1
masthead
20. října 1904
2
masthead
Příloha „Národních Liste
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. října. (Resoluce po
ského kola.) Sobotní společně konferenei
polských poslanců sněmovních i říšských při-
kládá krakovský »Czas« velikou váhu zvláště
proto, že na konferenci té schválena jedno-
hlasně dosavadní činnost polského kola na
Hišské radě a kolu ponechána volná ruka i pro
příští zasedání říšské rady. V čem tato politika
polského kola na říšské radě bude záleželi, vy-
svílá z resoluce, přijaté ve Lvově. »Za nyněj-
llch poměrů — píše »Czas« — nemohlo býti
ani okamžik pochybností, že osou diskusse bude
ptázka uzdravení parlamentu. Nemohlo to být
pochybností pro nikoho, kdo rozumí úkolu Po
láků v Rakousku, zná tradice jich nynější po-
litiky v tomto státě a úspěchy, jichž se dodělali,
Význam, jejž si polská delegace velikou praeí
a namáháním vybojovala ve Vídni, jest pro-
středek, zaručující nám klidnou práci v zemi.
Zmenší-li se význam parlamentu, zmenší se ne-
zbytně i onen význam polské delegace. Proto
kolo polské ve Vídni usilovalo a bude vždy
usilovati, aby se parlamentu navrátila dělnost
a zdvihl se opět na tu výši, která mu náleži
v ústavním stálě.«
Praha
Lvov
Rakousko
Vídeň
6
article
Litujeme, že hlavní orgán polského kola
není za této příležitosti s to, aby aspoň napo
věděl, má-li polské kolo nějakou nadějí, že
jeho usilování o dělnost parlamentu povede
aspoň tentokrát k eíli, t. j. máli v tomto
vzhledě nějaké záruky od dra. Körbra. Soudí
me li dle lvovského orgánu podolské šlechty.
docházíme k přesvědčení, že ani polské kolo
nemá určitého slibu a byl-li nějaký slib v Ha-
liči dán, že ani Poláci mu nevěři. Celá politika
dra Körbra prohlašuje se v-»Gaz. Narod, « za
neupřímnou. Dr. Körber neučinil ani sebe men-
šiho pokusu o odstranění německé obstrukce
na sněmě českém, následkem čehož není na-
děje, že by česká delegace upustila od obstrukce
na říšské radě. O tom, jaké mínění dr. Körben
má nyní o změně jednacího řádu, nebylo po
celou haličskou cestu slyšeti ani slova. Vzhle-
dem k odstranění sporu česko německého vláda
po celé léto nepodnikla ani kroku a tedy také
se nestarala o zřízení základu, na němž bys
daly provésti obchodní smlouvy a vyrovnání
s Uhrami. Jinak jest známo, že dr. Körber ve
svém jednání neřídi se nijakými pevnými zása
dami. V Krakově holdoval zásadám konserva-
tivným, v Brně však ústy místodržitele hraběte
Žerotína zalichotil požadavkům sociálních demo
kratů, domáhajících se všeobecného volebního
práva. V Haliči posílá Rusy s jich požadavky
do zemského sněmu, v Bukovině však podpo
roval vítězství rusko-německo rumunské radikální
strany proti polsko-rumunské konservativní vět-
šině bývalého sněmu. Jestliže dr. Körber svou
pohtikou vede Rakousko do anarchie, nelze ni
kterak se naditi, že učiní výjimku pro Haliča
bude tam podporovati »spořádanou správu«.
Proto »Gaz. Narod.« volá na polské kolo, aby
se mělo na pozoru a pevně slojíe na svýeh
zásadách nedalo se svésti lichými sliby náčel-
níka vlády.
Polák
Körbr
doktor
Körber
Körben
Rus
Uhry
Krakov
Brno
Žerotín
Halič
Bukovina
Rakousko
7
article
Z Dubrovníka, 18. října. (K úmrtí Ant.
Fabrisa.) Předčasně zesnulému srbskému
politiku a redaktoru »Dubrovnika« Ant. Fabrisovi
vzdávají zaslouženou česť i jeho bývalí političt
odpůrci. Chorvatská »Crvena Hrvatska« píše
»Poměr mezi námi a nebožtikem, když převza
redskci »Dubrovnika«, byl obrazem zdejších po-
měrů politických. S jedné i s'druhé strany padlo
leekdy ostré slovo na obranu stanoviska. Ale
nad otevřenou rakví uznáváme, že Fabris, cokoli
činil, činil vždy z přesvědčení. Nebylo pro něho
zájmu nad zájem strany, které hájil novinářsky.
Antonín
Fabris
Dubrovník
Crven Hrvatsko
8
article
Jest to zásluha, již nelze nebožtíku upříti a která
mu zjednala uznání i mezi politickými odpůrci.«
Ant. Fabris narodil se v Dubrovníce r. 1864
tamtéž ukončil studia gymnasijní, načež poslou
chal filosofii na universitě vídeňské. Ve Vídn
na sebe poprvé obrátil r. 1888 pozornost Srbů
krásnou studií o Gunduličovi, jehož byl nadšený
etilel a znalec. Pak byl gymnasijním učitelem
ve Sphtu; ale kathedru učitelskou v brzku za-
měnil za stolek redaktorský, aby »Dubrovnikeme
hájil práva dalmatských Srbů proti politice chor-
valské, která počala Srbům upírati právo exi
stence nejen v Dalmacii, nýbrž i v královstv
chorvatském. Stav se též redaktorem belletristi-
ckého listu »Srd«, byl r. 1902 po svém návratu
z bělehradského srbského novinářského sjezdu
zatčen a vyšetřován pro »velezrádnou« prý báseň
»Bokelská noc«, otištěnou v »Srdi«. Loňské pro-
následování Chorvatů v království pro odpor prol
uherským praporům a maďarskému jazyku vedlo
k opělnému sbližení Chorvatů se Srby a Fabris
byl mezi prvými, kdož ve svém listě nabídl Chor
valům bratrskou pravici. Pro smír srbsko chor
vatský pracoval až do posledních dnů svého
tivota.
