3
masthead
20. října 1904
5
article
Statistickými daty je doloženo, že v každém
okrese dolnorakouském mluví se jazykem če-
ským, ba jsou okresy, ve kterých tento jazyk
jest v převaze. Bydlí-li ve Vídni 103.000 Čechů,
nelze tvrditi, že ve Vídni čeština není jazykem
obvyklým, jak se tvrdí ministerstvem vyučování
Mluví-li českým jazykem jedna třetina obyvatel
jako jest na př. v X. okrese vídeňském, pak
nelze popírati, že čeština ve Vídni jest jazykem
v zemi obvyklým. Protispis vládní má ráz baga-
telisační. Takové výklady, jaké nalézáme v něm
mohly se činiti ve středověku, kdy vůbec nebylo
žádných komunikací, nikoliv však v Rakousku
v době moderní. Co se týče kulturní pospolitosti
mezi Čechy vídeňskými a Čechy ostatními, tož
ministerstvo vyučování, které má býti minister-
stvem osvěty pro všechny národy, nebude a ne
může popírati, že Čechové mají starou kulturu
a že nestává po té stránce žádného rozdílu mezi
Čechy z království, markrabství a mezi Čechy
vídeňskými.
Jest nade vši pochybu jisto, že v Dolních
Rakousích byl ode dávna český národ usídlen.
V některých krajích zachovala se čeština ještě
podnes, ačkoli jest tam veřejný život, školy a
soudy německými. Kdyby se byly české školy
zřidily před 100 léty, nemohlo by dnes mini-
sterstvo vyučování prohlašovati Čechy nomády
Myslím, že cifra 103.000 Čechů vídeňských měla
by postačiti, aby vláda konala svou povinnost
Vídeňští Čechové konají svou povinnost všichni.
ale práv nemají všech. Čechové vídeňští nejsou
takoví, jací jsou Němci na Moravě a v Čechách.
mezi nimiž semité mají velké procento a kteří.
když se tam obohatí, stěhují se do Vídně, aby
tu žili ze svého zisku. Čechové ve Vídni nejsou
elementem stěhovavým, nýbrž stálým a jest toliko
sofistikou, odvozuje-li vyučovací správa ze vzrů-
stu Čechů vídeňských, že jsou lidem stěhovavým.
Čecho
Němec
Vídeň
Rakousko
Čechy
Dolní Rakousy
Morava
6
article
Příčina tohoto vzrůstu Čechů vídeňských jest
zcela jiná. Spočívá v rostoucím uvědomění
Čechů vídeňských, z nichž leckterý, kdo ještě
před 10 nebo 20 léty k Čechům se nehlásil,
dnes k Čechům se počítá.
Prosím nejvyšší instanci, aby netlumila hlas
spravedlnosti momentem politickým. Rakousko
děkuje svůj vznik rovné práci všech národů. Jest
to spravedlnost, když vláda chce z Čechů vídeň-
ských nadělati renegáty? Ministerstvo vyučování
samo podkopává základ slušnosti a mravnosti
svým jednáním. Prosím, aby říšský soud uznal,
že ministerstvo vyučováni svým rozhodnutím
porušilo čl. 19. státních základních zákonů.
O 12. hodině ujímá se slova advokát dr.
Meisner. Ukazuje k tomu, že vlašské a ně-
mecké menšiny v Dalmacii, Terstu, Haliči a
Bukovině jsou uznávány národním kmenema
mají tam své školy. 132.000 Čechů dolno-
rakouských nemá míti nižádného práva na školy?
V Dalmacii jsou Vlachové jenom 2.3% všeho
obyvatelstva a přece říšský soud uznal vlaštinu
v Dalmacii jazykem obvyklým. V Krajině jest
Němců pouze 5% a mají tam 27 škol veřejných.
V Přímoří mají Vlachové 6 veřejných škol, ač-
koliv representují toliko 2% obyvatelstva. Mají-li
tedy jiní národové při menším procentě veřejné
školy, proč je nemají míti Čechové ve Vídni? Dě-
jinami jest dokázáno, že praobyvateli Dolních
Rakous nebyli Němci. Ti právě, kteří se po-
čítají 31. prosince při všeobecném sčítání lidu.
to nejsou žádní cizinci, nebo přistěhovalci na
léto, nýbrž jsou to obyvatelé stálí a skuleční.
Čecho
doktor
Meisner
Vlach
Němec
Rakousko
Dalmacie
Terst
Halič
Bukovina
Vídeň
Dolní Rakousy
7
article
Ostatně táži se, kde jest nějaký zákon, který by
stanovil, že jen ten má právo na školy, kdo
po staletí někde bydlí? Ve svém spise dr. Hugel-
mann (dvorní rada a zároveň chéf kanceláře říš-
ského soudu) pojednávaje o čl. 19. ústavy, praví.
že 20.000 Slovanů v Dolních Rakousích nesmí
býti poněmčeno, zgermanisováno, a nesmí býti
prohlášeno bezprávnými, poněvadž jsou jenom
oddílem českého národa. Arciť, ministerstvo vy-
učování sobě řeklo: „Ale vždyť jedná se jen
o dělníky, ti nepotřebují žádných práv!“ Kdyby
byli domácími, pak by zajisté to právo měli.
