1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 21. října 1904.
Praha
4
article
Na rnaní a odpol. listy
přadplácí ' ne
v Praze v adninistřai
na měsíe . . . . . . 2
Bs čtvrt leta . . . . 6 K -
s dvojí čonžškes
K 50
ma nešeln
n ivit leta . . . . 7 K 80h
ve ailalkách a K s0
za mě-fe . . . .
Poštou:
ra měsi
na čtvrt lela . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
za měsíe
::: k n
Praha
6
article
Politika, zákon a spravedlnost.
Politika, zákon a spravedlnost.
Před říšským soudem provedeno bylo před
včírem líčení, jež týkalo se stížnosti tři tisíc če-
ských rodičů vídeňských, kteří žalovali, že pří-
slušní činitelé odpírají jim právo na české obecné
školy. Rozsudek prohlášen bude prý v ponděli
v této při, jejíž projednání do nekonečna bylo
oddalováno z té jednoduché příčiny, že mini-
sterstvo osvěty nebylo v normální v takových
případech lhůtě hotovo se sháněním důvodů,
jimiž by opřelo jakž takž odmítavé stanovisk
své naproti oprávněné žádosti českých rodičůa
že veliké mu potíže činila volba úřadníka, jenž
by měl dosti kuráže, hájiti před říšským soudem
věc nezákonnou, nespravedlivou.
Konečně podařilo se muže takového sehnati
a zároveň sestrojiti ze smělých na jedné, naiv
ních a směšných argumentů na druhé straně.
plaidoyer, jenž sotva bude zařaděn ve Slavinu
ministerstva vyučování mezi trofeje, ani ne
v tom připadě, že by nejvyšší soud mimo na-
dání a tvrdíme hned z předu, proti jasnému
znění platných zákonů a proti duchu spravedl
nosti, vynesl výrok ve smyslu tohoto ministerstva.
7
article
Pan ministerialní rada Heidelmair mnoho
se nenamáhal se svými důvody, jimiž hájil oči-
vidnou křivdu. Vypůjčil si je prostě ze zbrojnice
německo-nacionálního tisku a z řečí různých
doktorů Funků, Schückerů a ostatních pánů to-
holo druhu. Dokazoval zcela tak jako oni, že
Čechové vídeňšti proto nemohou činiti nároky
na práva ústavně všem národům zaručená, že
nelze je, pokud žijí ve Vídni, pokládati za sou-
čásť usedlé národnosti, nýbrž pouze za fluktujíc
živly, již vyhledali Vídeň jako individua a kteři
prostě po zákoně hospodářském znenáhla do
Vidně se přestěhovali, kde žijí roztroušeně mezi
obyvatelstvem německým. Nehledě k tomu, že
základní zákony a souvisící s nimi zákony školské
nijak nerozeznávají, jaký měla ta či ona ná-
rodní menšina vznik, tážeme se, neví li pan
ministerialní rada praničeho o tom, jakým způ-
sobem stala se skutkem německá koloni-
sace v Čechách. Také sem se stěhovali Němei
ze sousedstva jako individua a rovněž po zá-
koně hospodářském. Rádi bychom věděli, jak
by se pan ministerialní rada tvářil, kdyby kdo
z tohoto důvodu vzepřel se pořizování německých
škol v Čechách. Roztroušená individua bez
práva a nároků na zákonnou ochranu!
Funk
Schücker
Čecho
Němei
Vídeň
Čechy
8
article
Tážeme se, co by se z Vídně stalo, kdyby
tato roztroušená individua, jichž je několik set
tstců, a která plní tam jedno z nejdůležitějších
hospodářských poslání, která tam také efektivně
pracojí, z Vídně rázem se vystéhovala? Nevíme,
co by si Vídeň počala, kdyby vzniklo v ní ta-
kovélo vacuum. Nie platno, že dovolával se pan
Heidelmair Terstu, Rovereda atd, tam že by
chom mohli žádati také za české školy. Ovšem.
