2
masthead
V Praze, ve středu dne 28. srpna 1901.
Praha
4
masthead
. Poštoue
ant lsleri nie
5
masthead
o přtlohami (Nanný Gbror
v pátek) předplácis
měere e v atmninásen
nktvt lela . . . .-
na nžse “ drojí čenářko
n rtiet
vě silsiri
ma něsle . . . .
Nanný Gbror
7
article
Maďaři a hospodářská politika
Maďaři a hospodářská politika
německá.
Návrh nového celního tarifu německého
zastihl, jak známo, Rakousko Uhersko v na-
prosté nehotovosti a nepřipravenosti nejen
co do vnitřních poměrů, zvláště národnost-
ních v této polovině říše, ale i co do upra-
vení hospodářských poměrů Cislajtanie ke
koruně svato-štěpánské. Kdyby neněmečtí
národové byli si plně vědomi tohoto stavu,
není ovšem nijaké pochybnosti, že hospo-
dářské lakotnosti německé nastala by největší
překážka z oné právní nejistoty ná-
rodnostní a jazykové, do níž byli
obhájci jazykové a národnostní rovnopráv-
nosti uvrženi zejmena od památného zrušení
jazykových nařízení; od onoho okamžiku
nejen že osobují si Němci veto ve příčině
jazykových práv ostatních národů, ale jak
nejnověji zprávy z haličských železnic ozna-
mují, úsilí jejich o zabrání nových posic pro
němčinu ociťuje se na novo na postupu.
Což divu, že Němci si počínají i ve
věcech hospodářských již tak, jakoby mimo
ně nikoho nebylo, kdož by v Rakousko-
Uhersku směl ještě zastávati hospodář-
skou samostatnost a že vedousi
tak, jakoby se rozumělo samo sebou, že
zdejší Slované za pokoření, jehož se jim do-
stalo od politiků německých ve věcech jazy-
kových, ještě sami se zapřáhnou
do vozu hospodářských cílů v še-
německých
Jest zajisté jednomyslným úsudkem všech
domácích i cizích odborníků, že návrh no-
vého celního tarifu německého obsahuje bez-
ohledný útok na zájmy zemědělských států
zvláště Rakousko Uherska, Rumunska a zemí
pobalkánských, Ruska a severní Ameriky.
Maďar
Němec
Slovan
Rakousko Uhersko
Rakousko
Uhersko
Rumunsko
Rusko
severní Amerika
8
article
My sami uvedli četné hlasy francouz-
ských odborníků toho smyslu, že nejtěžší
rány v návrhu nového celního tarifu něme-
ckého namířeny jsou na posavadní spo-
jence říše německé. Člen vídeňské ob-
chodní komory vypočítal, že nejtěžší rány
by stihly zemědělství rakousko uherské, bez
ohledu na to, že mimo uhlí všecek vývoz až
asi na částku 100 mill. bude zvýšenými cly
německými dotčen. Ba znění tarifu onoho
jest zejmena ve příčině čtyř hlavních druhů
obilních nezměnitelné, čímž nejlépe cha-
rakterisovány jsou záměry Německa, kořistiti
co nejbezohledněji z cizího zemědělství, aě
na př. roku minulého bylo vypočtěno, že
zahraničný vývoz poskytuje výživu bezmála
čtvrtině obyvatelstva německého! A vše to
jest Německu ještě málo, ono stůj co stoi
ještě tento příspěvek hodlá rozmnožiti dal-
ším zvýšením cel na plodiny zemské a pod-
Nemohlo se ani nic jiného předpokla-
dati, leč že veškera veřejnost rakousko-uher-
ská jednomyslně se vzchopí k obraně nej-
důraznější, a že zejmena národove
slovanští, kteříž tu tvoří vlastn
jádro obyvatelstva zeměděl-
ského, použijí této příležitosti, aby upekl
Němcům oplátku za bezohlednost, s jakouž
se chovají k jejich národním právům; vždyt,
jak ihned uvidíme, zdejší Němci počínají se
již stotožňovati s budoucí tarifní politikou
říše německé
Nejprvé toto tíhnutí zdejších Němeů
k hospodářským cílům Německa proniklo na
sjezdu německé strany lidové, kteráž ve svo
resoluci velice zdrželivě promluvila jen o ně-
kterých tísnivých položkách nového celního
tarifu.
