ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95fe66a0-661b-11dc-8227-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 59, org 9, person 80, work 8
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 29. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 238
4 article
Na rauní a odpol. Jtsty přilohami f. Naučný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka v pátok) předplácí nat Praze v almínlstraei n nlsle . . . . . . 2 K — s K — n čtvat leta . . . . . s dvojí donášksu n nšeie . . . . . Ks0l na čtrt leta ve úlialkáchi 2 Kn0h ua něalo . . . . . . Pošton: n něsle . . . . . na čtvrt lela s dvojí zásilieu pe řtvrti lek kei Ba něsí
Praha Kněžná Literárni Hlidek
5 article Vládo, pomoz jim!
Vládo, pomoz jim! Totiž národním a politickým škůdcům nášim, jimž v bohorovnosti jejich náhle jest ouzko. Tím časem, co mezi sebou krutě se potýkají o způsob, jakým by nejvhodněji a nejjistěji zprovodili s mapy evropské toto království a národ náš s ním, procitlo v nich pomyšlení na vrtkavost všeho štěstí pozem ského a na pomíjejícnost vší slávy světské a do válečného řevu jejich znenadání s hlavni bašty jejich zaznělo znamení poplašné a bo- lestné volání o pomoc. Dosud se nedohodl mezi sebou, mají-li spolknouti královstvi české a národ náš v něm najednou — podle programu všeněmeckého — nebo nadvakrát — podle programu svatodušního — nebo dokonce na tříkrát — podle programu line- ckého —: a tu již jedni z nich teskně obra- cejí oči své k dru. Körbrovi a úpěnlivě ho prosí: smiluj se nad námi a pomoz nám Čtenáři naši zajisté s nemalým interes- sem přečtli si ve včerejším odpoledníku na- šem zprávu, s jakou důtklivou žádostí, s ja kou nalehavou suplikou hlavní orgán Pra dovcův obrací se k vládě, aby se jich ujala.
6 article
Rozpuštění sněmu království českého dříve, než vypršela zákonem stanovená lhůta pro platnost mandátův poslaneckých, a jistotn, že nové všeobecné volby sněmovní ve vlasti naší jsou přede dveřmi, příměly jmenovaný list vídeňský, že leze ke kříži, třeba jen vládnímu a zpívá: miserere nobis! Zcela podle starého zvyku, dle praktiky dosud vždy osvědčené. Nejdříve dlouho náramný bramarbas o německé síle, o německé cti o německém karakteru, o německé povýše nosti nad všemi národy aspoň v Rakousku, ne-li na celém světě: a když tito národové toho všeho se nelekli a před německými od- věkými nepřáteli a hubiteli nepadli na ko lena, tito sami v nejsměšnější posici skloní svou šiji před — vládou a dožebrávají seu jejich nohou nezbytné pomoci l Tam tedy už opět se octli němečti hrdi- nově, kteří by rádi rozpoltili naši odvěkou staroslavnou vlasť, aby ji po kousku há zeli do nenasytného jícnu vše-, vele- a nad- matky Germanie! Věru pohled to vysoce zajímavý na tyto nejúhlavnější škůdce a ne- smiřitelné nepřátele naše, jak po způsobu malomocných červův se plazí a svíjejí před mocí vládní, očekávajíce od ní záchranya spásy svél Neboť tolik zdravého rozumu přizná »Nene Fr. Pr.« všem, kdož přečtli včerejší srdcelomnou lamentaci její, adresso- vanou k vládě Körbrově, aby prohlédli k jádru slov a postihli pravé jádro, že Pra- dovcům a hlavnímu praporečníku jejich ví- deňskému nikterak nejde o příští sněm krá- lovství českého, o jeho klidné porady, o jeho schopnost a způsobilost k ústavní práci,o jeho klid v činnosti zákonodárné, o jeho ne rušené jednání v oboru správy zemské nýbrž že by rádi byli zachráněni sami vlá dou vídeňskou před záplavou svých nebez- pečných, bezohledných konkurentův všeně- meckých.
