2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 29. srpna 190.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. Jtsty
přilohami f. Naučný Obzor“ ve
středu a „Literárni Hlidka
v pátok) předplácí nat
Praze v almínlstraei
n nlsle . . . . . . 2 K —
s K —
n čtvat leta . . . . .
s dvojí donášksu
n nšeie . . . . .
Ks0l
na čtrt leta
ve úlialkáchi
2 Kn0h
ua něalo . . . . . .
Pošton:
n něsle . . . . .
na čtvrt lela
s dvojí zásilieu
pe řtvrti lek
kei
Ba něsí
Praha
Kněžná
Literárni Hlidek
5
article
Vládo, pomoz jim!
Vládo, pomoz jim!
Totiž národním a politickým škůdcům
nášim, jimž v bohorovnosti jejich náhle jest
ouzko. Tím časem, co mezi sebou krutě se
potýkají o způsob, jakým by nejvhodněji a
nejjistěji zprovodili s mapy evropské toto
království a národ náš s ním, procitlo v nich
pomyšlení na vrtkavost všeho štěstí pozem
ského a na pomíjejícnost vší slávy světské
a do válečného řevu jejich znenadání s hlavni
bašty jejich zaznělo znamení poplašné a bo-
lestné volání o pomoc. Dosud se nedohodl
mezi sebou, mají-li spolknouti královstvi
české a národ náš v něm najednou — podle
programu všeněmeckého — nebo nadvakrát
— podle programu svatodušního — nebo
dokonce na tříkrát — podle programu line-
ckého —: a tu již jedni z nich teskně obra-
cejí oči své k dru. Körbrovi a úpěnlivě ho
prosí: smiluj se nad námi a pomoz nám
Čtenáři naši zajisté s nemalým interes-
sem přečtli si ve včerejším odpoledníku na-
šem zprávu, s jakou důtklivou žádostí, s ja
kou nalehavou suplikou hlavní orgán Pra
dovcův obrací se k vládě, aby se jich ujala.
6
article
Rozpuštění sněmu království českého dříve,
než vypršela zákonem stanovená lhůta pro
platnost mandátův poslaneckých, a jistotn,
že nové všeobecné volby sněmovní ve vlasti
naší jsou přede dveřmi, příměly jmenovaný
list vídeňský, že leze ke kříži, třeba jen
vládnímu a zpívá: miserere nobis! Zcela
podle starého zvyku, dle praktiky dosud
vždy osvědčené. Nejdříve dlouho náramný
bramarbas o německé síle, o německé cti
o německém karakteru, o německé povýše
nosti nad všemi národy aspoň v Rakousku,
ne-li na celém světě: a když tito národové
toho všeho se nelekli a před německými od-
věkými nepřáteli a hubiteli nepadli na ko
lena, tito sami v nejsměšnější posici skloní
svou šiji před — vládou a dožebrávají seu
jejich nohou nezbytné pomoci l
Tam tedy už opět se octli němečti hrdi-
nově, kteří by rádi rozpoltili naši odvěkou
staroslavnou vlasť, aby ji po kousku há
zeli do nenasytného jícnu vše-, vele- a nad-
matky Germanie! Věru pohled to vysoce
zajímavý na tyto nejúhlavnější škůdce a ne-
smiřitelné nepřátele naše, jak po způsobu
malomocných červův se plazí a svíjejí před
mocí vládní, očekávajíce od ní záchranya
spásy svél Neboť tolik zdravého rozumu
přizná »Nene Fr. Pr.« všem, kdož přečtli
včerejší srdcelomnou lamentaci její, adresso-
vanou k vládě Körbrově, aby prohlédli
k jádru slov a postihli pravé jádro, že Pra-
dovcům a hlavnímu praporečníku jejich ví-
deňskému nikterak nejde o příští sněm krá-
lovství českého, o jeho klidné porady, o jeho
schopnost a způsobilost k ústavní práci,o
jeho klid v činnosti zákonodárné, o jeho ne
rušené jednání v oboru správy zemské
nýbrž že by rádi byli zachráněni sami vlá
dou vídeňskou před záplavou svých nebez-
pečných, bezohledných konkurentův všeně-
meckých.
