1
masthead
21. října 1904.
3
masthead
NÁRODNI LISTY.
5
article
sby ji odevzdal jako zvláštní důkaz sympathií zdoj-
šimu pravoslavnému chrámu sv. Mikuláše na Starém
městě. lkona tato jest vystavena v závodě p. Hladík
na Václavském náměstí.
— Porada státních úřadníků všech odvětví o ve-
řejně schůzi k vůli drahotnímu přídavku koná se v p-
tek dne 21. října o 8. hod. večerní v místnostech Klubu
státních úřadníků (sv.-václavská záložna). Přiští schů-
ze vždy v pondělí, ve středu a pátek o téže hodině
a v téže místnosti.
— Přednášky. Klub přírodovědec ký
v Praze koná v neděli dne 23. října o 1/2 10. hod.
dapol. schůzi v Sokolské třídě č. 6 s tímto pořadem
1. Volba jednatele a dvou členů výboru. 2. Přednášk
p. Phdr. F. Slavíka: Z novější literatury o umělém
napodobení minerálů. Hosté vítání. — Spolek
českých lékařů koná týdenní schůzi v ponděl
dne 24. t. m. o 6. hod. večerní v Karolinu. Na po-
řadě je přednáška p. ass. dra. A. Ostrčila: „o
některých zajímavějších případech porodnických
s demonstracemi.
— Ognisko polskie w Pradze pořádá v pátek dn
4. listopadu v sálech Národního domu na Kr. Vino-
hradech slavnostní večer 25letí „Ogniska“, zasvěcený
vetění památky Edvarda Jelínka, na kterém účastenství
přislíbili: paní Hanna Kvapilová, paní Růžena Matu
rová, pan Adolí Černý a pan Vl. Florjanski. Začátel
o 8. hodině večerní. Na slavnosti uspořádá se výstava
spisů a památek po Edvardu Jelínkovi, která bude
olevřena od 7. hod. večerní.
Mikuláš
Hladík
A Ostrčil
Kristus
Jelínek
Hanna Kvapilová
Růžena Mat
Černá
vládní
Václavský náměstí
Praha
Karolina
spolek český lékař
národní dom
Vinohrad
6
article
— V Ruském kroužku na Smíchově „u Libuše“
započalo vyučování ruskému jazyku za hojné účasti
členstva. Přihlášky začátečníků přijímají se do kone
října každou sobolu před 7. hod. večerní ve spolkov
mistnosti. Dámy se též mohou státi členy spolku a vy
učování se zúčastniti.
— Konkurs na knihovny. Občanská beseda v Be
nešově propůjčí dvě létací knihovničky po 120 svaz
cích do uzavřeného území, Slezska nebo Slovače. Při
hlášky do 1. listopadu přijímá předseda spolku lékár
ník p. Dlabola v Benešově u Prahy.
— Zpráva časopisecká. Redakci Topičova vědě.
umění a sociálnímu životu věnovaného měsíčníku
Nová Česká Revue« převzal rada zem. výboru
p. JUDr. Boh. Franta 1. číslo nového (II) ročníku
této revue vyjde začátkem přištího měsíce.
Číslo 2. »Školského Obzoru« vyjde současně
s číslem 3. přiští týden.
— „Zde“ a „hier“ při konirolních shromáždě-
ních. Zpráva, kterou jsme také zaznamcnali, že mi-
nisterstvo vojenství vydalo vyhlášku, že se při kon-
uolních shromážděních budou moci záložníci hlásiti
mateřským jazykem, se nepotvrzuje. Vysvítá to z pří-
padu, který se udál v Moravské Třebové. Při kon-
trolním shromáždění hlásil se tam záložník slovem
„zde“, ale kontrolu provádějící setník jej upozornil.
že není to přípustno, avšak že mu to promijí. Když
se záložník tento při vydávání vojenského pasu znovu
hlásil slovem „zdo“, potrestal jej setník třídenním
vězením.
Libuše
Dlabola
Topičův
JUDr
Boh
Franta
Smíchov
Slezsko
Slovač
Benešov
Praha
moravský Třebová
školský obzor
7
article
— O nodělním zakročení policistů při pouliční
demonstraci sociálních demokratů Na příkopě bylo
jednáno na včerejší schůzi, svolané sociálními demo-
kraty do sálu Typografické besedy. Rečníci dr. Sou
kup, red. Němec a j. velmi ostře kritisovali počínání
policieiů, kteří v neděli na bezbranný lid
tasili šavle a nemilosrdně dav rozháněli. Okr.
inspektor Klaus činěn zvláště zodpovědným za ná
sledky nedělního zakročení policistů. Reči provázeny
hlučným souhlasem a výkřiky pronášeny proti poli-
cii. V sále Typografiké besedy panovala přímo ne
bezpečná Ulačenice a i v průjezdě a na ulici tisnily
se zástupy. Celkový počet účastníků schůze odha-
duje se na 3000 hlav. Krátce po čtvrt na 10. hod.
večerní byla schůze skončena a účastníci ubírali se
po Václavském náměstí Na příkop Cestou byly pro-
nášeny výkřiky proti policii a zpívány dělnické písně.
Vůdcové dělnictva pod Jindřišskou ulici dali povel
k rozchodu, který také v klidu zahájen. U Přikopu
po celé šíři Václavského náměstí byl učiněn dvojná
sobný kordon policistů se zálohou jízdních policistů.
Čásť záslupu byla v pochodu zadržena, což zavdalo
podnět k hlučnému protestu. Za chvíli kordon se ro-
zestoupil a účastníci schůze v klidu se rozešli. De-
monstrace skončila naprosto klidně Nejen policejní,
ale i čásť vojenské posádky pro včerejší večer byla
v pohotovosti. (!) Klid nebyl porušen ani objeve-
ním se několika buršáků v barevných
čapkách. Jejich příchod do zástupu byl patrně
nastrojen, aby vzbudil nové robětí« z kruhů
buršáků. Provokace však se nezdařila.
doktor
Němec
Klaus
Václavský náměstí
Jindřišská ulice
8
article
— Exekuční dražba dílce domu. U okresního soudu
pro Staré město a Josefov konala se včera exekuční
dražba čtvrtiny domu čp. 539—III. v Řičné ul. Koupil
ji p. dr. Engel za 23.500 K. Odhadní cena obnášela
28.896 K. Vadium složili čtyři kupci.
— Z činnosti mezinárodního šejdíře. Ve včerej-
ším odpoledníku uveřejnili jsme zprávu o tom, že
u krajského soudu v Chebu nalezá se ve vazbě mezi-
národní šejdiř Jan Moller, v Pešti narozený a do
Buenos Aires příslušný. Zprávu tuto doplňujeme ně-
klerými podrobnostmi ze živola nebezpečného tohoto
šejdíře. Jest zjištěno, že Müller obchodoval se staro-
žilnostmi provozoval v těchlo měslech: ve Smyrně.
v Cařihradě, Brestu, Paříži, Lucernu, Basileji. Stras-
burku, Avricourtu, Havru, Štokholmu. Albecku. Ber-
líně. v Dráždanech, v Praze a ve Vídni. V Praze
bydlil „U zlaté husy“, „U zlatého anděla“ a v ho-
telu „U města Vídně“ a provozoval obchody se staro-
žilnoslmi. Ve jmenovaných městech vyslupoval po
různými jmény. Tak v Paňži pro krádež trestán
Gměsícním vězením jako Armand Gaides. Mezi jízdou
z Vídně do Prahy jednomu spolucestujícímu odcizil
cestovní pas na jméno Angelo Angrelli z Neapole
a pod tímto jménem nějaký čas vystupoval. V roce
1903 v Karlových Varech byl ubytován jako Viltorio
Lévi, inženýr z Berlína, provedl řadu krádeží a zmizel.