Kdyby tam skutečně žilo tolik Čechů, že by
mohli podle zákona činiti na ni právem nároky,
byly by příslušné instance povinny i tamje
zřidit, zrovna tak, jako by to bylo povinností,
kdyby v některém místě českém žilo tolik
Vlachů, že by žádost jejich za italskou školu
byla zákonem odůvodněna. My přece z a to
nemůžeme, že tvůrci platné dnes
ústavy nerespektovali při svém
dlle hranic zemských a zemí a že
zemské příslušnosti nikde neuzná-
vali, nýbrž že dílo své provedi
zeela ve smyslu centralistické m,
ve smyslu tak zvaně jednoty státn
aže při vyměřování práv i povin
nosti občanských znali jen při
slušnost a občanství státní. A do
voláváme-li se, přes své autonomistické přesvěd-
čení, té jejich ústavy, ani Němci ani ministerstv
nám to vyčítati nemůže a nesmí.
Heidelmair
Rovereda
Čecho
Vlach
Němec
Vídeň
Terst
9
article
Pan ministerialní rada pociťoval ovšem
velmi nápadně tuto slabinu své argumentace
proto učinil ve svém plaidoyeru opětnou půjčku
u německých odpůrců našich. Vypůjčil si totiž
jejich pověstné »územi« či »das Gebiet« a
tvrdil, že Vídeň není takovým »Gebietém«, kde
by Čechové žili jako trvale usedlá domácí mi-
norita, nýbrž že — tak asi vyzněly jeho důvody
— jsou ve Vídni pouze trochu lepšími, usedlej-
Hmi cikány, kteří přicházejí, aby se nakrmilia
polom zase odcházejí. Státní základní zákony
nějaký »obvod« nebo »území« národní ne-
znají, není v nich také nikde o nějakém »Ge-
bietu« řeči, to je vynález německý z doby nej
novější, vynalezený proti historicko-politickým
individualilám a speciálně proti jednotě králov-
slví českého. Je zajímavo, že ministerstvo vy-
učování přijalo tuto argumentaci za svou. Pro
pak slavné ministerstvo a od něho odvial
úřadové nerespektovali tohoto »Gebietu«, když
lo o německé školy v ryze českém území
Anebo jsou neb byli Němci v Přibrami, na
Čecho
Cikán
Němec
Vídeň
Přibry
10
article
Kladně, v Roudnici atd. jiným elementem než
Čechové vídeňští? Ovšem že byli. Vídeňšti
Čechové existují a žijí, ba sám dr. Lueger jich
lam napočítal v roce 1900 více než sto tisíe,
Němeů ale ve jmenovaných a jiných místech
nebylo, hemžilo se v nich pouze několik něme-
ekích židů a německých úřadníků. Školy ty
nezřizovány pro děti německé, ale pro české,a
sice hned po telegrafu, jak je známo. Zákon
praví určitě, kde tolik a tolik dětí určitého ja-
nýka, musí býti zřízena pro ně škola. To je
přece ustanovení jasné, které nedá se vykroutiti
nesmyslem pana ministerského rady, že proto
nemaji Čechové práva na české školy ve Vídni
a v Dolních Rakousích vůbec, poněvadž ne-
uplatnili se tam dosud ve veřejném životě jako
národnost s Němci rovnoprávná; jazyk dolno-
rakouských soudů na příklad že je výhradně
německý. Poněvadž tedy déje se Čechům dolno-
rakouským křivda ve směru jednom, proto díti
se jim musí též ve směru druhém. Poněvadž
okresní soud v Korneuburku a ve Štokeravě
nepřijímá českých podání, proto z
Čecho
doktor
Lueger
Němec
Roudnice
Vídeň
Dolní Rakousy
11
article
stati musí 20.000 českých dětí ve
Vídni bez školy. Důstojný to argument
zástupce ministerstva — o světy. —— — —
Jaký praktický účinek bude míti však výrok
říšského soudu, dopadne-li ve prospěch právaa
spravedlnosti a tím i ve prospěch české věci?
Žádný. V ohledu tom se nemylme. Říšský soud
snad prohlásí, že rozhodnutím ministerstva vy-
učování ve věcech českých škol ve Vídni byla
porušena práva ústavní, však nebude tu instance,
ktorá by z výroku toho vyvodila důsledky.
A moci exekutivní říšský soud nemá. Snad ža-
loba na ministerstvo? Tou dají se prováděti
sice parlamentní demonstrace, ale o to jest již
postaráno, aby žaloba na ministra v Rakousku
nikdy úspěchu neměla. Třeba míti na mnysli, že
nežijeme zde v právním státě, jak bez mučení
ne pouze v této věci, než i v jiných doznaly
samy instance, jichž přední povinností jest,
bdíti a pečovati o to, aby zákonů bylo šetřeno
V této říši nerozhoduje ani právo, ani zákon.
nýbrž v první řadě ohled politický. Kdyby
desetkráte bylo právo na straně Čechů vídeň
ských, kdyby sebe určitěji pro ně zákon mluvil,
nie platno: politika nedovoli, aby se právu
zákonu zjednala platnost. A poněvadž po-
litika vídeňská je pouze a stále
národně německá, poněvadž hrot
její trvale obrácen je proti národu
našemu, proto marná všechna rozhodnuti
judikáty. — Proces s ministerstvem vyučování
snad vyhrajeme, ale proto přece zůstane všecko
při starém.