Rakousko
Francie
7
article
Nové, všeobecné volby sněmovní způ-
sobily nám velice zajímavou podívanou,že
jeden tábor našich zarytých nepřátel národ-
ních a politických už utíká se pod ochranná
křídla vládní, žebroně, aby užila vlivu svého
mezi voliči na prospěch jeho !. Všeněmei
v Čechách ženou útokem prudkým proli
Pradovcům. Tito už počítají s jistotou, že
při nových volbách bude jim urváno posla-
neckých mandátů více, než strana jejich
snese. Tu honem vláda vídeňská má při-
skočiti na pomoc. Ale slyšme, jak? Vý
roky nadmíru významné učinil v tom ohledu
vídeňský hlavní orgán Pradovcův. Mezi roz-
vaděné bratry německé v království českém
vláda Körbrova vůbec nemá strkati prsty
Mezi Všeněmci by prý vůbec nepořídila pra-
nic, ti prý jsou nepřístupni všemu vlivu
vládnímu; a Pradovci, čili jak posud sam
patrně jen svrchovaně ironicky si říkají, po
krokáři němečtí v Čechách, jsou prý
příliš pyšni, že »by podporu vlády odmiili
i kdyby jim byla nabídnuta. Ostatné prý by
celý vládní apparát ani nebyl s to, aby
v německých okresích (v království českém
něco změnil na výsledku nových voleb sně-
movních.« —
Čechy
8
article
Když »Neue Fr. Pr.« tímte způsoben
byla konstatovala úplnou málomoe
nost vlády vídeňské v něme-
ckých okresích království českého.
pokud jde o vykonávání nějakého vlivua
nátlaku při nových volbách sněmovních, při-
chází k účelu své žebroty. V kuriích ven-
kovské a městské dr. Körber prý Pradovcům
pomoci nemůže, tam prý ani jední ani druze
z válčících mezi sebou bratří německých ani
jeho rozkazů ani jeho pomoci by nepřijali
ale je prý tu kurře velkostatkář-
ská, tam přý může i poroučet i pomáhat
na prospěch — Pradovcův, aby tito dostal
náhrady za ztráty, které je očekávají ve vo-
lebním boji se Všeněmci.
Zajímavý to projev v listě národních
a politických odpůrců našich, že kurie velko-
statkářská v království českém není tak ne-
zlomná, pevná a nepoddajná, jako obě kurie
venkovská a městská, ba že kurie velkostat-
kářská jest posud otevřeným, přístupným
a povolným rejdištěm politiky vládní. Vele-
ctění, urození a jasní členové této kurieae
se poděkují za tento pochybný komplimen
hlavnímu hlasateli a obhájci politiky něme-
cké, usilující o rozpoltění tohoto království.
Vliv vládní na velkostatek v království če-
ském »Neue Freie Presse« konstatuje jako
jistotu nepopíratelnou a žádá na dru. Kör-
brovi, aby tohoto vlivu při nejbližších volbách
sněmovních užil plnou měrou, tak, aby z řad
velkostatkářstva doplnil už nepochybný úbytek
poslaneckých mandátů německých pokrokářů.
Neue
Körber
Vele
Francie
Neue Frei Presse
9
article
Pradovcův-parcelářův, na sněmě zemském
»Vláda jest s to, aby zjednala kompromi
v kurii velkostatkářské i proti vůli vůdcův
feudálních. Disponujeť posud takovým počtem
hlasů v této kurii, který by postačoval roz-
hodnouti pro listinu kompromisní a bylo by
snad už na čase, aby těchto hlasů užila.«
Ejhle, obrat velice zajímavý! Není tomu
ani čtvrt roku, velkostatkáři z království če-
ského, stojící pod vedením hr. Osvalda Thuna.
s hrdopychem velice urázlivým odmítli kom
promis, obsažený ve známém návrhu hraběte
Buquoye pro sněm zemský a »Neue Freie
Presse« radostně tleskala tomuto hrdinství je-
jich, dávajíc na srozuměnou, že nemají po
třebí žádných milostí se strany feudálů, po-
něvadž obratem ruky vládní mohou nabýti
kurie celé se všemi 54 hlasy Dnes is
»Neue Freie Presse« putují na Prosík.
Při tom je zajímavá ještě jedna okol-
nost. Vlivu svého a nátlaku v kurii velko-
statkářské vláda Körbrova má, podle » Neue
Freie Presse«, při nových, všeobecných vol-
bách užiti k tomu, aby prý uvedla na sněm
zemský Němce umírněné, kteří by tu
byli protiváhou proti extremům, hro-
zícím přenésti obstrukci něme
ckou na sněm zemský.
