ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7d14af50-661b-11dc-adaa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 71, org 8, person 79, work 3
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 28. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 237.
4 masthead
. Poštoue ant lsleri nie
5 masthead
o přtlohami (Nanný Gbror v pátek) předplácis měere e v atmninásen nktvt lela . . . .- na nžse “ drojí čenářko n rtiet vě silsiri ma něsle . . . .
Nanný Gbror
6 masthead
aKo
7 article Maďaři a hospodářská politika
Maďaři a hospodářská politika německá. Návrh nového celního tarifu německého zastihl, jak známo, Rakousko Uhersko v na- prosté nehotovosti a nepřipravenosti nejen co do vnitřních poměrů, zvláště národnost- ních v této polovině říše, ale i co do upra- vení hospodářských poměrů Cislajtanie ke koruně svato-štěpánské. Kdyby neněmečtí národové byli si plně vědomi tohoto stavu, není ovšem nijaké pochybnosti, že hospo- dářské lakotnosti německé nastala by největší překážka z oné právní nejistoty ná- rodnostní a jazykové, do níž byli obhájci jazykové a národnostní rovnopráv- nosti uvrženi zejmena od památného zrušení jazykových nařízení; od onoho okamžiku nejen že osobují si Němci veto ve příčině jazykových práv ostatních národů, ale jak nejnověji zprávy z haličských železnic ozna- mují, úsilí jejich o zabrání nových posic pro němčinu ociťuje se na novo na postupu. Což divu, že Němci si počínají i ve věcech hospodářských již tak, jakoby mimo ně nikoho nebylo, kdož by v Rakousko- Uhersku směl ještě zastávati hospodář- skou samostatnost a že vedousi tak, jakoby se rozumělo samo sebou, že zdejší Slované za pokoření, jehož se jim do- stalo od politiků německých ve věcech jazy- kových, ještě sami se zapřáhnou do vozu hospodářských cílů v še- německých Jest zajisté jednomyslným úsudkem všech domácích i cizích odborníků, že návrh no- vého celního tarifu německého obsahuje bez- ohledný útok na zájmy zemědělských států zvláště Rakousko Uherska, Rumunska a zemí pobalkánských, Ruska a severní Ameriky.
Maďar Němec Slovan Rakousko Uhersko Rakousko Uhersko Rumunsko Rusko severní Amerika
8 article
My sami uvedli četné hlasy francouz- ských odborníků toho smyslu, že nejtěžší rány v návrhu nového celního tarifu něme- ckého namířeny jsou na posavadní spo- jence říše německé. Člen vídeňské ob- chodní komory vypočítal, že nejtěžší rány by stihly zemědělství rakousko uherské, bez ohledu na to, že mimo uhlí všecek vývoz až asi na částku 100 mill. bude zvýšenými cly německými dotčen. Ba znění tarifu onoho jest zejmena ve příčině čtyř hlavních druhů obilních nezměnitelné, čímž nejlépe cha- rakterisovány jsou záměry Německa, kořistiti co nejbezohledněji z cizího zemědělství, aě na př. roku minulého bylo vypočtěno, že zahraničný vývoz poskytuje výživu bezmála čtvrtině obyvatelstva německého! A vše to jest Německu ještě málo, ono stůj co stoi ještě tento příspěvek hodlá rozmnožiti dal- ším zvýšením cel na plodiny zemské a pod- Nemohlo se ani nic jiného předpokla- dati, leč že veškera veřejnost rakousko-uher- ská jednomyslně se vzchopí k obraně nej- důraznější, a že zejmena národove slovanští, kteříž tu tvoří vlastn jádro obyvatelstva zeměděl- ského, použijí této příležitosti, aby upekl Němcům oplátku za bezohlednost, s jakouž se chovají k jejich národním právům; vždyt, jak ihned uvidíme, zdejší Němci počínají se již stotožňovati s budoucí tarifní politikou říše německé Nejprvé toto tíhnutí zdejších Němeů k hospodářským cílům Německa proniklo na sjezdu německé strany lidové, kteráž ve svo resoluci velice zdrželivě promluvila jen o ně- kterých tísnivých položkách nového celního tarifu. Za nedlouho na to konalo tak zvané hospodářské ústřední místo ve Vídni poradu o návrhu německého celního tarifu, a tu k všeobecnému úžasu učinilo usnesení zcela
Němec Německo Vídeň mill
9 article
