přiznává se, že jeho »dobrá rada« — nestojí za nic- Šlo by to, pokračuje, kdyby nebylo při tom jiné obtíže: »Vláda totiž před některým časem svolala do Vídně zemské výbory všech království a zemí a slíbila jim pomoc zbě- dovaným jich zemským financím v ten způ- sob, že zavede 10procentovou přirážku zem- skou k dani lihové. K tomu účelu ještě letos svolá všechny sněm zemské, zněla její přípověď nedávná. Nuže, ptá se dopisovatel »Pester Lloydu«: zruší vláda
Pester Lloyd Bach Maďar Uhry Vídeň Tisza Pester Lloyd
9 article
tento svůj slib a nesvolá ani jediného sněmu? Či svolá všechny ostatní sněmy vyjma jediný český? Aneb svolá i tento, ale vyžádá sobě od vůdců českých záruku, že bude se jednati na něm pouze o hmotných potřebách země? Však namítá honem zase německo-ústavácký advokátv »Pester Lloydu«, i kdyby Češi na krásně záruku tu dali, kdo ručí po zkušenostech le- tošního léta za to, že bude dodržána? A kdo může na př. německé radikály při měti, aby v rozpočtové debatě nestrhli poli- tickou rozpravu, na niž by Češi zajisté ne- zůstali odpověď dlužni, čímž by pak mírné ně- mecké strany byly nuceny do boje zasáhnouti? Tak prý má Rakcusko na krku novou a to velice svízelnou otázku, již nelze tak snadno rozřešiti: na jedné straně oddálení slíbené pomocné akce, na níž všem zemím záleží a spolu neústavní opatření rozpočtu zemského, na druhé opět nebezpečí, že sně- movna zemská stane se ohniskem agitačním pro volby. Všickni jsou zvědavi, kterak bude pan Körber manevrovat, aby mezi touto Scyllou a Charybdou proplul se zdravou hrudí.« Tak, hle znají německo-ústaváčtí kome- dianti vládě strachů nahánět, aby ji svedli od pevné dráhy zákona a práva na kluzké scestí bezpráví a učinili ji povolnou svému zpupnému schválu. Jen aby si na nás schla dili svou žáhu a ukázali nám, že jsou v Ra- kousku svrchovanými diktátory, podle jichž zvůle se tu vše díti musí, jen proto vzpíraj se proti svolání sněmu českého, pojdižsi z toho lidu škoda sebe horší.
Lloyd Čech Körber Charybda
10 article
Jediného slušného důvodu pro svůj vzdor nemají. Či to jest slušný a lidových stran důstojný důvod, předstírati strach před politickými diskussemi ve sněmu tak důle- žité a značné země jako jsou Čechy? Dejme tomu, že by na sněmu došlo k velkým po- litickým diskussím mezi námi a jimi: bylo by to nějakým neštěstím, nějakou pohromou pro zemi a říši? Což se o všech těch otáz- kách nediskutuje a nebude po tři měsíce stále diskutovati na sterých voličských schů- zích a sjezdech stran? Německo-pokrokářská strana provozuje dnes proti sněmu českému tutéž mizernou — Rauchovskou telegrafii, jakou provozovala onehdy před svým sjezdem v Trutnově vůči sjezdu německých radikalů. Denuncuje, straší a plaší, až je to světitá ostuda. Jakoby ten náš ubohý český sněm byl nějakým konvenlem Jakobínů. Nikoliv, tu nejde o žádné krušné pro- plutí mezi Charybdou a Soyllou. To je jen holé šíbalské strašení kejkliřskými přízraky, jimž by se každá prozíravá vláda v oči vy- smála. Svolání sněmu českého v tomto měsíci není žádnou svízelnou otázkou pro státníky dbalé zákona, práva a potřeb země, nýbrž prostým příkazem státní raisony a zdravého rozumu, prostou nutností spořádané veřejné správy zemské, prostým diktátem platného základního zákona zem- ského. A tu že by se mohila vláda Körbrova rozpakovat, co učiniti má? Tu že by opět, jako před rokem vláda Clarova, mohla obětovati choutce a schválu menšiny zákon i právo?