Čecho
Vídeň
Rakousko
český dítě
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. října. (Plány hr. Tis zy.)
Ústupek, slíbený hr. Tiszou v nedělní řeči
Deakově oslavě, nezměnil bojovné nálady oppo-
sičných stran proti zostření jednacího řádu uher-
ské sněmovny. Košutovci chystají se dokonce
protáhnouti dle možnosti i nynější rozpravu
o zatímné obchodní smlouvě s Italií, aby oddálili
Tiszův pokus o zostření jednacího řádu. Hr.
Tisza bere dle zpráv, docházejících z Pešti, do
svých počtů i tuto okolnost a připravuje se
k odvetě. Tento týden ponechá prý opposie
volné pole; zatím svolá do Peští co nejvíce po-
slanců liberální strany. Příští týden napomene
opposici a pohrozí přísnějšími opatřeními, ne-
bude-li obchodní smlouva projednána do určité
lhůty. Nevezme-li si opposice jeho výstrahu
k srdei, hr. Tisza podá znova svůj březnový
návrh, aby se jednací řád přiostřil ad hoc. Tento
březnový návrh, jímž se sněmovnímu presidiu
udili téměř neobmezené práve ve sněmovně, jest
tak přisný, že činí obstrukei téměř nemožnou,
ale týká se jen určitých, přesně vypočítaných
předloh a má platiti jen na určitou dobu.
V březnu týkal se Tiszův návrh rozpočtu, re-
krutů a definitivné změny jednaciho řádu; má
se za to, že by podobný návrh a pro tytéž před-
lohy byl učiněn i nyní. Přijetí návrhu na do-
časné zostření jednacího řádu chce si Tisza vy-
nutiti trvalými schůzemi sněmovními. Kdyby
i potom obstrukce mařila sněmovní práce, ze-
jmena projednání definitivního jednacího řádu.
došlo by na rozpuštění sněmu a vypsání nových
voleb. Hr. Tisza se zaručil už v červnu r. 1903.
že provede změnu jednacího řádu a myšlenku
svou chce provésti za každou cenu, i kdybyj
měl padnouti za oběť jeho kabinet.
Deakův
Tiszův
Tisza
Praha
Hradec
Pešť
Tisza
ský sněmovna
13
article
Ze Lvova, 19. října. (Zemský příspě-
vek naruské divadlo.) Rozpočtový výbon
haličského sněmu usnesl se, navrhnouti sně-
mu, aby na stavbu ruského divadla ve Lvově
povolil subvenci 300.000 K, jež se opatř
půjčkou, umořitelnou v 51 roce. Podmínkou
má býti, že se nové divadelní budovy nebude
užívati k ničemu jinému, než k divadelním
představením v jazyce maloruském, ke
koncertům a plesům. Do výboru stavebního,
jenž má sestávati z 11 členů, zemský výbor
bude vysílati pět zástupců, spolky Prosvita,
Ruská beseda, Spolek Kotlarevského, Spolel
Ševčenkův a Svaz spolků pěveckých po jednom
a městská rada Ivovská též jednoho zástupce.
Zemskému výboru bude náležeti právo potvrditi
ředitele nového divadla neb družstvo, jež di-
vadlo vezme do nájmu.
Z Pešti, 19. října. (Útok na posl
Gabr. Ugrona.) Gabr. Ugron nepohodl se
na svém statku Bethlenfalvě v Sedmihradsku
s dělníkem Demetrem při skládání obilí a da
mu políček. Demeter za to mrštil po Ugronov
sekerou a roztříštil mu pravé rámě; mimo te
po Ugronovi vystřelil, ale chybil se ho. Demeten
byl už jednou odsouzen na sedm let do káznie-
pro vraždu.
Ševčenkův
Demeter
Lvov
Pešť
Sedmihradsko
spolek Prosvita
spolek Kotlarevský
svaz spolek pěvecký
nový divadlo
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. října.