Osvald Thun
Buquoy
Prosík
Neue Frei
Němec
Neue Frei Presse
10
article
Proti této nestoudné lži postačí konsta
tovati dějinnou pravdu, že všichni členové
tak zv. liberálního, t. j. národně německého
velkostatku v království českém na radě říš-
ské zjevně schválili německou obstrukci a že
od těch dob ve všem všudy se podrobuj-
rozkazům Wolfovým a Schönererovým, rov-
něž jako až do nejnovější doby činili všichn
tak zv. pokrokáři němečtí, nynější Pradovci.
tak že mezi nimi a Všeněmci ve stránce ná-
rodní a politické není ani nejmenšího rozdílu.
Jsouť to rovněž zuříví, zaryti nepřátelé budou-
cnosti, samosprávy a státní samostatnosti krá-
lovství českého, jako jazykové rovnoprávnosti
v něm. A takové lidi »Neue Freie Presses
dnes jmenuje zumírněnými Němci«, jimž dr-
Körber nátlakem vládním při nových volbách
má pomoci do sněmu, ačkoliv oni sami teprve
před dvěma měsíci nejurážlivějším způsobem
kompromisní návrh hr. Buquoye byli zamílli.
V táboře Pradovcův patrně koudel hoří
proto: vládo, pomoz!
Wolfův
Schönererův
Jsouť
Němec
Körber
Buquoy
Neue Frei Presses
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Polsko-český boj o Slezsko.
V listech polských jmenování jsou ješo
následující účastníci důvěrné schůze frýštácké
dr. Bogdanik z Bělé, Filasevič, ředitel záložny
v Těšíně, advokát dr. Gross z Bělé, kněz Ka-
rovský, kněz Nidecký, dr. Kreisel, bývalý vyda
vatel »Gviazdky Těšínské«, z Moravské Ostravy
dr. Seidl, Naake-Nakenský a vůdce polských
sočiálných demokratů T. Reeger; lékaři z okoli
dři.: Miške, Klušiňský, Čopy Michalik, mňoho
učitelův obecných škol, starosta doubravský
Šveda, Kužník z Orlové aj.
Shromáždění zvolilo 11členný výkonný ko-
mitét. V něm jsou 3 rodaktoři polských listů
na Těšínsku, 4 důvěrníci ze Slezska a 4 mimo
Slezsko. Schůze budou se konati každý rok
Výkonný komitét bude v každé schůzi referovat
nnr o
o stavu věci.
O z polsko-českém sporu o Slezsko píše
známý vídeňský dopisovatelí »Přeglondu« : Spory
mezinárodní neodklidí žádné sjezdy ochotníků.
Trvalý pokoj uzavírati mohou toliko oprávněno
vlády, mající dostatečnou materialnou moc, aby
se mohly jmenem svých národů zaručiti za do-
držení smluv. Sjezdy ocholníků, třeba to byl
poslanci, nejen spory nezastavují, nýbrž naopak
rozdmychují. S toho hlediska nepřipisujeme
sjezdu frýštáckému důležitosti.
Bogdanik
Filasevič
doktor
Gross
Nidecký
Kreisel
Seidl
Naake
Nakenský
T Reeger
Miške
Klušiňský
Čopa Michalik
Kužník
Bělá
Těšín
Ka
moravský Ostrava
doubravský Šveda
Orlová
Těšínsko
Slezsko
Přeglond
12
article
Těm, kteří si představují, žeby spor s Čechy
o Slezsko dal se skoncovati připojením Těšínska
k Haliči, připomínáme výstrahu: Jde-li o těžké
otázky, není dobře věřiti hravým rozřešením.
Taková revindikace dala byl se uskutečniti jen
tehdy, kdyby v Rakouskuž zvítězila theorie se-
skupení provincií na podstavě národností. « (P
uznání historického práva Uher a Chorvatsk
není to více možno. Red. »N. L.«) Historické
právo nedovoluje takové evoluce.
Od XI. věku vedena byla 300letá válk
mezi Čechami a Polskou o Slezsko. Na věčné
časy Polska zřekla se Slezska r. 1335 na slar-
ném sjezdu polského krále Kazimíra Velkého
s králi českým a uherským ve Vyšehradě uher-
ském. Jmenem historického práva nemůžemes
tedy domáhati navrácení Slezska. Jmenem zásady
národnosti, kdyby, jak jsme pravili, v Rakousku
zvítězila, mohli bychom žádati, aby knížectv
téšínské spojeno bylo s Haličí, ale tu by vznikla
velká otázka, stál-li by Polákům malý zisk za
velikou ztrátu na jiné straně.
Dopisovatel myslí, žeby zájem polský ve
Slezsku nejlépe dal se zabezpečiti rozdělením
Slezska na tři pásma: polské, německé a české
s kuriemi národními v sněmě opavském.
