1
masthead
28. srpna 1901.
5
article
nilo. Žádný z policistů arabských, na něž se
o ochranu obraceli, se jich neujal. O 713 hod.
večer obsadilo anglické vojsko Konsulátní ná-
městí a procházelo v hlídkách čtvrt Hamamid.
Větší anglický oddíl vojenský v Ramle, leto-
hrádkovém to předměstí Alexandrie, měl po-
hotovost, aby mohl do Alexandrie vniknouti,
kdyby třeba bylo. V městě ale byl zatím již
o 8. hod. večer klid opět obnoven. Přes třice
křesťanů bylo za pouličních bouři zraněno
z nich někteří těžce.
Anglo-německá smlouva bezcennou-
»Times« uveřejňují dlouhý přípis, v němž
se dokazuje na základě výpisků z poslední
»modré knihy«, že známá anglo-německá
úmluva o Číně jest pro Anglii bezcennou.
V žádném sporu, kterýž pro Anglii vznikl,
nedostalo se této ohledů ani od vlády německ
ani od hr. Walderseea, ačkoliv tento Angličany
loyálně prý byl podporován. »Times« dokládaj
k tomu, že jest pro vládu britskou nejlepším
poučením, že nemůže se nadíti od »poctivého
makléře« v Berlině ani nejmenší podpory tam,
kde zájmy její jsou v rozporu s ruskými
zájmy. Zkušenosti v Číně lekci tu prý jen s
sílily.
Angličan
Ramle
Alexandrie
Čína
Anglie
Berlín
Times
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná středová příloha „Naučný Obnor“.
— Císařský patent, jímž se rozpouš
sněm království českého, nadchnul pražský
úřadní večerniček k jednomu z oněch výlevů,
jimž na báseň scházejí jenom rýmy. Jako presti-
digitatér, který z prázdného cylindru loví cel
spousty papírových květin, jimiž vyepána jes
podšívka jeho fraku, tak hromadí před očima
nábožných čtenářů pisatel »Pr. Abondblattu«
celou horu papírového kveloucího nesmyslu,
kterýž má s druhým dílem »Fausta« tu spo-
lečnou vlastnost, že je stejně »ineommensu-
rable«. Jest prý to docela jiná nálada, kteráž
dnes jímá pozorovatele, přehližejícího prožitou
periodu zemského sněmu, než jaká byla pře
nedávnem. Už prý nestojíme v hloubce propasti
dole, nýbrž »necháváme oko se svěží svobodné
výše nazpět potulovati. Proud tvůrčí a všechny
vlastenecké duchy jednoticí lidové slly, tent
proud, který přehlušen strannickými bouřem
jenom z ticha, uchu úzkosilivě naslouchajíeímu
sotva znatelně v před šuměl« — tak pokračuje
c. k. místodržitelský básník dále — »opět
dobyl se na světlo denní a nádherně bude —
jakmile jen nově zvolený sněm
bude s to věnovati se hospodář-
ským úkolům, jej očekávající m,
prouditi vstříc hlubokým, širokým řečištém hrdé
budoucností.« Bohužel i komisní fantasie svým
letem nadmíru těžko se srovnává s truchlivou
skutečností a ve zdejším světě jest to škaredě
zařízeno, docela jinak, než na »svěžích svo-
bodných výšinách«, s nichž posilají malostranšt
pání žurnalisté své krásné oči na potulku. Jak-
mile jen nově zvolený sněm bude s to věno
vati se hospodářským úkolům jej očekávajícím
Faust
7
article
Kdo byl až dosud sněmu českému největší
překážkou u věnování se jeho hospodářským
úkolům? Nikdo jiný přeco, než táž vláda,
jejímž jmenem polovládní lýra tak šumnými
akordy vítá úsvit nového sněmu k jeho hospo-
dářským úkolům! Vždycky, kdykoli se zemský
eněm strojil ke svým hospodářským úkolům,
kdykoli kynula mu závažná úloha, na jejíž
řešení čekaly celě široké vrstvy obyvatelstvaa
třidy povolání, kdykoli sáhl po svém nejzávaž-
nějším hospodářském problému, upravení zem-
ských financí, vždy v pravý ještě čas ozvalose
z vládní lavice nejv. zmocnění k ukončení za-
sedání, anebo z křesla maršálkova osudné
ohlášení o písemném sdělení nejblíže přišt
schůze. Marné byly snahy maršálkovy, aby
vymezena byla sněmu království českého při-
měřená lhůta ku příslušnému projednání
jeho úkolů, marně jeho pojíždky do Vídně
a nejvážnější rozklady jeho na místě nejkompe-
tentnějším, zemský sněm království českého
svoláván byl i na dále k několikadennímu, nej-
výše několikatýdennímu přerušení parlamentnieh
prázdnin, aby vykonal povinnost, ku kteréž je
Vídeň
8
article
vázána ostatně každá společnost, již náleží ve-
řejné účtování. Právě v periodě rozpuštěného
dnes sněmu vyskytlo se zasedání, kteréž se
krom vyřízení rozpočtu vzmohlo na jedinou zá-
konodárnou práci, usneslo se na zákoně, jímž
se přikazuje parcella, dosud k obci pražské ná-
ležející, ke svazku obce smíchovské. Ovšem, na
jisté věci měl sněm království českého kdysi
dosti času, ba až příliš mnoho, takže bylo nutno
postarati se vhodnými prostředky o jeho ukrá-
cení... Takové časy se už nevráti podle mí-
nění místodržitelského večerníčku, kterýž dí, že
rozpuštěným sněmem ukončena odysse a bo-
hatá trpkou bídou a odříkáním. O novém sněmu
pak dí doslovně: »Kéž nový zemský sněm, po
bouřlivé zmitané plavbě starého, zakořeněn bude
dobrotivým osudem v pevné, pokojné a bez-
pečné půdě vlasti, vlasti to, která nesmí býti
nikomu cizinou, kteráž jako neztrafitelná část
naší bytnosti nás naplňuje mravnou vážností
vlasteneckým nadšením, a jejíž silícím, oživu-
jícím duchem kéž oduševněno bude ale volebni
hnuti.« Toť přece tiráda »k nanic udělání!e
9
article
Zvláště když je jísto, že letošními volbami vy-
slán bude do sněmu českého německým obyva-
telstvem Polyfém, který má jen jediné oko
to výhradně pro jinou vlasť za severními ho-
rami, který pokládá vlasť za velmi ztratitelnou
čásť bytnosti této říše a v ní nic jiného ne-
vidí, než starou buntovní zemi. A tu zdá se,
že odyssea teprve pořádně začne. Český sněm
bude v ni hráti zase úkol Penelopy, co ve dne
utká, v noci rozpáře.