Obrovské oběti Němcův pro osadu africkou
Jak »Schles. Ztg.« tvrdí, činí již nyn
výdaje pro jižní Afriku přes 100 millionu
marek. V dobře zpravených kruzích osadních
soudí se, že všechen náklad na potlačení od
boje dlužno počítati na 200 millionů
marek-
Britská štvanice.
Mimořádný zástupce belgického krále Le-
opolda II. odevzdal presidentu Rooseveltovi
dopis králův, v němž tento panovník konžského
státu odmítá veškeré útoky proti vládě konžské.
zvláště pokud se týče ukrutenství proti černo-
chům, jakožto britské jen štvanice.
Rozpuštění kanadského parlamentu.
Kanadský parlament byl rozpuštěn a nové
volby položeny na 3. listopad. Otázky, souvisící
se stavbou dráhy transkontinentální a s celn
reformou Chamberlainovou, budou hlavním před
mětem agitace volební.
Němcův
Roosevelt
Chamberlainův
Praha
Afrika
Leopold II
15
article
Ministerský předseda a vůdce sněmovn
většiny Laurior těší se pro svoji opělnou roz-
hodnou obranu zájmův kanadských značné oblí-
benosti v zemi a soudí se, že vrátí se tudíž
většina sněmovní ještě více sesílena. Laurier
jenž až dosud politiku Chamberlainovu potíral,
vyslovil se nedávno pro uzavření zvláštních ob-
chodních smluv mezi Anglil a osadami, jež by
poměrům osad hověly, jimiž by se obchod vzá
jemný oživil k obapolné spokojenosti a jimiž by
zároveň cíle, Chamberlainem kýženého, rovněž
se dosáhlo
Křest italského následníka frůnu.
Při křtu, jehož den ale ještě není stanoven.
bude kmotrem malému princi černohorský kníže,
svědkem pak ařglický král Eduard VII.
Ke školnímu konfliktu v Berlíně.
Magistrát berlínský rozhodl se podat prot
známému nařízení vládnímu v přičině propůjčo
vání školních místností Čechům, Polákům a so
cialistům stížnost ministerstvu vyučování.
Změna v portugalské vládě.
Telegraficky bylo již sděleno, že Ribei rovo
ministerstvo v Portugalsku bylo náhle vystřídáno
ministerstvem Castrovým. Telegramy veškeré
byly ale až dosud pomlčely o příčinách změny
té. Oznamují se příčiny ty teprve nyní. Podnět
ke krisi zavdala sdělená již porážka oddílu por
tugalského v africké Angole, způsobená povsta-
lým kmenem Kuonhomů. Kmen tento vyslal
proti portugalským osadníkům neméně než
20.000 bojovníků do pole. Vláda Ribeirova
chtěla proto z Evropy proti němu vyzbrojiti
výpravu 5000 mužů a sesiliti trvale i posádky
v Angole; jelikož nedošla ale pro to dostatečné
podpory, odstoupila raději.
Laurier
Chamberlainův
Chamberlain
Eduard
Čecho
Polák
Castrův
Ribeirův
Berlín
Portugalsko
Angola
Evropa
16
article
Světové smlouvy míru?
Známá propagatorka míru baronka Suttnerova
sdělila v jednom novoyorském shromáždění, že
z vlastních úst Rooseveltových slyšela záměr
jeho, že navrhne všem státům evropským smlouvy
o řešení sporův obapolných smírčími soudy
Roosevelt skutečně sama sebe předstihuje, aby
v intencí známého mírumilovného podnětu ru
ského cara zabezpečil si v listopadu tím proni
kavější — volební vítězství.
Jak ostatně ve Spojených státech rozuměj
mírumilovnosti, dokázal sám demokratický proli-
kandidát Rooseveltův, Parker. Parker vypočel
v jednom projevu svém, že boj Spojenýcl
státův o uchvácení a udržení Fi
lipin stál 200.000 lidem život a poplat
nlky americké 650 millionů dollarů
čili přes tři milliardy korun. Z vládních stran
namitá se ovšem, že »jednola« osad, taková,
jež se otevřela ringům, kartelům a trustům
amerických millionářův, stála prý v pravdě (?9)
jen 20 000 životů lidských a »jen« 200 mill.
dollarů, čili málem »jen« milliardu korun.«
Však i tato »jen« znějí nejen smutně dost,
nejen smutně, i cynicky.
