ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95f72300-71f5-11dc-b383-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 47, person 78, work 14, org 12
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 21. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 291.
4 article
Na rnaní a odpol. listy přadplácí ' ne v Praze v adninistřai na měsíe . . . . . . 2 Bs čtvrt leta . . . . 6 K - s dvojí čonžškes K 50 ma nešeln n ivit leta . . . . 7 K 80h ve ailalkách a K s0 za mě-fe . . . . Poštou: ra měsi na čtvrt lela . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou za měsíe ::: k n
Praha
5 article
na dlvrt lela
6 article Politika, zákon a spravedlnost.
Politika, zákon a spravedlnost. Před říšským soudem provedeno bylo před včírem líčení, jež týkalo se stížnosti tři tisíc če- ských rodičů vídeňských, kteří žalovali, že pří- slušní činitelé odpírají jim právo na české obecné školy. Rozsudek prohlášen bude prý v ponděli v této při, jejíž projednání do nekonečna bylo oddalováno z té jednoduché příčiny, že mini- sterstvo osvěty nebylo v normální v takových případech lhůtě hotovo se sháněním důvodů, jimiž by opřelo jakž takž odmítavé stanovisk své naproti oprávněné žádosti českých rodičůa že veliké mu potíže činila volba úřadníka, jenž by měl dosti kuráže, hájiti před říšským soudem věc nezákonnou, nespravedlivou. Konečně podařilo se muže takového sehnati a zároveň sestrojiti ze smělých na jedné, naiv ních a směšných argumentů na druhé straně. plaidoyer, jenž sotva bude zařaděn ve Slavinu ministerstva vyučování mezi trofeje, ani ne v tom připadě, že by nejvyšší soud mimo na- dání a tvrdíme hned z předu, proti jasnému znění platných zákonů a proti duchu spravedl nosti, vynesl výrok ve smyslu tohoto ministerstva.
7 article
Pan ministerialní rada Heidelmair mnoho se nenamáhal se svými důvody, jimiž hájil oči- vidnou křivdu. Vypůjčil si je prostě ze zbrojnice německo-nacionálního tisku a z řečí různých doktorů Funků, Schückerů a ostatních pánů to- holo druhu. Dokazoval zcela tak jako oni, že Čechové vídeňšti proto nemohou činiti nároky na práva ústavně všem národům zaručená, že nelze je, pokud žijí ve Vídni, pokládati za sou- čásť usedlé národnosti, nýbrž pouze za fluktujíc živly, již vyhledali Vídeň jako individua a kteři prostě po zákoně hospodářském znenáhla do Vidně se přestěhovali, kde žijí roztroušeně mezi obyvatelstvem německým. Nehledě k tomu, že základní zákony a souvisící s nimi zákony školské nijak nerozeznávají, jaký měla ta či ona ná- rodní menšina vznik, tážeme se, neví li pan ministerialní rada praničeho o tom, jakým způ- sobem stala se skutkem německá koloni- sace v Čechách. Také sem se stěhovali Němei ze sousedstva jako individua a rovněž po zá- koně hospodářském. Rádi bychom věděli, jak by se pan ministerialní rada tvářil, kdyby kdo z tohoto důvodu vzepřel se pořizování německých škol v Čechách. Roztroušená individua bez práva a nároků na zákonnou ochranu!
Funk Schücker Čecho Němei Vídeň Čechy
8 article
Tážeme se, co by se z Vídně stalo, kdyby tato roztroušená individua, jichž je několik set tstců, a která plní tam jedno z nejdůležitějších hospodářských poslání, která tam také efektivně pracojí, z Vídně rázem se vystéhovala? Nevíme, co by si Vídeň počala, kdyby vzniklo v ní ta- kovélo vacuum. Nie platno, že dovolával se pan Heidelmair Terstu, Rovereda atd, tam že by chom mohli žádati také za české školy. Ovšem. Kdyby tam skutečně žilo tolik Čechů, že by mohli podle zákona činiti na ni právem nároky, byly by příslušné instance povinny i tamje zřidit, zrovna tak, jako by to bylo povinností, kdyby v některém místě českém žilo tolik Vlachů, že by žádost jejich za italskou školu byla zákonem odůvodněna. My přece z a to nemůžeme, že tvůrci platné dnes ústavy nerespektovali při svém dlle hranic zemských a zemí a že zemské příslušnosti nikde neuzná- vali, nýbrž že dílo své provedi zeela ve smyslu centralistické m, ve smyslu tak zvaně jednoty státn aže při vyměřování práv i povin nosti občanských znali jen při slušnost a občanství státní. A do voláváme-li se, přes své autonomistické přesvěd- čení, té jejich ústavy, ani Němci ani ministerstv nám to vyčítati nemůže a nesmí.