shodně s lidovou stranou německou, ba šlo ještě dále v zadávání hospodářské samostatnosti této říše na pro- spěch Německa, neboť v odůvodnění svého usnesení výslovně prohlásilo, že proto neprotestuje přímo proti návrhu německého celního tarifu, ježto »vlada německá tento celní tarif zajlisté po zra- lém uvážení všech okolností se- stavila a mimo to návrhem tohoto celního tarifu zdá se že byly položeny první stavební kameny, aby se umož- nilo sjednocení středoevropské výroby proti soutěži, takže dorozumění s Německem nutno pokládati za jeden z nej- důležitějších úkolů vlády!« V Německu touží po celní jednotě, do níž by Rakousko vtáhli, a hle, tu německé zemědělství zdejší samo dělá této celní jednotě první krok v ústrety! Ba jeho jednotliví mluvčí, na př. na hospodářském sjezdu v Mnichově p. Richter z Vídně plnými ústy již po Německu hlásá, že zdejší země dělství pokládá za záhodno »domáhat se středoevropské celní uniel Slovanští hospodáři a zemědělci, opravdu tak smýšlíte a chcete, aby hospodářská samostatnost této říše vzala za své — v celní jednotě s Německem' !? Zdejší Němci, spolehajíce na takovéto projevy, domnívají se, že národové slovanští opravdu již sami lezou do hospodářského chomoutu všeněmeckého — a také již vesele verbují pomocníky proti všem, kdoz nehodlají slepě táhnouti káru německých zájmů, zapomínajíce, že německý prů mysl nevydrží ani čtvrt leta celní válku!
Richter Němec Německo Rakousko Mnichov Vídeň
10 article
Jest proto tím zajímavějším, že Madař tentokráte staví se po bok zemědělských států ostatních, stejně ohrožených a to tím spíše že ani malé Švýcarsko neleká se případné celní srážky s Něme ckem. Minulé soboty ozval se proti usnesení německých hospodářů ve vídeňském ústředí velmi ostře uherský »Pester Lloyd«, upo zorňuje, že německé obchodní komory vy datněji a úspěšněji hájí zájmy zdejšího ho spodářského vývozu, než pánové z ústředí vídeňského a jejich emissaři v Německu ala Richter. »Středo-evropská celn jednota — praví »Pester Lloyd« — mus se v samém zárodku roztříštiti o různost vý robních podmínek v jednotlivých státech a roz- manitost průmyslových podniků. Německý zemědělec nechce pustiti do Německa ani zdejší obilí, ani zdejší slad, ani dobytek ja- tečný, ani drůbez, ani zeleninu, ani dříví a protože to nechce, nepřipustí také nijakou různost celních sazeb v náš prospěch. A může se uzavřiti Německo proti Rumunsku a Rusku?
Lloyd Richter Středa Švýcarsko Německo Rumunsko Rusko
11 article
Mnohem obšírněji a všestranněji však vyslovil se o souhrnu hospodářských otázel zdejších vůči návrhu nového německého cel- ního tarifu někdejší předseda národní strany maďarské Horanszky ve své zprávě voličům v pondělí podané. Poslanec Horanszky po- kládá se za důvěrníka Szellova a za kan- didáta ministerského. Hospodářská odvětvi. pravil, nacházejí se v těsném spojení s celní a obchodní politikou, kteráž nyní vyžaduje plné naší pozornosti, protože v nedávno uveřejněném návrhu něm. všeobecného celního tarifu vrhá stíny, jež vyžadují naší veškeré energie, veškeré naší statečnosti. Na tomto poli nesmíme se dopustit ani chyb ani dáti na jevo slabost. Máme-li to vše na mysli, nemůžeme se spokojiti nijakými hesly a vo- dítkem našeho rozhodnuti nemůže býti ani heslo společné ani oddělené celní území (celní rozluka), ale jedině úvaha, která cesta jest zdárnější a kterou lze nastou- piti s menším risikem. Obchodní politika, celním tarifem německým do popředí poši- nutá, ukládá oběma polovicím státu, aby svých obapolných zájmů upřímně dbaly. neboť nedá-li se toho docíliti, není níjaké příčiny zachovati společné celní území. I při největší šetrnosti a ohledu k Německu možno již dnes říci, že dojem celního tarifu něme- ckého předstihl i největší pessimisty, že duch spočívající v tomto tarifu činí nemožnými podstatn úchylky a ústupky, a že tento ně- mecký tarif celní znamená opovězení války všem oněm národům, pro něž vývoz zemědělských plodin jest nezbytnou podmínkou ži- votní; tento tarif nejkrutěji ohrožuje naše soustátí a v něm národy zemědělské, zvláště Uhry. Nutno tudíž i u nás v čas se vy- zbrojiti proti tomuto celnímu tarifu.