V Berlíně odcizil volný lístek na železnice vydaný
na jméno Benno Slahl. V Lucernu byl zatčen jako
MUDr. Albrizzi a tamtéž později byl zatčen jako
inž. Ludvík Kunsen z Vídně. Fotografie s důkladným
pepisem šejdíře byly rozeslány do všech měst, aby
se zjistilo, kde a jak Müller působil.
doktor
Engel
Moller
Müller
Štokholma
Gaides
Angrelli
Lév
Benno Slahl
Albrizzi
Kunsen
Josefov
Řičný ulice
Cheb
Pešť
Buenos Aires
Cařihrad
Brest
Paříž
Basilej
Havre
Praha
Vídeň
U město
Neapol
Karlová Vary
Berlín
okresní soud pro Stará město
9
article
— Přece se dostal do nemocnice. Nepokojného
vězně dostali do věznice žižkovského okresního
soudu. Byl to 27letý tulák Emanuel Pichert z Olešky
u Rakovníka. Pro nedovolený návrat do obvodu
Prahy byl zadržen a adjunktem p. Štěpánem od-
souzen do vězení na 10 dnů. Předvčírem dal se před-
vésti k soudci, ukazoval mu v láhvičce ošklivý hmyz
který prý nachytal v cele a prohlásil, že nebude ležel
mezi takovou havělí. Když byl ale usvědčen z ne-
pravdivosti svého tvrzení, chtěl v soudní síni pro-
vésti podivný způsob zmrzačení, ale v tom bylo mu
zabráněno. Jakmile byl odveden do vězení, způsobii
lam veliký rámus, vše tam rozbil, a prohlásil, ž
ve vězení nebude, že chce do nemocnice. Byl rovo-
lán lékař, který ohledal Picherta z konstatoval, že
je zdravý jako ryba a že není zapotřebí ošetření jeho
v nemocnici. Pichert zdánlivě se uklidnil, ale včera
začal zuřit opět. Rozlámal po obědě plechovou lžici
a tou bušil se do hlavy tak zuřivě, že z několika
ran počala se mu krev řinouti. Na pokřik ostatních
vězňů příkvapil dozorce, byl také povolán lékař, který
tenlokráte nařídil převezení Picherta do nemocnice.
V ambulančním voze žižkovské záchranné stanice byl
lam Pichert dopraven.
— Sebevražda četníka. Včera zastřelil se velite
četnické stanice v Nových Hradech Josef Staněk. Př
čina zoufalého činu se tají.
— Vykradený kuír. Neznámý pachatel vloudil se
na pádu domu č. 17 v Marianské ulici a vykradl tan
kufr služky Anny Švejdovy. V kufru měla služka mno
ho šatstva a prádla.
Pichert
Štěpán
Staněk
Švejdův
Oleška u Rakovník
Praha
10
article
— Nehoda opuštěného. František Hodan, 50lets
býv. řeznický pomocník, přišel před nedávném o práci
a lak se opuštěný potuloval světem. V noci na včerej-
šek přišel se vyspat do cihelny č. 206 na Smíchově
ale ani ve spánku neměl pokoje. Z nenadání byl stižen
záchvatem padoucnice a spadl se značné výše s hro-
mady cihel, až zlomil pravou nohu. Teprve ráno by
nalezen, opatfena mu lékařská pomoc, načež byl od-
vezen do všeobecné nemocnice.
— Pozer na svrchniky. V posledních dnech byl
učiněno u policejního komisařství mnoho oznámen
o krádežích svrchníků. Patrně jeden a týž sběrate
svrchníků navštěvuje kavárny a hostince a svrchníky
buď vyměňuje za staré, obnošené, anebo za nový
svrchník majiteli vůbec ničeho nezanechá
— Náhlé úmrlí. Včera zemřela náhle 40letá Rů-
žena Procházková, manželka listonoše z Nuslí č. 170
matka čtyř dítek. Za účelem zjištění příčiny smrti
byla mrtvola převezena do pathologického ústavu.
—Slažec podlehl otravě. Ve všeobecné nemocnie
zemřel včera 74lelý zedník Josef Alferi, který byl pře-
Eevětrem ráno v kotelně přírodovědeckého ústavu n
Karlově náměstí nalezen olrávený svítplynem. Zda se
stal obětí nešťastně náhody, nebo zda provedl sebe-
vraždu, není zjištěno. Mrtvola byla převezena do pa-
thologického ústavu.
— Dítě s mnikou vypadiy s vlaku. Manželá
Kopplerovi z Frýštátu jeli v těchto dnech do Českýci
Budějovic se svojí 4lelou dceruškcu, která se za jizdy
opřela o dvéře, které nešťastnou náhodou nebyly
řádně zavřeny a vypadla jim ven. Matka, která te
viděla, vrhla se s vozu za dceruškou. Později na
lezeny obě těžce zraněny.
Nehoda
Hodan
Procházková
Slažec
Alferi
Koppler
Frýštát
Smíchov
Nusle
Karlov náměstí
Českýce Budějovice
11
article
— Množství nalezených předmětů jest v uscho-
vání u zdejšího policejního ředitelství, tak zejmena
skvosty, peněženky, hole a pod., jež byly v měsíceích
červenci—září Praze natzeny. Majitelé těchto věci
mohou se o ně přihlásit. — Také u přednostů stanice
na nádraží státní a severozápadní dráhy jest mnoho
předmětů, jež pasažéři na železnici zapomněli. Majitei
nechť se hlásí tamtěž
— Z Častolavic. (Přednáška.) Sdružené
spolky: hasičský, Občanská beseda, odbočka zřízenců
severozápadní dráhy, ochotnický, vokolský a živno-
stenský v Častolovicích uspořádaji v neděli dne
23. října v sále »U lva« veřejnou přednášku: Letem
sociálním světem, v níž o sociální otázce s hlediska
nejširšího promluví pan M. Hošek, učitel na mě-
šťanské škole ve Vamberku. Začátek v 7 hodin večer.