Heidelmair Rovereda Čecho Vlach Němec Vídeň Terst
9 article
Pan ministerialní rada pociťoval ovšem velmi nápadně tuto slabinu své argumentace proto učinil ve svém plaidoyeru opětnou půjčku u německých odpůrců našich. Vypůjčil si totiž jejich pověstné »územi« či »das Gebiet« a tvrdil, že Vídeň není takovým »Gebietém«, kde by Čechové žili jako trvale usedlá domácí mi- norita, nýbrž že — tak asi vyzněly jeho důvody — jsou ve Vídni pouze trochu lepšími, usedlej- Hmi cikány, kteří přicházejí, aby se nakrmilia polom zase odcházejí. Státní základní zákony nějaký »obvod« nebo »území« národní ne- znají, není v nich také nikde o nějakém »Ge- bietu« řeči, to je vynález německý z doby nej novější, vynalezený proti historicko-politickým individualilám a speciálně proti jednotě králov- slví českého. Je zajímavo, že ministerstvo vy- učování přijalo tuto argumentaci za svou. Pro pak slavné ministerstvo a od něho odvial úřadové nerespektovali tohoto »Gebietu«, když lo o německé školy v ryze českém území Anebo jsou neb byli Němci v Přibrami, na
Čecho Cikán Němec Vídeň Přibry
10 article
Kladně, v Roudnici atd. jiným elementem než Čechové vídeňští? Ovšem že byli. Vídeňšti Čechové existují a žijí, ba sám dr. Lueger jich lam napočítal v roce 1900 více než sto tisíe, Němeů ale ve jmenovaných a jiných místech nebylo, hemžilo se v nich pouze několik něme- ekích židů a německých úřadníků. Školy ty nezřizovány pro děti německé, ale pro české,a sice hned po telegrafu, jak je známo. Zákon praví určitě, kde tolik a tolik dětí určitého ja- nýka, musí býti zřízena pro ně škola. To je přece ustanovení jasné, které nedá se vykroutiti nesmyslem pana ministerského rady, že proto nemaji Čechové práva na české školy ve Vídni a v Dolních Rakousích vůbec, poněvadž ne- uplatnili se tam dosud ve veřejném životě jako národnost s Němci rovnoprávná; jazyk dolno- rakouských soudů na příklad že je výhradně německý. Poněvadž tedy déje se Čechům dolno- rakouským křivda ve směru jednom, proto díti se jim musí též ve směru druhém. Poněvadž okresní soud v Korneuburku a ve Štokeravě nepřijímá českých podání, proto z
Čecho doktor Lueger Němec Roudnice Vídeň Dolní Rakousy
11 article
stati musí 20.000 českých dětí ve Vídni bez školy. Důstojný to argument zástupce ministerstva — o světy. —— — — Jaký praktický účinek bude míti však výrok říšského soudu, dopadne-li ve prospěch právaa spravedlnosti a tím i ve prospěch české věci? Žádný. V ohledu tom se nemylme. Říšský soud snad prohlásí, že rozhodnutím ministerstva vy- učování ve věcech českých škol ve Vídni byla porušena práva ústavní, však nebude tu instance, ktorá by z výroku toho vyvodila důsledky. A moci exekutivní říšský soud nemá. Snad ža- loba na ministerstvo? Tou dají se prováděti sice parlamentní demonstrace, ale o to jest již postaráno, aby žaloba na ministra v Rakousku nikdy úspěchu neměla. Třeba míti na mnysli, že nežijeme zde v právním státě, jak bez mučení ne pouze v této věci, než i v jiných doznaly samy instance, jichž přední povinností jest, bdíti a pečovati o to, aby zákonů bylo šetřeno V této říši nerozhoduje ani právo, ani zákon. nýbrž v první řadě ohled politický. Kdyby desetkráte bylo právo na straně Čechů vídeň ských, kdyby sebe určitěji pro ně zákon mluvil, nie platno: politika nedovoli, aby se právu zákonu zjednala platnost. A poněvadž po- litika vídeňská je pouze a stále národně německá, poněvadž hrot její trvale obrácen je proti národu našemu, proto marná všechna rozhodnuti judikáty. — Proces s ministerstvem vyučování snad vyhrajeme, ale proto přece zůstane všecko při starém.
