ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95f9bb10-71f5-11dc-b686-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 141, place 92, org 7, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
21. října 1904.
4 masthead
Číslo 291.
5 article
Dojem francouzského zpravodaje a hrůzy války. Z Paříže, 20. října. »Le Journal« sděluje líceň dojmů svého zpravodaje Ludvíka Nan- deau z bitev posledních, u Mukdenu svede- ných, takto: »Přicházím právě z jižních končin u Mukdenu, vzdaluje se rád z míst hrůzya odporu. Nebe nad jihem je ještě rudě zbarveno od ohňů hořících vesnie: to jest zreadlo, v němž obrážejí se hrůzy války, záblesk třaskajícíeh granátů, oheň hrochajících děl a batterií ! Den a noc, noci a dni trvají tyto strašlivé, nelidské boje, bez oddechu a klidu zbraní. Tisíce mrtvol leží na rozlehlých pláních bojiště, vrány a krkave vznášejí se nad nimi. Ztráty životů lidských sa- hají do závratné výše a marně hledáme přirov nání v nejkrvavějších bitvách minulých století. Tento pekelný zápas nebude míti konce d úplného a obapolného vysílení.s Hr. Lev Tolstoj o posledních udá- lostech na bojišti. Z Paříže, 20. října. Zpravodaj časopisu »Petit Parisien« sděluje, že navštívi hr. Lva Tolstého, aby slyšel úsudek jeho o po- sledních událostech. Hrabě Tolst« j prones prý se takto: »Srdee mně krvácí při hroznýeh zprávách o hekatombách na polích mandžur- ských. Předvídal jsem, že tisíce rodin ruskýeh bude oplakávati své otce, manžele, syny a ži- vitele; že však bezmála jich počet během války vzroste na sto tisíc, netušil jsem a místo hlasu smírného slyším po takovém hrozném krveprolit ještě hlasy: »Žádný mír, až do posledního muže!« Místo ke kulfurní výši, vracíme se de dob barbarských.
Nana Tolstoj Petit Parisien Tolstý Tolst Paříž Mukden Hradec
6 article
Zprávy o válečných úspěších ruských. Z Petrohradu, 20. října. Soukromý te- legram, došlý z Mukdenu, oznamuje: Dvě japonské divise utrpěly těžkou porážku. Úřadní potvrzení této zprávy schází. V kruzích vojenských panuje nyní ná- zor, že poslední úspěchy ruských zbraní úplně znemožnily porážku ruské armády na dálném Východě. S netrpělivostí se čekají zprávy o levého křídla ruského. Koluje zde, pouze jako pověst zpráva, že Japonci utrpěli hroz- nou porážku a že na 14.000 jes jich zaja to. »Déšť a sníh padá na bojlště.« Z Paříže, 20. října. Zpravodaj časopisu »Echo de Paris« sděluje svému listu z Muk denu: »Živly přírodní zasáhly do událostí vá lečných. Několikadenní lijavce překazily veškeré operace válečné tím, že cesty jsou strhány pole, jež stula se jevištém válečných události změněna v hluboké bařiny. Přemnoho mrtvo našlo v bezedných močálech svůj společný hrob Na obou stranách panuje nyní klid, arci neníl to jen klid před novou bouři. Co toto telegra fuji, déšť a sníh padá na bojišté.«
Japonec Petrohrad Mukden Paříž Muk echo jít Paris
7 article
Lži o Rusku. Z Petrohradu, 19. října. (C. B.) Ruská te legrafická kancelář uveřejňuje toto prohlášení: Poslední týden byl zvláště bohat na liché zprávy, šířené přehojně západoevropskými listy. Tak na př. vyprávělo se o domnělém pokusu otráviti posádku pevnosti Petro-Pavlovska. Dále šířena pověsť, že mezi orenburskými kozáky v Hel singforsu propukla vzpoura. Tuto beze vší pod- staty jistým francouzským listem ofištěnou zprávu lze vysvětliti jedině úmyslem Rusko co nejvíce očerniti. Tento list nenalezl vhodnějších zpravodajů než několik neznámých finských ry- bářů, dle jejichž výpovědi vypukla prý ve Fin- sku vzpoura. Ta nevraživost proti Rusku svedla »Times«, když pokoušely se, aby posloužily zájmům japonským, vylíčiti finanční stav Ruska za tak kritický, že ruská vláda pomýšlí prý na to, použiti pokladů církevních pro válečný fond. Oproti tak hojné souslavné zlé vůli jsme zmoc- něni vyvrátiti všecky tyto zprávy, které jsou úplně smyšleny a výsledkem záštiplné kam- paně proti Rusku za tím účelem, aby veřejné mínění bylo uvedeno v omyl o vnitřních otáz kách ruských.
