ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 95ed9dc0-661b-11dc-9626-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 177, place 74, org 13, work 11
1 masthead
28. srpna 1901.
2 masthead
Číslo 237.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
nilo. Žádný z policistů arabských, na něž se o ochranu obraceli, se jich neujal. O 713 hod. večer obsadilo anglické vojsko Konsulátní ná- městí a procházelo v hlídkách čtvrt Hamamid. Větší anglický oddíl vojenský v Ramle, leto- hrádkovém to předměstí Alexandrie, měl po- hotovost, aby mohl do Alexandrie vniknouti, kdyby třeba bylo. V městě ale byl zatím již o 8. hod. večer klid opět obnoven. Přes třice křesťanů bylo za pouličních bouři zraněno z nich někteří těžce. Anglo-německá smlouva bezcennou- »Times« uveřejňují dlouhý přípis, v němž se dokazuje na základě výpisků z poslední »modré knihy«, že známá anglo-německá úmluva o Číně jest pro Anglii bezcennou. V žádném sporu, kterýž pro Anglii vznikl, nedostalo se této ohledů ani od vlády německ ani od hr. Walderseea, ačkoliv tento Angličany loyálně prý byl podporován. »Times« dokládaj k tomu, že jest pro vládu britskou nejlepším poučením, že nemůže se nadíti od »poctivého makléře« v Berlině ani nejmenší podpory tam, kde zájmy její jsou v rozporu s ruskými zájmy. Zkušenosti v Číně lekci tu prý jen s sílily.
Angličan Ramle Alexandrie Čína Anglie Berlín Times
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi- delná středová příloha „Naučný Obnor“. — Císařský patent, jímž se rozpouš sněm království českého, nadchnul pražský úřadní večerniček k jednomu z oněch výlevů, jimž na báseň scházejí jenom rýmy. Jako presti- digitatér, který z prázdného cylindru loví cel spousty papírových květin, jimiž vyepána jes podšívka jeho fraku, tak hromadí před očima nábožných čtenářů pisatel »Pr. Abondblattu« celou horu papírového kveloucího nesmyslu, kterýž má s druhým dílem »Fausta« tu spo- lečnou vlastnost, že je stejně »ineommensu- rable«. Jest prý to docela jiná nálada, kteráž dnes jímá pozorovatele, přehližejícího prožitou periodu zemského sněmu, než jaká byla pře nedávnem. Už prý nestojíme v hloubce propasti dole, nýbrž »necháváme oko se svěží svobodné výše nazpět potulovati. Proud tvůrčí a všechny vlastenecké duchy jednoticí lidové slly, tent proud, který přehlušen strannickými bouřem jenom z ticha, uchu úzkosilivě naslouchajíeímu sotva znatelně v před šuměl« — tak pokračuje c. k. místodržitelský básník dále — »opět dobyl se na světlo denní a nádherně bude — jakmile jen nově zvolený sněm bude s to věnovati se hospodář- ským úkolům, jej očekávající m, prouditi vstříc hlubokým, širokým řečištém hrdé budoucností.« Bohužel i komisní fantasie svým letem nadmíru těžko se srovnává s truchlivou skutečností a ve zdejším světě jest to škaredě zařízeno, docela jinak, než na »svěžích svo- bodných výšinách«, s nichž posilají malostranšt pání žurnalisté své krásné oči na potulku. Jak- mile jen nově zvolený sněm bude s to věno vati se hospodářským úkolům jej očekávajícím
Faust
7 article
Kdo byl až dosud sněmu českému největší překážkou u věnování se jeho hospodářským úkolům? Nikdo jiný přeco, než táž vláda, jejímž jmenem polovládní lýra tak šumnými akordy vítá úsvit nového sněmu k jeho hospo- dářským úkolům! Vždycky, kdykoli se zemský eněm strojil ke svým hospodářským úkolům, kdykoli kynula mu závažná úloha, na jejíž řešení čekaly celě široké vrstvy obyvatelstvaa třidy povolání, kdykoli sáhl po svém nejzávaž- nějším hospodářském problému, upravení zem- ských financí, vždy v pravý ještě čas ozvalose z vládní lavice nejv. zmocnění k ukončení za- sedání, anebo z křesla maršálkova osudné ohlášení o písemném sdělení nejblíže přišt schůze. Marné byly snahy maršálkovy, aby vymezena byla sněmu království českého při- měřená lhůta ku příslušnému projednání jeho úkolů, marně jeho pojíždky do Vídně a nejvážnější rozklady jeho na místě nejkompe- tentnějším, zemský sněm království českého svoláván byl i na dále k několikadennímu, nej- výše několikatýdennímu přerušení parlamentnieh prázdnin, aby vykonal povinnost, ku kteréž je
Vídeň
8 article
vázána ostatně každá společnost, již náleží ve- řejné účtování. Právě v periodě rozpuštěného dnes sněmu vyskytlo se zasedání, kteréž se krom vyřízení rozpočtu vzmohlo na jedinou zá- konodárnou práci, usneslo se na zákoně, jímž se přikazuje parcella, dosud k obci pražské ná- ležející, ke svazku obce smíchovské. Ovšem, na jisté věci měl sněm království českého kdysi dosti času, ba až příliš mnoho, takže bylo nutno postarati se vhodnými prostředky o jeho ukrá- cení... Takové časy se už nevráti podle mí- nění místodržitelského večerníčku, kterýž dí, že rozpuštěným sněmem ukončena odysse a bo- hatá trpkou bídou a odříkáním. O novém sněmu pak dí doslovně: »Kéž nový zemský sněm, po bouřlivé zmitané plavbě starého, zakořeněn bude dobrotivým osudem v pevné, pokojné a bez- pečné půdě vlasti, vlasti to, která nesmí býti nikomu cizinou, kteráž jako neztrafitelná část naší bytnosti nás naplňuje mravnou vážností vlasteneckým nadšením, a jejíž silícím, oživu- jícím duchem kéž oduševněno bude ale volebni hnuti.« Toť přece tiráda »k nanic udělání!e