Tady ve Vídni nabyli Čechové práva domovského
a proto mají plné a rovné právo, jako Němci,
také se jim právo, plynoucí z ustanovení čl. 19.
nemůže nižádným způsobem upírati. My sociální
demokraté, internacionála, podporujeme tuto
akci, poněvadž se jedná také o statky hmotné.
doktor
Slovan
Čecho
Němec
Dolní Rakousy
Vídeň
Hugelmann
8
article
Dělnictvo jest jednojazyčně. Kdyby se zapo-
věděly ve Vídni české schůze, potom by dělni-
ctvo nemělo vůbec žádného práva shromažďova-
cího. Dělníci nemají peněz, aby svým dětem
platili učitele, neb vychovatele. Jediným vyučo-
váním pro děti dělnické jest škola. Staly se ve
Vídni také případy, že učitelé na německých
školách nemohouce se dorozuměti s dětmi, po-
volati musili dítky z vyšších tříd, aby vyložily
dětem to, co vykládati jim jest povinen učitel
(Veselost.) Německými školami jsou děti če-
ských dělníků a dělníci sami poškozováni
hmotně a také kulturně. Mají-li státní základn
zákony býti skutečně státními základními zá-
kony, potom musí býti přizpůsobeny skutečným
poměrům. Není-li však ústava s to, aby chránila
národní menšiny, pak jest ústava tato bezcenná.
(Hlučný souhlas.)
O 1. ujímá se slova dr. Herold, který
soustředil své výklady hlavně na výklad čl. 19.
státních zákl. zákonů. Pravil: Ministerstvo vy-
učování odepřelo českým rodičům právo žádati
pro děti české školy. Toto stanovisko kulturní
správy jest v čirém odporu se všemi judikáty
a jest také v čirém odporu s přírodou. Z čl. 19.
plyne, že národní kmen jest právním subjektem.
doktor
Herold
Vídeň
9
article
Národní kmen může býti jeden, jednotný a spo-
lečný ve všech zemích. O tom však nemůže býti
žádné řeči, že by snad příslušník kmene ve
Vídni tímto kmenem nebyl. Jestli to příslušník
kmene a bydlí-li v Dolních Rakousích, dlužno
pokládati, že tento kmen jest v Dolních Ra-
kousich. Ministerstvo vyučování úplně nechalo
stranou otázku, za jakých poměrů může býti
právo českého kmene ve Vídni uplatněno. Ono
nevyšetřovalo dokonce ani, mají-li Čechové pro-
kázanou potřebu českých škol. O této věci však
nenáleží dnes říšskému soudu rozhodovati,
nýbrž jen uvážiti, zdali ministerstvo vyučování
porušilo ústavu čili nic. Žádají-li příslušníci če-
ského kmene v Mladé Boleslavi (Hlasy mezi
členy senátu: V Mladé Boleslavi?) Ano, v Mladé
Boleslavi, aby zřídila se nějaká nová škola, mají
k tomu právo. Zdali se skutečně zřídi tatn
škola, jest ovšem otázkou jinou. V tom případě
by musili žadatelé dokázati, že podmínky pro
takovou školu jsou dány. Příslušníci českého
národa ve Vídni mají totéž právo, jako příslušníci
českého národa v Mladé Boleslavi. O tom přece
nemůže býti žádného sporu! Není zde dáno
čiré faktum, že odmítnuta byla žádost, kterou
podali rodičové českých dětí? Není tato cifra
Čecho
Vídeň
Dolní Rakousy
Dolní Ra
Mladá Boleslav
český národ
10
article
5000 dětí sama nejlepším důkazem existence
českého kmene ve Vídni? Není existence če-
ského národa ve Vídni dokázána faktem, že na
veřejných školách vídeňských nalezá se 20.000
děti českých. Je-li Vídeň hlavním městem říše
musí býti také obrazem tohoto státu. Videň ne-
vzrostla z Vídně samé, nýbrž z venku.
Ve všech ministerstvech, ve všech soudeeh
jsou úřadníky Čechové a byli tam povolána
právě proto, že jsou Čechy. Videňští Čechové
pokládají se částí českého národa. 103.000
Čechů vídeňských, toť cifra, která postačuje
pro všechny obory veřejné činnosti. Jak tu lze
tvrditi, že český jazyk není ve Vídni obvyklým?