Vstup volný-
— Slečna Julie z Purkyňů, jež strávila v Moskvě
jako uěitelka francouzského a německého jazykaa
hudby ve šlechtických rodinách několik let, vrátila
se z Ruska i přeje si vynčovat frančině, hudbě a
němčině, kteréžto předměty výborně ovládá. Bydlí
v Ječné ulici č. 7 v přízemí.
— Panorama. Severní čásť Evropy — Norsko
— vystaveno jest v 50 poutavých obrazích ještě
dnes a zejtra v panoramě »Gea« v Praze II. v Pa-
lackého ulici č. 15 n. ve prospěch Národní jednety
severočeské. — Neapol a krásné jeho okolí, zají-
mavé památky slarověké, pompejské vykopávky
s Vesuvem, vystavuje v 50 zdařilých obrazech pano-
rama Národní jednoty pošumavské na Ferdina dově
— Loutková divadla. V národním loutkovém di
vadle klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře
benicka su Vostrovských« v Palackého ulici hraje se
o 6. hod. »Jan za chrla dán«.
třídě.
M Hošek
Julie
Pařík
Vostrovský
Jan
Praha
Častolovice
Vamberk
Moskva
Rusko
Evropa
Norsko
lacký ulice
Neapol
Vesuv
Palacký ulice
U lev
Panorama
loutkový divadlo
let sociální svět
12
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Blskup Ivankovič. Z Pešti, 20. října. (C.- B.)
Rímská kurie příjala demissi rožnavského biskupa
Ivankoviče. Tamější kapitola zvolila dnes kapitolním
vikářem titulárního biskupa Štěpána Podraczkého.
= Matka carova. Z Kodaně, 20. října. (C. B.)
»Ritzauova kancelář« prohlašuje zprávu o domnělém
onemocnění matky carovy, rozšířenou v cizozemsku,
za bezpodstatnou; zúčastnila se včera matka carova
hostiny a čajového dýchánku.
= Hraběnka Montignosová. Saská vláda učinila
nejrozsáblejší opatření, aby byv. korunní princezně
saské, hraběnce Montignosové, zabránila příjezd
k pohřhu saského krále. Všechny tratě, ústící do
hlavního města saského, byly nejbedlivěji střeženy.
by jimi do něho neprojela. Opatření toto učiněno
bylo také v Podmoklech, kde byla zavedena nejpřís-
nější prohlídka vlaků a nařízeno, kdyby hr. Monti
gnosova některým přijela, by byla zadržena a donu
cena k návratu.
= Obšť attentátu. Z Hamburku telegrafuji
Úřadník státní dr. Schimidt Scharf, na nějž předvčí-
rem — jak již sděleno —- jistá dáma, jež pak i sebe
usmrtila, z revolveru vystřelila, podlehl ranám
svým.
= Nehody kardinála Svaupy. Z Bologne se
telegrafuje: Když kardiál Svampa v plném ornátě
vracel se ze mše, srazil se jeho povoz s elektrickým
vagonem. Kardinál nentrpěl vážného zranění. Na to
vstoupil do drožky, ale za několik okamtiků stala
se mu nehoda druhá: zlomila se osa drožky
při čemž kardinál byl nepatrně pohmožděn. Odebra
se pak domů pěšky, jsa provázen nosiči vlečky rou-
chové.
Blskup Ivankovič
Ivankovič
Podraczký
Matek
Montignosová
Monti
doktor
Schimidt Scharf
Svaupa
Pešť
Kodaň
Podmokly
Hamburk
Bologne
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Universitní kursy uěitelské. Zejtra v sobotu
4. hod. odpol. zahájí univ. dorent pan MUDr. Sta
nislav Růžička v posluchárně hygienického
ústavu na Bojišti (II. patro) svoje přednášky »O hy
gieně školní«. Dodatečné přihlášky ke všem
přednáškám přijímá před každou přednáškou pořada
felstvo.
MUDr
Růžička
hygienický ústav na bojiště
14
article
Z literatury.
Z literatury.
Literární vyhlášky.
22— Literární trh má jako bursa svůj příliv
a odliv, a kdyby nebylo onoho nervosního na
pjetí, rozčileného ovzduši, jehož podstata tkv
ve věci samě, v literatuře a v kritice, daly by
se o literárním trhu vydávat hotové bursovn
zprávy, na nichž by bylo jasně patrno, jak mě-
nivý je vkus kupujících a čtoueích, jak po
lélech literární horečky psací, neb překládací
nastávají léta naprosté stagnace, jak i různé
doby roční patrně kolísají v produkci i v zájmu
o literaturu, jak přesedlává vkus často z bel-
letrie na vědu, na drama, zas na román, nek
na básně, jak občas se bouří ta literární spo-
dina, ty massy tištěného papíru, neregistrovaného
na běžném trhu, jak hodnoty neznamenané
exotické náhle vystupují na veřejnost a zapla-
vují trh, aby pak zas ustoupily do neznáma
omezily se na tu tisicihlavou massu konsumentů,
kteří, bohužel, pro skutečnou literaturu dosu
nejsou získáni, ač jsou jednou z nejsílnějších
a nejspolehlivějších sil platebních — ti věrní
odběratelé trpěné kolportáže pod rukou, šíříei
literaturu nejvýnosnější a nejošklivější.
Úspěchy tohoto trhového, výprodejového
zboží vzbuzují občas touhu po podobném
úspěchu skutečné literatury — touhu, bohužel.
jen ve vzácných výjimkách uskutečňovanou.
Není divu, že problém, jak získat širokou massu
odběratelstva k náhlému a hromadnému zájmu
pro dílo, jež nechce býti stotožňováno s kolpor-
tážním zbožím, pro publikaci nakladatele, který
nechce být čítán mezi ony obchodníky, o jejichž
zboží se veřejně a ve společnosti s nimi ne-
mluví, bývá znovu a znovu řešen pokusmo
různými způsoby.
15
article
Laciné, krejearové publikace, přecházejíe
rukama dětí do lidu, sešitová vydání, celé
knihovny laciného čtení, podávající za korunu.
za dvě hned několik svazků najedneu, úsilná
agilace, dohře zařízená administrace a konečně.
co hlavní, vyhlášky. Je asi málo zemí, kde by
literatura byla tak úsilně a široce poměrně vy-
hlašována a nabízena veřejným návěštím, na
nárožích ulic a v insertní části listů, jako u nás.
Literární vyhláška vyrovnává se skoro i počtem
i rozsahem všem ostatním a květnatostí mluvy
a bujností fantasie překonává vynalezavost ob
chodních příručí všech ostatních odvětví.