9 article
Zvláště když je jísto, že letošními volbami vy- slán bude do sněmu českého německým obyva- telstvem Polyfém, který má jen jediné oko to výhradně pro jinou vlasť za severními ho- rami, který pokládá vlasť za velmi ztratitelnou čásť bytnosti této říše a v ní nic jiného ne- vidí, než starou buntovní zemi. A tu zdá se, že odyssea teprve pořádně začne. Český sněm bude v ni hráti zase úkol Penelopy, co ve dne utká, v noci rozpáře. — Proč nesmějí býti dle Schönerera Čechy rozděleny? »Unverfälschte deutsche Worte« nám to vyložily. Jsou k tomu dvě pří- činy. A sice dějinný ráz »provincie« české jako součásti dřívějšího německého státu spolkového a za druhé tomu překáží linecký program t.j přičlenění Rakouska či vlastně jeho části k ny- nější německé říši. Jinými slovy: království české nesmí býti rozděleno k vůli poměru svému k Německu dřívějšímu a potom k vůli svému po- měru k Německu nynějšímu. Stojíme, jak se samo sebou rozumí, zrovna tak na stanovisku nedělného královstvl českého, ktoré na provinci prozatím ještě nekleslo, jako pan Schönerer
Schönerer Čechy Rakousko Německo
10 article
i mohli bychom mu býti vděčni, že stanovisko to s námi sdílí, však děkujeme mu upřímně za pomoc, třeba nepřímou, kterou by ochoten byl nám poskytnouti za cenu, by království české bylo připoutáno znovu proti své vůli, proti tradici a dějinnému vývoji k tělesu státnímu, k němuž ve své celistvosti pociťuje nejhlubší odpor a s nímž organicky spojeno bylo by od- souzeno ke zhynutí. Děkujeme tedy pěkně, jsme šťastni, že nestalo se v roce 1866, čeho ve své naivnosti tak velice jsme si přáli, naopak budiž za to vděk moci, jež řídi osudy lidstva, že nás tenkráte od Německa odpoutala. My nejmenší nemáme chuti dát se k němu při- poutat znova. Je pravda, že byli dlouho králové čeští kurfiřty německé říše, však žádnému historiku dosud nepodařilo se, aby vyvodi z poměru toho nějakou povinnost oproti německé říši, tato hodnost krále českého spojena byla jenom s právy. Německo dřívější, jako dědic římské říše, nemělo nikdy nejmenšího práva nám před- pisovati, nikdy se v naše vnitřní poměry vměšo- vati, ale král český právo měl voliti německého císaře. A jak si představuje Schönerer státoprávní přičlenění Čech k Ně- mecku? Praví, že to je především podminkou ke zřízení společhého celního obvodu. Jinak prý by toto přičlenění nemělo ceny. A mělo by potom ceny? Děkujeme za nadělení již předem.
Německo Čechy
11 article
Aby pokročilejší a za příznivějších podmínek pracující německý průmysl ubil náš. Ostatně je těch hospodářských sympatií k nám v Německu po čertech málo, soudíme-li dle nového celního návrhu německého. Ne, ne, my svou národní státní neodvislost, třeba bychom v Rakousku za to kruté vésti musili boje, za německý hospo- dářský ráj neprodáme. Ostatně jsme měli svou »periodu hospodářského rozkvětu«, kterou mají Némci teprve dnes, již před 28 létyl — Kdo zde obyvatelem původním. Čech či Němec? O tuto dávno již definitivně zodpověděnou otázku rvou se nyní Němci mezi sebou, kdežto nám zůstaveno, abychom se na zápas o naší kůži klidně divali. Proč zdráhají se Všeněmci přistoupiti na program ostatníeh Němců? Proč nechtějí vlast naši roztrhnouti v cár německý a ve zbylek český? Pan Schd- nerer dokazuje zcela ve smyslu pověstného Pfistra Schwaighusena, že Němci jsou původnějšími oby- vateli Čech, že před nimi tu byli němečtí Mar- komané, to že jsou vlastní držitelové země, to že jsou domácí páni, kdežto my Čechové že jsme od počátku jich hosty. Proto prý mají Němei právo na celou zemi a ne pouze na německý pruh. Škoda jen, že nám nepověděl pan Seho- nerer, kam že se ti Markomané poděli. Buď se dobrovolně odstěhovali a potom bylo by šílen- stvím dovolávati se »německého« majetku. kterého se Němci před více než tisíciletím vzdali, aneb byli ve válce poražení a vypuzeni ? Potom ale tím problematičtější stává se titul majetkový, kterého se Němci dnes dovolávají. Ostatně zbývá dokázati maličkost, že Markomané byli skutečně Germány, zrovna tak jako není dokázáno, že ně- meckým kmenem byli Kvádi, sídlivší druhdy na Moravě. Že dávno před nimi usedli byli v Če- chách keltičtí Bojové, o tom učenci ze školy
Němec Schd Čecho Se Markoman Germán Německo Rakousko Čechy Mar Morava
12 article