Čecho
Vídeň
Čechy
11
article
Já však tvrdím, že český národ ve Vídni má
právo na školy obecné proto, poněvadž nikdo
nemůže býti dle 3. odstavce čl. 19. nucen učiti
se druhému jazyku zemskému. Kde pak jest
psáno v státních základních zákonech, že jen
určité percento nějakého národa má národni
právo1 Já tvrdím, že každý jednotlivec národa
má právo žádati, aby národních práv jeho bylo
šetřeno. Vídeňšti Čechové nic jiného nežádali.
leč aby se vůči nim zákony prováděly. Dnes
přicházíme k tomuto tribunálu jen e jedinou
žalobou, jen s jedinou stížností. Přislušníci ná-
roda, kteří svým počtem, svými vědeckými vý-
kony, svou finanční poplatností, svou národní
mohutností mají velký význam pro celou mon-
archii, příslušníci tohoto národa konali toliko
své právo a žádali, aby bylo respektováno mini-
sterstvem vyučování. Toto porušilo v šak
právo jejich způsobem nejpříkřej
ším a nejvyzývavějším, odpírajíe
vykonání platného zákona. Nepro-
síme za nic jiného, leč aby toto po-
rušení ústavních zákonů byla říš-
ským soudem prohlášeno neexi-
stentním, tak aby na příště všelike
jiné urážky národních práv na-
šeho národa byly znemožněny.
Vídeňšť
Vídeň
12
article
Totoť porušení jest nepochybné a neuzná-li říš-
ský soud, že porušení se stalo, potom budou
následky nedozírny a nezměrny. Neboť potom
byly by všechny národní menšiny dány úplně
v šanc. Potom mohlo by se říci jen: ty's men-
šinou a jako taková nemáš práva reklamovati
pro sebe, co stanoví pro tebe čl. 19. Já však
jsem přesvědčen, že jakkoliv jedná se o Vídeň,
říšský soud přece rozhodne, že, co my žádáme
a chceme, jest právem. (Hlučný souhlas.)
Dr. Němeček sděluje, že ministr
vyučování dr. Hartel k deputae
Čechů vídeňských vyslovil se: „Zá-
kon jest na vaší slraně, rozhodnutí říšského
soudu jest pro vás, ale nynější politické poměry
nedopouštějí, by se vaše právo splnilo.“ Tudíž
politika násilí! Na konec pak prosí, aby
v daném případě nerozhodovala politika, nýbrž
prosté právo
O 2. hodině začíná mluviti vládní zástupce.
dvorní rada ministerstva vyučování dr. Heidl-
mair, který počíná rozhorleně: Nejsme zde ob-
žalovanými a protestuji rozhodně proti tvrzen
dra. Meisnera, který nás obvinil, že jsme roz-
hodli nepřiznivě, poněvadž se jednalo o dělníky.
doktor
Němeček
Hartel
Čecho
Heidl
Meisner
Vídeň
O 2
13
article
Potom pak pokračuje a praví, že Čechov
v Čechách, na Moravě i ve Slezsku
mají jiné právo nežli Čechové ví-
deňští (Hlučný odpor.) Musilo by se teprve
dokázati, že Čechové ve Vídni bydli. (Posměch
v posluchačstvu.) Jest pravda, že Vlachové,
ačkoliv jsou méně početní nežli Čechové vídeň-
ští, dostali své školy, ale stalo se tak
proto, poněvadž jsou notoricky
usedlými. (Opětný posměch mezi posluchači.o
Místopředseda dr. Steinbach: Bude-li
se to ještě jednou opakovati, dám sál vykliditi.
Nemohu takové věci trpěti.
Zástupce vládní potom dokončil své výklady.
které byly opakováním thematu, že Čecho v
ve Vídni nejsou žádnou národ-
ností.
Pozoruhodno jest, že tento byrokrat neroz-
pakoval se svou řeč, kterou mluvil od 2 do
143. hodiny odpolední, dáti již do vočerníků pře
polednem.
Po řízné replice dra. Herolda místopřed-
seda dr. Steinbach oznámil, že náler
bude vyhlášen v pondělí o 10. hod.
dopolední.
Dlužno dle pravdy a skutečnosti konstato
vati, že řeči všech tří zástupců stížnosti, dra
Herolda, dra. Seiferta a dra. Meisnera učinily na
celý senát hluboký a silný dojem.
Čechov
Čecho
Vlach
doktor
Steinbach
Herold
Seifert
Meisner
Čechy
Morava
Slezsko
Vídeň
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. října.
Všeslovanský sjezů v St. Lonis.
Ke všeslovanskému Gezdu, jenž konal se
v St. Louis za předsednictví p. H. Dostála, došly
některé pozoruhodné telegramy a blahopřejné
přípisy: List »Slovak v Amerike« z N. Yorku
poslal tento telegram: »Všeslovanskému sjezdu
»sláva!, a vřelý pozdrav. Hleďte upletnit své
síly ve prospěch Slovanstva celého světa !« P .
Cyril Župan a Ignat. Burgač poslali z Pueblo
v Koloradu telegram tento: »Nechť žije slovanská
vzájemnost. Nechť símě, které položite, vzklíčí.
roste a přinese velký užitek. Vřelý pozdrav o
Slovinců v Pueblo.« »Česká besedae
z Chicaga poslala tento telegram: »Národnímu
všeslovanskému sjezdu a budoucí slovanské
jednotě blahopřeje chicagská »Česká beseda«
A. Pregler.«
Kromě toho došlo mnoho přípisů ze všech
krajů Unie od zástupců i jiných kmenů slo-
vanských.