Horanszky Německo Uhry národní strana maďarský Horanszky
12 article Schůze českých menšin v Mostě.
Schůze českých menšin v Mostě. (Původní zpráva » Nár. Listů «. j Čechové na Mostecku několikrát si stěžovali, že česká veřejnost málo si jich všímá, rozhodujíeí kruhy o ně nedbají, z čelných osobností v ná- rodě zřídka kdy někdo do menšin zavítá, aby je- jich poměry seznal osohně, přání jejich vyslechl. Nejednou žádali, aby do Mostu svolala se vela sehůze českých menšin z okolí, abysí důvěrníei mohli pronésti svá přání. Žádosti té bylo vyhověno minulou neděli, kdy zvláštní komitét svolal do sálu »Janského dvora« schůzi českých menšin z okresu moste- ckého, jirkovského a chomutovského, na jejiž pořadu nalezal se rozhovor »O potřebách č- ských menšin« a o stanovisku, jaké mají české menšiny zaujmouti při nastávajících volbách do sněmu království českého.
Čecho Most Janský dvůr
13 article
Ačkoliv schůze ze závažných příčin byl důvěrnou, zváni byli jen důvěrníci a pracovníc českých menšin z uvedených tři okresů soudních, byla návštěva tak veliká, že prostranná místnos nestačila. Zastoupeny zde byly nejen téměř vše- chny české menšiny z Mostecka, Jirkovska a Chomutova, ale také z celé řady obcí na Duch- covsku, Teplicku a Bilinsku dostavili se menšinovt pracovníci, aby si zde pohovořili o svých po- třebách, nedostatcích a spolu přítomného člena ústřodního výboru Národní jednoty severočeské z Prahy pana V. Kukaně požádali, by je tlumo- čil na příslušných místech. Trpké to byly stesky a žaloby příslušníků českých menšin, kteří ve- směs si stěžovali na úplnou téměř nelečnost širš veřejnosti, zvláště slovanské Prahy, české intel- ligence, zámožných kruhů češkých, záložen k č ským menšinám. Ze slov řečníků vyznivala jednak resignace, pokud se týče nadějí na větší hmo nou a mravní podporu menšin, jednak tužby. aby české menšiny na vlastní nohy se postavily a nespolehaly na jiné.
V Kukaň Jirkovsko Chomutov Teplicko Praha národní jednota
14 article
Schůzi svolali a předsedali přední pracovní mostečtí pp. František Erben, starosta Sokola. Josef Staněk a Musil, předseda odboru Národn jednoty severočeské. Zapisovateli byli pp. R. z Jirkova a K. Macháček z Dolního Litvinova. Účastníků bylo téměř dvě stě, ačkoliv jen užst kruh českého lidu zdejšího o schůzi věděl. Po- kud nám známo, byly zde zastoupeny tato města a obce: Most, Čouš, Obrnice, Střimice, Kopisty, Růžodol, Horní Litvinov, Louka, Lipětin, Dolní Litvínov, Záluží, Havrany, Jiřetín, Ervěnice, Jir kov, Chomutov, Bilina, Břežánky, Hostomice, Duchcov, Osek, Lom, Hroby, Teplice, Trnovany Sobědruhy, Malý Újezd, Bystřice, Ledvice a j.v Schůze zahájena byla o 9. hodině dopole- dne. K slovu bylo přihlášeno takové množstv řečníků, že schůze byla by se protáhla do po- zdních hodin večerních. Poněvadž mnozí z pří- tomných musili odjeti odpoledními vlaky, byl nuceni četní řečníci slova se vzdáti, aneb tužby své jen stručně přednést.