Velký
Polák
Čechy
Slezsko
Těšínsko
Halič
Uhry
Polsko
Rakousko
Reda . » N . L
13
article
My jsme ze zásady proti každému dělen
zemí koruny české, protože v tom tušíme veliké
nebezpečí pro budoucnost. Musely by nám dřiv
oči býti vyloupány, abychom toho nebezpečí ne-
viděli. Kurie národní ve vlastním smyslu toho
slova vlastně na našich sněmech jsou, nebo
tábory poslanců jsou seskupeny podle národnost
a nikoli podle čisté politické barvy. Bylo by tedy
zcela zbytečno národní kurie teprve zřizovati.
Avšak mysli-li se při slově národní kurie na
veto, v nás to slovo při každé příležitosti vzbudí
houževnatý odpor. My žádné veto nechceme
nikdy nepřijmeme, neboť jest jasno, že veto by
národnostné poměry v zemích českých stokráte
zhoršily tak, žeby přímo vésti musely k válee
všech proti všem, snad i k občánské válce.
Čeho nám je v zemích českých zapotřebí.
jest, aby národností zde obývající měly k sobe
navzájem jistou úctu a dbaly jistých pravidel
slušností. Na schůzí frýštátské jeden z rozum-
ných mužů správně pověděl, že mezi dvěma
sousedními národnostmi vždycky budou bojeo
jednotlivá místa podle toho, jak se děje pohyb
obyvatelstva. Všecky národní sfery, jak o nich
blouzní mnozí rakouští politikově a státníci, jsou
mizerná prtačina, neboť jimi nadělalo by se
uvnitř mocnářství ještě více hranic, než dosud
jest, a protože by žádná z těch hranic nemohl
býti činskou zdí, obyvatelstvo by se na rozlič-
ných místech zase přes ty hranice přelévalo, tu
k zisku jedné, tam k zisku druhé národnosti.
14
article
Vnitřní mír v Rakousku není možný pro
šílený pych německý, pro jejich nenasytnou dra-
vost, pro jejich nesmiřitelný fanatism. A protože
tyto vlastnosti v nich vypěstovaly vlády víden-
ské, jsou ony spoluvinníky všech těch vnitřních
otřesů, které rakouským mocnářstvím po desítky
let lomeují. Chce-li rakouská vláda míti pokoj
mezi Čechy a Němci, musí Němce naučiti, aby
šetřili platnych zákonů o národnostech a pravi-
del slušnosti, a spor obou národnosti obejde se
bez kurií a bez vet. Jakmile Němci přestanou
bažiti po nadpráví a uzákonění své chvastavé
superiority, otázka česko-německá bude Kolum-
bovým vejcem.
A toléž pravíme slezským Polákům. My
jsme nikdy nemyslili na to, abychom jejich roz-
voj zdržovali. Že jsme si tak dlouho Slezska
náležitě nevšímali, toho příčinou jest, že jsme
se domnívali, že politická věc česká ve Slezsku
jest u Poláků právě tak v dobrých rukou, jako
u Čechů. Ti slezští Poláci, kleří se rozhodl
vrhnouti se v náruč Němcům a s nimi as
zbraněmi z jejich arseňálu táhnouti na nás,
způsobili nám hrozné a bolestné zklamání, ne
milé vystřízlivění z illuse o jednotě českopolské.
Nicméně doufáme, že rozumným polským
vlastencům podaři se nejen trvale zastaviti ty
pány Frydly, kteři se nestydí nabízeti se Něm-
cům za spojence proti nám, nýbrž i obnoviti ten
slušný a bratrský poměr, který byl mezi Čechy
a Poláky slezskými do nedávna a jejž my jsme
neporušili ani porušiti nemínili.
Žurnalistická zpráva z Haliče.
Dne 15. září začne v Krakově vycházet
politický denník »Naš Glos«, jehož vydavatelem
bude p. dr. Vladimir Levický a zodpovědným
redaktorem p. Zikmunt Noskovský, a tvůrcem
p. Ehrenberg. Nový list znamená roztržku
s »Glosem Národu«, či vlastně s jeho majitel-
kou paní Rogošovou, jež »Glos Národu« sam
dále vydávati bude.
Němec
Polák
Čecho
Frydnout
Naš Glos
doktor
Vladimir levický
Zikmunt Noskovský
Glos
Rogošová
Rakousko
Čechy
Slezsko
Německo
Halič
Krakov
15
article
Volební ruch u Slovinců.
