ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 95da9a50-71f5-11dc-8725-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 108, place 68, work 3, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LINrY
3 masthead
20. října 1904
4 masthead
Číslo 290.
5 article
Statistickými daty je doloženo, že v každém okrese dolnorakouském mluví se jazykem če- ským, ba jsou okresy, ve kterých tento jazyk jest v převaze. Bydlí-li ve Vídni 103.000 Čechů, nelze tvrditi, že ve Vídni čeština není jazykem obvyklým, jak se tvrdí ministerstvem vyučování Mluví-li českým jazykem jedna třetina obyvatel jako jest na př. v X. okrese vídeňském, pak nelze popírati, že čeština ve Vídni jest jazykem v zemi obvyklým. Protispis vládní má ráz baga- telisační. Takové výklady, jaké nalézáme v něm mohly se činiti ve středověku, kdy vůbec nebylo žádných komunikací, nikoliv však v Rakousku v době moderní. Co se týče kulturní pospolitosti mezi Čechy vídeňskými a Čechy ostatními, tož ministerstvo vyučování, které má býti minister- stvem osvěty pro všechny národy, nebude a ne může popírati, že Čechové mají starou kulturu a že nestává po té stránce žádného rozdílu mezi Čechy z království, markrabství a mezi Čechy vídeňskými. Jest nade vši pochybu jisto, že v Dolních Rakousích byl ode dávna český národ usídlen. V některých krajích zachovala se čeština ještě podnes, ačkoli jest tam veřejný život, školy a soudy německými. Kdyby se byly české školy zřidily před 100 léty, nemohlo by dnes mini- sterstvo vyučování prohlašovati Čechy nomády Myslím, že cifra 103.000 Čechů vídeňských měla by postačiti, aby vláda konala svou povinnost Vídeňští Čechové konají svou povinnost všichni. ale práv nemají všech. Čechové vídeňští nejsou takoví, jací jsou Němci na Moravě a v Čechách. mezi nimiž semité mají velké procento a kteří. když se tam obohatí, stěhují se do Vídně, aby tu žili ze svého zisku. Čechové ve Vídni nejsou elementem stěhovavým, nýbrž stálým a jest toliko sofistikou, odvozuje-li vyučovací správa ze vzrů- stu Čechů vídeňských, že jsou lidem stěhovavým.
Čecho Němec Vídeň Rakousko Čechy Dolní Rakousy Morava
6 article
Příčina tohoto vzrůstu Čechů vídeňských jest zcela jiná. Spočívá v rostoucím uvědomění Čechů vídeňských, z nichž leckterý, kdo ještě před 10 nebo 20 léty k Čechům se nehlásil, dnes k Čechům se počítá. Prosím nejvyšší instanci, aby netlumila hlas spravedlnosti momentem politickým. Rakousko děkuje svůj vznik rovné práci všech národů. Jest to spravedlnost, když vláda chce z Čechů vídeň- ských nadělati renegáty? Ministerstvo vyučování samo podkopává základ slušnosti a mravnosti svým jednáním. Prosím, aby říšský soud uznal, že ministerstvo vyučováni svým rozhodnutím porušilo čl. 19. státních základních zákonů. O 12. hodině ujímá se slova advokát dr. Meisner. Ukazuje k tomu, že vlašské a ně- mecké menšiny v Dalmacii, Terstu, Haliči a Bukovině jsou uznávány národním kmenema mají tam své školy. 132.000 Čechů dolno- rakouských nemá míti nižádného práva na školy? V Dalmacii jsou Vlachové jenom 2.3% všeho obyvatelstva a přece říšský soud uznal vlaštinu v Dalmacii jazykem obvyklým. V Krajině jest Němců pouze 5% a mají tam 27 škol veřejných. V Přímoří mají Vlachové 6 veřejných škol, ač- koliv representují toliko 2% obyvatelstva. Mají-li tedy jiní národové při menším procentě veřejné školy, proč je nemají míti Čechové ve Vídni? Dě- jinami jest dokázáno, že praobyvateli Dolních Rakous nebyli Němci. Ti právě, kteří se po- čítají 31. prosince při všeobecném sčítání lidu. to nejsou žádní cizinci, nebo přistěhovalci na léto, nýbrž jsou to obyvatelé stálí a skuleční.