Erben Sokol Staněk Musil Národn K Macháček Havran Jirkov Dolní Litvinův Most Čouš Obrnice Střimice Kopist Růžodol Horní Litvinov Dolní Litvínov Záluží Jiřetín Ervěnice Chomutov Bilina Břežánky Hostomice Duchcov Osek Lom Teplice Trnovany Sobědruhy Malá Újezd Bystřice Ledvice
15 article
Pan Kukaň z Prahy uvádí, pro schůze byla svolána. Jedná se zde o utuženl, rozšíření organisace českých menšin, o získání nových pracovníků, zejmena tam, kde pracov- nici se neosvědčili. Jest potřebí, aby české menšiny také jinak se zorganisovaly, aby mohly všude zasáhnouti a nějen v rámci Národních jednot, které dle stanov nemohou všecko ko- nati. Jest potřebí s celou a zvýšenou energil vymáhati rovného práva ve všech úřadech, na poštách, dráhách, v kostele a jinde. Dosavadní kroky v tom ohledu minuly se namnoze eíle, neboť rozhodující kruhy k českým žádostem za rovné právo a spravedlnost chovají se odmitavě, zřejmě ukazují dvojí loket a že s vyšších mia mají asi určité pokyny, aby stěžovatelům nedd- povídaly vůbec, stavěly se hluchými a teprv po několikeré urgenci, aby teprve odpověděly zamí- tavě, neb vybýbavě. Česká hierarchie, zvláště v Litoměřicích, jest hluchá k žádostem za české bohoslužby, kterých nelze vymoci ani ve farno- stech většinou českých, jako v Čouši, Jiřetíně
Praha Litoměřice
16 article
(Záluží) a jinde. Dosazují se sem kněží, kteří ani řeči lidu neznají. Poštovní ředitelství v Praze jest upjaté k žádostem za rovnoprávná razitka a tiskopisy. V Teplicích bývalo před sloučením se Šanovem rovnoprávné razitko »Teplice-město«, pak bylo odstraněno; když pak tamní Čechové žádali, aby opět bylo zavedeno, dostali z Prahy odpověď, že v Teplicích razitka rovnoprávného nebývalo a žé okros teplický jest úřadně pro- hlášen za okres jednojazyčný a to německý. Řečník uvádí další doklady, jak se jedná s českými menšinami, a vytýká české veřejnosti, že sice lituje české menšiny, když o jich útra- pách čte, ale toť skoro vše, co činí ti, kdož vzhledem k jich postavení a hmotným poměrům něco více mohli by činiti. Většina českých zá- ložen, zvláště v Praze, jeví k Národním jedno- tám upjatost; z velkéko výtěžku nedají jim ni- čeho neb skrovnou almužnu. Ovšem, tím víe pamatují na malování kostelních oken, na něž věnují tisíce, na missie v Africe, na bezvý- znamné podniky a škodlivé společky. Pak ovšem Národní jednoty nemohou konati, co české men- šiny od nich požadují. Rovněž česká intelli gence straní se národní práce, která spočívá na bedrách málo lidí, namnoze jinými pracemi veřejnými přetížených. Pan Kukaň dále navrhuje, aby české men- šiny při volbách do sněmu, jež konati se budou 10. a 12. října, při nichž v obefch venkovských poprvé přímo bude se voliti, postavily své vlastní, sčítací kandidáty, na těchto Čechové své hlasy aby soustředili a tak dokázali svou uvědomělost, jakož i že tyto kraje nejsou německé, ale ná- rodně smíšené.