Konservativci uveřejnili seznam svých kandi
dátů. Z dosavadních poslanců jejich kandiduje
jen šest; jsou to vesměs přívrženci frakce Šuster
šičovy-
Slovinšti voličové z jižního Štyrska měl
schůzi v Mariboru dne 22. t. m., kde se usnesli
na resoluci, kterou: 1. schvalují abstinenci slo-
vinských poslanců na štyrském sněmu, neboť z
nepřátelského smýšlení jak štyrského sněmu, tak
zemské vlády nelze jim jinak; 2. protestují, že
sněm štyrský povoluje ze zemských prostředků
příspěvky na kulturné a hospodářské účely
Němcův a potřeb Slovinců nedbá; 3. protestují,
že sněm štyrský zemskými penězi podporuje
spolky a ústavy poněmčovací; 4. protestují proti
tomu, že sněm štyrský usnesl se na takovém
volebním zákoně, kterým selské (slovinské) oby-
vatelstvo vydává se v šane městskému (něme-
ckému); 5. požadůjí, aby jižní Štyrsko bylo
administrativně odděleno od severního, aby ve
štyrském sněmu zavedeny byly kurie, aby zemská
školní rada byla rozdělena na dvě sekce, ně-
meckou a slovinskou, aby pro slovinské školy
ustanoven byl školním inspektorem Slovinec
konečně, aby volební zákon zemský byl sprave-
dlivě opraven tak, aby i Slovincům dáno bylo
zastoupení, na jaké podle počtu svého mají
právo; 6. žádají, aby vláda nedosazovala jim
za úřadníky pouze Němce, jakoby na to měli
nějakou výhradu, nýbrž aby do slovinských okre-
sův a míst posflala úřadníky Slovince: 7. žá-
dají všechny slovinské poslanee
na říšské radě, aby se sjednotil
naproti vládě, zvláště pokud se týče vy
rovnání s Uhrami
Šuster
Němcův
Slovinec
Němec
Štyrsko
Maribor
Uhry
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28. srpna.
Prohlášení mohamedánských vůdeů
bosensko hercegovských.
Pánové Mahmud beg Fadílpašič, Ali be
Firdus, Hadži Hiízí effendi Bahtjarovič, Omen
effendi Čirkinagič a Ahmed effendi Karabeg
v Sarajevě žádají nás, abychom uveřejnili ná-
sledující jejich prohlášení:
I. Rěcký »Nový List« ve svém 131.č
otiskl na úvodním místě dopis z Mosfaru,
němž napadá našeho vůdce Ali Fehmi offendi
Džabiče a tvrdí, že my podepsaní chtěli jsme
Mahmud
Fadílpašič
Al
Firdus
Hadži
Ahmed
I Rěcký
Fehmi
Praha
Sarajevo
Džabič
17
article
V drobném prodejí:
ranni čírlo o sobě . . . ra 8
. . . . ns z
vdpelední
Ve flialkách ns venkově-
ranní čisle. . . . . .
edpoladní . . . . . . . . 6h
Inseráty
platí se hetevě napřel
Předplacení a inserty přijímá »dminl-
strace v Msriansk é ulici č, 3.
Tam naeházejí se tiz redake
tiskárna s ezpedice „ Národních Listse.
Bukopisy se nevracaji.
é ulice
národní Lists
18
article
mu telegraficky odejmouti plnou moc a že
Džabič dal nám nějaké prohlášení. To vše tímto
veřejně prohlašujeme za nepravdu a pomluvu,
neboť o tom všem nebylo mezi námi nikdy ani
řeči a my byli i jsme s Džabičem bez výminky
zajedno. II. »Berliner Tageblatt« ve svém 273.č.
přinesl o našem hnutí v Bosně a Hercegovině
nepravdivou zprávu, již třeba přede vší veřej-
nosti opraviti.
Není pravda, že hnutí naše je následkem
nějaké agitace. Agitace není třeba, vláda a její
orgány samy se starají, abychom se hýbali
bránili. Naproti tomu pravda je, že v Bosně
Hercegovině nejen muslomanské, nýbrž i moha-
medánské obyvatelstvo je nespokojeno — tedy
4/s všeho obyvatelstva. Málo toho: my muslo-
mané právě tak jako pravoslavní krvavě plá-
čeme, neboť za okupace podkopávají nám nej-
dražší náš statek, víru pradědovskou.
Není pravda, že část muslomanského po-
selstva ucházela se loni o slyšení u císaře
krále a při tom obešla povolané úřady. Naopak,
my jsme se ucházeli o slyšení u císaře a krále
teprve, když nás »povolaný úřad« odmrštil.