Charybda Soylla Körbrův Clarův Čechy Trutnov
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. října. (O hr. Reverte- rovi) píše uherský orgán zahraničního mini- sterstva »Pester Lloyd«: »Zprávy o rakousko- uherském poslu u Vatikánu, hr. Reverterovi jsou potud správny, že hr. Revertera koncem tohoto roku své místo skutečně opu stí. Ale nesprávny jsou důvody jeho odchodu, jež se různými listy uvádějí. Hr. Revertera odstu- puje, poněvadž jeho vysoké stáří a dlouholetá služba mu dávají právo, jíti na vytoužený odpo- činek. Své povinnosti dle intencí zahraničného úřadu konal vždy horlivě a obratně a rozhodně bezdůvodny jsou výtky, že ve svém postavení podporoval jakési ultramontanní snahy a zejmena že zanedbával zájmy uherské. Hr. Revertera ne prováděl nikdy politiku na svou vlastní ruku, ani nepřišel do rozporu se svým smýšlením svými náklonnostmi, když hájil církevně-politické záležitosti v souhlase s ideami, panujícími v obou státech říše. Veřejně mínění nemá tedy nijakého důvodu, házeti kamením po odstupujícím poslu«, V Praze, 14. října. (Odpověď dra.
Lloyd Praha Vatikán Hradec
12 article
Engla ryt. Gněvošovi.) Sdělili jsme, jak ryt. Gněvoš po řečí hr. Dziedušického ve schůzi voličské projevil svou nespokojenost nad tím, že kolo polské příliš dlouho podporovalo českou delegaci a nezakřiklo ji už dávno známými slovy Javorského: »Až potud a ne dále!« Hr. Dziedu- šický nezůstal tehdy dlužen odpověď ryt. Gněvo- šovi a celou řadou faktů ho přesvědčil, že kolo polské českou delegaci už dávno nepodporovalo, nýbrž naopak všemožným způsobem zdržovalo její akci. Nyní odpovidá ryt. Gněvošovi také bývalý předseda českého klubu na říšské radě, dr. Engel, jenž píše ve svém benešovském orgáně: »Setkáváme se tu jenom se starou, stejně neslušnou jako nejapnou lží, jakoby Čechové, trvajíce při svém jazykovém právu, byli na škodu pravice dopouštěli se nějaké nemírnosti. Pravime, že lež ona zbaběle vymyšlena jest toliko na obranu bezcharakternosti, neboť vytkli jsme již několikrát a poukazujeme k tomu znova, že pra- vice ustavila se nikoli před, nýbrž po vydání Badenových nařízení, kdy tudíž každý soudný politik věděl, co znamenají a zdali v nich ně- jaká krajnost jest obsažena. I nelze ani dosti často připomenout, že pravice — nejprve katoli- cká strana lidová s českou šlechtou konservativnl. potom Poláci a konečně toprv Čechové — usta- vila se na podporu hr. Badena tenkrát, když i hr. Ludwigstorť jmenem slechty ústavověrné
Engl Javorskij doktor Engel Čecho Badenův Polák Baden Hradec
13 article
právě pro jazyková jeho nařízení mu opověděl boj. Pročež zajisté především jsme to my, kteři smíme se ptáti po věrnosti a čestnosti postupu, jehožto průběhem Čechové valnou částí pravice byli pak opuštěni a do obstrukce přímo vehnáni!« V Praze, 13. října. (Volhy na Tě- šínsku.) Zmínili jsme se onekdy o návrhu »Nov. Těšínských«, aby ve čtvrté a páté kurii na Těšlnsku byli postaveni dva kandidáti, jeden Polák a druhý Čech. Dne 7. t. m. sešli se v Těšíně důvěrníci polských voličů a za před- sednictví býv. posl. P. Svěžího schválili ná- rodní program z 5. pros. 1896, v němž se žádá za úřadování s Poláky v jazyku polském, s Čechy v jazyku českém a za zřízení dosta- tečného počtu středních a odborných škol jak polských, tak i českých. Na to jednohlasně jak sděluje »Przegl. Polit.«, přijat návrhp Svěžího, aby byl zvolen ústřední volební výbor. jenž by řídil volby, jmenoval kandidáty, do- rozuměl se s Čechy a ustavil se jako stálá Národní rada, jež by řídila národní věci polské ve Slezsku. Současně konala se v Těšíně schůze »Svazku slezských katolíků«, svolaná Kleri- kálem drem. Kreislem, jenž přímo odmítl úča- stenství ve společné poradé polských důvěrníků. Tato schůze jmenovala si pro čtvrtou kurii tě- šínskou kandidátem advokáta dra. Kreisla a za pátou kurii Giencialu, dělníka z Třince. Kan didatury tyto nelze však pokládati za národní kandidatury polsko-slezské. Vzhledem k tomu, že tedy polské kandidatury nejsou definitivně určeny, bylo by žádoucno, aby došlo k do- hodě mezi volebním výborem českým a polským, aby bylo vyhovéno spravedlivému požadavku českému a aby se přísu volby konaly za heslem opravdové solidárnosti česko-polské ve Slezsku. el Ze Lvova, 14. října. (Zemské sněmy.