— Proč nesmějí býti dle Schönerera
Čechy rozděleny? »Unverfälschte deutsche
Worte« nám to vyložily. Jsou k tomu dvě pří-
činy. A sice dějinný ráz »provincie« české jako
součásti dřívějšího německého státu spolkového
a za druhé tomu překáží linecký program t.j
přičlenění Rakouska či vlastně jeho části k ny-
nější německé říši. Jinými slovy: království
české nesmí býti rozděleno k vůli poměru svému
k Německu dřívějšímu a potom k vůli svému po-
měru k Německu nynějšímu. Stojíme, jak se
samo sebou rozumí, zrovna tak na stanovisku
nedělného královstvl českého, ktoré na provinci
prozatím ještě nekleslo, jako pan Schönerer
Schönerer
Čechy
Rakousko
Německo
10
article
i mohli bychom mu býti vděčni, že stanovisko
to s námi sdílí, však děkujeme mu upřímně za
pomoc, třeba nepřímou, kterou by ochoten byl
nám poskytnouti za cenu, by království české
bylo připoutáno znovu proti své vůli, proti
tradici a dějinnému vývoji k tělesu státnímu,
k němuž ve své celistvosti pociťuje nejhlubší
odpor a s nímž organicky spojeno bylo by od-
souzeno ke zhynutí. Děkujeme tedy pěkně, jsme
šťastni, že nestalo se v roce 1866, čeho ve
své naivnosti tak velice jsme si přáli, naopak
budiž za to vděk moci, jež řídi osudy lidstva,
že nás tenkráte od Německa odpoutala. My
nejmenší nemáme chuti dát se k němu při-
poutat znova. Je pravda, že byli dlouho králové
čeští kurfiřty německé říše, však žádnému
historiku dosud nepodařilo se, aby vyvodi
z poměru toho nějakou povinnost
oproti německé říši, tato hodnost
krále českého spojena byla jenom
s právy. Německo dřívější, jako dědic římské
říše, nemělo nikdy nejmenšího práva nám před-
pisovati, nikdy se v naše vnitřní poměry vměšo-
vati, ale král český právo měl voliti
německého císaře. A jak si představuje
Schönerer státoprávní přičlenění Čech k Ně-
mecku? Praví, že to je především podminkou
ke zřízení společhého celního obvodu. Jinak prý
by toto přičlenění nemělo ceny. A mělo by
potom ceny? Děkujeme za nadělení již předem.
Německo
Čechy
11
article
Aby pokročilejší a za příznivějších podmínek
pracující německý průmysl ubil náš. Ostatně je
těch hospodářských sympatií k nám v Německu
po čertech málo, soudíme-li dle nového celního
návrhu německého. Ne, ne, my svou národní
státní neodvislost, třeba bychom v Rakousku
za to kruté vésti musili boje, za německý hospo-
dářský ráj neprodáme. Ostatně jsme měli svou
»periodu hospodářského rozkvětu«, kterou mají
Némci teprve dnes, již před 28 létyl
— Kdo zde obyvatelem původním.
Čech či Němec? O tuto dávno již definitivně
zodpověděnou otázku rvou se nyní Němci mezi
sebou, kdežto nám zůstaveno, abychom se na
zápas o naší kůži klidně divali. Proč zdráhají
se Všeněmci přistoupiti na program ostatníeh
Němců? Proč nechtějí vlast naši roztrhnouti
v cár německý a ve zbylek český? Pan Schd-
nerer dokazuje zcela ve smyslu pověstného Pfistra
Schwaighusena, že Němci jsou původnějšími oby-
vateli Čech, že před nimi tu byli němečtí Mar-
komané, to že jsou vlastní držitelové země, to
že jsou domácí páni, kdežto my Čechové že jsme
od počátku jich hosty. Proto prý mají Němei
právo na celou zemi a ne pouze na německý
pruh. Škoda jen, že nám nepověděl pan Seho-
nerer, kam že se ti Markomané poděli. Buď se
dobrovolně odstěhovali a potom bylo by šílen-
stvím dovolávati se »německého« majetku.
kterého se Němci před více než tisíciletím vzdali,
aneb byli ve válce poražení a vypuzeni ? Potom
ale tím problematičtější stává se titul majetkový,
kterého se Němci dnes dovolávají. Ostatně zbývá
dokázati maličkost, že Markomané byli skutečně
Germány, zrovna tak jako není dokázáno, že ně-
meckým kmenem byli Kvádi, sídlivší druhdy na
Moravě. Že dávno před nimi usedli byli v Če-
chách keltičtí Bojové, o tom učenci ze školy
Němec
Schd
Čecho
Se
Markoman
Germán
Německo
Rakousko
Čechy
Mar
Morava
12
article
Schönererovy patrně pranic nevědí. Mohli by tedy
jednoho krásného dne dostavit se k nám wa-
lesští jejich a Gaalští potomci z Britska a docel
dle theorie páně Schönererovy prohlásiti: Před-
kové naši byli tu dříve ještě než Markomané,
ergo je to naše země! — Zcela jinak dedukují
o svém postavení zde Němci liberální. Nechtějí
sice Čechy administrativně rozdělit, poněvadž
vědí, že jsme tu ještě my, kteří máme dosud
také jakési právo pronésti slovo v této věci, ale
přes to reklamují je celé pro svou německou
sféru kulturní. Chtějí miti sice s námi společný
sněm, jinak ale zařizeno všechno tak,
aby »ve svém« byli neobmezenými pány.
