3
masthead
21. října 1904.
5
article
Dojem francouzského zpravodaje
a hrůzy války.
Z Paříže, 20. října. »Le Journal« sděluje
líceň dojmů svého zpravodaje Ludvíka Nan-
deau z bitev posledních, u Mukdenu svede-
ných, takto: »Přicházím právě z jižních končin
u Mukdenu, vzdaluje se rád z míst hrůzya
odporu. Nebe nad jihem je ještě rudě zbarveno
od ohňů hořících vesnie: to jest zreadlo, v němž
obrážejí se hrůzy války, záblesk třaskajícíeh
granátů, oheň hrochajících děl a batterií ! Den
a noc, noci a dni trvají tyto strašlivé, nelidské
boje, bez oddechu a klidu zbraní. Tisíce mrtvol
leží na rozlehlých pláních bojiště, vrány a krkave
vznášejí se nad nimi. Ztráty životů lidských sa-
hají do závratné výše a marně hledáme přirov
nání v nejkrvavějších bitvách minulých století.
Tento pekelný zápas nebude míti konce d
úplného a obapolného vysílení.s
Hr. Lev Tolstoj o posledních udá-
lostech na bojišti.
Z Paříže, 20. října. Zpravodaj časopisu
»Petit Parisien« sděluje, že navštívi
hr. Lva Tolstého, aby slyšel úsudek jeho o po-
sledních událostech. Hrabě Tolst« j prones
prý se takto: »Srdee mně krvácí při hroznýeh
zprávách o hekatombách na polích mandžur-
ských. Předvídal jsem, že tisíce rodin ruskýeh
bude oplakávati své otce, manžele, syny a ži-
vitele; že však bezmála jich počet během války
vzroste na sto tisíc, netušil jsem a místo hlasu
smírného slyším po takovém hrozném krveprolit
ještě hlasy: »Žádný mír, až do posledního
muže!« Místo ke kulfurní výši, vracíme se de
dob barbarských.
Nana
Tolstoj
Petit Parisien
Tolstý
Tolst
Paříž
Mukden
Hradec
6
article
Zprávy o válečných úspěších
ruských.
Z Petrohradu, 20. října. Soukromý te-
legram, došlý z Mukdenu, oznamuje: Dvě
japonské divise utrpěly těžkou
porážku. Úřadní potvrzení této zprávy
schází. V kruzích vojenských panuje nyní ná-
zor, že poslední úspěchy ruských zbraní úplně
znemožnily porážku ruské armády na dálném
Východě. S netrpělivostí se čekají zprávy o
levého křídla ruského.
Koluje zde, pouze jako pověst
zpráva, že Japonci utrpěli hroz-
nou porážku a že na 14.000 jes
jich zaja to.
»Déšť a sníh padá na bojlště.«
Z Paříže, 20. října. Zpravodaj časopisu
»Echo de Paris« sděluje svému listu z Muk
denu: »Živly přírodní zasáhly do událostí vá
lečných. Několikadenní lijavce překazily veškeré
operace válečné tím, že cesty jsou strhány
pole, jež stula se jevištém válečných události
změněna v hluboké bařiny. Přemnoho mrtvo
našlo v bezedných močálech svůj společný hrob
Na obou stranách panuje nyní klid, arci neníl
to jen klid před novou bouři. Co toto telegra
fuji, déšť a sníh padá na bojišté.«
Japonec
Petrohrad
Mukden
Paříž
Muk
echo jít Paris
7
article
Lži o Rusku.
Z Petrohradu, 19. října. (C. B.) Ruská te
legrafická kancelář uveřejňuje toto prohlášení:
Poslední týden byl zvláště bohat na liché zprávy,
šířené přehojně západoevropskými listy. Tak na
př. vyprávělo se o domnělém pokusu otráviti
posádku pevnosti Petro-Pavlovska. Dále šířena
pověsť, že mezi orenburskými kozáky v Hel
singforsu propukla vzpoura. Tuto beze vší pod-
staty jistým francouzským listem ofištěnou
zprávu lze vysvětliti jedině úmyslem Rusko co
nejvíce očerniti. Tento list nenalezl vhodnějších
zpravodajů než několik neznámých finských ry-
bářů, dle jejichž výpovědi vypukla prý ve Fin-
sku vzpoura. Ta nevraživost proti Rusku svedla
»Times«, když pokoušely se, aby posloužily
zájmům japonským, vylíčiti finanční stav Ruska
za tak kritický, že ruská vláda pomýšlí prý na
to, použiti pokladů církevních pro válečný fond.
Oproti tak hojné souslavné zlé vůli jsme zmoc-
něni vyvrátiti všecky tyto zprávy, které jsou
úplně smyšleny a výsledkem záštiplné kam-
paně proti Rusku za tím účelem, aby veřejné
mínění bylo uvedeno v omyl o vnitřních otáz
kách ruských.
Rusko
Petrohrad
PetraPavlovsk
Finsko
8
article
Protesty Japonců.
Z Tokia, 20. října. (Reuter.) Vláda se roz
hodla ohraditi se prostřednietvím amerického
vyslanectva v Petrohradě proti tomu, aby ruské
vojsko bojovalo v čínském kroji. Japonský za
hraniční úřad sděluje, že 4. října rušti střeln
v čínském kroji napadli Japonce na silnici do
Mukdenu a pokoušeli se překvapiti je také na
jiných míslech. Užívání čínského kroje příčí se
mezinárodnímu právu a jest zejmena pro Čiňany
nebezpečné, protože na velké vzdálenosti nelze
rozeznati, má-li voják před sebou Číňanyč
Rusy.