Boseň a Hercegovina
Boseň
Berliner Tageblatt
19
article
Není pravda, že naše pamětné spisy jsou
dílem »politických rádců z nedaleka.« Nikoli,
naše pamětné spisy jsou diktovány krutým
utrpením a nouzí, a po 23letém trvání okupace
vidíme se na kraji propasti. My ani svých škol
nemáme a zemské školy jsou vychování našich
dětí na škodu, neboť v nich je učí opovrhovati
tím, co jim má býti svato. Naše svatyné bou-
rají a na jich zříceninách budují jezovitské
školy. Na našich hrobech budují kasárny, skla-
diště, ano i veřejné záchody. Na našich hrobech
úřadníci sobě staví soukromá obydli, katolíci
pohodlně průchody do svých politických chor-
vatských spolků, katoličtí bískupové zřizujísi
na nich zahrady, jež pronajímají. Kde byly
naše modlitebny, tam jsou dnes hotely, sklady
piva a dříví atd. Pomníky z našich hrobů lá-
mou na dlažebný kámen. I zádušní naše statky
libovolně berou na potřeby státní nebo obecní.
Není pravda, že »čéský tisk pocítil, že
v něm bije muslomanské srdce« a proto si
všímá stesků našich. Nikoli! Český tisk doka-
zuje, že je na výši svého úkolu, že je hu-
manný a nábožensky snášelivý, že se ujímá
každého, komu se děje křivda a potřebuje
přispění.
Není pravda, že jen někteří z musloman-
ských zástupeů přerudili s vládou vyjednáváni.
Ne, všichni do jednoho je přerušili proto, že
jim vláda nechtěla vyjíti v ústrety.
20
article
Není pravda, že děláme vysokou politiku
Pravda je, že jako nejponíženější prositelé obra-
címe se na úřady nám představené i na vládu,
aby stesky naše vyslyšely a přestaly ná
utiskovat. My žádáme pouze tolik, aby nám byla
zabezpečena naše práva, za která se nám Evropa
zaručila r. 1879 na berlínském kongresse. Ale
žel ! prosby naše jsou marny, marně tekou naše
slzy: nám odpovídají pronásledováním, vězněním,
pokutováním, ano i za buřiče nás prohlašují.
Není pravda, že jsme jako deputace offi-
ciálně navštívili turecké vyslanectví ve Vídnia
turecký konsulát v Pešti. Pravda je, že tam
šli jednotliví naši druhové na návš ěvu a za
svými soukromými záležitostmi. Hanba by bylo,
aby musloman, přijda do Vídně nebo Pešti,
nenavštívil svého bratra souvěrce a k tomu
vysokého úřadníka chalifova a sultánova.
Není pravda, že bosensko-hercegovští muslo-
mané chovají idey »mladoturecké«. Naopak,
bosensko-hercegovští muslomané nejen že ne-
chovají »ideu mladotureckou«, nýbrž rozhodně
ji odsuzují jako záhubnou a zůstávají se svými
vyslanci (námi) věrni a nezvratně oddání svému
vznešenému chalifovi a sultánovi bez újmy
loyalnosti J. V. císaři a králi, od jehož spra-
vedlivosti se nadějeme, že brzy již přesvědč
se o oprávněnosti našich proseb
Podepsání: Ali Fehmi eff. Džabič, před-
seda, Hamdi beg Hasanpašič (Trávník), Dervi
beg Miralempašič (Trávník), Hadži Mahmud beg
Džinič (Baňaluka), Hifzi eff. Bahtjarevič (Baňa-
luka), Hamid aga Husedžinovič (Baňaluka), Su-
lejman beg Cerič (Nový), Osman eff. Prcič
(Tuzla), Derviš beg Tosunbegovič (Tuzla), Ai
beg Fírdus (Livno), Fehim beg Alibegovič (Der-
vent), Hadži Salih aga Bičakčič (Sarajevo), Ahm
císař
Fehmi
eff
Hamid
Husedžinovič
Baňaluk
Cerič
Nová
Alibegovič
Evropa
Pešť
Vídeň
Džabič
Tuzla
Sarajevo
Hamdi beg Hasanpašič
Ai beg Fírdus
Livno
Hadži Mahmud beg Džinič
Hifzi
Hadži Salihlava aga Bičakčič
Ahm
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 28. srpna.