Čecho Záluží Praha Teplice Šanov Afrika
17 article
Pan Horák z Malého Úje z d mluví o poměrech v úřadech na Teplicku, kde málo kdo česky umí, aneb úřadníci česky zde hovořit nechtějí. Marně zde žádáme konsisto za české bohoslužby; ani odpovědi se nám ne- dostane. Dále uvádí p. Horák divné poměry v českém školstvl v Teplicích. Jest zde něko- lik let veřejná škola pro město a matiční pro díiky venkovské. Však veřojná škola jest zde stále na zapřenou; aby Němci nemuseli pro n stavět budovu, jest škola ta za skrovný nájem umístěna v budově školy matiční a správu s touto má jednotnou. Jsou to poměry nezdravé, nás na Teplicku roztrpčují tím více, že Matice tímto způsobem stále o značný peníz přicházi, který by se mohl věnovati jinam. Řečník roz- horleně, souhlasem provázen, žádá, aby taková nepřístojnost se netrpěla a Matice neukazoval takové ohledy k těm, kteří nám všecko upírají a nás bijí. Pan Frant. Procházka, starosta »Sokola« z Duchcova, uvádí, že české menšiny často samy jsou vinny, že bezpráví na nich se páše. Zde pracují jen jednotlivci, ostatní jsou neteční. Matiční školy stojí mnoho peněz. Již dávno staly by se veřejnými, kdyby zde každy V drobném prodel: sdpoledei. . . . . . . na z h ve nlislkách na venkors anní člsle. sdpslednl . Inseraty plati e hotově rapre Předrlaconl sinterty přijína dplnl- Tom naehárejí ne tok rodlslne. Uiskárna a ozpudice Národnich Lista“. Bakopisy se novrseeje
Horák Němec František Procházka Tom Národnich List Teplicko Teplice Duchcov Matica Sokol
18 article
našinec konal svou povinnost a byl nepod- dajným. Nespolehejme se jen na Prahu. Pobí- zejme vlastní liknavce k práci. Založme zde. menšinový časopis, který byl by tlumočníkem našich tužeb, rádcem v naší práci, sílil, po- vzbuzoval by nás v činnosti. Pan JUDr. R. Stejskal, advo kát z Ducheova, přimlouvá se za vydávání ča- sopisu, na nějž v Duchcově sebrali již malý fond. Navrhuje, aby české menšiny třebas za přispění Prahy list ten samy vydržovaly, jakož agitatora, jenž by mohl společně redakci vésti, při tom pak od místa k místu cestovat, před- nášky konat, liknavé Čechy k práci pobízet, české menšiny mravně sílit, informace sbírat, vůbec menšinovou práci organisovat. Není dobře jen na Prahu spolehat. Jednotlivými přednáš- kami cizích řečníků mnoho se nedocilí, jest třeba, aby mezi námi někdo byl, jenž by agi- tační činnosti se věnoval. České menšiny přejí si takové síly.
JUDr R Stejskal Praha Duchcov
19 article
Pan dr. Stejskal mlaví dále o lepší vý- chově lidu, o jeho stinných stránkách zvlášty v tomto kraji, dále o české škole v Nové Vsi u Oseka. Bylo zde v těchto dnech za tou pří- činou šetření, ale z Prahy k povzbuzení rodičů a jich ochraně byl vyslán pán, který do věci ani zasvěcen nebyl. V Praze málo zdejší po- měry znají. Jest nutno, aby do sněmu b l svorně všemi stranami kandidován některý Čech ze zněmčeného území, jenž by na sněmu tužby menšin mohl tlumočtti Řečník mluví dále o nedostatečné organi- sací českých menšin. Co jest zde Čechů, kterí raději ohlašují menší roční příjem, aby nemu- sili dané platit. Takovým způsobem české men- šiny se neuplatní. Volební právo jest pádnou zbraní v rukou občana a dokud zdejši Češi té zbraně se nechopí, nebudou s nimi Němci po- čítat a při tom na naši slabost stále budou poukazovat. Z té příčiny, že většina Čechů zdejších jest bez práva volebního, nesouhlasí p. dr. Stejskal s návrhem, aby české menšiny šly do boje volebního, poněvadž sčítací kandi- dáti čeští dosáhli by zde málo hlasů a tím by- chom se učinili směšnými.