Rusko Petrohrad PetraPavlovsk Finsko
8 article
Protesty Japonců. Z Tokia, 20. října. (Reuter.) Vláda se roz hodla ohraditi se prostřednietvím amerického vyslanectva v Petrohradě proti tomu, aby ruské vojsko bojovalo v čínském kroji. Japonský za hraniční úřad sděluje, že 4. října rušti střeln v čínském kroji napadli Japonce na silnici do Mukdenu a pokoušeli se překvapiti je také na jiných míslech. Užívání čínského kroje příčí se mezinárodnímu právu a jest zejmena pro Čiňany nebezpečné, protože na velké vzdálenosti nelze rozeznati, má-li voják před sebou Číňanyč Rusy. Stanice Šahe v rukou ruských. Z Petrohradu, 20. října. Dle soukromych zpráv z Charbina nalezá se stanice Šahe v rukou ruských. Ze stanice vypraven byl vlak k severu s raněnými. Udržuje se pověst, že pět (!) divisí pravého japonského křídla bylo poraženo a spousta Japonců zajata. (Japonsko má ve válce 1 divisi gardovou a 12 divisk ostatních. Válečná síla jedné divise složena jest takto: Dvě brigády pěchoty, jeden pluk jízdy, jeden pluk polního dělostřelectva, jeden prapor technických oddilů, jedna kolona pionýrů, jedna mostní ekypáž, jeden prapor mužstva k dodávání nábojů, jeden prapor zásobovacího sboru a jedna kolona zdravotního oddělení. Po- čítá li se jedna divise se vším všudy pouze 20.000 mužů, pak by 100.000 Japonců bylo poraženo! Tím zvěst sama sebou se vyvrací. Koren. Z Londýna, 20. října. (C. B.) Dle sdělen »Standardu« podepsána smlouva o jmenování Japonce Mogaly finančním rádcem pro Koreu Hehenzollernský princ. Z Tokia, 20. října. (Wolf.) Prine Karel Ant. Hohenzoliernský přibyl do Dálného 18 října.
Japonec Rus Mogal Wolf Karel Antonín Hohenzoliernský Tokio Petrohrad Mukden Šahe Japonsko Londýn Korea dálný 18 říjen Reuter
9 article Baltické leďstvo.
Baltické leďstvo. Ze Skagenu, 20. října. (C.- B.) Dnes ráno vplulo do aalbečského zálivu (jižně od Skagenu) osm vojenských lodi baltického lod- stva ruského. K 8. hod. minulo dalších osm lodí Hivatšholm. Všecky lodi zakotvily v zálivu, kde jsou také čtyři parníky s uhlím. Z předních postavení. Z Petrohradu, 20. října. (C.-B.) [Úřadní. G.-. Sacharov telegrafoval včera hlavnímu štábu: Dnes nebyla žádná srážka s ne- přítelem. Oddíl ruské jízdy, jež 18. t. m. konal prohlídky na frontě od Sandepu k Chajzentoji (6 km. východně od Tadasampu), byl napaden střelbou japonské pěchoty. Po zavolání stráží aby pronásledovaly nepřítele, Japonci rychle ustoupili. V Sandepu vrazila jízdná hlídka na četnou nepřátelskou pěchotu s děly a kulomely a na dělostřelectvo, jež začalo střílct a donutilc naši jízdu, aby upustila od dalšího stíhání ne přítele. Na hlídku, vedenou podporučikem Tur geněvem, stříleno z kulometů na vzdálenos 200 kroků. Všichni kozáčtí koně byli pobit nebo raněni. Turgeněv sám zachránil raněného kozáka. Vzal ho k sobě na koně a ujel. Z Mukdenu, 19. října. (» Bírž. Vědomosti«.) Miščenkovi kozácí měli včera boj s dvě ma prapory japonské pěchoty. Ohen ruského dělostřelectva byl tak precisný, že ja- ponská batterie byla umlčena a pěchot musila ustoupiti. Na naší zápudní frontě oddíl pře voje obklíčil japonský prapor a do- nutil ho složiti zbraň.
Sacharov Tadasampa Japonec Turgeněv Skagen aalbečský záliv Petrohrad Mukden km
10 article
Japonci zvolna u stupují. Sibířská dráha dvonkolejnou. Z Kolína nad Rýnem, 20. října. (C »Köln. Ztg.« sděluje z Petrohradu Z rozhodnutí cara a na návrh m nistra železničního bude na s bířské dráze položena dru h kolej. Poslední zvěsť z Port Arturu. Z Londýna, 20. řijna. (C. B.) »Ren- terova kancelář« sděluje z Čifu Japonei uěinili 8. t. m. na Erlun- čan a Rusové 9. t. m. na japonská opevnění marný útek. Později podnikli Japonei pře- kvapující útok a dobyli výšin a železničníhe železného mostu, vzdá- leného jen 500 metrů od hlavníke opevnění u Erlunčanu. Od té dob Rusové učinili různé mavné po- kusy, postavení toho opět dobýti Dne 10. t m. vyplulo 9 to pedoborců rnskýeh z pří- stavu i střilelo na levý bek Japoneů v Čtyři japonšti torpédoborci donu- tili však Rusy, vrátiti se do přístavu. Při tom byla však japonská loď těžee poškozena, narazivši na minu. Ruská posádka v Port Ar- turu zmenšila se nyní na 5600 mužá Dne 13. t. m. udál se prud ký boj na svazích Erluněanu- při čemž Japoncí ztratili 300 mužáv. Zpráva 0 vyplutí baltického lod- stva způsobila v pevnosti ve- liké nadšení.