Rakousko Francie
7 article
Nové, všeobecné volby sněmovní způ- sobily nám velice zajímavou podívanou,že jeden tábor našich zarytých nepřátel národ- ních a politických už utíká se pod ochranná křídla vládní, žebroně, aby užila vlivu svého mezi voliči na prospěch jeho !. Všeněmei v Čechách ženou útokem prudkým proli Pradovcům. Tito už počítají s jistotou, že při nových volbách bude jim urváno posla- neckých mandátů více, než strana jejich snese. Tu honem vláda vídeňská má při- skočiti na pomoc. Ale slyšme, jak? Vý roky nadmíru významné učinil v tom ohledu vídeňský hlavní orgán Pradovcův. Mezi roz- vaděné bratry německé v království českém vláda Körbrova vůbec nemá strkati prsty Mezi Všeněmci by prý vůbec nepořídila pra- nic, ti prý jsou nepřístupni všemu vlivu vládnímu; a Pradovci, čili jak posud sam patrně jen svrchovaně ironicky si říkají, po krokáři němečtí v Čechách, jsou prý příliš pyšni, že »by podporu vlády odmiili i kdyby jim byla nabídnuta. Ostatné prý by celý vládní apparát ani nebyl s to, aby v německých okresích (v království českém něco změnil na výsledku nových voleb sně- movních.« —
Čechy
8 article
Když »Neue Fr. Pr.« tímte způsoben byla konstatovala úplnou málomoe nost vlády vídeňské v něme- ckých okresích království českého. pokud jde o vykonávání nějakého vlivua nátlaku při nových volbách sněmovních, při- chází k účelu své žebroty. V kuriích ven- kovské a městské dr. Körber prý Pradovcům pomoci nemůže, tam prý ani jední ani druze z válčících mezi sebou bratří německých ani jeho rozkazů ani jeho pomoci by nepřijali ale je prý tu kurře velkostatkář- ská, tam přý může i poroučet i pomáhat na prospěch — Pradovcův, aby tito dostal náhrady za ztráty, které je očekávají ve vo- lebním boji se Všeněmci. Zajímavý to projev v listě národních a politických odpůrců našich, že kurie velko- statkářská v království českém není tak ne- zlomná, pevná a nepoddajná, jako obě kurie venkovská a městská, ba že kurie velkostat- kářská jest posud otevřeným, přístupným a povolným rejdištěm politiky vládní. Vele- ctění, urození a jasní členové této kurieae se poděkují za tento pochybný komplimen hlavnímu hlasateli a obhájci politiky něme- cké, usilující o rozpoltění tohoto království. Vliv vládní na velkostatek v království če- ském »Neue Freie Presse« konstatuje jako jistotu nepopíratelnou a žádá na dru. Kör- brovi, aby tohoto vlivu při nejbližších volbách sněmovních užil plnou měrou, tak, aby z řad velkostatkářstva doplnil už nepochybný úbytek poslaneckých mandátů německých pokrokářů.
Neue Körber Vele Francie Neue Frei Presse
9 article
Pradovcův-parcelářův, na sněmě zemském »Vláda jest s to, aby zjednala kompromi v kurii velkostatkářské i proti vůli vůdcův feudálních. Disponujeť posud takovým počtem hlasů v této kurii, který by postačoval roz- hodnouti pro listinu kompromisní a bylo by snad už na čase, aby těchto hlasů užila.« Ejhle, obrat velice zajímavý! Není tomu ani čtvrt roku, velkostatkáři z království če- ského, stojící pod vedením hr. Osvalda Thuna. s hrdopychem velice urázlivým odmítli kom promis, obsažený ve známém návrhu hraběte Buquoye pro sněm zemský a »Neue Freie Presse« radostně tleskala tomuto hrdinství je- jich, dávajíc na srozuměnou, že nemají po třebí žádných milostí se strany feudálů, po- něvadž obratem ruky vládní mohou nabýti kurie celé se všemi 54 hlasy Dnes is »Neue Freie Presse« putují na Prosík. Při tom je zajímavá ještě jedna okol- nost. Vlivu svého a nátlaku v kurii velko- statkářské vláda Körbrova má, podle » Neue Freie Presse«, při nových, všeobecných vol- bách užiti k tomu, aby prý uvedla na sněm zemský Němce umírněné, kteří by tu byli protiváhou proti extremům, hro- zícím přenésti obstrukci něme ckou na sněm zemský.