A to nikterak není pěkné. Napíšu-li pod
vyhlášku: »nakladatelství X. Y.«, je to totéž,
jako by ji jen svým vlastním jménem podepsal
onen »X. Y.«, který by však, o tom jsem
o většině jich k jejich vlastnímu prospěchu
přesvědčen, nikdy osobně nepodepsal na svou
zodpovědnost takové věci, jaké otiskuje o publi-
kacích svého skladu ve svých vyhláškách, pode-
psaných firmou. Nakladatel, který je tvůrcem
literárního trhu a prostřednikem mezi čtenářem
a autorem, měl by přec míti tolik ne jen osobní
ale také stavovské hrdosti, aby jménem své
flrmy, tedy svým jmánem nepřipouštěl veřejné
slovo, cele vypočtčné jen na choutku nejvšed-
vější a nejhleupější naivnost lidí, hledajícíeh
v literatuře vše možné, jen na liferaturu. Mají li
lékaři, lékárníci, advokáti, umělci, králce všechny
kruhy, jež pokládají se svým stavem za pří-
slušníky duševní intelligence, mají li organisae
vyrinutou do té míry, aby zabránila nechutným
výstřelkům — reklamy, které snižují česť stavu.
X . Y
16
article
mohli by nakladatelé, ať již jakýmkoliv svým
sdružením stejně působiti na prospěch povzne-
sení úrovně stavovské důstojnosti v řadách
svých přislušníků. Naklrdalelství, podpisujíc re-
klamní výkon, který by byl snad nezávadný
jako oznámení výprodeje galanterního zboží
nějaké »ocease« neb »vzdání se obchodu, snad
ani nevidi neb nechce viděti, co škodý natropi
vší tou nepravdou, tím nadsazováním, pikantním
škádlením, širokomluvným chlubením, lomozným
vychvalováním, jež tolikrát dává tlustými písme-
nami čísti statisícům očí, tak že všechen ten
schvalný, vědomně nepravdivý křik mechanicky
se otiskuje v paměť a mění se u tisíců lidi
v bezděčný názor a soud o literatuře a snižuje
vkus i intelligenci. Kazí-li nesvědomití reklamáři
mizerného zboží a špatných potravin vkusa
zdraví našich lidí, není to ještě důvodem, aby
nakladatelé křiklavosti vyhlášek svých kazili
jima vkus literární a umělecký — tím méně.
poněvadž máme dosti výjimek, kdy vážná
velká dila, vážně doporučovaná, doyedla
se finančně zabezpečili a nalezla pro svoji
vnitřní cenu porozumění u čtenářů i kupují
eích. Vyhlášková sebekrilika znehodnocuje v ši-
rokých vrstvách naprosto všechen úsudek o ceně
literatury, tím sj iše, že mluví k massám, do
nichž pokusy o opravdové oceňování literalury
a dobrá literafura sama beztoho jen téžce vni-
kají. Jarmareční kritikou na vyhláškách mění se
nabízená literatura v nebezpečné krmivo, různě
slazené, neb ostře připravované, pabízené nikoli
jako duševní strava, ale jako prostředek ku
požitkům nejpochybnějších kvalit. Bylo by na
čase, aby naše vážná — oprakdu vážná —
nakle datelství jasně prohlásila, až pokud pova-
žují jistý druh reklamní řvavosti vyhláškové za
slučitelný s vážností svého sta v u.
Naklrdalelství
18
article
* H. Sjenkiewicz: Ono vadis. Román z doby
Neronovy. Přeložil J. J. Langner. S 54 vyobraze-
ními od A. Minardia. Třetí vydání. V Praze, Beaufort.
Třelí vydání překladu mistrovského románu Sien-
kiewičzova pořízené v krátké době mluví samo za
sebe. Dílo toto harmonicky spojuje vzácný básnický
dar, vytříbený vkus a důkladný názor na dobu i všeck
ústředí Suetoniova krátká zpráva o tak zvaném vi-
nitianském spiknutí proti Neronovi se starokřesťanskou
legendou o vzniku kaple „Ouo vadis“ opodál starobyl
silnice appijské, známé každému, kdož jednou v Řtímě
pobyl, daly polskému mistru látku k velikolepé apo-
theose vítězné ideje křesťanství nad přežilým Římem.
H Sjenkiewicz
Neronův
Langner
Beaufort
Suetoniův
Praha
Siena
Řtím
Řím
Ouo vadis
19
article
Nesmírná moc, kterouž třímal poslední císař z rodu
julsko-claudijského Nero, zkažený až k šílenství ha-
nebným okolím, a bezcitnost quiritské luzy tyjící z tu-
ku obrovské říše a žijící tolíko příšerným zápasům
v cirku, všecka drtící převaha římského imperia i ná-
roda není s to, aby udolala mravní sílu nepatrného
hloučku zaujatého ideou. Tak mohutně působí křesťan-
ská propaganda v císařském Rímě, jíž osobně zúčastn
se i hlava křesťanů Petr a nejhorlivější apoštol Paveh
z Tarsa, že o překot vyrovnávají se rozdily společen-
sků, po staletí utkvělé. Pajricij Vinitiun, vznešená ma-
trona Pomponia Graecina, centurio Neronových prae-
torianů, Neronova milostnice Akřé, královská dcera
lygijská a její ochránce olblím Ursus — auktoru asi
tanula na mysli současná theorie polských učencův
o slovanském původu Lyglů — řecký lékař Glauko
a četní prostí lidé z řad ujařmených otroků — všichni
s láskou k sobě lnou, stírají předsudky urozenstvi
tklivými důkazy lásky k lidstvu prokazují vznešenos
nové nauky. Vypravování prolkáno jest úchvatnými
svou věrností obrazy z minulosti Hímské, líčením ne-
ronského požáru, muk křesťanů v cirku a v zátiber-
ských zahradách Neronových. Někde látka si vyžádala
nadzdvihnouti oponu nejdůvěrnějších dějů života
tehdejším Římě. Děje se tak jemně i ohledně, že by
bylo pokrytectvím spatřovati v těchto momentech stín
nedovoleného. Dorůstající student na svém exempláři
Petr
Pomponius Graecin
Neronův
Akřý
Lygl
Glauko
Řím
Pajricij Vinitiun
claudijský Nera
20
article
Ovidia, Ciceronových Catilinárek, ba i v biblickém
vypravování dočítá se povážlivějších věcí než v ro-
mánu Stenkiewiczově. Přáli bychom si toliko, aby
pieta ke vzácnému dílu slaveného slovanského autor
zračila se nějak také v píli a nákladu věnovaném na pře-
klad. Ta pohříchu neodpovídá nijak hodnotě originálu
Už jen v klassické nomenklatuře co se tu naskytá nedo-
—še—
patření a poklesků křiklavých!
* Vítězslav Hálek, Večerní pisně. Osmi
pastely doprovází Ferd. Engelmüller. S úvodem
Al. Tučka. Nakl. Hejda a Tuček. Lyrika Hál-
kova přese všecky změny vkusu a mody během
třiceti let od smrti básníkovy zachová si ještě na
dlouho svůj význam. V jádru svém tak osobitá a
přece tak neodolatelná svou působivostí na duši
čtenáře. Upřímnost citu, láska pro přírodu, přilehavé
poetické obrazy označují obrat české poesie své doby
po umělých konstrukcích doby minulé. Pastely Engel-
müllerovy, dokonale reprodukovány, pěkně svítí
barvou k náladám »Večerních písní«.