Japonec Köln Ren Rus Japonei Kolín nad Rýn Petrohrad Port Artur Londýn Port Ara Erluněan
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Přednosta kanceláře říšského soudu, dvorní rada dr. Hugelmann, proti vládnímu stanovisku. V památném přelíčení o stížnosti Čechů vídeňských, konaném 19. t. m. před řiá- ským soudem, neváhal, jak známo, záslupce ministerstva osvěty rada Heidelmair zastá- vati stanovisko vlády, že prý nelze uznati, že ve Vídni obývá český národní kmen, respective, že jeho řeč je ve Vídni řečí v zemi obvyklou, poněvadž prý ve Vídni Čecho- slované, rozptýleně žijící, netvoří organisované společnosti národní a politicky živého útvaru s ustálenými sídly, který by si byl během stolelí vymohl uznání práva pro jazyk svůj aspoň před soudy. Národní kmeny říše mají prý právo na šetření národnosti své a jazyka jen ve svých zděděných sídlech. Oproti této erární moudrosti snestranné« vlády Körbrovy dovolával se jeden z obhájců vídeňských Čechů spisu dra. Karl Hugelmanna: »Právo národností v Ra kousku a státní základní zákony o všeobecných právech státních občanův«, obsahujícího dvě přednášek, jež měl tento německý právník nynější chef kanceláře řišského soudu na podzim roku 1879 v právnické společnosti vídeňské.
doktor Hugelmann Čecho Körbrův Vídeň
12 article
V zájmu spravedlivé věci naší máme za svou povinnost, reprodukovati zde příslušná misln z vědecké té studie c. k. rakouského úřadnika z tábora německo-centralistického a tudíž svědk přímo klassického. Dr. Hugelmann na str. 11. svého zmíněného spisu praví doslova: »S tá uznává za svou povinnost považovat i každý jazyk, který v hranielch jeho jest uží vaný v zemi (»landesüblich«), za stejně o práv něný ve škole, v úřadě i v životě ve řejném. Sejde tedy vše na tom, kdy dlužno ten který jazyk považovati za »landesüblich« (v zemi užívaný)? — Bíje v oči, že záko klade důraz na uživání jazyka, že chce brát v záštitu svou tedy pouze jazyky živé, aby udržel mnohozvučnost jazyků nyní v Rakousku hlaholících a ne snad aby dávno odumřelá ná- řečí křísil k životu. Tolikéž nezamýšlel státní základní zákon učinit Rakousko rejdištěm všech možných snah polyglottních, nýbrž řeč, kterou zavazuje se rakouský stát chránit a podporovat, kterou uznává za rovnoprávnou s řečí svých největších národů, musí býti zdomácnělá ve své zemi, musí býti — abych tak řekl — domo- rodá. Přistěhovali příslušníci cizích říší, na př.
doktor Hugelmann Tolikéž Rakousko
13 article
Francouzové neb Angličané ve Vídni nemohou nikdy činiti nároků na postavení, jaké přináleží jen historickým živlům tohoto státu. To jest smysl »zemské obvyklosti« některého jazyka v duchu státního základního zákona: Toliko živoucím jazykům rakouských kmenů rovno- právnost jest zaručena, z těchto má se ji dostati každému, ať velkému a ma- lému kmeni, ať si jest rozšířena po jednom nebo po více králov- stvích stejnou měrou. Nechť žijí příslu- šníci jednoho kmene národního v kompaktní masse v jedné zemi, nebo jsou rozptýleni mezi jinými národy, to jest pro právní stanovisko zeela jedno. Ovšem že bude pak státu obtížno, aby vyhověl spravedlivě národním nárokům i ne- patrných zlomkův kmenových; avšak povin- nosi jeho k nim trvá, ba naopak, dle ducha státního zákona je tím nalehavější, čím slabší a od svých rodáků odloučenější národní ten zlo- mek jest. Jinými slovy: národní rovno- právnost má smysl a význam svůj zrovna jen v zájmu národních menšin, a nej- vlastnější úkol státu teprv tehda vysvítá, když menšiny volají po ochraně proti většinám, ne- mohouce se ubrániti nátisku. Opačný výklad. který byl, jak známo, zastáván před říšským soudem vládou — vedl by k důsledkům, že by se kterémus kmeni národnímu v zemi a) ne- přiznávalo právo, které mu v zemi b) patří: že by na př. Němci sice všude v Čechách.