Za nedlouho na to konalo tak zvané
hospodářské ústřední místo ve Vídni poradu
o návrhu německého celního tarifu, a tu k
všeobecnému úžasu učinilo usnesení zcela
Němec
Německo
Vídeň
mill
9
article
shodně s lidovou stranou německou, ba šlo
ještě dále v zadávání hospodářské
samostatnosti této říše na pro-
spěch Německa, neboť v odůvodnění
svého usnesení výslovně prohlásilo, že proto
neprotestuje přímo proti návrhu německého
celního tarifu, ježto »vlada německá
tento celní tarif zajlisté po zra-
lém uvážení všech okolností se-
stavila a mimo to návrhem tohoto celního
tarifu zdá se že byly položeny první
stavební kameny, aby se umož-
nilo sjednocení středoevropské
výroby proti soutěži, takže dorozumění
s Německem nutno pokládati za jeden z nej-
důležitějších úkolů vlády!«
V Německu touží po celní jednotě, do
níž by Rakousko vtáhli, a hle, tu německé
zemědělství zdejší samo dělá této celní
jednotě první krok v ústrety! Ba jeho
jednotliví mluvčí, na př. na hospodářském
sjezdu v Mnichově p. Richter z Vídně plnými
ústy již po Německu hlásá, že zdejší země
dělství pokládá za záhodno »domáhat
se středoevropské celní uniel
Slovanští hospodáři a zemědělci, opravdu
tak smýšlíte a chcete, aby hospodářská
samostatnost této říše vzala za své — v celní
jednotě s Německem' !?
Zdejší Němci, spolehajíce na takovéto
projevy, domnívají se, že národové slovanští
opravdu již sami lezou do hospodářského
chomoutu všeněmeckého — a také již
vesele verbují pomocníky proti všem, kdoz
nehodlají slepě táhnouti káru německých
zájmů, zapomínajíce, že německý prů
mysl nevydrží ani čtvrt leta
celní válku!
Richter
Němec
Německo
Rakousko
Mnichov
Vídeň
10
article
Jest proto tím zajímavějším, že Madař
tentokráte staví se po bok zemědělských států
ostatních, stejně ohrožených a to tím spíše
že ani malé Švýcarsko neleká se
případné celní srážky s Něme
ckem.
Minulé soboty ozval se proti usnesení
německých hospodářů ve vídeňském ústředí
velmi ostře uherský »Pester Lloyd«, upo
zorňuje, že německé obchodní komory vy
datněji a úspěšněji hájí zájmy zdejšího ho
spodářského vývozu, než pánové z ústředí
vídeňského a jejich emissaři v Německu ala
Richter. »Středo-evropská celn
jednota — praví »Pester Lloyd« — mus
se v samém zárodku roztříštiti o různost vý
robních podmínek v jednotlivých státech a roz-
manitost průmyslových podniků. Německý
zemědělec nechce pustiti do Německa ani
zdejší obilí, ani zdejší slad, ani dobytek ja-
tečný, ani drůbez, ani zeleninu, ani dříví
a protože to nechce, nepřipustí také nijakou
různost celních sazeb v náš prospěch. A může
se uzavřiti Německo proti Rumunsku a Rusku?
Lloyd
Richter
Středa
Švýcarsko
Německo
Rumunsko
Rusko
11
article
Mnohem obšírněji a všestranněji však
vyslovil se o souhrnu hospodářských otázel
zdejších vůči návrhu nového německého cel-
ního tarifu někdejší předseda národní strany
maďarské Horanszky ve své zprávě voličům
v pondělí podané. Poslanec Horanszky po-
kládá se za důvěrníka Szellova a za kan-
didáta ministerského. Hospodářská odvětvi.
pravil, nacházejí se v těsném spojení s celní
a obchodní politikou, kteráž nyní vyžaduje
plné naší pozornosti, protože v nedávno
uveřejněném návrhu něm. všeobecného celního
tarifu vrhá stíny, jež vyžadují naší veškeré
energie, veškeré naší statečnosti. Na tomto
poli nesmíme se dopustit ani chyb ani dáti
na jevo slabost. Máme-li to vše na mysli,
nemůžeme se spokojiti nijakými hesly a vo-
dítkem našeho rozhodnuti nemůže býti ani
heslo společné ani oddělené celní území
(celní rozluka), ale jedině úvaha, která
cesta jest zdárnější a kterou lze nastou-
piti s menším risikem. Obchodní politika,
celním tarifem německým do popředí poši-
nutá, ukládá oběma polovicím státu, aby
svých obapolných zájmů upřímně dbaly.