Čecho doktor Meisner Vlach Němec Rakousko Dalmacie Terst Halič Bukovina Vídeň Dolní Rakousy
7 article
Ostatně táži se, kde jest nějaký zákon, který by stanovil, že jen ten má právo na školy, kdo po staletí někde bydlí? Ve svém spise dr. Hugel- mann (dvorní rada a zároveň chéf kanceláře říš- ského soudu) pojednávaje o čl. 19. ústavy, praví. že 20.000 Slovanů v Dolních Rakousích nesmí býti poněmčeno, zgermanisováno, a nesmí býti prohlášeno bezprávnými, poněvadž jsou jenom oddílem českého národa. Arciť, ministerstvo vy- učování sobě řeklo: „Ale vždyť jedná se jen o dělníky, ti nepotřebují žádných práv!“ Kdyby byli domácími, pak by zajisté to právo měli. Tady ve Vídni nabyli Čechové práva domovského a proto mají plné a rovné právo, jako Němci, také se jim právo, plynoucí z ustanovení čl. 19. nemůže nižádným způsobem upírati. My sociální demokraté, internacionála, podporujeme tuto akci, poněvadž se jedná také o statky hmotné.
doktor Slovan Čecho Němec Dolní Rakousy Vídeň Hugelmann
8 article
Dělnictvo jest jednojazyčně. Kdyby se zapo- věděly ve Vídni české schůze, potom by dělni- ctvo nemělo vůbec žádného práva shromažďova- cího. Dělníci nemají peněz, aby svým dětem platili učitele, neb vychovatele. Jediným vyučo- váním pro děti dělnické jest škola. Staly se ve Vídni také případy, že učitelé na německých školách nemohouce se dorozuměti s dětmi, po- volati musili dítky z vyšších tříd, aby vyložily dětem to, co vykládati jim jest povinen učitel (Veselost.) Německými školami jsou děti če- ských dělníků a dělníci sami poškozováni hmotně a také kulturně. Mají-li státní základn zákony býti skutečně státními základními zá- kony, potom musí býti přizpůsobeny skutečným poměrům. Není-li však ústava s to, aby chránila národní menšiny, pak jest ústava tato bezcenná. (Hlučný souhlas.) O 1. ujímá se slova dr. Herold, který soustředil své výklady hlavně na výklad čl. 19. státních zákl. zákonů. Pravil: Ministerstvo vy- učování odepřelo českým rodičům právo žádati pro děti české školy. Toto stanovisko kulturní správy jest v čirém odporu se všemi judikáty a jest také v čirém odporu s přírodou. Z čl. 19. plyne, že národní kmen jest právním subjektem.
doktor Herold Vídeň
9 article
Národní kmen může býti jeden, jednotný a spo- lečný ve všech zemích. O tom však nemůže býti žádné řeči, že by snad příslušník kmene ve Vídni tímto kmenem nebyl. Jestli to příslušník kmene a bydlí-li v Dolních Rakousích, dlužno pokládati, že tento kmen jest v Dolních Ra- kousich. Ministerstvo vyučování úplně nechalo stranou otázku, za jakých poměrů může býti právo českého kmene ve Vídni uplatněno. Ono nevyšetřovalo dokonce ani, mají-li Čechové pro- kázanou potřebu českých škol. O této věci však nenáleží dnes říšskému soudu rozhodovati, nýbrž jen uvážiti, zdali ministerstvo vyučování porušilo ústavu čili nic. Žádají-li příslušníci če- ského kmene v Mladé Boleslavi (Hlasy mezi členy senátu: V Mladé Boleslavi?) Ano, v Mladé Boleslavi, aby zřídila se nějaká nová škola, mají k tomu právo. Zdali se skutečně zřídi tatn škola, jest ovšem otázkou jinou. V tom případě by musili žadatelé dokázati, že podmínky pro takovou školu jsou dány. Příslušníci českého národa ve Vídni mají totéž právo, jako příslušníci českého národa v Mladé Boleslavi. O tom přece nemůže býti žádného sporu! Není zde dáno čiré faktum, že odmítnuta byla žádost, kterou podali rodičové českých dětí? Není tato cifra
Čecho Vídeň Dolní Rakousy Dolní Ra Mladá Boleslav český národ
10 article
5000 dětí sama nejlepším důkazem existence českého kmene ve Vídni? Není existence če- ského národa ve Vídni dokázána faktem, že na veřejných školách vídeňských nalezá se 20.000 děti českých. Je-li Vídeň hlavním městem říše musí býti také obrazem tohoto státu. Videň ne- vzrostla z Vídně samé, nýbrž z venku. Ve všech ministerstvech, ve všech soudeeh jsou úřadníky Čechové a byli tam povolána právě proto, že jsou Čechy. Videňští Čechové pokládají se částí českého národa. 103.000 Čechů vídeňských, toť cifra, která postačuje pro všechny obory veřejné činnosti. Jak tu lze tvrditi, že český jazyk není ve Vídni obvyklým?
