ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 95fbb6e0-71f5-11dc-b9a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 221, place 93, org 27, work 15
1 masthead
21. října 1904.
2 masthead
Číslo 201
3 masthead
NÁRODNI LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
sby ji odevzdal jako zvláštní důkaz sympathií zdoj- šimu pravoslavnému chrámu sv. Mikuláše na Starém městě. lkona tato jest vystavena v závodě p. Hladík na Václavském náměstí. — Porada státních úřadníků všech odvětví o ve- řejně schůzi k vůli drahotnímu přídavku koná se v p- tek dne 21. října o 8. hod. večerní v místnostech Klubu státních úřadníků (sv.-václavská záložna). Přiští schů- ze vždy v pondělí, ve středu a pátek o téže hodině a v téže místnosti. — Přednášky. Klub přírodovědec ký v Praze koná v neděli dne 23. října o 1/2 10. hod. dapol. schůzi v Sokolské třídě č. 6 s tímto pořadem 1. Volba jednatele a dvou členů výboru. 2. Přednášk p. Phdr. F. Slavíka: Z novější literatury o umělém napodobení minerálů. Hosté vítání. — Spolek českých lékařů koná týdenní schůzi v ponděl dne 24. t. m. o 6. hod. večerní v Karolinu. Na po- řadě je přednáška p. ass. dra. A. Ostrčila: „o některých zajímavějších případech porodnických s demonstracemi. — Ognisko polskie w Pradze pořádá v pátek dn 4. listopadu v sálech Národního domu na Kr. Vino- hradech slavnostní večer 25letí „Ogniska“, zasvěcený vetění památky Edvarda Jelínka, na kterém účastenství přislíbili: paní Hanna Kvapilová, paní Růžena Matu rová, pan Adolí Černý a pan Vl. Florjanski. Začátel o 8. hodině večerní. Na slavnosti uspořádá se výstava spisů a památek po Edvardu Jelínkovi, která bude olevřena od 7. hod. večerní.
Mikuláš Hladík A Ostrčil Kristus Jelínek Hanna Kvapilová Růžena Mat Černá vládní Václavský náměstí Praha Karolina spolek český lékař národní dom Vinohrad
6 article
— V Ruském kroužku na Smíchově „u Libuše“ započalo vyučování ruskému jazyku za hojné účasti členstva. Přihlášky začátečníků přijímají se do kone října každou sobolu před 7. hod. večerní ve spolkov mistnosti. Dámy se též mohou státi členy spolku a vy učování se zúčastniti. — Konkurs na knihovny. Občanská beseda v Be nešově propůjčí dvě létací knihovničky po 120 svaz cích do uzavřeného území, Slezska nebo Slovače. Při hlášky do 1. listopadu přijímá předseda spolku lékár ník p. Dlabola v Benešově u Prahy. — Zpráva časopisecká. Redakci Topičova vědě. umění a sociálnímu životu věnovaného měsíčníku Nová Česká Revue« převzal rada zem. výboru p. JUDr. Boh. Franta 1. číslo nového (II) ročníku této revue vyjde začátkem přištího měsíce. Číslo 2. »Školského Obzoru« vyjde současně s číslem 3. přiští týden. — „Zde“ a „hier“ při konirolních shromáždě- ních. Zpráva, kterou jsme také zaznamcnali, že mi- nisterstvo vojenství vydalo vyhlášku, že se při kon- uolních shromážděních budou moci záložníci hlásiti mateřským jazykem, se nepotvrzuje. Vysvítá to z pří- padu, který se udál v Moravské Třebové. Při kon- trolním shromáždění hlásil se tam záložník slovem „zde“, ale kontrolu provádějící setník jej upozornil. že není to přípustno, avšak že mu to promijí. Když se záložník tento při vydávání vojenského pasu znovu hlásil slovem „zdo“, potrestal jej setník třídenním vězením.
Libuše Dlabola Topičův JUDr Boh Franta Smíchov Slezsko Slovač Benešov Praha moravský Třebová školský obzor
7 article
— O nodělním zakročení policistů při pouliční demonstraci sociálních demokratů Na příkopě bylo jednáno na včerejší schůzi, svolané sociálními demo- kraty do sálu Typografické besedy. Rečníci dr. Sou kup, red. Němec a j. velmi ostře kritisovali počínání policieiů, kteří v neděli na bezbranný lid tasili šavle a nemilosrdně dav rozháněli. Okr. inspektor Klaus činěn zvláště zodpovědným za ná sledky nedělního zakročení policistů. Reči provázeny hlučným souhlasem a výkřiky pronášeny proti poli- cii. V sále Typografiké besedy panovala přímo ne bezpečná Ulačenice a i v průjezdě a na ulici tisnily se zástupy. Celkový počet účastníků schůze odha- duje se na 3000 hlav. Krátce po čtvrt na 10. hod. večerní byla schůze skončena a účastníci ubírali se po Václavském náměstí Na příkop Cestou byly pro- nášeny výkřiky proti policii a zpívány dělnické písně. Vůdcové dělnictva pod Jindřišskou ulici dali povel k rozchodu, který také v klidu zahájen. U Přikopu po celé šíři Václavského náměstí byl učiněn dvojná sobný kordon policistů se zálohou jízdních policistů. Čásť záslupu byla v pochodu zadržena, což zavdalo podnět k hlučnému protestu. Za chvíli kordon se ro- zestoupil a účastníci schůze v klidu se rozešli. De- monstrace skončila naprosto klidně Nejen policejní, ale i čásť vojenské posádky pro včerejší večer byla v pohotovosti. (!) Klid nebyl porušen ani objeve- ním se několika buršáků v barevných čapkách. Jejich příchod do zástupu byl patrně nastrojen, aby vzbudil nové robětí« z kruhů buršáků. Provokace však se nezdařila.