neboť nedá-li se toho docíliti, není níjaké
příčiny zachovati společné celní území. I při
největší šetrnosti a ohledu k Německu možno
již dnes říci, že dojem celního tarifu něme-
ckého předstihl i největší pessimisty, že
duch spočívající v tomto tarifu
činí nemožnými podstatn
úchylky a ústupky, a že tento ně-
mecký tarif celní znamená opovězení
války všem oněm národům, pro
něž vývoz zemědělských plodin
jest nezbytnou podmínkou ži-
votní; tento tarif nejkrutěji ohrožuje naše
soustátí a v něm národy zemědělské, zvláště
Uhry. Nutno tudíž i u nás v čas se vy-
zbrojiti proti tomuto celnímu tarifu.
Horanszky
Německo
Uhry
národní strana maďarský Horanszky
12
article
Schůze českých menšin v Mostě.
Schůze českých menšin v Mostě.
(Původní zpráva » Nár. Listů «. j
Čechové na Mostecku několikrát si stěžovali,
že česká veřejnost málo si jich všímá, rozhodujíeí
kruhy o ně nedbají, z čelných osobností v ná-
rodě zřídka kdy někdo do menšin zavítá, aby je-
jich poměry seznal osohně, přání jejich vyslechl.
Nejednou žádali, aby do Mostu svolala se vela
sehůze českých menšin z okolí, abysí důvěrníei
mohli pronésti svá přání.
Žádosti té bylo vyhověno minulou neděli,
kdy zvláštní komitét svolal do sálu »Janského
dvora« schůzi českých menšin z okresu moste-
ckého, jirkovského a chomutovského, na jejiž
pořadu nalezal se rozhovor »O potřebách č-
ských menšin« a o stanovisku, jaké mají české
menšiny zaujmouti při nastávajících volbách do
sněmu království českého.
Čecho
Most
Janský dvůr
13
article
Ačkoliv schůze ze závažných příčin byl
důvěrnou, zváni byli jen důvěrníci a pracovníc
českých menšin z uvedených tři okresů soudních,
byla návštěva tak veliká, že prostranná místnos
nestačila. Zastoupeny zde byly nejen téměř vše-
chny české menšiny z Mostecka, Jirkovska a
Chomutova, ale také z celé řady obcí na Duch-
covsku, Teplicku a Bilinsku dostavili se menšinovt
pracovníci, aby si zde pohovořili o svých po-
třebách, nedostatcích a spolu přítomného člena
ústřodního výboru Národní jednoty severočeské
z Prahy pana V. Kukaně požádali, by je tlumo-
čil na příslušných místech. Trpké to byly stesky
a žaloby příslušníků českých menšin, kteří ve-
směs si stěžovali na úplnou téměř nelečnost širš
veřejnosti, zvláště slovanské Prahy, české intel-
ligence, zámožných kruhů češkých, záložen k č
ským menšinám. Ze slov řečníků vyznivala jednak
resignace, pokud se týče nadějí na větší hmo
nou a mravní podporu menšin, jednak tužby.
aby české menšiny na vlastní nohy se postavily
a nespolehaly na jiné.
V Kukaň
Jirkovsko
Chomutov
Teplicko
Praha
národní jednota
14
article
Schůzi svolali a předsedali přední pracovní
mostečtí pp. František Erben, starosta Sokola.
Josef Staněk a Musil, předseda odboru Národn
jednoty severočeské. Zapisovateli byli pp. R.
z Jirkova a K. Macháček z Dolního Litvinova.
Účastníků bylo téměř dvě stě, ačkoliv jen užst
kruh českého lidu zdejšího o schůzi věděl. Po-
kud nám známo, byly zde zastoupeny tato města
a obce: Most, Čouš, Obrnice, Střimice, Kopisty,
Růžodol, Horní Litvinov, Louka, Lipětin, Dolní
Litvínov, Záluží, Havrany, Jiřetín, Ervěnice, Jir
kov, Chomutov, Bilina, Břežánky, Hostomice,
Duchcov, Osek, Lom, Hroby, Teplice, Trnovany
Sobědruhy, Malý Újezd, Bystřice, Ledvice a j.v
Schůze zahájena byla o 9. hodině dopole-
dne. K slovu bylo přihlášeno takové množstv
řečníků, že schůze byla by se protáhla do po-
zdních hodin večerních. Poněvadž mnozí z pří-
tomných musili odjeti odpoledními vlaky, byl
nuceni četní řečníci slova se vzdáti, aneb tužby
své jen stručně přednést.