Čecho Vídeň Čechy
11 article
Já však tvrdím, že český národ ve Vídni má právo na školy obecné proto, poněvadž nikdo nemůže býti dle 3. odstavce čl. 19. nucen učiti se druhému jazyku zemskému. Kde pak jest psáno v státních základních zákonech, že jen určité percento nějakého národa má národni právo1 Já tvrdím, že každý jednotlivec národa má právo žádati, aby národních práv jeho bylo šetřeno. Vídeňšti Čechové nic jiného nežádali. leč aby se vůči nim zákony prováděly. Dnes přicházíme k tomuto tribunálu jen e jedinou žalobou, jen s jedinou stížností. Přislušníci ná- roda, kteří svým počtem, svými vědeckými vý- kony, svou finanční poplatností, svou národní mohutností mají velký význam pro celou mon- archii, příslušníci tohoto národa konali toliko své právo a žádali, aby bylo respektováno mini- sterstvem vyučování. Toto porušilo v šak právo jejich způsobem nejpříkřej ším a nejvyzývavějším, odpírajíe vykonání platného zákona. Nepro- síme za nic jiného, leč aby toto po- rušení ústavních zákonů byla říš- ským soudem prohlášeno neexi- stentním, tak aby na příště všelike jiné urážky národních práv na- šeho národa byly znemožněny.
Vídeňšť Vídeň
12 article
Totoť porušení jest nepochybné a neuzná-li říš- ský soud, že porušení se stalo, potom budou následky nedozírny a nezměrny. Neboť potom byly by všechny národní menšiny dány úplně v šanc. Potom mohlo by se říci jen: ty's men- šinou a jako taková nemáš práva reklamovati pro sebe, co stanoví pro tebe čl. 19. Já však jsem přesvědčen, že jakkoliv jedná se o Vídeň, říšský soud přece rozhodne, že, co my žádáme a chceme, jest právem. (Hlučný souhlas.) Dr. Němeček sděluje, že ministr vyučování dr. Hartel k deputae Čechů vídeňských vyslovil se: „Zá- kon jest na vaší slraně, rozhodnutí říšského soudu jest pro vás, ale nynější politické poměry nedopouštějí, by se vaše právo splnilo.“ Tudíž politika násilí! Na konec pak prosí, aby v daném případě nerozhodovala politika, nýbrž prosté právo O 2. hodině začíná mluviti vládní zástupce. dvorní rada ministerstva vyučování dr. Heidl- mair, který počíná rozhorleně: Nejsme zde ob- žalovanými a protestuji rozhodně proti tvrzen dra. Meisnera, který nás obvinil, že jsme roz- hodli nepřiznivě, poněvadž se jednalo o dělníky.
doktor Němeček Hartel Čecho Heidl Meisner Vídeň O 2
13 article
Potom pak pokračuje a praví, že Čechov v Čechách, na Moravě i ve Slezsku mají jiné právo nežli Čechové ví- deňští (Hlučný odpor.) Musilo by se teprve dokázati, že Čechové ve Vídni bydli. (Posměch v posluchačstvu.) Jest pravda, že Vlachové, ačkoliv jsou méně početní nežli Čechové vídeň- ští, dostali své školy, ale stalo se tak proto, poněvadž jsou notoricky usedlými. (Opětný posměch mezi posluchači.o Místopředseda dr. Steinbach: Bude-li se to ještě jednou opakovati, dám sál vykliditi. Nemohu takové věci trpěti. Zástupce vládní potom dokončil své výklady. které byly opakováním thematu, že Čecho v ve Vídni nejsou žádnou národ- ností. Pozoruhodno jest, že tento byrokrat neroz- pakoval se svou řeč, kterou mluvil od 2 do 143. hodiny odpolední, dáti již do vočerníků pře polednem. Po řízné replice dra. Herolda místopřed- seda dr. Steinbach oznámil, že náler bude vyhlášen v pondělí o 10. hod. dopolední. Dlužno dle pravdy a skutečnosti konstato vati, že řeči všech tří zástupců stížnosti, dra Herolda, dra. Seiferta a dra. Meisnera učinily na celý senát hluboký a silný dojem.