Čecho Vídeň Rakousko český dítě
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. října. (Plány hr. Tis zy.) Ústupek, slíbený hr. Tiszou v nedělní řeči Deakově oslavě, nezměnil bojovné nálady oppo- sičných stran proti zostření jednacího řádu uher- ské sněmovny. Košutovci chystají se dokonce protáhnouti dle možnosti i nynější rozpravu o zatímné obchodní smlouvě s Italií, aby oddálili Tiszův pokus o zostření jednacího řádu. Hr. Tisza bere dle zpráv, docházejících z Pešti, do svých počtů i tuto okolnost a připravuje se k odvetě. Tento týden ponechá prý opposie volné pole; zatím svolá do Peští co nejvíce po- slanců liberální strany. Příští týden napomene opposici a pohrozí přísnějšími opatřeními, ne- bude-li obchodní smlouva projednána do určité lhůty. Nevezme-li si opposice jeho výstrahu k srdei, hr. Tisza podá znova svůj březnový návrh, aby se jednací řád přiostřil ad hoc. Tento březnový návrh, jímž se sněmovnímu presidiu udili téměř neobmezené práve ve sněmovně, jest tak přisný, že činí obstrukei téměř nemožnou, ale týká se jen určitých, přesně vypočítaných předloh a má platiti jen na určitou dobu. V březnu týkal se Tiszův návrh rozpočtu, re- krutů a definitivné změny jednaciho řádu; má se za to, že by podobný návrh a pro tytéž před- lohy byl učiněn i nyní. Přijetí návrhu na do- časné zostření jednacího řádu chce si Tisza vy- nutiti trvalými schůzemi sněmovními. Kdyby i potom obstrukce mařila sněmovní práce, ze- jmena projednání definitivního jednacího řádu. došlo by na rozpuštění sněmu a vypsání nových voleb. Hr. Tisza se zaručil už v červnu r. 1903. že provede změnu jednacího řádu a myšlenku svou chce provésti za každou cenu, i kdybyj měl padnouti za oběť jeho kabinet.
Deakův Tiszův Tisza Praha Hradec Pešť Tisza ský sněmovna
13 article
Ze Lvova, 19. října. (Zemský příspě- vek naruské divadlo.) Rozpočtový výbon haličského sněmu usnesl se, navrhnouti sně- mu, aby na stavbu ruského divadla ve Lvově povolil subvenci 300.000 K, jež se opatř půjčkou, umořitelnou v 51 roce. Podmínkou má býti, že se nové divadelní budovy nebude užívati k ničemu jinému, než k divadelním představením v jazyce maloruském, ke koncertům a plesům. Do výboru stavebního, jenž má sestávati z 11 členů, zemský výbor bude vysílati pět zástupců, spolky Prosvita, Ruská beseda, Spolek Kotlarevského, Spolel Ševčenkův a Svaz spolků pěveckých po jednom a městská rada Ivovská též jednoho zástupce. Zemskému výboru bude náležeti právo potvrditi ředitele nového divadla neb družstvo, jež di- vadlo vezme do nájmu. Z Pešti, 19. října. (Útok na posl Gabr. Ugrona.) Gabr. Ugron nepohodl se na svém statku Bethlenfalvě v Sedmihradsku s dělníkem Demetrem při skládání obilí a da mu políček. Demeter za to mrštil po Ugronov sekerou a roztříštil mu pravé rámě; mimo te po Ugronovi vystřelil, ale chybil se ho. Demeten byl už jednou odsouzen na sedm let do káznie- pro vraždu.