Francouz Angličan Němec Vídeň Čechy
14 article
tedy i ve slovanském okresu měli plné rovné právo, za to však již v Haliči, nebo v Bukovině na všechen způsob však v Krajině, v Přímoři nebo v Dalmacii byli neuznáváni. Anebo že by Slované v Korutanech, ve Štyrsku, ve Slezsku a na Moravě byli úplně postaveni n roveň Němcům, za to však Slované, ži- jící po venkově Dolních Rakous, třeba již od staletí, mohli být bez milosrdenstv germanisováni. — Takové důsled ky však přímo odporují myšlenee státniho základního zákona; neboí zřejmou snahou jeho jest prolomit vše- liké zvláštnosti jednotlivých zemí na prospěch uznaných svobod a práv. a zajistit tyto proti všeliké možné újmě se strany zemského zákonodárství. Kterak by zrovna jen národní práva měla býti různá dle té které pří- slušnosti zemské? Nikoliv! Rakouští kme- nové národní mají právo na svo- bodný rozvoj na každém místě ra- kouského státního územíl Tak jako nemůže jedna země zabránit výkonu státem uznaného náboženského vyznání, rovněž nesmí zkracovat některému kmeni národnímu právo na národní, existenci. Žádná čásť stát- ního území, žádná země, žádná obec nemá práva na národně uza- vřenou existenci, nýbrž mnohojazyčný ráz státu smí a má se zrcadliti i v nejmenší části celkového organismu státního. Nechť si jest tedy národní menšina na kterémkoliv území státním sebe menší, ona má právo na národní existenci ve škole, v úřadě i životě veřejném a to za těchže podmínek, jaké jsou většině přiznány.“ — — Jmenování vládního rady Mečislava
Slovan Mečislav Halič Bukovina Dalmacie Korutany Štyrsko Slezsko Morava Dolní Rakousy
15 article
Langa náměstkem adm. ředitele při ředitelstv stát. drah v Plzni provázeno jest rozmanilými komentáři v němeském tisku vzhledem k tomu, že vl. radu Lang jest Polák. Všechny německé listy obraceji se proti tomulo jmenování jedno- svorně jakožto zkracování práv — Němců, kteř si vzali do hlavy, že každým nšměstkem adm ředitele při stát. ředitelstvi drah v Plzni musí býti až do skonání světa Němec, protože zemřelý náměstek Wilhelmi byl náhodou či řízením ví deňských pánůbohů také Němec. Takovým způ- bem zatáhli toto místo do hranic německé državy a bylo pro ně nemalým překvapením, když 5l. Körber málo dní po svém pronuncia- mentu o německé národní državě, dal dosaditi svým ministrem železnie do Plzně — Poláka.
Lang Polák Němec Wilhelmi Körber Plzeň
16 article
Němci slibují proti tomu co nejprudší odpor rozčilenými slovy prohlašují, že si nedají tako- vou křivdu libiti. Vždycky chytrý dr. Schreinen dal ve svém »Pils. Zigu« napsati, že západo čeští Němci a předěvším plzeňšti, » kteří v tomt obsazení shledávají zneuznání svých vysezených národních nároků, ovšem vládě z toho učiní závažné výtky, zatím však nemaji žádného dů vodu, proč by novému muži nevěnovali onu důvěru, na jakou nástupce Wilhelmiův, byť ne- známý, jakožto dědie osvědčených tradic má nároky, pokud jeho úřadování nezavdá přičinu k politováníhodným korrekturám úsudku o něm, eož prý by bylo nikomu tak nemilo jako Něm- cům samým«. Jak vidět, plzeňští Němci nad- cházejí si polského vládního radu a namáhaj své tváře do příjemných záhybů i sladce poly kají hořké sliny, jež si sami délali na toto město, jen když nebyl jmenován nenáviděný — Čech! Podle názoru německého o »0 právně ných« nárocích na místo ředilelského náměsíka. které jim prý patři už proto, že Wilhelmi by Němec, náleželo by město toto na příště Polá kům — poněvadž Lang je Polákeml — Rekordu v sympaliích pro Japoncea zároveň v bezděčné komičnosti dosáhl středeční »Pr. Tagblatt« svým úvodním článkem, věno- vaným hrůzám na východoasijském bojišti.
Němec Schreinen Ziga Wilhelmiův Čo Wilhelmi Lang Polákeml Německo
17 article
V tom, že nalezeno po bitvě u Šaho také ně- kolik uškrcených Japonců, spatřuje orgán páně Mereyův velikou nešetrnost vůči žlutým hrdinům, a vyčítá ruským vojákům bestiálnost, že raději uškrtili Japonce, než by se dali sami od nich dopraviti jakoukoli cestou na onen svět. Dá se souditi, že Rus, který sevřením japonského hrdlu zamezil majiteli jeho veskeré dýchání, nebyl s to, pomoci si od něho jinakým způsobem, že by nebyl šel na něho holýma rukama, kdyby byl měl po ruce zbraň. To však nic nevadl lidumilnému reku od »Rajtknechtů«, který pouštl se vůbec do Rusů následovně: »K čemu děje se to vše? Proč zejmena nová nezkrotitelná snaha Rusů v před? Chce snad ge nerál Kuropatkin, dříve než se do Mukdenu vráti Japoncům dáti tolik na pamětnou, aby jim zašl chuť a kuráž pustiti se za ním. Anebo hněte ho. že přes všechen svůj částečný úspěch v nedělí cel- kem vypadá jako poražený a že nezachoval se podi svého armádního rozkazu? Chce snad proto rváti se o krvavý vavěln až do krajností, aby stál před carem a národem také jako taktický vítěz ?« To už je vyšší šmokovství, vytýkati gene- rálu, že na poli válečném činí, seč jest, aby dobyl »krvavých vavřinů« a dostal se v pře všemožnými prostředky a třeba nejkrajnějšími.