Z jakých důvodů? Jako mladší obyvatele
télo země, jako českými králi do země
povolaní kolonisté, jak doznávají, ale
co poslanci těch, kteři z této země kulturně
učinili, čím je. Jak pak by to v Čechách dnes
vypadalo, kdyby nebyli u nás působili po věky
Němci? Čím prý bychom byli? Stáli prý by-
chom na témž stupni kulturním a hospodářském
jako jižní Slované. Tak? Ujišťujeme pány libe-
rály, že českým hrdlem nebyl by se prodral
dnes ani jediný nářek, ani jediný stesk, kdyby
byli Němci na pošetilá vybídnutí českých králů
postavili si hlavu a byli řekli: »nepůjdeme !«
Schönererův
Gaalský
Markoman
Němec
Slovan
Čechy
13
article
Snad bychom nebyli vypadali tak jako dnes,
ale kloudněji byli bychom vypadali dojista. My
po německých vymoženostech nikdy netoužili
kdybychom byli dnes tak samostatnými ve
směru národním, jako na příklad dnes Srbové
a Bulhaři, my bychom si k tomu gratulovali,
k železnicím, k továrnám, k bankám, k něme-
ckým bankrotům atd. byli bychom si již dopo-
mohli. Což pak odváží se Němci tvrditi, že tu
kulturu, již mají, z níž trošek, aniž bychom je
o to byli prosili, k nám zanesli, vypotili ze
sebe? Oni že jsou jejími původci, jejich že je
statkem? Vysmáli bychom se jim, neboť celý
svět ví, že si ji vypůjčili od Římanů, pozdějí
že byli Gallové jejich učiteli a na konec Fran-
couzi. My bychom větším právem mohli říci
»Jak by to u vás v Německu dnes vypadalo.
kdyby nebylo Římanů, Gallů, Francouzů . . . !«
To ostatně skutečně speciálně germánský názor,
přijíti bez pozvání, postaviti na stůl tretku a pak
bez vybídnutí žádat o zaplacení a sice žádati
obnos takový, že bychom obětovati musili samy
sebe, svou existenci, bychom se domohli kvi-
tance. Což kdyby Francouzi předložili Němcům
svůj kulturní účet? Čemu my od Němců jsme se
naučili a co od nich získali, s ohromnymi úroky
dávno již jsme jim zaplatili. Jsme nejen vyrov-
náni, nýbrž máme ještě hodný obnos za nimi.
Srba
Bulhar
Němec
Říman
Gall
Francouz
Německo
14
article
— Kdo povolil? Je tomu déle než rok.
co afféra učitele Jehláře, jenž tehdy vyslán byl
na novou školu v Kamenické Nové Vsi, rozví-
řila národnostní proudy. Jmenovaný učitel, Čech
sice rozený, který ale dlouhá léta působil na
obecných školách německých, pro něž byl také
aprobován, nebyl vhod rozeštvaným Němcům
ve jmenovaném hnízdě, i usnesli se, že prove-
dou proti učiteli tomu a vůbec proti škole, co
dosud snad ještě nikdy a nikde nebylo se stalo.
Nejen že ani jediné dítě do školy mu nepo-
slali, usnesli se, že mu v obci za krojear ne-
prodají viktualií, takže skutečně donucen by
každou maličkost opatřiti si ve městě. Šlo o to
kdo s koho. Zdali ustoupí suroví němečtl
zuřivci nebo školní úřadové. Kdyby bylo šloo
Čo
Němec
15
article
český vzdor, nebyli bychom jevili naprosto ni-
jakou zvědavost, jak to skončí, byli bychom to
věděli napřed, avšak o to nám šlo, budou-li
míti v Praze dosti kuráže též proti Němcům.
A neměli jí. Dnes mohou německé listy vítězo-
slavně ohlašovati, že Němci vyhráli. Učitel Je-
hlář bude odtamtud jinam přesazen. Pan Za-
busch tedy kapituloval a zajisté že rád.
— Roztomilé město a v něm roztomilý
lid. Karlovy Vary stanou se slavnějšími než
svými vřídly svou vzteklosti proti všemu co
má původ a ráz slovanský, jedině slovanské
peníze pardonují, ostatně nic jiného. Dokladem
toho následující zpráva »Brüxer Zeitungu«
»Minulý čtvrtek bylo již 80 Sokolů na cestě.
aby přepadli Karlovy Vary. Chtěli ovšem přijet
pod záminkou, že navštíví zdejší zdravotní vý-
stavu, ba zdejší obyvatelstvo očeká-
valo červenokošilélordy na obou
nádražích, aby je po zásluze uví
talo. Z toho dostali zeměpanští úřadové neho-
rázný strach i přiměli Sokoly na stanici ve Ve-
lichově, aby do Karlových Varů nejezdili, nýbrž
se obrátili. A Sokolové dali si řici.« — Litu-
jeme toho, že si dali říci, zdá se nám ostatně.
že jim bylo poručeno, aby jeli zpět, neboť na
proti nám Čechům zejmena političti úřadov
neznají ohledů. Pěkné poměry, když do mezi
národního lázeňského města nesmí se odvážiti
ani domácí obyvatel, aby nevydal se v nebez-
pečí, že bude znásilněn.
— Vzácný květ se stromu německé
kultury spadl tyto dny do klína panu F. J. Ma-
ternovi, pražskému továrníku laků a fermeží.