Suttnerův
Rooseveltův
Parker
spojený stát
Spojenýcl
17
article
Vilém II. na návštěvách.
Vilém II. na návštěvách.
Podle berlínského »Postu« Vilém II
vydá se koncem ledna na svou cestu středo
mořskou. Při tom setká prý se v některém při
stavu neb v Seville s králem španělským
Také Neapol navštíví; na návštěvu Pia X
dle katolické berlínské »Germanie« se ale
pro ten čas nepomýšlí. Dle pařížské »Patriee
skončí cesta Viléma II. výlety do Dubrov
nika, Benátek, Rěky, kdež, jak známo
Vilém II. loni svými osobními styky s hraběnkou
Morasiniovou vzbudil známou bouři socialistickou.
a do Terstu, odkudž se dráhou vrátí do
Němec. Rěka a Terst jsou, jak známo, Hohen-
zollerům dávno drahy, třeba zatím jen k srde
jim přirostly.
Vilém II
Pius
Dubrov
Morasiniová
Němec
Sevilla
Neapol
Benátky
Rěky
Terst
Hohen
18
article
Liga kelto-slovanská.
Liga kelto-slovanská.
Přinesli jsme před časem již v doslovném
znění list pana Čerepa Spiridoviče, v němž uja
se iniciativy k založení ligy zmíněné a v němž
vypočítával účely její. U příležitosti té zazna-
menali jsme též, jakým způsobem má býti liga
prostřednictvím tisku a filiálek v hlavních
čelných městech slovanských atd. zorganisována.
V nové rozmluvě s redaktorem »Patrie« horlivý
slavofil a gallofil uvedl poznovu, že liga, jež by
representovala latinsko-slovanský svět o 300
millionech duší, má za úkol zachovati mír mezi
národy podle zásad hasgské konference a chrá-
niti bezpečnost národů slovanských a latinských
proti těm, kdož nedbají mírumilovných úmyslů
cara Mikuláše. Zároveň vyslovil se v Paříži orga
nisační výbor pro jeden z odkazů ligy. Ve výboru
tom zasedají pan Čerep Spiridovič, před-
seda Slovanské společnosti moskevské, pan Ge
rutle Réache, místopředseda poslanecké
sněmovny a pan Sergěj Seullfestd
Beaurepos, generální tajemník ligy. Jednacím ja
zykem této bude dle pana Čerep Spiridoviče
frančina.
Čerepa
Mikuláš
Čerep
Sergěj
Beaurepos
Paříž
Patria
poslanecký sněmovna
19
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Plán Kuropatkinův.
Vojenský spolupracovník francouzského
časopisu „Eelair“ vykládá plán gen. Kuropat-
kina následovně:
Pravé křídlo mandžurské armády a stře
měly pouze zadržeti nepřítele, zatím pak levé
křídlo mělo obejíti Japonce a napadnouti na ně
s týla. Ale protože pravé křídlo bylo nejslabší
části armády, nevydrželo prudkého návalu Ja-
ponců, kteří prohlédli tuto slabinu armády Kuro-
patkinovy a proto proti ní soustřodili dvě ar
mády: Okuovu a Nodzuovu.
Střed udržel svou posici; ale levá armáda
potkale se s nepřekonatelnými překážkami, když
chtěla vyplniti svůj úkol a obejíti nepřítele.
Věc tedy se během boje obrátila. Rusové
na slabém pravém křídle byli z počátku nuceni
ustupovati, později ale vyvinuli takovou sílu,
že obě armády — levou i střední — japonské
obrátily na ústup.
Zbývá armáda Kurokiova, jež operuje proti
levému křídlu ruskému, tvoříc pravé křídlo ja-
ponské. Kuroki, sám mistr v obcházení, dovedl
tu plán Kuropatkinův zmařiti aspoň na několik
dní. Nyní, když dvě armády japonské jsou obrá-
ceny na ústup, je možno poslati naproti Kuro-
kiovi dostatečné posily. Kromě toho se pro-
slýchá, že proti Kurokiovitáhne take
Linevič z Vladivostoku.
Rus
Kurokiovitáhnout
Vladivostok
Nodzuovo
20
article
Maršál Ojama žádá 70.000 m. posil. Dříve.
než bude možno tolik vojska dopraviti z Japon-
ska de Mandžurie, přirazí Linovič k Ljaojanu
Kuropalkinova armáda bude také rozmnožena
posilami z Charbina.