doktor Němec Klaus Václavský náměstí Jindřišská ulice
8 article
— Exekuční dražba dílce domu. U okresního soudu pro Staré město a Josefov konala se včera exekuční dražba čtvrtiny domu čp. 539—III. v Řičné ul. Koupil ji p. dr. Engel za 23.500 K. Odhadní cena obnášela 28.896 K. Vadium složili čtyři kupci. — Z činnosti mezinárodního šejdíře. Ve včerej- ším odpoledníku uveřejnili jsme zprávu o tom, že u krajského soudu v Chebu nalezá se ve vazbě mezi- národní šejdiř Jan Moller, v Pešti narozený a do Buenos Aires příslušný. Zprávu tuto doplňujeme ně- klerými podrobnostmi ze živola nebezpečného tohoto šejdíře. Jest zjištěno, že Müller obchodoval se staro- žilnostmi provozoval v těchlo měslech: ve Smyrně. v Cařihradě, Brestu, Paříži, Lucernu, Basileji. Stras- burku, Avricourtu, Havru, Štokholmu. Albecku. Ber- líně. v Dráždanech, v Praze a ve Vídni. V Praze bydlil „U zlaté husy“, „U zlatého anděla“ a v ho- telu „U města Vídně“ a provozoval obchody se staro- žilnoslmi. Ve jmenovaných městech vyslupoval po různými jmény. Tak v Paňži pro krádež trestán Gměsícním vězením jako Armand Gaides. Mezi jízdou z Vídně do Prahy jednomu spolucestujícímu odcizil cestovní pas na jméno Angelo Angrelli z Neapole a pod tímto jménem nějaký čas vystupoval. V roce 1903 v Karlových Varech byl ubytován jako Viltorio Lévi, inženýr z Berlína, provedl řadu krádeží a zmizel. V Berlíně odcizil volný lístek na železnice vydaný na jméno Benno Slahl. V Lucernu byl zatčen jako MUDr. Albrizzi a tamtéž později byl zatčen jako inž. Ludvík Kunsen z Vídně. Fotografie s důkladným pepisem šejdíře byly rozeslány do všech měst, aby se zjistilo, kde a jak Müller působil.
doktor Engel Moller Müller Štokholma Gaides Angrelli Lév Benno Slahl Albrizzi Kunsen Josefov Řičný ulice Cheb Pešť Buenos Aires Cařihrad Brest Paříž Basilej Havre Praha Vídeň U město Neapol Karlová Vary Berlín okresní soud pro Stará město
9 article
— Přece se dostal do nemocnice. Nepokojného vězně dostali do věznice žižkovského okresního soudu. Byl to 27letý tulák Emanuel Pichert z Olešky u Rakovníka. Pro nedovolený návrat do obvodu Prahy byl zadržen a adjunktem p. Štěpánem od- souzen do vězení na 10 dnů. Předvčírem dal se před- vésti k soudci, ukazoval mu v láhvičce ošklivý hmyz který prý nachytal v cele a prohlásil, že nebude ležel mezi takovou havělí. Když byl ale usvědčen z ne- pravdivosti svého tvrzení, chtěl v soudní síni pro- vésti podivný způsob zmrzačení, ale v tom bylo mu zabráněno. Jakmile byl odveden do vězení, způsobii lam veliký rámus, vše tam rozbil, a prohlásil, ž ve vězení nebude, že chce do nemocnice. Byl rovo- lán lékař, který ohledal Picherta z konstatoval, že je zdravý jako ryba a že není zapotřebí ošetření jeho v nemocnici. Pichert zdánlivě se uklidnil, ale včera začal zuřit opět. Rozlámal po obědě plechovou lžici a tou bušil se do hlavy tak zuřivě, že z několika ran počala se mu krev řinouti. Na pokřik ostatních vězňů příkvapil dozorce, byl také povolán lékař, který tenlokráte nařídil převezení Picherta do nemocnice. V ambulančním voze žižkovské záchranné stanice byl lam Pichert dopraven. — Sebevražda četníka. Včera zastřelil se velite četnické stanice v Nových Hradech Josef Staněk. Př čina zoufalého činu se tají. — Vykradený kuír. Neznámý pachatel vloudil se na pádu domu č. 17 v Marianské ulici a vykradl tan kufr služky Anny Švejdovy. V kufru měla služka mno ho šatstva a prádla.
Pichert Štěpán Staněk Švejdův Oleška u Rakovník Praha
10 article
— Nehoda opuštěného. František Hodan, 50lets býv. řeznický pomocník, přišel před nedávném o práci a lak se opuštěný potuloval světem. V noci na včerej- šek přišel se vyspat do cihelny č. 206 na Smíchově ale ani ve spánku neměl pokoje. Z nenadání byl stižen záchvatem padoucnice a spadl se značné výše s hro- mady cihel, až zlomil pravou nohu. Teprve ráno by nalezen, opatfena mu lékařská pomoc, načež byl od- vezen do všeobecné nemocnice. — Pozer na svrchniky. V posledních dnech byl učiněno u policejního komisařství mnoho oznámen o krádežích svrchníků. Patrně jeden a týž sběrate svrchníků navštěvuje kavárny a hostince a svrchníky buď vyměňuje za staré, obnošené, anebo za nový svrchník majiteli vůbec ničeho nezanechá — Náhlé úmrlí. Včera zemřela náhle 40letá Rů- žena Procházková, manželka listonoše z Nuslí č. 170 matka čtyř dítek. Za účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. —Slažec podlehl otravě. Ve všeobecné nemocnie zemřel včera 74lelý zedník Josef Alferi, který byl pře- Eevětrem ráno v kotelně přírodovědeckého ústavu n Karlově náměstí nalezen olrávený svítplynem. Zda se stal obětí nešťastně náhody, nebo zda provedl sebe- vraždu, není zjištěno. Mrtvola byla převezena do pa- thologického ústavu. — Dítě s mnikou vypadiy s vlaku. Manželá Kopplerovi z Frýštátu jeli v těchto dnech do Českýci Budějovic se svojí 4lelou dceruškcu, která se za jizdy opřela o dvéře, které nešťastnou náhodou nebyly řádně zavřeny a vypadla jim ven. Matka, která te viděla, vrhla se s vozu za dceruškou. Později na lezeny obě těžce zraněny.
Nehoda Hodan Procházková Slažec Alferi Koppler Frýštát Smíchov Nusle Karlov náměstí Českýce Budějovice
11 article
— Množství nalezených předmětů jest v uscho- vání u zdejšího policejního ředitelství, tak zejmena skvosty, peněženky, hole a pod., jež byly v měsíceích červenci—září Praze natzeny. Majitelé těchto věci mohou se o ně přihlásit. — Také u přednostů stanice na nádraží státní a severozápadní dráhy jest mnoho předmětů, jež pasažéři na železnici zapomněli. Majitei nechť se hlásí tamtěž — Z Častolavic. (Přednáška.) Sdružené spolky: hasičský, Občanská beseda, odbočka zřízenců severozápadní dráhy, ochotnický, vokolský a živno- stenský v Častolovicích uspořádaji v neděli dne 23. října v sále »U lva« veřejnou přednášku: Letem sociálním světem, v níž o sociální otázce s hlediska nejširšího promluví pan M. Hošek, učitel na mě- šťanské škole ve Vamberku. Začátek v 7 hodin večer. Vstup volný- — Slečna Julie z Purkyňů, jež strávila v Moskvě jako uěitelka francouzského a německého jazykaa hudby ve šlechtických rodinách několik let, vrátila se z Ruska i přeje si vynčovat frančině, hudbě a němčině, kteréžto předměty výborně ovládá. Bydlí v Ječné ulici č. 7 v přízemí. — Panorama. Severní čásť Evropy — Norsko — vystaveno jest v 50 poutavých obrazích ještě dnes a zejtra v panoramě »Gea« v Praze II. v Pa- lackého ulici č. 15 n. ve prospěch Národní jednety severočeské. — Neapol a krásné jeho okolí, zají- mavé památky slarověké, pompejské vykopávky s Vesuvem, vystavuje v 50 zdařilých obrazech pano- rama Národní jednoty pošumavské na Ferdina dově — Loutková divadla. V národním loutkovém di vadle klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Tře benicka su Vostrovských« v Palackého ulici hraje se o 6. hod. »Jan za chrla dán«. třídě.