Stanice Šahe v rukou ruských.
Z Petrohradu, 20. října. Dle soukromych
zpráv z Charbina nalezá se stanice Šahe
v rukou ruských. Ze stanice vypraven byl vlak
k severu s raněnými. Udržuje se pověst, že
pět (!) divisí pravého japonského křídla bylo
poraženo a spousta Japonců zajata. (Japonsko
má ve válce 1 divisi gardovou a 12 divisk
ostatních. Válečná síla jedné divise složena jest
takto: Dvě brigády pěchoty, jeden pluk
jízdy, jeden pluk polního dělostřelectva, jeden
prapor technických oddilů, jedna kolona pionýrů,
jedna mostní ekypáž, jeden prapor mužstva
k dodávání nábojů, jeden prapor zásobovacího
sboru a jedna kolona zdravotního oddělení. Po-
čítá li se jedna divise se vším všudy pouze
20.000 mužů, pak by 100.000 Japonců bylo
poraženo! Tím zvěst sama sebou se vyvrací.
Koren.
Z Londýna, 20. října. (C. B.) Dle sdělen
»Standardu« podepsána smlouva o jmenování
Japonce Mogaly finančním rádcem pro Koreu
Hehenzollernský princ.
Z Tokia, 20. října. (Wolf.) Prine Karel
Ant. Hohenzoliernský přibyl do Dálného 18
října.
Japonec
Rus
Mogal
Wolf
Karel Antonín
Hohenzoliernský
Tokio
Petrohrad
Mukden
Šahe
Japonsko
Londýn
Korea
dálný 18 říjen
Reuter
9
article
Baltické leďstvo.
Baltické leďstvo.
Ze Skagenu, 20. října. (C.- B.) Dnes ráno
vplulo do aalbečského zálivu (jižně od
Skagenu) osm vojenských lodi baltického lod-
stva ruského. K 8. hod. minulo dalších osm
lodí Hivatšholm. Všecky lodi zakotvily v zálivu,
kde jsou také čtyři parníky s uhlím.
Z předních postavení.
Z Petrohradu, 20. října. (C.-B.) [Úřadní.
G.-. Sacharov telegrafoval včera hlavnímu
štábu: Dnes nebyla žádná srážka s ne-
přítelem.
Oddíl ruské jízdy, jež 18. t. m. konal
prohlídky na frontě od Sandepu k Chajzentoji
(6 km. východně od Tadasampu), byl napaden
střelbou japonské pěchoty. Po zavolání stráží
aby pronásledovaly nepřítele, Japonci rychle
ustoupili. V Sandepu vrazila jízdná hlídka na
četnou nepřátelskou pěchotu s děly a kulomely
a na dělostřelectvo, jež začalo střílct a donutilc
naši jízdu, aby upustila od dalšího stíhání ne
přítele. Na hlídku, vedenou podporučikem Tur
geněvem, stříleno z kulometů na vzdálenos
200 kroků. Všichni kozáčtí koně byli pobit
nebo raněni. Turgeněv sám zachránil raněného
kozáka. Vzal ho k sobě na koně a ujel.
Z Mukdenu, 19. října. (» Bírž. Vědomosti«.)
Miščenkovi kozácí měli včera boj s dvě ma
prapory japonské pěchoty. Ohen
ruského dělostřelectva byl tak precisný, že ja-
ponská batterie byla umlčena a pěchot
musila ustoupiti.
Na naší zápudní frontě oddíl pře
voje obklíčil japonský prapor a do-
nutil ho složiti zbraň.
Sacharov
Tadasampa
Japonec
Turgeněv
Skagen
aalbečský záliv
Petrohrad
Mukden
km
10
article
Japonci zvolna u stupují.
Sibířská dráha dvonkolejnou.
Z Kolína nad Rýnem, 20. října. (C
»Köln. Ztg.« sděluje z Petrohradu
Z rozhodnutí cara a na návrh m
nistra železničního bude na s
bířské dráze položena dru h
kolej.
Poslední zvěsť z Port Arturu.
Z Londýna, 20. řijna. (C. B.) »Ren-
terova kancelář« sděluje z Čifu
Japonei uěinili 8. t. m. na Erlun-
čan a Rusové 9. t. m. na japonská
opevnění marný útek.
Později podnikli Japonei pře-
kvapující útok a dobyli výšin a
železničníhe železného mostu, vzdá-
leného jen 500 metrů od hlavníke
opevnění u Erlunčanu. Od té dob
Rusové učinili různé mavné po-
kusy, postavení toho opět dobýti
Dne 10. t m. vyplulo 9 to
pedoborců rnskýeh z pří-
stavu i střilelo na levý bek
Japoneů v
Čtyři japonšti torpédoborci donu-
tili však Rusy, vrátiti se do přístavu.
Při tom byla však japonská
loď těžee poškozena, narazivši
na minu. Ruská posádka v Port Ar-
turu zmenšila se nyní na 5600 mužá
Dne 13. t. m. udál se prud ký
boj na svazích Erluněanu-
při čemž Japoncí ztratili
300 mužáv.
Zpráva 0 vyplutí baltického lod-
stva způsobila v pevnosti ve-
liké nadšení.