Vřelý přípis došel od pátera Frant. Šuláka
z Chicaga. Dále od kněží X. Tilla z La Crosse
ve Wiscousinu, Jos. Plašinského z Enni v Te-
xasu, od Václ. Machka z Chicaga, od Hajdušk
z Texasu, od »Ženských Listů« z Chicaga a o
D. Popovicha, redaktora »Srbské Strážee
z New Yorku, od C. Myskeburce, redaktor
»Svita«, ruského to časopisu v Bridgeportu
v Connecticutu, od S. K. Paklanského, redaktora
»Jutrzenky«, polského to časopisu v Cle
velandu.
Brali tedy na sjezdu přímou neb nepřímou
účasť všecky národnosti slovanské.
O sjezdu samotném vyslovuje se zpravoda
chicagského »Národa«:
»Ještě před několika dny předpovídali ně
kteří proroci, že všeslovanský a žurnalisticky
den skončí s tak slavným flaskem jako »Český
den«, který před několika týdny zde se konal
Tito škarohlídové a nepřátelé slovanské vzájem-
nosti se však ráčili trochu přepočítat. Všeslo-
vanský a žurnalistický den jest skutkem a jeho
H Dostál
York
P Župan
Ignat
Slovinec
Pregler
František
Šulák
Till
Václ
Machek
Hajdušk
Paklanský
Jutrzenka
Praha
St . Lonis
St . Louis
Amerike
Pueblo
Chicago
Jos
Texas
New York
Bridgeport
Connecticut
Český beseda « A
Le Cross
15
article
úspěch a zdar naprosto zaručen. Nadšení jest
všeobsené a opravdové a stoupá každým oka
mžikem jako zdárná práce ve prospěc
spojení a povznesení slovanských
kmenů v této zemi. Sta souhlas-
ných a pochvalných přípisů došlo
p. Hynka Dostála, původce a svolavatele tohoto
sjezdu a jeho nynějšího předsedy, a mnoho
telegramů a přípisů dochází každým dnem.
Z toho jest patrno, že lid slovanský obro-
skou většinou sympatisuje a rozhodně si s po-
jení přeje — Proto není té nejmenší po-
chybnosti, že tento sjezd vykoná veliký kus zá
služné práce. Jest možno, že jeho práce nebude
dokonalá, ale položí se aspoň základ, na
kterém se bude dále budovati. Veškeří zástup-
cové pracují svorně a s pravým nadšením. P
věstná slovanská nesvornost ještě neslavila své
trinmfy a sotva je při tomto sjezdu slavit bude
Jest to opravdu krásný obraz vi
děti Čecha vedle Poláka, Rus
vedle Bulhara, Chorvata vedle
Slováka, třímající si přátelsky pravice a pra-
cující svorně za stejným ellem, to jest pro dobro
všeho lidu slovanského«
Hynk Dostál
Čecho
Polák
Rus
Bulhar
Chorvat
Slovák
16
article
Odstranéné neber pečí válečné.
Odstranéné neber pečí válečné.
Spory mezi republikami středoamerickým
Nikaraguou a Hondurasem srovnány byly míru
milovným způsobem a vojsko poslední republiky
bylo odvoláno z nikaragujského území. Neshody
vznikly následkem domnělého neoprávněného
zasažení do práv Hondurasu na území jižně o
břehu řeky Waukse, jež Nikaragua neoprávněně
prý obsadila. Středem od sporného území byla
pevnost Dietrich, kdežto hlavní nespokojenost
byla pro práva, jichž nyní používá Únited Sta-
tes a Nikaragua Company, pittsburský to syndi-
kát, která zaplatila za koncesi práv těch
100000 doll. vládě Nikaraguy před dvěma
roky. Společnost, jejíž kapitál páčí se na
10,000.000 doll., vydala již značné sumyv
okolí pevnosti Dietrich na různá zlepšení, mimo
obnosy, jež vyžádalo si zlepšení cenných dolo-
vacích pozemků, získaných dle znění koncese.
Na část těchto pozemků činil si v poslední
době nároky president republiky Hondurasu Bo-
níla a poslal vojsko své na hranice k vymožení
svých požadavků. Avšak nyní po náležitém vy
světlení smlouvy s americkou společností, by
celý spor mírným způsobem urovnán a společ
nost nerušeně zůstane v držení své koncese.
Volební ruch před doplňovacími vol-
bami do sboru obacních starších.
Řada schůzí, ohlášených za příčinou do-
plňovacích voleb do sboru obecních starších
král. hlav. města Prahy, byla včera zahájena
na Malé straně, kde voličstvo přistoupí k vo-
lebnímu osudí opět ve znamení kompromisu.
Dietrich
Bo
Nikaragua
Honduras
Wauks
Praha
Nikaragua Company
17
article
Svobodomyslný Občanský klub, Jednota občanů
pražských a Spolek majitelů domů na Male
straně svolaly společnou schůzi volební do sálu
Měšťanské besedy malostranské, aby porokováno
bylo o záležitostech volebních a sehválila se
kandidátní listina.