Z Pešti, 18. října. (Nová vymože-
nost uherská.) Dnešní úřadní noviny uve
tejňují zprávu, kterou se aktivuje zvláštn
uherská tělesná garda trabantů, ohlášená hr.
Fabris
Srba
Gundulič
Chorvat
Dalmacie
Pešť
Bokelská noc
9
article
Tiszou již v letních měsících. Jmenováním býv
ministra honvédů, bar. Gézy Féjervára, kap
tánem uherské tělesné stráže, postoupila opět o
značný krok organisace samostatného uherského
krilovského dvora, jehož se Maďaři tak úsilně
domáhají.
Z Turč. sv. Martina, 18. října. (M a ď aři
s germani smus.) »Nár. Nov.« reagují na
slesky Maďarů, že němčina stále ještě jest pa-
nujíelm jazykem v Pešti a jiných uherských
městech a všeliké úsilí proti germanismu že
zůstává marno. »V boji s germanismem —
pišou »Nár. Nov.« — Maďaři mohli by míti
vérné, stálé spojence: národy nemaďarské.
Maďar se nemusí báti poslovanění, ale germa-
nissce ho nemine, odmitne-li ruku přirozených
spojenců. Pro fantom jednojazyčného velestátu,
pro fantasii maďarského plemenného imperialismu
dasi své nejlepší přátele a soubojovníky prot
germanismu. Což nevidí Maďaři, jak je němectví
oláčí se všech stran jako zmije Lsokoonova
Nejen přes Litavu a Moravu vali se na ně ger
manismus, nýbrž i od východu a jihovýchodu.
Tam germanismus, díky dalekosáhlé Bismarkově
politice, vali se velikými vlnami až k Bagdadu.
Jen Slované bránili dosud Maďary před germa-
nismem. Každý slovanský kmen jest nepřitelem
Němců; ale právě tyto nepřátele Němeů Maďaři
pomáhají poutati, aby tím více mohutnél
tzrůslal žralok, jenž se chystá pohltiti též je
Féjervár
Maďar
Martino
Slovan
Němec
Pešť
Litava
Morava
Bagdád
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Kontrolní pivovarské měřidlo
rakouské.
(Dokončení.)
Správně napsal p. Karel Spurný, že vláda mohla
se vyvarovati tomuto reformnímu nezdaru, kdyby
byla na př. 5 Erhardů a 5 Pilzů dala do různých
pivovarů, v různých zemích a různě technicky zaří-
zených a zkušenosti těch deseti přístrojů snesla do
výslednice, která by ukázala na pravý stav a byla
by ji nejpevnějším štitem proti sebe přisnějšímu po-
sudku a jednostrannému zadávání offertnímu. Však
místo toho šla erární náklonnost k firmě Waldeka
Wagner tak daleko, že pruskému přistroji prominula
i clo (jež obnáší za 1 kus asi 100—200 K), dovolivši
aby měřidlo po součástkách se do Rakouska přivá-
želo a zde pak v Ústí nad Labem se zmontovaloa
v celosti po pivovarech rozváželo, kde bylo opět do
částí rozebrá no.
Než přijetím 300 kusů složitého Erhardova
měřidla odměrná reforma není skončena. Ba spíše na-
opak. Je v osudnějších počátcích, nežli v roce 1899
Dno 17. července 1899 bylo vydáno císařské na-
řízení (č. 135) o zavedení mělidel do pivovarů, o nichž
se zatím nevědělo nic více, nežli že předpověděné
měřidlo se teprve musí najíti. Po půl třetím roce
dne 27. listopadu r. 1901, vydáno bylo nařizení (č.
197), kterým připuštěn k tomu úřadnímu měřen
pruský výrobek dle návrhu Erharda Schaua, jenz
do tovární komise dán firmě Waldek Wagner a r
1902 21. března nařídilo totéž ministerstvo (č. 18273)
že do 31. srpna 1903 opatřeny budou kontrolním pří-
sttojem všecky pivovary, které v období od 1. zář
1900 do 31. prosince 1901 vyrobily nejméně 20.000
hektolitrů.
Spurná
Erhard
Pilz
Waldek Wagner
Schau
Rakousko
Ústí nad Labe
Waldek Wagner
hektolitr
11
article
Ku posouzení pokroku vládní reformy koncem
r. 1904 stůjtež zde statistické údaje: V zemích koruny
české bylo koncem r. 1903 všech pivovarů s roční
výrobou přes 20.000 hl. 156, jež vyrobily 8,794. 952
hektolitrů; s roční výrobou mezi 10—20.000 hl. 119.
jež vyrobily 1.705.512 hl.; s roční výrobou pod 10.000
hl. 495, jež vyrobily 1,891,377 hl.; úhrnem tedy vy-
robeno 12.391.841 hektolitrů
Podle této cifrý připadá z celkové říšské výrob
piva na země korunní skoro 34 a dle nařízení z r.
1901 mělo by býti opatřeno apparáty Erhardovými
nejméně 156 pivovarů, čímž by novou kontrolou
prošlo hl 8,794.952. V král. českém, jež dle roč. výroby
piva a z toho plynoucí daňové poplatnosti jest cen-
trem a tudíž mělo být ono při úvaze reformn
bráno za základ, jeví se statistika veliké i malé
výroby*) takto: Pivovarů s roční výrobou přes 20.000
hl 115, jež vyrobí hl 6,879.140; s roční výrobou mezi
10 až 20.000 hl 98, jež vyrobí hl 1,402.801; s roční
výrobou pod 10.000 hl 414, jež vyrobí hl 1,546.493
Z těchto údajů má býti v Čechách 115 pivovarů
kontrolováno přístrojem a 513 pivovarů po starém
způsobu mírou hamovou — okolnost, která jest do
očí bijící fiskální nesrovnalostí. Však nejen tento
jediný schod byrokratické nesrovnalosti jeví se mezi
pivovary nad i pod výrobou 20.000 hl; oněmi 300
přístroji podělí se pouze největší pivovary ve Vídní
a v Čechách, na sesterskou Moravu a bratrské Slez-
sko nedostalo se vůbec ničeho a tak tam podnes měř
na štokách všechny pivovary, ať jsou velkými nebo
malými, a poněvadž, jak se zdá, nynější apparát s
k potřebě nehodí, čekají tamější pivovarníci, jak to
dopadne, aby buď měřili přístrojem lepším aneb
snad — žádným.