Polák Čo Kreisl Praha Volha Těšín Čechy Slezsko Třinec Kanada Lvov
14 article
Orgánu místodržitele haličského »Gaz. Narodové« sděluje se z Vídné z pramene autentického, že upuštěno od myšlenky, svolati zemské sněmy v říjnu, avšak vláda se rozhodla, svolati sněmy na každý způsob v posledních dnech prosince, tetiž od 27. do konce měsíce, aby schválily předlohu o úpravě zemských financí a vyřídily zatímný rozpočet. Sněmy budou v tu dobu svolány zecla ji stě. Ze Zádru, 13. října. (Kompromis chorvstské strany práva se stra- nou národní) přijat byl na sehůzi strany práva, konané ve Splita, jak byl nabídnu stranou národní. Poněvadiž Srbové kompromiss patrně také přijmou, bude výsledek dalmatských voleb do říšské rady dýž jako byl v minulém období. Z Terstu, 12. října. (Terstská obchodn komora proti Slovanům.) Terstský obchodní a námořský soud vyzval tamní obchodní komoru. aby zvolila přísedící soudu, dbajíe toho, aby znat také druhý zemský jazyk (chorvatsko-slovinský). Ob chodní komora postavila se však na stanovisko, že při volbě soudců laiků rozhodují u ní jen vědomosti obchodní a nikoli jazykové a zvolila za soudee osoby, navržené bursovním výborem Člen obchodní komory Combi vyslovil při té příležitosti přesvěd- čení, že zvolení neužijí při soudu nikdy jiného ja zyka, než zemského, t. j. vlaštiny. Jiného usnesení nebylo se od terstské obchodní, komory ovšem naditi! Ze Zadru, 10. října. (Jmenování dra Vicka Ivčeviče) předsedou dalmatského sněmu (na místo zemřelého dra. Bulata) přijato sympaticky oběma chorvatskými stranami dalmatskými. »Narodní List« praví, že vzácné schopnosti dra. Ivčeviče, jeho význam a úplně neodvislé smýšlení ručí za to,že bude nejvyšší samosprávný úřad v Dalmacii zastá- vati na chloubu a prospěch chorvatského národaa jeho pollačených práv.