Japonec
Köln
Ren
Rus
Japonei
Kolín nad Rýn
Petrohrad
Port Artur
Londýn
Port Ara
Erluněan
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Přednosta kanceláře říšského soudu,
dvorní rada dr. Hugelmann, proti vládnímu
stanovisku. V památném přelíčení o stížnosti
Čechů vídeňských, konaném 19. t. m. před řiá-
ským soudem, neváhal, jak známo, záslupce
ministerstva osvěty rada Heidelmair zastá-
vati stanovisko vlády, že prý nelze uznati,
že ve Vídni obývá český národní kmen,
respective, že jeho řeč je ve Vídni řečí v zemi
obvyklou, poněvadž prý ve Vídni Čecho-
slované, rozptýleně žijící, netvoří organisované
společnosti národní a politicky živého útvaru
s ustálenými sídly, který by si byl během stolelí
vymohl uznání práva pro jazyk svůj aspoň před
soudy. Národní kmeny říše mají prý právo na
šetření národnosti své a jazyka jen ve svých
zděděných sídlech. Oproti této erární moudrosti
snestranné« vlády Körbrovy dovolával se jeden
z obhájců vídeňských Čechů spisu dra. Karl
Hugelmanna: »Právo národností v Ra
kousku a státní základní zákony o všeobecných
právech státních občanův«, obsahujícího dvě
přednášek, jež měl tento německý právník
nynější chef kanceláře řišského soudu na podzim
roku 1879 v právnické společnosti vídeňské.
doktor
Hugelmann
Čecho
Körbrův
Vídeň
12
article
V zájmu spravedlivé věci naší máme za svou
povinnost, reprodukovati zde příslušná misln
z vědecké té studie c. k. rakouského úřadnika
z tábora německo-centralistického a tudíž svědk
přímo klassického. Dr. Hugelmann na str. 11.
svého zmíněného spisu praví doslova: »S tá
uznává za svou povinnost považovat i každý
jazyk, který v hranielch jeho jest uží
vaný v zemi (»landesüblich«), za stejně o práv
něný ve škole, v úřadě i v životě ve
řejném. Sejde tedy vše na tom, kdy dlužno
ten který jazyk považovati za »landesüblich«
(v zemi užívaný)? — Bíje v oči, že záko
klade důraz na uživání jazyka, že chce brát
v záštitu svou tedy pouze jazyky živé, aby
udržel mnohozvučnost jazyků nyní v Rakousku
hlaholících a ne snad aby dávno odumřelá ná-
řečí křísil k životu. Tolikéž nezamýšlel státní
základní zákon učinit Rakousko rejdištěm všech
možných snah polyglottních, nýbrž řeč, kterou
zavazuje se rakouský stát chránit a podporovat,
kterou uznává za rovnoprávnou s řečí svých
největších národů, musí býti zdomácnělá ve své
zemi, musí býti — abych tak řekl — domo-
rodá. Přistěhovali příslušníci cizích říší, na př.
doktor
Hugelmann
Tolikéž
Rakousko
13
article
Francouzové neb Angličané ve Vídni
nemohou nikdy činiti nároků na postavení,
jaké přináleží jen historickým
živlům tohoto státu. To jest smysl
»zemské obvyklosti« některého jazyka v duchu
státního základního zákona: Toliko živoucím
jazykům rakouských kmenů rovno-
právnost jest zaručena, z těchto má se ji
dostati každému, ať velkému a ma-
lému kmeni, ať si jest rozšířena
po jednom nebo po více králov-
stvích stejnou měrou. Nechť žijí příslu-
šníci jednoho kmene národního v kompaktní masse
v jedné zemi, nebo jsou rozptýleni mezi jinými
národy, to jest pro právní stanovisko zeela
jedno. Ovšem že bude pak státu obtížno, aby
vyhověl spravedlivě národním nárokům i ne-
patrných zlomkův kmenových; avšak povin-
nosi jeho k nim trvá, ba naopak, dle ducha
státního zákona je tím nalehavější, čím slabší
a od svých rodáků odloučenější národní ten zlo-
mek jest. Jinými slovy: národní rovno-
právnost má smysl a význam svůj zrovna
jen v zájmu národních menšin, a nej-
vlastnější úkol státu teprv tehda vysvítá, když
menšiny volají po ochraně proti většinám, ne-
mohouce se ubrániti nátisku. Opačný výklad.
který byl, jak známo, zastáván před říšským
soudem vládou — vedl by k důsledkům, že
by se kterémus kmeni národnímu v zemi a) ne-
přiznávalo právo, které mu v zemi b) patří: že
by na př. Němci sice všude v Čechách.
Francouz
Angličan
Němec
Vídeň
Čechy
14
article
tedy i ve slovanském okresu měli plné rovné
právo, za to však již v Haliči, nebo v Bukovině
na všechen způsob však v Krajině, v Přímoři
nebo v Dalmacii byli neuznáváni. Anebo
že by Slované v Korutanech, ve Štyrsku,
ve Slezsku a na Moravě byli úplně postaveni n
roveň Němcům, za to však Slované, ži-
jící po venkově Dolních Rakous,
třeba již od staletí, mohli být bez milosrdenstv
germanisováni. — Takové důsled ky
však přímo odporují myšlenee
státniho základního zákona; neboí
zřejmou snahou jeho jest prolomit vše-
liké zvláštnosti jednotlivých zemí na
prospěch uznaných svobod a práv.