Schönererovy patrně pranic nevědí. Mohli by tedy jednoho krásného dne dostavit se k nám wa- lesští jejich a Gaalští potomci z Britska a docel dle theorie páně Schönererovy prohlásiti: Před- kové naši byli tu dříve ještě než Markomané, ergo je to naše země! — Zcela jinak dedukují o svém postavení zde Němci liberální. Nechtějí sice Čechy administrativně rozdělit, poněvadž vědí, že jsme tu ještě my, kteří máme dosud také jakési právo pronésti slovo v této věci, ale přes to reklamují je celé pro svou německou sféru kulturní. Chtějí miti sice s námi společný sněm, jinak ale zařizeno všechno tak, aby »ve svém« byli neobmezenými pány. Z jakých důvodů? Jako mladší obyvatele télo země, jako českými králi do země povolaní kolonisté, jak doznávají, ale co poslanci těch, kteři z této země kulturně učinili, čím je. Jak pak by to v Čechách dnes vypadalo, kdyby nebyli u nás působili po věky Němci? Čím prý bychom byli? Stáli prý by- chom na témž stupni kulturním a hospodářském jako jižní Slované. Tak? Ujišťujeme pány libe- rály, že českým hrdlem nebyl by se prodral dnes ani jediný nářek, ani jediný stesk, kdyby byli Němci na pošetilá vybídnutí českých králů postavili si hlavu a byli řekli: »nepůjdeme !«
Schönererův Gaalský Markoman Němec Slovan Čechy
13 article
Snad bychom nebyli vypadali tak jako dnes, ale kloudněji byli bychom vypadali dojista. My po německých vymoženostech nikdy netoužili kdybychom byli dnes tak samostatnými ve směru národním, jako na příklad dnes Srbové a Bulhaři, my bychom si k tomu gratulovali, k železnicím, k továrnám, k bankám, k něme- ckým bankrotům atd. byli bychom si již dopo- mohli. Což pak odváží se Němci tvrditi, že tu kulturu, již mají, z níž trošek, aniž bychom je o to byli prosili, k nám zanesli, vypotili ze sebe? Oni že jsou jejími původci, jejich že je statkem? Vysmáli bychom se jim, neboť celý svět ví, že si ji vypůjčili od Římanů, pozdějí že byli Gallové jejich učiteli a na konec Fran- couzi. My bychom větším právem mohli říci »Jak by to u vás v Německu dnes vypadalo. kdyby nebylo Římanů, Gallů, Francouzů . . . !« To ostatně skutečně speciálně germánský názor, přijíti bez pozvání, postaviti na stůl tretku a pak bez vybídnutí žádat o zaplacení a sice žádati obnos takový, že bychom obětovati musili samy sebe, svou existenci, bychom se domohli kvi- tance. Což kdyby Francouzi předložili Němcům svůj kulturní účet? Čemu my od Němců jsme se naučili a co od nich získali, s ohromnymi úroky dávno již jsme jim zaplatili. Jsme nejen vyrov- náni, nýbrž máme ještě hodný obnos za nimi.
Srba Bulhar Němec Říman Gall Francouz Německo
14 article
— Kdo povolil? Je tomu déle než rok. co afféra učitele Jehláře, jenž tehdy vyslán byl na novou školu v Kamenické Nové Vsi, rozví- řila národnostní proudy. Jmenovaný učitel, Čech sice rozený, který ale dlouhá léta působil na obecných školách německých, pro něž byl také aprobován, nebyl vhod rozeštvaným Němcům ve jmenovaném hnízdě, i usnesli se, že prove- dou proti učiteli tomu a vůbec proti škole, co dosud snad ještě nikdy a nikde nebylo se stalo. Nejen že ani jediné dítě do školy mu nepo- slali, usnesli se, že mu v obci za krojear ne- prodají viktualií, takže skutečně donucen by každou maličkost opatřiti si ve městě. Šlo o to kdo s koho. Zdali ustoupí suroví němečtl zuřivci nebo školní úřadové. Kdyby bylo šloo
Čo Němec
15 article
český vzdor, nebyli bychom jevili naprosto ni- jakou zvědavost, jak to skončí, byli bychom to věděli napřed, avšak o to nám šlo, budou-li míti v Praze dosti kuráže též proti Němcům. A neměli jí. Dnes mohou německé listy vítězo- slavně ohlašovati, že Němci vyhráli. Učitel Je- hlář bude odtamtud jinam přesazen. Pan Za- busch tedy kapituloval a zajisté že rád. — Roztomilé město a v něm roztomilý lid. Karlovy Vary stanou se slavnějšími než svými vřídly svou vzteklosti proti všemu co má původ a ráz slovanský, jedině slovanské peníze pardonují, ostatně nic jiného. Dokladem toho následující zpráva »Brüxer Zeitungu« »Minulý čtvrtek bylo již 80 Sokolů na cestě. aby přepadli Karlovy Vary. Chtěli ovšem přijet pod záminkou, že navštíví zdejší zdravotní vý- stavu, ba zdejší obyvatelstvo očeká- valo červenokošilélordy na obou nádražích, aby je po zásluze uví talo. Z toho dostali zeměpanští úřadové neho- rázný strach i přiměli Sokoly na stanici ve Ve- lichově, aby do Karlových Varů nejezdili, nýbrž se obrátili. A Sokolové dali si řici.« — Litu- jeme toho, že si dali říci, zdá se nám ostatně. že jim bylo poručeno, aby jeli zpět, neboť na proti nám Čechům zejmena političti úřadov neznají ohledů. Pěkné poměry, když do mezi národního lázeňského města nesmí se odvážiti ani domácí obyvatel, aby nevydal se v nebez- pečí, že bude znásilněn. — Vzácný květ se stromu německé kultury spadl tyto dny do klína panu F. J. Ma- ternovi, pražskému továrníku laků a fermeží.