Osvald Thun Buquoy Prosík Neue Frei Němec Neue Frei Presse
10 article
Proti této nestoudné lži postačí konsta tovati dějinnou pravdu, že všichni členové tak zv. liberálního, t. j. národně německého velkostatku v království českém na radě říš- ské zjevně schválili německou obstrukci a že od těch dob ve všem všudy se podrobuj- rozkazům Wolfovým a Schönererovým, rov- něž jako až do nejnovější doby činili všichn tak zv. pokrokáři němečtí, nynější Pradovci. tak že mezi nimi a Všeněmci ve stránce ná- rodní a politické není ani nejmenšího rozdílu. Jsouť to rovněž zuříví, zaryti nepřátelé budou- cnosti, samosprávy a státní samostatnosti krá- lovství českého, jako jazykové rovnoprávnosti v něm. A takové lidi »Neue Freie Presses dnes jmenuje zumírněnými Němci«, jimž dr- Körber nátlakem vládním při nových volbách má pomoci do sněmu, ačkoliv oni sami teprve před dvěma měsíci nejurážlivějším způsobem kompromisní návrh hr. Buquoye byli zamílli. V táboře Pradovcův patrně koudel hoří proto: vládo, pomoz!
Wolfův Schönererův Jsouť Němec Körber Buquoy Neue Frei Presses
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Polsko-český boj o Slezsko. V listech polských jmenování jsou ješo následující účastníci důvěrné schůze frýštácké dr. Bogdanik z Bělé, Filasevič, ředitel záložny v Těšíně, advokát dr. Gross z Bělé, kněz Ka- rovský, kněz Nidecký, dr. Kreisel, bývalý vyda vatel »Gviazdky Těšínské«, z Moravské Ostravy dr. Seidl, Naake-Nakenský a vůdce polských sočiálných demokratů T. Reeger; lékaři z okoli dři.: Miške, Klušiňský, Čopy Michalik, mňoho učitelův obecných škol, starosta doubravský Šveda, Kužník z Orlové aj. Shromáždění zvolilo 11členný výkonný ko- mitét. V něm jsou 3 rodaktoři polských listů na Těšínsku, 4 důvěrníci ze Slezska a 4 mimo Slezsko. Schůze budou se konati každý rok Výkonný komitét bude v každé schůzi referovat nnr o o stavu věci. O z polsko-českém sporu o Slezsko píše známý vídeňský dopisovatelí »Přeglondu« : Spory mezinárodní neodklidí žádné sjezdy ochotníků. Trvalý pokoj uzavírati mohou toliko oprávněno vlády, mající dostatečnou materialnou moc, aby se mohly jmenem svých národů zaručiti za do- držení smluv. Sjezdy ocholníků, třeba to byl poslanci, nejen spory nezastavují, nýbrž naopak rozdmychují. S toho hlediska nepřipisujeme sjezdu frýštáckému důležitosti.
Bogdanik Filasevič doktor Gross Nidecký Kreisel Seidl Naake Nakenský T Reeger Miške Klušiňský Čopa Michalik Kužník Bělá Těšín Ka moravský Ostrava doubravský Šveda Orlová Těšínsko Slezsko Přeglond
12 article
Těm, kteří si představují, žeby spor s Čechy o Slezsko dal se skoncovati připojením Těšínska k Haliči, připomínáme výstrahu: Jde-li o těžké otázky, není dobře věřiti hravým rozřešením. Taková revindikace dala byl se uskutečniti jen tehdy, kdyby v Rakouskuž zvítězila theorie se- skupení provincií na podstavě národností. « (P uznání historického práva Uher a Chorvatsk není to více možno. Red. »N. L.«) Historické právo nedovoluje takové evoluce. Od XI. věku vedena byla 300letá válk mezi Čechami a Polskou o Slezsko. Na věčné časy Polska zřekla se Slezska r. 1335 na slar- ném sjezdu polského krále Kazimíra Velkého s králi českým a uherským ve Vyšehradě uher- ském. Jmenem historického práva nemůžemes tedy domáhati navrácení Slezska. Jmenem zásady národnosti, kdyby, jak jsme pravili, v Rakousku zvítězila, mohli bychom žádati, aby knížectv téšínské spojeno bylo s Haličí, ale tu by vznikla velká otázka, stál-li by Polákům malý zisk za velikou ztrátu na jiné straně. Dopisovatel myslí, žeby zájem polský ve Slezsku nejlépe dal se zabezpečiti rozdělením Slezska na tři pásma: polské, německé a české s kuriemi národními v sněmě opavském.