a zajistit tyto proti všeliké možné újmě se strany
zemského zákonodárství. Kterak by zrovna jen
národní práva měla býti různá dle té které pří-
slušnosti zemské? Nikoliv! Rakouští kme-
nové národní mají právo na svo-
bodný rozvoj na každém místě ra-
kouského státního územíl Tak jako
nemůže jedna země zabránit výkonu státem
uznaného náboženského vyznání, rovněž nesmí
zkracovat některému kmeni národnímu právo
na národní, existenci. Žádná čásť stát-
ního území, žádná země, žádná
obec nemá práva na národně uza-
vřenou existenci, nýbrž mnohojazyčný
ráz státu smí a má se zrcadliti i v nejmenší části
celkového organismu státního. Nechť si jest
tedy národní menšina na kterémkoliv území
státním sebe menší, ona má právo na národní
existenci ve škole, v úřadě i životě veřejném
a to za těchže podmínek, jaké jsou
většině přiznány.“ —
— Jmenování vládního rady Mečislava
Slovan
Mečislav
Halič
Bukovina
Dalmacie
Korutany
Štyrsko
Slezsko
Morava
Dolní Rakousy
15
article
Langa náměstkem adm. ředitele při ředitelstv
stát. drah v Plzni provázeno jest rozmanilými
komentáři v němeském tisku vzhledem k tomu,
že vl. radu Lang jest Polák. Všechny německé
listy obraceji se proti tomulo jmenování jedno-
svorně jakožto zkracování práv — Němců, kteř
si vzali do hlavy, že každým nšměstkem adm
ředitele při stát. ředitelstvi drah v Plzni musí
býti až do skonání světa Němec, protože zemřelý
náměstek Wilhelmi byl náhodou či řízením ví
deňských pánůbohů také Němec. Takovým způ-
bem zatáhli toto místo do hranic německé
državy a bylo pro ně nemalým překvapením,
když 5l. Körber málo dní po svém pronuncia-
mentu o německé národní državě, dal dosaditi
svým ministrem železnie do Plzně — Poláka.
Lang
Polák
Němec
Wilhelmi
Körber
Plzeň
16
article
Němci slibují proti tomu co nejprudší odpor
rozčilenými slovy prohlašují, že si nedají tako-
vou křivdu libiti. Vždycky chytrý dr. Schreinen
dal ve svém »Pils. Zigu« napsati, že západo
čeští Němci a předěvším plzeňšti, » kteří v tomt
obsazení shledávají zneuznání svých vysezených
národních nároků, ovšem vládě z toho učiní
závažné výtky, zatím však nemaji žádného dů
vodu, proč by novému muži nevěnovali onu
důvěru, na jakou nástupce Wilhelmiův, byť ne-
známý, jakožto dědie osvědčených tradic má
nároky, pokud jeho úřadování nezavdá přičinu
k politováníhodným korrekturám úsudku o něm,
eož prý by bylo nikomu tak nemilo jako Něm-
cům samým«. Jak vidět, plzeňští Němci nad-
cházejí si polského vládního radu a namáhaj
své tváře do příjemných záhybů i sladce poly
kají hořké sliny, jež si sami délali na toto
město, jen když nebyl jmenován nenáviděný —
Čech! Podle názoru německého o »0 právně
ných« nárocích na místo ředilelského náměsíka.
které jim prý patři už proto, že Wilhelmi by
Němec, náleželo by město toto na příště Polá
kům — poněvadž Lang je Polákeml
— Rekordu v sympaliích pro Japoncea
zároveň v bezděčné komičnosti dosáhl středeční
»Pr. Tagblatt« svým úvodním článkem, věno-
vaným hrůzám na východoasijském bojišti.
Němec
Schreinen
Ziga
Wilhelmiův
Čo
Wilhelmi
Lang
Polákeml
Německo
17
article
V tom, že nalezeno po bitvě u Šaho také ně-
kolik uškrcených Japonců, spatřuje orgán páně
Mereyův velikou nešetrnost vůči žlutým hrdinům,
a vyčítá ruským vojákům bestiálnost, že raději
uškrtili Japonce, než by se dali sami od nich
dopraviti jakoukoli cestou na onen svět. Dá se
souditi, že Rus, který sevřením japonského hrdlu
zamezil majiteli jeho veskeré dýchání, nebyl
s to, pomoci si od něho jinakým způsobem,
že by nebyl šel na něho holýma rukama, kdyby
byl měl po ruce zbraň. To však nic nevadl
lidumilnému reku od »Rajtknechtů«, který pouštl
se vůbec do Rusů následovně:
»K čemu děje se to vše? Proč zejmena nová
nezkrotitelná snaha Rusů v před? Chce snad ge
nerál Kuropatkin, dříve než se do Mukdenu vráti
Japoncům dáti tolik na pamětnou, aby jim zašl
chuť a kuráž pustiti se za ním. Anebo hněte ho.
že přes všechen svůj částečný úspěch v nedělí cel-
kem vypadá jako poražený a že nezachoval se podi
svého armádního rozkazu? Chce snad proto rváti
se o krvavý vavěln až do krajností, aby stál před
carem a národem také jako taktický vítěz ?«
To už je vyšší šmokovství, vytýkati gene-
rálu, že na poli válečném činí, seč jest, aby
dobyl »krvavých vavřinů« a dostal se v pře
všemožnými prostředky a třeba nejkrajnějšími.