M Hošek Julie Pařík Vostrovský Jan Praha Častolovice Vamberk Moskva Rusko Evropa Norsko lacký ulice Neapol Vesuv Palacký ulice U lev Panorama loutkový divadlo let sociální svět
12 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Blskup Ivankovič. Z Pešti, 20. října. (C.- B.) Rímská kurie příjala demissi rožnavského biskupa Ivankoviče. Tamější kapitola zvolila dnes kapitolním vikářem titulárního biskupa Štěpána Podraczkého. = Matka carova. Z Kodaně, 20. října. (C. B.) »Ritzauova kancelář« prohlašuje zprávu o domnělém onemocnění matky carovy, rozšířenou v cizozemsku, za bezpodstatnou; zúčastnila se včera matka carova hostiny a čajového dýchánku. = Hraběnka Montignosová. Saská vláda učinila nejrozsáblejší opatření, aby byv. korunní princezně saské, hraběnce Montignosové, zabránila příjezd k pohřhu saského krále. Všechny tratě, ústící do hlavního města saského, byly nejbedlivěji střeženy. by jimi do něho neprojela. Opatření toto učiněno bylo také v Podmoklech, kde byla zavedena nejpřís- nější prohlídka vlaků a nařízeno, kdyby hr. Monti gnosova některým přijela, by byla zadržena a donu cena k návratu. = Obšť attentátu. Z Hamburku telegrafuji Úřadník státní dr. Schimidt Scharf, na nějž předvčí- rem — jak již sděleno —- jistá dáma, jež pak i sebe usmrtila, z revolveru vystřelila, podlehl ranám svým. = Nehody kardinála Svaupy. Z Bologne se telegrafuje: Když kardiál Svampa v plném ornátě vracel se ze mše, srazil se jeho povoz s elektrickým vagonem. Kardinál nentrpěl vážného zranění. Na to vstoupil do drožky, ale za několik okamtiků stala se mu nehoda druhá: zlomila se osa drožky při čemž kardinál byl nepatrně pohmožděn. Odebra se pak domů pěšky, jsa provázen nosiči vlečky rou- chové.
Blskup Ivankovič Ivankovič Podraczký Matek Montignosová Monti doktor Schimidt Scharf Svaupa Pešť Kodaň Podmokly Hamburk Bologne
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Universitní kursy uěitelské. Zejtra v sobotu 4. hod. odpol. zahájí univ. dorent pan MUDr. Sta nislav Růžička v posluchárně hygienického ústavu na Bojišti (II. patro) svoje přednášky »O hy gieně školní«. Dodatečné přihlášky ke všem přednáškám přijímá před každou přednáškou pořada felstvo.
MUDr Růžička hygienický ústav na bojiště
14 article Z literatury.
Z literatury. Literární vyhlášky. 22— Literární trh má jako bursa svůj příliv a odliv, a kdyby nebylo onoho nervosního na pjetí, rozčileného ovzduši, jehož podstata tkv ve věci samě, v literatuře a v kritice, daly by se o literárním trhu vydávat hotové bursovn zprávy, na nichž by bylo jasně patrno, jak mě- nivý je vkus kupujících a čtoueích, jak po lélech literární horečky psací, neb překládací nastávají léta naprosté stagnace, jak i různé doby roční patrně kolísají v produkci i v zájmu o literaturu, jak přesedlává vkus často z bel- letrie na vědu, na drama, zas na román, nek na básně, jak občas se bouří ta literární spo- dina, ty massy tištěného papíru, neregistrovaného na běžném trhu, jak hodnoty neznamenané exotické náhle vystupují na veřejnost a zapla- vují trh, aby pak zas ustoupily do neznáma omezily se na tu tisicihlavou massu konsumentů, kteří, bohužel, pro skutečnou literaturu dosu nejsou získáni, ač jsou jednou z nejsílnějších a nejspolehlivějších sil platebních — ti věrní odběratelé trpěné kolportáže pod rukou, šíříei literaturu nejvýnosnější a nejošklivější. Úspěchy tohoto trhového, výprodejového zboží vzbuzují občas touhu po podobném úspěchu skutečné literatury — touhu, bohužel. jen ve vzácných výjimkách uskutečňovanou. Není divu, že problém, jak získat širokou massu odběratelstva k náhlému a hromadnému zájmu pro dílo, jež nechce býti stotožňováno s kolpor- tážním zbožím, pro publikaci nakladatele, který nechce být čítán mezi ony obchodníky, o jejichž zboží se veřejně a ve společnosti s nimi ne- mluví, bývá znovu a znovu řešen pokusmo různými způsoby.
15 article
Laciné, krejearové publikace, přecházejíe rukama dětí do lidu, sešitová vydání, celé knihovny laciného čtení, podávající za korunu. za dvě hned několik svazků najedneu, úsilná agilace, dohře zařízená administrace a konečně. co hlavní, vyhlášky. Je asi málo zemí, kde by literatura byla tak úsilně a široce poměrně vy- hlašována a nabízena veřejným návěštím, na nárožích ulic a v insertní části listů, jako u nás. Literární vyhláška vyrovnává se skoro i počtem i rozsahem všem ostatním a květnatostí mluvy a bujností fantasie překonává vynalezavost ob chodních příručí všech ostatních odvětví. A to nikterak není pěkné. Napíšu-li pod vyhlášku: »nakladatelství X. Y.«, je to totéž, jako by ji jen svým vlastním jménem podepsal onen »X. Y.«, který by však, o tom jsem o většině jich k jejich vlastnímu prospěchu přesvědčen, nikdy osobně nepodepsal na svou zodpovědnost takové věci, jaké otiskuje o publi- kacích svého skladu ve svých vyhláškách, pode- psaných firmou. Nakladatel, který je tvůrcem literárního trhu a prostřednikem mezi čtenářem a autorem, měl by přec míti tolik ne jen osobní ale také stavovské hrdosti, aby jménem své flrmy, tedy svým jmánem nepřipouštěl veřejné slovo, cele vypočtčné jen na choutku nejvšed- vější a nejhleupější naivnost lidí, hledajícíeh v literatuře vše možné, jen na liferaturu. Mají li lékaři, lékárníci, advokáti, umělci, králce všechny kruhy, jež pokládají se svým stavem za pří- slušníky duševní intelligence, mají li organisae vyrinutou do té míry, aby zabránila nechutným výstřelkům — reklamy, které snižují česť stavu.