Němec Sokol Čecho J ma tern Praha Karlov Vara Karlová Vary Brüxer Zeitung Sokol
16 article
Došel ho v obálce blíže neoznačené jeho vlastní oběžník, kterýmž pan Materna ohlašuje své pře- sídlení. Na příč oběžníku výhradně českého na- psáno bylo modrou tůžkou rukou patrně ukru- tánsky rozezlenou: »Nachdem Sie nur cechische Rundsehreiben herumschicken, stehen Sie doch nicht um deutsche Kunden; und verkaufen Sie lieber Ihre Waare an den neu geadelten Herrn Dr. P., Edlen von Pankraz. Müller.« (»Ježto rozesíláte jenom české oběžníky, nestojíte zajisté o německé zákazníky i prodávejte radějí své zboží novému šlechtici dr. P. šl. z Pankráce.«) Toť zajisté výlev německé duše, jak ji všichnt známe, charakteristický až do poslední písmeny a zasilatel nemohl si ani přivlastniti případněj- šího jména než »Müllera«, jichž jest v ně- meckém lidu asi 30 procent, a mohl dáti své sprosťáctví podepsati hned také panu Mayerovi, aby byla všechna německá gentry zastou- pena. Kdyby všichni němečtí obchodnící, kteř rozesilají v Čechách a na Moravě výhradně ně- mecké oběžníky, spoléhali pouze jen na ně- mecké kupce, vypadalo by to smutně s tou německou poplatní převahou. A dělají to nejen němečtí obchodníci, nýbrž i podnikatelstva, kteráž jsou odkázána z největší části na zákazníky české. Na př. slavný »Stadtrath Karlsbad« roze- silá s výhradně německými oběžníky vzorky svých vřidelných výrobků všem českým lékařům v Če- chách i na Moravě pod německými adresami to bezprostředně po nedávném kulturním činu karlovarských — uhlazenců. Toť zajisté silná karlovarská sůll
Matern doktor Edlen Müller Mayer Pankrác Čechy Morava Sabbath Karlsbad
17 article
— Osobní. Kandidát notářství p. dr. Karel Ludwig jmenován notářem v Hustopeči na Moravě. — Rodinné zprávy. Slečna Karla Herin- gova z Vysočan a pan Karel Haak, úřadník lirmy C. Rademacher a spol. v Karlíně, slaviti budou sňatek svůj v neděli dne 1. září t. r. o 11. hod. do- polední ve farním chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. — Slečna Hedvička Šajnerovaa pan Antonín Frankl, majitel závodu holičského a vlásenkářského, slavili v úterý v chrámu sv. To- máše na Malé straně svůj sňatek manželský. — Vzácný host z Paříže. Do Prahy zavítal předvčírem vzácný přítel našebo národa a horlivý pěstitel vzájemnosti česko-polské a česko-francouzske professor Waclaw Gasztowtt. Již je tomu více nežli dvacet let, co Gasztowtt naučil se česky a seznámil blíže s českou literaturou. Zůstal od těch dob netoliko bedlivým sledovatelem našeho literár- ního a národního ruchu, leč horlivě též o to se sta- ral, aby známost literatury naší se šířila jak v kru- zích intelligence polské, tak i francouzské. Gasztowti byl první, který napsal o Jar. Vrchlickém obširnou dosud v mnohé příčině velmi zajímavou studii, kte rou uveřejnil r. 1881 v krakovském »Przegladu Pol- ském«. Mimo to přeložil velký počet básní Vrchli- ckého do polštiny a do frančiny, mezi nimi »Pokání dona Jnana«, »Ben Akibu«, »Cigánovy housle, »Slzu Twardowského«, »Zpěv Satyra«, »Věky«, »Jarní zpěv Abasverův« a j., dále mnohé básně od J. V. Sládka.
doktor Karel Ludwig Herin Haak Cyrill Šajnerovaa Frankl Waclaw Gasztowtt Gasztowtt Gasztowt Vrchlický Pol ben Akiba Cigánův Twardowský Satyr Sládek Hustopeč na Morava Vysočany Karlín Paříž Praha
18 article
Překlady ty bývaly ještě před uveřejněním čítány nejen v salonech polských a francouzských, ale i ve shromážděních, jež pořádaly »L'Association des An ciens Elěves de l'Ecole Polonais« a »Towarzystwo historyczno-literackie« v Paříži. Tamtéž mívá Gasz- towtt přednášky o literárním hnutí v Čechách v »Bulletinu«, jejž vydává uvedená »L'Association«, uveřejňuje pravidelně instruklivní zprávy o novin- kách naší belletrie. Když r. 1882 Jar. Vrchlický na- vštívil Paříž, byl přijat od tamní polské společnosti netoliko jako milý host, ale již jako básník všeobecně známý a nadšeně vítaný. Na jeho počest uspořá- dáno bylo v St. Cloudu skvělé solrée, při čemž dá- vala se slavnostní hra od Gasztowita k uvítání Vrch- lického sepsaná »Čech a Lech«. Stejně vřelého při- jetí dostalo se v Paříži později též Edv. Jellnkovi.
Vrchlický Lech Paříž Gasz Čechy St . Cloud L ' Association Elěve jít l
19 article
Rovněž s Ant. Chittussim a Juliem Zeyerem byl Gasztowtt v přátelských stycích a s Jar. Vrchlickým. J. V. Sládkem, Fr. Kvapilem a Ad. Černým udržuje až posud čilé literární spojení. Vedle své činnosti na tomto poli byl Gasztowtt též zprostředkovatelem duchovních styků polsko-francouzských. Přeložil do frančiny veršem »Pana Tadeusze« a »Konrada Wal- lenroda« od Adama Mickiewicze, básnická díla Julia Slowackého, nejlepší výtvory K. Brodzinského, Jana Kochanowského, Bohdana Zaleského, K. Ujejskéhoa j. v. Též vynikl jako básník původní rázu vlastene- ckého a napsal řadu výborných studií literárně histo- rických. Gasztowtt narodil se r. 1844 ve francouz- ském městečku La Guerche sur Anbois jako syn pol- ského emigranta z matky Francouzky. Útec, povolá- ním lékař, málo se mohl zdržovati doma a tak se stalo, že Gasztowtt až do svého osmého roku ne- uměl ještě polsky. Teprve když byl dán do polské školy v Batignollech v Paříži, nančil se jazyku svých předků. Skončiv r. 1869 v Paříži studia universitní, stal se profussorem klassických jazyků na jmenované škole batignollské, později působil též na jiných pa- řížských ústavech. R. 1879 byl jmenován professo- rem literatury na Coličge Chaprni, kdež působí do- sud a s takovým úspěchem, že byl od vlády fran- couzské za své zásluhy již několikráte vyznamenán R. 1880 dostalo se mu palem akademických, r. 1889 obdržel hodnost jakožto officier de l'instruction pu- blique. Professor Gasztowtt zdrží se v Praze něko- lik dní. Buď vítán ve zdech král. hlav. města na- šeho co nejsrdečněji.