* Adelf Heyduk, Obrázky. Drobé, upravené
a doplněné vydání. Sebr. spisy XXXVII. Nakladatel
J. Otto. Krátkými básněmi rázu lyrického opěvá
básník náměty svého okolí, nálady z přírody, poesi
vánoční, osudy prostého lidu, výjevy z venkovského
života. Všude vřelý cit, upřímné nadšení poety
mocněji vzrušeného vnějšími dojmy než duše všední
Verše Hejdukovy jsou vždy zvučné a zpěvné, místy
přiostřují se v břitkou pointu.
Ovidius
Ciceronův
Hálek
Engelmüller
Al
Tuček
Hejda
Engel
Adelf Heyduk
Otta
Hejdukův
Catilinárek
21
article
* Zivko Bertič, Dvě povídky. Přeložil
Vever. Knihovna Zlaté Prahy ročník XII. Nak
J. Otto. Dvě povídky z venkovského života chorvat
ského »Presčino štěstí« a »Vdala se« oddychují vůn
rodné své půdy. Autor zná kraj a lid a dovede z-
jimavě vypravovat prosté jeho příhody. Líčení
uplatňujíc příznačné stránky lidového živola, je pln
silných delailů.
* Jiří Sumín, Zrádné proudy. Román. Nakl
Jos. R. Vilímek. Jakýsi pessimism, trpkost mnohdy
až vášnívá vůči panujícím poměrům společenským
vane z děl autorových, jenž prý je vlastně — autor-
kou. Líče puměry věrně dle skutečného života, stav
do ostrého světla jejich příkrost. Kresba postavje
plastická, prostředí děje ostře zachyceno.
* Julius Zeyer, Jan Maria Plojhar. Román
Třetí vydáni. Sebrané spisy, sv. XVII. a XVIII. Nall
»Unie«. Přítomný román vedle »Amise a Amilae
náležel k nejčtenějším dílům básníka »Vyšehradn«
Tajemný mysticism římských paláců a tklivá pražská
episoda opředeny písmem skvělé autorovy fantasie
poetický daly rámec, v němž se obrážejí dojmy
z nádhery věčného místa i zasmušilý půvab králov
ské Prahy.
* Válka zusko-japonská slovem i obrazem. Z
spolupůsobení četných odborníků a dle autentickýeh
pramenů rediguje a píše Jan Klecanda. Dill
Od vypovězení války do bitvy na Jalu. Nakl. »Unie«.
Dosud žádná válka neposkytovala zpravodajům tolik
oblíží, jako přítomná. Naprostý mnohdy nedostatek
spolehlivých zpráv z bojiště velmi znesnadňuje sle
dovati z dálky poměry válčících stran. Přes to po
dařilo se vydavatelstvu podati zaokrouhlený obran
prvého ohdobí války, znázorněný četnými illustracemi.
Vever
nak
Otta
Sumín
R Vilímek
Julius Zeyer
Jan Marius Plojhar
svatý . XVII
Amis
Amilae
Válek
Klecanda
Jos
Praha
Jal
zlatý Praha ročník
Nall
Unia
22
article
Z českých listů.
Z českých listů.
*Časopis Musea království českéh
věnuje mnoho místa studiím literárním ze starší i nové
doby. Poslední dvojsvazek má příspěvky o Gustavu
Přlegru-Moravském, o dopisech J. Kollára s P. J. Koep-
penem, ukázky z korrespondence Zeyerovy. Ze stare
literalury je článek A. Havlíka o veršových shodách
rukopisu Ilradeckého. Počíná jím studii o pozoruhod-
ném zjevu v tvorbě básnické, o mimovolném vracení
se stejných rýmů, slov a rythmů i v moderních bás-
nich, jež vykládá psychologický a užívá pak ke studiu
staročeských textů básnických.
*V Českém Lidu (čtrnáclý ročník) Hruškovy
zápisy „Z humoru chodského lidu“, mohou mnoho
přispět ke sludiu duševního živola našeho lidu, zvlášt
selrvá-li sběratel na dřívějšíformě svých zápisů, věrné
aspoň slovně a neupravované stylisticky. Pozornosti
zasluhuje též návrh Kretzův, aby slovácké písně, jichz
toniny, a rythmus pravideně nebývá správně zachy-
cen a různými vlivy i ulidu se kazi, byly zachycovány
fonografem. Národopisná společnost mohila by se snad
ujmouti takového podn ku.
Čtenář.
Ze slovanských listů.
* V Hunzerburgu zemřel ruský básník a publi
cista K K. Slučevskij. Vydal „Zjevy ruského ži
vota pod kritikou nesthetiky“. Byl úřadníkem v mini-
sterstvu vnitra a redaktorem „Vládního Věstníka“
Za knihu „Třiatticet povídek“ dosta: Slučevskij cent
od Akademie věd.
* Herec Darskij v Petrohradě zřizuje „divadl
mladých“, Hodlá shromážditi herecký dorost car-
ských i soukromých divadel. Zvláštní náhodou jakýsi
jmenovec Darského zřizuje „divadlo nejmlad-
štch“. Prý nepřipustí herce starší než 30 let. Chce
zvláště upevniti Shakespeara na ruském repertoiru.
Každému představení má předcházeti přednáška o vý-
znamu Shakespeara.
Gustav Přlegra
J Kollár
P J Koep
Zeyerův
A Havlík
Ilradecký
Hruškův
Kretzův
K Slučevskij
Darský
Shakespeare
Petrohrad
akademie věda
23
article
* Na jagiellonské universitě v Kra
kově bylo roku minulého v zimním semestru 1879
posluchačů, v letním 1656. Professorů je na universitě
132, z toho 58 řádných. Promocí doktorských odbyto
loni 77. Bibliotéka universitní má 269.165 děl o 365.432
svazcích. Pěkný výsledek měly xtense, konané i v ji-
ných městech haličských. Posluchačů bylo loni 19. 351.
Z toho na Krakov připadá 13.742. Studentská kolej.
loni otevřená, poskytla byt 120 posluchačům.
* V Humboldtově parku v Chicagu odhalen byl
pomník Taudeuše Košciuszka. Přítomno
bylo slavnosti přes 100.000 Poláků ze všech kouto
Amerky. I selnina americké milice, zvaná „gardou
Košciuszkovou“ se dostavila. Rooseveit poslal vlastno-
ruční list a dal se zaslupovati dvěma senátory. Př
bankětě pronesl přípitek i arcibiskup Quigley a bisku
Muldyon.
Správa cetyňského divadla hledá v srb-
ských Lstech divádelní společnost na zimní
saisonu. Čilá operní společnost česká mohla by
se snad pokusiti o nabídku? Adresa je: Vupana
ooa, Iergit.
* V Bělehradě zemřel Sreta Pavlovič, jenž
svého času nadělal mnoho hluku svým plánem, zřídili
v Londýně centrum vývozu srbského zboží. Pavlovič
znal výborně i poměry české, jsa absolventem pražské
obchodní akademie.