X . Y
16 article
mohli by nakladatelé, ať již jakýmkoliv svým sdružením stejně působiti na prospěch povzne- sení úrovně stavovské důstojnosti v řadách svých přislušníků. Naklrdalelství, podpisujíc re- klamní výkon, který by byl snad nezávadný jako oznámení výprodeje galanterního zboží nějaké »ocease« neb »vzdání se obchodu, snad ani nevidi neb nechce viděti, co škodý natropi vší tou nepravdou, tím nadsazováním, pikantním škádlením, širokomluvným chlubením, lomozným vychvalováním, jež tolikrát dává tlustými písme- nami čísti statisícům očí, tak že všechen ten schvalný, vědomně nepravdivý křik mechanicky se otiskuje v paměť a mění se u tisíců lidi v bezděčný názor a soud o literatuře a snižuje vkus i intelligenci. Kazí-li nesvědomití reklamáři mizerného zboží a špatných potravin vkusa zdraví našich lidí, není to ještě důvodem, aby nakladatelé křiklavosti vyhlášek svých kazili jima vkus literární a umělecký — tím méně. poněvadž máme dosti výjimek, kdy vážná velká dila, vážně doporučovaná, doyedla se finančně zabezpečili a nalezla pro svoji vnitřní cenu porozumění u čtenářů i kupují eích. Vyhlášková sebekrilika znehodnocuje v ši- rokých vrstvách naprosto všechen úsudek o ceně literatury, tím sj iše, že mluví k massám, do nichž pokusy o opravdové oceňování literalury a dobrá literafura sama beztoho jen téžce vni- kají. Jarmareční kritikou na vyhláškách mění se nabízená literatura v nebezpečné krmivo, různě slazené, neb ostře připravované, pabízené nikoli jako duševní strava, ale jako prostředek ku požitkům nejpochybnějších kvalit. Bylo by na čase, aby naše vážná — oprakdu vážná — nakle datelství jasně prohlásila, až pokud pova- žují jistý druh reklamní řvavosti vyhláškové za slučitelný s vážností svého sta v u.
Naklrdalelství
17 article
České opisy-
18 article
* H. Sjenkiewicz: Ono vadis. Román z doby Neronovy. Přeložil J. J. Langner. S 54 vyobraze- ními od A. Minardia. Třetí vydání. V Praze, Beaufort. Třelí vydání překladu mistrovského románu Sien- kiewičzova pořízené v krátké době mluví samo za sebe. Dílo toto harmonicky spojuje vzácný básnický dar, vytříbený vkus a důkladný názor na dobu i všeck ústředí Suetoniova krátká zpráva o tak zvaném vi- nitianském spiknutí proti Neronovi se starokřesťanskou legendou o vzniku kaple „Ouo vadis“ opodál starobyl silnice appijské, známé každému, kdož jednou v Řtímě pobyl, daly polskému mistru látku k velikolepé apo- theose vítězné ideje křesťanství nad přežilým Římem.
H Sjenkiewicz Neronův Langner Beaufort Suetoniův Praha Siena Řtím Řím Ouo vadis
19 article
Nesmírná moc, kterouž třímal poslední císař z rodu julsko-claudijského Nero, zkažený až k šílenství ha- nebným okolím, a bezcitnost quiritské luzy tyjící z tu- ku obrovské říše a žijící tolíko příšerným zápasům v cirku, všecka drtící převaha římského imperia i ná- roda není s to, aby udolala mravní sílu nepatrného hloučku zaujatého ideou. Tak mohutně působí křesťan- ská propaganda v císařském Rímě, jíž osobně zúčastn se i hlava křesťanů Petr a nejhorlivější apoštol Paveh z Tarsa, že o překot vyrovnávají se rozdily společen- sků, po staletí utkvělé. Pajricij Vinitiun, vznešená ma- trona Pomponia Graecina, centurio Neronových prae- torianů, Neronova milostnice Akřé, královská dcera lygijská a její ochránce olblím Ursus — auktoru asi tanula na mysli současná theorie polských učencův o slovanském původu Lyglů — řecký lékař Glauko a četní prostí lidé z řad ujařmených otroků — všichni s láskou k sobě lnou, stírají předsudky urozenstvi tklivými důkazy lásky k lidstvu prokazují vznešenos nové nauky. Vypravování prolkáno jest úchvatnými svou věrností obrazy z minulosti Hímské, líčením ne- ronského požáru, muk křesťanů v cirku a v zátiber- ských zahradách Neronových. Někde látka si vyžádala nadzdvihnouti oponu nejdůvěrnějších dějů života tehdejším Římě. Děje se tak jemně i ohledně, že by bylo pokrytectvím spatřovati v těchto momentech stín nedovoleného. Dorůstající student na svém exempláři
Petr Pomponius Graecin Neronův Akřý Lygl Glauko Řím Pajricij Vinitiun claudijský Nera
20 article
Ovidia, Ciceronových Catilinárek, ba i v biblickém vypravování dočítá se povážlivějších věcí než v ro- mánu Stenkiewiczově. Přáli bychom si toliko, aby pieta ke vzácnému dílu slaveného slovanského autor zračila se nějak také v píli a nákladu věnovaném na pře- klad. Ta pohříchu neodpovídá nijak hodnotě originálu Už jen v klassické nomenklatuře co se tu naskytá nedo- —še— patření a poklesků křiklavých! * Vítězslav Hálek, Večerní pisně. Osmi pastely doprovází Ferd. Engelmüller. S úvodem Al. Tučka. Nakl. Hejda a Tuček. Lyrika Hál- kova přese všecky změny vkusu a mody během třiceti let od smrti básníkovy zachová si ještě na dlouho svůj význam. V jádru svém tak osobitá a přece tak neodolatelná svou působivostí na duši čtenáře. Upřímnost citu, láska pro přírodu, přilehavé poetické obrazy označují obrat české poesie své doby po umělých konstrukcích doby minulé. Pastely Engel- müllerovy, dokonale reprodukovány, pěkně svítí barvou k náladám »Večerních písní«. * Adelf Heyduk, Obrázky. Drobé, upravené a doplněné vydání. Sebr. spisy XXXVII. Nakladatel J. Otto. Krátkými básněmi rázu lyrického opěvá básník náměty svého okolí, nálady z přírody, poesi vánoční, osudy prostého lidu, výjevy z venkovského života. Všude vřelý cit, upřímné nadšení poety mocněji vzrušeného vnějšími dojmy než duše všední Verše Hejdukovy jsou vždy zvučné a zpěvné, místy přiostřují se v břitkou pointu.