Čechov Čecho Vlach doktor Steinbach Herold Seifert Meisner Čechy Morava Slezsko Vídeň
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. října. Všeslovanský sjezů v St. Lonis. Ke všeslovanskému Gezdu, jenž konal se v St. Louis za předsednictví p. H. Dostála, došly některé pozoruhodné telegramy a blahopřejné přípisy: List »Slovak v Amerike« z N. Yorku poslal tento telegram: »Všeslovanskému sjezdu »sláva!, a vřelý pozdrav. Hleďte upletnit své síly ve prospěch Slovanstva celého světa !« P . Cyril Župan a Ignat. Burgač poslali z Pueblo v Koloradu telegram tento: »Nechť žije slovanská vzájemnost. Nechť símě, které položite, vzklíčí. roste a přinese velký užitek. Vřelý pozdrav o Slovinců v Pueblo.« »Česká besedae z Chicaga poslala tento telegram: »Národnímu všeslovanskému sjezdu a budoucí slovanské jednotě blahopřeje chicagská »Česká beseda« A. Pregler.« Kromě toho došlo mnoho přípisů ze všech krajů Unie od zástupců i jiných kmenů slo- vanských. Vřelý přípis došel od pátera Frant. Šuláka z Chicaga. Dále od kněží X. Tilla z La Crosse ve Wiscousinu, Jos. Plašinského z Enni v Te- xasu, od Václ. Machka z Chicaga, od Hajdušk z Texasu, od »Ženských Listů« z Chicaga a o D. Popovicha, redaktora »Srbské Strážee z New Yorku, od C. Myskeburce, redaktor »Svita«, ruského to časopisu v Bridgeportu v Connecticutu, od S. K. Paklanského, redaktora »Jutrzenky«, polského to časopisu v Cle velandu. Brali tedy na sjezdu přímou neb nepřímou účasť všecky národnosti slovanské. O sjezdu samotném vyslovuje se zpravoda chicagského »Národa«: »Ještě před několika dny předpovídali ně kteří proroci, že všeslovanský a žurnalisticky den skončí s tak slavným flaskem jako »Český den«, který před několika týdny zde se konal Tito škarohlídové a nepřátelé slovanské vzájem- nosti se však ráčili trochu přepočítat. Všeslo- vanský a žurnalistický den jest skutkem a jeho
H Dostál York P Župan Ignat Slovinec Pregler František Šulák Till Václ Machek Hajdušk Paklanský Jutrzenka Praha St . Lonis St . Louis Amerike Pueblo Chicago Jos Texas New York Bridgeport Connecticut Český beseda « A Le Cross
15 article
úspěch a zdar naprosto zaručen. Nadšení jest všeobsené a opravdové a stoupá každým oka mžikem jako zdárná práce ve prospěc spojení a povznesení slovanských kmenů v této zemi. Sta souhlas- ných a pochvalných přípisů došlo p. Hynka Dostála, původce a svolavatele tohoto sjezdu a jeho nynějšího předsedy, a mnoho telegramů a přípisů dochází každým dnem. Z toho jest patrno, že lid slovanský obro- skou většinou sympatisuje a rozhodně si s po- jení přeje — Proto není té nejmenší po- chybnosti, že tento sjezd vykoná veliký kus zá služné práce. Jest možno, že jeho práce nebude dokonalá, ale položí se aspoň základ, na kterém se bude dále budovati. Veškeří zástup- cové pracují svorně a s pravým nadšením. P věstná slovanská nesvornost ještě neslavila své trinmfy a sotva je při tomto sjezdu slavit bude Jest to opravdu krásný obraz vi děti Čecha vedle Poláka, Rus vedle Bulhara, Chorvata vedle Slováka, třímající si přátelsky pravice a pra- cující svorně za stejným ellem, to jest pro dobro všeho lidu slovanského«
Hynk Dostál Čecho Polák Rus Bulhar Chorvat Slovák
16 article Odstranéné neber pečí válečné.
Odstranéné neber pečí válečné. Spory mezi republikami středoamerickým Nikaraguou a Hondurasem srovnány byly míru milovným způsobem a vojsko poslední republiky bylo odvoláno z nikaragujského území. Neshody vznikly následkem domnělého neoprávněného zasažení do práv Hondurasu na území jižně o břehu řeky Waukse, jež Nikaragua neoprávněně prý obsadila. Středem od sporného území byla pevnost Dietrich, kdežto hlavní nespokojenost byla pro práva, jichž nyní používá Únited Sta- tes a Nikaragua Company, pittsburský to syndi- kát, která zaplatila za koncesi práv těch 100000 doll. vládě Nikaraguy před dvěma roky. Společnost, jejíž kapitál páčí se na 10,000.000 doll., vydala již značné sumyv okolí pevnosti Dietrich na různá zlepšení, mimo obnosy, jež vyžádalo si zlepšení cenných dolo- vacích pozemků, získaných dle znění koncese. Na část těchto pozemků činil si v poslední době nároky president republiky Hondurasu Bo- níla a poslal vojsko své na hranice k vymožení svých požadavků. Avšak nyní po náležitém vy světlení smlouvy s americkou společností, by celý spor mírným způsobem urovnán a společ nost nerušeně zůstane v držení své koncese. Volební ruch před doplňovacími vol- bami do sboru obacních starších. Řada schůzí, ohlášených za příčinou do- plňovacích voleb do sboru obecních starších král. hlav. města Prahy, byla včera zahájena na Malé straně, kde voličstvo přistoupí k vo- lebnímu osudí opět ve znamení kompromisu.