Velký Polák Čechy Slezsko Těšínsko Halič Uhry Polsko Rakousko Reda . » N . L
13 article
My jsme ze zásady proti každému dělen zemí koruny české, protože v tom tušíme veliké nebezpečí pro budoucnost. Musely by nám dřiv oči býti vyloupány, abychom toho nebezpečí ne- viděli. Kurie národní ve vlastním smyslu toho slova vlastně na našich sněmech jsou, nebo tábory poslanců jsou seskupeny podle národnost a nikoli podle čisté politické barvy. Bylo by tedy zcela zbytečno národní kurie teprve zřizovati. Avšak mysli-li se při slově národní kurie na veto, v nás to slovo při každé příležitosti vzbudí houževnatý odpor. My žádné veto nechceme nikdy nepřijmeme, neboť jest jasno, že veto by národnostné poměry v zemích českých stokráte zhoršily tak, žeby přímo vésti musely k válee všech proti všem, snad i k občánské válce. Čeho nám je v zemích českých zapotřebí. jest, aby národností zde obývající měly k sobe navzájem jistou úctu a dbaly jistých pravidel slušností. Na schůzí frýštátské jeden z rozum- ných mužů správně pověděl, že mezi dvěma sousedními národnostmi vždycky budou bojeo jednotlivá místa podle toho, jak se děje pohyb obyvatelstva. Všecky národní sfery, jak o nich blouzní mnozí rakouští politikově a státníci, jsou mizerná prtačina, neboť jimi nadělalo by se uvnitř mocnářství ještě více hranic, než dosud jest, a protože by žádná z těch hranic nemohl býti činskou zdí, obyvatelstvo by se na rozlič- ných místech zase přes ty hranice přelévalo, tu k zisku jedné, tam k zisku druhé národnosti.
14 article
Vnitřní mír v Rakousku není možný pro šílený pych německý, pro jejich nenasytnou dra- vost, pro jejich nesmiřitelný fanatism. A protože tyto vlastnosti v nich vypěstovaly vlády víden- ské, jsou ony spoluvinníky všech těch vnitřních otřesů, které rakouským mocnářstvím po desítky let lomeují. Chce-li rakouská vláda míti pokoj mezi Čechy a Němci, musí Němce naučiti, aby šetřili platnych zákonů o národnostech a pravi- del slušnosti, a spor obou národnosti obejde se bez kurií a bez vet. Jakmile Němci přestanou bažiti po nadpráví a uzákonění své chvastavé superiority, otázka česko-německá bude Kolum- bovým vejcem. A toléž pravíme slezským Polákům. My jsme nikdy nemyslili na to, abychom jejich roz- voj zdržovali. Že jsme si tak dlouho Slezska náležitě nevšímali, toho příčinou jest, že jsme se domnívali, že politická věc česká ve Slezsku jest u Poláků právě tak v dobrých rukou, jako u Čechů. Ti slezští Poláci, kleří se rozhodl vrhnouti se v náruč Němcům a s nimi as zbraněmi z jejich arseňálu táhnouti na nás, způsobili nám hrozné a bolestné zklamání, ne milé vystřízlivění z illuse o jednotě českopolské. Nicméně doufáme, že rozumným polským vlastencům podaři se nejen trvale zastaviti ty pány Frydly, kteři se nestydí nabízeti se Něm- cům za spojence proti nám, nýbrž i obnoviti ten slušný a bratrský poměr, který byl mezi Čechy a Poláky slezskými do nedávna a jejž my jsme neporušili ani porušiti nemínili. Žurnalistická zpráva z Haliče. Dne 15. září začne v Krakově vycházet politický denník »Naš Glos«, jehož vydavatelem bude p. dr. Vladimir Levický a zodpovědným redaktorem p. Zikmunt Noskovský, a tvůrcem p. Ehrenberg. Nový list znamená roztržku s »Glosem Národu«, či vlastně s jeho majitel- kou paní Rogošovou, jež »Glos Národu« sam dále vydávati bude.