Ovidius Ciceronův Hálek Engelmüller Al Tuček Hejda Engel Adelf Heyduk Otta Hejdukův Catilinárek
21 article
* Zivko Bertič, Dvě povídky. Přeložil Vever. Knihovna Zlaté Prahy ročník XII. Nak J. Otto. Dvě povídky z venkovského života chorvat ského »Presčino štěstí« a »Vdala se« oddychují vůn rodné své půdy. Autor zná kraj a lid a dovede z- jimavě vypravovat prosté jeho příhody. Líčení uplatňujíc příznačné stránky lidového živola, je pln silných delailů. * Jiří Sumín, Zrádné proudy. Román. Nakl Jos. R. Vilímek. Jakýsi pessimism, trpkost mnohdy až vášnívá vůči panujícím poměrům společenským vane z děl autorových, jenž prý je vlastně — autor- kou. Líče puměry věrně dle skutečného života, stav do ostrého světla jejich příkrost. Kresba postavje plastická, prostředí děje ostře zachyceno. * Julius Zeyer, Jan Maria Plojhar. Román Třetí vydáni. Sebrané spisy, sv. XVII. a XVIII. Nall »Unie«. Přítomný román vedle »Amise a Amilae náležel k nejčtenějším dílům básníka »Vyšehradn« Tajemný mysticism římských paláců a tklivá pražská episoda opředeny písmem skvělé autorovy fantasie poetický daly rámec, v němž se obrážejí dojmy z nádhery věčného místa i zasmušilý půvab králov ské Prahy. * Válka zusko-japonská slovem i obrazem. Z spolupůsobení četných odborníků a dle autentickýeh pramenů rediguje a píše Jan Klecanda. Dill Od vypovězení války do bitvy na Jalu. Nakl. »Unie«. Dosud žádná válka neposkytovala zpravodajům tolik oblíží, jako přítomná. Naprostý mnohdy nedostatek spolehlivých zpráv z bojiště velmi znesnadňuje sle dovati z dálky poměry válčících stran. Přes to po dařilo se vydavatelstvu podati zaokrouhlený obran prvého ohdobí války, znázorněný četnými illustracemi.
Vever nak Otta Sumín R Vilímek Julius Zeyer Jan Marius Plojhar svatý . XVII Amis Amilae Válek Klecanda Jos Praha Jal zlatý Praha ročník Nall Unia
22 article Z českých listů.
Z českých listů. *Časopis Musea království českéh věnuje mnoho místa studiím literárním ze starší i nové doby. Poslední dvojsvazek má příspěvky o Gustavu Přlegru-Moravském, o dopisech J. Kollára s P. J. Koep- penem, ukázky z korrespondence Zeyerovy. Ze stare literalury je článek A. Havlíka o veršových shodách rukopisu Ilradeckého. Počíná jím studii o pozoruhod- ném zjevu v tvorbě básnické, o mimovolném vracení se stejných rýmů, slov a rythmů i v moderních bás- nich, jež vykládá psychologický a užívá pak ke studiu staročeských textů básnických. *V Českém Lidu (čtrnáclý ročník) Hruškovy zápisy „Z humoru chodského lidu“, mohou mnoho přispět ke sludiu duševního živola našeho lidu, zvlášt selrvá-li sběratel na dřívějšíformě svých zápisů, věrné aspoň slovně a neupravované stylisticky. Pozornosti zasluhuje též návrh Kretzův, aby slovácké písně, jichz toniny, a rythmus pravideně nebývá správně zachy- cen a různými vlivy i ulidu se kazi, byly zachycovány fonografem. Národopisná společnost mohila by se snad ujmouti takového podn ku. Čtenář. Ze slovanských listů. * V Hunzerburgu zemřel ruský básník a publi cista K K. Slučevskij. Vydal „Zjevy ruského ži vota pod kritikou nesthetiky“. Byl úřadníkem v mini- sterstvu vnitra a redaktorem „Vládního Věstníka“ Za knihu „Třiatticet povídek“ dosta: Slučevskij cent od Akademie věd. * Herec Darskij v Petrohradě zřizuje „divadl mladých“, Hodlá shromážditi herecký dorost car- ských i soukromých divadel. Zvláštní náhodou jakýsi jmenovec Darského zřizuje „divadlo nejmlad- štch“. Prý nepřipustí herce starší než 30 let. Chce zvláště upevniti Shakespeara na ruském repertoiru. Každému představení má předcházeti přednáška o vý- znamu Shakespeara.
Gustav Přlegra J Kollár P J Koep Zeyerův A Havlík Ilradecký Hruškův Kretzův K Slučevskij Darský Shakespeare Petrohrad akademie věda
23 article
* Na jagiellonské universitě v Kra kově bylo roku minulého v zimním semestru 1879 posluchačů, v letním 1656. Professorů je na universitě 132, z toho 58 řádných. Promocí doktorských odbyto loni 77. Bibliotéka universitní má 269.165 děl o 365.432 svazcích. Pěkný výsledek měly xtense, konané i v ji- ných městech haličských. Posluchačů bylo loni 19. 351. Z toho na Krakov připadá 13.742. Studentská kolej. loni otevřená, poskytla byt 120 posluchačům. * V Humboldtově parku v Chicagu odhalen byl pomník Taudeuše Košciuszka. Přítomno bylo slavnosti přes 100.000 Poláků ze všech kouto Amerky. I selnina americké milice, zvaná „gardou Košciuszkovou“ se dostavila. Rooseveit poslal vlastno- ruční list a dal se zaslupovati dvěma senátory. Př bankětě pronesl přípitek i arcibiskup Quigley a bisku Muldyon. Správa cetyňského divadla hledá v srb- ských Lstech divádelní společnost na zimní saisonu. Čilá operní společnost česká mohla by se snad pokusiti o nabídku? Adresa je: Vupana ooa, Iergit. * V Bělehradě zemřel Sreta Pavlovič, jenž svého času nadělal mnoho hluku svým plánem, zřídili v Londýně centrum vývozu srbského zboží. Pavlovič znal výborně i poměry české, jsa absolventem pražské obchodní akademie. * Matica Hrvatska — jak sděluje Obzon (záhřebský) — odhodlala se opět vydávati list „Vie nac“, jenž před nedávnem zanikl. Bude zase měsíční Slowianin. kem o 4 arších tiskových.