Chittussi Zeyer Gasztowtt Vrchlický Sládek Kvapil Ada Černá Tadeusz Wal Mickiewicz Slowacký K Brodzinský Kochanowský Zaleský K Ujejského Francouzek Francie Paříž Praha
20 article
— Opět zmařená sohůze městské rady Minulý pátek pro nedostatečný počet členů nemohla se konali schůze městské rady a tím ovšem nahro- madilo se materiálu pro schůzi příští, která se měla konati včera odpoledne. Na jednacím pořadu kromě důležitých záležitostí hospodářských nalezalo se roz- hodnutí o offertách, podaných na rozebrání a od- stranění pilotového mostu u Národního divadlaá různé záležitostí elektrických podniků, zejmena po- stavení pilonů a zřízení vrchního vedení elektrického na zkoušku na mostě Karlově; návrh na obsazení místa faráře u sv. Petra, záležitosti domovské a j.v. O 4. hodině odpolední, kdy schůze měla býti za
Karlův Petro
21 article
hájena, zasedli ve staré zasedací síni kromě starosty pana dra. Srba tito členové městské rady pp.: dr Podlipný, dr. Groš, Švagrovský, Zikan, Hudl, Pštross. Schiller, Jirousek, Voiti, Hubáček a Russ, tedy jedenáct členů. Počet tento nebyl k usnášení se oprávněn a když se po celohodinném čekání žádný nový člen rady městské nedostavil, oznámil pan starosta, že schůze opět nemůže se konati. K vy řízení velikého množství předloh bude nutno mim schůzi v pátek konati mimořádnou schůzi také v sobotu. — Klub národní strany svobodomyslné v Karlíně koná ve čtvrtek dne 29. srpna o půl 8. hod večerní schůzi výboru ve spolkových místnostech dříve p. K. Heřmana. Program velmi důležitý; pp. členové výboru žádají se, aby najisto se dostavili. — Mensa academica českých vysokých škol pražských. Dobročinnému spolku tomu za slány byly sbírky v jeho prospěch podniknuté a sice vlasteneckého spolku »Božena Němcová« v Domažli- cích a spolku »Karolina Světlá« v Písku K 188.40 (s doplňkem obce písecké K 11.60, úhrnem 200 p) Spanilomyslným damám, jež sbírky ty podnikly, bud- lež nejupřímnější díky. Pání studující v Potštýně po- řádali akademii ve prospěch mensy se zdárným vý- sledkem; vynesla 141 K.
Srba doktor Groš Zikan Pštross Schiller Jirousek Voit Hubáček Russ K Heřman Němcová Karolina Světlá Karlín Domažli Písek Mensa doktor Podlipná
22 article
— Rozdělení úroků z nadace. Dne 20. záři t. r. udělen bude požitek z nadace Jakuba Freunid v obnosu 84 K pražskému měšťanu náboženství ka- tolického. Žádosti do 18. září prosidiální kancelař rady městské. — Dále budou rozděleny úroky z na- dace pana Karla Kunevaldra v obnosu 282 K člyřem rodinám bez rozdílu náboženství. Žádosti do 6. září do protokolu magistrátu. — Proti kořalečnímu moru. Lidový le- ták: »Deset článků proti lihovým nápo- jůme, vydaný Klubem přátel veřejné h zdravotnictví pro Čechy, Moravua Slezsko v Praze náktadem 10.000 výtisků (a 1 b). je rozebrán. Došlé objednávky budou vyřízeny na podzim II. vydáním (vytiskne se jen objednané). — Z kanceláře městských náplavok Praze. Páni konsumenti mohou si vyzvednouti pře- bývající ledovky (lístky) v kanceláři městských ná- plavek každého všedního dne do konce tohoto měslee od 4—6 hod. odpol. na Tylově nám. č. 1 v Praze. — Změny držebností. Paní Veronika Smolá- ková, Anna Kabeláčová, Antonie Součková, Františka Hrůzová a Anna Stroblová nabyly právem dědičným po zemřelém mlynáři panu Janu Mrázovi, mlýny č. 1241—II., 1294—II. (u sv. Petra). — Architekt stavitel pan Prokop Teige a akad. maliř pan Jan Sír koupili společně od podnikatele staveb a majet- níka realit pana Josefa Berana stavební pozemek »na Kozačce« na Král. Vinohradech za 16.400 K, kde vystaví třípatrový činžovní dům.