Čechy
Vídeň
Morava
hektolitr
hektolitr 98
12
article
Fiasko s pruskými měřidly, jež utržila byrokra-
tická krátkozrakost Bernatzkého, nazvati lze úplným
ba je obava, že oněch šest let líšského parlamentního
bezvládí nedostačí a že fiskální reformátoři dostanou
se proti své vůli i s cizozemským koníčkem do par-
lamentu, kde se pivovarští poplatníci dovědí, nač
přijde podobná reforme za úřadnické vlády Körbrovy
Do hospodářského života našeho pivovarství za-
sahuje tato reforma v dalekosáhlém důsledku. Slač
poukázati na statistický počet malých pivovarů v Če-
chách, na Moravě a ve Šlezsku, abychom si po zku
šenostech s uváděním dosavadního měřidla uvědoměli.
jak četná společnost našich kollegů bude míti po-
chybnou čest zápasiti o své při installaci, montáži,
různých nejasných a dodatečných nalízeních těch
kterých finančních komisařství a ředitelstev, a zvláště
pak, uváží-li se, co zaplatil ten který veliký pivo-
var Žbytečných výdajů a co zkusil zlosti, nežli se
mu podařilo správně zjistiti množství mladiny úřadně
zavedeným přístrojem dosavadním
Jsou případy, že jenom installační náklad do-
vršil sumu per K 2000.—l
A což tepive ta tichá apparatová
germanisace, která se doslala do če-
ských pivovarů jako úřadní Branibo-
rec, prinášejíc s sebou německé plemby
pečetě, manualy cukroměry a něme-
cká vnitřní řeč úřadující s finaněn
stráží, čehož před tím nebývalo!
Morava
13
article
Bezradnost nynějších fiskálních reformátorů jest
zjevna a poněvadž je jimi samými zaviněna, lze nám
býti na její zakončení právem žádostivu, ale což
hlavního pro nás třeba, abychom byli ihned k ná-
ležité odpovědi, po případě obraně a k odporu, při
pravení.
Jsou dnes na př. v Čechách následující případy
reformní: Pivovar A uvařil v období r. 1901 20.000
hl. a byl povinen dle min. nařízení zavésti měřidlo
Erbardovo. Roku 1903 klesla jeho výroba na 18.000
hl., ale měřidlem kontroluje se po dnes.
Pivovar D. s roční výrobou 19.500 hl. v obdob
roku 1901 nepodléhal měřidlové kontrole a poněvadž
roku 1903 uvařil zase jenom 19.500 hl., měří na što-
kách do dneška.
Čechy
Erbardův
14
article
Nyní dále. Vláda chystá pro malé pivovary zase
jakés lepší měřidlo, ovšem jiného způsobu a po-
něvadž zove se pivovar s roční výrobou 19.999.99 hl
malým, obdrží pivovar B. nejnovější přístroj, kdežte
pivovar A. poněvadž byl v roce 1901 velkým, bude
na dále měřiti s Erhardem
Takovéto kozelce jsou jenom možny za vlády
úřadnické a tato zase jest možna jenom v Rakousku
Snad není třeba podotýkati, že v očích pivovarník
klesá úcta k této úřadní schopnosti měrou oprávněnou
Jest zajímavo vyčkati, co s problémem zaveden
kontrolního měřidla si počne vláda dále. Je zajímav
zvědět to předem těm pivovarům, které se železnou
nutnosti byly povinn, pruský přístroj Erhardův vlast-
ním nákladem postaviti, je to zajímavo těm, kterí
vláda z této povinnosti vyjmula a je to jmenovitě
zajímavo řiskálnímu hospodářství naší říše, kter
snad v zemích koruny české 8,794.952 hl. nebudo
kontrolovat tak, a 3,596.889 hl. jinak, a konečněje
to zajímavo naším politikům, aby sobě dobře všimli
jak uvádí se do chodu daňová reforma v císařstv
tureckém, aby bylo lze pp. ministrům Körbrovi, Böhm
Bawerkovi a — salut aux blessés — sek. chéfovi Be-
natzkimu poradit, jak se to má dělat v říši úřadnické
vlády v Rakousku.
Erhard
Erhardův
Körbr
Böhm
Bawerk
Rakousko
15
article
Reformu zavedení kontrolního měřidla dlužno
považovati za akutní otázku, jejiž rozřešení po n
zdařeném pětiletém řešení se strany vlády není ukon-
čeno, a poněvadž jdou slechy, že zase jakýs apparát
se rodí v klínu vídeňské technické kuchyně, jest na
nás českých sládcích, abychom byli připraveni se
včasnou odpovědí. Jako ve všem, tak i v télc poboční
hespodářské reformě jednalo a jedná se ve Vídni bez
nás o nás a tím více dlužno vzili v úvahu reformní
usilí vládní, po dosavadních smutných zkušenostech
s přístrojem Erhardovým, aby se věci neopakovaly
v pivovarech malých.
Dvojnásob dlužno litovati, že nedávná valná
hromada Spolku pro průmysl pivovarský nevěnovala
této otázce, zavedení přístroje do malých pivovarů,
nejmenší pozornosti a přece zasluhuje ona v největší
míře opatrnosti, aby konečně učinila se přítrž tomuto
svévolnému, nikým nekontrolovanému a nákladnému
reformaření, jehož výsledek korunuje přístroj pruské
provenience, pět let ztracené námahy a tisíce zby-
tečně vynaložených peněz installačních
Erhardův
Vídeň
16
article
Otakar Zachar.