Němec
Sokol
Čecho
J ma tern
Praha
Karlov Vara
Karlová Vary
Brüxer Zeitung
Sokol
16
article
Došel ho v obálce blíže neoznačené jeho vlastní
oběžník, kterýmž pan Materna ohlašuje své pře-
sídlení. Na příč oběžníku výhradně českého na-
psáno bylo modrou tůžkou rukou patrně ukru-
tánsky rozezlenou: »Nachdem Sie nur cechische
Rundsehreiben herumschicken, stehen Sie doch
nicht um deutsche Kunden; und verkaufen Sie
lieber Ihre Waare an den neu geadelten Herrn
Dr. P., Edlen von Pankraz. Müller.« (»Ježto
rozesíláte jenom české oběžníky, nestojíte zajisté
o německé zákazníky i prodávejte radějí své
zboží novému šlechtici dr. P. šl. z Pankráce.«)
Toť zajisté výlev německé duše, jak ji všichnt
známe, charakteristický až do poslední písmeny
a zasilatel nemohl si ani přivlastniti případněj-
šího jména než »Müllera«, jichž jest v ně-
meckém lidu asi 30 procent, a mohl dáti své
sprosťáctví podepsati hned také panu Mayerovi,
aby byla všechna německá gentry zastou-
pena. Kdyby všichni němečtí obchodnící, kteř
rozesilají v Čechách a na Moravě výhradně ně-
mecké oběžníky, spoléhali pouze jen na ně-
mecké kupce, vypadalo by to smutně s tou
německou poplatní převahou. A dělají to nejen
němečtí obchodníci, nýbrž i podnikatelstva, kteráž
jsou odkázána z největší části na zákazníky
české. Na př. slavný »Stadtrath Karlsbad« roze-
silá s výhradně německými oběžníky vzorky svých
vřidelných výrobků všem českým lékařům v Če-
chách i na Moravě pod německými adresami
to bezprostředně po nedávném kulturním činu
karlovarských — uhlazenců. Toť zajisté silná
karlovarská sůll
Matern
doktor
Edlen
Müller
Mayer
Pankrác
Čechy
Morava
Sabbath Karlsbad
17
article
— Osobní. Kandidát notářství p. dr. Karel
Ludwig jmenován notářem v Hustopeči na
Moravě.
— Rodinné zprávy. Slečna Karla Herin-
gova z Vysočan a pan Karel Haak, úřadník
lirmy C. Rademacher a spol. v Karlíně, slaviti budou
sňatek svůj v neděli dne 1. září t. r. o 11. hod. do-
polední ve farním chrámu sv. Cyrilla a Methoděje
v Karlíně. — Slečna Hedvička Šajnerovaa
pan Antonín Frankl, majitel závodu holičského
a vlásenkářského, slavili v úterý v chrámu sv. To-
máše na Malé straně svůj sňatek manželský.
— Vzácný host z Paříže. Do Prahy zavítal
předvčírem vzácný přítel našebo národa a horlivý
pěstitel vzájemnosti česko-polské a česko-francouzske
professor Waclaw Gasztowtt. Již je tomu
více nežli dvacet let, co Gasztowtt naučil se česky
a seznámil blíže s českou literaturou. Zůstal od těch
dob netoliko bedlivým sledovatelem našeho literár-
ního a národního ruchu, leč horlivě též o to se sta-
ral, aby známost literatury naší se šířila jak v kru-
zích intelligence polské, tak i francouzské. Gasztowti
byl první, který napsal o Jar. Vrchlickém obširnou
dosud v mnohé příčině velmi zajímavou studii, kte
rou uveřejnil r. 1881 v krakovském »Przegladu Pol-
ském«. Mimo to přeložil velký počet básní Vrchli-
ckého do polštiny a do frančiny, mezi nimi »Pokání
dona Jnana«, »Ben Akibu«, »Cigánovy housle, »Slzu
Twardowského«, »Zpěv Satyra«, »Věky«, »Jarní zpěv
Abasverův« a j., dále mnohé básně od J. V. Sládka.
doktor
Karel Ludwig
Herin
Haak
Cyrill
Šajnerovaa
Frankl
Waclaw Gasztowtt
Gasztowtt
Gasztowt
Vrchlický
Pol
ben Akiba
Cigánův
Twardowský
Satyr
Sládek
Hustopeč na Morava
Vysočany
Karlín
Paříž
Praha
18
article
Překlady ty bývaly ještě před uveřejněním čítány
nejen v salonech polských a francouzských, ale i ve
shromážděních, jež pořádaly »L'Association des An
ciens Elěves de l'Ecole Polonais« a »Towarzystwo
historyczno-literackie« v Paříži. Tamtéž mívá Gasz-
towtt přednášky o literárním hnutí v Čechách
v »Bulletinu«, jejž vydává uvedená »L'Association«,
uveřejňuje pravidelně instruklivní zprávy o novin-
kách naší belletrie. Když r. 1882 Jar. Vrchlický na-
vštívil Paříž, byl přijat od tamní polské společnosti
netoliko jako milý host, ale již jako básník všeobecně
známý a nadšeně vítaný. Na jeho počest uspořá-
dáno bylo v St. Cloudu skvělé solrée, při čemž dá-
vala se slavnostní hra od Gasztowita k uvítání Vrch-
lického sepsaná »Čech a Lech«. Stejně vřelého při-
jetí dostalo se v Paříži později též Edv. Jellnkovi.
Vrchlický
Lech
Paříž
Gasz
Čechy
St . Cloud
L ' Association
Elěve jít l
19
article
Rovněž s Ant. Chittussim a Juliem Zeyerem byl
Gasztowtt v přátelských stycích a s Jar. Vrchlickým.
J. V. Sládkem, Fr. Kvapilem a Ad. Černým udržuje
až posud čilé literární spojení. Vedle své činnosti
na tomto poli byl Gasztowtt též zprostředkovatelem
duchovních styků polsko-francouzských. Přeložil do
frančiny veršem »Pana Tadeusze« a »Konrada Wal-
lenroda« od Adama Mickiewicze, básnická díla Julia
Slowackého, nejlepší výtvory K. Brodzinského, Jana
Kochanowského, Bohdana Zaleského, K. Ujejskéhoa
j. v. Též vynikl jako básník původní rázu vlastene-
ckého a napsal řadu výborných studií literárně histo-
rických. Gasztowtt narodil se r. 1844 ve francouz-
ském městečku La Guerche sur Anbois jako syn pol-
ského emigranta z matky Francouzky. Útec, povolá-
ním lékař, málo se mohl zdržovati doma a tak se
stalo, že Gasztowtt až do svého osmého roku ne-
uměl ještě polsky. Teprve když byl dán do polské
školy v Batignollech v Paříži, nančil se jazyku svých
předků. Skončiv r. 1869 v Paříži studia universitní,
stal se profussorem klassických jazyků na jmenované
škole batignollské, později působil též na jiných pa-
řížských ústavech. R. 1879 byl jmenován professo-
rem literatury na Coličge Chaprni, kdež působí do-
sud a s takovým úspěchem, že byl od vlády fran-
couzské za své zásluhy již několikráte vyznamenán
R. 1880 dostalo se mu palem akademických, r. 1889
obdržel hodnost jakožto officier de l'instruction pu-
blique. Professor Gasztowtt zdrží se v Praze něko-
lik dní. Buď vítán ve zdech král. hlav. města na-
šeho co nejsrdečněji.