Ševčenkův Demeter Lvov Pešť Sedmihradsko spolek Prosvita spolek Kotlarevský svaz spolek pěvecký nový divadlo
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. října. Obrovské oběti Němcův pro osadu africkou Jak »Schles. Ztg.« tvrdí, činí již nyn výdaje pro jižní Afriku přes 100 millionu marek. V dobře zpravených kruzích osadních soudí se, že všechen náklad na potlačení od boje dlužno počítati na 200 millionů marek- Britská štvanice. Mimořádný zástupce belgického krále Le- opolda II. odevzdal presidentu Rooseveltovi dopis králův, v němž tento panovník konžského státu odmítá veškeré útoky proti vládě konžské. zvláště pokud se týče ukrutenství proti černo- chům, jakožto britské jen štvanice. Rozpuštění kanadského parlamentu. Kanadský parlament byl rozpuštěn a nové volby položeny na 3. listopad. Otázky, souvisící se stavbou dráhy transkontinentální a s celn reformou Chamberlainovou, budou hlavním před mětem agitace volební.
Němcův Roosevelt Chamberlainův Praha Afrika Leopold II
15 article
Ministerský předseda a vůdce sněmovn většiny Laurior těší se pro svoji opělnou roz- hodnou obranu zájmův kanadských značné oblí- benosti v zemi a soudí se, že vrátí se tudíž většina sněmovní ještě více sesílena. Laurier jenž až dosud politiku Chamberlainovu potíral, vyslovil se nedávno pro uzavření zvláštních ob- chodních smluv mezi Anglil a osadami, jež by poměrům osad hověly, jimiž by se obchod vzá jemný oživil k obapolné spokojenosti a jimiž by zároveň cíle, Chamberlainem kýženého, rovněž se dosáhlo Křest italského následníka frůnu. Při křtu, jehož den ale ještě není stanoven. bude kmotrem malému princi černohorský kníže, svědkem pak ařglický král Eduard VII. Ke školnímu konfliktu v Berlíně. Magistrát berlínský rozhodl se podat prot známému nařízení vládnímu v přičině propůjčo vání školních místností Čechům, Polákům a so cialistům stížnost ministerstvu vyučování. Změna v portugalské vládě. Telegraficky bylo již sděleno, že Ribei rovo ministerstvo v Portugalsku bylo náhle vystřídáno ministerstvem Castrovým. Telegramy veškeré byly ale až dosud pomlčely o příčinách změny té. Oznamují se příčiny ty teprve nyní. Podnět ke krisi zavdala sdělená již porážka oddílu por tugalského v africké Angole, způsobená povsta- lým kmenem Kuonhomů. Kmen tento vyslal proti portugalským osadníkům neméně než 20.000 bojovníků do pole. Vláda Ribeirova chtěla proto z Evropy proti němu vyzbrojiti výpravu 5000 mužů a sesiliti trvale i posádky v Angole; jelikož nedošla ale pro to dostatečné podpory, odstoupila raději.
Laurier Chamberlainův Chamberlain Eduard Čecho Polák Castrův Ribeirův Berlín Portugalsko Angola Evropa
16 article
Světové smlouvy míru? Známá propagatorka míru baronka Suttnerova sdělila v jednom novoyorském shromáždění, že z vlastních úst Rooseveltových slyšela záměr jeho, že navrhne všem státům evropským smlouvy o řešení sporův obapolných smírčími soudy Roosevelt skutečně sama sebe předstihuje, aby v intencí známého mírumilovného podnětu ru ského cara zabezpečil si v listopadu tím proni kavější — volební vítězství. Jak ostatně ve Spojených státech rozuměj mírumilovnosti, dokázal sám demokratický proli- kandidát Rooseveltův, Parker. Parker vypočel v jednom projevu svém, že boj Spojenýcl státův o uchvácení a udržení Fi lipin stál 200.000 lidem život a poplat nlky americké 650 millionů dollarů čili přes tři milliardy korun. Z vládních stran namitá se ovšem, že »jednola« osad, taková, jež se otevřela ringům, kartelům a trustům amerických millionářův, stála prý v pravdě (?9) jen 20 000 životů lidských a »jen« 200 mill. dollarů, čili málem »jen« milliardu korun.« Však i tato »jen« znějí nejen smutně dost, nejen smutně, i cynicky.