doktor Stejskal Čo Čecho Čech Němec Osek Praha
20 article
Pan R, z Jirkova stěžuje si na ne- tečnost Čechů chomutovských, kteří spokojují se pouze německými tiskopisy a stvrzenkami na poště, v úřadech, na dráze. Pan Mužík, starosta »Sokola« ze Záluží, rozhovořil se o známém sporu Čechů zálužských s tamní obci, která nechce dovoliti, aby obec jmenovala se v české řeči starým historickým jménem Záluží, ale nutí je, aby uživali pojmenování Malthaver. České spolky, nechtějíce býti po vůli Germánům, ne- mohou pořádati zábavy ani schůze a čekají, jak nejvyšší úřady, k nimž před 3 lety za roz- hodnutí v této záležitosti se obrátily, rozhodnou. Věc postoupena p. posl. dru. Heroldovi. Řečník žádá, aby p. dr. Herold byl otázán, v jakém stavu záležitost ta se nalézá. Pan Rousek, horník a předse da odboru N. J. S. ze Sobědruh navrhuje, aby české menšiny, na nikoho se nespolehajíce, samy snažily se hospodářsky seslliti. Bylo by dobře, kdyby každý třebas po zlatce skládal a z uspořených takto peněz zakupovaly se domy. Tak sesílíme, váhy nabudeme, Němci s námi musí počitati a nemusíme se báti, že stále výpo- vědí z bytu bude se nám hroziti. Širší česká veřejnost jest netečná vůči menšinám. Některé časopisy z nepochopitelných příčin nyní straní sociální demokracii; přejeme si, aby to přestalo, ale jen národní socialismus aby se podporoval. Vytýká zdejšímu dělnictvu, že se drobí na strany a zpečuje se platit daň, čímž pozbývá volebního práva. Nechť horníci v odborové organi saci svorně pracují, otázky národohospodářské více si všímají a pak mnoho dokáží. Pan dr. Stejskal mluví o našich hospo- dářských nedostatcích. Český lid někdy neroz-
Čecho Germán Herold doktor Rousek Němec Stejskal Jirkov Záluží Sobědruhy Sokol Český spolek
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z proudů protižidovských v minulosti. Z radnického archivu podává — ák. V první polovici předešlého století, kdy nebyly ještě s dostatek upraveny zákony o při slušnosti domovské a volného usazování se cizinců v obcích, vzpirali se zástupcové obet velmi často proti usazení se přistěhovalců, ze- jmena židů. V Radnieich v jednom případě, když měšta nosta se svojí stlžností od královského kra ského úřadu v Plzni zamitnut byl, podal měštanstvo radě obce žádost za vymožení, ab vůbec všichni židé z Radnic vyhostění bylia když neprosadili, vzdal a poděkoval se teh dejš měšťanosta ze svého úřadu. Ukázku tehdejšího jednání a smýšlení o těc věcech podává dost názorně následovní roz hodnuti královského krajského úřadu v Plzni jež doslovně podáváme:
Plzeň
22 article
Číslo 2139.
23 article
Magistrát Radnický Při wyjednáwání, které krajská komissí dne 15., 16. a 17. t. m. předewzala, opětowalo rad- nické měšťanstvo již dříwe radě obce před loženou žádost: 1. By tamnější, pod ochranu panství rad nického stojici, w měšťankých pak domech pro najaté pak byty majicí židé bez prodlení z nich se odebrali. 2. By jen ony tři židowské rodiny, ktere od dáwných časů we wrchnostenském okršlk se ubytowaly, trpeně; ostatní ale, w předešlích 30—40 letech pod práwomocnost Radnického panstwí přijaté, w městě Radnicích pak se ubytowawší židowské rodiny i se swým po- tomstwem z města na panstwí se wystěhowaly. 3. By w městě bezpráwně se zdržujii cizopanšti zidé odtud byli wypuzeni. Ohledem těchto článků se měštanstwu ná- sledowně oznamuje K 1. Dle posud ještě stáwajicích zákonných předpisů nezabraňuje se Radnickým měšťanům, we svých domích na čas pronajímati byty Židům, pod ochranou panstwí Radnického stojicím, jestliže tito k ubytowání se na wrchnostenském okršlku jsou opráwněni. Tohoto práwa použí wali mnozí křesťanští domů majitelowé powždy přislušně a náležitě, zwláště užíwali ho hustej w dobách poslednějších. Ouřední tedy nařízeni, jímžto by se křesťanským domů majitelům za- braňowalo, déleji swých bytů takowýmto židow- ským obýwatelům pronajímati, aneb dokonce předpisowalo, jich neprodleně z bytů obýwaných odstraniti, byloby nezákonné a nedowolené ru- šení práw soukromých. Uznáwá-li wšak mě šťanstwo, žeby mu to bylo prospěšné, budoucně žádných wíce Židů do swých domů ubytowá- wati, nebrání se mu, přátelsky se o té wěci usněsti a porownati; a poněwadz křesťanští domů majitelowé, majicí ve swých domech Židy ub- towané, k Zachowání swornosti a míru tyto chi z nájmu wypowěditi, žádosti jejich se učin zadost.