Němec Polák Čecho Frydnout Naš Glos doktor Vladimir levický Zikmunt Noskovský Glos Rogošová Rakousko Čechy Slezsko Německo Halič Krakov
15 article
Volební ruch u Slovinců. Konservativci uveřejnili seznam svých kandi dátů. Z dosavadních poslanců jejich kandiduje jen šest; jsou to vesměs přívrženci frakce Šuster šičovy- Slovinšti voličové z jižního Štyrska měl schůzi v Mariboru dne 22. t. m., kde se usnesli na resoluci, kterou: 1. schvalují abstinenci slo- vinských poslanců na štyrském sněmu, neboť z nepřátelského smýšlení jak štyrského sněmu, tak zemské vlády nelze jim jinak; 2. protestují, že sněm štyrský povoluje ze zemských prostředků příspěvky na kulturné a hospodářské účely Němcův a potřeb Slovinců nedbá; 3. protestují, že sněm štyrský zemskými penězi podporuje spolky a ústavy poněmčovací; 4. protestují proti tomu, že sněm štyrský usnesl se na takovém volebním zákoně, kterým selské (slovinské) oby- vatelstvo vydává se v šane městskému (něme- ckému); 5. požadůjí, aby jižní Štyrsko bylo administrativně odděleno od severního, aby ve štyrském sněmu zavedeny byly kurie, aby zemská školní rada byla rozdělena na dvě sekce, ně- meckou a slovinskou, aby pro slovinské školy ustanoven byl školním inspektorem Slovinec konečně, aby volební zákon zemský byl sprave- dlivě opraven tak, aby i Slovincům dáno bylo zastoupení, na jaké podle počtu svého mají právo; 6. žádají, aby vláda nedosazovala jim za úřadníky pouze Němce, jakoby na to měli nějakou výhradu, nýbrž aby do slovinských okre- sův a míst posflala úřadníky Slovince: 7. žá- dají všechny slovinské poslanee na říšské radě, aby se sjednotil naproti vládě, zvláště pokud se týče vy rovnání s Uhrami
Šuster Němcův Slovinec Němec Štyrsko Maribor Uhry
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. srpna. Prohlášení mohamedánských vůdeů bosensko hercegovských. Pánové Mahmud beg Fadílpašič, Ali be Firdus, Hadži Hiízí effendi Bahtjarovič, Omen effendi Čirkinagič a Ahmed effendi Karabeg v Sarajevě žádají nás, abychom uveřejnili ná- sledující jejich prohlášení: I. Rěcký »Nový List« ve svém 131.č otiskl na úvodním místě dopis z Mosfaru, němž napadá našeho vůdce Ali Fehmi offendi Džabiče a tvrdí, že my podepsaní chtěli jsme
Mahmud Fadílpašič Al Firdus Hadži Ahmed I Rěcký Fehmi Praha Sarajevo Džabič
17 article
V drobném prodejí: ranni čírlo o sobě . . . ra 8 . . . . ns z vdpelední Ve flialkách ns venkově- ranní čisle. . . . . . edpoladní . . . . . . . . 6h Inseráty platí se hetevě napřel Předplacení a inserty přijímá »dminl- strace v Msriansk é ulici č, 3. Tam naeházejí se tiz redake tiskárna s ezpedice „ Národních Listse. Bukopisy se nevracaji.
é ulice národní Lists
18 article
mu telegraficky odejmouti plnou moc a že Džabič dal nám nějaké prohlášení. To vše tímto veřejně prohlašujeme za nepravdu a pomluvu, neboť o tom všem nebylo mezi námi nikdy ani řeči a my byli i jsme s Džabičem bez výminky zajedno. II. »Berliner Tageblatt« ve svém 273.č. přinesl o našem hnutí v Bosně a Hercegovině nepravdivou zprávu, již třeba přede vší veřej- nosti opraviti. Není pravda, že hnutí naše je následkem nějaké agitace. Agitace není třeba, vláda a její orgány samy se starají, abychom se hýbali bránili. Naproti tomu pravda je, že v Bosně Hercegovině nejen muslomanské, nýbrž i moha- medánské obyvatelstvo je nespokojeno — tedy 4/s všeho obyvatelstva. Málo toho: my muslo- mané právě tak jako pravoslavní krvavě plá- čeme, neboť za okupace podkopávají nám nej- dražší náš statek, víru pradědovskou. Není pravda, že část muslomanského po- selstva ucházela se loni o slyšení u císaře krále a při tom obešla povolané úřady. Naopak, my jsme se ucházeli o slyšení u císaře a krále teprve, když nás »povolaný úřad« odmrštil.