Ústupem Japonců ovšem nebude ještě tato
válka rozhodnuta a skončena. Japonci ustoupí
leda za Tajcihe a do Ljaojanu, odkud je bude
třeba vybíjeti.
Na zprávách tokijských pozoruje se zaraže
nosť a malomluvnost, jež jsou přiznáním ne-
úspěchu. Londýnšti spojenci Japonců z despe-
race dopouštějí se komických naivností. Tako-
vou naivností je, když píšou, že Rusové vlastně
nemyslili na své vítězství, nýbrž na ústup.
jehož plány byly nalezeny u padlých ruských
důstojníků. Na ústup se po každé musí připra-
viti každá armáda a plán jeho si zajisté v čas
vypracovali také japonští vojevůdcové a jej nyní
provádějí.
Ojama
Mandžurie
Kuropalkinův
Japonec
Rus
Japon
21
article
Vítězné dni ruské.
Pan Kirillov telegrafoval „Rusi“ dne
17. října:
Včera právě o půlnoci velikolukský pluk
dostal rozkaz vzíti ves Linšinpu na Šahe. Ticho
se k ní přibližili, nasadili bodáky a vylloukli Ja-
ponce, ale na kraji vsi stála velká modlárna.
již Japonci silně opevnili. Udělali z ni pevnost
již obehnali příkopem. Útokem ji vzíti možno
nebylo. I přivezli děla a nedbajíce noci, začali
do ní páliti na 800 kroků. Ale tlusté kamenné
zdi vzdorovaly granátům. Hmoždířová baterie
by modlárnu obrátila v ssutiny v několika minu-
tách, ale u nás nemají všecky sbory hmoždířů;
granály mají tu vadu, že při dopadnutí na zed
hned se roztrhují a zdi nemnoho ubližují. Bylo
nutno nechati Japonce v modlárně. Tak prošel
včera celý den. Polovina Linšinpu náležela nám.
druhá polovina Japoncům. Nepřátele rozdělo-
vala náves, na návsi velká louže — neutralna
louže. Nepřátelé sedi v chatách. Vojáci naši i ja-
ponští na sebe volají, nadávají si i žertují, smějl
se i na sebe střílejí, jestliže některý vystrě
hlavu.
Kirillov
Rus
Japonec
krok
22
article
Ves Lamatun také náleží z poloviny nám
z poloviny Japoncům.
Ve 3 hod. odpol. naše ataky ještě neměly
úspěchu. Pravé křídlo posunulo se v před. Skvě
lou atakou byla vzata ves Vučanin přes tuhý
zoufalý odpor Japonců, kteří byli vytlučeni od
tud s velkými ztrátami.
Tím skončil dnešek na Šahe.
Dnes byl den jasný a teplý, ale k večeru
najednou se ochladilo. Boj přestal teprve za
tmy. Vojákům přivezli večeři v polních kuchy-
ních a oni počali večeřet.
Dne 17. října.
Včera náš úspěch na pravém křídle byl do-
plněn skvělým úspěchem na levém. Šli jsme
v energický útok na silně opevněné posice ja-
ponské okolo Suchetunu, na jihozápad od
Chuanšanu, a večer pluky petrovský, nejšlotský
a vilmanstrandský vytloukly Japonce z opevnění
přes nejtužší, zoufale chrabrý jejich odpor, a
vzaly jim 6 děl. Japonci měli ohromné ztráty
na lidech.
Dnes jsme měli výtečný, zdárný den. Ja-
ponci po strašně tuhém boji byli přinuceni od-
stoupiti před naším návalem po celém frontu.
Právě přišly zprávy, že jsme jim vzali na východ
od železné dráhy ještě 13 děl a 150 mužů za-
jali. Přišly také zprávy, ale ještě nepotvrzené.
že sibiřské pluky také vzaly 24 děl. Zvlášť ve
liké jsou ztrály japonské na lidech. Všecky
okopy, námi vzaté, přeplněny jsou trupy japon-
ských vojáků. Pouze v jednom nevelkém bylo
jich napočteno přes 600. Ale Japonci nicméne
chtějí se bíti až do konce. Dnes přivezli oblehae
děla, jež zajisté padnou v naše ruce. S bezpeč-
ností možno říci, obdržíme-li nyní vrch, že ja-
ponská armáda bude svedena na dlouho n
nullu, i mravně, i fysicky.