Chittussi
Zeyer
Gasztowtt
Vrchlický
Sládek
Kvapil
Ada
Černá
Tadeusz
Wal
Mickiewicz
Slowacký
K Brodzinský
Kochanowský
Zaleský
K Ujejského
Francouzek
Francie
Paříž
Praha
20
article
— Opět zmařená sohůze městské rady
Minulý pátek pro nedostatečný počet členů nemohla
se konali schůze městské rady a tím ovšem nahro-
madilo se materiálu pro schůzi příští, která se měla
konati včera odpoledne. Na jednacím pořadu kromě
důležitých záležitostí hospodářských nalezalo se roz-
hodnutí o offertách, podaných na rozebrání a od-
stranění pilotového mostu u Národního divadlaá
různé záležitostí elektrických podniků, zejmena po-
stavení pilonů a zřízení vrchního vedení elektrického
na zkoušku na mostě Karlově; návrh na obsazení
místa faráře u sv. Petra, záležitosti domovské a j.v.
O 4. hodině odpolední, kdy schůze měla býti za
Karlův
Petro
21
article
hájena, zasedli ve staré zasedací síni kromě starosty
pana dra. Srba tito členové městské rady pp.: dr
Podlipný, dr. Groš, Švagrovský, Zikan, Hudl, Pštross.
Schiller, Jirousek, Voiti, Hubáček a Russ, tedy
jedenáct členů. Počet tento nebyl k usnášení se
oprávněn a když se po celohodinném čekání žádný
nový člen rady městské nedostavil, oznámil pan
starosta, že schůze opět nemůže se konati. K vy
řízení velikého množství předloh bude nutno mim
schůzi v pátek konati mimořádnou schůzi také
v sobotu.
— Klub národní strany svobodomyslné
v Karlíně koná ve čtvrtek dne 29. srpna o půl 8. hod
večerní schůzi výboru ve spolkových místnostech
dříve p. K. Heřmana. Program velmi důležitý; pp.
členové výboru žádají se, aby najisto se dostavili.
— Mensa academica českých vysokých
škol pražských. Dobročinnému spolku tomu za
slány byly sbírky v jeho prospěch podniknuté a sice
vlasteneckého spolku »Božena Němcová« v Domažli-
cích a spolku »Karolina Světlá« v Písku K 188.40
(s doplňkem obce písecké K 11.60, úhrnem 200 p)
Spanilomyslným damám, jež sbírky ty podnikly, bud-
lež nejupřímnější díky. Pání studující v Potštýně po-
řádali akademii ve prospěch mensy se zdárným vý-
sledkem; vynesla 141 K.
Srba
doktor
Groš
Zikan
Pštross
Schiller
Jirousek
Voit
Hubáček
Russ
K Heřman
Němcová
Karolina Světlá
Karlín
Domažli
Písek
Mensa
doktor Podlipná
22
article
— Rozdělení úroků z nadace. Dne 20. záři
t. r. udělen bude požitek z nadace Jakuba Freunid
v obnosu 84 K pražskému měšťanu náboženství ka-
tolického. Žádosti do 18. září prosidiální kancelař
rady městské. — Dále budou rozděleny úroky z na-
dace pana Karla Kunevaldra v obnosu 282 K člyřem
rodinám bez rozdílu náboženství. Žádosti do 6. září
do protokolu magistrátu.
— Proti kořalečnímu moru. Lidový le-
ták: »Deset článků proti lihovým nápo-
jůme, vydaný Klubem přátel veřejné h
zdravotnictví pro Čechy, Moravua
Slezsko v Praze náktadem 10.000 výtisků (a 1 b).
je rozebrán. Došlé objednávky budou vyřízeny na
podzim II. vydáním (vytiskne se jen objednané).
— Z kanceláře městských náplavok
Praze. Páni konsumenti mohou si vyzvednouti pře-
bývající ledovky (lístky) v kanceláři městských ná-
plavek každého všedního dne do konce tohoto měslee
od 4—6 hod. odpol. na Tylově nám. č. 1 v Praze.
— Změny držebností. Paní Veronika Smolá-
ková, Anna Kabeláčová, Antonie Součková, Františka
Hrůzová a Anna Stroblová nabyly právem dědičným
po zemřelém mlynáři panu Janu Mrázovi, mlýny
č. 1241—II., 1294—II. (u sv. Petra). — Architekt
stavitel pan Prokop Teige a akad. maliř pan Jan
Sír koupili společně od podnikatele staveb a majet-
níka realit pana Josefa Berana stavební pozemek
»na Kozačce« na Král. Vinohradech za 16.400 K, kde
vystaví třípatrový činžovní dům.
Freunid
Kunevaldra
Smolá
Kabeláčová
Součková
Hrůzová
Stroblová
Mráz
Petro
Prokop Teige
Jan síra
Beran
Král
Čechy
Praha
Tylův já
Vinohrady
Moravua Slezsko
kancelář městský náplavok Praga
výtisk
23
article
— Koupě velkostatku. Advokát pan JUD
Emil Fanta koupil od pp. manželů Ludvika a Marie
Bittingrových velkostatek »Hörschlag« v okresu ka-
plickém za úbrnnou cenu 120.000 K
— Ze záchranné stanice. Za příčinou či-
stění ordinačních místností nebude se ode dne 28. do
30. srpna včetně v místnostech staničních ordino-
vati. Převozy nemocných a první pomoc mimo míst-
nosti bude se poskytovati jako obyčejně.