Erben
Sokol
Staněk
Musil
Národn
K Macháček
Havran
Jirkov
Dolní Litvinův
Most
Čouš
Obrnice
Střimice
Kopist
Růžodol
Horní Litvinov
Dolní Litvínov
Záluží
Jiřetín
Ervěnice
Chomutov
Bilina
Břežánky
Hostomice
Duchcov
Osek
Lom
Teplice
Trnovany Sobědruhy
Malá Újezd
Bystřice
Ledvice
15
article
Pan Kukaň z Prahy uvádí, pro
schůze byla svolána. Jedná se zde o utuženl,
rozšíření organisace českých menšin, o získání
nových pracovníků, zejmena tam, kde pracov-
nici se neosvědčili. Jest potřebí, aby české
menšiny také jinak se zorganisovaly, aby mohly
všude zasáhnouti a nějen v rámci Národních
jednot, které dle stanov nemohou všecko ko-
nati. Jest potřebí s celou a zvýšenou energil
vymáhati rovného práva ve všech úřadech, na
poštách, dráhách, v kostele a jinde. Dosavadní
kroky v tom ohledu minuly se namnoze eíle,
neboť rozhodující kruhy k českým žádostem za
rovné právo a spravedlnost chovají se odmitavě,
zřejmě ukazují dvojí loket a že s vyšších mia
mají asi určité pokyny, aby stěžovatelům nedd-
povídaly vůbec, stavěly se hluchými a teprv po
několikeré urgenci, aby teprve odpověděly zamí-
tavě, neb vybýbavě. Česká hierarchie, zvláště
v Litoměřicích, jest hluchá k žádostem za české
bohoslužby, kterých nelze vymoci ani ve farno-
stech většinou českých, jako v Čouši, Jiřetíně
Praha
Litoměřice
16
article
(Záluží) a jinde. Dosazují se sem kněží, kteří
ani řeči lidu neznají. Poštovní ředitelství v Praze
jest upjaté k žádostem za rovnoprávná razitka
a tiskopisy. V Teplicích bývalo před sloučením
se Šanovem rovnoprávné razitko »Teplice-město«,
pak bylo odstraněno; když pak tamní Čechové
žádali, aby opět bylo zavedeno, dostali z Prahy
odpověď, že v Teplicích razitka rovnoprávného
nebývalo a žé okros teplický jest úřadně pro-
hlášen za okres jednojazyčný a to německý.
Řečník uvádí další doklady, jak se jedná
s českými menšinami, a vytýká české veřejnosti,
že sice lituje české menšiny, když o jich útra-
pách čte, ale toť skoro vše, co činí ti, kdož
vzhledem k jich postavení a hmotným poměrům
něco více mohli by činiti. Většina českých zá-
ložen, zvláště v Praze, jeví k Národním jedno-
tám upjatost; z velkéko výtěžku nedají jim ni-
čeho neb skrovnou almužnu. Ovšem, tím víe
pamatují na malování kostelních oken, na něž
věnují tisíce, na missie v Africe, na bezvý-
znamné podniky a škodlivé společky. Pak ovšem
Národní jednoty nemohou konati, co české men-
šiny od nich požadují. Rovněž česká intelli
gence straní se národní práce, která spočívá
na bedrách málo lidí, namnoze jinými pracemi
veřejnými přetížených.
Pan Kukaň dále navrhuje, aby české men-
šiny při volbách do sněmu, jež konati se budou
10. a 12. října, při nichž v obefch venkovských
poprvé přímo bude se voliti, postavily své vlastní,
sčítací kandidáty, na těchto Čechové své hlasy
aby soustředili a tak dokázali svou uvědomělost,
jakož i že tyto kraje nejsou německé, ale ná-
rodně smíšené.
Čecho
Záluží
Praha
Teplice
Šanov
Afrika
17
article
Pan Horák z Malého Úje z d
mluví o poměrech v úřadech na Teplicku, kde
málo kdo česky umí, aneb úřadníci česky zde
hovořit nechtějí. Marně zde žádáme konsisto
za české bohoslužby; ani odpovědi se nám ne-
dostane. Dále uvádí p. Horák divné poměry
v českém školstvl v Teplicích. Jest zde něko-
lik let veřejná škola pro město a matiční pro
díiky venkovské. Však veřojná škola jest zde
stále na zapřenou; aby Němci nemuseli pro n
stavět budovu, jest škola ta za skrovný nájem
umístěna v budově školy matiční a správu
s touto má jednotnou. Jsou to poměry nezdravé,
nás na Teplicku roztrpčují tím více, že Matice
tímto způsobem stále o značný peníz přicházi,
který by se mohl věnovati jinam. Řečník roz-
horleně, souhlasem provázen, žádá, aby taková
nepřístojnost se netrpěla a Matice neukazoval
takové ohledy k těm, kteří nám všecko upírají
a nás bijí.