Radnická Žid
24 article
Nicměně skládá králowský krajský ouřa důwěru swou w rozwážliwost a rozšafnost Rad- nického měšťanstwa, w poslední době při kraj- ském wyjednáwání opětně na jewo danou, oče- káwaje, že zhora uvedení měštěnínové se ni- koliw od několika nepowolaných a řád pod- rýpawajících zlomyslníků tak daleko nenechají swésti, by až posud panujicí obyčej u wypo- wídání z bytů na swé a židowských obywatel ujmě chtí rušiti. K 2. Dle dosawádního, se zákonems srownáwajicího običeje mohly wrchnosti na swá panstwí nowě přijatým rodinám židowským, jak a kde se jim líbílo w mezech wrchnostenské půdy, následowně také we wrchnostenském okršíku města pod ochranou jojich stojiclho stálé byty wykazowati. Na základě toho se w nowějších časích následujicí židowvské rodiny čili familie w Radnicích ubytowaly: a. Rodina čili familie Leopolda Adlera, která rozhodnutím zemského řízení ode dne 14. března 1801 č. 8626 panstwí Radnickému na srážku oných zemí ustanowených 642 rodin židowských přiwtělená, a od wrehnosti pod její ochranou stojieímu radnickému Židovi, Eliáši
Adler Žid Eliáš
25 article
Adlerovi, otei nadjmenowaného Leopolda ude lená byla. b. Rodina Jakuba Loewyho, wlastně Treu licha, která wysokým zemského řízení rozhod- nutím ode dne 12. září 1812 č. 32.368 ze statku Řešohlawského na panstwí Radnické byl přesazena. e. Rodina Jakuba Treulicha, která wys. rozh. zem. řízení ze statku Terešo wského pro- puštěna, a panství Radnickému byla připsána. d. Familie Michaěla Lederera, jejížto předešl wlastník Jakub Glüekauf bydlel w Kříži, wsito k Radnickému panstwí přináležejicí s wys. rozh zem. řízení ode dne 19. srpna 1828 č. 33.773 dosáhl Michašl Lederer, druhorozený syn n radnickém panstwí rodinébo Žida čili familianta Isaka Lederera powolení k oženění se na uprázd- něné rodinné místo Jakuba Glückanfa. Z pří- činy té, že rodinné práwo toto ze vvsi Křížedo Radnic se přeneslo, uzawřelo c. k. zemské ří- zení ode dne 20. čerwna 1839 č. 33.656, že, anto Jakub Glückauf roku 1801 powolení k ože- nění se na panstwí Radnickém bez dálšího usta- nowení místa swého přebýwání obdržel, žádné pochybnosti nepodléhá, žeby wrchnost radnická Michačlovi (Glückaufowi) Ledererowi, nynějšímu majetníku rodinného, někdy Jakubowi Glückaufowi patřicího místa, ubytowání se we wrchnosten- ském okršlku města Radnic powoliti mohla. Ostatně obdržel Michaěl Lederer nejwyžším rozhodnutím Jeho Cisařského Míajestatu ode dne
Adler Leopold ud Loewy Treu Radnická Treulich Lederer Glüekauf Kříž Michašl Lederer Žid Glückanf Glückauf Ledererův radnický Michačl
26 article
12. čerwence 1841 práwo dožiwotního držení a užíwání w městě Radnicích stojicího, po otci swém Isračli Ledererowi zděděného domu č. 161, kterýžto dům tentýž Israěl Lederer od tehdejší wrchnosti Joachyma hraběte ze Šternberga byl odkoupil. e. Rodina Abrahama Adlera, která wys- rozh. zems, řízení ode dne 20. Řijna 1842č. 58174 s panstwí Náchodského na Radnické byla přeložena. Tentýž Abraham Adler požíwá wys. rozhodnutím ode dne 21. čerwence 1842č. 38169 jednotliwého práwa, wšech druhů ba- wlněných wat w městě Radnicích zhotowowati. f. Familie