Zejtra bude 10. den boje. Je noc, a palba
trvá bez ustání.
Japonec
Suchetun
23
article
Obdiv ruským junákům.
„Neues Wiener Tagblatt“ praví v úvodním
článku: Junáctví ruských vojsk ukázalo se ne
jednou, v bitvě jantajské osvědčilo se nesčíslně-
krát a byly velké oddíly, které až šestnáctkrát
širokými fronty nastoupily v ataku, nastavujíce
prsa nepříteli, stojícímu na dobře zvolených po-
sicích. Boje ve východní Asii ukazují, že ruské
vojínstvo pořád má ty neobyčejné, slavné vlast-
nosti, nad kterými v sedmileté válce trnul
Friedrich Velký a jež poznal ke své škodě,a
kdyby dnes Rusové proti sobě měli protivníka,
který by měl asi takovou zdatnosť, jako Turci
v poslední válce, výsledek bojů byl by již jist.
Dosavadní ruské ztráty.
Ruské ministerstvo vojenství vydalo se-
znam ruských ztrát od počátku války, 8. dubna
až do 1. října. Důstojníků padlo 1489, mužů
46 736. V jednotlivostech listina vykazuje ná-
sledující číslice:
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . ra 8h
odpolední .
. . . . za 2h
Ve dlialkách na veskovši
ranní česlo. . . . .
eddpolední . . . . . . . . Bh
Inserá ty
plati ze hetově napřel.
Předplncení a inserty přijimí admini-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nacházejí se též rvečskna
tískárna a expečice „Nárednich Listi“.
Rukopisy se nevraceji
Wiener
Velký
Rus
Turek
Nárednich
Asie
24
article
Padll a ranění
důstoj., muži
Den
25
article
Místo
Port Artur (přepadení)
Čemulpo (námořní bitva) .
»Jenissej« (výbuch) . . .
Port Artur (pokus o uza-
vření) . . . . ..
Vladivostok (bombardování)
Port Artur (výpad loďstva)
„ » (bombardování)
Činčou na Korei (bitka)
»Petropavlovsk« (výbuch).
15 527
»Bezstrašný« (ponotil se).
Pomalma (bitka) . . .
2 18
Port Artur (výbuch torpéda)
Jalu (bitka) . . . . ..
» (bitva) . . . . . .
70 2327
Fynchnančen (bitka) . .
30 800
Kinčou (bitva) . . . . .
10 175
Port Artur (útoky) . . .
Vafangou (bitka) . . . .
2 100
Sajmadza (bitka) . . ..
Liocjatun (bitka) . . . .
Vafangou (bitva) . . . . 115 3091
Siminčen a Dalin (bitky).
Port Artur (útok) . . . .
Sinchalin (bitka) . . . . 10 200
Kajping (bitka)
Port Artur (bombardování) 5.
Modulin (biika) . . . . — 1200
Dašično (bitva) . . . . — 600
Hajčen (bitva) . . . . . 29 1800
26. čce.— 8. srpna Port Artur (útoky) . 40 1500
10. srpna Port Artur (výpad loďstva) 40 309.
14 » Vladivostok (porážka loď.) 40 1250
43 1884
8.—10. srpna Port Artur (úloky).
25. srpna—1. září Ljaojan (bitva) asi 1000) 30 0 0
Dobromady . . 1489 46.736
Počítáli se, že nynější boje na Sache au
Jantaje stojí Rusko asi 20.000 m., může se
okrouhlým číslem veškerá dosavadní ztráta Rusů
odhadnouti na 70..000.
Port
Čemulpo
Jenissej
Artur
Rus
Vladivostok
Petropavlovsk
Jal
Rusko
Pomalma
Vafanga
Liocjatun
Siminčit a Dalin
Sinchalin
Hajčit
Ljaojan
28
article
6. března
13. dubna
1. kvělna
14.— 21. kv.
30. května
8. června
27.— 28.č.
24. června
4. čce.
29
article
Lelegra
L. Z Petrohradu, 20. října. V 9 hod.
večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje
»Národních Listů«.) Válčící armády dnes
odpočívají. Levé ruské křídlo poně-
kud ustoupilo.
Dnes odjelo 6 nižších důstojníků
petrohradských pluků na bojiště.
K veliké bitvě v Mandžursku.