Japonec
Rus
Mukden
18
article
Generálové, kteří tak nejednají, náležejí před
vojenský soud. Jest pravda, že hrůzné scény
z nynější války, která nemá v dějinách příkladu,
vzbuzují ošklivost. Pokud se však pamatuje me,
nemluvil »Pr. Tgb.« o bestiálnostech Japonců,
když jejich dobíjení raněných, ohavení mrtvých
bylo tak hnusné, že zvěčněno bylo nápisy nu
zdech od cizích svědků, vojenských zástupeů
cizích států, to byli Japonci pořád superiorními,
vzdělanějšími v mužstvu i důstojnictvu ve všem
nad Rusy. Nyní však jest ruský postup, anebo
nezdolná po něm snaha — hestiálností. Co mají
Rusové dělati? Mají snad Japonce před krva-
vou jich smrtí chloroformovati, aby se jim ne-
mohla »u Rajtknechtů« vyčítati bestialita ?«
— Delegace města Paříže v Praze. Hoste
pařížští včera dopoledne po návštěvě staroměst-
ské radnice odjeli do ústředních jatek, kde
kruhu členů správní rady jatek a trhu dobytčího
byli uvítáni předsedou panem drem. Štychem
Delegáti Paříže se zájmem sledovali na vepřové
Japonec
Rus
Paříž
Praha
19
article
porážce manipulaci paření vepřů, z , nichž se
vyrábějí světoznámé pražské šunky, dále zabí-
jení a paření uherských bagounů, což experi-
mentovali zřízenci velkozávodu E. Fatka v
Praze. Delegaci zajímalo zvláštní rozdělení po-
travní daně v Praze a s účastenstvím sledovali vý-
klad zvěrolékaře p. Pretnera o serum protičervence.
Po důkladném prohlédnutí jatek, o jichž zaří-
zení vyslovili se hostě velmi pochvalně, odjel
delegáti Paříže do hotelu »u saského dvora«.
— Banket na počest delegace zmí-
něné byl uspořádán včera o 2. hod. odpo-
lední v zimní zahradě hotelu »de Saxe« správní
radou ústředních jalek. Bankelu zů-
častnili se pařižští hostě pp. Grébauv al
Mithouard, Martil, Menard, Guen-
tine, Barillier, starosta pražský dr. Srb
náměstek dr. Groš, předseda správní rady
ústředních jatek dr. Štych, předseda Společ
nosti Národního divadla arch. Šimáček
obecní starší: Fatka, Škarda, Syřiště
Červený, Vaníček, Bukovsk ý, magistr
rada dr. Růžička, správce Vacata.
magistr. sekretáři dr. z Čenkova, Bo-
růvka, dr. Švejda. Přípitky zahájil staro-
sta pražský pan dr. Srb, jenž pravil fran-
couzsky: Jsme všichni šťastni, že můžem
přivítati vás, zástupci Paříže, a nabídnouti vám
pohostinství skrovné a srdečné. Vaše návštěva
má dvoji význam: oficiální a citový. Rádi vám
ve všem ulehčíme vaši návštěvu studijní, jsme
vaši přátelé. Vidíme opět krásu nezapomenutelné
chvíle prožité v Paříži, kde vaše pohostinství
tak roztomile nás osvěžilo, kde vy a vaši
přátelé nás zahrnuli tolika laskavostmi. Přišl
jste do Čech, kde nejste cizinci, jste doma,
jste naši přátele a připíjím na zdraví
našemu příteli v Paříži, připíjím velikosti
E Fatka
Sax
Menard
doktor
Srb
Groš
Štych
Šimáček
Fatka
Červená
Vaníček
Bukovsk
Růžička
Vacata
Švejda
Praha
Paříž
Guen
Čenkov
Borůvka
Čechy
národní divadlo
20
article
Paříže a velikosti Francie. (Výborně !) Pan Grě-
bauval, předseda delogace pařížské, navazuje
na řeč starosty pražského, jenž správně řekl,
že cesta pařížské deputace je nejen studijní,
ale i cilová. Zejmena je citová, neboť při-
pomíná nejkrásnější chvile našich přátel v Praze
zažité Byli jsme přijati zde jako v rodině. Mloj
přítel Mithouard vzpomíná na slavně uvítání
první delegace pařížské před třemi léty. Řečník
oceňuje práci a organisaci pražských ústředníeh
jatek, jimž se vyrovná málokterý podobný ústav
v Evropě. Srdee pařížských delegátů lne ku
Praze. Rozumíme si všichni. Připíjím jménem
svých kollegů městu Praze, vlasti české, na
zdraví českých barev, jež tvoří tutéž barvu,
jako naše, k nimž připojuje francouzská triko-
lora barvu oblohy a naděje! (Výborně !) Pan
dr. Štych jako předseda komise ústředních
jatek připíjí francouzsky členům delegace paříž-
ské a městu Paříži. (Výborně !) Pan Mithouard
připojuje k slovům předsedy delegace p. Grě
bauvala vřelá slova sympatie k českému národu.
Gr
Mithouard
doktor
Štych
Paříž
Francie
Praha
Evropa
21
article
Vzpomíná na svou první cestu do Prahy, kdy
byli pařížští delegáti přijati s tak velkým nadše-
ním. Před třemi léty jate nám dokázali přátelstv
a ty city ostaly v našich srdeích, ostanou vždy.