Na Malé straně má se vykonati doplňovace
volba ve všech tří sborech. Ve sboru prvém
uprázdněn jest mandát následkem úmrtí p. Jo-
sefa Hudla (svobodom.), ve sboru druhém vy
stupují pp. Raban a cís. r. Eekert (Staročeší).
ve sboru třetím vystupuje p. T. Cetlovsky
(Staročech).
Četně navštívenou schůzi zahájil pan Hu-
báček ml, jednatel Občanského klubu, načež
k návrhu p. Svobodovu byli zvolení do předsed-
nietva pp. m. r. Hubáček, m. r. Brož
ob. st. Decastello. Předseda p. m.r.
Hubáček zmínil se o dohodě, uzavřené na
Malé straně mezi oběma politickými stranami
načež p. m. r. Brož jmenem staročeské Mě
šťanské besedy docílené dohodě, která zajiste
ponese zdárné ovoce pro Malou stranu, provo-
lává Na zdar ! (Hlučný souhlas.)
Pan m. r. Hubáčdk sděluje, že násled-
kem dohodnutí sestavena jest následující kandi-
dátní listina: v prvém sboru p. MUDr. Bou-
ček, ve druhém sboru pp. ředitel gymnasia
Fr. Hansl a ředitel v. v. Fr. Braun, ve
sboru třetím kandidován opět p. Cetlovský-
Kandidát I. sboru pan MUDr. Bouček
prohlásil, že bude kandidovati do sboru jako pří-
slušník národní strany svobodomyslné. Ujišťuje
že v případě zvolení bude pečovati o prospěch
nejen Malé strany, ale i celé Prahy. Nejen
v otázkách lékařských bude se zastávati obecně
prospěšných zájmů obyvatelstva, ale také bude
starati se o brzké zřízení komunikačních pro-
středků nejen pro Malou stranu, ale i Hradčany
a obce okolní. V tomto směru zvláště pečovat
bude o zřízení spojení Malé strany se Starým
městem a zřízení elektrické dráhy na Hradčany
Raban
Eekert
Staročešit
T Cetlovsky
Hu
Svobodův
Hubáček
Brož
Decastello
Hubáčdk
MUDr . Bo
Hansl
František
Braun
MUDr
Bouček
Mala
Francie
Praha
Hradčany
svobodomyslný občanský klub
Jednota
18
article
Slibuje dále, že v připadě zvolení bude mandát
zastávati nezištně a čestně. (Souhlas.)
Kandidát druhého sboru, ředitel gymnasin
p. Hansl, praví, že přijal kandidaturu jen
proto, že nastala dohoda občanstva, která může
jej podporovati v jeho činnosti. Slibuje pracovat
zejmena v ohledu školství nejen Malé strany.
ale i celé Prahy, aby zkvétalo, aby v něm pravý
duch národní zavládl, jak si od českého školstvé
přejeme, aby Praha, hlava království, také skvěla
se a zářila jako všem nám drahý klenot a byla
vzorem ostatním městům českým ve příčině
pokroku. (Souhlas.)
Pan ředitel Fr. Braun ujišťuje, že v pří-
padě zvolení vynaloží veškeré své síly ke svě-
domité práci ke blahu Malé strany. (Výborně!
Kandidát třetího sboru p. Cetlo vský
pravil, že v zahájeném svém působení na staro
městské radnici po opětném zvolení stejně svědo
mitě bude pracovati, zejmena v opatřování do
dávek maloživnostníkům.
Kandidatura všech těchto pánů byla jedno-
myslně schválena, načež předseda p. m. r. Hu-
báček povzbuzoval voliče, aby kandidatury
tyto podporovali a vyznačil vynikající odborné
vlastnosti kandidátů.
Pan m. r. Brož zvláštní vzpomínku věno-
val odstupujícímu p. cís. radovi Eckertovi, který
po 36 let byl členem sboru a vytkl blahodárnou
jeho činnost ve prospěch Malé strany i její dobro-
činných a národních spolků. Ocenění jeho pů-
sobení uctěno bylo povstáním a provoláním
Nechť žije ještě dlouhá léta! — Také p. Raba-
novi povstáním vzdány díky za jeho činnost na
radnici.
Vřelou posmrtnou vzpomínku proslovil p.
m. r. Hubáček zesnulému J. Hudlovi, který obe
věnoval své veškeré síly. Památku jeho přítomn
uctili povstáním.
Upozorněním, aby voličové nedali se z cesty
svornosti odvrátiti odštěpnou kandidátní listinou.
která se snad objeví, předseda p. Hubáček ukon-
čil schůzi.