Suttnerův Rooseveltův Parker spojený stát Spojenýcl
17 article Vilém II. na návštěvách.
Vilém II. na návštěvách. Podle berlínského »Postu« Vilém II vydá se koncem ledna na svou cestu středo mořskou. Při tom setká prý se v některém při stavu neb v Seville s králem španělským Také Neapol navštíví; na návštěvu Pia X dle katolické berlínské »Germanie« se ale pro ten čas nepomýšlí. Dle pařížské »Patriee skončí cesta Viléma II. výlety do Dubrov nika, Benátek, Rěky, kdež, jak známo Vilém II. loni svými osobními styky s hraběnkou Morasiniovou vzbudil známou bouři socialistickou. a do Terstu, odkudž se dráhou vrátí do Němec. Rěka a Terst jsou, jak známo, Hohen- zollerům dávno drahy, třeba zatím jen k srde jim přirostly.
Vilém II Pius Dubrov Morasiniová Němec Sevilla Neapol Benátky Rěky Terst Hohen
18 article Liga kelto-slovanská.
Liga kelto-slovanská. Přinesli jsme před časem již v doslovném znění list pana Čerepa Spiridoviče, v němž uja se iniciativy k založení ligy zmíněné a v němž vypočítával účely její. U příležitosti té zazna- menali jsme též, jakým způsobem má býti liga prostřednictvím tisku a filiálek v hlavních čelných městech slovanských atd. zorganisována. V nové rozmluvě s redaktorem »Patrie« horlivý slavofil a gallofil uvedl poznovu, že liga, jež by representovala latinsko-slovanský svět o 300 millionech duší, má za úkol zachovati mír mezi národy podle zásad hasgské konference a chrá- niti bezpečnost národů slovanských a latinských proti těm, kdož nedbají mírumilovných úmyslů cara Mikuláše. Zároveň vyslovil se v Paříži orga nisační výbor pro jeden z odkazů ligy. Ve výboru tom zasedají pan Čerep Spiridovič, před- seda Slovanské společnosti moskevské, pan Ge rutle Réache, místopředseda poslanecké sněmovny a pan Sergěj Seullfestd Beaurepos, generální tajemník ligy. Jednacím ja zykem této bude dle pana Čerep Spiridoviče frančina.
Čerepa Mikuláš Čerep Sergěj Beaurepos Paříž Patria poslanecký sněmovna
19 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Plán Kuropatkinův. Vojenský spolupracovník francouzského časopisu „Eelair“ vykládá plán gen. Kuropat- kina následovně: Pravé křídlo mandžurské armády a stře měly pouze zadržeti nepřítele, zatím pak levé křídlo mělo obejíti Japonce a napadnouti na ně s týla. Ale protože pravé křídlo bylo nejslabší části armády, nevydrželo prudkého návalu Ja- ponců, kteří prohlédli tuto slabinu armády Kuro- patkinovy a proto proti ní soustřodili dvě ar mády: Okuovu a Nodzuovu. Střed udržel svou posici; ale levá armáda potkale se s nepřekonatelnými překážkami, když chtěla vyplniti svůj úkol a obejíti nepřítele. Věc tedy se během boje obrátila. Rusové na slabém pravém křídle byli z počátku nuceni ustupovati, později ale vyvinuli takovou sílu, že obě armády — levou i střední — japonské obrátily na ústup. Zbývá armáda Kurokiova, jež operuje proti levému křídlu ruskému, tvoříc pravé křídlo ja- ponské. Kuroki, sám mistr v obcházení, dovedl tu plán Kuropatkinův zmařiti aspoň na několik dní. Nyní, když dvě armády japonské jsou obrá- ceny na ústup, je možno poslati naproti Kuro- kiovi dostatečné posily. Kromě toho se pro- slýchá, že proti Kurokiovitáhne take Linevič z Vladivostoku.