Boseň a Hercegovina Boseň Berliner Tageblatt
19 article
Není pravda, že naše pamětné spisy jsou dílem »politických rádců z nedaleka.« Nikoli, naše pamětné spisy jsou diktovány krutým utrpením a nouzí, a po 23letém trvání okupace vidíme se na kraji propasti. My ani svých škol nemáme a zemské školy jsou vychování našich dětí na škodu, neboť v nich je učí opovrhovati tím, co jim má býti svato. Naše svatyné bou- rají a na jich zříceninách budují jezovitské školy. Na našich hrobech budují kasárny, skla- diště, ano i veřejné záchody. Na našich hrobech úřadníci sobě staví soukromá obydli, katolíci pohodlně průchody do svých politických chor- vatských spolků, katoličtí bískupové zřizujísi na nich zahrady, jež pronajímají. Kde byly naše modlitebny, tam jsou dnes hotely, sklady piva a dříví atd. Pomníky z našich hrobů lá- mou na dlažebný kámen. I zádušní naše statky libovolně berou na potřeby státní nebo obecní. Není pravda, že »čéský tisk pocítil, že v něm bije muslomanské srdce« a proto si všímá stesků našich. Nikoli! Český tisk doka- zuje, že je na výši svého úkolu, že je hu- manný a nábožensky snášelivý, že se ujímá každého, komu se děje křivda a potřebuje přispění. Není pravda, že jen někteří z musloman- ských zástupeů přerudili s vládou vyjednáváni. Ne, všichni do jednoho je přerušili proto, že jim vláda nechtěla vyjíti v ústrety.
20 article
Není pravda, že děláme vysokou politiku Pravda je, že jako nejponíženější prositelé obra- címe se na úřady nám představené i na vládu, aby stesky naše vyslyšely a přestaly ná utiskovat. My žádáme pouze tolik, aby nám byla zabezpečena naše práva, za která se nám Evropa zaručila r. 1879 na berlínském kongresse. Ale žel ! prosby naše jsou marny, marně tekou naše slzy: nám odpovídají pronásledováním, vězněním, pokutováním, ano i za buřiče nás prohlašují. Není pravda, že jsme jako deputace offi- ciálně navštívili turecké vyslanectví ve Vídnia turecký konsulát v Pešti. Pravda je, že tam šli jednotliví naši druhové na návš ěvu a za svými soukromými záležitostmi. Hanba by bylo, aby musloman, přijda do Vídně nebo Pešti, nenavštívil svého bratra souvěrce a k tomu vysokého úřadníka chalifova a sultánova. Není pravda, že bosensko-hercegovští muslo- mané chovají idey »mladoturecké«. Naopak, bosensko-hercegovští muslomané nejen že ne- chovají »ideu mladotureckou«, nýbrž rozhodně ji odsuzují jako záhubnou a zůstávají se svými vyslanci (námi) věrni a nezvratně oddání svému vznešenému chalifovi a sultánovi bez újmy loyalnosti J. V. císaři a králi, od jehož spra- vedlivosti se nadějeme, že brzy již přesvědč se o oprávněnosti našich proseb Podepsání: Ali Fehmi eff. Džabič, před- seda, Hamdi beg Hasanpašič (Trávník), Dervi beg Miralempašič (Trávník), Hadži Mahmud beg Džinič (Baňaluka), Hifzi eff. Bahtjarevič (Baňa- luka), Hamid aga Husedžinovič (Baňaluka), Su- lejman beg Cerič (Nový), Osman eff. Prcič (Tuzla), Derviš beg Tosunbegovič (Tuzla), Ai beg Fírdus (Livno), Fehim beg Alibegovič (Der- vent), Hadži Salih aga Bičakčič (Sarajevo), Ahm
císař Fehmi eff Hamid Husedžinovič Baňaluk Cerič Nová Alibegovič Evropa Pešť Vídeň Džabič Tuzla Sarajevo Hamdi beg Hasanpašič Ai beg Fírdus Livno Hadži Mahmud beg Džinič Hifzi Hadži Salihlava aga Bičakčič Ahm