Pan Frant. Procházka, starosta
»Sokola« z Duchcova, uvádí, že české menšiny
často samy jsou vinny, že bezpráví na nich se
páše. Zde pracují jen jednotlivci, ostatní jsou
neteční. Matiční školy stojí mnoho peněz. Již
dávno staly by se veřejnými, kdyby zde každy
V drobném prodel:
sdpoledei. . . . . . . na z h
ve nlislkách na venkors
anní člsle.
sdpslednl .
Inseraty
plati e hotově rapre
Předrlaconl sinterty přijína dplnl-
Tom naehárejí ne tok rodlslne.
Uiskárna a ozpudice Národnich Lista“.
Bakopisy se novrseeje
Horák
Němec
František
Procházka
Tom
Národnich List
Teplicko
Teplice
Duchcov
Matica
Sokol
18
article
našinec konal svou povinnost a byl nepod-
dajným. Nespolehejme se jen na Prahu. Pobí-
zejme vlastní liknavce k práci. Založme zde.
menšinový časopis, který byl by tlumočníkem
našich tužeb, rádcem v naší práci, sílil, po-
vzbuzoval by nás v činnosti.
Pan JUDr. R. Stejskal, advo kát
z Ducheova, přimlouvá se za vydávání ča-
sopisu, na nějž v Duchcově sebrali již malý
fond. Navrhuje, aby české menšiny třebas za
přispění Prahy list ten samy vydržovaly, jakož
agitatora, jenž by mohl společně redakci vésti,
při tom pak od místa k místu cestovat, před-
nášky konat, liknavé Čechy k práci pobízet,
české menšiny mravně sílit, informace sbírat,
vůbec menšinovou práci organisovat. Není dobře
jen na Prahu spolehat. Jednotlivými přednáš-
kami cizích řečníků mnoho se nedocilí, jest
třeba, aby mezi námi někdo byl, jenž by agi-
tační činnosti se věnoval. České menšiny přejí
si takové síly.
JUDr
R Stejskal
Praha
Duchcov
19
article
Pan dr. Stejskal mlaví dále o lepší vý-
chově lidu, o jeho stinných stránkách zvlášty
v tomto kraji, dále o české škole v Nové Vsi
u Oseka. Bylo zde v těchto dnech za tou pří-
činou šetření, ale z Prahy k povzbuzení rodičů
a jich ochraně byl vyslán pán, který do věci
ani zasvěcen nebyl. V Praze málo zdejší po-
měry znají. Jest nutno, aby do sněmu b l
svorně všemi stranami kandidován některý Čech
ze zněmčeného území, jenž by na sněmu tužby
menšin mohl tlumočtti
Řečník mluví dále o nedostatečné organi-
sací českých menšin. Co jest zde Čechů, kterí
raději ohlašují menší roční příjem, aby nemu-
sili dané platit. Takovým způsobem české men-
šiny se neuplatní. Volební právo jest pádnou
zbraní v rukou občana a dokud zdejši Češi té
zbraně se nechopí, nebudou s nimi Němci po-
čítat a při tom na naši slabost stále budou
poukazovat. Z té příčiny, že většina Čechů
zdejších jest bez práva volebního, nesouhlasí
p. dr. Stejskal s návrhem, aby české menšiny
šly do boje volebního, poněvadž sčítací kandi-
dáti čeští dosáhli by zde málo hlasů a tím by-
chom se učinili směšnými.
doktor
Stejskal
Čo
Čecho
Čech
Němec
Osek
Praha
20
article
Pan R, z Jirkova stěžuje si na ne-
tečnost Čechů chomutovských, kteří spokojují
se pouze německými tiskopisy a stvrzenkami na
poště, v úřadech, na dráze.