Staré přátelství je mezi námi a stoleté přátel
ství pojí Čochy s Francil. Jsou velké tradice
jeho. Před 500 léty král český zahynul
Kreščaku pro Fiancii. Takové tradice upevňují
naše přátelství. Projeli jsme celou Evropu, ale
vzše správa jatek je jednou z nejlépe zařízených
a nejpokročilejších. Připijím obci pražské. Řeč
ník konči česky: Sláva Čechům! (Výborně
Potlesk.) Účastníci banketu setrvali v animované
zábavě při hudbě malého orchestru až do
hodin večerních.
Fiancia
Čecho
Praha
Evropa
22
article
— Kluby občanské. Novoměst ský
občanský klub v Praze koná dnes
v pátek 21. t. m. o 8. hodině večer v sále
»u Štajgrů« ve Vodičkově ulici veřejnou
schůzi voličskou s následujícím pořadem
1. Zahájení schůze předsedou klubu p. ředitelem
Kuklou. 2. Jednání o nastávajících doplňovacíeh
volbách do sboru obecních slaršich. 3. Rozhovor
o hospodářských poměrech, panujících na pražské
radnici. 4. Volné návrhy. — Občanský
klub v Holešovicích-Bubnech pořádá
dnes v pálek o 71% hod. večer v sále velkore-
staurace »na Kovárně« členskou schůzi, v níž
obecní starší pp. stavitel J. Seifert a továrník
V. Varvažovský podají zprávu o své činnosti za
minulé třileti ve sboru obecních starších král.
hlav. města Prahy a představí se jako opětn
kandidáti klubu k volbám do sboru obecních
starších. Zároveň představí se kandidát pro II.
sbor, listovní p. J. Pešek. Přístup mají členové
klubu a zvaní hosté. — Staroměstský
oběanský klub v Praze pořádá členskou
schůzi dnes v pátek o 8. hod. večerní v re-
staurantu p. Sochůrka v »Kopmance«. Pořad:
1. Zahájení schůze rozpravou o doplňovací volbě
do sboru obeeních starších. 2. Představení pana
kandidáta, přijatého na širší schůzi výborové
dne 18. října t. r. 3. Volné návrhy. Hosté členy
uvedení mají přístup.
Kukla
J Seifert
J Pešek
Sochůrek
Praha
Vodičkův ulice
Holešovice
Bubno
ský občanský klub
občanský klub
staroměstský oběanský klub
23
article
— „Lumír“, jehož změnu v měsíční revui
jsme oznámili, zahájil XXXIII. ročník a činí
svým novým rázem dojem co nejpříznivější. Ob-
sah nové této revue, vzniklé na pevném základu
jednoho z nejstarších a nejoblíbenějších listů
belletristických, je tak bohatý, vážný, myšlen-
kově povznešený, že můžeme pozdraviti s ra-
dostí tento nový měsíčník, jenž věren idcám za-
kladatele „Lumíra“, velkého Nerudy, chce
sloužit pokroku a rozvoji české kultury a vzdě-
laností. Mezi spolupracovníky 1. čísla „Lu-
míra“ jsou jména nad jiné oblíbená a vynika-
jicí, ano i evropskému věhlasu se těšící, nebot
vedle prací známých českých spisovatelů V
Mrštíka, Gabriely Preissové, V
Tilleho a V. Hladika přináší „Lumír
i původní příspěvek od dra. Františka hr.
Lützowa, věhlasného historika a spisovatele
v Anglii, nejpopulárnějšího vlasteneckého šlech-
tice v Čechách a srdečný list o stycích česko-
francouzských od proslulého francouzského spi
sovatele André Chéradama. Všechny stat
„Lumíra“ jsou pro českého čtenáře zajímav
a poučné, přímo zasahují do našeho života du-
ševního a veřejného. Vilém Mrštík v článku
„Krise“ projednává důkladně a vážně otázk
náboženskou u nás. Ženskému hnutí, naši veřej
nost vždy více inferessujícímu, věnuje výmluvné
stránky V. Tille v studii „Pro a proti“. Krom
zmíněných praci dra. hr. Lützowa (pojednán
o hraběnce Cromartie, vzácné podporovatelcea
spolubojovnici keltického a irského hnutí) a listu
André Chéradama, obsahuje dále 1. číslo
„Lumíra“ povídku „První polibek“ Gabriely
Preissové, jednu z nejskvostnějších a nej-
jemnějších praci oblíbené autorky, pak úvahu
Lumír
Mrštík
Preiss
Tille
V Hladik
František
Lützow
Chéradam
Kris
V Till
doktor
Cromartie
Lumír
Ob
Anglie
Čechy
24
article
Václava Hladíka o mládeži české o eizo
zemské a temperamentní Calibanovu stal
„Literární řemeslnictví“. Konečně v překlad
slč. Elly Správkovy čteme velmi ducha-
plnou a rozmarnou studii anglické spisovatelky
Hepworth-Dixonové „Proč se ženy ne-
vdávají“, jež bude zejmena naším damským
světem oceněna. Čásť feuilletonní je velmi roz-
manitá a přináší hojně dobrých pojednání, ve-
směs o záležitostech českého života. Tak se je
„Lumír“ jako vážná, obsažná rovue, slou-
žící jen pokroku českého ducha a zobrazujíl
z cizích světů jen to, co je v přímém styku
s Čechy neb co může míti význam pro českéle
čtenáře. Proto můžeme vřele doporučiti tento li
české intelligenci a české mládeži. Redakci mš-
sičníku „L umír“ vede i nadále V. Hladík
— Rodinné zprávy. Slečna Běla Fundovi
ze Všechlap a pan MUDr. Bohumi! Mülle
z Prahy slaviti budou sňatek svůj dne 29. října t.L
o 3. hod. odpol. v evaně. ref. chrámu sv. Kliment
v Praze. — Slečna Olga Fantova z Příbrami
slaviti bude manželský sňatek s panem JUDrem. Re-
bertem Kafkou z Plzně dne 1. listopadu t.r
o 1. hod. odpol. v Praze.