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 28. srpna. Turista z říše, jenž o své návštěvě v Čechách napsal dlouhý článek do »Kölnische Zeitungue, pravi mezi jiným, že prý nás dle pojmů řeckých a germánských nelze nazvati krásnými. Nevím, jestli kdo z nás byl kdy činil nároky na tuto přednost. Naproti tomu ale vím, že máme pro- zatím jmé věci na práci, než zabývati se kosme- tikou, pěstovati tělesné své půvaby a pečovat o to, aby linie našeho těla byly kulaté, tváře naše plně, postava naše stepilá a při tom pružná. Kdo nasaditi musí všechny síly, aby uhájil své prosté bytí, zapomíná zpravidla na to, čím zabývati se může ten, kdo je v plném požitku svých statků, jako člověk svobodný, dle velkého pěvce Orientu, na měkkém se po- valuje, sladkosti požívá a koupá se v odvaru z ambry a růžl. Že bychom byli ale nehezcí, nedovolilsi nám říci dosud nikdo. Nikdo by také k tomu neměl práva, nejměně Němec. Nemáme zapo- třebí, abychom bránili snad naše ženy a jejieh půvaby proti negalantnímu germánskému potulo- vači, který bůh ví kde konal studie své, odkud přinesl si brejle, jimiž se na české ženy dival. Je pravda, že v našem chudém lidu krásy pomálu a že zejmena žena naše rychle schne a vadne, však co toho příčinou? Chudoba a práce. Děvčeti sotva deset let a již je přidržo- váno k těžké práci, ký div, ze když se vdává, vypadá již jako žena odkvětající a po druhém ditěti že učiněná z ní babička. Pozoroval-l dobrý náš přítel z »Köln. Zeitungu« ženy při dávající zedníkům, potom do jisté míry mě pravdu. A i mezi těmi mnohdy se vyskytne zjev, jenž by v alpských vlastech byl pokládán za krásu. Že rychle prchá krása s tváře usta rané a že nejiskří se oko, jež nepřestává slzet nad bídou vůkol, je pochopitelno.
Němec bůh Praha Čechy Kölnische Zeitungue
22 article
Ideál krásy řecké známe. Je to krása, jež vrcholí ve pravidelnosti a úměrnosti, která ale při svých geometricky přesných rozměrech po- strádá naprosto veškeré svůdnosti. Však p nějaké zvláštní kráse germánské nevíme ničeho a ne- máme nejmenšího ponětí. Národové klassičti nám zanechali vzory, jež nás učí, co krásou zváti. Po starých Germánech ale památek takovýeh nemáme a co nám zanechalo v ohledu tom nej- starší německé »umění«, bůh ví, to že není dl toho, aby se svět germánské kráse kořila Němci dával právo pronášeti taký soud o našieh ženách a děvčatech. Vždyť je známe, ty tam na jihu i na se veru. A věru, že platí pravídlo, čím nefalšova nější její němectví, tím chudší na krásu ger- mánská žena. Je nám líto, že o dámách cizího národa takto se vysloviti musíme, však káže nám tak ohled k ženám vlastním a polehčující pro nás okolností je, že jsme byli frivolně provokováni Při tom neváháme doznati, že výjimky potvrzují tu pravidlo a že pro bůh nechceme hájiti thése že vůbec není na světě hezké Němkyně. Že ale půvabných květinek na německýeh luzích velice málo, že jich nejméně na alpských salaších a v údolích alpských, potvrdí asi každý i Němec, je-li spravedlivý. Poryňinka už je jiná, ale když se slíčnos rozdávala, urvala také jenom zbyteček. Seveřank německá je o něco kulatější než její družka z jihu, také její oko je ohnivější. Tím ale jen proto se vykázati může, že je slovansko-něme ekou smíšenkou. Nejfádnější jsou a zůstanou Sasky a Duryňanky.
Germán bůh Němec Sasko
23 article
Nebylo vždy tak srdečné shody mezi Něme v říši a Němci v Rakousku. Naopak, bratr by by bratra na lžíci vody utopil, kdyby se byl dal. Pamatujeme se velmi dobře, jak kdys cliarakterisovala »N. Fr. Presse« německá děvčata v Lipsku, jež v čistě vypraných šatečkách vítala hanoveránské střelce, kteří ubírali se na sjezd »Neue Freie Presse« nadšením lipských divel do nejhlubší hloubi německé duše uražena. nazvala germánská poupátka: »die wegen Mange an Fleisehkost zur Senlimentalität hinneigenden plattbusigen Butterbämmehen-Menschen. « — P česku: »plochoprsí, následkem nedostatku ma- sité potravy k sentimentalismu se kloníci lidé máslem pomazaných housek.« Snad to ideál »germánské krásy«. Aneb širokoústá Altenburačka, jež jako v době di rektoria, jenom že o něco neskromněji, vážesi své řasnaté sukně kolem těla pod samými ra- meny? Aneb dáma ze Schwarzwaldu, jež noší na hlavě diadem podobný hodně připálené bábovce? Kde u všech všudy nale znu ten ideál?