Pan Mužík, starosta »Sokola«
ze Záluží, rozhovořil se o známém sporu
Čechů zálužských s tamní obci, která nechce
dovoliti, aby obec jmenovala se v české řeči
starým historickým jménem Záluží, ale nutí je,
aby uživali pojmenování Malthaver. České
spolky, nechtějíce býti po vůli Germánům, ne-
mohou pořádati zábavy ani schůze a čekají,
jak nejvyšší úřady, k nimž před 3 lety za roz-
hodnutí v této záležitosti se obrátily, rozhodnou.
Věc postoupena p. posl. dru. Heroldovi. Řečník
žádá, aby p. dr. Herold byl otázán, v jakém
stavu záležitost ta se nalézá.
Pan Rousek, horník a předse da
odboru N. J. S. ze Sobědruh navrhuje,
aby české menšiny, na nikoho se nespolehajíce,
samy snažily se hospodářsky seslliti. Bylo by
dobře, kdyby každý třebas po zlatce skládal a
z uspořených takto peněz zakupovaly se domy.
Tak sesílíme, váhy nabudeme, Němci s námi
musí počitati a nemusíme se báti, že stále výpo-
vědí z bytu bude se nám hroziti. Širší česká
veřejnost jest netečná vůči menšinám. Některé
časopisy z nepochopitelných příčin nyní straní
sociální demokracii; přejeme si, aby to přestalo,
ale jen národní socialismus aby se podporoval.
Vytýká zdejšímu dělnictvu, že se drobí na strany
a zpečuje se platit daň, čímž pozbývá volebního
práva. Nechť horníci v odborové organi saci
svorně pracují, otázky národohospodářské více
si všímají a pak mnoho dokáží.
Pan dr. Stejskal mluví o našich hospo-
dářských nedostatcích. Český lid někdy neroz-
Čecho
Germán
Herold
doktor
Rousek
Němec
Stejskal
Jirkov
Záluží
Sobědruhy
Sokol
Český spolek
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z proudů protižidovských v minulosti.
Z radnického archivu podává — ák.
V první polovici předešlého století, kdy
nebyly ještě s dostatek upraveny zákony o při
slušnosti domovské a volného usazování se
cizinců v obcích, vzpirali se zástupcové obet
velmi často proti usazení se přistěhovalců, ze-
jmena židů.
V Radnieich v jednom případě, když měšta
nosta se svojí stlžností od královského kra
ského úřadu v Plzni zamitnut byl, podal
měštanstvo radě obce žádost za vymožení, ab
vůbec všichni židé z Radnic vyhostění bylia
když neprosadili, vzdal a poděkoval se teh dejš
měšťanosta ze svého úřadu.
Ukázku tehdejšího jednání a smýšlení o těc
věcech podává dost názorně následovní roz
hodnuti královského krajského úřadu v Plzni
jež doslovně podáváme:
Plzeň
23
article
Magistrát Radnický
Při wyjednáwání, které krajská komissí dne
15., 16. a 17. t. m. předewzala, opětowalo rad-
nické měšťanstvo již dříwe radě obce před
loženou žádost:
1. By tamnější, pod ochranu panství rad
nického stojici, w měšťankých pak domech pro
najaté pak byty majicí židé bez prodlení z nich
se odebrali.
2. By jen ony tři židowské rodiny, ktere
od dáwných časů we wrchnostenském okršlk
se ubytowaly, trpeně; ostatní ale, w předešlích
30—40 letech pod práwomocnost Radnického
panstwí přijaté, w městě Radnicích pak se
ubytowawší židowské rodiny i se swým po-
tomstwem z města na panstwí se wystěhowaly.
3. By w městě bezpráwně se zdržujii
cizopanšti zidé odtud byli wypuzeni.
Ohledem těchto článků se měštanstwu ná-
sledowně oznamuje
K 1. Dle posud ještě stáwajicích zákonných
předpisů nezabraňuje se Radnickým měšťanům,
we svých domích na čas pronajímati byty Židům,
pod ochranou panstwí Radnického stojicím,
jestliže tito k ubytowání se na wrchnostenském
okršlku jsou opráwněni. Tohoto práwa použí
wali mnozí křesťanští domů majitelowé powždy
přislušně a náležitě, zwláště užíwali ho hustej
w dobách poslednějších. Ouřední tedy nařízeni,
jímžto by se křesťanským domů majitelům za-
braňowalo, déleji swých bytů takowýmto židow-
ským obýwatelům pronajímati, aneb dokonce
předpisowalo, jich neprodleně z bytů obýwaných
odstraniti, byloby nezákonné a nedowolené ru-
šení práw soukromých. Uznáwá-li wšak mě
šťanstwo, žeby mu to bylo prospěšné, budoucně
žádných wíce Židů do swých domů ubytowá-
wati, nebrání se mu, přátelsky se o té wěci
usněsti a porownati; a poněwadz křesťanští domů
majitelowé, majicí ve swých domech Židy ub-
towané, k Zachowání swornosti a míru tyto chi
z nájmu wypowěditi, žádosti jejich se učin
zadost.