Dietrich Bo Nikaragua Honduras Wauks Praha Nikaragua Company
17 article
Svobodomyslný Občanský klub, Jednota občanů pražských a Spolek majitelů domů na Male straně svolaly společnou schůzi volební do sálu Měšťanské besedy malostranské, aby porokováno bylo o záležitostech volebních a sehválila se kandidátní listina. Na Malé straně má se vykonati doplňovace volba ve všech tří sborech. Ve sboru prvém uprázdněn jest mandát následkem úmrtí p. Jo- sefa Hudla (svobodom.), ve sboru druhém vy stupují pp. Raban a cís. r. Eekert (Staročeší). ve sboru třetím vystupuje p. T. Cetlovsky (Staročech). Četně navštívenou schůzi zahájil pan Hu- báček ml, jednatel Občanského klubu, načež k návrhu p. Svobodovu byli zvolení do předsed- nietva pp. m. r. Hubáček, m. r. Brož ob. st. Decastello. Předseda p. m.r. Hubáček zmínil se o dohodě, uzavřené na Malé straně mezi oběma politickými stranami načež p. m. r. Brož jmenem staročeské Mě šťanské besedy docílené dohodě, která zajiste ponese zdárné ovoce pro Malou stranu, provo- lává Na zdar ! (Hlučný souhlas.) Pan m. r. Hubáčdk sděluje, že násled- kem dohodnutí sestavena jest následující kandi- dátní listina: v prvém sboru p. MUDr. Bou- ček, ve druhém sboru pp. ředitel gymnasia Fr. Hansl a ředitel v. v. Fr. Braun, ve sboru třetím kandidován opět p. Cetlovský- Kandidát I. sboru pan MUDr. Bouček prohlásil, že bude kandidovati do sboru jako pří- slušník národní strany svobodomyslné. Ujišťuje že v případě zvolení bude pečovati o prospěch nejen Malé strany, ale i celé Prahy. Nejen v otázkách lékařských bude se zastávati obecně prospěšných zájmů obyvatelstva, ale také bude starati se o brzké zřízení komunikačních pro- středků nejen pro Malou stranu, ale i Hradčany a obce okolní. V tomto směru zvláště pečovat bude o zřízení spojení Malé strany se Starým městem a zřízení elektrické dráhy na Hradčany
Raban Eekert Staročešit T Cetlovsky Hu Svobodův Hubáček Brož Decastello Hubáčdk MUDr . Bo Hansl František Braun MUDr Bouček Mala Francie Praha Hradčany svobodomyslný občanský klub Jednota
18 article
Slibuje dále, že v připadě zvolení bude mandát zastávati nezištně a čestně. (Souhlas.) Kandidát druhého sboru, ředitel gymnasin p. Hansl, praví, že přijal kandidaturu jen proto, že nastala dohoda občanstva, která může jej podporovati v jeho činnosti. Slibuje pracovat zejmena v ohledu školství nejen Malé strany. ale i celé Prahy, aby zkvétalo, aby v něm pravý duch národní zavládl, jak si od českého školstvé přejeme, aby Praha, hlava království, také skvěla se a zářila jako všem nám drahý klenot a byla vzorem ostatním městům českým ve příčině pokroku. (Souhlas.) Pan ředitel Fr. Braun ujišťuje, že v pří- padě zvolení vynaloží veškeré své síly ke svě- domité práci ke blahu Malé strany. (Výborně! Kandidát třetího sboru p. Cetlo vský pravil, že v zahájeném svém působení na staro městské radnici po opětném zvolení stejně svědo mitě bude pracovati, zejmena v opatřování do dávek maloživnostníkům. Kandidatura všech těchto pánů byla jedno- myslně schválena, načež předseda p. m. r. Hu- báček povzbuzoval voliče, aby kandidatury tyto podporovali a vyznačil vynikající odborné vlastnosti kandidátů. Pan m. r. Brož zvláštní vzpomínku věno- val odstupujícímu p. cís. radovi Eckertovi, který po 36 let byl členem sboru a vytkl blahodárnou jeho činnost ve prospěch Malé strany i její dobro- činných a národních spolků. Ocenění jeho pů- sobení uctěno bylo povstáním a provoláním Nechť žije ještě dlouhá léta! — Také p. Raba- novi povstáním vzdány díky za jeho činnost na radnici. Vřelou posmrtnou vzpomínku proslovil p. m. r. Hubáček zesnulému J. Hudlovi, který obe věnoval své veškeré síly. Památku jeho přítomn uctili povstáním. Upozorněním, aby voličové nedali se z cesty svornosti odvrátiti odštěpnou kandidátní listinou. která se snad objeví, předseda p. Hubáček ukon- čil schůzi.