Hladík
Správkův
Hepworth
Dixon
V Hladík
Funda
MUDr
Bohumi
svatý . Kliment
Fantův
JUDr
Kafka
Čechy
Všechlapy
Praha
Příbram
Re
Plzeň
25
article
— Úmrtí. V Hradci Králové zemřel dne 20. t.m.
ve věku 56 roků pan dr. Ludvík Scheiner,
tamější notář. Zesnulý platit v mladších létech z
jednoho z nejlepších pianistů v uměleckých kruzích
českých vynikaje neobyčejným nadáním uměleckým
a jemnou virtuosní hrou. Za studií svých byl tét
žákem Tyršovým a horlivým členem cvičitelského
sboru Sokola pražského. Působil jako notář v So-
botce, kdež se stal zakladatelem a náčelníkem Sokola,
později v Jičíně a nyní v Hradci Králové, všude pod-
poruje čile hudební ruch a sám účinkuje znamenitou
hrou na veřejných koncertech, bylť zejmena virtuos-
ním tlumočníkem děl Smetanových. Naši přední
umětci výkonní vzpomínají vděčně jeho ochotya
pohostinností, s jakou je přijímal a vítal v domě
svém, raze jim cestu na prkna koncertní. Pro ne-
obyčejně ušlechtilou a milou povahu svou a bodrou
mysl těšil se všude všeobecné úctě a vážnosti ob-
čanstva. Budiž čest jeho památce! Pohřeb koná s
dnes o 3. hod. odpol. v Hradci Králové.
— Kompromis k doplňovacím volbám do sbor
obecních starších král. hlav. města Prahy byl uza-
vřen mezi svobodomyslným Klubem voličů novo-
městských a Jednolou občanů pražských. Tato jednot
konala včera v Měšťanské besedě schůzi, v níž do-
hoda mezi oběma stranami byla schválena a taktél
schválena tato kandidátní listina. Pro první sbor pp.:
Jirousek Josef, majitel závodu krejčovského
poslanec, Novák Josef, velkoobchodník, Motys
Frant., farář. Siřiště Ant, sládek, Srb Vladimír,
JUDr. a poslanec, Stárka Karel, majitel mlýna.
doktor
Scheiner
Tyršův
Sokol
Smetanův
Novák
Josef
Motys
František
Siřiště Antonín
Srb
Vladimíra
JUDr
Stárek
Karel
Hradec Králové
Jičín
Praha
Sokol pražský
Jirousek Josef
26
article
(Nově kandidován jest pan farář Motys a sice n
místo zemřelého dra. Kühna. Všichni títo kandidáti
jsou Staročeši.) —- Ve druhém sboru navrženi jsou
kandidáti pp.: JUDr. Vojtěch Frič, advokát, Pa-
sovský Vratislav, stavební rada, Peterka Lev,
úřadník Hypoteční banky. Prášek Václav, velko-
průmyslník, Šule Josef, velkoobchodník a JUD .
Josef Šupich, advokát. (Novými jsou pp.: P'eterka,
místo p. J. Bašty a dr. Supich místo zemřelého
Marsana.) — Ve sboru třelím kandidování jsou pp.
Václav Beznovský, rukavičkář a poslanec, Ha-
vlíček Jindřich, hodinář, Kreutzer Hynek,
ředitel pivovaru a Šeyd Josef, obchodník (nový,
místo zemř. J. Hroděje).
— O připojem. předměstí ku Praze bylo rokováno
ve včerejší schůzi komise pro připojení předměstí n
staroměstské radnici. Referent mag. rada p. dr. Ro-
žička zmínil se ve výkladu svém o otázkách, kler
se při připojování předměstí vyskytují a které dal-
šímu připojování zvláště překážejí. Zejmena jest l
otázka školství, která dosud u připojených předměstí
zůstala naprosto nevyřízenou, neboť P'raha, ač školství
dutyčných obci převzala, čímž zemi značný cbnos
ročně uspořila, přece žádné náhrady od země ani o
státu nedostala. A tu vyskytují se k odstranění télo
závady dva návrhy: buď by Praha dostávala po vá-
pojení a převzetí i školství obcí připojených roční
subvenci k udržování školství, anebo aby bylo z
zákona připojovacího školství vyjmuto a ponecháno
ve svazku okresů nynějších a Praha zastupovala by
jen úkol místní školní rady. — Dále bylo nutno roz-
řešiti i otázku vykatastrování části obce dejv ické.