Radnická
Žid
24
article
Nicměně skládá králowský krajský ouřa
důwěru swou w rozwážliwost a rozšafnost Rad-
nického měšťanstwa, w poslední době při kraj-
ském wyjednáwání opětně na jewo danou, oče-
káwaje, že zhora uvedení měštěnínové se ni-
koliw od několika nepowolaných a řád pod-
rýpawajících zlomyslníků tak daleko nenechají
swésti, by až posud panujicí obyčej u wypo-
wídání z bytů na swé a židowských obywatel
ujmě chtí rušiti.
K 2. Dle dosawádního, se zákonems
srownáwajicího običeje mohly wrchnosti na swá
panstwí nowě přijatým rodinám židowským, jak
a kde se jim líbílo w mezech wrchnostenské
půdy, následowně také we wrchnostenském
okršíku města pod ochranou jojich stojiclho
stálé byty wykazowati. Na základě toho se
w nowějších časích následujicí židowvské rodiny
čili familie w Radnicích ubytowaly:
a. Rodina čili familie Leopolda Adlera,
která rozhodnutím zemského řízení ode dne
14. března 1801 č. 8626 panstwí Radnickému
na srážku oných zemí ustanowených 642 rodin
židowských přiwtělená, a od wrehnosti pod její
ochranou stojieímu radnickému Židovi, Eliáši
Adler
Žid
Eliáš
25
article
Adlerovi, otei nadjmenowaného Leopolda ude
lená byla.
b. Rodina Jakuba Loewyho, wlastně Treu
licha, která wysokým zemského řízení rozhod-
nutím ode dne 12. září 1812 č. 32.368 ze
statku Řešohlawského na panstwí Radnické byl
přesazena.
e. Rodina Jakuba Treulicha, která wys.
rozh. zem. řízení ze statku Terešo wského pro-
puštěna, a panství Radnickému byla připsána.
d. Familie Michaěla Lederera, jejížto předešl
wlastník Jakub Glüekauf bydlel w Kříži, wsito
k Radnickému panstwí přináležejicí s wys. rozh
zem. řízení ode dne 19. srpna 1828 č. 33.773
dosáhl Michašl Lederer, druhorozený syn n
radnickém panstwí rodinébo Žida čili familianta
Isaka Lederera powolení k oženění se na uprázd-
něné rodinné místo Jakuba Glückanfa. Z pří-
činy té, že rodinné práwo toto ze vvsi Křížedo
Radnic se přeneslo, uzawřelo c. k. zemské ří-
zení ode dne 20. čerwna 1839 č. 33.656, že,
anto Jakub Glückauf roku 1801 powolení k ože-
nění se na panstwí Radnickém bez dálšího usta-
nowení místa swého přebýwání obdržel, žádné
pochybnosti nepodléhá, žeby wrchnost radnická
Michačlovi (Glückaufowi) Ledererowi, nynějšímu
majetníku rodinného, někdy Jakubowi Glückaufowi
patřicího místa, ubytowání se we wrchnosten-
ském okršlku města Radnic powoliti mohla.
Ostatně obdržel Michaěl Lederer nejwyžším
rozhodnutím Jeho Cisařského Míajestatu ode dne
Adler
Leopold ud
Loewy
Treu
Radnická
Treulich
Lederer
Glüekauf
Kříž
Michašl Lederer
Žid
Glückanf
Glückauf
Ledererův
radnický Michačl
26
article
12. čerwence 1841 práwo dožiwotního držení
a užíwání w městě Radnicích stojicího, po otci
swém Isračli Ledererowi zděděného domu č. 161,
kterýžto dům tentýž Israěl Lederer od tehdejší
wrchnosti Joachyma hraběte ze Šternberga byl
odkoupil.
e. Rodina Abrahama Adlera, která wys-
rozh. zems, řízení ode dne 20. Řijna 1842č.
58174 s panstwí Náchodského na Radnické byla
přeložena. Tentýž Abraham Adler požíwá wys.
rozhodnutím ode dne 21. čerwence 1842č.