Japonec Rus Mukden
18 article
Generálové, kteří tak nejednají, náležejí před vojenský soud. Jest pravda, že hrůzné scény z nynější války, která nemá v dějinách příkladu, vzbuzují ošklivost. Pokud se však pamatuje me, nemluvil »Pr. Tgb.« o bestiálnostech Japonců, když jejich dobíjení raněných, ohavení mrtvých bylo tak hnusné, že zvěčněno bylo nápisy nu zdech od cizích svědků, vojenských zástupeů cizích států, to byli Japonci pořád superiorními, vzdělanějšími v mužstvu i důstojnictvu ve všem nad Rusy. Nyní však jest ruský postup, anebo nezdolná po něm snaha — hestiálností. Co mají Rusové dělati? Mají snad Japonce před krva- vou jich smrtí chloroformovati, aby se jim ne- mohla »u Rajtknechtů« vyčítati bestialita ?« — Delegace města Paříže v Praze. Hoste pařížští včera dopoledne po návštěvě staroměst- ské radnice odjeli do ústředních jatek, kde kruhu členů správní rady jatek a trhu dobytčího byli uvítáni předsedou panem drem. Štychem Delegáti Paříže se zájmem sledovali na vepřové
Japonec Rus Paříž Praha
19 article
porážce manipulaci paření vepřů, z , nichž se vyrábějí světoznámé pražské šunky, dále zabí- jení a paření uherských bagounů, což experi- mentovali zřízenci velkozávodu E. Fatka v Praze. Delegaci zajímalo zvláštní rozdělení po- travní daně v Praze a s účastenstvím sledovali vý- klad zvěrolékaře p. Pretnera o serum protičervence. Po důkladném prohlédnutí jatek, o jichž zaří- zení vyslovili se hostě velmi pochvalně, odjel delegáti Paříže do hotelu »u saského dvora«. — Banket na počest delegace zmí- něné byl uspořádán včera o 2. hod. odpo- lední v zimní zahradě hotelu »de Saxe« správní radou ústředních jalek. Bankelu zů- častnili se pařižští hostě pp. Grébauv al Mithouard, Martil, Menard, Guen- tine, Barillier, starosta pražský dr. Srb náměstek dr. Groš, předseda správní rady ústředních jatek dr. Štych, předseda Společ nosti Národního divadla arch. Šimáček obecní starší: Fatka, Škarda, Syřiště Červený, Vaníček, Bukovsk ý, magistr rada dr. Růžička, správce Vacata. magistr. sekretáři dr. z Čenkova, Bo- růvka, dr. Švejda. Přípitky zahájil staro- sta pražský pan dr. Srb, jenž pravil fran- couzsky: Jsme všichni šťastni, že můžem přivítati vás, zástupci Paříže, a nabídnouti vám pohostinství skrovné a srdečné. Vaše návštěva má dvoji význam: oficiální a citový. Rádi vám ve všem ulehčíme vaši návštěvu studijní, jsme vaši přátelé. Vidíme opět krásu nezapomenutelné chvíle prožité v Paříži, kde vaše pohostinství tak roztomile nás osvěžilo, kde vy a vaši přátelé nás zahrnuli tolika laskavostmi. Přišl jste do Čech, kde nejste cizinci, jste doma, jste naši přátele a připíjím na zdraví našemu příteli v Paříži, připíjím velikosti
E Fatka Sax Menard doktor Srb Groš Štych Šimáček Fatka Červená Vaníček Bukovsk Růžička Vacata Švejda Praha Paříž Guen Čenkov Borůvka Čechy národní divadlo
20 article
Paříže a velikosti Francie. (Výborně !) Pan Grě- bauval, předseda delogace pařížské, navazuje na řeč starosty pražského, jenž správně řekl, že cesta pařížské deputace je nejen studijní, ale i cilová. Zejmena je citová, neboť při- pomíná nejkrásnější chvile našich přátel v Praze zažité Byli jsme přijati zde jako v rodině. Mloj přítel Mithouard vzpomíná na slavně uvítání první delegace pařížské před třemi léty. Řečník oceňuje práci a organisaci pražských ústředníeh jatek, jimž se vyrovná málokterý podobný ústav v Evropě. Srdee pařížských delegátů lne ku Praze. Rozumíme si všichni. Připíjím jménem svých kollegů městu Praze, vlasti české, na zdraví českých barev, jež tvoří tutéž barvu, jako naše, k nimž připojuje francouzská triko- lora barvu oblohy a naděje! (Výborně !) Pan dr. Štych jako předseda komise ústředních jatek připíjí francouzsky členům delegace paříž- ské a městu Paříži. (Výborně !) Pan Mithouard připojuje k slovům předsedy delegace p. Grě bauvala vřelá slova sympatie k českému národu.