Otakar Zachar.
Ztrhů cukerních.
V Praze, 16. října
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Situace na trzích cukerních s rostoucím počten
továren, kampaň zahájivšich, stává se den za dnem
napjatější a četně, navzájem si odporující zprávy
*) Velikým zove se pivovar s roční produke
aspoň 20.000 hl., malým s produkcí pod 20.000 hl.
skutečném stavu řepy, jakož i podobné odhady příšt
výroby nepřispívají nikterak k žádoucímu uklidnění
Směrodatným pro trhy jest nyní zvláště chování se
spekulace, která ovšem zase kroky své řídí dle povětr-
nosti a domnělého neb skutečného vlivu jejího na
řepu, při čemž ovšem, jak tomu jsme již zvykli, často
v tom neb onom směru se přestřeluje.
Zachar
Praha
hektolitr
17
article
Cukerní trhy v minulém týdnu kolísaly a v cenách
ustupovaly mnohem prudčeji nežli v týdnu předcho-
zím, ačkoli ve vlastní situaci cukru žádná podstatná
změna nenastala. Na trzích převiádal stále směr klid
ný, který nezřídka přecházel i v tendenci chabou, což
i v cenách denně znamenaných došlo patřičného vý-
razu. V prvn řadě způsobena byla tato ochablost reali-
sacemi, které spekulace v některé dny na celé čáře
podnikala a to z obavy, že stav řepy z půdy dosud ne-
dobyté pod vlivem příznivého počasi příznivěji se
utváří, než jak dosud za to se mělo. Slabý odbyt bl-
lého zboží měl pak za následek, že též rafinerie v
svých nákupech staly se velice zdrželivými, takže vy-
bídka surováren zvláště německých — ač absolutně
nikoliv právě značná — při nedostatku kupců půso-
bila na trhy tIsnívě; zejmena ve čtvrtek, kdy ve zná-
most vešly vyšší odhady Giesekrovy, pociťován byl
silně tlak způsobený nelimitovanými poukazy ke pro-
dejům se strany německých továren, neboť byl jimi
dán výraz velké nedůvěry se strany, která v posuzo-
vání siluace měla by platiti za nejpovolanější. N
štěstí Anglie použila pokleslých cen k dalším nákupům
přes to, že i tamější konsum vázne, a projevila tak
o situaci mnohem přiznivější mínění, nežli jaké pře-
vládalo na kontinentě, v čemž nedala se zviklati ani
zmíněnými již číslicemi Glesekrovými. Do jisté míry
nepříznivě působil i zlepšený stav vody v Labi, jeliko
rozpadají se jím obavy, že v Hamburku nastane citelný
nedostatek pohotového zboží.
Glesekrový
Anglie
Labe
Hamburk
18
article
Za těchto okolností ceny cukerní braly se až do
pátku večer směrem skoro nepřetržitě sestupným
načež nastal opět obrat k lepším prohlášením odhadů
F. O. a O. Lichta, které k vůli přehledu spolu s čísli
cemi Giesekrovými v následujícím uvádíme
Výroba dle odhadu
T. O. o r. Giese. Výroba
Lichta
tisíce tun
1770 1750 1930 193
Německo . . .
Rak.-Uhersko 1010 1050 1080 117
Francie. . . . 685 680 700 805
Rusko . .. . 1000 1000 1120 1200
Belgie . . . . 190 185 210 20
120 170
Nizozemí: ..
Ostatní země
345 345
5555 5859
F O
O Lichta
T O
Gies
Německo
Uhersko
Francie
Rusko
Belgie
Nizozemí
805
19
article
Celkem . . 5120 5130
Posavadní taxace příští výroby cukerní, jak kol
portovány, byly v kruzích obchodních, pohybovaly
se sice asi na úrovni Lchlových číslic, nebylo jim však
dosud věnováno náležité pozernosti: teprve nyní, když
oba Lichtové přijímají je za své a tím jaksi uděluj
jim svoji sankci, počíná se jim více věřiti a s nim
počítati. Zbývají ovšem ještě odhady cukrovarníků
samolných, z nichž první, jak jsme se již byli zmínili
konán bude dne 29. t. m. a druhý, opravný, asi 17
prosince, a interessenti jsou již nyní velice zvědaví
kterak odhady ty u přirovnání k výše zmíněným, jako
i snad magdeburského „Centralblattu“ dopadnou. Bu
dou-li se pohybovati skutečně na výší číslic Lichto
vých, bude možno prohlásiti situaci za velice přízni
vou a bude pak další vývin trhu skutečně zajímavým
Ovšem nesmí býti zcela zapomínáno též na výrobu
cukru třtinového, jíž Licht pro příští rok odhaduje cel
kem asi o 300.000 tun větší než letos. Ale nepopíra-
telně faktum, že mohutnění koloniální výroby cukern
neděje se tak rychle, jak možným jest vzrůst cukern
výroby v Evropě, opravňuje naději, že řepový cuk
áspoň pro nejbližší dobu na posavadní výši výroby
se udrží.