Němec Rakousko Lipsko Schwarzwald Neue Frei Presse ButterbämmehenMenschen
24 article
Thusneldy viděl jsem jen namalované. Je pravda, byly všechny hezké, ale i ony měly nápadně velké nohy, jež jsou přívlastkem všech solidních německých krásek. Vídeňačky ! Konečně »Němkyně« v pravd sličně. Však jsou to skutečně sléčínky a pa ničky, jejichž prababičky v Teutoburském lese pekly z mladých žaludů německý »Streusel kuchen«? Ba ne! Tažte se jich, jak se jme nují, jedně po druhé. Pospíšilova, Navrátilova, Novotná, Žemlov Vlkova, Mazancova atd. atd. »Odkuď vy?« — »Od Brna.« »A vy?«, smím-li se tázati. »Od Pacova. Samé Češky a Moravanky. Vždyť odjinud se vídeňské obyvatelstv nedoplňuje a vypadalo by pěkně, kdýby odká- záno bylo na německé bratry a sestry ze Šty ska, z Tyrolska. ze Salcburku atd., vůbe z vlastí tlustých krků a odchlíplých uší. Je to český živel, jenž povznáší ženyví deňské mezi nejsličnější v Evropě. Slovanská krása je tak charakteristickou že dá se s naprostou přesností konstatovati i ve smíšenci, ba právě v něm dospívá ke zvláštn platnosti. Proto mohou míti české ženy a dívky pro mudrce z »Köln. Ztgu.« jen pohrdavý smích. Ostatně, co je krása vůbec? Nejen plemena a národové, i individua vytvoří si svůj speciální ideál krásy, jejž jedíně uznávají a žádný jiný. Jsou lidé, kteří na příklad mají odpor prot rusým vlasům. Děvče rusovlasé ve mnohých
Němkyně Pospíšilův Navrátilův Novotná Žemlov Vlkův Mazancův Češka Moravanka Vídeňačka Brno Pacov Tyrolsko Salcburk Evropa
25 article
krajích cilí se býti nešťasfhou a »znamenanou«. Vždyť jí nikdo jinak neřekne, než »ta zrzavá«, Jinde je zase étherická průsvitná rusovláska vzorem ženské krásy. Göthe vystřídal v lásce snad všechny možné ženské typy, však nejvíce horoval o andělích s dlouhým hustým, temně rudým vlasem. Téměř každá francouzská brunetta má jamňounký knírek. Francouzce nevadí ani Fran- couzovi, kdežto v Německu prodá se do roka za tisíce marek kosmetických prostředků na od- stranění damských vousků. Dnes je modou na západě štihlost, byť až do hubenosti jdoucí. Sccesse chce mít slečinky tenké jako matematická linie. V Orientě zato krása se váží. Čím těžší, tím cennější. V ture- ckých haremech jsou prý exempláry, jakých nebylo dosud v žádném panoptiku. Krása je pojem velmi relativný Onehdy uspořádali v Berlíně výstavu hez- kých, pěkně rostlých mužů, a ku podivu, první cenou poctěn byl jistý tamější listonoš a sice po jednohlasném usnesení jury, jež sestávala z professora anatomie, vynikajícího sochaře a jisté velmi sličné herečky. Běhal se svou muž- nou krásou po Berlíně plných deset let a nikdo si jí nepovšiml. Teď pojednou mohou si sou- druhové jeho nohy uběhat s doručováním na- bídek k sňatku, jež mu krasavice z celé Ger- manie zasílají. Listonoš zatím ale dá se veřejně a za vstupné ukazovat v těsně přilehajícím tri- kotu. Již si vyžádal k tomu dovolenou Snad on se stane vhodným předmětem k studiu — »germánské« krásy.
Göth Francouzka Fran Krása Běhal Německo Berlín Gera