Gr Mithouard doktor Štych Paříž Francie Praha Evropa
21 article
Vzpomíná na svou první cestu do Prahy, kdy byli pařížští delegáti přijati s tak velkým nadše- ním. Před třemi léty jate nám dokázali přátelstv a ty city ostaly v našich srdeích, ostanou vždy. Staré přátelství je mezi námi a stoleté přátel ství pojí Čochy s Francil. Jsou velké tradice jeho. Před 500 léty král český zahynul Kreščaku pro Fiancii. Takové tradice upevňují naše přátelství. Projeli jsme celou Evropu, ale vzše správa jatek je jednou z nejlépe zařízených a nejpokročilejších. Připijím obci pražské. Řeč ník konči česky: Sláva Čechům! (Výborně Potlesk.) Účastníci banketu setrvali v animované zábavě při hudbě malého orchestru až do hodin večerních.
Fiancia Čecho Praha Evropa
22 article
— Kluby občanské. Novoměst ský občanský klub v Praze koná dnes v pátek 21. t. m. o 8. hodině večer v sále »u Štajgrů« ve Vodičkově ulici veřejnou schůzi voličskou s následujícím pořadem 1. Zahájení schůze předsedou klubu p. ředitelem Kuklou. 2. Jednání o nastávajících doplňovacíeh volbách do sboru obecních slaršich. 3. Rozhovor o hospodářských poměrech, panujících na pražské radnici. 4. Volné návrhy. — Občanský klub v Holešovicích-Bubnech pořádá dnes v pálek o 71% hod. večer v sále velkore- staurace »na Kovárně« členskou schůzi, v níž obecní starší pp. stavitel J. Seifert a továrník V. Varvažovský podají zprávu o své činnosti za minulé třileti ve sboru obecních starších král. hlav. města Prahy a představí se jako opětn kandidáti klubu k volbám do sboru obecních starších. Zároveň představí se kandidát pro II. sbor, listovní p. J. Pešek. Přístup mají členové klubu a zvaní hosté. — Staroměstský oběanský klub v Praze pořádá členskou schůzi dnes v pátek o 8. hod. večerní v re- staurantu p. Sochůrka v »Kopmance«. Pořad: 1. Zahájení schůze rozpravou o doplňovací volbě do sboru obeeních starších. 2. Představení pana kandidáta, přijatého na širší schůzi výborové dne 18. října t. r. 3. Volné návrhy. Hosté členy uvedení mají přístup.
Kukla J Seifert J Pešek Sochůrek Praha Vodičkův ulice Holešovice Bubno ský občanský klub občanský klub staroměstský oběanský klub
23 article
— „Lumír“, jehož změnu v měsíční revui jsme oznámili, zahájil XXXIII. ročník a činí svým novým rázem dojem co nejpříznivější. Ob- sah nové této revue, vzniklé na pevném základu jednoho z nejstarších a nejoblíbenějších listů belletristických, je tak bohatý, vážný, myšlen- kově povznešený, že můžeme pozdraviti s ra- dostí tento nový měsíčník, jenž věren idcám za- kladatele „Lumíra“, velkého Nerudy, chce sloužit pokroku a rozvoji české kultury a vzdě- laností. Mezi spolupracovníky 1. čísla „Lu- míra“ jsou jména nad jiné oblíbená a vynika- jicí, ano i evropskému věhlasu se těšící, nebot vedle prací známých českých spisovatelů V Mrštíka, Gabriely Preissové, V Tilleho a V. Hladika přináší „Lumír i původní příspěvek od dra. Františka hr. Lützowa, věhlasného historika a spisovatele v Anglii, nejpopulárnějšího vlasteneckého šlech- tice v Čechách a srdečný list o stycích česko- francouzských od proslulého francouzského spi sovatele André Chéradama. Všechny stat „Lumíra“ jsou pro českého čtenáře zajímav a poučné, přímo zasahují do našeho života du- ševního a veřejného. Vilém Mrštík v článku „Krise“ projednává důkladně a vážně otázk náboženskou u nás. Ženskému hnutí, naši veřej nost vždy více inferessujícímu, věnuje výmluvné stránky V. Tille v studii „Pro a proti“. Krom zmíněných praci dra. hr. Lützowa (pojednán o hraběnce Cromartie, vzácné podporovatelcea spolubojovnici keltického a irského hnutí) a listu André Chéradama, obsahuje dále 1. číslo „Lumíra“ povídku „První polibek“ Gabriely Preissové, jednu z nejskvostnějších a nej- jemnějších praci oblíbené autorky, pak úvahu
Lumír Mrštík Preiss Tille V Hladik František Lützow Chéradam Kris V Till doktor Cromartie Lumír Ob Anglie Čechy
24 article
Václava Hladíka o mládeži české o eizo zemské a temperamentní Calibanovu stal „Literární řemeslnictví“. Konečně v překlad slč. Elly Správkovy čteme velmi ducha- plnou a rozmarnou studii anglické spisovatelky Hepworth-Dixonové „Proč se ženy ne- vdávají“, jež bude zejmena naším damským světem oceněna. Čásť feuilletonní je velmi roz- manitá a přináší hojně dobrých pojednání, ve- směs o záležitostech českého života. Tak se je „Lumír“ jako vážná, obsažná rovue, slou- žící jen pokroku českého ducha a zobrazujíl z cizích světů jen to, co je v přímém styku s Čechy neb co může míti význam pro českéle čtenáře. Proto můžeme vřele doporučiti tento li české intelligenci a české mládeži. Redakci mš- sičníku „L umír“ vede i nadále V. Hladík — Rodinné zprávy. Slečna Běla Fundovi ze Všechlap a pan MUDr. Bohumi! Mülle z Prahy slaviti budou sňatek svůj dne 29. října t.L o 3. hod. odpol. v evaně. ref. chrámu sv. Kliment v Praze. — Slečna Olga Fantova z Příbrami slaviti bude manželský sňatek s panem JUDrem. Re- bertem Kafkou z Plzně dne 1. listopadu t.r o 1. hod. odpol. v Praze.