Turista z říše, jenž o své návštěvě v Čechách
napsal dlouhý článek do »Kölnische Zeitungue,
pravi mezi jiným, že prý nás dle pojmů řeckých
a germánských nelze nazvati krásnými. Nevím,
jestli kdo z nás byl kdy činil nároky na tuto
přednost. Naproti tomu ale vím, že máme pro-
zatím jmé věci na práci, než zabývati se kosme-
tikou, pěstovati tělesné své půvaby a pečovat
o to, aby linie našeho těla byly kulaté, tváře
naše plně, postava naše stepilá a při tom
pružná. Kdo nasaditi musí všechny síly, aby
uhájil své prosté bytí, zapomíná zpravidla na
to, čím zabývati se může ten, kdo je v plném
požitku svých statků, jako člověk svobodný,
dle velkého pěvce Orientu, na měkkém se po-
valuje, sladkosti požívá a koupá se v odvaru
z ambry a růžl.
Že bychom byli ale nehezcí, nedovolilsi
nám říci dosud nikdo. Nikdo by také k tomu
neměl práva, nejměně Němec. Nemáme zapo-
třebí, abychom bránili snad naše ženy a jejieh
půvaby proti negalantnímu germánskému potulo-
vači, který bůh ví kde konal studie své,
odkud přinesl si brejle, jimiž se na české ženy
dival. Je pravda, že v našem chudém lidu krásy
pomálu a že zejmena žena naše rychle schne
a vadne, však co toho příčinou? Chudoba a
práce. Děvčeti sotva deset let a již je přidržo-
váno k těžké práci, ký div, ze když se vdává,
vypadá již jako žena odkvětající a po druhém
ditěti že učiněná z ní babička. Pozoroval-l
dobrý náš přítel z »Köln. Zeitungu« ženy při
dávající zedníkům, potom do jisté míry mě
pravdu. A i mezi těmi mnohdy se vyskytne
zjev, jenž by v alpských vlastech byl pokládán
za krásu. Že rychle prchá krása s tváře usta
rané a že nejiskří se oko, jež nepřestává slzet
nad bídou vůkol, je pochopitelno.
Němec
bůh
Praha
Čechy
Kölnische Zeitungue
22
article
Ideál krásy řecké známe. Je to krása, jež
vrcholí ve pravidelnosti a úměrnosti, která ale
při svých geometricky přesných rozměrech po-
strádá naprosto veškeré svůdnosti. Však p nějaké
zvláštní kráse germánské nevíme ničeho a ne-
máme nejmenšího ponětí. Národové klassičti nám
zanechali vzory, jež nás učí, co krásou zváti.
Po starých Germánech ale památek takovýeh
nemáme a co nám zanechalo v ohledu tom nej-
starší německé »umění«, bůh ví, to že není dl
toho, aby se svět germánské kráse kořila
Němci dával právo pronášeti taký soud o našieh
ženách a děvčatech.
Vždyť je známe, ty tam na jihu i na se
veru. A věru, že platí pravídlo, čím nefalšova
nější její němectví, tím chudší na krásu ger-
mánská žena.
Je nám líto, že o dámách cizího národa
takto se vysloviti musíme, však káže nám tak
ohled k ženám vlastním a polehčující pro nás
okolností je, že jsme byli frivolně provokováni
Při tom neváháme doznati, že výjimky potvrzují
tu pravidlo a že pro bůh nechceme hájiti thése
že vůbec není na světě hezké Němkyně.
Že ale půvabných květinek na německýeh
luzích velice málo, že jich nejméně na alpských
salaších a v údolích alpských, potvrdí asi každý
i Němec, je-li spravedlivý.
Poryňinka už je jiná, ale když se slíčnos
rozdávala, urvala také jenom zbyteček. Seveřank
německá je o něco kulatější než její družka
z jihu, také její oko je ohnivější. Tím ale jen
proto se vykázati může, že je slovansko-něme
ekou smíšenkou. Nejfádnější jsou a zůstanou
Sasky a Duryňanky.
Germán
bůh
Němec
Sasko
23
article
Nebylo vždy tak srdečné shody mezi Něme
v říši a Němci v Rakousku. Naopak, bratr by
by bratra na lžíci vody utopil, kdyby se byl
dal. Pamatujeme se velmi dobře, jak kdys
cliarakterisovala »N. Fr. Presse« německá děvčata
v Lipsku, jež v čistě vypraných šatečkách vítala
hanoveránské střelce, kteří ubírali se na sjezd
»Neue Freie Presse« nadšením lipských divel
do nejhlubší hloubi německé duše uražena.
nazvala germánská poupátka: »die wegen Mange
an Fleisehkost zur Senlimentalität hinneigenden
plattbusigen Butterbämmehen-Menschen. « — P
česku: »plochoprsí, následkem nedostatku ma-
sité potravy k sentimentalismu se kloníci lidé
máslem pomazaných housek.«
Snad to ideál »germánské krásy«. Aneb
širokoústá Altenburačka, jež jako v době di
rektoria, jenom že o něco neskromněji, vážesi
své řasnaté sukně kolem těla pod samými ra-
meny? Aneb dáma ze Schwarzwaldu, jež
noší na hlavě diadem podobný hodně připálené
bábovce?