Rafačla Treulicha, která wys. rozh. zem. řízení ze statku Hradek Desfours panstwí Radnickému byla připsána. Zárowe wýše uwedeným rozh. Jeho M. Cisařského o 12. čerwence 1841 došel Rafaěl. Treulich se swým bratrem Jakubem Treulichem powolení dožiwotního držení a užíwání po dědu mater- ském Israěli Loewy zděděného domu č. 162 w městě Radnicích, kterýžto dům tentýž Israěl Loewy od tehdejší wrchnosti Joachyma hraběte ze Šlernberga byl odkoupil. Dle tohoto stawu wěcí, nyní wyswětleného, nabyly wýše jmenowané rodiný židowské posud trwajicím običejem, ano i na základu wysokých a nejwyžších rozhodnutí práwa, w Radnicích se zdržowati; a ohledem toho není králowský kraj- ský ouřad s to, ba ani není opráwněn, wyhowěti žádosti měšťanstwa, jížto se odstranění židow- ských rodin z města Radnic, a jejich ubytowání mimo města na panské půdě wymohá. Domníwáli pak se Radnické měšťanstwo, žeby zdržowáním se těch rodin w městě w ně- čem bylo zkracowáno, aneb jeho práwo tím zlehčowáno, pozůstawuje se mu po wůli, s proz- bou, owšem odůwodněnou nejprwé k wrehnosti panstwí Radnického se obrátiti, by w té wěci slušně zskročila; pakliby se ale od wrchnosti žádosti takowé budže nechtělo, buďze nemohlo
Lederer Joachym hrabě Abraham Adler Hradek Desfours M Cisařský Treulich Israět Radnická Šternberg Radnická Familie Rafačl Treulich
27 article
wyhowěti, nezbýwá nic jiného, než aby záleži- tost tato budoucímu sněmu národnímu se předložila, Ouřad pak wrehnostenský má již zároweň nařízeno, wrchnosti přání měšťanstwa na základu dříwe wyswětleného stawu wěci k wědomosti a uzawření přednésti. Dříwe wšak, nežli wrchnost swou wůli, aneb sněm swé zákonné rozhodnutí ohledem té wěci newyjádři, nesmí se žádný dalšímu pře- býwání židowských těchto familiantůw we wrchno- stenském okršlku města Radnic sprotiwowati a králowský krajský ouřad důvěřuje slibu, da- nému od wýboru měšťanstwa při wyjednáwání předsewzatém krajskou komissí, že se měšťa- stwo zdrží každého samuwolného a násylného kroku k doeflení swé žádosti, anby každý takowý čin, jakožto rušení weřejného pokoje a zlehčo- wání swobody jednotliwcůw powažowán, a od ouřadů, ustanowených k tomu cíli, by zákonné předpisy se wždy zachowáwaly, pokoj a řad ru- šen nebyl, dle ouplné přísnosti zákona potrestán býli musil. K. 3. Odstranění bezpráwně w městě Ra- nicích se zdržujicích cizopanských židů již o wrchního ouřadu a magistrátu se nařidilo. Poděkowání se nezkoumaného měsťa- nosty Wácslawa Kubly u přítomnosti kraj ské komissí jest přijato; též potwrzeno ono od wy- woleného wýboru ze středu měštanstwa předse- wzaté a krájskou komissí řizené wywolení ne- zkoumaného radního Jana Bureše za nezkouma- ného měštanostu, měšťana Frant. Fryčka za ne- zkoumaného radu, měšťana Frant. Saláta za ná- wladníka, měsť. Tomáše Kozlera za zástupce potom Frant. Křesadlu, Jos. Mainera, Frant. Mece, Wácsl. Ocáska, Jana Knotka a Matěje Fleišhansa za měsťanské wýbory, kteří wýbo- rowé we wšech záležitostech, w zlahujicíchi se na zprávu a s oučténí obecního jmení maj býti powoláni.
Kubla Bureš František Fryček Kozler Mainer Mec Wácsl Ocásek Knotek Fleišhansa Ra Jos