Srba Člen Vicek Ivčevič Terst Zadr Dalmacie Slovan Combi dalmatský sněm
15 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. října. Pravoslavní Češi v Rusku. »Hopoe Bpesta« uveřejňuje k nedělnímu jubileji pravoslavných Čochů v Rusku některá data o nich. Bezprostřední pobídkou ku přijmutí pravo- slavi bylo ruským Čechům před 30 lety prohla- šení dogmatu o neomylnosti papežské. Touha po sjednocení s pravoslavím jako s věrou kyrilo- metodějskou zmocnila se tohdy všech Čechův Rusku: v Petrohradě jako v Moskvě, na Volyni jako na Kavkaze. Všichni se při tom odvolávali na své kyrilometodějské tradice a na učení svých mučeníků Husa a Jeronyma. Hnutí za- sáhlo tehdy až do Čech a nabylo výrazu tím. že město Praha ustoupilo Rusům chrám sv. Mikuláše a že několik horoucích českých vla- stenců, mezi nimi na prvém místě zakladate mladočeské strany Karel Sladkovský, přijal pravoslaví. Rakouská vláda a katolická církev pravo- slavné hnutí mezi Čechy ovšem nepodporovaly a ono později udržovalo se hlavně ve Vídni, kde je pravoslavných Čechův 125 a nedávno jak se proslýchalo, strojilo se je následovat no vých 500, vesměs vídenských délníků. Pravoslavné hnutí mezi Čechy ruskými do- drželo. Ze 30.000 volynských Čechů sjednotilc se jich s pravoslavím 25.000, Mají své chrámy. své duchovní a český pravoslavný missionář otec Emanuel Němeček přivedl za posledních 9 let přes 5000 volynských Čechů do lůna eírkvé pravoslavně. Mnoho Čechů přijalo pravo- slaví i na Kavkaze a na Krymu horlivosti dru- hého českého missionáře, otce Vladimíra Mar šálka. Zdlouhavěji připojuje se k pravoslavi česká intelligence v Rusku, ale i tu se jeví vý- znamný fakt, že mnozí intelligentní Čechově, zůstávajíce nominalně katoliky, křtí děti svě aul — podle pravoslavného obřadu.
Čech Čecho Rus svatý . Mikuláš Sladkovský Čechův Němeček Vladimíra Mara Praha Rusko Petrohrad Moskva Volyň Kavkaz Čechy Vídeň Krym Hopoe Bpesta
16 article
List dodává: My Rusově, bratři Čechů, da- leci jsme každého pomyšlení dělat na Čechy jakýkoli mravný nátlak ve prospěch naší víry. avšak nemůžeme zůstati lhostejnými, nabývajíce přesvědčení, že i na svaté kyrilometodějské půdě slovanská vzájemnost není lichým slovem. Ne počet Čechů katolíků, navrátivších se k pra- voslaví, nýbrž důkaz, že v českém národě sku tečně žije horoucí láska k společně historické naší posvátnosti, musí býti drahý našemu srdci. V tom smyslu uplynulé třicítileti dalo velmi mnoho. Vychování bulharského prince následníka. Knížeti Ferdinandovi jaksi mizí v Bulhar- sku půda pod nohama. Vytýkají mu, že příliš málo dbá o Bulharsko, jež mu dalo titul a dobrý plat, a bojí se, že prince následníka Borisa vy- chová v duchu cizím. Kde je Boris? Borisa není v Bulharsku. S malými výlety do Bulhar- ska žije neustále v Rakousku. Bulharský list »Hapoe a« takto píše: Je-li kníže otec povinen žíti v Bulharsku, což nerad činí, má tu povinnost ještě ve větší míře prine Boris. On musí žíti mezi národem, aby poznal jeho obyčeje a tradice, aby k bulhar- ské »tatkovině« (otčině) přilnul stejnou láskou, jako každý rodilý Bulhar. Ale v cizině se ne- naučí ani lásce k bulharské vlasti, ani k bulhar- skému jazyku, ani pravoslavné víře. On je po- křtěn ve víře pravoslavné, ale nemá při sobě pravoslavného duchovního, nýbrž katolického. Výsledek takového vychování bude, že prino Boris nebude ani pravoslavným, ani katolikem a že Bulharům nebude k žádné potřebě.