Freunid Kunevaldra Smolá Kabeláčová Součková Hrůzová Stroblová Mráz Petro Prokop Teige Jan síra Beran Král Čechy Praha Tylův já Vinohrady Moravua Slezsko kancelář městský náplavok Praga výtisk
23 article
— Koupě velkostatku. Advokát pan JUD Emil Fanta koupil od pp. manželů Ludvika a Marie Bittingrových velkostatek »Hörschlag« v okresu ka- plickém za úbrnnou cenu 120.000 K — Ze záchranné stanice. Za příčinou či- stění ordinačních místností nebude se ode dne 28. do 30. srpna včetně v místnostech staničních ordino- vati. Převozy nemocných a první pomoc mimo míst- nosti bude se poskytovati jako obyčejně. Týdenní přehled o nakažiivých ne mocech v Praze. Ve 34. týdnu t. r. od 18. do 24 srpna byly městskému fysikátu oznámeny 33 pří pady nakažlivých onemocnění. Spály bylo 10 a spal- niček rovněž 10 případů, záškrtu a tyfu střevního po 6 případech, kašle dusivého 1 případ. Na Hradčanech a na král. Vyšehradě v tomto týdnu neudál se žádný případ nakažlivého onemocnění. — Šťastný lovec. Píše se nám ze Švarcavy V oboře pana Dom. hraběte Hardegga saský vyslane hrabě Rex jednou ranou střelil stlného jelenaa kamzíka. Kule manlicherovky projela jelenem a za- sáhla na druhé straně údolí kamzíka. Oba kusy byly na místě mrtvy. — Záhadná úmrtí. Do ústavu pro soudní pytvu byly včera přineseny dvě mrtvoly dítek, a sice 8 měsíců staré Marie Strakovy z č. 140 v Nuslícha tři dny starého synka účetního assistenta B. Šimka z č. 238 ve Vršovicích. Obě mrtvoly budou pytvány za účelem zjištění příčiny úmrtí.
Fanta Ludvik Marie Bittingrový Hörschlag Dom Hardegg Rex Strakův Šimek Praha Hradčany Švarcava Vršovice
24 article
— Sobevražda penslsty. Včera dopoledne. jak jsme již sdělili, byl major ve výsl. Josef Dud nalezen oběšený ve skříní svého bytu v domě č. 17 ve Vyšehradské třídě. O pohnuikách sebevraždy vy- pravují se tyto podrobnosti. Major Duda před dvěma roky oženil se s vdovou po řezníku Václ. Heroldovi. Manželství toto nebylo však nikterak šťastné a spo- kojené a netrvalo dlouho, že manželé se rozešli. Major bydlil v jednom pokoji v prvém patře domu č. 17 a jeho žena obývala pokoj sousední. Obě míst nosti byly odděleny slabou stěnou. Major stravoval se v hostinci a byl zdánlivě spokojen až do nedávna. Klidu pozbyl po sdělení, že manželka jeho prý po- dala žalobu na rozvod. Tato okolnost patrně na mysl starého pensisty rušivě působila. V neděli večen žena slyšela na stěně sousedního pokoje šramol, který za nedlouho přestal a proto nevěnovala tomu pozornost. Když však muž po celé pondělí a ještě ani včera ráno z příbytku nevycházel, povolala poli- cistu, dvéře bytu byly násilně otevřeny a uvniti byl major nalezen oběšený ve skříni na šaty.
Josef duda Duda Václ Herold
25 article
— Nehody a úrazy. Emil Pick, 11letý syr rolníka z Dolu u Tábora, předvčírem odpoledne byl v usedlosti svého otce zachycen žentourem a utrpěi těžké poranění na pravé noze. Hošík byl přivezen k léčení do zdejší všeobecné nemocnice. — Tamtéž byl dopraven 24letý řeznický pomocník Josef Flan- derka z čís. 622 v Žižkově, jemuž včera odpoledne v ústředních jatkách těžký litý podstavec spadl na pravou nohu a značně ji pohmoždil. — Lokomotivou roztrhán. Na trati jiho- severoněmecké spojovací dráhy mezi stanicemi Biá Třemešná Králové Dvůr předvčírem ráno položil s na koleje muž neznámého jmena, oděný v čamaru Strojvůdce dal výstražné znamení, ale zoufalý muž koleje neopouštěl. V nejbližším okamžiku lokomotiva sebevraha zachytila a na kusy roztrhala. Strojvůdce vlak zastavil, četní pazažeři vystoupili z vagonů a prohlíželi nešťastníka. Železniční zřízenci části těl sebrali a odnesli na hřbitov. — Osudný návrat z práce. 39letý dělník Karel Pilát, bytem v Hostivaři, zaměstnaný při stavbě vinohradské okresní nemocnice, chtěl sí včera o6. hodině, když skončil práci, nadejíti do svého domova Zaměřil si tudiž přímo — přes zeď. Nešťastnou ná- hodou však, když ocitl se na vrcholu zdi, se zdi spadl a zůstal bez vlády na zemi ležeti. Byl odvezen ambulänčním vozem záchranné stanice do všeobecné nemocnice. — Otrávil se oyankalim. Z Českých Budě jovic se nám telefonuje: Dedřich Geissl, syn staro usedlé budějovické rodiny, narozený r. 1868, bývalý horlivý agitátor křesťansko-sociální strany a pozděj vinárník v Linci, otrávil se dnes cyankalim. Geissl byl stižen chorobou duševní a byl ošetřován též v dolnorakonském blázinci a později v ústavu pro choromyslné v Dobřanech. Po svém propuštění z blá- zince toužil Goissl po tom, aby se stal missionářem.