Hansl
Braun
Brož
Eckert
Raba
Hubáček
J Hudl
Praha
Francie
p . m . r . Hu
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Emanuel Engel stal se dnes šede-
sátníkem! Tento pokrok jeho věku jest nám
toliko příležitostí nikoli bezprostřední příčinou
k obzvláštnímu projevu úcty a lásky, jakéžst
dr. Engel získal v národě českém již před dáv-
nými léty jakožto jeden z nejhoroucnějších a
nejvýznamnějších obhájců práv jeho. Jako že
tohoto jediného svého, ač nejšlechetnějšího
zisku až dotud neustále přimnožoval, tak jest
jisto, že šedesátkou ještě nedovršil míru svých.
ovšem po ty doby nečítaných zásluh i přijde
ještě na jisto a snad co nevidět, doba, kdy ná-
rod český bude zapotřebí míti nejen jeho rad,
ale i činů na místě čelném, tak jako až de ne-
dávna a že se o ně přihlásí způsobem, na jaký
dr. Engel nebude s to více odmítati. Připome-
neme-li si tedy v den jeho šedesátých narozenin
význam Englův jako politika, nemůže to býti
vyčerpávající přehled, tím méně pak závěrný
posudek jeho činnosti, ale především projev
hluboké vděčnosti k tomuto muži za
jeho druhdy tak vyčerpávající věnování všech
sil straně, jejíž organisací a dlouholetým vede-
ním uvázal se ve výkonné služby národa dávno
před tím, než přijal poprvé z rukou věrného
voličstva benešovské městské skupiny svůj
první zemský mandát. Loni mohl slaviti jeh,
dvacetiletí. Co národní strana svobodomyslná
děkuje prvnímu předsedovi svého klubu na
radě říšské a co pro ni znamenala jeho vzorná
a hloubkou svou v pravdě náruživá obětavost —
v těžkých a vítězných zápasech proti punktacím,
to vše jeho spolubojovníci ze strastných a voli-
kých dob převratu, počinajícího rozpuštěním
říšské rady r. 1887 — připomenou si dnes, kdy
mnohá vřelá blahopřejná myšlenka zaletí z če-
ských vlastí k šedesátiletému Englovi. Neúnavný
a horlivý spolupracovník našeho Julia Grégra,
mírnější, ale stejně neochvějný druh dra. Ed.
doktor
Engel
Englův
Grégr
20
article
Grégra z dob „mladočeské čtyřky“ na říšské
radě, brzy stál v popředí organisační práce a
brzy potom v čele prvního mladočeského klubu
na radě říšské. Od té doby častěji a mohutněji
zazníval zvonovitý hlas Englův v parlamentech
vídeňském a pražském, když nastal úporný,
mohutný zápas za rovné právo jazyka českého,
na říšské radě zásluhou mladočeské Mlružiny
opět v nejpřednější řadu požadavků českých po-
sunuté, zahájený památným Englovým návrhem
na protokolování českých řečí v poslanecké sně-
movně a jeho řečí při rokování o branné před-
loze v posledním období zasedání říšské rady
před všeobecnými volbami r. 1891. Přišly dny
punktačních křečí sněmovních, v jichž zá-
chvatech dochvěla se strana, která, podepsavši
punktace, „přestala býti stranou národní“, po-
dle výroku Englova v rozpočtové debatě sně-
movního zasedání v lednu r. 1891, kteréž skon-
čilo prvním přesunutím těžiska sněmovního za-
stoupení českého na stranu mladočeskou pře-
stoupením družiny Škardovy. Přiblížila se
vrcholná doba prvního oddílu parlamentní čin-
nosti dra. Engla novými volbami do říšské rady,
kdy dr. Engel nejen důvěrou celého národa,
nýbrž i veškeré „prazvláštní společnosti“ po-
staven v čelo nového českého klubu říšské rady.
Grégr
Englův
Škardův
doktor
Engel
21
article
Od té doby vídeňské vedení spočívalo na robust-
ních ramenech tohoto skálopevného muže, který
ve všem svém jednání připomínal a také vždy
připomíná křemen nezbrusitelný i křišťál prů-
zračný, svým politickým karakterem i soukro-
mou povahou. Jeho působení od r. 1891 jest
otevřenou knihou posledních patnáctiletí po-
litických dějin národa českého, k jehož
stránkám, od dra. Engla popsaným, při-
činí příští doba ještě mnohý komentář. Povždy
však čestný v každém pomyslu, povždy svěde-
ctví toho, co klassicky nazýváno „kalokagatheií“.
ktenýmžto slovem rozumí se souhrn dobrých
i krásných vlastností celého muže. Takových
mužů valem ubývá a dr. Engel jest jedním
z nemnohých. Náležít proto k veřejně působícím
lidem — lásky hodným a všeobecné lásce
se těšícím, milován dnes i těmi, jimž železná
nutnost jeho činů přinesla mnohou hořkou
chvíli. A to znamená v politickém životě mnoho.
doktor
Engel
22
article
Proto, počítáme-li dnes jeho léta minulého ži-
vota, přejeme mu pro život příští let ještě ne-
čítaných, v důvěře, že mezi nimi vyskytne se
ještě dlouhá řada roků plné politické aktivily
Englovy!