Hladík Správkův Hepworth Dixon V Hladík Funda MUDr Bohumi svatý . Kliment Fantův JUDr Kafka Čechy Všechlapy Praha Příbram Re Plzeň
25 article
— Úmrtí. V Hradci Králové zemřel dne 20. t.m. ve věku 56 roků pan dr. Ludvík Scheiner, tamější notář. Zesnulý platit v mladších létech z jednoho z nejlepších pianistů v uměleckých kruzích českých vynikaje neobyčejným nadáním uměleckým a jemnou virtuosní hrou. Za studií svých byl tét žákem Tyršovým a horlivým členem cvičitelského sboru Sokola pražského. Působil jako notář v So- botce, kdež se stal zakladatelem a náčelníkem Sokola, později v Jičíně a nyní v Hradci Králové, všude pod- poruje čile hudební ruch a sám účinkuje znamenitou hrou na veřejných koncertech, bylť zejmena virtuos- ním tlumočníkem děl Smetanových. Naši přední umětci výkonní vzpomínají vděčně jeho ochotya pohostinností, s jakou je přijímal a vítal v domě svém, raze jim cestu na prkna koncertní. Pro ne- obyčejně ušlechtilou a milou povahu svou a bodrou mysl těšil se všude všeobecné úctě a vážnosti ob- čanstva. Budiž čest jeho památce! Pohřeb koná s dnes o 3. hod. odpol. v Hradci Králové. — Kompromis k doplňovacím volbám do sbor obecních starších král. hlav. města Prahy byl uza- vřen mezi svobodomyslným Klubem voličů novo- městských a Jednolou občanů pražských. Tato jednot konala včera v Měšťanské besedě schůzi, v níž do- hoda mezi oběma stranami byla schválena a taktél schválena tato kandidátní listina. Pro první sbor pp.: Jirousek Josef, majitel závodu krejčovského poslanec, Novák Josef, velkoobchodník, Motys Frant., farář. Siřiště Ant, sládek, Srb Vladimír, JUDr. a poslanec, Stárka Karel, majitel mlýna.
doktor Scheiner Tyršův Sokol Smetanův Novák Josef Motys František Siřiště Antonín Srb Vladimíra JUDr Stárek Karel Hradec Králové Jičín Praha Sokol pražský Jirousek Josef
26 article
(Nově kandidován jest pan farář Motys a sice n místo zemřelého dra. Kühna. Všichni títo kandidáti jsou Staročeši.) —- Ve druhém sboru navrženi jsou kandidáti pp.: JUDr. Vojtěch Frič, advokát, Pa- sovský Vratislav, stavební rada, Peterka Lev, úřadník Hypoteční banky. Prášek Václav, velko- průmyslník, Šule Josef, velkoobchodník a JUD . Josef Šupich, advokát. (Novými jsou pp.: P'eterka, místo p. J. Bašty a dr. Supich místo zemřelého Marsana.) — Ve sboru třelím kandidování jsou pp. Václav Beznovský, rukavičkář a poslanec, Ha- vlíček Jindřich, hodinář, Kreutzer Hynek, ředitel pivovaru a Šeyd Josef, obchodník (nový, místo zemř. J. Hroděje). — O připojem. předměstí ku Praze bylo rokováno ve včerejší schůzi komise pro připojení předměstí n staroměstské radnici. Referent mag. rada p. dr. Ro- žička zmínil se ve výkladu svém o otázkách, kler se při připojování předměstí vyskytují a které dal- šímu připojování zvláště překážejí. Zejmena jest l otázka školství, která dosud u připojených předměstí zůstala naprosto nevyřízenou, neboť P'raha, ač školství dutyčných obci převzala, čímž zemi značný cbnos ročně uspořila, přece žádné náhrady od země ani o státu nedostala. A tu vyskytují se k odstranění télo závady dva návrhy: buď by Praha dostávala po vá- pojení a převzetí i školství obcí připojených roční subvenci k udržování školství, anebo aby bylo z zákona připojovacího školství vyjmuto a ponecháno ve svazku okresů nynějších a Praha zastupovala by jen úkol místní školní rady. — Dále bylo nutno roz- řešiti i otázku vykatastrování části obce dejv ické.