Motys
Kühn
JUDr
Frič
Vratislav
Peterek
Prášek
Josef
Šupich
J Bašta
doktor
Beznovský
Jindřich
Kreutzer
J Hroděj
ro
Praha
27
article
která sloužiti má vojenským úkolům, totiž ke stavbě
kasáren a vojenských zásobáren. Náklad na úplav
této části rozpočten na 1,235.000 K. při vydlá ždění
ulic a 805.000 K při pouhém vyštětování. Rovněž maj
býti projednávány i otázky obce bubenečské s
týkající, jako vodné, kanalisace a různé úpravy plánů,
které těsně souvisí s bubenskou částí na Letné. Pr
té příležitosti bylo poukázáno i na možnost blízkého
připojení Bubenče ku Praze, čímž by proti jiným ob-
cím Praha byla v té výhodě, že by nemusila zřizo-
vati zvláštní exposituru, neboť dala by se magi-
strátní správa snadno spojiti s expositurou holešovi-
ckou a i otázky ostatní daly by se vyříditi souhlasně
se VII. částí Prahy. Konečně vzato na vědomí, že
akce zemského výboru po svolání široké an-
kety uvizla v jednání a bylo projeveno přání, aby
okolní obce samy domáhaly se dalších kroků. Sta-
rosta p. dr. Srb obšírně uvedl aktuální části jedno-
tlivých otázek. V první řadě je to otázka připojení
části Dejvic, na což erár i interessenti naléhají a kleré
dojista bude míti vljv i na rozšíření Hradčan; ovšem
dlužno tu míti na zřeteli i ostatní jednání s vojen-
ským erárem, zejmena ve příčině předání fortifikaě-
nich pozemků. Zároveň podotkl, že jednání nutno
urychliti, neboť opatření nových budov vojenských
bude pro obec čím dále tím dražší. Za zvýšené nš-
klady, které připadly obci pražské zvláště na školstv
na Vyšehradě, v Holešovicích a v Libni bude nutno
doktor
Srb
Letná
Bubeneč
Praha
Dejvice
Hradčany
Vyšehrad
Holešovice
Libeň
28
article
dodatečně domáhati se přiměřené náhrady. Poku
se týče obcí předměstských, dlužno konstatovati, že
od podání známého, v mnohých věcech nesprávného
pamětního spisu stal se přece pokrok alespoň v tom
že mnohé obce nyní nejen nejsou proti připojení
ale samy připojení si přejí. — M. r. p. Kasalický
přeje si připojení, ale vyslovuje se proti protežován
někleré obce; dlužno postupovati vždy stejně. Úpo-
zorňuje důrazně, aby pamatováno bylo na úřadnictv
raše i připojených obcí, aby nenastaly poměry ne-
upravené, jako v Libni. Aby byli úřadníci připoje-
ných obcí zařadění až za pražské, to není možne
podle spravedlnosti, ale také nelze je zařaditi do sla-
tusu úřadnictva pražského, jednak do agendy obecní
zapracovaného a tím i zasloužilého. Kromě toho dlužne
uvážili, že každý úřadník počítá s postupem dle ny-
nějšího statusu. Nejsprávnějším zdá se, aby úřadnl
předměstští tvořili až do vymření zvláštní status dl
své kvalifikace. — Ob. st. pan Schrötter dota-
zuje se, zda je pravdivou zpráva, jakoby obec pražski
starala se o zvýšení daní v předměstích, aby je lin
ku připojení donutila a prohlašuje, že by s tím na
prosto nemohl souhlasiti. Dále upozorňuje, že dosu
není vydána zpráva, jak pokročilo jednání o nynějšín
slavu, zejmena o náhradě obci pražské za nyněj
školské náklady z placených zemských přirážek, jakel
i z dávky pivní, která byla zavedena na úpravu pltl
Pok
Schrötter
Úpa
Libeň
Ob
29
article
učitelských; kromě toho upozorňuje na nesrovnals
aktivních přídavků učitelstva, neboť v mnohých ob
cích i v nejbližším okolí Prahy nejsou dosud zákoncn
zavedeny. — Starosta p. dr. Srb odpověděl, že da
činžovní má býti reformována r. 1909, ale i kdyb
se tak nestalo, platí dosavadní daně v předměsíích
po připojení 7 let a pak nastává 15leté stupňováni
do výše pražské daně. Je tedy uvedená zpráva ne-
pravdivá. Ostatně je vypočítáno městskou účtárnou
na základě rozpočtů, účtů a jiných pomůcek, že ve
mnchých předměstích dnes by celková poplatnos
klesla. Na př. na Smíchově obnášelo by to 800.000
korun. Že náklady na školství stoupnou, dá se přel-
vídati, neboť aktivní přídavky se asi zavedou, al
právě proto nelze ani příliš doporučovati jen snal
zemskou subvenci na základě nynějších výdajů, ný-
brž bude nutno v zákoně připojovacím i otázku ná-
kladů na vydržování politického úřadu t. j. magi-
strátu i školství se týkající, náležitě zodpověděti. —
Debaty zúčastnili se pp. Brož, Fiala a Čupr, ktečí
si přejí, aby otázka připojení stále byla vedena v evi-
denci a aby vzato bylo v úvahu při jednání s erárem
převzetí kasáren zeměbraneckých na Pohořelci. Po
schválení kroků, které na základě uvedených vývodů
mají býti podniknuty, schůze skončena.
— Dar z Ruska. Kníže G. Lobanov Roslovslý
v Petrohradě zaslal na adresu p. dra. Vl. Klímy, lékaře
v Praze, 400let starou ikonu sv, Mikuláše se zádos
Srb
Brož
Fiala
Čupr
G Lobanov
Klím
Mikuláš
Praha
Smíchov
Pohořelec
Rusko
Petrohrad