* Matica Hrvatska — jak sděluje Obzon
(záhřebský) — odhodlala se opět vydávati list „Vie
nac“, jenž před nedávnem zanikl. Bude zase měsíční
Slowianin.
kem o 4 arších tiskových.
Taudeuš Košciuszek
Polák
Rooseveit
Quigley
Sret Pavlovič
Pavlovič
nac
Krakov
Chicago
Bělehrad
Londýn
Humboldtův parka
obchodní akademie
Matica Hrvatsko
Obzon
24
article
Z cizích revul.
* Ve španělské literatuře podle londýnskéh
Athenaea první místo v literatuře vědecké ještě do
nedávna náleželo theologii. Dnes v oboru tom vycház
už leda něco z polemické a apologelické theologie. Nej
větší útoky podnikány ovšem proti svobodným my
slitelům, jichž i ve Španělsku je už dosti. Z loňské
produke: zasluhuje zmínky spis „Demokracie a kle
rikalismus“ od E. G. Blanca. V oboru právnickém vy
rojila se řada důtežitých spisů. Neméně i archaeologi
ckých. Cennou publikací je „Inventář starožitností
chovaných v král. Akademii“. Sbírek veršů vyšle
množství. Na jevišti největšího úspěchu dosáhl Perez
Galdos dvěma dramaty „Mariucha“ a „El abuelo“
Bratři Ouinterové napsali čtyřaktovou komedii „La
Zagala“ a Benaventa, routinovaný veseloherník, při-
spěl dvěma komediemi „El hombrecito“ a „Del Na-
tural“. Studium filosolie ve Španělsku v posledních
létech upadlo. Nejlepší spisy z loňské produkce jsou
Riosova „Filosofia y sociologia“, Izquierdova „Historia
de la filosofia en el siglo XIX.“ a Bungova „Psycho-
logia“. Za to v oboru národohospodářském byli Špa-
nělové pilni. Stejně silná byla produkce v oboru země-
pisu, národopisu a vychovatelství, filologie i literární
histořie. Jmen se vykazuje nepřehledná řada. V krásné
prose opět stojí v popředi Perez Galdor svými „Epi-
sodios nacionales“ a „Revolucí červencovou“. Pole-
mický tor věje z románu Blasca Ibaňeza „Kathedrála“
* Pěkná studie o feriálních koloniích v Corre-
spondantu. První feriální kolonie dětské vznikly
ve Švýcařích kolem r. 1876. Následovaly: Amerika.
Mariuch
Ouinterová
Benavent
Filosofie
Perez
Galdor
Španělsko
Epi
Corre
Amerika
El abuet
Le Zagal
El hombrecito
del
Historia jít le
Psycho
Blasca Impreza
25
article
Dánsko (1877), Anglie (1878), Rakousko (1879) a 1881
Německo, Francie, Italie a j. Na 100.000 dětí posíla
na feriální osady Španělsko 1 dítě, Rusko 6, Rakousko
11, Švédsko 15, Hollandsko 20, Francie 21, Belgie 38.
Německo 85, Švýcary 104, Anglie 116 a Dánsko — 552
děti! Je tedy v Dánsku o chudé děti nejlépe, ve Špa
nělsku nejhůre postaráno.
Mr Penn.
Bibliografie
*Čeští spisovatelé XIX. století. P
řádá prof. dr. Jaroslav Vlček. Sv. I. Sebrané
spisy Boženy Němcové. K vydání upravila Marie
Gebaurova. Nákladem Jana Laichtera na Král
Vinohradech. Věrný text, literárně bistorický úvod
věcné poznámky. První svazek přináší drobné po
vídky a práce autorky
* Jiří Sumín: Zrádné proudy. (Román. Ná
kladem Jos. R. Vilímka v Praze.)
profesor
doktor
Vlček
Němcová
Gebaurův
Laichter
Sumín
R Vilímek
Dánsko
Anglie
Rakousko
Německo
Francie
Španělsko
Rusko
Švédsko
Hollandsko
Belgie
Švýcary
Jos
Praha
Mister Penn
Královský Vinohrady
Italia
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes v
stoupí předposledně host Národního divadla p. Euge
nij Dolinin; zpivati bude v Bizetově opeře »Car
mene partii Dona José. Partii titulní zpívá sl. Hor
vátova, ostatní partie hlavní sl. Bobkova, sl. Kubá
tova, pí. Fabiánová, p. Šír, p. Kliment a p. Ktös
sing: představení, připadající 4. čtvrice předplatitelů.
řídi kapelník p. Anger. — Zejtra budou dvě předsta-
vení: odpoledne výjimečné pro děti, pro něž sehrána
bude Rozkošného opera »Popelka«, a večer první
předstaení původního dramatu »Červe od Karla
Rožka. V neděli na odpoledne určena je Želenskéh
veselohra »Tažní ptáci«; na večer bude poslední
hra ruského tenoristy p. Eugenije Dolinina, jenž vy
slovil přání, aby se mohl rozioučiti s obecenstvem
Národního divadla v Čajkovského opeře »Eugeni
Oněgin« v partii Lenského, již získal si hned př
prvním svém vystoupení lak veliké přízně obecen
stva. K tomuto představení přijímaji se přihlášký
již dnes u denní pokladny; na obě představení zej
třejší vydávají se již vstupenky.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Jako
III. v předplacení hraje se dnes: »Romantické
vrtochy«. Veselohra o 2 jednáních. Napsal Xave
Menhart Litoměřický. Režisér V. Spurný. V úloze
Helenky Loukotové vystoupí podruhé jako host sle
Helena Šolcova, žákyně pí. Ot. Sklenářové-Malé.
Bobkův
Fabiánová
Šír
Kliment
Popelka
Rožek
Dolinin
Oněgin
Lenský
Xave Menhart
V Spurná
Loukota
Šolcův
Otakar
Praha
národní divadlo
Bizetův opera
Čajkovský opera
lidový divadlo
Cara
27
article
Ostatní hlavní role jsou v rukách dam: Spurné,
Vejvodové a pp. Spurného, Lachmana, Čekanského,
Počepického. Ke konci sehrána bude se svolením
správy Národního divadla Stroupežnického jedno-
aktová veselohra: »Paní minemistrová«. Režisérv
Spurný. Titulní úlohu hraje pí. Košnerová, ostatn
hlavní úlohy dámy: Kovářová, Stará a pp. Hlavatý.
Lachman, Spurný. Pražský a Vedral. Začátak o 7
hod. več. Po divadle dostatečný počet vozů elektr
dráhy. Zejtra jako 7. hra organ:sace národně sociáln
v Praze VIIl braje se výpravná fraška se zpěvy
»Pražaně v Pekingu«. Začatek o 348. hod. več. Ceny
míst poloviční. — V úterý jest benefiční večer pan
Luisy Kovářové, která zvolila si Nestroyovu frašku
se zpěvy: »Chce mít švandu«. Hra vypravena bude
v ktojové úpravě z let padesálých. Radu zpěvních
čísel přednesou: pl. Hesová Guthová a pp. Čekanský.