Rus Kurokiovitáhnout Vladivostok Nodzuovo
20 article
Maršál Ojama žádá 70.000 m. posil. Dříve. než bude možno tolik vojska dopraviti z Japon- ska de Mandžurie, přirazí Linovič k Ljaojanu Kuropalkinova armáda bude také rozmnožena posilami z Charbina. Ústupem Japonců ovšem nebude ještě tato válka rozhodnuta a skončena. Japonci ustoupí leda za Tajcihe a do Ljaojanu, odkud je bude třeba vybíjeti. Na zprávách tokijských pozoruje se zaraže nosť a malomluvnost, jež jsou přiznáním ne- úspěchu. Londýnšti spojenci Japonců z despe- race dopouštějí se komických naivností. Tako- vou naivností je, když píšou, že Rusové vlastně nemyslili na své vítězství, nýbrž na ústup. jehož plány byly nalezeny u padlých ruských důstojníků. Na ústup se po každé musí připra- viti každá armáda a plán jeho si zajisté v čas vypracovali také japonští vojevůdcové a jej nyní provádějí.
Ojama Mandžurie Kuropalkinův Japonec Rus Japon
21 article
Vítězné dni ruské. Pan Kirillov telegrafoval „Rusi“ dne 17. října: Včera právě o půlnoci velikolukský pluk dostal rozkaz vzíti ves Linšinpu na Šahe. Ticho se k ní přibližili, nasadili bodáky a vylloukli Ja- ponce, ale na kraji vsi stála velká modlárna. již Japonci silně opevnili. Udělali z ni pevnost již obehnali příkopem. Útokem ji vzíti možno nebylo. I přivezli děla a nedbajíce noci, začali do ní páliti na 800 kroků. Ale tlusté kamenné zdi vzdorovaly granátům. Hmoždířová baterie by modlárnu obrátila v ssutiny v několika minu- tách, ale u nás nemají všecky sbory hmoždířů; granály mají tu vadu, že při dopadnutí na zed hned se roztrhují a zdi nemnoho ubližují. Bylo nutno nechati Japonce v modlárně. Tak prošel včera celý den. Polovina Linšinpu náležela nám. druhá polovina Japoncům. Nepřátele rozdělo- vala náves, na návsi velká louže — neutralna louže. Nepřátelé sedi v chatách. Vojáci naši i ja- ponští na sebe volají, nadávají si i žertují, smějl se i na sebe střílejí, jestliže některý vystrě hlavu.
Kirillov Rus Japonec krok
22 article
Ves Lamatun také náleží z poloviny nám z poloviny Japoncům. Ve 3 hod. odpol. naše ataky ještě neměly úspěchu. Pravé křídlo posunulo se v před. Skvě lou atakou byla vzata ves Vučanin přes tuhý zoufalý odpor Japonců, kteří byli vytlučeni od tud s velkými ztrátami. Tím skončil dnešek na Šahe. Dnes byl den jasný a teplý, ale k večeru najednou se ochladilo. Boj přestal teprve za tmy. Vojákům přivezli večeři v polních kuchy- ních a oni počali večeřet. Dne 17. října. Včera náš úspěch na pravém křídle byl do- plněn skvělým úspěchem na levém. Šli jsme v energický útok na silně opevněné posice ja- ponské okolo Suchetunu, na jihozápad od Chuanšanu, a večer pluky petrovský, nejšlotský a vilmanstrandský vytloukly Japonce z opevnění přes nejtužší, zoufale chrabrý jejich odpor, a vzaly jim 6 děl. Japonci měli ohromné ztráty na lidech. Dnes jsme měli výtečný, zdárný den. Ja- ponci po strašně tuhém boji byli přinuceni od- stoupiti před naším návalem po celém frontu. Právě přišly zprávy, že jsme jim vzali na východ od železné dráhy ještě 13 děl a 150 mužů za- jali. Přišly také zprávy, ale ještě nepotvrzené. že sibiřské pluky také vzaly 24 děl. Zvlášť ve liké jsou ztrály japonské na lidech. Všecky okopy, námi vzaté, přeplněny jsou trupy japon- ských vojáků. Pouze v jednom nevelkém bylo jich napočteno přes 600. Ale Japonci nicméne chtějí se bíti až do konce. Dnes přivezli oblehae děla, jež zajisté padnou v naše ruce. S bezpeč- ností možno říci, obdržíme-li nyní vrch, že ja- ponská armáda bude svedena na dlouho n nullu, i mravně, i fysicky. Zejtra bude 10. den boje. Je noc, a palba trvá bez ustání.