38169 jednotliwého práwa, wšech druhů ba-
wlněných wat w městě Radnicích zhotowowati.
f. Familie Rafačla Treulicha, která wys.
rozh. zem. řízení ze statku Hradek Desfours
panstwí Radnickému byla připsána. Zárowe
wýše uwedeným rozh. Jeho M. Cisařského o
12. čerwence 1841 došel Rafaěl. Treulich se
swým bratrem Jakubem Treulichem powolení
dožiwotního držení a užíwání po dědu mater-
ském Israěli Loewy zděděného domu č. 162
w městě Radnicích, kterýžto dům tentýž Israěl
Loewy od tehdejší wrchnosti Joachyma hraběte
ze Šlernberga byl odkoupil.
Dle tohoto stawu wěcí, nyní wyswětleného,
nabyly wýše jmenowané rodiný židowské posud
trwajicím običejem, ano i na základu wysokých
a nejwyžších rozhodnutí práwa, w Radnicích se
zdržowati; a ohledem toho není králowský kraj-
ský ouřad s to, ba ani není opráwněn, wyhowěti
žádosti měšťanstwa, jížto se odstranění židow-
ských rodin z města Radnic, a jejich ubytowání
mimo města na panské půdě wymohá.
Domníwáli pak se Radnické měšťanstwo,
žeby zdržowáním se těch rodin w městě w ně-
čem bylo zkracowáno, aneb jeho práwo tím
zlehčowáno, pozůstawuje se mu po wůli, s proz-
bou, owšem odůwodněnou nejprwé k wrehnosti
panstwí Radnického se obrátiti, by w té wěci
slušně zskročila; pakliby se ale od wrchnosti
žádosti takowé budže nechtělo, buďze nemohlo
Lederer
Joachym hrabě
Abraham Adler
Hradek Desfours
M Cisařský
Treulich
Israět
Radnická
Šternberg
Radnická
Familie Rafačl Treulich
27
article
wyhowěti, nezbýwá nic jiného, než aby záleži-
tost tato budoucímu sněmu národnímu
se předložila, Ouřad pak wrehnostenský má již
zároweň nařízeno, wrchnosti přání měšťanstwa
na základu dříwe wyswětleného stawu wěci
k wědomosti a uzawření přednésti.
Dříwe wšak, nežli wrchnost swou wůli,
aneb sněm swé zákonné rozhodnutí ohledem té
wěci newyjádři, nesmí se žádný dalšímu pře-
býwání židowských těchto familiantůw we wrchno-
stenském okršlku města Radnic sprotiwowati
a králowský krajský ouřad důvěřuje slibu, da-
nému od wýboru měšťanstwa při wyjednáwání
předsewzatém krajskou komissí, že se měšťa-
stwo zdrží každého samuwolného a násylného
kroku k doeflení swé žádosti, anby každý takowý
čin, jakožto rušení weřejného pokoje a zlehčo-
wání swobody jednotliwcůw powažowán, a od
ouřadů, ustanowených k tomu cíli, by zákonné
předpisy se wždy zachowáwaly, pokoj a řad ru-
šen nebyl, dle ouplné přísnosti zákona potrestán
býli musil.
K. 3. Odstranění bezpráwně w městě Ra-
nicích se zdržujicích cizopanských židů již o
wrchního ouřadu a magistrátu se nařidilo.
Poděkowání se nezkoumaného měsťa-
nosty Wácslawa Kubly u přítomnosti kraj ské
komissí jest přijato; též potwrzeno ono od wy-
woleného wýboru ze středu měštanstwa předse-
wzaté a krájskou komissí řizené wywolení ne-
zkoumaného radního Jana Bureše za nezkouma-
ného měštanostu, měšťana Frant. Fryčka za ne-
zkoumaného radu, měšťana Frant. Saláta za ná-
wladníka, měsť. Tomáše Kozlera za zástupce
potom Frant. Křesadlu, Jos. Mainera, Frant.
Mece, Wácsl. Ocáska, Jana Knotka a Matěje
Fleišhansa za měsťanské wýbory, kteří wýbo-
rowé we wšech záležitostech, w zlahujicíchi se
na zprávu a s oučténí obecního jmení maj
býti powoláni.
Kubla
Bureš
František
Fryček
Kozler
Mainer
Mec
Wácsl
Ocásek
Knotek
Fleišhansa
Ra
Jos