Taudeuš Košciuszek Polák Rooseveit Quigley Sret Pavlovič Pavlovič nac Krakov Chicago Bělehrad Londýn Humboldtův parka obchodní akademie Matica Hrvatsko Obzon
24 article
Z cizích revul. * Ve španělské literatuře podle londýnskéh Athenaea první místo v literatuře vědecké ještě do nedávna náleželo theologii. Dnes v oboru tom vycház už leda něco z polemické a apologelické theologie. Nej větší útoky podnikány ovšem proti svobodným my slitelům, jichž i ve Španělsku je už dosti. Z loňské produke: zasluhuje zmínky spis „Demokracie a kle rikalismus“ od E. G. Blanca. V oboru právnickém vy rojila se řada důtežitých spisů. Neméně i archaeologi ckých. Cennou publikací je „Inventář starožitností chovaných v král. Akademii“. Sbírek veršů vyšle množství. Na jevišti největšího úspěchu dosáhl Perez Galdos dvěma dramaty „Mariucha“ a „El abuelo“ Bratři Ouinterové napsali čtyřaktovou komedii „La Zagala“ a Benaventa, routinovaný veseloherník, při- spěl dvěma komediemi „El hombrecito“ a „Del Na- tural“. Studium filosolie ve Španělsku v posledních létech upadlo. Nejlepší spisy z loňské produkce jsou Riosova „Filosofia y sociologia“, Izquierdova „Historia de la filosofia en el siglo XIX.“ a Bungova „Psycho- logia“. Za to v oboru národohospodářském byli Špa- nělové pilni. Stejně silná byla produkce v oboru země- pisu, národopisu a vychovatelství, filologie i literární histořie. Jmen se vykazuje nepřehledná řada. V krásné prose opět stojí v popředi Perez Galdor svými „Epi- sodios nacionales“ a „Revolucí červencovou“. Pole- mický tor věje z románu Blasca Ibaňeza „Kathedrála“ * Pěkná studie o feriálních koloniích v Corre- spondantu. První feriální kolonie dětské vznikly ve Švýcařích kolem r. 1876. Následovaly: Amerika.
Mariuch Ouinterová Benavent Filosofie Perez Galdor Španělsko Epi Corre Amerika El abuet Le Zagal El hombrecito del Historia jít le Psycho Blasca Impreza
25 article
Dánsko (1877), Anglie (1878), Rakousko (1879) a 1881 Německo, Francie, Italie a j. Na 100.000 dětí posíla na feriální osady Španělsko 1 dítě, Rusko 6, Rakousko 11, Švédsko 15, Hollandsko 20, Francie 21, Belgie 38. Německo 85, Švýcary 104, Anglie 116 a Dánsko — 552 děti! Je tedy v Dánsku o chudé děti nejlépe, ve Špa nělsku nejhůre postaráno. Mr Penn. Bibliografie *Čeští spisovatelé XIX. století. P řádá prof. dr. Jaroslav Vlček. Sv. I. Sebrané spisy Boženy Němcové. K vydání upravila Marie Gebaurova. Nákladem Jana Laichtera na Král Vinohradech. Věrný text, literárně bistorický úvod věcné poznámky. První svazek přináší drobné po vídky a práce autorky * Jiří Sumín: Zrádné proudy. (Román. Ná kladem Jos. R. Vilímka v Praze.)
profesor doktor Vlček Němcová Gebaurův Laichter Sumín R Vilímek Dánsko Anglie Rakousko Německo Francie Španělsko Rusko Švédsko Hollandsko Belgie Švýcary Jos Praha Mister Penn Královský Vinohrady Italia
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes v stoupí předposledně host Národního divadla p. Euge nij Dolinin; zpivati bude v Bizetově opeře »Car mene partii Dona José. Partii titulní zpívá sl. Hor vátova, ostatní partie hlavní sl. Bobkova, sl. Kubá tova, pí. Fabiánová, p. Šír, p. Kliment a p. Ktös sing: představení, připadající 4. čtvrice předplatitelů. řídi kapelník p. Anger. — Zejtra budou dvě předsta- vení: odpoledne výjimečné pro děti, pro něž sehrána bude Rozkošného opera »Popelka«, a večer první předstaení původního dramatu »Červe od Karla Rožka. V neděli na odpoledne určena je Želenskéh veselohra »Tažní ptáci«; na večer bude poslední hra ruského tenoristy p. Eugenije Dolinina, jenž vy slovil přání, aby se mohl rozioučiti s obecenstvem Národního divadla v Čajkovského opeře »Eugeni Oněgin« v partii Lenského, již získal si hned př prvním svém vystoupení lak veliké přízně obecen stva. K tomuto představení přijímaji se přihlášký již dnes u denní pokladny; na obě představení zej třejší vydávají se již vstupenky. + Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Jako III. v předplacení hraje se dnes: »Romantické vrtochy«. Veselohra o 2 jednáních. Napsal Xave Menhart Litoměřický. Režisér V. Spurný. V úloze Helenky Loukotové vystoupí podruhé jako host sle Helena Šolcova, žákyně pí. Ot. Sklenářové-Malé.