Hlavatý. Pražský.
+ Aréna na Smíchově. V sobotu dne 22. října
bude se hráti Straussova opereta »Netopýr« ve pro-
spěch barytonisty p. Vaverky, kte ý bude zpívat roli
Maliny. Jako host vystoupí operní pěvkyně slečna
Magda Škrdlíkova, dcera městského lékaře p. MUDra.
A. Škrdlíka z Pankráce, v roli komorné Adély.
V sobotu dne 5. listopadu dává se ve prospěch pán-
ského operettního sboru poprvé komická opera
»V studni« od V. Blodka, v níž jako host vystoupí
v úloze Janka p. V. Bulant. V ostatních rolích za-
městnání jsou: slč. J. Hadrbolcova (Lidunka), paní
M. Zdrůbecká (Veruna) a pan V. Beneš (Vojtěch).
K tomu dává se komická operetta »Krásná Galatheae
od Fe. Suppéa s pí. M. Zöllnerovou jako hostem
Spurná
Vejvoda
Spurný
Lachman
Čekanský
Počepický
Stroupežnický
Režisérv Spurná
Košnerová
Kovářová
Stará
Vedral
Kovář
Nestroyův
Hesová Guthová
Straussův
Vaverka
Malin
Škrdlíkův
Mudra
A Škrdlík
Adéla
V Blodek
V Bulant
J Hadrbolcův
Lidunka
M Zdrůbecký
Veruna
V Beneš
Vojtěch
M Zöllnerův
Praha
Peking
Smíchov
Pankrác
národní divadlo
28
article
v úloze Ganymeda. V ostatních rolích účinkují slč
M. Groszova, p. A. Charvát a p. V. Beneš. Sbor
k tomuto představení rozšířen žákyněmi a žáky pě-
veckých škol slč. A. Kaurovy a p. J. A. Starého,
orkestr doplněn několika předními silami. Lístky
k tomuto představení možno obdržeti u pp. benefi-
ciantů a v trafice proti zimnímu divadlu »u Libuše«.
+ Z kanceláře smichovského divadla. Dnes
hraje se v zimním divadle jakožto 3. hra v před-
placení (páteční) Pier-Veberova fraška »Lutty« s pí.
Mařenkou Zieglerovou v titulní úloze. V ostatních
hlavních úlobach jsou zaměstnány dámy: Hessová,
Kaucká, Fochtová, Švestková, Lterova a pp. Lier,
Táborský, Jiříkovský, Kubík ml. a Vaverka. — Zejtra
hráti se bude v aréně ve prospěch p. Ant. Vaverky
Strausova operetta: »Netopýr«. — Nejbližší novinka
fraška: »Barry, šlechetný pes bernardinský.« —
Předplatné páteční přijímá ještě dnes kancelář v I
poschodí zimního divadla a obnáší za loži 35 zl.
(po 1 zl. 40 kr.), křeslo I. tř. 10 zl. (po 40 kr.)
křeslo II. tř. 7 zl 50 kr. (po 30 kr), sedadlo v pří-
zemí 6 zl. 25 kr. (po 25 kr.), sedadlo na balkoně
6 zl. 25 kr. (po 25 kr.) a sedadlo na tribuně 3 zl.
75 kr. (po 15 kr.)
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se při malých cenách po 21. »Pražské
švadlenky, fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn. Hudbu
i slova napsal O. Faster. Zejtra hraje se při malých
cenách »Lydie«.
Ganymedes
M Groszův
A Charvát
V Beneš
A Kaurův
Starý
Libuše
Veberův
Lutta
Zieglerův
Hessová
Kaucká
Fochtová
Švestková
Lterův
Lier
Táborský
Jiříkovský
Kubík
Vaverka
Vaverka Strausův
Král
O Faster
Lydia
Barr
Pištěkův lidový divadlo
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Evangelista. Hudební drama o dvou dějstvích.
Napsal i složil dr. Vilém Kienzl. Text přeložil Pavel
Nebeský.
Spisovatel a skladatel nově uvedeného díla není
u nás osobou eznámou. Národní divadlo sehrálo již
před léty prvou jeho zpěvohru, silně wagnerovskou
„Urvaší“ (tři léta po drážďanské premiéře z r. 1886);
„Evangelista“ sám hrán již po česku na divadlech
v Plzni a v Brně. Mezi oběma díly leží ještě „Šílený
Heilmar“ (v Mnichově 1892) a zpracování Jensenovy
„Turandoty“. Po „Evangelistovi“ následoval „Don
Ouijote“ (1898). O Kienzlovi ví se u nás, že za svých
universitních studií v Praze přilnul k české hudbě
a stal se ctitelem zvsáště Bedřicha Smetany. Ve svých
spisech („Miscelly“, „Z umění a života“) dal tomu
výraz. Nescházelo by ledy ani důvodů k sympathiím.
A že bychom jimi rádi spláceli, není pochyby. Jsmet
vděční světu za každý kousek sebe nevyhnutelnější
spravedlnosti, nad to, když přichází z tábora, odkud
jsme zvykli jen umlčování a polirání našich osvětových
snah. Ale v umění nesmí rozhodovati sympathie, ani
antipathe. Zde padá na váhu jen dílo samo. Ono musí
mluviti za sebe.
Co povídá dílo Kienzlovo? Mnoho nového nedo-
vede nám říci. Ba myslím, že nového nepraví nám nic-
Kienzi je vyslovený eklektik; ale nikoli z těch, kteří
po úrodně setbě velikých mistrů stačí z talentu svého
vydati ještě bohatou žeň, jako Goldmark, Saint - Saěns.
Kienzl
Pavel Nebeský
Jensenův
Turandota
Smetan
Kienzlův
Brno
Mnichov
Praha
SaintSaěns
národní divadlo
30
article
Massenet, náš Kovařovic atd. Připominá spíše již jen
paběrkáře, ovšem paběrkáře, jimž uvízne v hrsti ne
pouhý klásek, ale mnohdy citát velký jako snop.
V „Urvaší“ víděli jsme Kienzla jako nolisledu
Wagnerova; ve smyslu otrocké imitace nepřestal jím
býti, jenom že do slohu svého přibral teď také jiné ještě
živly a to způsobem, který přesvědčuje, že nevnikl
nikdy do pravé podstaty směru, jenž v principech
svých dopřává volnosti k vyvinutí se každé silné indi-
viduality (u nás Smetana a Fibich). Kienzl odbočil od
mythických hrdin Wagnerových k realismu látky, jejž
na jeviště operní bouřlivě zavál italský verismus, chtěl
spojiti jej se živlem prostonárodním a staviti všechny
tři prvky, wagnerovský, prostonárodní a veristický.
v novou nějakou sloučeninu vyšší potence. A jaký
podává „Evangelista“ výsledek? Na jedné straně roz-
tahuje se do široka přece táž imitace Wagnera, s ohlasy
více méně do uši bijícími z „Tannhäusra“, „Mistrů
pěvců“, „Tristana“ i „Valkyry“. A na druhé straně,
zcela nezprostředkovaně, vystupují živly, jež měly
býti prostonárodní a lokálním koloritem, a které jsou
zatím až operetní, fraškovitě, ozvuky Lannerůa
Straussů. Silný kontrast! — avšak umělecky uspoko-
jivě nepůsobí. Není vyrovnán, ničím nevyvážen, ne-
překlenut.