Nehoda Pick Flan Pilát Goissl Dolo u Tábor Žižkov Biá Dvůr Hostivař Český Buda Dobřany ústav pro choromyslný Dedřich Geissl
26 article
Skutečně také byl v Natalu na katolických misstích. Před týdnem se vrátil do Budějovic, kdež ocitl se u veliké nouzi. Včera večer o třech čtvrtích na sedm přišel do bytu krejčího Landesbergra v Pražské ulici. vypil tam dávku jedu a po malé chvili zemřel. — Z Mladé Boleslavi. Ve dnech 9. a 10 září t. r. bude se konati zde i v Praze sjezd abitu- rientů boleslavského gymnasia i kollegů s nimi stu- dovavších. — Z Kladna. (Výstava uměleckýc děl a obrazů na Kladně) ochotou pana Bedřicha Kočího je prodloužena až do 1. září t. r. Bude otevřena ještě ve čtvrtek, v pátek a sobotu od 8. hodiny ranní do 12. hod. polední a od 2 hodin odpoledne do 7. hodin večer. V neděli dne 1. září bude výstava otevřena od 8 hodin ráno přes poledne do 7 hodin večer. Je proto v zájmu těch, kteří vý- stavu tu dosud nenavštívili, aby tak učinili v těchto dnech. Vstup 20 kr., rodina 30 kr. Dělníci a jejich ženy platí 10 kr. Děti, jež nejdou v průvodu rodičů, platí 5 kr. Výstava nalezá se v nové chlapecké škole u kláštera. Vstupenky dostati lze u pokladny, v re- dakci N. Havlíčka, Svobody, u p. Solce, knihkupce, a pana Krausa, papírníka. — Příjem Ústřední Matice školaké dne 26. srpna: cukrovar v Dřevohosticích 200 K, pan Ant. Červený v Nymburce 2 K, z pokladničky č. 920 v hostinci »u české koruny« v Cetorazi 3 K, odbor ve Vlachově Březí 79 K 59 h, páni od fontány ve Slavkově 100 K, pan Matěj Šmejkal v Praze VII. 2 K, při sňatku pp. Růženy a Václava Tlapáka restauraci p. Brejšky bylo vybráno svatebčany 15 K. pan Ot. Kejř, sládek v Praze 10 K, pan MUDr. E. Slavík 2 K, p. JUDr. V. Jirgl 2 K; celkem přijato 415 K 59.
Kočí N Havlíček Svoboda Kraus Antonín Červená Šmejkal Růžena Tlapák Brejšek Otakar Kejř MUDr E Slavík JUDr V Jirgl Natal Budějovice pražský ulice Mladá Boleslav Praha Kladno Solec Dřevohostice Nymburk Cetoraz Vlachov Březí Slavkov Praha 10 K
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = K podezřelému úmrtí v Pešti oznamuje uherská korespondenční kancelář, že příčinou náhlého úmrtí úřadníka Georgia Atalidesa, jenž cestoval z Cařihradu do Berlína, byla dle provedeného bakte- riologického zkoumání tuberkulosa plic a nikoliv mor. Totéž zjištěno pytváním mrtvoly. = Neštěstí železniční. Z Cvikova telegrafují: Osobní vlak dráhy vrazil na stanici Aue do stojící tam lokomotivy. 19 osob bylo při srážce zrančno, jedna osoba velmi těžce. Vozy byly značně po- chroumány.
Georgias Pešť Cařihrad Berlín Cvikov Aue
28 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + O směrech moderního dramatu vyslovil se známý románopisec a dramatický autor Paul Her- vieu velmi zajímavě a bystře. Hervieu chce divadlo prosté a pravdivé. Tou cestou by mohlo dospěti až k výši a majestátnosti klassické. Hervieu uznává pouze dva druhy divadla: komédii a tragédii, to jest malhou života veselého a života smutného. Odsuzuje pochybenou theorii Diderotovu o splynutí obou druhů, z čehož vzniklo drama a melodrama — toto poslední ovšem ve smyslu čistě činoherním — sensační a lar- movantní drama krvavé. Hervieu míní, že moderní divadlo vraci se k umění klassickému, jež především hledalo jednotu dojmu. Drama nevytvořilo nic velkého a melodrama vůbec se vyloučilo z literatury. Reforma tvořící se v divadle a jejíž je Hervieu jedním z energických průkopníků, směřuje k oddělení tragédie od komédie, což je formule realismu odpo- vídající. Je ovšem pravda, že v životě se střídá a mísí veselé a smutné, ale neméně je pravdivé, že my je rozdělujeme. Věcí existují pouze dojmem, kterým pů- sobí. Jsme-li zachváceni nějakým soucitem, ať smut- ným neb veselým, zažíváme pouze tento pocit a žádný jiný. Absorbuje nás úplně. Z toho zákonu vyplývá pravda her Hervieuových, jako jsou »Kleště«, »Zákon muže« a »Běh plamenů«, jež jsou opravdovými tra- gédiemi v prose. Hervieu ličí osoby ovládané jistými vášněmi, jež způsobují jisté katastrofy. Hervieu vrací se ve svém systému až k tragédii Racinově, aby nám představoval lidi dnešní, nám podobné, zakoušející mocně věčná utrpení lidstva, divadlo to vážné volající o náš soucit, kde by každý komický živel rušil a do- jem kazil. Ostatně i jiní mladší autoři francouzští sledují podobnou theorii a nenajdete ani stopu komiky v »Červeném taláru« od Brieuxa, neb v »Milence« od Porto-Riche, neb ve »Svědomí dítěte« od Devora.
Diderotův Hervieuový Racinův Riche Drama Hervieo Paul Hera
29 article
Hervieuovi vytkla kritika, že jeho poslední práce »Běh plamenů« byla úplně smutná a postrádá sym- patických postav. Autor se ostře brání poslední výtce. Přivádí na jeviště pravdivé typy lidské, jež činí dobro neb zlo podle povah svých, instinktůva okolností. »Sympatická postava« je ovšem laciným a účin- ným prostředkem k úspěchu, naplňuje obecenstvo radostí, ale umělec musí zavrhnouti takové pro- středky banální. »Sympatickou postavu« vynalezl Seribe a k nejvyšší platnosti přivedl Ohnet. Dříve tragédie i komédie neklasly k takovým prostředkům. Kde najdete sympatickou figuru v Corneillovi. Raci- novi a Molirovi? Teprve v posledním stolelí byl vytvořen nepravdivý a neumělecký typ sympatické postavy, jež hyzdí drama i román. Vývoj moderního dramatu postupuje k prostotě a jednoduchosti. Nejlepší komédie a hry moderních autorů nemají spletitého děje, nehonosí se křikla- vými a teatrálními effekty, nejsou tvořeny zevně, nýbrž uvnitř, kde osoby samy tvoří své přihody při- rozenou hrou svých chyb a směšností, kde neobyčej- nost má málo místa.