Bobkův Fabiánová Šír Kliment Popelka Rožek Dolinin Oněgin Lenský Xave Menhart V Spurná Loukota Šolcův Otakar Praha národní divadlo Bizetův opera Čajkovský opera lidový divadlo Cara
27 article
Ostatní hlavní role jsou v rukách dam: Spurné, Vejvodové a pp. Spurného, Lachmana, Čekanského, Počepického. Ke konci sehrána bude se svolením správy Národního divadla Stroupežnického jedno- aktová veselohra: »Paní minemistrová«. Režisérv Spurný. Titulní úlohu hraje pí. Košnerová, ostatn hlavní úlohy dámy: Kovářová, Stará a pp. Hlavatý. Lachman, Spurný. Pražský a Vedral. Začátak o 7 hod. več. Po divadle dostatečný počet vozů elektr dráhy. Zejtra jako 7. hra organ:sace národně sociáln v Praze VIIl braje se výpravná fraška se zpěvy »Pražaně v Pekingu«. Začatek o 348. hod. več. Ceny míst poloviční. — V úterý jest benefiční večer pan Luisy Kovářové, která zvolila si Nestroyovu frašku se zpěvy: »Chce mít švandu«. Hra vypravena bude v ktojové úpravě z let padesálých. Radu zpěvních čísel přednesou: pl. Hesová Guthová a pp. Čekanský. Hlavatý. Pražský. + Aréna na Smíchově. V sobotu dne 22. října bude se hráti Straussova opereta »Netopýr« ve pro- spěch barytonisty p. Vaverky, kte ý bude zpívat roli Maliny. Jako host vystoupí operní pěvkyně slečna Magda Škrdlíkova, dcera městského lékaře p. MUDra. A. Škrdlíka z Pankráce, v roli komorné Adély. V sobotu dne 5. listopadu dává se ve prospěch pán- ského operettního sboru poprvé komická opera »V studni« od V. Blodka, v níž jako host vystoupí v úloze Janka p. V. Bulant. V ostatních rolích za- městnání jsou: slč. J. Hadrbolcova (Lidunka), paní M. Zdrůbecká (Veruna) a pan V. Beneš (Vojtěch). K tomu dává se komická operetta »Krásná Galatheae od Fe. Suppéa s pí. M. Zöllnerovou jako hostem
Spurná Vejvoda Spurný Lachman Čekanský Počepický Stroupežnický Režisérv Spurná Košnerová Kovářová Stará Vedral Kovář Nestroyův Hesová Guthová Straussův Vaverka Malin Škrdlíkův Mudra A Škrdlík Adéla V Blodek V Bulant J Hadrbolcův Lidunka M Zdrůbecký Veruna V Beneš Vojtěch M Zöllnerův Praha Peking Smíchov Pankrác národní divadlo
28 article
v úloze Ganymeda. V ostatních rolích účinkují slč M. Groszova, p. A. Charvát a p. V. Beneš. Sbor k tomuto představení rozšířen žákyněmi a žáky pě- veckých škol slč. A. Kaurovy a p. J. A. Starého, orkestr doplněn několika předními silami. Lístky k tomuto představení možno obdržeti u pp. benefi- ciantů a v trafice proti zimnímu divadlu »u Libuše«. + Z kanceláře smichovského divadla. Dnes hraje se v zimním divadle jakožto 3. hra v před- placení (páteční) Pier-Veberova fraška »Lutty« s pí. Mařenkou Zieglerovou v titulní úloze. V ostatních hlavních úlobach jsou zaměstnány dámy: Hessová, Kaucká, Fochtová, Švestková, Lterova a pp. Lier, Táborský, Jiříkovský, Kubík ml. a Vaverka. — Zejtra hráti se bude v aréně ve prospěch p. Ant. Vaverky Strausova operetta: »Netopýr«. — Nejbližší novinka fraška: »Barry, šlechetný pes bernardinský.« — Předplatné páteční přijímá ještě dnes kancelář v I poschodí zimního divadla a obnáší za loži 35 zl. (po 1 zl. 40 kr.), křeslo I. tř. 10 zl. (po 40 kr.) křeslo II. tř. 7 zl 50 kr. (po 30 kr), sedadlo v pří- zemí 6 zl. 25 kr. (po 25 kr.), sedadlo na balkoně 6 zl. 25 kr. (po 25 kr.) a sedadlo na tribuně 3 zl. 75 kr. (po 15 kr.) + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se při malých cenách po 21. »Pražské švadlenky, fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn. Hudbu i slova napsal O. Faster. Zejtra hraje se při malých cenách »Lydie«.
Ganymedes M Groszův A Charvát V Beneš A Kaurův Starý Libuše Veberův Lutta Zieglerův Hessová Kaucká Fochtová Švestková Lterův Lier Táborský Jiříkovský Kubík Vaverka Vaverka Strausův Král O Faster Lydia Barr Pištěkův lidový divadlo
29 article Hudba.
Hudba. + Evangelista. Hudební drama o dvou dějstvích. Napsal i složil dr. Vilém Kienzl. Text přeložil Pavel Nebeský. Spisovatel a skladatel nově uvedeného díla není u nás osobou eznámou. Národní divadlo sehrálo již před léty prvou jeho zpěvohru, silně wagnerovskou „Urvaší“ (tři léta po drážďanské premiéře z r. 1886); „Evangelista“ sám hrán již po česku na divadlech v Plzni a v Brně. Mezi oběma díly leží ještě „Šílený Heilmar“ (v Mnichově 1892) a zpracování Jensenovy „Turandoty“. Po „Evangelistovi“ následoval „Don Ouijote“ (1898). O Kienzlovi ví se u nás, že za svých universitních studií v Praze přilnul k české hudbě a stal se ctitelem zvsáště Bedřicha Smetany. Ve svých spisech („Miscelly“, „Z umění a života“) dal tomu výraz. Nescházelo by ledy ani důvodů k sympathiím. A že bychom jimi rádi spláceli, není pochyby. Jsmet vděční světu za každý kousek sebe nevyhnutelnější spravedlnosti, nad to, když přichází z tábora, odkud jsme zvykli jen umlčování a polirání našich osvětových snah. Ale v umění nesmí rozhodovati sympathie, ani antipathe. Zde padá na váhu jen dílo samo. Ono musí mluviti za sebe. Co povídá dílo Kienzlovo? Mnoho nového nedo- vede nám říci. Ba myslím, že nového nepraví nám nic- Kienzi je vyslovený eklektik; ale nikoli z těch, kteří po úrodně setbě velikých mistrů stačí z talentu svého vydati ještě bohatou žeň, jako Goldmark, Saint - Saěns.
Kienzl Pavel Nebeský Jensenův Turandota Smetan Kienzlův Brno Mnichov Praha SaintSaěns národní divadlo
30 article
Massenet, náš Kovařovic atd. Připominá spíše již jen paběrkáře, ovšem paběrkáře, jimž uvízne v hrsti ne pouhý klásek, ale mnohdy citát velký jako snop. V „Urvaší“ víděli jsme Kienzla jako nolisledu Wagnerova; ve smyslu otrocké imitace nepřestal jím býti, jenom že do slohu svého přibral teď také jiné ještě živly a to způsobem, který přesvědčuje, že nevnikl nikdy do pravé podstaty směru, jenž v principech svých dopřává volnosti k vyvinutí se každé silné indi- viduality (u nás Smetana a Fibich). Kienzl odbočil od mythických hrdin Wagnerových k realismu látky, jejž na jeviště operní bouřlivě zavál italský verismus, chtěl spojiti jej se živlem prostonárodním a staviti všechny tři prvky, wagnerovský, prostonárodní a veristický. v novou nějakou sloučeninu vyšší potence. A jaký podává „Evangelista“ výsledek? Na jedné straně roz- tahuje se do široka přece táž imitace Wagnera, s ohlasy více méně do uši bijícími z „Tannhäusra“, „Mistrů pěvců“, „Tristana“ i „Valkyry“. A na druhé straně, zcela nezprostředkovaně, vystupují živly, jež měly býti prostonárodní a lokálním koloritem, a které jsou zatím až operetní, fraškovitě, ozvuky Lannerůa Straussů. Silný kontrast! — avšak umělecky uspoko- jivě nepůsobí. Není vyrovnán, ničím nevyvážen, ne- překlenut. Ještě nejvíce chvályhodno jest, že Kienzl při ve- škerém realismu látky vyhnul se veristickým brutái- nostém. Nikoli krev a ocel, nýbrž duševní pochody, tu důvěra v Boha, tu výčitky svědomí, přivádějí roz- řešení. Trčelo tu arci zas jiné úskalí. A to je pro skladatele s čistě uměleckého zřetele nejosudnějším.