Hansl Braun Brož Eckert Raba Hubáček J Hudl Praha Francie p . m . r . Hu
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Emanuel Engel stal se dnes šede- sátníkem! Tento pokrok jeho věku jest nám toliko příležitostí nikoli bezprostřední příčinou k obzvláštnímu projevu úcty a lásky, jakéžst dr. Engel získal v národě českém již před dáv- nými léty jakožto jeden z nejhoroucnějších a nejvýznamnějších obhájců práv jeho. Jako že tohoto jediného svého, ač nejšlechetnějšího zisku až dotud neustále přimnožoval, tak jest jisto, že šedesátkou ještě nedovršil míru svých. ovšem po ty doby nečítaných zásluh i přijde ještě na jisto a snad co nevidět, doba, kdy ná- rod český bude zapotřebí míti nejen jeho rad, ale i činů na místě čelném, tak jako až de ne- dávna a že se o ně přihlásí způsobem, na jaký dr. Engel nebude s to více odmítati. Připome- neme-li si tedy v den jeho šedesátých narozenin význam Englův jako politika, nemůže to býti vyčerpávající přehled, tím méně pak závěrný posudek jeho činnosti, ale především projev hluboké vděčnosti k tomuto muži za jeho druhdy tak vyčerpávající věnování všech sil straně, jejíž organisací a dlouholetým vede- ním uvázal se ve výkonné služby národa dávno před tím, než přijal poprvé z rukou věrného voličstva benešovské městské skupiny svůj první zemský mandát. Loni mohl slaviti jeh, dvacetiletí. Co národní strana svobodomyslná děkuje prvnímu předsedovi svého klubu na radě říšské a co pro ni znamenala jeho vzorná a hloubkou svou v pravdě náruživá obětavost — v těžkých a vítězných zápasech proti punktacím, to vše jeho spolubojovníci ze strastných a voli- kých dob převratu, počinajícího rozpuštěním říšské rady r. 1887 — připomenou si dnes, kdy mnohá vřelá blahopřejná myšlenka zaletí z če- ských vlastí k šedesátiletému Englovi. Neúnavný a horlivý spolupracovník našeho Julia Grégra, mírnější, ale stejně neochvějný druh dra. Ed.
doktor Engel Englův Grégr
20 article
Grégra z dob „mladočeské čtyřky“ na říšské radě, brzy stál v popředí organisační práce a brzy potom v čele prvního mladočeského klubu na radě říšské. Od té doby častěji a mohutněji zazníval zvonovitý hlas Englův v parlamentech vídeňském a pražském, když nastal úporný, mohutný zápas za rovné právo jazyka českého, na říšské radě zásluhou mladočeské Mlružiny opět v nejpřednější řadu požadavků českých po- sunuté, zahájený památným Englovým návrhem na protokolování českých řečí v poslanecké sně- movně a jeho řečí při rokování o branné před- loze v posledním období zasedání říšské rady před všeobecnými volbami r. 1891. Přišly dny punktačních křečí sněmovních, v jichž zá- chvatech dochvěla se strana, která, podepsavši punktace, „přestala býti stranou národní“, po- dle výroku Englova v rozpočtové debatě sně- movního zasedání v lednu r. 1891, kteréž skon- čilo prvním přesunutím těžiska sněmovního za- stoupení českého na stranu mladočeskou pře- stoupením družiny Škardovy. Přiblížila se vrcholná doba prvního oddílu parlamentní čin- nosti dra. Engla novými volbami do říšské rady, kdy dr. Engel nejen důvěrou celého národa, nýbrž i veškeré „prazvláštní společnosti“ po- staven v čelo nového českého klubu říšské rady.
Grégr Englův Škardův doktor Engel
21 article
Od té doby vídeňské vedení spočívalo na robust- ních ramenech tohoto skálopevného muže, který ve všem svém jednání připomínal a také vždy připomíná křemen nezbrusitelný i křišťál prů- zračný, svým politickým karakterem i soukro- mou povahou. Jeho působení od r. 1891 jest otevřenou knihou posledních patnáctiletí po- litických dějin národa českého, k jehož stránkám, od dra. Engla popsaným, při- činí příští doba ještě mnohý komentář. Povždy však čestný v každém pomyslu, povždy svěde- ctví toho, co klassicky nazýváno „kalokagatheií“. ktenýmžto slovem rozumí se souhrn dobrých i krásných vlastností celého muže. Takových mužů valem ubývá a dr. Engel jest jedním z nemnohých. Náležít proto k veřejně působícím lidem — lásky hodným a všeobecné lásce se těšícím, milován dnes i těmi, jimž železná nutnost jeho činů přinesla mnohou hořkou chvíli. A to znamená v politickém životě mnoho.