Z Londýna, 20. října. (C.-B.) Z hlavního
stanu Okuova sděluje se dne 18. t. m.: Ja-
ponský oddíl o 5 praporech a 5 ba-
teriích, kterýž při stíhání destal se
příliš daleko na východ od železnice,
byl napaden 12 ruskými prapory a
ztratil při tom 8 děl. Případ ten zavinila
přilišná sebedůvěra Japonců.
Z Londýna, 20. října. (C-B.) Reuterově
kanceláři sděluje se z hlavního stanu generála
Oku ze včerejška: Pravá a střední armáda za
bitvy nejen uhájily své postaveni, nýbrž i po-
stoupily. Ruský oddil, který napadl bok pravé
armády, byl zapuzen na východ. Levé křídlo
Japonců má totéž rozložení jako na počátku
bitvy, ale jest posunuto 24 km. na sever.
Armáda měla 19. t. m. klid, jenž potrvá nepo-
chybně ještě po několik dní.
Z Londýna, 20. října. (C.-B.) »Standardu«
sděluje se z hlavního stanu Kurokiova ze dne
17. t. m.: Kuropatkin bojuje boj o ústup. Ale
není nemožno, že přes nabyté zlé zkušenosti
pokusí se ještě jednou o útok, poněvadž rozká-
zal svým, aby za žádných okolností neustupovali
dále z Mukdenu. — Týž zpravodaj sděluje ze
dne 18. t. m., že ruský prapor, přecházeje řeku
Taice, byl zničen. Prapor byl prý dostižen Ja-
ponci a kulomety téměř úplně potřen. To prý
jest první pozoruhodný výkon kulometů v tét
vojně. Na severním břehu řeky Ša bojuje se
nepřetržitě, ale střelba ochabuje.
Japonec
Reuterův
Kuropatkin
Taika
Petrohrad
Londýn
Mukden
šo
km
30
article
Zápas o Port Artur.
Z Londýna, 20. října. (C.-B.) Z Čifu sdě-
luje se »Daily Telegraphu« ze včerejška: Ja-
ponský setnik, jenž přibyl sem od oblehací
armády před Port Arturem, sděluje, že japon-
ské ztráty před Port Arturem činily
přes 50.000 mužů. Vojáci trpí zimou
velice, Hlavní dělostřelecké postavení Japonců
čllá 400 děl, jež nalezají se blíže Vlčího vrchu
až k Takušanu. Palba téchto děl může býti
osudnou pro pevnost teprve tehdy, až
tvrze před pevnosti budou umlčeny. Zprávy o
vypluti baltického loďstva pohnuly Japonce, aby
zvýšili své úsili. Soustředují posily a pokračují
prudce v bombardování, což věšti nový útok.
Z Londýna, 20. října. (C.-B.) »Daily Te-
legraphu« sděluje se z Čifu; Z Dálného do-
pravují se stále ještě oblehaci děla před Port
Artur. Veliké posily posílají se do Genzanu.
U ostrovů Miautaojských ztroskotala se japonská
loď s nákladem pšenice.
Port
Artur
Japonec
Miautaojský
Londýn
Čif
Daily Telegraph
Daily T
Čifu
31
article
Osud Port Arturu.
Z Londýna, 20. října. K Port Arturu obrací
se opětně veškerá pozornost, jež přešla v minu-
lých dnech na boje u Jantaje a na řece
Š a. V Tokiu mluví se o dobytí Port Arturu
jako o věci, která se rozumí sama sebou. Je-
den Japonec, jenž jako markytán jest u vojska,
obléhajícího Port Artur, přibyl včera v noci do
Čifu, aby učinil nákupy. Týž potvrzuje, že
většina útoků na pevnost dála se bajonetem. Ja-
ponští vojáci, aby mohli lépe bojovati, odhazo-
vali prý kabáty. Nyní však trpí mužstvo velice noč-
ními mrazy, jež každým dnem jsou ostřejší a
ostřejší. Veřejné mínění v Japonsku žádá
brzkého dobytí Port Arturu, tak že při očeká-
vaném útoku nebude šetřeno asi obětí, kdyby
byly sebe většími. Koncentrování posil a pokra-
čování v bombardování nasvědčují tomu, že Ja-
ponci chystají se podniknouti hromadný útok
pěchotou. Japonci vědí, že největším jejich ne-
přítelem jest nyní počasí. Proto se budou snažiti
před počátkem zimy vzíti Port Artur. Již ny-
nější počasí jest velmi drsné a moře často s
bourí.
Artur
Japonec
Londýn
Tokio
Š a