Motys Kühn JUDr Frič Vratislav Peterek Prášek Josef Šupich J Bašta doktor Beznovský Jindřich Kreutzer J Hroděj ro Praha
27 article
která sloužiti má vojenským úkolům, totiž ke stavbě kasáren a vojenských zásobáren. Náklad na úplav této části rozpočten na 1,235.000 K. při vydlá ždění ulic a 805.000 K při pouhém vyštětování. Rovněž maj býti projednávány i otázky obce bubenečské s týkající, jako vodné, kanalisace a různé úpravy plánů, které těsně souvisí s bubenskou částí na Letné. Pr té příležitosti bylo poukázáno i na možnost blízkého připojení Bubenče ku Praze, čímž by proti jiným ob- cím Praha byla v té výhodě, že by nemusila zřizo- vati zvláštní exposituru, neboť dala by se magi- strátní správa snadno spojiti s expositurou holešovi- ckou a i otázky ostatní daly by se vyříditi souhlasně se VII. částí Prahy. Konečně vzato na vědomí, že akce zemského výboru po svolání široké an- kety uvizla v jednání a bylo projeveno přání, aby okolní obce samy domáhaly se dalších kroků. Sta- rosta p. dr. Srb obšírně uvedl aktuální části jedno- tlivých otázek. V první řadě je to otázka připojení části Dejvic, na což erár i interessenti naléhají a kleré dojista bude míti vljv i na rozšíření Hradčan; ovšem dlužno tu míti na zřeteli i ostatní jednání s vojen- ským erárem, zejmena ve příčině předání fortifikaě- nich pozemků. Zároveň podotkl, že jednání nutno urychliti, neboť opatření nových budov vojenských bude pro obec čím dále tím dražší. Za zvýšené nš- klady, které připadly obci pražské zvláště na školstv na Vyšehradě, v Holešovicích a v Libni bude nutno
doktor Srb Letná Bubeneč Praha Dejvice Hradčany Vyšehrad Holešovice Libeň
28 article
dodatečně domáhati se přiměřené náhrady. Poku se týče obcí předměstských, dlužno konstatovati, že od podání známého, v mnohých věcech nesprávného pamětního spisu stal se přece pokrok alespoň v tom že mnohé obce nyní nejen nejsou proti připojení ale samy připojení si přejí. — M. r. p. Kasalický přeje si připojení, ale vyslovuje se proti protežován někleré obce; dlužno postupovati vždy stejně. Úpo- zorňuje důrazně, aby pamatováno bylo na úřadnictv raše i připojených obcí, aby nenastaly poměry ne- upravené, jako v Libni. Aby byli úřadníci připoje- ných obcí zařadění až za pražské, to není možne podle spravedlnosti, ale také nelze je zařaditi do sla- tusu úřadnictva pražského, jednak do agendy obecní zapracovaného a tím i zasloužilého. Kromě toho dlužne uvážili, že každý úřadník počítá s postupem dle ny- nějšího statusu. Nejsprávnějším zdá se, aby úřadnl předměstští tvořili až do vymření zvláštní status dl své kvalifikace. — Ob. st. pan Schrötter dota- zuje se, zda je pravdivou zpráva, jakoby obec pražski starala se o zvýšení daní v předměstích, aby je lin ku připojení donutila a prohlašuje, že by s tím na prosto nemohl souhlasiti. Dále upozorňuje, že dosu není vydána zpráva, jak pokročilo jednání o nynějšín slavu, zejmena o náhradě obci pražské za nyněj školské náklady z placených zemských přirážek, jakel i z dávky pivní, která byla zavedena na úpravu pltl
Pok Schrötter Úpa Libeň Ob
29 article
učitelských; kromě toho upozorňuje na nesrovnals aktivních přídavků učitelstva, neboť v mnohých ob cích i v nejbližším okolí Prahy nejsou dosud zákoncn zavedeny. — Starosta p. dr. Srb odpověděl, že da činžovní má býti reformována r. 1909, ale i kdyb se tak nestalo, platí dosavadní daně v předměsíích po připojení 7 let a pak nastává 15leté stupňováni do výše pražské daně. Je tedy uvedená zpráva ne- pravdivá. Ostatně je vypočítáno městskou účtárnou na základě rozpočtů, účtů a jiných pomůcek, že ve mnchých předměstích dnes by celková poplatnos klesla. Na př. na Smíchově obnášelo by to 800.000 korun. Že náklady na školství stoupnou, dá se přel- vídati, neboť aktivní přídavky se asi zavedou, al právě proto nelze ani příliš doporučovati jen snal zemskou subvenci na základě nynějších výdajů, ný- brž bude nutno v zákoně připojovacím i otázku ná- kladů na vydržování politického úřadu t. j. magi- strátu i školství se týkající, náležitě zodpověděti. — Debaty zúčastnili se pp. Brož, Fiala a Čupr, ktečí si přejí, aby otázka připojení stále byla vedena v evi- denci a aby vzato bylo v úvahu při jednání s erárem převzetí kasáren zeměbraneckých na Pohořelci. Po schválení kroků, které na základě uvedených vývodů mají býti podniknuty, schůze skončena. — Dar z Ruska. Kníže G. Lobanov Roslovslý v Petrohradě zaslal na adresu p. dra. Vl. Klímy, lékaře v Praze, 400let starou ikonu sv, Mikuláše se zádos
Srb Brož Fiala Čupr G Lobanov Klím Mikuláš Praha Smíchov Pohořelec Rusko Petrohrad