doktor Engel
22 article
Proto, počítáme-li dnes jeho léta minulého ži- vota, přejeme mu pro život příští let ještě ne- čítaných, v důvěře, že mezi nimi vyskytne se ještě dlouhá řada roků plné politické aktivily Englovy! — Následky stavovské politiky. Jest při- rozeno, že ve společnosti státní, jako každý jednotlivec tak i každý stav má nepopíratelné právo hájiti zájmy své a nalehati na přísluš- ných místech, zejmena v obeích a ve sborech zákonodárných, aby nie nebylo podnikáno,co by tomu či snomu stavu, té či oné výrobní vrstvě bylo na úkor. Snažení to je ne pouze oprávněně, nýbrž nutně a nezbytné a nejen že se ve společnosti české nikdy nikdo proti němu nestavěl, snažení toho druhu nalezlo dosud u po- volaných činitelů vždy nejochotnější a vydatné podpory. Jinak ovšem, když kriterium stavovské přenese se do zápasu politického a když žádá se, aby intores všenárodní řídil se dle zájmů jednotlivých výrobních tříd a když nalehá se, aby prospěchy všenárodní byly podřizovány pro- spěchům jednotlivých, třeba sebe četnějšícha důležitějších stavů. Dokud myšlenka zápasu vše- národního nebyla zkalena třídním differencová- ním, nikomu v zemích českých ani nenapadlo hledati splnění stavovských požadavků ve Vídni, ve spolcích a na sjezdech všerakouských. Od- mítáním všeho účastenství v takových sjezdech a podnicích vůbec, jež jednak nesrovnávaly se s naším principem autonomním a na nichž
Englův Vídeň
23 article
mimo to českým účastníkům za dobrou vůli bylo pociťovati ústrků, akcentována byla touha naše po samostatnosti, i bylo odmitání to zá- roveň protestem proti snaze hoditi nás mez ostatní do všerakouského centralistického ko- tlíku. Však v době poslední pozorujeme, jak zájem stavovský i v tomto směru počíná vyrů- stati nad interess všenárodní. Dnes není už vzácnosti účastenství české na sjezdech i kon- gresech vídeňských. Rozuměli bychom tomu ko- nečně, kdyby účastníci byli vedeni myšlenkou, že silami spojenými dá se dokázati více, než kdyby snad přislušníci stavu dle národnosti odděleně domáhali se cílů svých, však v případě tom musí býti různorodost jednotlivých částí respek- tována a nesmí se příslušníci jedné národ- nosti vypínati při tom nad národnosti ostat a ignorovati jejich právo, jejich jazyk na mnoze i jejich speciální tužby. A t se, bohužel, děje. Jsou ovšem stavy, je dosud v této příčině konají plně svou p- vinnost, i zaznamenáváme se zadostučiněním, že jednota hostinských pro země českoslovanské
24 article
»Hostimil« s velmi zdvořilým sice, ale důsto ným a rozhodným připisem z důvodů zvlášle národních odmítla účastenství ve společné de putaci hostinských, kavárníků a výčepníků, je měla ve Vídni v zájmu stavu zakročiti, že ně nili tak s plnou energií a ve shodě s národnln programem naším a v zájmu národní cti nal i učitelé měšťanských škol, pozvaní zúčastnit se sjezdu vídeňského, i přáli bychom si, sb vůbec tak se dělo i v jiných stavech, aby vůbe přestalo stavovské plichtění se s národními n přáteli našimi v době, kdy, co je Néme všechno proti nám v plné zbroji. Politika, jei na jedné straně plnými ústy chrlí národní ra dikalismus a při tom obratem ruky doved tisknout ruku nejúhlavnějšímu nepříteli, jdel o nějaký prospěch třídní, není seriosní a ne může vzbuzovati respekt. Ostatně přívrženci je ani netuší, jak tím do ruky pracují Vídni, její hlavní trumí v ošemetné hře je ubit myšlenku národní, myšlenkou stavovskou.
Vídeň Hostimil
25 article
— Denník sociálně-demokratický se velic mýli, domnívá-li se, že naše srovnání jeho n- dělního a jeho pondělního názoru o »argumen- tech ulice« bylo napsáno jakožto projev, ž nemile neseme provolávání sociálních demokratů, když je vede cesta náhodou kolem Marianské ulice. Bývá to obyčejně v neděli, kdy i redakčnl práce odpočívá a tu pouliční lomoz příliš ne- ruší. My jsme poukázali jenom na nedůslednos sociálně - demokratického listu, který vynáše sociálně-demokratické demonstrace vůbec a brněn- ské zvlášť jakousi vyšší umravněností nad ná- rodně-sociální demonstrace právě v ohledu poli- cejním a vykládal, že musí dojíti ke krveprolit srazí-li se národní »bezhlavý dav s brutálnost policie«. Jinak prý u skvěle organisovaných, jakýmsi prý »kouzlem« opatřených sociálníc demokratů. Už v pondělí mluvil jinak sociálné demokratický denník, když jeho dav, který přece má tolik hlav, srazil se s brutální policil. N kolik se pak týče štědrosti v projevech větších aneb menších nesympatií sociálně demokratickýc k jednotlivým redakcím, zajisté nemyslil sociálně- dem. denník ani okamžik vážně, že bychom stonsl
technický ulice
26 article
nějakou nešťastnou láskou k jakýmkoli provol- vačům z Václavského náměstí. Spokojili jsmes tím, že jsme konstatovali, že výtečnými hlavami vedený dav sociálně-dem. skončil nedělní svou de- monstraci pro všeobecné volební právo provoláním hanby nám, kteří jsme vykonali pro všeobecné volební právo víc i než neobyčejně v té příčině zasloužilý soc.dem. denník a bohdá také ještě vykonáme a že v Plzni soudruh L. — Pik vedl svůj dav k demoustraci proti straně národně svobodomyslné v tamní Méšťanské besedě zase- dající přes to, že jenom národní straně svobodo- myslné sociální demokracie děkuje své dnalnl zastoupení v parlamentě. V tom příkře Ivokl zejí se pražští i plzeňšti sociální demokraté s brněnskými i ostravskými, kteří dobře vědi, kde sedí nejúhlavnější nepřátelé rozšíření prán volebního. Německo ltberální listy v Praze iv Brně mlsně zaznamenávajíce protinárodní projevy sociálních demokratů českoslovanských mají př tom své soukromé mínění, jež ovšem nenaplšou.