Ještě nejvíce chvályhodno jest, že Kienzl při ve-
škerém realismu látky vyhnul se veristickým brutái-
nostém. Nikoli krev a ocel, nýbrž duševní pochody,
tu důvěra v Boha, tu výčitky svědomí, přivádějí roz-
řešení. Trčelo tu arci zas jiné úskalí. A to je pro
skladatele s čistě uměleckého zřetele nejosudnějším.
Massenet
Kovařovic
Wagnerův
Smetan
Fibich
Wagner
Tristan
Valkyra
Lannerů Strauss
bůh
31
article
Méně s hlediska praktického. Neboť dobylo-li co opefe
úspěchu, aspoň poměrného a zvlášlě v Německu, ze
již asi na 171 divadel se dostala (třeba nikde trvale
se neudržela), je to právě zásluhou ztroskotání se
úskalí ono. Míním — sentimentálnost
Sentimentálnost ta jest již založena v látce a ještě
sesílena jejím literárním zpracováním. Leopold Meiss-
ner ve svých vídeňských obrázcích „Z papírů policej-
ního komisaře“ vypravuje skutečný příběh, jenž udál
se r. 1820 v jednom benediktinském klášteře v Dolních
Rakousích. Z něho postavil Kienzl na scénu děj, který
sám sebou, svými psychologickými momenly, postavou
nevinně žalářovaného, jenž útěchu nalezá v evangeliu,
mohl by na jeviště přinésti zdravý dech opravdového,
nemilosrdného života, kdyby tak silně nebyl sjel po
vyjelých kolejích staré tklivohry.
Meiss
Německo
Dolní Rakousy
32
article
Dva bratři, Jan a Matouš Freudhofrové, zamilují
se do téže dívky, Marty, neteře pana justiciára Engla
v klášteře sv. Otomara, Štěstí lásky přeje miadšímu,
chudšímu, který je pouhým písařem. A poněvadž proti
dobrému, bez poskvrny bílému bratru stojí bratr zlý
dokonale černý, kterého ani jeho povolání učitelské
nedovedlo zušlechtiti, Jan chce se zbaviti svého soka
zprvu tím, že udá jej panu justiciárovi, který Matouše
ihned ze služeb propustí, a když ani tento prostředek
neodvrací od něho lásky Martiny, založí v kolně klá-
šterní oheň a obviní bratra ze žhářství. Matouš je od-
souzen, Marta zoufá si na dno Dunaje. Když po dvaceli
létech Matouš vyjde ze žaláře, nenalezá v pustém pro
sebe světě ani obživy. Chopí se evangelia, bloudí
domu k domu a po vídeňských dvorech předčitá vždy
v pátek, v sobotu a v neděli na týden připadající evan-
gelium, přijímaje od děli a žen drobně dárky. Desel
let tak bloudí, až jednoho dne slyší hlas jeho na smrtel-
ném svém loži výčitkami trýzněný Jan. Zavolá si ne-
známého muže, jehož měkký hlas a zbožnost pohne
jej, aby se mu vyzpovídal. Bratři se poznají, Matouš
odpouští Janovi, jenž umtrá usmířen.
Jan
Freudhofrová
Mars
Matouš
Dunaj
klášter svatý . Otomar
33
article
Jak viděti, rozřešení jest jednostranné. Neboť Ma-
touš bude se živobytím plahočiti dále, nejen v bídě
své, ale i v bolestech vzpomínky na ztraceně štěsti
lásky a utrpeně, ničím nenahražené bezpráví. Že b
evangelium silou svých slov povzneslo jej nade vše
lidské, není dosti akcentováno. Vše hraje především
a útočí na cit. Jak primitivně, bez prohloubení povaho-
kresby a ideí, celek podán, je to jen oživení staré slza-
vé smutnohry, která má hodně dojimati, třeba za cenu
banálnosti. A poněvadž nic zde nemá své pravé míry.
dovedete si vysvětliti hned vedle toho ubledlého senti-
mentalismu při měsíčku vzdychajících lásek a s dětmi
se modlících ctností věci tak zhola fraškovité, jako
výjev při hře v kuželky. Když „Evangelista“ byl sti-
bován na repertoir, četli jsme v divadelních muškách.
že má nahraditi podzimní operelu. Jak možno něco
takového říci — i připočteme-li výroku k dobrému
zmíněný právě výstup — o kusu, který je pravým
hudebním Raupachem, učiněný „Mlynář a jeho dítě“,
jenom bez jeho popularity.
Sentimentálnost librelta hudba Kienzlova ještě jen
zvyšuje. Tak přesládlá, unylá, bezkrevná, tak v slzůch
a vzdeších rozplizlá, přesycuje jako další požitek slad-
kého dřeva, unavuje zdlouhavostí — ač u nás místy
je škrtáno — a dráždí k odporu falešnou citlivosti.
Mlynář
Kienzlův
Ma
34
article
Je tu ode všeho dojemného: klekání, melodram s mě-
síčkem, nokturno se slavíkem. flašinet a modlící se
děti, umírající hříšník. Skladatel silné individuality.
vlastní vynalezavosti, věřím, oživil by to všechno de-
chem pravé životnosti. Uchvacovaly by snad ty milost-
né dvojzpěvy, zvyšovaly by náladu šepoty a noční
ty zvuky, povznášely by modlitby dětí. Ale skladatel
„Evangelisty“ nepřináší než věci obyčejné, prostředky
známé, myšlenky všední. Má značnou rutinu v orche-
straci, a přece zní vše tak bezbarvě, poněvadž schází
tu barva vlastní. Ví, kde a kdy situaci podepříti, sle-
duje věrně text slovo za slovem, a přece nedostavuje
se pravý účin, poněvadž je vše vnitřně tak falešné,
jalové. Svým sentimentalismem dostal se Kienzl o
Wagnera k Nesolerovi. Slejný krok, jako když —
chtěje zbožností povznášeti mysl — místo k výši
Palestrinů, Hándlů a Bachů dostává se jen k Schleder-
mayerovi. Snad by se dalo namítnouti, že je to chlěné,
zamýšlené pro lokální a dobový kolorit, ale pak teprve
bychom cítili, jak nešťastná byla volba této opery, jejíž
hlavní vzpružiny effektu jsou nám tak cizí. České obe-
Kienzl
Wagner
Nesoler
Palestrina
Hándl
Bach