— Následky stavovské politiky. Jest při-
rozeno, že ve společnosti státní, jako každý
jednotlivec tak i každý stav má nepopíratelné
právo hájiti zájmy své a nalehati na přísluš-
ných místech, zejmena v obeích a ve sborech
zákonodárných, aby nie nebylo podnikáno,co
by tomu či snomu stavu, té či oné výrobní
vrstvě bylo na úkor. Snažení to je ne pouze
oprávněně, nýbrž nutně a nezbytné a nejen že
se ve společnosti české nikdy nikdo proti němu
nestavěl, snažení toho druhu nalezlo dosud u po-
volaných činitelů vždy nejochotnější a vydatné
podpory. Jinak ovšem, když kriterium stavovské
přenese se do zápasu politického a když žádá
se, aby intores všenárodní řídil se dle zájmů
jednotlivých výrobních tříd a když nalehá se,
aby prospěchy všenárodní byly podřizovány pro-
spěchům jednotlivých, třeba sebe četnějšícha
důležitějších stavů. Dokud myšlenka zápasu vše-
národního nebyla zkalena třídním differencová-
ním, nikomu v zemích českých ani nenapadlo
hledati splnění stavovských požadavků ve Vídni,
ve spolcích a na sjezdech všerakouských. Od-
mítáním všeho účastenství v takových sjezdech
a podnicích vůbec, jež jednak nesrovnávaly se
s naším principem autonomním a na nichž
Englův
Vídeň
23
article
mimo to českým účastníkům za dobrou vůli
bylo pociťovati ústrků, akcentována byla touha
naše po samostatnosti, i bylo odmitání to zá-
roveň protestem proti snaze hoditi nás mez
ostatní do všerakouského centralistického ko-
tlíku. Však v době poslední pozorujeme, jak
zájem stavovský i v tomto směru počíná vyrů-
stati nad interess všenárodní. Dnes není už
vzácnosti účastenství české na sjezdech i kon-
gresech vídeňských. Rozuměli bychom tomu ko-
nečně, kdyby účastníci byli vedeni myšlenkou, že
silami spojenými dá se dokázati více, než kdyby
snad přislušníci stavu dle národnosti odděleně
domáhali se cílů svých, však v případě tom
musí býti různorodost jednotlivých částí respek-
tována a nesmí se příslušníci jedné národ-
nosti vypínati při tom nad národnosti ostat
a ignorovati jejich právo, jejich jazyk
na mnoze i jejich speciální tužby. A t
se, bohužel, děje. Jsou ovšem stavy, je
dosud v této příčině konají plně svou p-
vinnost, i zaznamenáváme se zadostučiněním,
že jednota hostinských pro země českoslovanské
24
article
»Hostimil« s velmi zdvořilým sice, ale důsto
ným a rozhodným připisem z důvodů zvlášle
národních odmítla účastenství ve společné de
putaci hostinských, kavárníků a výčepníků, je
měla ve Vídni v zájmu stavu zakročiti, že ně
nili tak s plnou energií a ve shodě s národnln
programem naším a v zájmu národní cti nal
i učitelé měšťanských škol, pozvaní zúčastnit
se sjezdu vídeňského, i přáli bychom si, sb
vůbec tak se dělo i v jiných stavech, aby vůbe
přestalo stavovské plichtění se s národními n
přáteli našimi v době, kdy, co je Néme
všechno proti nám v plné zbroji. Politika, jei
na jedné straně plnými ústy chrlí národní ra
dikalismus a při tom obratem ruky doved
tisknout ruku nejúhlavnějšímu nepříteli, jdel
o nějaký prospěch třídní, není seriosní a ne
může vzbuzovati respekt. Ostatně přívrženci je
ani netuší, jak tím do ruky pracují Vídni, její
hlavní trumí v ošemetné hře je ubit myšlenku
národní, myšlenkou stavovskou.
Vídeň
Hostimil
25
article
— Denník sociálně-demokratický se velic
mýli, domnívá-li se, že naše srovnání jeho n-
dělního a jeho pondělního názoru o »argumen-
tech ulice« bylo napsáno jakožto projev, ž
nemile neseme provolávání sociálních demokratů,
když je vede cesta náhodou kolem Marianské
ulice. Bývá to obyčejně v neděli, kdy i redakčnl
práce odpočívá a tu pouliční lomoz příliš ne-
ruší. My jsme poukázali jenom na nedůslednos
sociálně - demokratického listu, který vynáše
sociálně-demokratické demonstrace vůbec a brněn-
ské zvlášť jakousi vyšší umravněností nad ná-
rodně-sociální demonstrace právě v ohledu poli-
cejním a vykládal, že musí dojíti ke krveprolit
srazí-li se národní »bezhlavý dav s brutálnost
policie«. Jinak prý u skvěle organisovaných,
jakýmsi prý »kouzlem« opatřených sociálníc
demokratů. Už v pondělí mluvil jinak sociálné
demokratický denník, když jeho dav, který přece
má tolik hlav, srazil se s brutální policil. N
kolik se pak týče štědrosti v projevech větších
aneb menších nesympatií sociálně demokratickýc
k jednotlivým redakcím, zajisté nemyslil sociálně-
dem. denník ani okamžik vážně, že bychom stonsl
technický ulice
26
article
nějakou nešťastnou láskou k jakýmkoli provol-
vačům z Václavského náměstí. Spokojili jsmes
tím, že jsme konstatovali, že výtečnými hlavami
vedený dav sociálně-dem. skončil nedělní svou de-
monstraci pro všeobecné volební právo provoláním
hanby nám, kteří jsme vykonali pro všeobecné
volební právo víc i než neobyčejně v té příčině
zasloužilý soc.dem. denník a bohdá také ještě
vykonáme a že v Plzni soudruh L. — Pik vedl
svůj dav k demoustraci proti straně národně
svobodomyslné v tamní Méšťanské besedě zase-
dající přes to, že jenom národní straně svobodo-
myslné sociální demokracie děkuje své dnalnl
zastoupení v parlamentě. V tom příkře Ivokl
zejí se pražští i plzeňšti sociální demokraté
s brněnskými i ostravskými, kteří dobře vědi,
kde sedí nejúhlavnější nepřátelé rozšíření prán
volebního. Německo ltberální listy v Praze iv
Brně mlsně zaznamenávajíce protinárodní projevy
sociálních demokratů českoslovanských mají př
tom své soukromé mínění, jež ovšem nenaplšou.