Japonec Suchetun
23 article
Obdiv ruským junákům. „Neues Wiener Tagblatt“ praví v úvodním článku: Junáctví ruských vojsk ukázalo se ne jednou, v bitvě jantajské osvědčilo se nesčíslně- krát a byly velké oddíly, které až šestnáctkrát širokými fronty nastoupily v ataku, nastavujíce prsa nepříteli, stojícímu na dobře zvolených po- sicích. Boje ve východní Asii ukazují, že ruské vojínstvo pořád má ty neobyčejné, slavné vlast- nosti, nad kterými v sedmileté válce trnul Friedrich Velký a jež poznal ke své škodě,a kdyby dnes Rusové proti sobě měli protivníka, který by měl asi takovou zdatnosť, jako Turci v poslední válce, výsledek bojů byl by již jist. Dosavadní ruské ztráty. Ruské ministerstvo vojenství vydalo se- znam ruských ztrát od počátku války, 8. dubna až do 1. října. Důstojníků padlo 1489, mužů 46 736. V jednotlivostech listina vykazuje ná- sledující číslice: V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . ra 8h odpolední . . . . . za 2h Ve dlialkách na veskovši ranní česlo. . . . . eddpolední . . . . . . . . Bh Inserá ty plati ze hetově napřel. Předplncení a inserty přijimí admini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se též rvečskna tískárna a expečice „Nárednich Listi“. Rukopisy se nevraceji
Wiener Velký Rus Turek Nárednich Asie
24 article
Padll a ranění důstoj., muži Den
25 article
Místo Port Artur (přepadení) Čemulpo (námořní bitva) . »Jenissej« (výbuch) . . . Port Artur (pokus o uza- vření) . . . . .. Vladivostok (bombardování) Port Artur (výpad loďstva) „ » (bombardování) Činčou na Korei (bitka) »Petropavlovsk« (výbuch). 15 527 »Bezstrašný« (ponotil se). Pomalma (bitka) . . . 2 18 Port Artur (výbuch torpéda) Jalu (bitka) . . . . .. » (bitva) . . . . . . 70 2327 Fynchnančen (bitka) . . 30 800 Kinčou (bitva) . . . . . 10 175 Port Artur (útoky) . . . Vafangou (bitka) . . . . 2 100 Sajmadza (bitka) . . .. Liocjatun (bitka) . . . . Vafangou (bitva) . . . . 115 3091 Siminčen a Dalin (bitky). Port Artur (útok) . . . . Sinchalin (bitka) . . . . 10 200 Kajping (bitka) Port Artur (bombardování) 5. Modulin (biika) . . . . — 1200 Dašično (bitva) . . . . — 600 Hajčen (bitva) . . . . . 29 1800 26. čce.— 8. srpna Port Artur (útoky) . 40 1500 10. srpna Port Artur (výpad loďstva) 40 309. 14 » Vladivostok (porážka loď.) 40 1250 43 1884 8.—10. srpna Port Artur (úloky). 25. srpna—1. září Ljaojan (bitva) asi 1000) 30 0 0 Dobromady . . 1489 46.736 Počítáli se, že nynější boje na Sache au Jantaje stojí Rusko asi 20.000 m., může se okrouhlým číslem veškerá dosavadní ztráta Rusů odhadnouti na 70..000.
Port Čemulpo Jenissej Artur Rus Vladivostok Petropavlovsk Jal Rusko Pomalma Vafanga Liocjatun Siminčit a Dalin Sinchalin Hajčit Ljaojan
26 article
8. února
27 article
5 104
28 article
6. března 13. dubna 1. kvělna 14.— 21. kv. 30. května 8. června 27.— 28.č. 24. června 4. čce.