Václavský náměstí Plzeň Německo Praha Brno národní stranit svoboda
27 article
Musí to být přímo rozkoš pro takovou duě německo liberální, vidí li, kterak českoslovanšt sociální demokraté neopomíjejí ni jediné příleš- tosti demonstrovati proti nacionalismu národa, všemi svými vrstvami demokratického a svou spásu shledávajícího v témž všeobecném volebním právu, ve kterémž svou vidí i českoslovanšt sociální demokraté. — Pan posl. Skála o čistotě rukou svých sondruhů. Na voličské schůzi, v neděli v Olo- mouci pořádané, prohlásil říšský poslanec z Prostějov-Olomouc, p. Ed. Skála, na dotaz jed- noho z voličů, podle olomouckého »Pozoru«, že »značné části« našich poslanců nedostávás vedle jiných vlastností »karakteru a čistých ru- kou«. Poněvadž dlužno za to míti, že pan po- slanec jest si úplně vědom toho, co ke svým voličům mluví, a že také ví, co to jest obviniti někoho z bezkarakternosti a rukou nečistých, zajisté jako muž nezůstane při oblíbeném pau- šálním obviňování a bude k tomuto vyzváni jmenovati ony české poslance — své soudruhy — jimž může vytýkati nedostatek karakteru čistoty rukou. To učiní, nechceli sám pozbjti karakteru a — čistých úst!
Skála Ed Ola Prostějov Olomouc všeobecný volební práv
28 article
— Kluby občanské. Novoměstský občanský klub v Praze svolal na pátek 21. t. m. o 8. hod. večer do sálu »u Štajgrůe ve Vodičkově ulici veřejnou schůzi ve- ličů, na níž jednáno bude o nastávajících do- plňovacích volbách do sboru obecních staršieh král. hl. města Prahy a o dosavadních poměrech hospodářských na prat- ské radnici. — Staroměstský ob čanský klub v Praze pořádá členskou schůzi v pátek dne 21. října o 8. hod. večení v restaurantu pana Sochůrka v »Kopmancee Pořad: 1. Zahájení schůze rozpravou o doplňo vací volbě do sboru obecních starších. 2. Pře stavení pana kandidáta přijatého na širší scht výborové dne 18. října t. r. 3. Volné návrh Hosté členy uvedení mají přístup. — Z české akademie věd a umění. Schůn II. třídy české akademie koná se v pátek da 21. října o 5. hodině odpolední. Pořad: 1. Čín zápisu o posledním zasedání dne 24. června. 2. Čtení došlých dobrozdání o pracích dříve před- ložených pp. prof. Cyrilla ryt. Purkyně, prof. dr. J. Jahna, dra. Vl. Růžičky, docenta dra. Karl Weignera a dra. V. Plavce. 3. Dvorní rada prol dr. K. Vrba předloží práci dra. Frant. Slavíka: »Mineralogické zprávy ze západní Moravy. II 4. Prof. dr. Jan Woldřich předloží práci prol Cyrilla ryt. Purkyně: »Kamenouhelné pánr u Mirošova a Skořice«, čásť II., »Příspěvek k morfologii Brd.« — Osobní. Arcivévoda František Ferdi nand v průvodu rytmistra Rummerskircha včerapo 11. hod. dopol. přijel Františkovou dráhou do Praby. prodlel čtvrt hodiny v čekárně první třídy, načei odjel českou severní dráhou do Drážďan na pohřeh saského krále. — Pan MUDr. J. Wieser vrátils ze svého vodoléčebnébo ústavu »Albertinum« v Žam- berku do Prahy a ordinuje od 11.—3. hod. v Ss- movské ulici č. 11.
Štajgrů Sochůrek profesor Cyrill Purkyně doktor J Jahn Růžička Weigner V Plavec K Vrba František Woldřich Ferdi Rummerskirch Františkův MUDr J Wieser Praha Vodičkův ulice Čína Morava Mirošov Brdy Drážďany Žam movský ulice novoměstský občanský klub český akademie věda II