Kde u všech všudy nale znu ten ideál?
Němec
Rakousko
Lipsko
Schwarzwald
Neue Frei Presse
ButterbämmehenMenschen
24
article
Thusneldy viděl jsem jen namalované. Je
pravda, byly všechny hezké, ale i ony měly
nápadně velké nohy, jež jsou přívlastkem všech
solidních německých krásek.
Vídeňačky ! Konečně »Němkyně« v pravd
sličně. Však jsou to skutečně sléčínky a pa
ničky, jejichž prababičky v Teutoburském lese
pekly z mladých žaludů německý »Streusel
kuchen«? Ba ne! Tažte se jich, jak se jme
nují, jedně po druhé.
Pospíšilova, Navrátilova, Novotná, Žemlov
Vlkova, Mazancova atd. atd.
»Odkuď vy?« — »Od Brna.«
»A vy?«, smím-li se tázati. »Od Pacova.
Samé Češky a Moravanky.
Vždyť odjinud se vídeňské obyvatelstv
nedoplňuje a vypadalo by pěkně, kdýby odká-
záno bylo na německé bratry a sestry ze Šty
ska, z Tyrolska. ze Salcburku atd., vůbe
z vlastí tlustých krků a odchlíplých uší.
Je to český živel, jenž povznáší ženyví
deňské mezi nejsličnější v Evropě.
Slovanská krása je tak charakteristickou
že dá se s naprostou přesností konstatovati i ve
smíšenci, ba právě v něm dospívá ke zvláštn
platnosti.
Proto mohou míti české ženy a dívky pro
mudrce z »Köln. Ztgu.« jen pohrdavý smích.
Ostatně, co je krása vůbec?
Nejen plemena a národové, i individua
vytvoří si svůj speciální ideál krásy, jejž jedíně
uznávají a žádný jiný.
Jsou lidé, kteří na příklad mají odpor prot
rusým vlasům. Děvče rusovlasé ve mnohých
Němkyně
Pospíšilův
Navrátilův
Novotná
Žemlov Vlkův
Mazancův
Češka
Moravanka
Vídeňačka
Brno
Pacov
Tyrolsko
Salcburk
Evropa
25
article
krajích cilí se býti nešťasfhou a »znamenanou«.
Vždyť jí nikdo jinak neřekne, než »ta zrzavá«,
Jinde je zase étherická průsvitná rusovláska
vzorem ženské krásy. Göthe vystřídal v lásce
snad všechny možné ženské typy, však nejvíce
horoval o andělích s dlouhým hustým, temně
rudým vlasem.
Téměř každá francouzská brunetta má
jamňounký knírek. Francouzce nevadí ani Fran-
couzovi, kdežto v Německu prodá se do roka
za tisíce marek kosmetických prostředků na od-
stranění damských vousků.
Dnes je modou na západě štihlost, byť až
do hubenosti jdoucí. Sccesse chce mít slečinky
tenké jako matematická linie. V Orientě zato
krása se váží. Čím těžší, tím cennější. V ture-
ckých haremech jsou prý exempláry, jakých
nebylo dosud v žádném panoptiku.
Krása je pojem velmi relativný
Onehdy uspořádali v Berlíně výstavu hez-
kých, pěkně rostlých mužů, a ku podivu, první
cenou poctěn byl jistý tamější listonoš a sice
po jednohlasném usnesení jury, jež sestávala
z professora anatomie, vynikajícího sochaře a
jisté velmi sličné herečky. Běhal se svou muž-
nou krásou po Berlíně plných deset let a nikdo
si jí nepovšiml. Teď pojednou mohou si sou-
druhové jeho nohy uběhat s doručováním na-
bídek k sňatku, jež mu krasavice z celé Ger-
manie zasílají. Listonoš zatím ale dá se veřejně
a za vstupné ukazovat v těsně přilehajícím tri-
kotu. Již si vyžádal k tomu dovolenou
Snad on se stane vhodným předmětem k
studiu — »germánské« krásy.
Göth
Francouzka
Fran
Krása
Běhal
Německo
Berlín
Gera