29 article
Lelegra L. Z Petrohradu, 20. října. V 9 hod. večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Válčící armády dnes odpočívají. Levé ruské křídlo poně- kud ustoupilo. Dnes odjelo 6 nižších důstojníků petrohradských pluků na bojiště. K veliké bitvě v Mandžursku. Z Londýna, 20. října. (C.-B.) Z hlavního stanu Okuova sděluje se dne 18. t. m.: Ja- ponský oddíl o 5 praporech a 5 ba- teriích, kterýž při stíhání destal se příliš daleko na východ od železnice, byl napaden 12 ruskými prapory a ztratil při tom 8 děl. Případ ten zavinila přilišná sebedůvěra Japonců. Z Londýna, 20. října. (C-B.) Reuterově kanceláři sděluje se z hlavního stanu generála Oku ze včerejška: Pravá a střední armáda za bitvy nejen uhájily své postaveni, nýbrž i po- stoupily. Ruský oddil, který napadl bok pravé armády, byl zapuzen na východ. Levé křídlo Japonců má totéž rozložení jako na počátku bitvy, ale jest posunuto 24 km. na sever. Armáda měla 19. t. m. klid, jenž potrvá nepo- chybně ještě po několik dní. Z Londýna, 20. října. (C.-B.) »Standardu« sděluje se z hlavního stanu Kurokiova ze dne 17. t. m.: Kuropatkin bojuje boj o ústup. Ale není nemožno, že přes nabyté zlé zkušenosti pokusí se ještě jednou o útok, poněvadž rozká- zal svým, aby za žádných okolností neustupovali dále z Mukdenu. — Týž zpravodaj sděluje ze dne 18. t. m., že ruský prapor, přecházeje řeku Taice, byl zničen. Prapor byl prý dostižen Ja- ponci a kulomety téměř úplně potřen. To prý jest první pozoruhodný výkon kulometů v tét vojně. Na severním břehu řeky Ša bojuje se nepřetržitě, ale střelba ochabuje.
Japonec Reuterův Kuropatkin Taika Petrohrad Londýn Mukden šo km
30 article
Zápas o Port Artur. Z Londýna, 20. října. (C.-B.) Z Čifu sdě- luje se »Daily Telegraphu« ze včerejška: Ja- ponský setnik, jenž přibyl sem od oblehací armády před Port Arturem, sděluje, že japon- ské ztráty před Port Arturem činily přes 50.000 mužů. Vojáci trpí zimou velice, Hlavní dělostřelecké postavení Japonců čllá 400 děl, jež nalezají se blíže Vlčího vrchu až k Takušanu. Palba téchto děl může býti osudnou pro pevnost teprve tehdy, až tvrze před pevnosti budou umlčeny. Zprávy o vypluti baltického loďstva pohnuly Japonce, aby zvýšili své úsili. Soustředují posily a pokračují prudce v bombardování, což věšti nový útok. Z Londýna, 20. října. (C.-B.) »Daily Te- legraphu« sděluje se z Čifu; Z Dálného do- pravují se stále ještě oblehaci děla před Port Artur. Veliké posily posílají se do Genzanu. U ostrovů Miautaojských ztroskotala se japonská loď s nákladem pšenice.
Port Artur Japonec Miautaojský Londýn Čif Daily Telegraph Daily T Čifu
31 article
Osud Port Arturu. Z Londýna, 20. října. K Port Arturu obrací se opětně veškerá pozornost, jež přešla v minu- lých dnech na boje u Jantaje a na řece Š a. V Tokiu mluví se o dobytí Port Arturu jako o věci, která se rozumí sama sebou. Je- den Japonec, jenž jako markytán jest u vojska, obléhajícího Port Artur, přibyl včera v noci do Čifu, aby učinil nákupy. Týž potvrzuje, že většina útoků na pevnost dála se bajonetem. Ja- ponští vojáci, aby mohli lépe bojovati, odhazo- vali prý kabáty. Nyní však trpí mužstvo velice noč- ními mrazy, jež každým dnem jsou ostřejší a ostřejší. Veřejné mínění v Japonsku žádá brzkého dobytí Port Arturu, tak že při očeká- vaném útoku nebude šetřeno asi obětí, kdyby byly sebe většími. Koncentrování posil a pokra- čování v bombardování nasvědčují tomu, že Ja- ponci chystají se podniknouti hromadný útok pěchotou. Japonci vědí, že největším jejich ne- přítelem jest nyní počasí. Proto se budou snažiti před počátkem zimy vzíti Port Artur. Již ny- nější počasí jest velmi drsné a moře často s bourí.
Artur Japonec Londýn Tokio Š a