Rusův Čecho Ferdinand Bulhar Boris Čechy Bulharsko Rakousko
17 article
Organisace nižšího školství ve Francii. Žurnál »l'Aurore« ujišťuje, že pan Leygues ministr vyučování, připravuje úplnou reorganisae nižšího školství ve smyslu svobodomyslném. Opatření reakční — v republice! Urážky předsedy francouzské republiky budou se nyní trestati, jak již bylo oznámeno. jako přestupky, při nichž pachatel byl přistižen při činu (les affaires de flagrant délit). »Eclair« píše: Pan Bulot, generální proku- rátor, dal rozkaz, aby urážky presi- denta republiky nespadaly již v obor působnosti porotních sou- dův. Porota jest personifikovaná spravedlnost lidu. Není-li tato spravedlnost dostatečnou ochra- nou osobnosti páně presidentovy, dlužno souditi, že hlava státu jest nepopulární,a že jest co nejvíce potřebí chrániti ji před ma- nifestacemi, jež vyplývají z přesvědčen lidu. Pro pana Loubeta, který toho bezpo- chyby nežádal, znovu zavedli »crimen laese majestatis« a to ve způsobu pro něj ponižují- cím. V repubikánské Francii byla to vždycky porota, jež hájila svého presidenta před útoky na něj činěnými. Generální prokurátor p. Bulot učinil tu urážku panu Loubetovi, že mu svým nařízením suggeruje neblahou domněnku, že není dostatečně hájen smýšlením svého lidu, že jest nevyhnutelno, aby byl hájen služebníky moci.
Leygues Bulot pán prezidentův Loubet Francie
18 article Volební ruch.
Volební ruch. Důvěrníci národní strany svobodo- myslné ve venkovské skupině smíchovské sešli se ve velmi četném počtu ke schůzi dne 14. t. m. v Praze. Po výměně náhledů usne- seno jednohlasně navrhnouti za kandidáta k volbě poslance za skupinu tu opětně pana Václava Krumbholze. Při té příležitosti nudiž konstatováno, že výkonný výbor — jak tu a tam mylně prohlašováno — nikoho z kandidáta neustanovil, aniž komu dal právo prohlásiti se za kandidála strany svobodomyslné. Rozhodnutí o jmenování kandidáta stane se vždy eprv po usnesení důvěrníků strany Senamy voličů v Karlíně ve třídě měst (II.) nebo ve všeobecné třídě voličské (V.), k vol- bám do říšské rady oprávněných, jsou hotovy a v kanceláři č. 2. purkmistrovského úřadu k veřejnému nahlédnutí vyloženy. Proti těmto seznamům mohou voliči dotyčné třídy voličské podati námitky (reklamace) buď proto, že byl do nich někdo zapsán, kdo nemá práva voliti, nebo že byl někdo opomenut, kdo má právo volití, a sice do 22. října t. r. v kanceláři shora uvedené (č. 2.). Po vypršení této lhůty se reklamace nepřijmou. Námitky musí býti do- loženy listinami, jež jsou k tomu účelu kolku prosty.
Václav Krumbholha Praha Karlín národní strana svoboda
19 article
Starostové venkovských obcí okresu tře- boňského, shromáždění na důvěrné schůzi dne 14. t. m., usnesli se jednomyslně na tom, pro- hlásiti dosavadního svého poslance p. Frant Šrámka, rolníka ve Křtěticích, za kandidáta poslaneckého mandátu do rady říšské. Z Týnice nad Labem. V neděli dne 14. t. m. konala se za předsednictví pana Malého, statkáře z Kojetic, schůze důvěrníků strany agrární ve skupině venkovských obcí okresu kolinského. Ve schůzi této schválena byla jedno- hlasně kandidatura pana E. Kokeše, statkáře ze Svárova u Labské Týnice, v naději, že případě svého zvolení nejen všeobecné zájmy národa, nýbrž i zájmy rolnické zdatně hájiti bude a že spolu s ostatními poslanci národa českého dělnost parlametu říšského tak dlouho nepřipustí, dokud nebude položen alespoň zá- klad ku státoprávnímu vyrovnání s národem českým. Ve schůzi voličů IV. kurie, svolané na minulou neděli do Buštěhradu a ve schůzi ko- nané téhož dne v Unhošti, schválena byla kan- didatura pana St. Kubra, rolníka z Kněževsi. Důvěrnici agrární strany za volebn skupinu Rokycany-Hořovice Zbirov usnesl se nabídnouti kandidaturu ve IV. kurii panu Em. Hrubému, tajemníku Sdružení českých zemědělců. Totéž učinili starostové obcí okresu Lomnice n. Luž V drobném prodejit zaaní čísle o sobě . za s sdpolodni . . . na nb Ne slislkách na venkovši sdpolednt. . . . . . . . . . . . . . 8b Innerály plafí se ketevě papřed. Přečplacaní a inserty přijímá sdmslnl strace v Marinnské ulici č. a Tam nachézejí za těž redaksa tiskárna a uzpadice „Narodních Listůe Rukopiny se novracaji.