Týdenní přehled o nakažiivých ne
mocech v Praze. Ve 34. týdnu t. r. od 18. do 24
srpna byly městskému fysikátu oznámeny 33 pří
pady nakažlivých onemocnění. Spály bylo 10 a spal-
niček rovněž 10 případů, záškrtu a tyfu střevního po
6 případech, kašle dusivého 1 případ. Na Hradčanech
a na král. Vyšehradě v tomto týdnu neudál se žádný
případ nakažlivého onemocnění.
— Šťastný lovec. Píše se nám ze Švarcavy
V oboře pana Dom. hraběte Hardegga saský vyslane
hrabě Rex jednou ranou střelil stlného jelenaa
kamzíka. Kule manlicherovky projela jelenem a za-
sáhla na druhé straně údolí kamzíka. Oba kusy byly
na místě mrtvy.
— Záhadná úmrtí. Do ústavu pro soudní
pytvu byly včera přineseny dvě mrtvoly dítek, a sice
8 měsíců staré Marie Strakovy z č. 140 v Nuslícha
tři dny starého synka účetního assistenta B. Šimka
z č. 238 ve Vršovicích. Obě mrtvoly budou pytvány
za účelem zjištění příčiny úmrtí.
Fanta
Ludvik
Marie Bittingrový
Hörschlag
Dom
Hardegg
Rex
Strakův
Šimek
Praha
Hradčany
Švarcava
Vršovice
24
article
— Sobevražda penslsty. Včera dopoledne.
jak jsme již sdělili, byl major ve výsl. Josef Dud
nalezen oběšený ve skříní svého bytu v domě č. 17
ve Vyšehradské třídě. O pohnuikách sebevraždy vy-
pravují se tyto podrobnosti. Major Duda před dvěma
roky oženil se s vdovou po řezníku Václ. Heroldovi.
Manželství toto nebylo však nikterak šťastné a spo-
kojené a netrvalo dlouho, že manželé se rozešli.
Major bydlil v jednom pokoji v prvém patře domu
č. 17 a jeho žena obývala pokoj sousední. Obě míst
nosti byly odděleny slabou stěnou. Major stravoval
se v hostinci a byl zdánlivě spokojen až do nedávna.
Klidu pozbyl po sdělení, že manželka jeho prý po-
dala žalobu na rozvod. Tato okolnost patrně na
mysl starého pensisty rušivě působila. V neděli večen
žena slyšela na stěně sousedního pokoje šramol,
který za nedlouho přestal a proto nevěnovala tomu
pozornost. Když však muž po celé pondělí a ještě
ani včera ráno z příbytku nevycházel, povolala poli-
cistu, dvéře bytu byly násilně otevřeny a uvniti byl
major nalezen oběšený ve skříni na šaty.
Josef duda
Duda
Václ
Herold
25
article
— Nehody a úrazy. Emil Pick, 11letý syr
rolníka z Dolu u Tábora, předvčírem odpoledne byl
v usedlosti svého otce zachycen žentourem a utrpěi
těžké poranění na pravé noze. Hošík byl přivezen
k léčení do zdejší všeobecné nemocnice. — Tamtéž
byl dopraven 24letý řeznický pomocník Josef Flan-
derka z čís. 622 v Žižkově, jemuž včera odpoledne
v ústředních jatkách těžký litý podstavec spadl na
pravou nohu a značně ji pohmoždil.
— Lokomotivou roztrhán. Na trati jiho-
severoněmecké spojovací dráhy mezi stanicemi Biá
Třemešná Králové Dvůr předvčírem ráno položil s
na koleje muž neznámého jmena, oděný v čamaru
Strojvůdce dal výstražné znamení, ale zoufalý muž
koleje neopouštěl. V nejbližším okamžiku lokomotiva
sebevraha zachytila a na kusy roztrhala. Strojvůdce
vlak zastavil, četní pazažeři vystoupili z vagonů a
prohlíželi nešťastníka. Železniční zřízenci části těl
sebrali a odnesli na hřbitov.
— Osudný návrat z práce. 39letý dělník
Karel Pilát, bytem v Hostivaři, zaměstnaný při stavbě
vinohradské okresní nemocnice, chtěl sí včera o6.
hodině, když skončil práci, nadejíti do svého domova
Zaměřil si tudiž přímo — přes zeď. Nešťastnou ná-
hodou však, když ocitl se na vrcholu zdi, se zdi
spadl a zůstal bez vlády na zemi ležeti. Byl odvezen
ambulänčním vozem záchranné stanice do všeobecné
nemocnice.
— Otrávil se oyankalim. Z Českých Budě
jovic se nám telefonuje: Dedřich Geissl, syn staro
usedlé budějovické rodiny, narozený r. 1868, bývalý
horlivý agitátor křesťansko-sociální strany a pozděj
vinárník v Linci, otrávil se dnes cyankalim. Geissl
byl stižen chorobou duševní a byl ošetřován též
v dolnorakonském blázinci a později v ústavu pro
choromyslné v Dobřanech. Po svém propuštění z blá-
zince toužil Goissl po tom, aby se stal missionářem.
Nehoda
Pick
Flan
Pilát
Goissl
Dolo u Tábor
Žižkov
Biá
Dvůr
Hostivař
Český Buda
Dobřany
ústav pro choromyslný
Dedřich Geissl
26
article
Skutečně také byl v Natalu na katolických misstích.
Před týdnem se vrátil do Budějovic, kdež ocitl se
u veliké nouzi. Včera večer o třech čtvrtích na sedm
přišel do bytu krejčího Landesbergra v Pražské ulici.
vypil tam dávku jedu a po malé chvili zemřel.
— Z Mladé Boleslavi. Ve dnech 9. a 10
září t. r. bude se konati zde i v Praze sjezd abitu-
rientů boleslavského gymnasia i kollegů s nimi stu-
dovavších.
— Z Kladna. (Výstava uměleckýc
děl a obrazů na Kladně) ochotou pana
Bedřicha Kočího je prodloužena až do 1. září t. r.