Lchlový
Lichto východ
Evropa
20
article
Náš trh se surovinot podléhal po celý týden
úplně vlivům ciziny, dle jejíž cen táké zdejší záznam
kolisal. Továrny naše vybízejí stále jen velmi málo
a pokud jsou již v činnosti spokojují se s výpravou
cukru dříve předprodáněho a s novým na trh nepřichá-
zejí. Při ustupujících cenách nelze očekávati, že by se
vybídka u nás silněji rozmnožila i potom, až všechny
cukrovary budou v činnosti, což stane se teprve tent
týden. Rafinerie i vývoz pracují stále ke snížení po-
savadní velké disparity našlch cen, ale většinou bez-
úspěšně. Cena klesla u nás po dvakráte pod K 26.—
na konec však na příznivé zprávy z ciziny opět silně
se zlepšíla, takže po závěrkách asi 25.000 q týden
končí při pevném směru záznamem K 26.40 za zbož
pohotové a říjen prosinec v paritě ústecké
Na domácím trhu s bílým zbožím vládne
skoro naprostý klid a to jak v příčině zboží pohoto-
vého tak i na dodávku. Druhá ruka i konsum staly
se po rozpuštění ústřední prodejny velice zdrželivými
a kupují jen tehdy, když úplným vyčerpáním svých
zásobjsou k tomu donuceny. Znamenáme za I. ra-
finádu pohotovou K 71.— až 72.— a na listopad-
srpen K 70.75 až 71.25 fko. Praha. — Terstský
trh byl po celý týden chabý a stal se důvěřivějším
teprve na samém sklonku týdne na příznivější zprávy
trhů se surovinou. Ceny cenirifugálního pilé jsou
31.50 až 32.— za pohotové zboží a K 30.75 až 31.2
za listopad-březen. — Na londýnském trhu s bi-
lým zbožím ceny stále ustupovaly a zlepšily se po-
někud teprve na konci týdne, takže rakouský granu-
lated dociloval tam včera pohotový sh. 12.101/2 n
květen-srpen sh. 13.11
Praha
21
article
Německé trhy jevily po celý minulý týden
směr klidný až ochablý, jelikož i někdy dosti spoře
na trh přicházející zboží mohlo býti umístěno pouze
při cenách nižších. Nákupy anglické spekulace po
skytly však trhu dosti vydatně opory, takže ústup ne-
byl přespříliš pronikavý. Závěrky na kampaň 1905-
rozbily se většinou o vysoké požadavky továren
Zřejmě zásoby světově obnášely tente
týden:
22
article
1903
rozdíl
tun
tun
lun
dle Lichta . . . . 1,170310 1,531.802 (— 361 462
dle Czarnikowa. 1,236 551 1,648 327 (— 411.776
Řepě dostalo se v minulém týdnu u nás místy
dalšího vydatnějšího zavlažení, které však na dals
vývin kořene nemělo toho vlivu, jak by se očekávalo
Sludené noci, jež nezřídka přinesly s sebou i mrazíky
až — 4° C., zabránily novému přírostku na váze, jakož
i zlepšení cukernatosti. Dle toho možno očekávati, že
ve stavu tepy u nás nějaké vydatnější zlepšení již ne-
nastane. V Německu počítá se se schodkem ve váze
asi 12—17% proti loňsku, jenž místy lepší jakost
může býti z části vyrovnán. Z Francie o stavu řep
docházející zprávy taktéž velice si odporují; v ně
kterých krajinách docílí se sklizně lepší než loni
kdežto v jiných výtěžky způsobují zklamání. V Belgi
a Nizozemí očekává se sklizeň celkem dobrá, kdežte
v Dánsku a Švědsku bude ve výtěžku schodek prot
normálním rokům. V Rusku neočekává se rovněž, že
by loňské výroby bylo dosaženo.
Pokud kolonií se týče, prohlašuje se o Kubě
že pro příští rok není vyloučena výroba 1,300.000 tun
které ovšem, ostatní podmínky předpokládaje, mohle
by býti dosaženo jen při neobyčejně příznivé povětr-
nosti. Na Portoriku po delším suchu dostavily se nyn
vydatné deště a přišti výroba tamější odhaduje se na
125.000 tun. Z britské Guiany, Argentiny, Mauricia
a Sandwichských ostrovů oznamuje se, že očekává
se tam proli loňsku schodek ve výrobě, kdežto z ostai-
ních osad znějí zprávy celkem příznivě.
Sludený
Německo
Francie
Nizozemí
Dánsko
Rusko
Kuba
Portoriko
Argentina
Mauricia
24
article
Bavlna. Minulý týden vyznačoval se pozvolným
cenovým sestupem. Budovati na tomto faktu pevný
úsudek do budoucna, nebylo by ovšem správno. Do-
vozy nové bavlny rostou neustále, nicméně nulno
míti na mysli, že i poptávka vývozní jest značna a
že zvláště Anglie silně kupuje. Mimo to jsou dle
novoyorských zpráv vývozci američtí dosti nekryt
co do prodejů a také stav bavlnářského průmyslu
Spojených států se zvolna lepší. Stav sklizně úplně
uspokojuje. Nová bavlna je dobré jakostí. Povětr-
nostní poměry jsou neobyčejně příznivy, jak mál
kdy tomu bývá, takže jest nebezpečí nějakého zhor-
šení dalšího pravdě podobně vyloučeno. Pěstitel
bavlny jsou té doby zdrželivějšími a snaží se udrželi
ceny aspoň na dosavadní výši. Stav sklizně, slav
dovozů, stav povětrnosti tedy uspokojuje. Leč právě
poslední léta ukázala, že tyto momenty k příznivému
úsudku nestačí a že nutno vzíti v úrahu i stav spo-
třeby a jeji požadavky. O stavu anglického průmyslu
textilního docházejí zprávy příznivé. Vyhlídky i stav
jeho obchodů se podstatně zlepšily. O evropském
pevninovém bavlnářském průmyslu toho dosud plně
říci nelze, za to v unii severoamerické zračí se prve
známky obratu k lepšímu. Nutno tedy se nadíti i pří
padné vyšší spotřeby, moment, který může siln
padnouti na váhu. Až dotud z pravidla průmysl
bavlnářský při posuzování siluace momentu spotřeby
přehlížel, k časté své úhoně. Přes to, že tedy trh
americký vykazuje sestup, nutno další vývoj posuzo-
vati bez přílišného optimismu. Klidné vyčkávání jest
na místě více než jindy. Vývoj novoyorského trhu
dán těmito čísly:
bavlna
na říjen na pros. na únor
10.55
10. 14
10 27
10.35
10.55
10.10
10.22
10.30
10 55
10.03
10.15
10.24
10.40
9.88
10.08
10 35
9 88
9. 98
10.08
10.35
9.83
9 99
10 08
10.20
9 75
9 95
Anglie
spojený stát
10.55
10.30 10 55
10.15
9.88
26
article
9.86
10.35
9.98 10.10
Zajímavou, snad poněkud anekdotní, ale přece jen
případnou charakteristiku americké spekulace bavl-
nářské podal president »Southern Cotton Corporatione
Morre. V dějích spekulačních hraje pověra neoby-
čejnou roli. Tak chová se na jedné z burs černá
kočka, jejíž vcházení a vycházení se považuje za
známku vzestupu nebo sestupu cenového. Jiní spe-
kulanti — platí to ovšem i menší spekulaci — utikají
se o radu k vykladačům karet a jiným »prorokům .