Šrámek Malý E Kokeš Stanislav Kubr rolník em Hrubý Křtětice Týnice nad Labe Kojetice Svárov Labská Týnice Buštěhrad Unhošť Kněževes Rokycany Hořovice Luže Marinnský ulice sdružený český zemědělec Narodne Listů Rukopina
20 article Zdeněk Fibich
Zdeněk Fibich Nepředvídaná, hluboce zarmucující zvěst zachvěla včera Prahou: slavného našeho mistra Fibicha není již mezi živýmiI Neúprosná smrt zkosila v mužném věku padesáti let jednoho z nejgenjálnějších a nejplodnějších, soudobých našich skladatelů hudebních. Pro hudební svěť český třetí těžká rána v době poměrně krátké. Smetana — Bendl a nyní — Fibich ! Veliký český poeta v říši tónů dotrpěl, dobásnil svou hlubokou symfonii žítí a v osiřelý posvátný háj umění českého zalehá ticho nejhlubšího žalu a hoře. Jaká to ztráta pro národ náš v době tak chudé na mohutné tvůrči talenty umělecké, plné origi- nální záře, něhy a sily, jakou vynikal náš miste Fibich! — Kolébka velikého mistra stála v ryze českém kraji v Šebořicích u Čáslavi. Tam užřel 21. prosince 1850 světlo světa, tam olec jeho, lésmistr, dal mu jmeno Zdeněk. Jelikož bylo hmotných prostředků, věnoval otec všestrannému jeho vzdělání nemalou pěči. Již tehdy projevo- valo se hudební jeho nadání, jež později na gymnasiálních studiích ve Vídní a v Praze zřejměji vysloveno. Tehdejší vážený kritika theoretik Zikm. Kolešovský vedle hry klavírní vyučoval ho i základům theorie; do té doby spadají Fibichovy první pokusy skladatelské: 4hlasé »Pange lingua«, písně a drobnější skladby klavírní; z posledních »Le printemps« tištěno jako op. 1. v Praze u Kuhé. Již jako - 1 4letý hoch upoutal k sobě pozornost širších kruhů první větou své symfonie z E s-du r, která byla dne 12. dubna 1865 provedena v Chru- dimi osobním jeho řízením a dočkala se krás- ného úspěchu. Jelikož tím jeho nadání již ne- klamně prokázáno bylo, poslán byl k dalšímu vzdělání na konservatoř v Lipsku, kde jeho strýc a rodák pražský prof. Rajmund Dreyschok byl professorem houslí. V Lipsku setrval Fibich
Fibich Smetan Bendl Zdeněk Kolešovský Fibichův profesor Rajmund Dreyschok Praha Šebořice Čáslav Vídeň Lipsko Kuhý Chr
21 article
po dvě léta (1865—67). kde studoval u Mosche- lesa klavír, u Richtra harmonii a u Jadassohna kontrapunkt; zde seznámil se dok onale s literaturou klassickou a hlavně se Schumanem, jenž měl na další vývoj Fibi- chův nemalý vliv. Z dob těch pochází celá řada písní a symfonie G'moll, jež v r. 1867 provedena opět se skvělým úspěchem v Chru- dimi. Další studia svá dovršil Fibich v Paříži, kamž přibyl r. 1868 a v Mannheimu u Lach- nera, kdež strávil půl druhého roku, načež na- vrátil se domů, do Žak, kamž jeho rodičové zatím přesídlili. Tam pracoval na skladbě první své opery »Bukovína«, která teprve tři léta po dokončení přišla na pražské jeviště. Od roku 1871 žil v Praze, kde dostal se dod ruchu hudebního, jenž vyvolán vystoupením Sme ta- novým. — Od té doby stal se Fibich rozhod- ným jeho stoupencem. Po ročním pobytu ve Vilně, kdež byl hledaným učitelem hudby, navrátil se v roce 1874 do Prahy jako hotový, svěrázný — skladatel. — Od toho času počíná jeho plod- nost tvořivá. — Byly to písně, melodramy, ouvertury, symfonické básně, jichž vypočítávání pro obsáhlost vymýká se z rámce těchto řádků.