Bude otevřena ještě ve čtvrtek, v pátek a sobotu od
8. hodiny ranní do 12. hod. polední a od 2 hodin
odpoledne do 7. hodin večer. V neděli dne 1. září
bude výstava otevřena od 8 hodin ráno přes poledne
do 7 hodin večer. Je proto v zájmu těch, kteří vý-
stavu tu dosud nenavštívili, aby tak učinili v těchto
dnech. Vstup 20 kr., rodina 30 kr. Dělníci a jejich
ženy platí 10 kr. Děti, jež nejdou v průvodu rodičů,
platí 5 kr. Výstava nalezá se v nové chlapecké škole
u kláštera. Vstupenky dostati lze u pokladny, v re-
dakci N. Havlíčka, Svobody, u p. Solce, knihkupce,
a pana Krausa, papírníka.
— Příjem Ústřední Matice školaké dne
26. srpna: cukrovar v Dřevohosticích 200 K, pan
Ant. Červený v Nymburce 2 K, z pokladničky č. 920
v hostinci »u české koruny« v Cetorazi 3 K, odbor
ve Vlachově Březí 79 K 59 h, páni od fontány ve
Slavkově 100 K, pan Matěj Šmejkal v Praze VII.
2 K, při sňatku pp. Růženy a Václava Tlapáka
restauraci p. Brejšky bylo vybráno svatebčany 15 K.
pan Ot. Kejř, sládek v Praze 10 K, pan MUDr. E.
Slavík 2 K, p. JUDr. V. Jirgl 2 K; celkem přijato
415 K 59.
Kočí
N Havlíček
Svoboda
Kraus
Antonín
Červená
Šmejkal
Růžena
Tlapák
Brejšek
Otakar
Kejř
MUDr
E Slavík
JUDr
V Jirgl
Natal
Budějovice
pražský ulice
Mladá Boleslav
Praha
Kladno
Solec
Dřevohostice
Nymburk
Cetoraz
Vlachov Březí
Slavkov
Praha 10 K
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= K podezřelému úmrtí v Pešti oznamuje
uherská korespondenční kancelář, že příčinou náhlého
úmrtí úřadníka Georgia Atalidesa, jenž cestoval
z Cařihradu do Berlína, byla dle provedeného bakte-
riologického zkoumání tuberkulosa plic a nikoliv
mor. Totéž zjištěno pytváním mrtvoly.
= Neštěstí železniční. Z Cvikova telegrafují:
Osobní vlak dráhy vrazil na stanici Aue do stojící
tam lokomotivy. 19 osob bylo při srážce zrančno,
jedna osoba velmi těžce. Vozy byly značně po-
chroumány.
Georgias
Pešť
Cařihrad
Berlín
Cvikov
Aue
28
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ O směrech moderního dramatu vyslovil se
známý románopisec a dramatický autor Paul Her-
vieu velmi zajímavě a bystře. Hervieu chce divadlo
prosté a pravdivé. Tou cestou by mohlo dospěti až
k výši a majestátnosti klassické. Hervieu uznává
pouze dva druhy divadla: komédii a tragédii, to jest
malhou života veselého a života smutného. Odsuzuje
pochybenou theorii Diderotovu o splynutí obou druhů,
z čehož vzniklo drama a melodrama — toto poslední
ovšem ve smyslu čistě činoherním — sensační a lar-
movantní drama krvavé. Hervieu míní, že moderní
divadlo vraci se k umění klassickému, jež především
hledalo jednotu dojmu. Drama nevytvořilo nic velkého
a melodrama vůbec se vyloučilo z literatury.
Reforma tvořící se v divadle a jejíž je Hervieu
jedním z energických průkopníků, směřuje k oddělení
tragédie od komédie, což je formule realismu odpo-
vídající. Je ovšem pravda, že v životě se střídá a mísí
veselé a smutné, ale neméně je pravdivé, že my je
rozdělujeme. Věcí existují pouze dojmem, kterým pů-
sobí. Jsme-li zachváceni nějakým soucitem, ať smut-
ným neb veselým, zažíváme pouze tento pocit a žádný
jiný. Absorbuje nás úplně. Z toho zákonu vyplývá
pravda her Hervieuových, jako jsou »Kleště«, »Zákon
muže« a »Běh plamenů«, jež jsou opravdovými tra-
gédiemi v prose. Hervieu ličí osoby ovládané jistými
vášněmi, jež způsobují jisté katastrofy. Hervieu vrací
se ve svém systému až k tragédii Racinově, aby nám
představoval lidi dnešní, nám podobné, zakoušející
mocně věčná utrpení lidstva, divadlo to vážné volající
o náš soucit, kde by každý komický živel rušil a do-
jem kazil. Ostatně i jiní mladší autoři francouzští
sledují podobnou theorii a nenajdete ani stopu komiky
v »Červeném taláru« od Brieuxa, neb v »Milence« od
Porto-Riche, neb ve »Svědomí dítěte« od Devora.
Diderotův
Hervieuový
Racinův
Riche
Drama
Hervieo
Paul Hera
29
article
Hervieuovi vytkla kritika, že jeho poslední práce
»Běh plamenů« byla úplně smutná a postrádá sym-
patických postav. Autor se ostře brání poslední
výtce. Přivádí na jeviště pravdivé typy lidské, jež
činí dobro neb zlo podle povah svých, instinktůva
okolností.
»Sympatická postava« je ovšem laciným a účin-
ným prostředkem k úspěchu, naplňuje obecenstvo
radostí, ale umělec musí zavrhnouti takové pro-
středky banální. »Sympatickou postavu« vynalezl
Seribe a k nejvyšší platnosti přivedl Ohnet. Dříve
tragédie i komédie neklasly k takovým prostředkům.
Kde najdete sympatickou figuru v Corneillovi. Raci-
novi a Molirovi? Teprve v posledním stolelí byl
vytvořen nepravdivý a neumělecký typ sympatické
postavy, jež hyzdí drama i román.