Že jsou spekulanti neobyčejně pověrčivi co do šat
stva, prádla a p., které mají na sobě při sjednávání
obchodů, bylo přečasto pozorováno. Mezi spekulanty
jest i hojně spiritistů, kteří budují na sděleních v se
zeních spiritistických jim učiněných. Na jedné z bura
nalezá se žebřík, kterého se užívá při vyvěšování
záznamů liverpoolských. Ani jediný ze spekulantů
nepostavil by se pod tento žebřík: přináší prý to
neštěsti. Jak divná jest logika bryl
K úpadku firmy Taussigovy. Otto Tauss ig.
společník padlé firmy S. Taussig, který vybral pro
sebe 700.000 K pohledávek firmy a uprchl, byl na
Kanárských ostrovech zatčen. Stalo se
tak na žádost věřitelů firmy. Bylo zjištěno, že Otto
Taussig pode jménem Geza Naray 11. t. m. vstoupil
na parník „Ilalii, náležející společnosti „Messagerie
Mar time“ v Marseillu, aby odplul do Buenos Aires
Do Marseillu jel O. Taussig přes Janov a Monte Carlo-
V Marseillu směnil si za 10.000 franků. V jednom
hotelu měl tam schůzku se svou „přítelkyní“ z Paříže.
kterou přemlouval k tomu, by prchla a nim. Ježto však
jí sdělil, že má u sebe 30.000 fr., což nezdálo se Paří-
žance dostatečným obnosem, odmítla. Taussig pone
chán zatím ve vazbě a současně zahájeno řízení o jeho
vydání Že Taussig bude vydán, o tom není pochyby
Kolik peněz Taussig u sebe má, není známo.
Taussigův
Tauss
S Taussig
Taussig
Geza Naray
O Taussig
Marseille
Buenos Aires
Janov
Monte Carlo
Paříž
Morre
Messagerie Mar
9.98
Southern Cotton
černat kočka
27
article
Kartel strojíren. V posledních dnech proskočily
některé zprávy, které by nasvědčovaly tomu, že nen
kartel čtyř českých strojíren tak pevným, jak se vy
hlašovalo a tvrdilo, a že se vyskytly určité překážky
vnitřní. S podivuhodnou a nedosti obvyklou rychlost
vyvracejí nyní vídeňské listy tyto zprávy, dokládajíce.
že kartelní úmluva jest účastníky plně přijala a žese
ustanovení její již provádějí. Snad ale lěm, kdož sle-
dují vývoj událostí, jest známo, že kartel již proto ne-
může býti definitivně sjednán, protože jeden ze smluv-
níků, strojírna dříve Rustonova, vyhrádil schválen
příslušné úmluvy mimořádné valné hromadě, která
tude konána teprve 26. t. m. Alespoň formálně tedy
o plném přijetí úmluvy mluviti nelze a tvrdí-li se to-
nutno důvody toho hledati jinde, na bursách, které
úmluvu nepřijaly s takovým nadšením, jak se za t
mělo. Rozumí se, že orgán vídeňské vysoké finance
„N. Fr. Pr.“ dementi o překážkách opepřuje tvrzením.
že mimo kartel zůstaly jen malě strojírny. Maněv
jest až příliš průzračným, než aby bylo třeba ob-
zvláště jeho tendenci a podstatu vykládati
Nová veliká insolvence vídeňské toxtilní firmy.
Francie
28
article
Firma M. Gelringer a synové, strojní tkalcovna, ba-
revna a bělidlo v Moravském Krumlově s odbočkou
ve Vídni upadla v platební nesnáze. Četně směnky
firmy této protestovány. Passiva odhadují se na 1—
mill. K. Podrobného zjištění stavu jmění není. Úvě
rově jsou zúčastněny někteřé vídeňské banky, dolno
rakouská eskomptní společnost (100.000 K), peštsko
banky a německo-vídeňské firmy přadlácké
Různé zprávy. Včera konána valná hromada
akciové společnosti rakouských tová
ren fezů. Po odpisech jeví se za loňský rok čistý
zisk 910.928 K. z něhož bude placena dividenda 99
a převedeno na nový účet 105.282 K. — Jak se z Ber-
lína oznamuje, usnesl se německý syndikát mědě-
ných plechů zvýšiti ceny o 2 mk. (na 151 mk.). —
Jednání o nové 5 bulharské půjěce jest téměl
skončeno. Značnou čásť její převezme Banque de
M Gelringer
Banque
moravský Krumlov
Vídeň
29
article
Parls. Výnosu půjčky má býti užito k účelům vojen-
ským
Z pražské plodinové bursy. Jak je známo, mají
býti v krátkém čase opět zahájena jednání mezi našt
a německou říší o uzavření nových obchodních
smluv. Jest velmi důležito pro vývoz našich hospo
dářských výrobků, zejmena ječmene a sladu, aby
bylo úplně zabezpečeno klidné vyřízení běžných do
dacích smluv. Dle trvající obchodní smlouvy jest
pro toto vyřízení období jednoho roku zabezpečeno
poněvadž tato smlouva leprve po předcházející jedno
roční výpovědi pozbude svojí platnosti. Nyní jes
obava, že snad při uzavření nové obchodní smlouv
s německou říší tato před ukončením uvedené jedno
roční výpovědní lhůty dle dohodnutí obou vlád
mohla by přijíti v platnost, čímž ovšem by kalku
lace, na které ony dlouhodobé dodací smlouvy spo-
čívají, mohla býti zmařena. Předsednictvo pražské
plodinové bursy obrátilo se proto se žádoslí jak na
ministerstvo obchodu tak na ministerstvo orby, aby
vláda o to se přičinila, aby nové, ať již provisorn
či delinitivní ujednání s německou říší nepřišlo
v platnost před uplynutím v platné obchodní smlouv
ustanovené jednoroční výpovědní lhůty.