Václavský náměstí
Plzeň
Německo
Praha
Brno
národní stranit svoboda
27
article
Musí to být přímo rozkoš pro takovou duě
německo liberální, vidí li, kterak českoslovanšt
sociální demokraté neopomíjejí ni jediné příleš-
tosti demonstrovati proti nacionalismu národa,
všemi svými vrstvami demokratického a svou
spásu shledávajícího v témž všeobecném volebním
právu, ve kterémž svou vidí i českoslovanšt
sociální demokraté.
— Pan posl. Skála o čistotě rukou svých
sondruhů. Na voličské schůzi, v neděli v Olo-
mouci pořádané, prohlásil říšský poslanec z
Prostějov-Olomouc, p. Ed. Skála, na dotaz jed-
noho z voličů, podle olomouckého »Pozoru«, že
»značné části« našich poslanců nedostávás
vedle jiných vlastností »karakteru a čistých ru-
kou«. Poněvadž dlužno za to míti, že pan po-
slanec jest si úplně vědom toho, co ke svým
voličům mluví, a že také ví, co to jest obviniti
někoho z bezkarakternosti a rukou nečistých,
zajisté jako muž nezůstane při oblíbeném pau-
šálním obviňování a bude k tomuto vyzváni
jmenovati ony české poslance — své soudruhy
— jimž může vytýkati nedostatek karakteru
čistoty rukou. To učiní, nechceli sám pozbjti
karakteru a — čistých úst!
Skála
Ed
Ola
Prostějov
Olomouc
všeobecný volební práv
28
article
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub v Praze svolal na pátek
21. t. m. o 8. hod. večer do sálu »u Štajgrůe
ve Vodičkově ulici veřejnou schůzi ve-
ličů, na níž jednáno bude o nastávajících do-
plňovacích volbách do sboru obecních staršieh
král. hl. města Prahy a o dosavadních
poměrech hospodářských na prat-
ské radnici. — Staroměstský ob
čanský klub v Praze pořádá členskou
schůzi v pátek dne 21. října o 8. hod. večení
v restaurantu pana Sochůrka v »Kopmancee
Pořad: 1. Zahájení schůze rozpravou o doplňo
vací volbě do sboru obecních starších. 2. Pře
stavení pana kandidáta přijatého na širší scht
výborové dne 18. října t. r. 3. Volné návrh
Hosté členy uvedení mají přístup.
— Z české akademie věd a umění. Schůn
II. třídy české akademie koná se v pátek da
21. října o 5. hodině odpolední. Pořad: 1. Čín
zápisu o posledním zasedání dne 24. června.
2. Čtení došlých dobrozdání o pracích dříve před-
ložených pp. prof. Cyrilla ryt. Purkyně, prof. dr.
J. Jahna, dra. Vl. Růžičky, docenta dra. Karl
Weignera a dra. V. Plavce. 3. Dvorní rada prol
dr. K. Vrba předloží práci dra. Frant. Slavíka:
»Mineralogické zprávy ze západní Moravy. II
4. Prof. dr. Jan Woldřich předloží práci prol
Cyrilla ryt. Purkyně: »Kamenouhelné pánr
u Mirošova a Skořice«, čásť II., »Příspěvek
k morfologii Brd.«
— Osobní. Arcivévoda František Ferdi
nand v průvodu rytmistra Rummerskircha včerapo
11. hod. dopol. přijel Františkovou dráhou do Praby.
prodlel čtvrt hodiny v čekárně první třídy, načei
odjel českou severní dráhou do Drážďan na pohřeh
saského krále. — Pan MUDr. J. Wieser vrátils
ze svého vodoléčebnébo ústavu »Albertinum« v Žam-
berku do Prahy a ordinuje od 11.—3. hod. v Ss-
movské ulici č. 11.
Štajgrů
Sochůrek
profesor
Cyrill
Purkyně
doktor
J Jahn
Růžička
Weigner
V Plavec
K Vrba
František
Woldřich
Ferdi
Rummerskirch
Františkův
MUDr
J Wieser
Praha
Vodičkův ulice
Čína
Morava
Mirošov
Brdy
Drážďany
Žam
movský ulice
novoměstský občanský klub
český akademie věda
II