Vývoj moderního dramatu postupuje k prostotě
a jednoduchosti. Nejlepší komédie a hry moderních
autorů nemají spletitého děje, nehonosí se křikla-
vými a teatrálními effekty, nejsou tvořeny zevně,
nýbrž uvnitř, kde osoby samy tvoří své přihody při-
rozenou hrou svých chyb a směšností, kde neobyčej-
nost má málo místa.
Ohnet
Corneille
30
article
»Milenci« Donnayovi, Capusova komédie »La
Veine« a Lavedanův »Kníže Aurec«, nejlepší fran-
couzské hry poslední doby, jsou nekomplikovanými
malbami mravů. Postrádají bezmála úplně sujetu ve
smyslu scribovském a dají se vypravovati několika
slovy. Krifik »Tempsu« pan Larroumet s pocho-
pením a potěšením vystihuje tento moderní vývoj
divadla k pravdě a prostotě a vidí v něm záruku
lepší budoucnosti divadla.
K jeho poznámkám tu citovaným připojujeme
svou glossu: Moderní drama německé a norské
ovšem jde v tomto pokroku před francouzským. Po
dramatech Hauptmannových, Halbeových a Hervie-
ových, komédiích Capusových a Donnayových,
bude divadlo pokračovat jen k prosté pravdě,
k jasným linilm a k svěží barvé přirozenosti,
k prosté velikostí tragédie neb k upřímnému smíchu
veselohry či k ironii satyry divadelní a budou
naivní, zastaralé a banální všechny ty spleteniny
efektních scén, krkolomných situací, bizarrnícha
virtuosnícb nápadů a eskamotáží, z nichž sestává
drama, jež chce působiti jen svým pracné skombi-
novaným sujetem a svými křečovitě vyšperkovanými
situacemi. A divadlo bude žíti jen pravdou knihy
společnosti, úchvatným líčením vášní neb směšností.
a bude-li upřímné a přesvědčivé v jejich vyjádření,
pak i obecenstvo dovede zaujati a pobaviti víe
snad, nežli nejparádnější effesty sardouovskéa
ohnetovské a nejzbrklejší kotrmelce frašky blumen-
thalovské a feydeauovské.
Donnay
Capusův
Lavedanův
Aurec
Larroumet
Hauptmannův
Halbeový
Hervie
Capusový
Donnayový
Le Veine
31
article
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
hraje se Webrova romantická opera »Čarostře-
lec«. Zpěvohru, jejíž text nově byl přeložen A. H.
Mužikem, nově scénoval režisér p. Polák a nově na-
studoval i řídí chef opery p. Kovařovic. Poprvé zpí-
vají Agalu sl. Bobkova, Maxa p. Figar, Kašpara p.
Kliment, polesného p. Polák. Představení připadá 2.
ctvrtce abonentů. Žejtra hráti se bude Jiráskova
»Vojnarka«, v pátek vystoupí pohostinsku paní
Marie Zleglerová v Hervéové operetě »Mamz elle
Nitouch e«.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král.
Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dues ve středu o půl7.
hodině opakuje se veselohra »To jsem sám rád.«
(Pokračování veselohry »U bílého koníčka«.) Na s-
botu připravuje se sensační drama »Elzebie« o
Leop. Havla. Předprodej lístků v trafice na Příkopě,
proti Spinkům do 5 hod.
+ Cyklus frašky ve smichovské aréně.
Dnes hraje se jako šestnácté představení cyklu fraška
»U XIV. batterie« (La sursis) od A. Sylvanaa
Gascogna, v překladu J. Puldy a za režie p. J. Ku-
bíka. Fraška tato čerpána jest z vojenského života
francouzského a oplývá hojnými komickými situa-
cemi. V hlavních úlohách zaměstnáni jsou pp. Ji-
řikovský. Lier, Kubík ml., Marck a Taborský, z dam
pí. Hessová, sl. Kaclova a Kohoutova. Začátek před-
slavení jest již o půl 7. hodině. Lístky lze obdrželi
v obvyklých knihkupectvích.
Webrův
mužik
Polák
Kovařovic
Bobkův
Maxa
Figar
Kašpar
Kliment
Jiráskův
Zleglerová
Hervé
Mamz
Král
V Suk
Havel
A Sylvanaa Gascogno
J Pulda
Fraško
Lier
Kubík
Marck
Taborský
Hessová
Kaclův
Kohoutův
národní divadlo
Nitouch e « . + divadlo
Elzebie
U XIV
32
article
Hudba.
Hudba.
+ Zo Strakonio. Akademie studentstva rakov-
nického ve prospěch Husova fondu ku podpoře stu-
dujících českých vysokých škol uspořádána bude
dne 31. srpna ve spolkovém domě za laskavého
spoluúčinkování slč. A. Třeštíkovy, T. Veselskýcha
Mil. Javůrka z Volyně. Začátek přesně o 8. hod.
A Třeštíkův
Javůrek
Volyň
Husův fond
spolkový dům
zo Strakonio
33
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu sborového.
(Předseda rada vrch. zem. soudu p. Srb.)
Hlídačovy trampoty. Kostelecký polní
hlídač J. Sch. poznal jetos z jara do opravdy slasti
nevalně honorované své služby. Jediného dne ne-
minulo, aby jednoruký chuďas neměl s nezvanými
ženci a sekáči patálii. Zejmena byla to nadějná
mládež, která jakoby na vzdory starému hlídačovi,
na lukách hospodařila. Celé dny byl hlídač na nohou
a přece svěřených luk se nedohlídal, ba slýchal od
majitelů jejich stálé stížnosti a nové a nové výčitky.
Konečně však dostal se hlídač aspoň dvěma škůdeům
na kobylku. 30. května večer postřehlo oko jeho ná
louce u kosteleckého cukrovaru tři výrostky, z nichž
dva horlivě cpali do pytlíků natrhanou trávu, kdežto
třetí, stoje na výšině, bedlivě se rozhlížel a pátral,
nehrozí-li nebezpečí. Aby nabyl přímého důkazu a
kradenou trávu zabavil, počkal si hlídač na mladé
kazisvěty v houštině u cukrovaru a dočkav se dvou
z nich, Václava a Karla St., chopil se pylle, který
Srb
Václav
Karel Stanislav
rada vrch