30
article
Vefejnou schůzí nouzovou na Mělníku pořádá
v sále Okresního domu Hospodářsko-průmyslový spo-
lek mělnický za spolupůsobení různých korporací dne
23. října o 2. hod. odpol. Schůzi zahájí okresní sta
rosta p. V. Pavliček, načež promluví o neúrod
v okresu mělnickém a následcích její a to na zeměděl-
ství p. Fr. Šípal, předseda Hospodářsko-průmyslo
vého spolku; na obchod, živnostnictvo a průmyslp
Fr. Keclik, obchodník na Mělníku; na gažisty p.J
Vydra, řídící učitel, a na dělnictvo některý z poslan-
ců strany národně sociální. O pomoci veřejných insti-
tucí oproti následkům neúrody podá referát zemský
poslanec p. K. Š tolc.
Insolvence. Z Jičína se nám sděluje, že na jměn
firmy Gustav Albert, velkoobchod s osadnickým
zbožím a vínem v Trutnově (o jejíž insolvenci jsm
již zprávu podali), byl prohlášen konkurs. Dluhy ob
nášejí asi 300.000 korun. — Dále oznamuje se insol
vence Marie Vodrážkové, obchodnice v Pyšelích
Konkurs byl prohlášen včera obchodním souden
v Praze na jmění pozůstalosti po Hefmanu Doman
ském, protok, obchodníku v Praze. Konkursním ko-
misařem p. dr. Redina, advokát v Praze. Schůze vě
řitelů 27. října, přihlášky do 1. prosince, rok likvidačn
16. prosince.
Výroční trh na dobytek hovězí a koně v Kostele
n. L. koná se v úterý dne 25. října 1904
V Pavliček
Šípal
Keclik
K Š tolc
Vodrážka
doktor
Redin
Mělník
Francie
Jičín
Trutnov
Pyšely
Praha
okresní dom hospodářskýprůmyslový spo
Gustav Albert
31
article
Trhy peněžní-
x. Z Vídně, 19. října. (Telefgram. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Pevné smýšlení na bursách zahra
ničných, zvláště na berlínské, způsobilo na kone
reprisu. Počátek obchodu byl mdlý a chabý. Př
činou byla baissa, ze které vyjmuty byly jen někter
papíry průmyslové a která způsobena byla nejasnou
situací parlamentní v Uhrách, zvláště pak opětnou
insolvencí textilní. Pozdější zlepšení mělo podnět na
burse berlínské, ale také v situaci na trhu peněžním
a v ruských vítězstvích, tolikéž pak v pověstech, že
bude jednáno o sprostředkování míru mezi Rusya
Japonci. Obě kreditky, jakož i akcie unionky se
zlepšily. Akcie státní dráhy málem klesly. Na trhu
průmyslovém akcie rakouské zbrojovky a kralodvorské
cementárny dosáhly podstatného zisku. Železářské
hodnoty byly zanedbávány. Na trhu s papíry k uklá
dání nebylo žádných změn. Devisy a valuty zlaci
něly. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn
37/2a proc.
x. Z Vídně, 19. října. (Telfgrm »Nár. Listůe.
Večerní bursa. Kreditky 669.50, po —.—, -
uherské kreditky 782.50, anglobanka 282.—, bankovní
jednota 547.—, unionka 539.50, länderbanka 453 25
státní dr. 645.25. —.—, jižní dráha 85.75, polab. dr
420.—, severozápadní dráha 417.—, turecké tabákové
348.50, rýmavskomuráňské 525.25, alpinky 480 25
květnová renta 99.85, uherská korunová 97 95.
turecké losy 130.75, marky za hotové 117 62, ultim
117 60. Smýšlení pevné.
Japonec
Vídeň
Uhry
32
article
x. Z Vídně, 19. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.40.
198 65 Amsterodam na delší lhůty —.—, —.——,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—. —.—. Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117.521/z, 117721/2, Německo na
delší lhůty 117.55, 117.85 Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239 321/2, 239.521/2, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir —.—
—.—, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. — — —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95.25, 95 371/2. Paříž delší lh.
—, —.—. Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.071/2, 95.171/2, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.071/2, 95.171/2, na delší lbůty —.—
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
33
article
Z Vídně, 19. října. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta . 100 20 Ivovskočernovická —.
květnová . . 99.85
spol. st. dr. rak.-uh. 643 75
červenc. , . 99 75
jižní dráha
85.25
říjnová . . 100 20
štyrsko hr.-köfl. . —.—
rakouská » zlatá 119 60
severní dráha . 5 550.—
» » kor. 99 9
rak. severozáp dr. 416 —
uherská » zlatá
119 05
pardubická dráha
„ „ kor.
97 95
polabská dráha
419.—
rak. invest. renta
česká sev. dráha
uher, ,
buštěhradská A
4% zást. listy Hyp
1056.—
banky král. č. .
pražsko - duchcov
31/2% zást. 1. Hyp
duchcov.- podmok
banky král č. .
ústecko tepl. dr.
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
852.—
Zem. banky kr. č.
rakouský Lloyd
712. —
4% žel. dl. úpnisy
turecká tabák. rež
345.25
Zem. banky kr.č.
rak. zbrojovka
534.—
státní losy 1860
Rudolfova hut
po 500 zl. . .
alpská montan. sp
479 50
185.—
po 100 zl. .
rým.-muráň. spol
522. —
státní losy 186
265—
429.—
Poldina huť .
l isy úvěrního úst.