Richter Schuman Fibich Paříž Mannheim Lach Žak Praha Vilno Sme symfonie G ' moll
22 article
Jest jich celkem 622 děl! Vynikajícími sklad- bami jsou: Klavírní kvařtet Emoll (op. 11) a melodram »Stědrý den« (op. 9). Krom toho pamětihodné ouvertury k »Pražskému židu«a »Veseloherní ouvertura«. Ze symfoniekých básní »Otello«, »Záboj, Slavoj a Luděk«, symfonický obraz »Toman a lesní panna«, v komorní hudbě sonata klavírní C moli a houslová Cdur, smyč- cový kartet Adur a klavírní trio F-moll. — V roce 1875—78 byl Fibich druhým kapel- níkem zemského divadla českého, 1878 —81 kapelníkem ruského chrámu v Praze, později oddal se soukromému vyučování hudbě a kom- posici. — Rozhodný pokrok znamená v litera- tuře hudební jeho romantická zpěvohra »Blaník«, tragická zpěvohra »Nevěsta Messinská«, »Hakon«, melodram k Vrchlického trilogii »Hippodamie«, »Pomsta květin«, »Jarní romance«, Žalm 64, mše F-dur, opery: »Bouře« (1894), »Hedy« (1895), »Šárka«, nádherně jeho ouvertury posléze jeho opera »Pád Arkony«.
Otello Záboj Luděk Fibich Vrchlický Hippodamie Heda Šárek Praha Blaník Slavoj klavírní trio Fmoll Toman a lesní panna jarní romance
23 article
Mistr Fibich churavěl již dva roky a sice srdeční vadou. Záchvaty asthmatické dostavovaly se ode dvou let čím dále tím častějí. Duševní práce, zejmena zkoušky v divadle, což mu dříve činilo opravdové potěšení, pojednou jej nadmírn unavovaly. Lékař p. dr. Babor častěji k němu docházel a dle svědectví jeho podařilo se mu mistra v posledním roce jen kromoby- čejným úsilím lékařským zachovati na živu. Letos v letě k vůli osvěžení odebral se Fibich do Alp, kde prodlel osm týdnů. Zdánlivě po- zdraven zúčastnil se opět činně příprav k pro- vedení nejnovější své opery »Pád Arkony«, která uvedena bude 31. t. m. na scénu Národ- ního divadla. Leč provedení její se nedočkal. Právě před týdnem ulehl — aby již nepo- vstal. Na loži smrtelném byl při vědomí skoro až do poslední chvíle. Včera o 141. hoď. od- polední ve stavu jeho nastal náhlý obrat. Prof. Maixner, který se k němu dostavil, potvrdil názor p. dra. Babora, že katastrofa je neod- vratná a také velmi blízka. Předtucha lékařů se splnila. O 1. hod. odpolední mistr Fibich ze- mřel. Klidně, takže tvář jeho nikterak se ne- změnila. V posledním okamžiku života jeho vstoupil do pokoje dávnoletý přítel skladatelův, p. prof. Ferd. Schulz a za chvíli dostavili se četní hudební naši skladatelé, aby dali poslední vroucí »8 bohem !« zvěčnělěmu geniálnímu vzdělavateli novodobé hudby české! Pohře konán bude dne 17. října o 2. hod. odpol. z chrámu sv. Vojlěcha.
Fibich doktor Babor profesor Maixner Ferd Schulz Vojlěch Alpy bůh