Ohnet Corneille
30 article
»Milenci« Donnayovi, Capusova komédie »La Veine« a Lavedanův »Kníže Aurec«, nejlepší fran- couzské hry poslední doby, jsou nekomplikovanými malbami mravů. Postrádají bezmála úplně sujetu ve smyslu scribovském a dají se vypravovati několika slovy. Krifik »Tempsu« pan Larroumet s pocho- pením a potěšením vystihuje tento moderní vývoj divadla k pravdě a prostotě a vidí v něm záruku lepší budoucnosti divadla. K jeho poznámkám tu citovaným připojujeme svou glossu: Moderní drama německé a norské ovšem jde v tomto pokroku před francouzským. Po dramatech Hauptmannových, Halbeových a Hervie- ových, komédiích Capusových a Donnayových, bude divadlo pokračovat jen k prosté pravdě, k jasným linilm a k svěží barvé přirozenosti, k prosté velikostí tragédie neb k upřímnému smíchu veselohry či k ironii satyry divadelní a budou naivní, zastaralé a banální všechny ty spleteniny efektních scén, krkolomných situací, bizarrnícha virtuosnícb nápadů a eskamotáží, z nichž sestává drama, jež chce působiti jen svým pracné skombi- novaným sujetem a svými křečovitě vyšperkovanými situacemi. A divadlo bude žíti jen pravdou knihy společnosti, úchvatným líčením vášní neb směšností. a bude-li upřímné a přesvědčivé v jejich vyjádření, pak i obecenstvo dovede zaujati a pobaviti víe snad, nežli nejparádnější effesty sardouovskéa ohnetovské a nejzbrklejší kotrmelce frašky blumen- thalovské a feydeauovské.
Donnay Capusův Lavedanův Aurec Larroumet Hauptmannův Halbeový Hervie Capusový Donnayový Le Veine
31 article
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne hraje se Webrova romantická opera »Čarostře- lec«. Zpěvohru, jejíž text nově byl přeložen A. H. Mužikem, nově scénoval režisér p. Polák a nově na- studoval i řídí chef opery p. Kovařovic. Poprvé zpí- vají Agalu sl. Bobkova, Maxa p. Figar, Kašpara p. Kliment, polesného p. Polák. Představení připadá 2. ctvrtce abonentů. Žejtra hráti se bude Jiráskova »Vojnarka«, v pátek vystoupí pohostinsku paní Marie Zleglerová v Hervéové operetě »Mamz elle Nitouch e«. + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král. Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dues ve středu o půl7. hodině opakuje se veselohra »To jsem sám rád.« (Pokračování veselohry »U bílého koníčka«.) Na s- botu připravuje se sensační drama »Elzebie« o Leop. Havla. Předprodej lístků v trafice na Příkopě, proti Spinkům do 5 hod. + Cyklus frašky ve smichovské aréně. Dnes hraje se jako šestnácté představení cyklu fraška »U XIV. batterie« (La sursis) od A. Sylvanaa Gascogna, v překladu J. Puldy a za režie p. J. Ku- bíka. Fraška tato čerpána jest z vojenského života francouzského a oplývá hojnými komickými situa- cemi. V hlavních úlohách zaměstnáni jsou pp. Ji- řikovský. Lier, Kubík ml., Marck a Taborský, z dam pí. Hessová, sl. Kaclova a Kohoutova. Začátek před- slavení jest již o půl 7. hodině. Lístky lze obdrželi v obvyklých knihkupectvích.
Webrův mužik Polák Kovařovic Bobkův Maxa Figar Kašpar Kliment Jiráskův Zleglerová Hervé Mamz Král V Suk Havel A Sylvanaa Gascogno J Pulda Fraško Lier Kubík Marck Taborský Hessová Kaclův Kohoutův národní divadlo Nitouch e « . + divadlo Elzebie U XIV
32 article Hudba.
Hudba. + Zo Strakonio. Akademie studentstva rakov- nického ve prospěch Husova fondu ku podpoře stu- dujících českých vysokých škol uspořádána bude dne 31. srpna ve spolkovém domě za laskavého spoluúčinkování slč. A. Třeštíkovy, T. Veselskýcha Mil. Javůrka z Volyně. Začátek přesně o 8. hod.
A Třeštíkův Javůrek Volyň Husův fond spolkový dům zo Strakonio
33 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Ze soudu sborového. (Předseda rada vrch. zem. soudu p. Srb.) Hlídačovy trampoty. Kostelecký polní hlídač J. Sch. poznal jetos z jara do opravdy slasti nevalně honorované své služby. Jediného dne ne- minulo, aby jednoruký chuďas neměl s nezvanými ženci a sekáči patálii. Zejmena byla to nadějná mládež, která jakoby na vzdory starému hlídačovi, na lukách hospodařila. Celé dny byl hlídač na nohou a přece svěřených luk se nedohlídal, ba slýchal od majitelů jejich stálé stížnosti a nové a nové výčitky. Konečně však dostal se hlídač aspoň dvěma škůdeům na kobylku. 30. května večer postřehlo oko jeho ná louce u kosteleckého cukrovaru tři výrostky, z nichž dva horlivě cpali do pytlíků natrhanou trávu, kdežto třetí, stoje na výšině, bedlivě se rozhlížel a pátral, nehrozí-li nebezpečí. Aby nabyl přímého důkazu a kradenou trávu zabavil, počkal si hlídač na mladé kazisvěty v houštině u cukrovaru a dočkav se dvou z nich, Václava a Karla St., chopil se pylle, který
Srb Václav Karel Stanislav rada vrch