480—
2400.—
praž, želez. sp..
v deň. 1. komun
česká montan. sp
1386 —
162 85
Daněk . . ..
tisské rosy
373 —
turecké losy
130 50
zapadočeská ubl.
rak.-uh. banka .
1635 -
severočeská uhl.
rak. úvěrní. ústav
1668 25
mostecká uhl. sp. 665 —
b. anglo-rakouska
„81 5
vídeň. stavební sp
161.—
vídeňská untonka
Schodnica.
696 —
452 75
b. pro země rak.
haličsko-karpatské
1090 —
uh. úvěrní banka
781.50
peštska vagonka
bank. jednota .
546.50
devisa němecna
117 60
r. úst. pro uv poz
968 —
» pařižska
95 20
Česká průmyslová
„ curyšská
25 10
412 —
» londý nská
banka. . ..
239.30
dvacetifrank
roln. úvěr. banka 376.—
19.07
marka papírová . 117. 62
česká b. Union
Živnost. banka . —.— rubi
. 233.75
Eskonlní zazby 31/44—33/4 procenta
Po chvilkovém ochabnutí byl konec na Berlín
pevný. Jenom báňské akcie byly spíše slabé.
Dodatečná bursa: Rima 523.50.
91.3
doktor
Lloyd 712
Rudolfův
Poldin huť
Vídeň
Berlín
buštěhradský A 4
úvěrní banka
vagonka banka
Český průmyslový
Eskonlní zazb
34
article
89 25
100.—
9380
99.60
9960
154.80
35
article
Pražská bursa.
36
article
V Praze, 19. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Při dosti pevném trhu došlo na dnešní burse k zá-
věrkám kom dlužních úpisů české zemské banky za
K 99.75, 4proc. zástavních listů české hypot. banky
za K 100.3, 41/2% zástavních listů haličské akc
hyp. banky za K 101.60, želez. úpisů hal. zemnské
banky za K 99.25 a akcií strojírny Daňkovy za
K 374.—.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, České banky »Union« K 249.—, České
spol. pro průmysl cukerní K 180.—, podolské cemen-
tárny K 175—, rakousko uherské banky K 1638.—
peníze.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Ořficiální záznamy zněji
Zástavní listy české hyp. banky 59%
31/2
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
„ . » (v K)
Mel. úpisy » . » (ve zl.)
» (v K)
Žel.
Dlužní úpisy České prům. banky
41/2
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny
41/2 %
41/2 0
„ „ hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy . , .
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
„ „ Rak. uherské banky 4 %
„ „ Dolnorak. hyp. ústavu 4 %
„ „ „ 31/2
Kom. dl. úp. . . . 4%
„ » 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 300
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 2 %
Dubnová . » (ve stř.) 4.290
Květnová » ,
(v pap) 490
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 %
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta . . 4 %
investiční . . . 3 1/2 .
Praha
Český banka
Český společenský
uherský banka
Český průmyslový
Hal
Červencová
37
article
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka . ,
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uhersků banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojirna . . . . .
Rustenova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budéjovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká raf. v Modřanech,
„ tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustenův
Poldin
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
38
article
Z Pekrohradu, 19. října. (Zpráva Živnost. vanky.)
Diskontní 390. Ruská banka pro vnější obchod 309.
Mezinárodní banka 390. Volžsko kamská bauka 878.
Baku 472. Mantašev 243. Caspienne 5500.—. Sormovo
183.—. Putilovské železo 118.—. Hartmannské lokumo-
tivy 171. Petrohradské metallurgircké 148.—. Baltické
vagonky 861. Bremské uhlí 145.
Borlinská bursa, 19. října. (Zvl, telel, zpráva
»Nár. Listů«.) Petrohrad oznámil stoupnutí dividen
dových papírů až o 13 rublů, ale státní renty nezmě-
něny. Zde zotavily se ruské půjčky o 1/2% a ruské
bankovní o 1%. Vzhledem k tomu, jtkož i na usnad-
nění na trhu peněžním byla bursa většinou pevnější.
Přednost byla dávána akciím plavebním, Lloydovky
podražily asi o 20. Dále byly lepší komanditní, Ně-
mecká banka, Národní banka a většina hodnot baň-
ských, zvláště harpenské. Bochumské, rýnské oce
lářské a americké byly z počátku poněkud slabší.
později se baltimorské a bukovecké zlepšily. Také
plavebním Packet přiskočilo. Kreditky a francouzské
hodnoty slabší. V druhé hodině bylo smýšlení vše-
obecně pevné na lepší kursy konsolů a amerických
hodnot v Londýně. Soukromý diskont 31/2 proc.
První cilry znamenají začáteční, druné konečné
kursy: Rakouské kreditky 209.50. 210.25, Diskomto
191.25, 191.60, Německá banka 228.—, 228 12, Ob-
Bak
Petrohrad
Londýn
tenDisko
228
Ob
mezinárodní banka 390
mecký banka
národní banka
39
article
Peníze] Zboží
104.25
100.—
93.80
101.25
99.60
99.60
40
article
105 25
100 60
94 80
102 25
100.10
100.10
99 60
100.10
41
article
100 10
99. 60
99.60
100.75
99 50
99.25
99.20
42
article
100.10
100.10
101.75
100 .50
100 20
100.20
100 50
102 40
99.40
99.80
99..75
102 50
100 --
100. 50
43
article
101.85
99.50
102.—
44
article
101.40
98.80
98.75
101.50
100.25
99 90
93.75
99.80
93 90
45
article
100.90
94.90
101.80
82 65
46
article
94.25
100.80
99 80
81 65
100 20
1002
99.85
99 75
119 60
99.90
91.25
47
article
100.40
100 45
100.05
99 95
119. 80
1OF.t0
91.45
249 50
249.—
412.—
414.—
677 25
376 —-
562 —
1639
249.—
OF
48
article
678 25
380.—
1645
250.—
550. —
375 —
49
article
1386
18 r.—
330 —
429 —
2400
50
article
1396
185.—
575.—
340.—
200 ——
433.—
2410
224.-