Massenet Kovařovic Wagnerův Smetan Fibich Wagner Tristan Valkyra Lannerů Strauss bůh
31 article
Méně s hlediska praktického. Neboť dobylo-li co opefe úspěchu, aspoň poměrného a zvlášlě v Německu, ze již asi na 171 divadel se dostala (třeba nikde trvale se neudržela), je to právě zásluhou ztroskotání se úskalí ono. Míním — sentimentálnost Sentimentálnost ta jest již založena v látce a ještě sesílena jejím literárním zpracováním. Leopold Meiss- ner ve svých vídeňských obrázcích „Z papírů policej- ního komisaře“ vypravuje skutečný příběh, jenž udál se r. 1820 v jednom benediktinském klášteře v Dolních Rakousích. Z něho postavil Kienzl na scénu děj, který sám sebou, svými psychologickými momenly, postavou nevinně žalářovaného, jenž útěchu nalezá v evangeliu, mohl by na jeviště přinésti zdravý dech opravdového, nemilosrdného života, kdyby tak silně nebyl sjel po vyjelých kolejích staré tklivohry.
Meiss Německo Dolní Rakousy
32 article
Dva bratři, Jan a Matouš Freudhofrové, zamilují se do téže dívky, Marty, neteře pana justiciára Engla v klášteře sv. Otomara, Štěstí lásky přeje miadšímu, chudšímu, který je pouhým písařem. A poněvadž proti dobrému, bez poskvrny bílému bratru stojí bratr zlý dokonale černý, kterého ani jeho povolání učitelské nedovedlo zušlechtiti, Jan chce se zbaviti svého soka zprvu tím, že udá jej panu justiciárovi, který Matouše ihned ze služeb propustí, a když ani tento prostředek neodvrací od něho lásky Martiny, založí v kolně klá- šterní oheň a obviní bratra ze žhářství. Matouš je od- souzen, Marta zoufá si na dno Dunaje. Když po dvaceli létech Matouš vyjde ze žaláře, nenalezá v pustém pro sebe světě ani obživy. Chopí se evangelia, bloudí domu k domu a po vídeňských dvorech předčitá vždy v pátek, v sobotu a v neděli na týden připadající evan- gelium, přijímaje od děli a žen drobně dárky. Desel let tak bloudí, až jednoho dne slyší hlas jeho na smrtel- ném svém loži výčitkami trýzněný Jan. Zavolá si ne- známého muže, jehož měkký hlas a zbožnost pohne jej, aby se mu vyzpovídal. Bratři se poznají, Matouš odpouští Janovi, jenž umtrá usmířen.
Jan Freudhofrová Mars Matouš Dunaj klášter svatý . Otomar
33 article
Jak viděti, rozřešení jest jednostranné. Neboť Ma- touš bude se živobytím plahočiti dále, nejen v bídě své, ale i v bolestech vzpomínky na ztraceně štěsti lásky a utrpeně, ničím nenahražené bezpráví. Že b evangelium silou svých slov povzneslo jej nade vše lidské, není dosti akcentováno. Vše hraje především a útočí na cit. Jak primitivně, bez prohloubení povaho- kresby a ideí, celek podán, je to jen oživení staré slza- vé smutnohry, která má hodně dojimati, třeba za cenu banálnosti. A poněvadž nic zde nemá své pravé míry. dovedete si vysvětliti hned vedle toho ubledlého senti- mentalismu při měsíčku vzdychajících lásek a s dětmi se modlících ctností věci tak zhola fraškovité, jako výjev při hře v kuželky. Když „Evangelista“ byl sti- bován na repertoir, četli jsme v divadelních muškách. že má nahraditi podzimní operelu. Jak možno něco takového říci — i připočteme-li výroku k dobrému zmíněný právě výstup — o kusu, který je pravým hudebním Raupachem, učiněný „Mlynář a jeho dítě“, jenom bez jeho popularity. Sentimentálnost librelta hudba Kienzlova ještě jen zvyšuje. Tak přesládlá, unylá, bezkrevná, tak v slzůch a vzdeších rozplizlá, přesycuje jako další požitek slad- kého dřeva, unavuje zdlouhavostí — ač u nás místy je škrtáno — a dráždí k odporu falešnou citlivosti.
Mlynář Kienzlův Ma
34 article
Je tu ode všeho dojemného: klekání, melodram s mě- síčkem, nokturno se slavíkem. flašinet a modlící se děti, umírající hříšník. Skladatel silné individuality. vlastní vynalezavosti, věřím, oživil by to všechno de- chem pravé životnosti. Uchvacovaly by snad ty milost- né dvojzpěvy, zvyšovaly by náladu šepoty a noční ty zvuky, povznášely by modlitby dětí. Ale skladatel „Evangelisty“ nepřináší než věci obyčejné, prostředky známé, myšlenky všední. Má značnou rutinu v orche- straci, a přece zní vše tak bezbarvě, poněvadž schází tu barva vlastní. Ví, kde a kdy situaci podepříti, sle- duje věrně text slovo za slovem, a přece nedostavuje se pravý účin, poněvadž je vše vnitřně tak falešné, jalové. Svým sentimentalismem dostal se Kienzl o Wagnera k Nesolerovi. Slejný krok, jako když — chtěje zbožností povznášeti mysl — místo k výši Palestrinů, Hándlů a Bachů dostává se jen k Schleder- mayerovi. Snad by se dalo namítnouti, že je to chlěné, zamýšlené pro lokální a dobový kolorit, ale pak teprve bychom cítili, jak nešťastná byla volba této opery, jejíž hlavní vzpružiny effektu jsou nám tak cizí. České obe-
Kienzl Wagner Nesoler Palestrina Hándl Bach